Oldřich Botlík: Matematikův nářek – I

Záměr ministra školství zrušit zavedení povinné maturity z matematiky vyvolal protichůdné reakce. Současně se připravuje revize RVP. Je proto užitečné připomenout v několika krátkých textech hlavní myšlenky slavného článku Paula Lockharta Matematikův nářek z roku 2002, v němž lamentuje nad školní matematikou. Tento prvotřídní matematik získal doktorát na Kolumbijské univerzitě. Po několika letech působení na vysokých školách opustil vědeckou kariéru a od roku 2000 se věnuje, jak zcela vážně tvrdí, podvratné výuce skutečné matematiky na Saint Ann's School (New York City). Vyučuje tam žáky od nejmladších po nejstarší (K–12).

Průzkum: Šikana se týká drtivé většiny žáků. Počet případů na základních školách se zvyšuje

Aktuální průzkum společnosti Scio ukazuje, že s fyzickým nebo slovním ubližováním se ve třídě setkává drtivá většina žáků. V novém projektu se Radiožurnál zaměřuje na to, jak proti tomuto společenskému problému bojovat. Některé děti totiž šikana poznamená na celý život.

Na Liberecku vyrůstá škola, kde děti neznají ročníky, osnovy ani známky

Na Rádle se rozjíždí stavba budovy svobodné demokratické školy, kde děti neznají ročníky, osnovy ani známkování. Zároveň ani strach ze školy a neúspěchu. Zázemí tu najde Liberecká Sudbury škola. Škola je založená na principu sebeřízeného vzdělávání. Model svobodných demokratických škol typu Sudbury ve světě úspěšně funguje od šedesátých let minulého století. Reportáž přináší iDNES.

Julie Urbišová: V amerických základních školách jsou přestávky spíš luxus. Děti nesvačí, ani si nemohou odskočit

„Když se podíváte hluboko do historie, na dobu před 135 lety, kdy vznikalo americké státní školství, všechny školy měly přestávky,“ podotýká Robert Murray, pediatr a spoluautor prohlášení Americké pediatrické akademie k tomuto tématu. Především v devadesátých letech 20. století se však americká společnost začala natolik soustředit na výsledky studia, na všemožné testování a měření úspěšnosti, že se lidé začali na přestávky dívat jako na ztrátu času, vysvětluje Murray. Julie Urbišová, novinářka žijící v USA píše v týdeníku Respekt o tom, že v řadě amerických základních škol neexistují přestávky.

Jen půlka mladých tvrdí, že se mají lépe než rodiče. Ve střední Evropě Češi vyčnívají

Průzkum agentury Ipsos, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici, zkoumal názory mladých lidí v zemích V4 na finance a plány do budoucna. Lidé ve věku 18 až 25 let odpovídali na otázky, jak se jim daří po finanční stránce nebo za co nejvíc utrácejí. Z průzkumu hned v několika otázkách vyčnívají čeští respondenti: jsou největší optimisté a v zaměstnání nepovažují za nejdůležitější peníze.

Anna Hogenová: Učitel probouzí dítě k sobě samému a k poznávání. Nemůže žáka konstruovat.

„Dnešní svět není laskavý a člověk je plný úzkosti. Je to svět nutící člověka k výkonu, asertivitě, prosazení. Protože jako by existoval jen ten, kdo vykoná něco, čím se zviditelní. Jinak je člověk neviditelný, a nepožívá úcty. Žije, chodí, ale nikdo ho nevidí, a to ho trápí. Takto se cítí spousta dnešních důchodců. Viděni jsou ti, u kterých se koncentruje síla a moc,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny pedagožka a filosofka Anna Hogenová.

Karel Lippmann: Literární historie a maturita

V úvodu budu citovat z několika pramenů. Josef Soukal, předseda Asociace češtinářů (ASČ), v článku Maturitní kánon spisovatelů a literární historie na střední škole (16. 7. 2015) mj. napsal, že „jistý návrat k literární historii, k jejímu komplexnějšímu a částečně také náročnějšímu pojetí, jeví jako logický. Tím spíš, že tato oblast svými přesahy k dalším druhům umění, ke kultuře, ale i k filosofii či k dějinám vůbec u maturity zastupuje humanitní složku vzdělání, její význam se tedy nevyčerpává jedním oborem.“

Josef Středula: Lidé jsou nespokojení, protože nechápou, proč berou za stejnou práci třikrát méně než bohatí sousedé

„Občané srovnávají život bohatých sousedů se svým a nechápou, kde se rozdíly v životní úrovni berou, když pracují stejně tvrdě, možná dokonce intenzivněji. Proč má prodavačka v supermarketu stejného obchodního řetězce v severním Rakousku trojnásobný příjem než ta, která žije v severních Čechách?,“ říká v rozhovoru pro Deník odborový předák Josef Středula. Tématem rozhovoru jsou také platy učitelů.

Finské školství není tak dokonalé, říká středoškolačka Terhi Nurminen

Zeptáte-li se středoškolačky Terhi Nurminen, hrdá slova chvály na finské školství nečekejte. Říká, že finské školství má sice po celém světě skvělou reputaci, nicméně je to podle ní hlavně kvůli úspěchům v PISA testech, což podle ní zase tak moc neznamená. "O. K., naši žáci jsou schopní dobře napsat pár testů. A tradiční uvažování říká, že jelikož ty testy napsali dobře, musí mít dobrou školu. PISA ale testuje jen akademické znalosti, jenže opravdu dobré školy by měly nabízet mnohem více," vysvětluje Terhi v reportáži deníku Aktuálně.

Kischovu cenu získala středoškolská učitelka Miroslava Poláková, popsala hrdinství i selhání odbojářů

"Jde o největší poctu, které se mi jako učiteli historie dostalo," sdělila Aktuálně bezprostředně po převzetí prestižního uznání středoškolská učitelka z Uherského Brodu Miroslava Poláková. Cesta k této ceně však nebyla jednoduchá. Poláková po 40 let shromažďovala v archivech historických ústavů či koncentračních táborů fakta o hrdinství, ale i selhání odbojářů. Hlavně však se stovkami z nich osobně hovořila. V knize například vystupuje úctyhodných 2083 osobností (zveřejněno je 528 fotografií).

Mike Walsh: Vaše děti budou první generací, která bude do určité míry vychovávaná umělou inteligencí

Mike Walsh je ředitelem globální poradenské společnosti Tomorrow pomáhající manažerům uspět ve 21. st. Věnuje se primárně problematice byznysu ve spojení s aktuální technologickou revolucí, která mění zažité formy řízení firem. Jeho myšlenky jsou však inspirativní i pro školství. O Walshových myšlenkách referuje Bořivoj Brdička na portálu RVP.

Stávková pohotovost kvůli platům není na místě. Deziluzi učitelů ale chápu, říká ministr školství Plaga

„Úterní jednání s odbory mě nemile překvapilo. Doufal jsem, že se budeme bavit o nějakých variantách, ale pozice odborů byla celou dobu neměnná - aby deset procent, tedy celá částka, o kterou se budou platy navyšovat, šla do tarifu. Nesouhlasil jsem hlavně kvůli tomu, že učitelé dostávají ve srovnání s jinými vysokoškolskými pracovníky ve veřejné správě výrazně méně odměn... Přesto věřím, že kompromis v nejbližších dnech najdeme. Znovu se máme setkat začátkem příštího týdne,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Vyjednávání o mzdách učitelů se zasekla. Odbory nechtějí ustoupit

Stávková pohotovost učitelů zřejmě jen tak neskončí. Situaci pravděpodobně nezklidní ani další jednání mezi zástupci školských odborů a ministrem školství Robertem Plagou (ANO), které ministr plánuje na začátek příštího týdne. Vyjednávání se zaseklo na požadavcích odborů, které chtějí, aby učitelé dostali plošně přidáno deset procent, tedy průměrně 3600 korun za měsíc. „Náš návrh zaručuje, že ke kolegům peníze doputují a nemusí čekat, jestli jim budou vyplaceny odměny,“ dostat se na růst celkem o patnáct procent,“ říká předseda školských odborů František Dobšík v reportáži Hospodářských novin.

Učitelská platforma: Plánované zvýšení mezd nezaručuje růst ani o slibovaných deset procent

Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že plánované navýšení mezd v důsledku připravované reformy financování nezaručuje, že se učitelské mzdy zvýší o slíbených 10 %. Proto současná debata, zda má být navýšení mzdy do tabulek, je zbytečná. Učitelská platforma proto požaduje, aby slíbených deset procent bylo uvedeno přímo v ministerském rozpočtu.

Víceletá gymnázia ohrožují kvalitu základek, varuje ministerstvo. Zaniknou?

Do české politiky se po letech vrací debata o smyslu, přínosu a možnosti rušení osmiletých gymnázií. Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM se totiž hlásí k tomu, že potenciál každého dítěte omezují právě odchody spolužáků na víceletá gymnázia. Ministerstvo školství vedené Robertem Plagou (za ANO) navíc upozorňuje na hrozící nerovnosti spojené s nadměrným odchodem žáků na víceletá gymnázia a už nyní jejich nárůst omezuje. Tématu se věnuje deník Echo24.

Češi se od sebe vzdalují už odmalička. Společná školka a škola mohou problémy vyřešit

Sociálně slabší lze díky předškolnímu a školnímu vzdělávání zařadit do hlavního proudu společnosti, ty lépe situované lze zase naučit žít v různorodé společnosti. Docentka Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě UK dokonce považuje za zásadnější úkol školy než předávat vědomosti spíše naučit komunikovat a spolupracovat děti a mládež s odlišným rodinným zázemím, sociálním či kulturním původem, s různým nadáním a různými handicapy. Připomíná význam školy coby unikátního místa pro budování společných hodnot a norem. Tématu se věnuje projekt Chytré Česko.

Dětských psychiatrů je málo. Akutní případy proto často řeší tak, že děti posílají do nemocnic a psychiatrických léčeben

V současnosti je v celém Česku jenom 70 ambulantních ordinací dětských psychiatrů, které poskytují nemocným dětem péči hrazenou pojišťovnami. Čekací lhůty jsou v nich od dvou měsíců až do půl roku. Dětí a dorostenců, kteří by potřebovali jejich pomoc, je přitom odhadem asi 150 tisíc, uvedl včera na tiskové konferenci Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie a předseda sekce dětské psychiatrie v Psychiatrické společnosti. Informují Lidové noviny.

Konference: Národní cena kariérového poradenství 2019

Centrum Euroguidance při Domu zahraniční spolupráce zve na 11. ročník soutěže Národní cena kariérového poradenství. V rámci soutěže proběhne konference k aktualitám z kariérového poradenství. Konference Národní cena kariérového poradenství 2019 se bude konat 3. října 2019 v Praze. Během konference budou vyhlášeni vítězové letošní soutěže Národní cena kariérového poradenství a tradičně proběhne veletrh všech přihlášených projektů.

Hlavními tématy dnešní Noci vědců bude ekologie a stav přírody

Zamyslet se nad stavem přírody a ekologickými tématy nebo mezilidskou komunikací budou moct návštěvníci letošní Noci vědců, při které se dnes večer lidem otevře 64 vědeckých institucí po celé republice. Na návštěvníky čekají přednášky, diskuse, experimenty, zábavné vědecké show nebo třeba filmové projekce. Půjde o 14. ročník této akce. Její téma letos zní Šetrně k planetě. Informuje ČTK.

Ředitelé mají mít možnost ocenit učitele, kteří dělají něco navíc, zdůrazňuje ministr Plaga

„Když se podívám, jaké procento dnes dostávají ve veřejné správě v ostatních sektorech pracovníci do odměn, tak je to téměř 25 procent. Ve školství je extrémní rovnost, a to procento je pouze 13,“ argumentuje ministr školství Robert Plaga s tím, že ředitelé by měli mít dostatečný objem prostředků na motivování těch učitelů, kteří udělají něco navíc a poskytují kvalitní výuku. V rozhovoru pro Radiožurnál mluvil nejenom o sporu o zvyšování platů, ale třeba i o víceletých gymnáziích. 

