Profesor Martin Bareš je špičkovým neurologem, vědcem a učitelem. Před několika lety dostal nabídku, aby se natrvalo usadil v USA. Vrátil se ale do Brna a kromě medicíny se věnuje i dráze akademického funkcionáře. Byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, prorektorem a od 1. září jejím rektorem. Má velké plány, neboť se drží hesla, že jen malí lidé si kladou malé cíle. Rozhovor přináší Deník.
 |
| Martin Bareš(muni.cz) |
Kdybych si vypomohl sportovním příměrem, tak na začátku sezony chce každé mužstvo vyhrát, ať už je to více či méně reálné. Můj cíl je extrémně ambiciózní, ale splnitelný. Vzhledem k naší tradici, jménu, které nosíme, a především lidem z akademické obce toho můžeme dosáhnout. Podmínkou je, že každý z nás bude naplňovat masarykovský imperativ: překonávat dobré lepším.
Kdybych zůstala u hokeje, tak Rytíři Kladno sázejí na svoji superstar Jaromíra Jágra. I vaše univerzita se pyšní vědeckými hvězdami, například již zesnulým profesorem sociologie Ivem Možným. Budete v tom běhu za nejvyšší příčkou podporovat hlavně výjimečné jedince, nebo spíše dbát na kvalitní průměr?'
Musí to být v rovnováze. Žádný úspěšný tým nemůže být sestavený jenom z hvězd, nemohou všichni dávat branky, někdo musí být v obraně nebo rozehrávat. Musí jít o dobrý mix, přičemž každý by měl mít ambici stát se hvězdou ve svém oboru a zlepšovat se. Nesmíme se bát tým obměňovat a dbát musíme o dobrý dorost, podporovat doktorandy, lákat kvalitní studenty.
Obměňovat tým v univerzitním prostředí ale není vůbec snadné. Mnozí vysokoškolští učitelé zůstávají na svém místě bez postupu několik desetiletí, aniž by na sobě příliš pracovali. Sám jste si povzdechl, že v tomto ohledu vám zákoník práce příliš nepomáhá. Co s tím?
To je velký handicap českého vysokého školství, jemuž legislativa vskutku nepomáhá. Podmínky ve vztahu k zaměstnancům jsou velmi ochranářské a rektor nemá přímé personální pravomoci. Nechci se ale vymlouvat. Je řada věcí, které můžeme ovlivnit sami, jen to chce odvahu a upřímnost. Můžeme nastavit vnitřní výběrové procesy, stanovit jasné podmínky. Pakliže někdo úkoly neplní, měl by to pocítit na financích nebo bychom se s ním měli rozloučit. Musíme se také daleko víc otevřít světu, i když naše univerzita už jedničkou v internacionalizaci je.
Celý text naleznete zde
.png)
4 komentářů:
Na rozdíl od M Beka, který mířil čelem k masám se zdá, že nový rektor míří správným směrem. Jenže slova jsou jedno a lidé druhé. Myslím, že v českém školství je trochu probém, když špatní odejdou získat na jejich místo někoho lepšího. U nadprůměrných škol to ještě jde, ale u průměrných už je to fantazie.
Aby nakonec měl vůbec kdo učit!
Na univerzitách učí externisti za almužnu. Docenti a profesoři mají vyšší (učitelské) platy právě na jejich úkor, bohužel však učí obvykle málo a není pravidlo že profesor/docent = dobrý učitel. Kdo chce na VŠ plat, musí frčet v projektech, ovšem to znamená soustředit se na projekty a ne na výuku. A nakonec - chce být nejlepší podle počtu tzv. lítacích profesorů (tj. čárek za "akademiky" v týmu), kteří se nechávají zaměstnat na více univerzitách (protože ministerstvo podle množství čárek hodnotí)? Nebo ve výuce? Nebo ve výzkumu? Nebo v publikacích (v predátorských časopisech)? Spousta otázek, málo odpovědí... jen spousta slov. I tak samozřejmě - hodně štěstí.
Může učit na úrovni ten, jehož škola zápasí s nedostatkem peněz na pomůcky a učí (musí učit) ze starých učebnic?
Okomentovat