Ondřej Neumajer: Digitální inovátoři by měli tlačit na změny ve vzdělávání intenzivněji

„V diskuzi v rámci festivalu Future Port Prague několikrát zazněl stesk nad současným stavem školství, které důležité dovednosti a kompetence rozvíjí u dětí nedostatečně. Žádná z aktivit, které nejlepší inovátoři Česka vyvíjejí, ale necílila na systémovou změnu vzdělávání. Možná je to komplexita českého vzdělávacího systému, která i ty nejúspěšnější inovátory od změn v této oblasti odrazuje. Možná je to i projev určité frustrace, že se to dlouhodobě nedaří,“ píše Ondřej Neumajer na blogu projektu Chytré Česko.

Necháme Máchu a vypustíme Puškina. Školy se připravují na škrty v osnovách

Ministr školství Robert Plaga (ANO) plánuje zúžit obsah učiva pro základní i střední školy. Některé si už ale poradily samy. Všechna data, jména a informace se stejně nestihnou probrat, a tak je ředitelé v jednotlivých předmětech promazali. „Když jsme redukovali obsah v češtině, tak jsme hledali, kdo je pro nás ze spisovatelů nosný pro dané období. Řekli jsme si, kdo to je a co budeme ukazovat na jeho díle nebo době, ve které žil,“ vysvětluje v reportáži na Seznam Zprávy přístup Gymnázia Na Zatlance jeho ředitelka Jitka Kmentová.

EDUin: Nestačí pouze dorovnat učitelské platy na průměrnou mzdu. Do učitelů je třeba investovat systematicky a koncepčně

Školské odbory po včerejším jednání s ministrem školství vyhlásily stávkovou pohotovost. Smířily se s nižším než původně deklarovaným navýšením, zásadní spor se rozhořel kvůli složení navýšení, kde odbory požadují vše do tarifní složky. Učitelé jsou v ČR dlouhodobě podfinancovanou profesí především ve vztahu k jiným zaměstnancům s vysokoškolským vzdělaním.

Přibývá škol, kde se začíná od devíti. Tradice však zatím vítězí

„Nemůžu pochopit, proč je škola od osmi, když všichni jezdí do práce na devátou. Kdyby se to posunulo alespoň na 8.30,“ svěřila se matka školáka. Podobných názorů zaznívá dnes mnoho. Škol, které rodičům vyhoví, je proto čím dál více. Umožňuje jim to vyhláška. O tom, kdy vyučování v dané škole začne, rozhoduje ředitel. „Nesmí však začínat dříve než v 7 hodin, musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Výstava: Komunikace ´89. Státní převrat bez internetu

Památník ticha Bubny připravil k 30. výročí Sametové revoluce program, v rámci kterého máte od poloviny října až do konce listopadu 2019 možnost zúčastnit se spolu se svými žáky a studenty hned několika aktivit, které akcentují kromě historických souvislostí především mediální témata. V prvních dnech revoluce ještě panovala tvrdá cenzura, dnes se snažíme zorientovat ve světě úplné svobody slova. Rozumíme všem informacím, kterými jsme zahlcováni? Dokáží si Vaši žáci/studenti představit revoluci bez mobilních telefonů a sociálních sítí?

Jaroslav Mašek: Tvoříme Wikipedii – díl 5.: 5 kategorií článků k úpravám aneb když nevíte, kde začít

Když se rozhodnete se svými žáky psát Wikipedii, patrně začnete registrací, seznámíte se s Pískovištěm pomocí vizuálního editoru i wikitextu a následně je necháte, aby si vložili pár prvních vět na uživatelskou stránku, kde popíší své záměry s tvorbou Wikipedie. A pak už nic nebrání tomu, abyste se společně pustili do prvních editací. Na tvorbu nových článků je však v této fázi stále příliš brzo. S jakými editacemi tedy začít?

Ředitelé gymnázií vyzvali vládu k zajištění vyšších platů učitelů

Asociace ředitelů gymnázií (ASŘ) dnes vyzvala vládu k přijetí usnesení, podle kterého by učitelé měli každý rok pobírat plat ve výši 130 procent průměrné mzdy v ČR. Asociace podporuje zároveň požadavek školských odborů, aby se v příštím roce platy učitelů navýšily o deset procent v tarifu. Sdružení to uvedlo v otevřeném dopise pro ministra školství Roberta Plagu (ANO). ČTK o něm informovala předsedkyně asociace Renata Schejbalová.

Julie Hrstková: Učitel, mizerně placená profese, na niž těžko být hrdý

„Svůj souhlas se státním rozpočtem, jak jej navrhla vláda, podmínili původně školští odboráři přilepšením na platech o patnáct procent. Nakonec by jim stačilo i deset procent, ale v tarifní složce mzdy. Jednání s ministrem školství Robertem Plagou ovšem nedopadla, a tak odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Nelíbí se jim, že by část peněz určených na přidání učitelům měla jít do kolonky odměny. Zdá se jim totiž, že to, co nejde do tarifní mzdy, nemusí učitelé nakonec na výplatní pásce nikdy vidět. Případně že by se nedostalo na všechny,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Veronika Valíková: Jenom vyšší platy školství nespasí

„Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, plánovaný nárůst platů učitelů se jim zdá nedostatečný. Budiž řečeno jasně: kantorům se přidávat musí. Vyšší platy snad přivedou do škol mladší ročníky a muže, kteří bývají hlavními živiteli rodin. Zaručí však nástup kvalitnějších učitelů, po nichž volají rodiče, studenti i experti? To je složitější, problém začíná už při přípravě budoucích vzdělavatelů. Budu se držet svého oboru, kolegové jiných aprobací ale mají možná podobné zkušenosti,“ píše Veronika Valíková v MF DNES.

Petr Honzejk: Zastavte zeměkouli, chceme vystoupit. Česko je baštou klimatických exotů

„Dění kolem klimatického summitu OSN potvrdilo, že Česko je raritní zemí. Existuje zde unikátně početná, aktivní a vlivná skupina popíračů a bagatelizátorů problému. Lidé, kteří na základě vědeckých poznatků rizika klimatických změn akcentují, jsou rutinně označováni za fanatiky. A česká vláda se staví k problému se silnou dávkou alibismu. Jsme opět v něčem evropsky unikátní. Proč? A může nám to přinést něco dobrého?,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 

Lounská škola zakázala energetické nápoje, děti je nesmí ani přinést

Zahnat únavu energetickým nápojem, nebo prostě jen snaha se vyrovnat kamarádům a být takzvaně cool, se pro mnoho školáků stává běžnou součástí dne. Lounská základní škola a mateřská škola kpt. Otakara Jaroše ovšem od začátku školního roku zakázala nejen pití, ale i nošení takových nápojů do areálu školy. „Energetický nápoj, který je plný kofeinu, do rukou dětí a do školy vůbec nepatří. Proto jsme se rozhodli zákaz zařadit do školního řádu,“ uvedl pro iDNES ředitel Vlastimil Lisse.

Další slučování v kraji postihne gymnázia, chodovské osmileté končí

Další dvě střední školy v Karlovarském regionu čeká slučování. Tentokrát potkalo chodovské a sokolovské gymnázium. Zájemci o studium v Chodově tak najdou od příštího školního roku namísto osmiletého už jen čtyřleté gymnázium. Podle zástupců kraje a města jde o cestu, jak střední školu v Chodově i nadále udržet. Jinak její budoucnost vidí jako nejistou. Informuje iDNES.

Jaroslav Mašek: Digitální stopa učitele – díl 2.: LinkedIn

Mluvíme-li o našich digitálních stopách, zejména pak v souvislosti s naší profesí, je LinkedIn bezesporu tou nejdůležitější. Umožní nám ukázat, kdo jsme, co umíme a čemu se věnujeme. Pomůže nám rozšiřovat svou profesní vzdělávací síť (angl. Professional Learning Network) a to nejen mezi učiteli či lidmi z našeho oboru, ale i mimo vzdělávání a napříč různými obory, což je bezpochyby obrovská výhoda.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli platům

Školské odbory se dnes nedohodly s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) na růstu platů, a následně vyhlásily stávkovou pohotovost. Zatímco odbory žádají pro příští rok navýšení pevných základů platů učitelů o desetinu, Plaga navrhl růst platů o pevnou částku 2250 korun a dalších průměrně 1400 korun na odměny. S tím ale odboráři nejsou spokojeni. Požadavky odborů podpořili zástupci asociací ředitelů škol. Informuje ČTK.

Richard Brabec: Kdybych byl student, asi bych taky demonstroval. Jsem ale ministr

„Mladí chtějí revoluční akci a část z nich vůbec nezajímá to B. Dnes je svatý ten, kdo chce zítra zavřít hnědouhelné elektrárny, ale už neříká, jak řešit blackouty, které by přišly. Ale kdyby mi bylo dvacet, asi bych byl na demonstracích s nimi…,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru pro deník Aktuálně.

Víceletá gymnázia přispívají k nerovnosti ve společnosti. Jejich rušení je znovu na stole

Jedním z problémů, který nerovnost posiluje, jsou víceletá gymnázia. Ministerstvo školství nyní připravuje novou vzdělávací strategii do roku 2030. Její hlavní cíle formuluje v tomto týdnu expertní tým. A jedním z uvažovaných kroků je i do budoucna víceletá gymnázia zrušit. Tohle téma ale řeší české školství už 20 let a zatím se MŠMT pouze rozhodlo, že nebude počty gymnázií nadále rozšiřovat. Informuje Seznam Zprávy.

Michal Komárek: Omluva za technický problém

Omlouvám se za technický problém: V rubrice „Diskuse“ se neobjevují nové komentáře. Kolegové z IT Albatros Media o problému vědí a chybu odstraní. Diskuse pod články normálně běží a lze ji také sledovat v rubrice „Komentáře“ v horní liště. Děkuji za pochopení.

Vedoucí školní jídelny: Na vyučení se neptáme, bereme každého, kdo má chuť pracovat a je ochotný se něco naučit

„Kvalita obědů sice stoupá, ale podle chemické analýzy z několika desítek zařízení, kterou si Státní zdravotní ústav nechal vypracovat, tu prostor pro zlepšení je,“ říká Alexandra Košťálová ze Státního zdravotnického ústavu. „Problémem je například nízký obsah energie a zejména rostlinných tuků. Ty jsou ale pro zdravý vývoj dětí nezbytné. Dál jsme zjistili, že jsou obrovské rozdíly ve velikosti porcí. Některé jídelny měly těžší nápoj než hlavní chod, což skutečně nelze akceptovat. A zatímco obsah sacharidů vyšel většinou v normě, prakticky všechny zkoumané obědy byly přesolené.“ Reportáž o školním stravování přinášejí Lidové noviny.

Školská tripartita bude jednat o rozdělení peněz na růst platů

O způsobu navýšení platů ve školství budou dnes jednat školští odboráři a zástupci zaměstnavatelů s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Návrh rozpočtu na příští rok počítá pro učitele s růstem platů o deset procent, zatím ale chybí dohoda o rozdělení peněz mezi tarify a nadtarify. Zatímco ministr chce nechat část na růst odměn a příplatků, odboráři požadují všechny peníze do pevného základu platu. Pokud se nedomluví, chystají odbory po jednání briefing k případným protestním akcím. Informuje ČTK.

Evropský den jazyků 2019: Speakdating v Lucerně

Evropský den jazyků je den podpory jazykového vzdělávání v Evropě. Z iniciativy Rady Evropy se od roku 2001, což byl Evropský rok jazyků, slaví každoročně 26. září. Každý, koho cizí jazyky baví , si tak může v tento den od 16 do 20 hodin sednout na pět minut k učiteli cizího jazyka a popovídat si s ním nebo se naučit pár frází, a to v rámci tradičního Speakdatingu, který se koná v pražské Galerii Lucerna. Vstup je zdarma.

On-line seminář 26.9.: I když nejsem jazykář, mohu učit metodou CLIL

Tento webinář si proto klade za cíl sdílet různé přístupy, jak může učitel integrovat cizí jazyk do svého předmětu, když není v cizím jazyce aprobovaný či si zkrátka v cizojazyčných dovednostech příliš nevěří. Záměrem tohoto webináře je váhající učitele motivovat CLIL vyzkoušet, neboť i nedostatečná znalost jazyka u učitele může mít v konečném důsledku pozitivní důsledky. I těmi se bude webinář zabývat.

EDUin: Inspirace, inovace, osvěta. Startuje další ročník ceny pro inovativní vzdělávací projekty EDUína

Zviditelnit zajímavé inovativní projekty ve vzdělávání a inspirovat ostatní – to je hlavním cílem již 7. ročníku ceny EDUína za inovace ve vzdělávání. Nominovat nebo přihlásit projekt do EDUíny 2019 je možné do 20. října 2019.

Zpráva EU: ČR patří k zemím s nejnižší dostupností jeslí a školek

Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce. Vyplývá to z poslední evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti. Podle dokumentu je dostupnost hlídání a dalších služeb zásadní pro to, aby rodiče malých dětí mohli pracovat. Podle návrhu ministerstva práce by se na jesle měly proměnit nynější dětské skupiny a stát by jim na provoz měl přispívat. Informuje ČTK.

Daniela Pavlová, Alice Kourkzi: Hra ve výuce žáků s odlišným mateřským jazykem

Hraní her je ve výuce cizích jazyků efektivním prvkem především vzhledem k jejich komunikačnímu charakteru, který je nezbytnou součástí učení se cizímu jazyku. Hry posilují zájem o jazyk, zvyšují motivaci, zároveň pomáhají navodit příznivou atmosféru mezi žáky a učitelem a mezi žáky navzájem. 

Oldřich Botlík: Bez informací důvěra nebude

Když ministr Plaga v poslední době mluví o tom, čeho chce v českém školství dosáhnout, obvykle zmíní také důvěru mezi aktéry: žáky, rodiči, učiteli, vedením škol, zřizovateli, úřadem, který řídí, … Protože tomuto záměru fandím, vzkazuji mu veřejně, že někteří pracovníci Cermatu a ministerstva jeho úsilí vytrvale torpédují. A není rozhodující, zda jde o úmysl, nebo o projev neumětelství – měl by s tím něco rychle udělat. Uvedu tři příklady z poslední doby.

Navýšit tarify učitelů částečně a zbytek dát na odměny? Koalice se pře

Plat každého učitele by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vzrůst o 7,5 procenta. Další 2,5 procenta mají dostat ředitelé na odměny pro pedagogy. O navýšení kolem sedmi procent chce jednat s tripartitou také ministr školství Robert Plaga (ANO). Odbory a koaliční sociální demokraté ale chtějí zvýšit tarify všech pedagogů rovnou o 10 procent. Informuje Česká televize.

MŠMT reaguje na tvrzení odborů o zvyšování platů: 10 není 5.

Ministerstvo školství důrazně odmítá zavádějící interpretaci odborů, že se platy učitelů navýší pouze o 5 procent. Ministr školství Robert Plaga při jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou prosadil navýšení o 10 procent a o obdobnou částku půjde také v příštím roce.

Obavy malých škol narůstají: Chybí děti, učitelé a peníze. Na klidu jim nepřidá ani blížící se regionální reforma školství

Nejistou budoucnost má malotřídka v Hošťce na Tachovsku. V září do ní nastoupilo pouze pět dětí. Pokud se základní škole nepodaří na příští rok sehnat více žáků, hrozí jí zánik. S novým financováním, které od ledna 2020 odstartuje, by navíc obec jako zřizovatel musela doplácet zhruba půl milionu korun. Reportáž o situaci malotřídek přináší MF DNES.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak si udržíme učitele a získáme nové?

Diskuse se zaměří na následující témata: Co dělá stát pro to, abychom měli dostatek kvalitních učitelů? Jak tomu pomáhá současná novela zákona o pedagogických pracovnících? Jak s tím souvisí platy učitelů? Jak na to má reagovat Strategie 2030+? Kdo nese odpovědnost za nedostatek kapacit? Co způsobují regionální rozdíly?

On-line seminář: Komunikace rodina–škola; specifika komunikace s rodiči žáků s SVP

V rámci webináře představí zkušené lektorky specifika komunikace na půdě školy s ohledem na vzdělávací stupeň (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) a poukáží na specifika komunikace s rodiči žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměří se na komunikaci mezi rodinou a školou i na dopady této komunikace na její aktéry. Nebudou chybět příklady z praxe.

Projekt: Rozhoduj o Evropě

Od poloviny října budou napříč celou Českou republikou probíhat semináře vzdělávacího projektu Rozhoduj o Evropě - Staň se na den tvůrcem evropské politiky. Díky zapojení do projektu se i Vaši žáci dozví více (nejen) o evropské politice. Vyzkouší si, jaké to je zastupovat stát na půdě Rady EU nebo přímo občany v Evropském parlamentu, a zároveň budou mít možnost se vyjádřit k aktuálním evropským otázkám.

Plán MPSV: Dětské skupiny změní jméno na jesle, platit je má stát

Dětské skupiny by se mohly od roku 2021 přejmenovat na jesle. Stát by jim na místo pro dítě do tří let, jehož rodiče pracují či studují, mohl nově poskytovat měsíčně příspěvek. Mohlo by to být 5000 korun. Zařízení by také měla splňovat přísnější podmínky než dosud. Vyplývá to z návrhu novely o dětských skupinách, kterou na svém webu zveřejnila vláda. Předlohu připravilo ministerstvo práce. Chce zajistit financování služby i po skončení čerpání peněz z EU, z nichž se teď skupiny hlavně platí. V Česku jich funguje tisícovka. Informuje ČTK.

Psycholog: Ve společnosti, která zbožšťuje výkon a efektivitu utíkáme sami před sebou

„Fungování rychlé a informačně nabité společnosti, která si zbožšťuje výkon a efektivitu, možná vyhovuje určitému procentu populace, ale daleko větší část na to doplácí psychickými obtížemi. Pokud se tomuto režimu poddáme, tak sice splníme obrovské množství úkolů, napíšeme spoustu e-mailů, nafotíme tisíce fotek a stovky jich nasdílíme na sociálních sítích, ale tím vším budeme vlastně jen utíkat sami před sebou. Vnitřní spokojenost a klid tak stejně nenajdeme,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně psycholog Jan Krajhanzl.

Výzkum: Čím striktnější pravidla v rodině, tím náruživěji děti technologie vyhledávají

Jak vyplynulo z výzkumu vědců z Masarykovy univerzity, rodiče si velmi dobře uvědomují, že kromě nesporných výhod s sebou pohyb v digitálním světě nese také rizika. Obávají se toho, že se děti stanou na technologiích „závislé“, že budou dávat přednost online světu před reálným. Bojí se i toho, že se děti setkají například s pedofily, uvidí nevhodný obsah nebo budou vystaveny kyberšikaně a fake news. „Zajímavé ale je, že rodiče podle našeho zjištění mají pocit, že tato nebezpečí jsou vzdálená, že se jejich dětí prozatím netýkají. Odsouvají ten problém. Myslí si, že nebezpečný je internet až ve chvíli, kdy děti začnou používat sociální sítě. To ale není pravda,“ myslí si vedoucí výzkumu David Šmahel. Informuje magazín Rodiče vítáni.

Daniel Münich: S tím přeháněním to nepřehánějte

„Z nedávných vládních prohlášení o zvýšování výdajů na vědu a výzkum se zdá, že míříme k nebesům. Skutečnost je poněkud méně bombastická. Politika by bez sebechvály, přehánění vlastních zásluh a mlčení o vlastních chybách asi ani nebyla politikou. Příkladem budiž každoroční vychloubání vlád o rekordním navyšování bohulibých položek státního rozpočtu. Míra verbálního přehánění je dnes asi větší než kdy dříve,“ píše Daniel Münich na svém blogu.

Lucie Zormanová: Příčiny rušivého chování žáků ve třídě

Rudolf Dreikurs uvádí čtyři základní příčiny rušivého chování: usilování o pozornost, boj o moc, snaha pomstít se, usilování o soucit. Žák, který ruší z důvodu, že usiluje o pozornost učitele, žije v přesvědčení, které nabyl v rámci výchovy v rodině, že o pozornost je potřeba válčit, že o pozornost si musíte vždy nějakým způsobem – vhodným i méně vhodným – říci. Z výchovy v rodině, z interakce s rodiči žák ví, že pokud nezlobí, nedělá problémy, nikdo si jej nevšímá, protože není důvod věnovat mu pozornost. Pozornost získá pouze zlobením.

Tajný učitel: Na některých školách přetrvává socialistický model protekcionismu, známostí, rutinérství a zaběhlých kolejí

Často přemýšlím, proč se dnes lidé rozhodnou učit děti. Je to snad práce jako každá jiná? Prázdniny? Mají děti opravdu rádi? Rodinná tradice? Žijí z pozornosti, jako herci na jevišti? Potřebují moc, kterou nad dětmi z definice své pozice mají? Mají rádi pokorné rodiče, kteří se s čepicí ruce přichází pozeptat na prospěch svého potomka? Těší je konflikty s hyper-ochranitelskými rodiči? Jak dlouho vydrží člověku, v každodenním kolotoči práce a rutiny, idealistická láska k dětem?

Jan Müller: Na internetu bojujeme o duše dětí s obrovskou ekonomickou silou

„Moderní svět nám nastavuje nová pravidla, která se musíme učit. Obrovský problém je současný systém školství. Ve školách nejsou učebnice mediální gramotnosti, kantoři neučí děti o nebezpečí internetu, není to v osnovách a to je špatně. Žijeme v digitální džungli, proto by rodiče, učitelé a stát neměli nechávat děti na pospas predátorům této džungle. Dnešní ekonomika vytváří online produkty, firmy se prodávají na sítích, bojují o každé kliknutí a chtějí přilákat co nejvíce lidí. Čas strávený na internetu jsou peníze. Čím déle budou děti online, tím více někdo vydělá peněz. My bojujeme o duše dětí s obrovskou ekonomickou silou. Firmy jsou motivované tím, aby děti trávily na internetu co nejvíce času a proti tomu musíme bojovat,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky . mediální odborník Jan Müller.

Odborník: Podle studií je na internetu závislá polovina mladých

Některé studie uvádějí, že na internetu je závislá až polovina teenagerů... Zájem o alkohol u teenagerů klesl od roku 2011 o více než třetinu, o cigarety téměř o polovinu. Mladí se už tolik neschází v hospodách, ale podle odborníků raději hrají online hry nebo po nocích chatují s kamarády. Podle průzkumů jsou Češi sedmými největšími "hráči" online her, ve věku 16 až 24 let si někdy zahrají skoro tři čtvrtiny mužů a téměř 60 procent žen. Informuje ČTK.

První stupeň škol: Jen šest ze sta kantorů jsou muži

Podle dostupných údajů ministerstva školství tvoří muži v rámci pedagogického sboru pouze pětinu. Prvňáky až páťáky pak vyučuje jen necelých šest procent mužů. V Česku je podíl kantorek na prvním stupni pátý největší v Evropě, vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech. V mateřských školách působí dokonce jen 0,5 procenta pedagogů mužů. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Vláda plní slib učitelům. Pedagogové si do roku 2021 hodně přilepší, ale kvalitnější vzdělávání to nezaručí

Učitelé budou v roce 2021 brát 45 tisíc hrubého, slíbil před volbami Andrej Babiš. Nyní to vypadá, že vláda je na dobré cestě tento slib do roku 2021 splnit. Učitelé od letošního ledna v průměru dostávají 35 tisíc korun. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nyní ladí detaily pro další zvýšení učitelských platů. Přidáno by měli dostat od ledna, a to o 10 procent. „Výrazné zvýšení platů je podmínkou nutnou, ale ne postačující,“ odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE na to, zda důstojnější platy učitelů zajistí českým dětem lepší vzdělání. Tématu se věnuje MF DNES.

Chybějí učitelé, školy je lákají i nabídkou bydlení

Kolem sedmi set učitelů v Praze a čtyř set učitelů ve Středočeském kraji poptávaly podle statistik úřadu práce různé typy škol během srpna. V obou regionech je největší zájem o učitele jazyků. I když se na úřad práce noví učitelé přihlásili, je jich mnohonásobně méně, než je ve školách potřeba. V Praze měly školy zájem hlavně o lektory a učitele jazyků na ostatních školách (216 míst), učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku (102 míst), učitele v oblasti předškolní výchovy (81 míst) a učitele na středních školách kromě odborných předmětů (73 míst). Informuje MF DNES.

Proměna škol: Kraj si chce vychovat IT odborníky i bytové designéry

Třídy pro budoucí experty na informační technologie, robotiku nebo odborníky na bytový design otevřou v příštím školním roce střední školy ve Zlínském kraji. Jeho vedení tak reaguje na poptávku trhu. Změna se týká dvou škol. Robotiku nabídne Střední průmyslová škola polytechnická ve Zlíně. „O takto vzdělané lidi mají zaměstnavatelé velký zájem,“ vysvětlil krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík. „Škola má navíc vybavení na špičkové úrovni a zároveň kvalifikované vyučující.“ Informuje MF DNES.

Studenti dnes budou opět stávkovat za ochranu klimatu

Čeští studenti se dnes na různých místech v zemi přidají k celosvětovému protestu za ochranu klimatu. Navážou tak na předchozí čtyři stávky, kterými se letos na jaře připojili k ekologické iniciativě Fridays for Future. Tentokrát by se do akce na výzvu mladých mohli zapojit i dospělí. Začne tak zároveň Týden pro klima, který potrvá do 27. září a nabídne kromě protestních shromáždění i vzdělávací, debatní či kulturní program. ČTK bude z pražského protestu od 11:00 vysílat živý videopřenos.

Jídelnu v Přerově zavalily děti na obědy zdarma, u školy jim přistaví novou

Novinka v podobě obědů zdarma pro děti z chudých rodin, která od září platí v Olomouckém kraji, způsobila nebývalé pozdvižení v centrální vývařovně a jídelně města Přerova. Hned v prvním týdnu nového školního roku ji zahltily zástupy žáků Základní školy Boženy Němcové, kterou navštěvují romské děti. Reportáž přináší iDNES.

SYPO nabízí učitelům webináře zaměřené na oborové novinky

Projekt SYPO nabízí učitelům, do jejichž aprobace patří český jazyk, matematika nebo informatika, webové semináře zaměřené na aktuální informace či nové trendy v jednotlivých oborech a oborových didaktikách. Na výběru témat se podílejí členové nově vzniklých metodických kabinetů, tedy sami učitelé. Webináře jsou zařazeny do vzdělávací nabídky Národního institutu pro další vzdělávání a jsou zdarma.

Workshopy k výuce demokracie

„Občankáři“ zvou na dva nové workshopy pro učitele Podpora demokratických hodnot a Rozvoj všeobecného přehledu a občanských kompetencí pořádané v rámci projektu Občanský průkaz letos na podzim v Brně.

Festival příležitostí Profesia days

Festival příležitostí Profesia days se koná už podeváté. Festival je určený pro studenty, absolventy, nezaměstnané i zaměstnané a nabídne kromě unikátní možnosti bez stresu komunikovat se zástupci zúčastněných firem také pestrý doprovodný program –  kariérní poradenství, vzdělávací přednášky, workshopy, testování dovedností i zábavu.

Oldřich Botlík: Mizerní učitelé volají po testech a po povinné maturitě z matematiky, aby nemuseli učit něco jiného

„Mizerní učitelé volají po testech a po povinné maturitě z matematiky, aby nemuseli učit něco jiného a nemuseli hledat cesty, jak žáky zaujmout. Na druhé straně, plošné testování, aby bylo spravedlivé, musí zkoušet to, co ve školách převažuje. Nakonec bude tedy zkouška vypadat tak, jak vypadá dnešní výuka, i když všichni víme, že výuka by se měla změnit. Ale plošná zkouška zároveň zabrání změnám. To je ten začarovaný kruh,“ říká Oldřich Botlík v rozhovoru pro Deník N.

Na ústecké základce začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot Ruby

Poprvé v Česku a zatím jen na ústecké Základní škole Neštěmická začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot. Nový pomocník má dětem a pedagogům přiblížit v rámci vyučování možnosti digitálních technologií. Informuje iDNES.

Průzkum: Rodiče lze podle přístupu ke školám rozdělit do čtyř kategorií

Očekávání českých rodičů od škol se velmi různí. Zatímco někteří si myslí, že by vzdělávací systém neměl mít na matky a otce velké nároky, jiní chtějí dění ve škole aktivně ovlivňovat. Za nejdůležitější považuje většina rodičů to, aby učitel vedle výuky vedl děti k vytváření přátelských vztahů. Často také chtějí, aby z hodnocení bylo jasné, s čím by mohli dítěti pomoct, a aby učitel s rodiči spolupracoval na výchově dítěte. Vyplývá to z průzkumu společnosti IdeaSense pro vzdělávací společnost School My Project, jejíž zástupci výsledky představili novinářům. Informuje ČTK.

Diskuse ke vzdělávání v ČR: Česko, a jak dál?

V jakém stavu je české školství? Jaké novinky přináší do výuky 21. století? Proč ve školách chybí učitelé? Jak zlepšit vzdělávání pro úspěch ČR? Taková jsou témata diskuse, která se koná 1. října na Filozofické fakultě UK.

Konference Digitalizace, polytechnika a inovace ve vzdělávání

Konference, kterou pořádá Národní ústav pro vzdělávání, se koná 16. října v Praze v rámci Evropského týdne odborných dovedností.

Úspěch na mezinárodní soutěži European Union Contest for Young Scientists (EUCYS 2019)

Ve dnech 13. – 18. září se v Sofii uskutečnil 31. ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists (soutěž nejúspěšnějších projektů mladých vědců). Do soutěže postupují nejlepší studenti z národních kol soutěží se svými projekty. V letošním ročníku bylo zaregistrováno celkem 100 projektů a soutěže se zúčastnilo 155 mladých vědců z 39 zemí. Českou republiku reprezentovali úspěšní laureáti 40. ročníku Celostátní přehlídky prací Středoškolské odborné činnosti.

Alena Jabůrková: Spolupráce s rodinou s cílem společně podporovat kvalitu učení dětí

V mateřské škole jsem zavedla pravidelné konzultace pro rodiče a vycházela jsem při tom z povinností učitelky MŠ popsaných v RVP PV. Kvalitní spolupráci mateřské školy s rodinou dlouhodobě považuji za základ pro naplňování individualizace v předškolním vzdělávání. Jako ředitelka mateřské školy jsem se zasadila o to, aby konzultace nebyla vnímána jako formální záležitost a nebylo to jen jakési „popovídání“.

Deloitte: V kvalitě života je ČR na 24. místě ze 149 zemí

Česká republika se v kvalitě života umístila mezi 149 státy na 24. místě. Proti loňskému roku si polepšila o dvě místa, přeskočila i USA. Česko si dlouhodobě drží dobré postavení v základních lidských potřebách. Ukazatel výživy a základní lékařské péče se zlepšil o jedno místo, naopak se lehce zhoršil ukazatel přístřeší. Zlepšení je patrné u základních lidských práv a osobních svobod. Výrazně se ČR posunula v ukazateli přístupu k vyššímu vzdělání. Naopak se zhoršila v kvalitě životního prostředí a v přístupu k informacím. Informuje ČTK.

Za ruku zlomenou při tělocviku dostane student šest set tisíc, rozhodl soud

Odvolací krajský soud v Pardubicích přiznal odškodné 600 tisíc korun studentovi orlickoústeckého gymnázia, který při tělocviku utrpěl komplikovanou zlomeninu ruky. Částku 225 tisíc korun již zaplatila zdravotní pojišťovna, zbylých 375 tisíc nyní soud uložil zaplatit gymnáziu. Informuje iDNES.

Scio: CERMAT odmítá zveřejnit data vyplývající z jednotných státem organizovaných maturitních zkoušek z matematiky

Společnost Scio považuje za znepokojivé, že CERMAT odmítá poskytnout veřejnosti data související s výsledky maturitní zkoušky z matematiky, přestože jedním z cílů zavedení této jednotné centrální maturitní zkoušky je zajištění transparentních informací o výsledcích vzdělávání. Jsme přesvědčeni, že poskytnutí výsledků maturity referující o úspěšnosti studentů v jednotlivých částech maturitní zkoušky z matematiky (včetně úspěšnosti v jednotlivých úlohách) je ve veřejném zájmu.

Oldřich Botlík: Kdyby maturoval smartphone

„Tradicionalisté hodnotí tuto katastrofu (výsledky české výuky matematiky) výhradně jako důsledek lemplovství maturantů a nemají žádné pochopení pro rozhodnutí ministra školství odložit zavedení povinné maturity z matematiky o deset let. Ministr Plaga doufá, že se do té doby podaří výuku matematiky výrazně zlepšit, zatím ovšem nesdělil, jaká opatření chystá. Vysvětlím podstatu problému i důvody, proč odklad přesto vítám,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.

Unikátní výzkum: česká společnost se nedělí na dva tábory, ale do šesti tříd

Sociologové ve velkém výzkumu pro Český rozhlas rozdělili českou společnost do šesti společenských tříd. Nelišíme se od sebe jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko nebo daleko máme k ostatním lidem, zda věříme ve smysluplnost demokracie i jestli se díváme častěji na Novu, nebo na Netflix.

Zrušil poznámky i tresty: Učitel má vychovávat, děti jen vedu, cukr a bič nefunguje

Dítě potřebuje respekt, emoce ventiluji až v kabinetu, pokud je naším cílem vzdělávání a výchova, není místo pro poznámky. Učitel není ten, kdo má stát před tabulí, ale má tvořit situace, které vedou k objevování, má být dětem průvodcem, odpadá tak to, že nemůže zkrotit děti, protože to nepotřebuje. Doufám, že moji žáci jsou šťastní, říká Daniel Pražák, učitel přírodopisu, angličtiny a zeměpisu v rozhovoru pro DVTV.

Do některých škol v ČR chodí tisíc dětí, do jiných míň než deset

Velikosti škol v Česku jsou velmi rozdílné. Zatímco do těch největších může chodit i víc než tisíc dětí, nejmenší navštěvuje jen několik jednotlivců. Nejvíce žáků, a to 1918, bylo loni ve střední škole v Charbulově ulici v Brně. Naopak jen jediné dítě chodilo do církevní mateřské školy pro mentálně postižené v Praze 4. Větší školy někdy vznikly sloučením původních menších škol a nabízí výuku v několika budovách. Vyplývá to z údajů ministerstva školství. Informuje ČTK.

Alena Jabůrková: Hodnocení dětí v mateřské škole ve spolupráci s rodiči. (Význam portfolia)

Smysl pedagogického hodnocení v předškolním vzdělávání spočívá v tom, že učitel průběžně sleduje, jak se dítě vyvíjí, jak se zdokonaluje ve svých dovednostech, jak si při hrách a běžných činnostech vede, jak se cítí, a vyhodnocuje, zda a jaké pokroky ve vzdělávání dělá. A to proto, aby zjistil, co dítě potřebuje. Proto jsem začala přikládat mnohem větší význam záznamům týkajícím se učebních (vzdělávacích) pokroků jednotlivých dětí. S otázkou hodnocení dětí, jejich výsledků a vzdělávacích pokroků úzce souvisí portfolia dětí.

Výtvarná soutěž "Škola hrou"

Výtvarná soutěž na téma "Škola hrou". Soutěž je vyhlášena ve dvou kategoriích - pro žáky 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků gymnázií a pro žáky základních uměleckých škol a děti navštěvující jiné školské zařízení pro zájmové vzdělávání. Soutěžní příspěvky je možné zasílat do 31. 10. 2019.

Vyspělé země rozdíly mezi školáky stírají, v Česku je prohlubujeme, varuje sociolog

Nedostatek peněz a učitelů, ale také nedotažená inkluze, segregace dětí na školách nebo výrazné regionální rozdíly jsou podle sociologa Daniela Prokopa hlavními důvody zaostávání českého školství. "Jiné evropské země dokážou pomocí školky a školy úspěšně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, my je naopak prohlubujeme," varuje v rozhovoru pro projekt Chytré Česko deníků Aktuálně a Hospodářské noviny.

Revize RVP: na ministerstvu školství uvažují o seškrtání učiva až na polovinu

Čísla z poslední výroční zprávy České školní inspekce dokládají, že naprostá většina studentů nezíská očekávané znalosti a dovednosti, kterých by podle rámcových vzdělávacích programů měla dosáhnout. V českém jazyce se to podaří jen na 6,4 % škol. A to je oproti dalším předmětům ještě vysoké číslo. Matematiku zvládne projít jen 0,6 procenta škol, dějepis 2,6 % a fyziku 1,3 %. Připomíná Seznam Zprávy.

Jak učit matematiku? A má ji kdo učit?

Současná diskuze o výuce matematiky vadí Eduardu Fuchsovi, předsedovi Společnosti učitelů matematiky: „Zodpovědně tvrdím, že i podprůměrně nadaný žák s podprůměrnými znalostmi a podprůměrnou pílí musí maturitu z matematiky složit.“ Připomíná, že předepsané maturitní minimum zvládli většinově splnit i žáci 9. tříd. Potíž je podle něho, že každoročně maturuje zhruba 75 procent příslušného populačního ročníku. Požadavky k maturitě tak podle něho klesly na úroveň, za niž bychom se měli jako Česko v mezinárodním srovnání stydět. Tématem se zabývají Lidové noviny.

Oldřich Botlík: Dnešní podoba matematiky se vytváří především pro učitele, ne pro žáky

„Sestavování rámcových vzdělávacích programů je rvačka o pracovní příležitosti,“ říká Oldřich Botlík v rozhovoru pro Radiožurnál s tím, že podoba matematik se vytváří pro učitele, nikoliv pro žáky. „Vychází to z toho, aby učitelé, kteří už se vzdělali, měli dostatek práce, a vychází to z toho, co umějí. Řada češtinářů také neumí napsat esej nebo článek do novin…“ upozorňuje.

Průzkum: Mladí nejsou spokojeni s politickou situací v Česku. Věří ale, že ji změní

Pouze přibližně desetina mladých lidí je spokojena se současnou politickou situací v Česku. Trápí je nedostupnost bydlení a obávají se ekologické katastrofy. Na druhé straně nepostrádají víru, že svým chováním mohou situaci změnit. Vyplývá to z průzkumu, který pro studentskou iniciativu Karlovy univerzity Svobodný listopad zpracovala agentura Median. Informuje iDNES.

Školám přibyly tisíce asistentů. Pořád nestačí

Boom pokračuje. Od novely zákona o inkluzi se řady asistentů pedagoga rozrostly do konce minulého školního roku na 21 039. Přibylo jich 3314. Ještě ve školním roce 2016/17 jich bylo ve všech mateřských, základních a středních školách 13 299. A v tom předchozím 10 382. Podle odborníků ale potřeby škol a jejich žáků stále ještě nejsou nasyceny. Reportáž přinášejí Novinky.

On-line seminář 18.9.: Škola bez poražených I

Respektující komunikace je pro mě základním stavebním kamenem jakýchkoliv aktivit ve škole a nejen v ní, říká učitelka 1. stupně ZŠ a lektorka kurzu Škola bez poražených Kateřina Vrtišková. Cíle setkání: • Věnovat se více učení a výuce než řešení problémům s kázní a kontrolou • Vyrovnávat se s emocemi žáků a řešit náročné situace nebo konflikty • Vést uspokojivě schůzky a jednání s rodiči • Mluvit tak, aby jim druzí naslouchali a naslouchat tak, aby druhým porozuměli • Udržet si dobrý pocit a naplnění z práce učitele („jak nevyhořet“) • Rozpoznat, které dovednosti využít v rozdílných situacích

Odbory chtějí, aby učitelé dostali do tarifů celých 10 % navíc

Pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce. Na dnešním jednání sociálních partnerů chce podpořit i požadavek ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby kraje dostaly peníze na vládou slíbený růst platů ve veřejné sféře o 1500 korun. Připomenul, že po páteční dohodě koalice na plošném přidání musí vláda připravit příslušný návrh nařízení. Informuje ČTK.

Tomáš Feřtek: Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol

„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je jich nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni,“ říká Tomáš Feřtek v rozhovoru pro časopis Svět neziskovek.

Nadaným dětem nestačí ve škole nabídnout víc informací. Potřebují úplně jiný druh práce, říká maďarská psycholožka

„V raném dětství, řekněme ve školce a prvních letech školy, děti potřebují hlavně jedno: zamilovat se do poznávání a učení. Nechte je, ať si leccos vyzkouší, ať v rámci svých možností zkoumají věci, dělají pokusy, rozvíjí se ve všech směrech. Čím víc se dozvědí, tím lépe pro ně. Není potřeba se rozhodovat, jestli z nich budou matematici nebo historici, ale máme jim umožnit, aby se chtěly učit. Může to být někdy pro učitele a rodiče dost náročné, ale je to to nejlepší, co pro ně můžete udělat,“ říká psycholožka Szilvia Fodor, která se zabývá podporou talentovaných dětí. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.

Bořivoj Brdička: Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků

Možná, že někdo bude souhlasit i s názorem, že k technologické výchově by škola nějakým způsobem přispět měla. Většina učitelů si ale hned řekne, že se ho to netýká, že je to věc informatiků (s 2 hodinami na celých 9 ročníků ZŠ). To je evidentní nesmysl. Všichni tak nějak tušíme, že je to věc nás všech. S digitálními přístroji pracujeme všichni pořád, ovlivňují náš život (wellbeing), umožnují přístup k informacím a komunikaci s lidmi. Schopnost ovládat je nachází uplatnění skoro ve všech oborech lidské činnosti, tedy přeneseně též v celé školní výuce napříč předměty. Potřebné schopnosti učitelů jsou popsány např. v Evropském rámci digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).

Jana Ustohalová: Hledají se ženy. S názorem a erudicí. Nevíte o nějaké?

„Všimněte si, že ženy prakticky nevystupují v televizních debatách a nekomentují veřejné dění v médiích. Ani sto let emancipace a formální rovnoprávnosti jim nedokázalo zajistit aspoň stejnou účast v diskusích o věcech veřejných jako mužům, ačkoliv tvoří půlku elektorátu. Čím to je? Tím, že musejí překonávat výrazně víc omezení než muži a nemají stejnou startovací pozici,“ píše Jana Ustohalová v Deníku N.

Diplom nehraje velkou roli. Firmy v Česku rády zaměstnávají středoškoláky, ukazuje zpráva OECD

Magisterské vzdělání se dobře vyjímá v životopise a zájemci o práci s titulem optimisticky chodí na pohovory. Zpráva mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvaná Education at a Glance 2019 z minulého týdne hovoří jinak. Lidé s magisterským titulem podle ní mají jen o čtyři procenta vyšší míru zaměstnanosti než lidé se středoškolským vzděláním. Informují Hospodářské noviny.

V ČR začíná kampaň Pěšky do školy, zapojí se do ní na 50 škol

V Česku dnes začíná druhý ročník kampaně Pěšky do školy. Jejím prostřednictvím chtějí pořadatelé, organizace Pražské matky, zklidnit dopravu před školami a upozornit na to, že cesta do školy je příležitostí, jak rodiče a děti mohou být spolu a současně mohou mít více pohybu. Akce potrvá do konce měsíce a přihlásilo se do ní 50 škol, nejvíce v Praze. ČTK to řekla Blanka Klimešová z organizace Pražské matky.

V některých krajích učí i z deseti procent nekvalifikovaní učitelé, říká ministr Plaga

Učitelů je v Česku přibližně 150 tisíc. V systému chybí podle průzkumu ministerstva čtyři procenta. „V některých krajích učí více než z deseti procent nekvalifikovaní učitelé. Téměř polovina z nich si nedoplňuje vzdělání,“ uvedl ministr školství v nedělní Partii na Primě. Informuje iDNES.

Inspekce: Učitelé cizích jazyků často vystudovali jiný obor

Kvalitu výuky cizích jazyků ve školách snižuje nedostatek kvalifikovaných učitelů. Zhruba čtvrtina vyučujících angličtiny nebo němčiny na druhém stupni základních škol nevystudovala pedagogický obor s tímto zaměřením. Učitelé by se měli také častěji účastnit vzdělávacích kurzů a aktivněji v hodinách děti zapojovat do práce. Znalosti a dovednosti školáků v cizích jazycích jsou ale i přes nedostatky ve výuce na dobré úrovni. Vyplývá to z aktuální zprávy České školní inspekce (ČŠI) o rozvoji jazykové gramotnosti ve školách. Informuje ČTK.

Tomáš Sedláček: Konspirační teorie a propad víry. Co má vliv na to, že jsme schopni věřit v nesmysly

„Přes padesát procent Američanů věří, že 9/11 se neodehrálo podle oficiální verze. Tomu, že jsme nepřistáli na Měsíci, věří 24 procent obyvatel USA. Mám za to, že konspirační teorie vysvětlují mnohé výsledky voleb. Clintonová byla satanistka, ještěr z budoucna, Obama kryptomuslim, Michelle Obamová zase muž v převleku. Úsměvné? A co naše Benešovy dekrety, které nám měla vzít tu Lisabonská smlouva (Klaus), tu Schwarzenberg (Zeman), nacisté a bilderbergové,“ píše Tomáš Sedláček v Hospodářských novinách.

Každodenní horor. Školy se potýkají s množstvím aut, rodiče jsou bezohlední

Stále více českých škol se musí potýkat s ranní špičkou přímo před svými budovami. Děti jsou tak ráno vystavovány nebezpečí kvůli nedostatečné dopravní infrastruktuře. Na vině jsou ale i rodiče, kteří své děti do školy přivážejí. Často se za volantem chovají bezohledně a nemyslí na bezpečí ostatních. Reportáž přináší iDNES.

Startuje 13. ročník Juvenes Translatores. Poprvé online

Evropská komise vyhlásila nový ročník populární celoevropské překladatelské soutěže Juvenes Translatores pro středoškoláky. Registrace pro školy, která byla otevřena v pondělí 2. září, bude probíhat do 20. října 2019.

Shawn Rosenberg: Demokracie skončí, lidé na ni nemají hlavu. Vyžaduje toleranci, na což mentální výbava většiny nestačí

Demokracie, jak ji dnes známe, v dohledné době skončí. Ovšem nikoli proto, že by ji napadl nějaký zákeřný nepřítel - ale prostě proto, že na ni lidé nemají hlavu, říká profesor kalifornské univerzity Shawn Rosenberg. V kostce: Rosenberg tvrdí, že demokracie padne, protože to je především tvrdá práce, která klade na aktéry tak vysoké nároky, že jim nyní nejsou schopni lidé dostát. Tématu se v Hospodářských novinách věnuje Petr Honzejk.

Na školách vládne nejistota kvůli reformě financování

Oslovení ředitelé středních škol v Ústeckém kraji považují reformu financování regionálního školství za špatnou a systém financování za neprůhledný. Školy podle nich nevědí, kolik peněz na platy všech pracovníků dostanou, přitom už v červnu musel mít každý ředitel naplánovaný školní rok s počty všech pracovníků i jejich úvazky. Reportáž přináší Deník.

Ředitel gymnázia: Žáci bojují s čtenářskou gramotností, často nepochopí, co mají počítat

Nechci povinnost maturovat z matematiky odsunout, ale úplně zrušit, říká v pořadu Duel televize Seznam ministr školství Robert Plaga (ANO). Jeho oponentem je ředitel Gymnázia Ústí nad Labem Alfréd Dytrt.

Koalice se dohodla. Zaměstnanci státu dostanou přidáno 1500 korun do tarifů. Učitelé dostanou navíc 10%

Koalice se dohodla na růstu mezd ve veřejné sféře od začátku příštího roku. Všichni dostanou navíc 1 500 korun do tarifů, zrušena bude nejnižší tabulka tarifů. Jen učitelé dostanou podle ministryně financí Aleny Schillerové za ANO přidáno deset procent, není zatím jasné kolik z toho půjde do tarifů. Informuje iDNES.

Tematická zpráva ČŠI: Rozvoj jazykové gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2018/2019

„Pro aktivitu relativně slabších žáků může být demotivující ta skutečnost, že ve vyučovací

hodině nejsou schopni dosáhnout úspěchu, což může dále snižovat jejich sebevědomí a motivovanost. Tato otázka byla poměrně dobře uchopena v hodinách cizího jazyka na 1. stupni základní školy, zatímco na 2. stupni základní školy a na středních školách byl alespoň dílčí úspěch slabších žáků zaznamenán v menším podílu hodin, což může dále prohlubovat nejen nízkou aktivitu těchto žáků v hodinách, ale také jejich nižší zájem o studium cizích jazyků, a také prohlubovat přesvědčení o omezené potřebnosti jazykových dovedností pro další vzdělávání a profesní uplatnění,“ píšou autoři tematické zprávy ČŠI Rozvoj jazykové gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2018/2019. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění.

ČSU: Ministr školství má silného spojence: středoškoláky. A máme společný cíl, posunout české školství dopředu

Ministr školství Robert Plaga se včera sešel se zástupci České středoškolské unie. Ta na svém profilu na Facebooku zveřejnila o setkání následující zprávu: Dneska jsme se sešli s ministrem školství Robertem Plagou. Co bylo na programu? Maturita z matematiky. Že se pan ministr v zásadě ztotožňuje s naším stanoviskem, není žádným tajemstvím.

Julie Hrstková: Politici překypují nápady, jak vylepšit vzdělání. Realita ale potvrzuje jeho úpadek

„Debata o školství tak trochu začíná připomínat debatu o vejci a slepici, a co bylo dřív. Jestli je lepší zavést testování (maturitní, průběžné), nebo zda je lepší nejdřív zlepšit výuku. Problém je, že tato debata trvá mnoho let a kvalita škol se čím dál víc diferencuje. Pokud současná situace bude trvat i nadále, může se české školství v některých regionech přiblížit třeba tomu jihoafrickému, kde je podle UNESCO sice 93 procent gramotných, ale osm z deseti devíti- až desetiletých dětí má problém se čtením a porozuměním textu,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Lucie Zormanová: Sebereflexe jako nástroj k udržení kázně ve třídě

To, co učitele nejvíce obtěžuje v jejich každodenní práci, je drobné rušivé chování žáků. Přičemž je zde potřeba říci, že pod pojmem drobné rušivé chování si učitelé vybaví trochu odlišné věci. Někomu vadí, když žák během výuky něco potichu pošeptá spolužákovi, někomu vadí, že žák vykřikuje při diskusi ve výuce, někomu vadí nepozornost ve výuce, ... Proto je potřeba, aby se učitel nejprve zamyslil nad tím, co za rušivé chování považuje. Pokud si jasně definuje rušivé chování, musí si ještě odpovědět na další otázky, aby si jasně definoval, co přesně od žáků očekává a co vlastně od žáků v dané třídě může očekávat, tedy, zda jeho očekávání jsou reálná a nakolik jsou reálná.

Učebnice projektu Vzdělávání k sociálním a občanským kompetencím

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. VOSK je zkratka názvu projektu Vzdělávání k sociálním a občanským kompetencím.  V příloze lze zdarma stáhnout souhrnnou učebnici ve formátu Pdf.

Přidat všem státním zaměstnancům stejnou částku se odborům líbí, proti jsou jen učitelé

V příštím roce by mohli dostat k platu přidanou stejnou částku náměstek i uklízečka na ministerstvu. Přestože za tři týdny musí vláda odeslat do sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2020, chystá se ještě udělat důležité rozhodnutí, které může znamenat navýšení státních výdajů o další miliardy. Jedná se o plán přidat v příštím roce všem státním zaměstnancům stejnou částku namísto obvyklého navýšení v procentech. S nápadem přidat každému 1500 korun přišla asociace odborů, druhá největší organizace v Česku. Politici se do uzavření dohody s odbory k návrhu nechtějí vyjadřovat. Informují Hospodářské noviny.

Nechte děti u počítačových her, radí čeští vědci. Naučí je technologie lépe než škola

"Pro děti, které začnou používat počítač či obecně technologie v raném věku, se technologie stanou přirozenější součástí života. V pozdějším věku je tak obecně více využívají, mají o technologie větší zájem a technologie celkově sehrávají větší roli v jejich každodenním životě a sociálních interakcích," popisuje Libor Juhaňák, který vedl výzkum Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum odmítl zjednodušené zdůrazňování rizik používání počítačů pro děti. Tématu se věnuje deník Aktuálně.

Psycholog David Čáp: Jak školy ve valné většině ještě stále vypadají, jsou pro část dětí těžké retro

„Školské systémy obecně, ten český nevyjímaje, jsou v podstatě dost setrvačné. Vidím, že zejména na středních školách žijí ještě stále v představě, že je škola pro studenty tím dominantním zdrojem znalostí. To už ale dávno není pravda. V očích učitelů roste problematičnost žáků, ale musíme si uvědomit, že tak, jak školy ve valné většině ještě stále vypadají, jsou prostě pro část dětí těžké retro,“ říká psycholog David Čáp z Filozofické fakulty UK v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Novozélanďané v Praze představili digitální asistenty, kteří čtou emoce a reagují na ně. Nabídnout je chtějí i školám

Pokud se například klient usměje, úsměv mu oplatí. Pokud nakrčí obočí, zeptá se, z čeho je zmatený. Když člověk před počítačem uhne pohledem, digitální asistent se ujistí, zda má o téma nadále zájem. Pokud má člověk před počítačem smutný výraz, robot změní tón a nahodí soucitný výraz. Reportáž o „humanoidech“ přinášejí Hospodářské noviny.

Časná zkušenost s počítači nemusí dětem jen škodit, říkají vědci

Čím dřív děti začnou pracovat s počítači, tím víc si později věří při jejich užívání. Časná zkušenost ovlivňuje také pozdější zapojování informačních technologií do života a nemusí dětem jen škodit, což je rozšířené přesvědčení. Na vliv počítačů se zaměřili odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MUNI), o jejich výzkumu ČTK informoval tiskový odbor vysoké školy.

ČŠI zveřejnila informační bulletin České školní inspekce

Bulletin obsahuje mimo jiné tato témata: • Vzdělávání učitelů zdarma přímo ve školách • Podněty pro podporu práce učitelů a ředitelů - TALIS 2018 • Shrnutí sekundární analýzy PIRLS 2016 • Data, publikace a analýzy ČŠI na Facebooku i Twitteru

Martin Markl: Obrana matematiky

„Matematika je čisté myšlení. Je to snad jediná oblast lidského konání, kde platnost výsledků není závislá na názoru či interpretaci. Matematik totiž musí svá tvrzení dokázat z výchozích axiomů pomocí daných odvozovacích pravidel. Matematika je tedy svojí podstatou protikladem postmoderních postulátů, že pravda je věcí názoru a realita jen narativ, který si můžeme vybrat podle potřeby a podle potřeby jej změnit. Matematika také učí přesně formulovat myšlenky, odlišit příčinu a důsledek, předpoklad a závěr, rozpoznat fakta a manipulaci. To je osvěžující protipól k blátivému myšlení naplňujícímu mediální prostor. Troufnu si říci, že nás matematiky je poměrně obtížné vodit za nos,“ píše matematik Martin Markl v časopise Vesmír.

Renata Veselá: Výchova dítek v Čechách (Bez přiměřených mantinelů a mírného nedostatku děti dobře nevychováme)

Když se stanete prarodičem a nedej Bože jste současně i učitelem zjistíte, že pro „Vaše mladé“ (oni totiž povětšinou jsou v průměru minimálně o deset let starší, než Vy v době plození dětí – proto ty uvozovky…), je nejdůležitější to dělat jinak. Je zcela irelevantní, co radí vývojová psychologie, co nabízí zkušenosti předků, vše je spláchnuto jako škodlivé a zastaralé. Ano, my jsme také „dělali vše po svém“ ale dnešní míra „jinakosti“ je opravdu zrůdná.

Nová data OECD potvrzují mizérii českých učitelů

Česko je až na samém chvostu žebříčku, který srovnává oceňování učitelů s odměňováním ostatních vysokoškoláků v dané zemi. Nová data zveřejnila OECD ve své analýze Education at a Glance v úterý. Ekonomové upozorňují, že nedocenění učitelů se může nepříznivě projevit v produktivitě a konkurenceschopnosti hospodářství. Informují Novinky.

Jaroslav Mašek: Digitální stopa učitele - díl 1.: Osobní web

Jakou digitální stopu po sobě v online světě každý den zanecháváte? A jak souvisí s vaší profesí učitele? Jakou hodnotu má nyní a jakou bude mít za 80 let? A bude tato digitální stopa v té době (v roce 2099) ještě aktuální? Vzdělávací odkaz naší digitální stopy do značné míry reflektuje naši schopnost hledat a nacházet přesahy i nadčasovost vzdělávání a taktéž schopnost předávat je dál. Zrcadlí naši kvalitu, profesionalitu, odhodlání i touhu předat své zkušenosti a znalosti nejen této či příští generaci, ale zanechat je tu napořád.

Sebevražda je druhá nejčastější příčina smrti od 15 do 24 let

Sebevražda je v Česku druhá nejčastější příčina smrti lidí od 15 do 24 let, více jich zemře jen na silnicích. Ročně si v zemi vezme život přes 1300 lidí, většina z nich má nějakou duševní chorobu. Ministerstvo zdravotnictví se zaměří na prevenci. Lidé a zejména zdravotníci by se měli naučit rozpoznat varovné příznaky, řekli zástupci ministerstva na tiskové konferenci. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zveřejnila novou statistiku, podle níž každých 40 vteřin na světě někdo zemře vlastní rukou. Ročně je to asi 800.000 případů. Informuje ČTK.

Studie: Za podprůměrnou úroveň vzdělanosti v některých regionech může i přílišná decentralizace zdejšího školství

Za podprůměrnou úroveň vzdělanosti v některých regionech může i přílišná decentralizace zdejšího školství a silná autonomie škol, a to jak v personální otázkách, tak v obsahu učiva. Česká decentralizace školství patří vůbec k největším v zemích OECD. Přispěl k tomu i vznik krajů a zánik okresních školských úřadů, prakticky všechny kompetence v základním školství pak přešly na obce. Připomínají to Daniel Prokop a Tomáš Dvořák ve studii Analýza výzev vzdělávání v České republice autorů. Autonomie škol je jedním z témat dalšího dílu seriálu Chytré Česko deníků Aktuálně a Hospodářské noviny.

Jindřich Kitzberger: Dlouhá trať opuštěnou krajinou aneb „Potřebujeme střední článek řízení?“

„Vysoký stupeň autonomie organizací i konání odpovědných osob, kterými jsou zejména ředitelé (ale i učitelé), není sám o sobě negativním nastavením, koneckonců podobné můžeme najít i v úspěšnějších školských systémech v zahraničí. Pokud ale někam delegujeme velké pravomoci a velkou odpovědnost, bylo by logické pro tyto pozice vybírat ty nejlepší osobnosti, dobře je připravovat na jejich úlohu a během jejich působení jim nabízet rozmanitou podporu. A samozřejmě je adekvátně zaplatit. Není žádným tajemstvím, že prakticky nic z uvedeného v našem školství uplatňováno není, ve všech těchto ukazatelích výrazně zaostáváme, jsou naopak významnými slabými stránkami systému,“ píše Jindřich Kitzberger v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.

O kolik by se měl zvýšit plat učitelů, abyste to považovali za dostatečné a učitelé byli spokojení a motivovaní?

„Je potřebné, aby si čtenáři uvědomili, že nyní učitel (po vysoké škole) nastupuje za 28 tisíc hrubého (21 tisíc čistého), po 32 letech praxe se dostane kousek přes 37 tisíc hrubého (tedy 28 tisíc čistého). Existují i nenárokové složky platu, ale ty jsou neustále předmětem diskusí, které „kamarády“ ředitel odměňuje. Stát má garantovat vysoký standard. Abychom se přiblížili mzdám vysokoškoláků, měl by podle mého názoru začínající učitel brát 55–60 tisíc korun hrubého, aby čistý plat činil zhruba 40 tisíc korun. Výše platu není pro učitele hlavním motivátorem, peníze nesou v naší práci uspokojení jen částečně. Jde však o důstojné odměňování práce učitele,“ říká ředitelka základní školy Martina Thumsová v anketě týdeníku Respekt.

Ženy mají šanci, že se u jména obejdou bez -ová, ministr to podpoří

Minulý týden ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček obhájil ve vládě návrh novely zákona, který ženám volbu ohledně příjmení nepovolil. Jen o pár dnů později Hamáček iDNES.cz řekl, že podpoří pozměňovací návrh ve Sněmovně, který by dal všem českým ženám právo nepřechylovat jméno. „Nechal bych to na svobodném rozhodnutí každé ženy,“ uvedl Hamáček.

Bořivoj Brdička: Od cvičení opakováním přes náhodu k vlastnímu výběru. (Každý dobrý učitel ví, že činnosti je třeba střídat)

Blokové procvičování určité dovednosti v praxi znamená, že se ta samá stejná věc opakuje tak dlouho, dokud se nedosáhne znatelného zlepšení. Jedná se tedy o klasický dril. Náhodná metoda to dělá jinak. Procvičuje více dovedností tak, že je střídá a minimalizuje opakování stejných. Bloková metoda má smysl pouze při počátečním zdokonalování techniky.

Začíná měsíc gramotností. Jeho ambicí je podpořit mezioborovou spolupráci učitelů napříč předměty

Při příležitosti mezinárodního dne gramotností (8. září) začíná Měsíc gramotností – kampaň, do které se mohou zapojit učitelé z celé republiky a jejímž prostřednictvím si mohou vyzkoušet s gramotnostmi aktivně pracovat ve výuce. Svoje zkušenosti pak sdílí prostřednictvím sociálních sítí nebo blogů. Ambicí je podpořit mezioborovou spolupráci učitelů napříč předměty.

Lukáš Bartoň: U maturity by neměla být státem nastavená laťka. Měla by to být zkouška bez rizika propadnutí

„Jsme přesvědčeni, že je potřeba klást si otázku, jakou má maturita vypovídací hodnotu. K čemu má vlastně sloužit? Proč má být společná část maturity kvalifikační zkouškou? Jak ovlivňuje maturitní testování celý proces vzdělávání? Podle nás negativně, protože vzdělávání se soustřeďuje hlavně na úspěch v závěrečném testu, což pro život nestačí,“ říká poslanec za Piráty Lukáš Bartoň v rozhovoru pro Lidové noviny

„Pirátská“ maturita: i nula bodů by stačilo

Podle poslance za Piráty Lukáše Bartoně by to neměl být stát, kdo známkuje a říká, že student uspěl nebo neuspěl z nějakého všeobecně vzdělávacího předmětu. Stát může testovat, a třeba ještě šířeji než dnes, nejlépe ovšem nikoli na známky, nýbrž na body. Tím, kdo dává palec nahoru nebo dolů, by měl být ale až ten, komu absolvent maturitní vysvědčení ukáže, tedy například vysoká škola či potenciální zaměstnavatel. Rozhovor s Bartoněm přinášejí Lidové noviny.

Test školních jídelen: Kuchařky servírují velké porce plné prázdných kalorií

Školní jídelny dětem často nabízejí jen prázdné kalorie, ukázal poslední průzkum Státního zdravotního ústavu. Odborníci totiž zjistili, že ačkoliv kuchařky servírují žákům až o polovinu větší porce, než stanovuje vyhláška ministerstva školství, energetická hodnota jídla je naprosto nedostatečná. Informuje Deník.

Reorganizace policejních škol nepřinesly očekávané úspory ani větší efektivitu při vzdělávání policistů

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření středních a vyšších policejních škol Ministerstva vnitra (MV) v letech 2012 až 2018. Zaměřil se i na reorganizace policejních škol, které provedlo MV v letech 2013 a 2016. Kontroloři zjistili, že tyto reorganizace nepřinesly ani plánované úspory, ani očekávané zefektivnění policejního vzdělávání. Náklady na policejní vzdělávání naopak v dalších letech rostly. U policejních škol pak kontrola odhalila nedostatky při převodu, inventarizaci a odpisování majetku.

Jazykovědci se přou o zrušení „ová“ v příjmení žen

„Obecně považuji regulaci jazyka za zbytečnou a škodlivou. Pokud jde ale o výběr vlastního jména či jmen dětí, přijde mi každá snaha o omezení volnosti vysloveně jako výraz úřední svévole. Chápu argumenty těch, kteří tvrdí, že přechylované jméno se lépe skloňuje, a tudíž se snáz zapojuje do struktury české věty. Tyto argumenty ovšem nevyváží to, že volba vlastního jména by měla být základním lidským právem,“ říká Václav Cvrček zástupce ředitele Ústavu Českého národního korpusu Karlovy univerzity. Anketu k aktuálnímu tématu přináší deník Aktuálně. Vláda zrušení povinnosti přechylovat před pár dny zamítla.

Kapesné pětistovka měsíčně: Je to hodně, nebo málo a co tím vlastně děti učíme

"Typické české dítě dostává od svých rodičů kapesné kolem pětistovky měsíčně. Tři čtvrtiny dětí si měsíčně přijdou na částku vyšší než 250 korun, čtyři procenta dětí se těší měsíčně z vysoce nadprůměrného kapesného patnáct set korun a více," říká v reportáži deníku Aktuálně Ondřej Hák, ředitel produktů a rozvoje jedné z tuzemských bank. Banka si nechala udělat průzkum na téma rodinné finance a z něj dál vyplynulo, že zhruba polovina rodičů vnímá kapesné jako důležitý nástroj k tomu, jak naučit děti hospodařit s penězi.

Filip Pertold: Na platy učitelů sice peníze nejsou, ale vydáváme spoustu peněz na dotace, které nikam nevedou

„Čím více chybí analýzy skutečného stavu věcí, tím snazší mají zájmové skupiny práci a uzurpují větší část našich veřejných financí. A tak se jednoho dne probudíme a zjistíme, že sice na platy učitelů nejsou peníze, ale že vydáváme spoustu peněz na různé dotace, které však ke kýženému výsledku pravděpodobně nevedou,“ píše Filip Pertold v Hospodářských novinách v úvaze o tom, jak se stát ztrácí ve vlastních informacích a neumí s nimi pracovat.

V záplavě informací se děti ztrácí, mediální výchova není pro školy priorita

Mediální výchova je o pochopení, jak fungují média, kde brát ověřené informace či jak rozpoznat dezinformaci. Na školách se tento předmět vyučuje průřezově a je tedy součástí jiných předmětů, nejčastěji v rámci českého jazyka či občanské nauky a základů společenských věd. Povinná je už od základní školy a výuka mediální výchovy pokračuje také na středních a vysokých školách. Jako samostatný předmět ale na většině škol není a když, je to spíše světlou výjimkou než pravidlem. Tématem se zabývá iDNES.

Jak vypadala škola minulosti? A v čem je stejná jako ta současná? Rozhovor s Magdalenou Šustovou

„Pokud to byl nějaký závažnější delikt, jako například praní, házení kamením, rozbité okno, případně když děti evidentně učiteli lhaly nebo na něj byly drzé, to mohlo skončit až tělesným trestem. Ten se mohl uplatňovat bitím rákoskou přes ruce nebo přes zadek. Obojí se používalo. O obvykle ten delikvent byl ještě zapsán do takzvané černé knihy. To byl úřední dokument, kde bylo zachyceno, kdo, proč a jak byl potrestán," říká v rozhovoru pro server Radio Prague International Magdalena Šustová z Národního pedagogického muzea v Praze. Srovnává školství 19. století s tím současným.

Stanislav Štech: Stav tzv. inkluze v ČR očima vybraných statistik

„Nechme nyní stranou dojmy, názory či mínění a logicky i emoce a podívejme se po ukončení dvouletého přechodného období (od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2018) na celý proces na základě podrobných dat, která má MŠMT k dispozici. Pro nedostatek prostoru se budu věnovat jen několika klíčovým údajům týkajícím se zejména žáků základních škol (ZŠ), ve kterých se vzdělává většina všech dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP),“ píše Stanislav Štech v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.

Ondřej Neff: Kybernetika a učitel. Roboti přicházejí a nevyhnou se ani školám. Důležitost kantorů ale nepoklesne

„Idea robotického učitele vychází z předpokladu, že učitel je tu od toho, aby předal mladé generaci informace, aby je něčemu naučil. Skutečnost je taková, že učitel je tu od toho, aby ho žáci měli rádi, vážili si ho a nechali se strhnout jeho příkladem. Pokud je učitel dobrý, takhle to funguje,“ píše Ondřej Neff v Lidových novinách.

Pedagogické vzdělání nemá 9000 učitelů

Při přepočtu na plné úvazky stále působí ve školách 8945 učitelů bez řádného pedagogického vzdělání ze 135 333 učitelských úvazků v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. To je necelých sedm procent. Informuje deník Právo.

Michal Komárek: Má snaha o vytvoření pedagogické komory smysl?

„S trochou nadsázky by se dalo říci, že zatímco na Slovensku se učitelé v protestu sjednocují a v Polsku téměř jednotně stávkují, v Česku se hádají,“ píše Michal Komárek v zářijovém vydání časopisu Řízení školy. Autor bilancuje další pokus o vznik pedagogické komory, který začal v lednu 2017 a původně zamýšlený výsledek zjevně nepřinesl.

Čtyři z pěti vysokoškoláků mají ve středním věku vyšší plat než učitelé. Startovní pozici mají stejnou

Prvních pár let po startu kariéry jsou na tom podobně jako jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci, pak se ale učitelé začnou v platovém srovnání propadat. A okolo čtyřicítky jsou už čtyři z pěti absolventů vysokých škol placení lépe než pedagogové. Ukazuje to nová studie ekonomického institutu Cerge. Platy českých učitelů - navzdory růstu v předchozích letech - stále patří mezi zeměmi OECD k těm nejnižším. K tématu se vrací server iROZHLAS.

Za mříže už od 14 let. Část poslanců chce nižší hranici trestní odpovědnosti

S tím, jak přibývá násilí páchaného dětmi, přibývá i poslanců, kteří by je chtěli trestat. Zatímco v minulých letech se objevovaly jen jednotlivé hlasy, většinou po nějakém otřesném činu, nyní jich jsou již desítky. Vyplývá to z průzkumu MF DNES, která obeslala všechny poslance s dotazem, zda by zvedli ruku pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, případně, za jakých podmínek.

Dejte dítě z výběrové školy do běžné základky a naučí se strašně moc, říká psychoterapeutka Frouzová

„Jsou ti, kteří si myslí, že dětství je výcvikem na dospělost. Na druhém pólu jsou lidé, kteří se domnívají, že dětství má být hlavně šťastné, takže volí jednoduchou organizaci časoprostoru pro děti,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka Magdalena Frouzová, která je právě pro „šťastné dětství“.

Lada Flachsová: Hodnocení žáků, individualizace v hodnocení učitelem

Slovní hodnocení je více vypovídající jak o přednostech daného žáka, tak o doporučeních ke zlepšení. Ale … z naší zkušenosti bývají reakce ze strany zákonných zástupců ve větší míře stejné: je to dlouhé na čtení a nevím, jakou vlastně známku dostal…; nebo: děti si to stejně nepřečtou a diví se…; ale i: dětem je líto, proč nemají známku jako ostatní… Druhá část zákonných zástupců kvituje slovní hodnocení, aby měli bližší představu o pokroku svého dítěte, nebo jen chtějí dítě „chránit“ před tím, aby vidělo jinou známku než jedničku.

Děti se nebojí půjček. Lehkomyslné hospodaření odkoukaly od rodičů

„Od útlého věku vidí, že si člověk může snadno půjčit na cokoliv – od mobilního telefonu přes pračku až na vánoční dárky – a že na takovém chování není nic špatného,“ upozorňuje Nicole Emrová z krizového centra Theia, které se zaměřuje i na finanční gramotnost ve školách. Tématu se věnují Lidové noviny.

EDUin komentuje neuspokojivý a bizarní stav zveřejňování dat kolem maturit a jednotných přijímacích zkoušek

EDUin zveřejnil analýzu ke stavu a velmi malému pokroku v otevírání dat z jednotných, státem organizovaných zkoušek (společná část maturitní zkoušky, jednotné přijímací zkoušky). V materiálu rozebíráme nelogické disproporce v celém procesu a vyvracíme některé argumenty státní správy, a zároveň přinášíme konkrétní doporučení, co by se v procesu mělo zlepšit směrem k vyšší kvalitě zkoušek od fáze zadání, formulace úloh, až po následné zveřejnění agregovaných dat k expertní i veřejné kontrole.

Spor o matematiku: Povinná maturita není potřeba, je to strašák, říká v duelu ministr

Pro plošnou maturitu z matematiky nejsou podmínky, rámcové vzdělávací programy jsou přeplněné, chybí učitelé a studenti jsou neúspěšní. Chci, aby zůstala možnost volby, vysvětluje ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO, proč chce prosadit odklad povinné maturity, která měla začít v roce 2021. Je to chyba, to můžeme rovnou zrušit i maturitu z němčiny, u které není úspěšných 35 % studentů, oponuje poslanec STAN Petr Gazdík. Říkáme, že se tu matematika neučí dobře, učitelé jsou ale nuceni učit podle toho, jaké jsou zkoušky. Tak ať je Cermat změní, pak bude víc času a výuka bude zajímavější, vyzývá v diskusi na DVTV.

Fotoreportáž: Nejkrásnější školy v Česku

Desítky tisíc žáků a studentů zamířily tento týden zpět do školních lavic. Mnozí z nich dochází každý den do architektonických skvostů postavených v uplynulých stoletích. Obecní a měšťanské roubené školy postupně vystřídaly několikapatrové budovy se zdobenými fasádami, které v lidech vzbuzovaly úžas. Později začalo hrát roli světlo, prostor a důraz se kladl i na funkci budovy. Deník Aktuálně ve fotoreportáži připomíná například školy v Možděnicích, Beřkovicích, Turnově, Mladé Boleslavi, Frýdku-Místku, Táboře nebo pražské školy ve Vodičkově ulici a na Lyčkově náměstí.

Nároky na učitele sahají do nebes, jeho prestiž je však nízká a stát s tím nic nedělá

„Jeden učitel (jeden z těch vskutku nemnoha mužů na základních školách) mi popsal, jak absolvoval školení o bezpečnosti práce: "Když to skončilo, měl jsem nutkání dát okamžitou výpověď." Školitelka učitelskému sboru základní školy v Praze, kde on učí, vysvětlila, že kantoři odpovídají za děti v každé vteřině, i když s nimi fyzicky nejsou,“ píše Martin Fendrych pro deník Aktuálně.

Za zlomeninu při tělocviku bez dozoru žádá chlapec 600 tisíc, škola se brání

V roce 2014 si tehdy třináctiletý žák gymnázia v Ústí nad Orlicí zlomil ruku při tělocviku zrovna ve chvíli, kdy nebyl přítomen vyučující. Rodina školu zažalovala o náhradu škody a na základě posudku se domáhá celkem 600 tisíc korun. Škola by uznala náhradu maximálně poloviční, s argumenty žalobců nesouhlasí. Informuje iDNES.cz.

Bořivoj Brdička: Od stylů učení k mentálním modelům

A.J. Juliani začíná přehledem poznatků o tom, co se během učení děje v mozku.... Nejnovější poznatky vědy pak propojuje s pedagogikou. Základní souvislosti přitom vysvětluje na obecně oblíbeném mýtu, podle něhož si člověk zapamatuje až 10 % toho, co přečetl, 20 % toho, co slyšel, 30 % toho, co viděl, 50 % toho, co slyšel i viděl, 70 % toho, co řekl či napsal, a 90 % toho, co udělal. Jedná se o nevědeckou a díky přesným procentům přímo chybnou interpretaci Kuželu zkušeností (Cone Of Experience) Edgara Dalea. Tento zavádějící pokus využít seriózní Daleovo dílo k přesvědčení veřejnosti (včetně učitelské), že stačí si učební látku prohlížet (např. v podobě filmu či videa) a z poloviny je hotovo, byl poměrně úspěšný.

Čeští studenti míří do Francie

Třicet studentů z různých částí Česka absolvují školní rok v českých sekcích na lyceích v Dijonu a v Nîmes. České sekce ve Francii jsou unikátní česko-francouzský vzdělávací program, založený již roku 1920. Od svého založení české sekce ve Francii kopírují dějinné zvraty. Po svém otevření ve 20. letech minulého století sklidily sekce okamžitý úspěch, který neumenšilo ani jejich trojí dočasné uzavření, ke kterému došlo nejprve během 2. světové války a následně pak ještě dvakrát v období komunismu.

Jsme k žákům moc vstřícní, proto povinná maturita z matematiky nikdy nebude, předpovídá pedagožka

„Nejvíc mi ale vadí, že se neustále mění způsob, jak budou žáci maturovat. Současní třeťáci by měli za rok a tři měsíce podávat přihlášku k maturitní zkoušce a podle současného zákona mají povinnou maturitní zkoušku z matematiky... Stejně ale žijí v nejistotě… Za devět let došlo k tolika změnám, až je to nehorázné,“ říká v pořadu Pro a proti ČRo Plus Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií.

Průměrná mzda přesáhla 34 tisíc. Nejvyšší meziroční růst mezd byl ve školství

Mzdy v Česku rostou dál. Průměrná mzda v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta, tedy o 2290 korun, na rekordních na 34 105 korun, oznámil včera Český statistický úřad (ČSÚ). Dvě třetiny zaměstnanců ale na tento průměr nadále nedosáhnou, upozorňují současně statistici. Realističtější pohled na příjmy umožňuje medián mezd, který představuje středovou hodnotu na mzdové škále. Průměrná mediánová mzda za sledované období stoupla na 29 127 korun. Medián u mužů dosáhl výše 31 764 Kč, u žen činil 26 375 Kč. Informuje Právo.

Rok na škole v Dánsku: Nejlepší rok mého života, nejde jen o vzdělání, ale i vztahy

Studium na dánské Efterskole byl nejlepší rok mého života, v Česku se škola zaměřuje jen na studium a vzdělání, v Dánsku jste ve škole pořád, je to zaměřeno na to, aby lidé spolu vycházeli, bavily mě aktivity jako gymnastika, i to, že jsem tam byl 24 hodin denně se spolužáky, říká Samuel Horák, který rok studoval na dánské Efterskole. Škola se taky snaží bourat předsudky, nejdřív jsem jet nechtěl, ale teď jsem vděčný, že mě rodiče donutili. V rámci školy jsme i cestovali, například do Polska nebo Sydney, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Terapeut Martin Zikmund: Děti máme brát jako partnery, ne podřízené

Sebepoškozování začíná na sociálních sítích, na Instagramu se srovnáváme se svojí představou o realitě jiného člověka, kterou neznáme. Je nesmyslné vyčítat si, že se děje něco, co nemůžu ovlivnit, o emocích a pocitech nemluvíme, o sexu ano, protože sex známe z filmů, říká terapeut Martin Zikmund. Dodává, že děti chápou známky jako něco úplně o ničem, ale rodiče to vyžadují. Je zbytečné stresovat se kvůli známkám, na které se jich nikdy nikdo nezeptá. Děti máme brát jako partnery, ne podřízené. Rozhovor přináší DVTV.

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli – zakončení aneb kdo nakonec získá iPad

Na počátku byla myšlenka vytvořit prostředí pro učitele, ve kterém se budou moci představit trochu jinak, než jak to dělají během školního roku. Chtěl jsem ukázat, že i učitelé jsou jen lidé a že to, jací jsou lidé, může odhalit, jací jsou učitelé. A že bychom to mohli poznat prostřednictvím jejich volného času, například pomocí prázdninových aktivit.

Školské odbory požadují větší růst platů učitelů, chtějí jednat

Školské odbory chtějí dál jednat o možnosti většího růstu platů ve školství. Plánované zvýšení od ledna o deset procent pro učitele a sedm procent pro nepedagogické pracovníky podle nich na zlepšení kvality škol nestačí. Novinářům to dnes po jednání s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) řekl předseda školských odborářů František Dobšík. Plaga s větším růstem platů nepočítá. Informuje ČTK.

Radek Sárközi: Deset procent pedagogů uvádí, že mají stejný plat jako loni. Části učitelů se dokonce plat snížil

„Média jsou už rok plná zpráv o prudkém zvyšování platů učitelů. Obtýden zazní informace, že budou brát 45 000 korun a více, že se jejich platy zvýšily o 31 procent za posledních 5 let, že v roce 2021 budou mít 150 procent roku 2017, že už nyní dostávají 39 000 a podobně. Většina učitelů ale hledá tyto částky na svých výplatních páskách marně…,“ píše Radek Sárközi na svém blogu.

Předseda středoškolské unie: Chceme, aby nás škola bavila, chceme do ní chodit rádi a především se v ní chceme učit

Česká středoškolská unie (ČSU) symbolicky první školní den v 8 hodin ráno spouští kampaň “Hlásíme se o slovo!”. České střední školství má podle středoškoláků řadu zásadních problémů, které je již první školní den trápí. Až třetina českých středoškoláků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy, a 50 % středoškoláků vyjadřuje nespokojenost s obsahem výuky. Na základě těchto skutečností přichází středoškoláci s apelem na dvě témata: zrušení povinné maturity z matematiky, společně se zkvalitněním její výuky, a pevnější ukotvení žákovských samospráv v zákoně.

Komenský do třídy

V Pantheonu Národního muzea byly včera zahájeny Národní oslavy výročí J. A. Komenského. Koordinátor oslav, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, připravil kampaň Komenský do třídy, která do projektu oslav zapojuje školní kolektivy. Smyslem kampaně je upozornit na osobnost J. A. Komenského a aktivním a kreativním způsobem jej přiblížit dnešním žákům. Kampaň navazuje na audiovizuální spot a bude zahájena 15. listopadu 2019.

Školská tripartita bude jednat o matematice či platech

Ministr školství Robert Plaga (ANO) se dnes sejde se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Budou zřejmě jednat o možném zrušení povinné maturity z matematiky, platech ve školství nebo plánovaném sloučení Národního ústavu pro vzdělávání s Národním institutem dalšího vzdělávání. Tématem setkání budou pravděpodobně také přípravy na změnu financování škol od ledna. Informuje ČTK.

Školy praskají ve švech. Populační vlna se začíná přelévat do vyšších tříd

Přestože prvňáčků ubývá už třetím rokem za sebou, základní školy doslova praskají ve švech. Mohou za to silné ročníky narozené kolem roku 2010. Ty před pár lety zaměstnaly ředitele škol, kteří kvůli většímu počtu dětí přidávali další a další první třídy. Po prvostupňových učitelích byla v některých regionech najednou z roku na rok vyšší poptávka než po dlouhodobě chybějících učitelích fyziky či angličtiny. Téma připomíná iDNES.

On-line seminář: Asistent pedagoga v MŠ – podpora dítěte v MŠ, stimulace rozvoje

Cíle setkání: • Přispět k rozšiřování kompetencí vyučujících, které mohou uplatnit při podpoře adaptace a socializace dítěte v prostředí mateřské školy v předškolním vzdělávání; • nabídnout učitelům, asistentům, ale i rodičům konkrétní metodické návody k podpoře socializace dítěte v prostředí mateřské školy; • pomoci dětem v adaptaci na prostředí mateřské školy, podpořit pozici asistenta pedagoga a ujasnit kompetence mezi oběma pedagogickými pracovníky; • setkání se bude věnovat pouze jedné oblasti předškolního vzdělávání, kterou bude aplikovat na fiktivní dítě, jež potřebuje podporu asistenta pedagoga pro naplnění cílů předškolního vzdělávání realizovaných pedagogem.

Polovina dětí nedojídá školní oběd. Tuny jídla končí v koši

České školní jídelny každý den vyhodí přibližně 150 tun jídla. To je jako patnáct prostorných vlakových vagonů naplněných až po strop. Spočítali to nyní pracovníci Státního zdravotního ústavu. Reportáž přináší Deník.

Michal Komárek: Projekt Chytré Česko říká - „České školy se místo pramenů poznání stávají spalovnami dětských talentů“

Po čase musím dát znovu za pravdu učitelům, kteří novináře považují za zaujaté až nenávistné šiřitele poplašných zpráv o stavu českého školství. Věta, kterou cituji v titulku a která pochází z textu nového projektu Chytré Česko je prostě a jednoduše odporná. Je zbytečně dramatická, nadnesená a navíc ten obraz přináší nechutné konotace.

Projekt Chytré Česko: České školství je v krizi

„Propad výsledků (v matematické a přírodovědné gramotnosti) o 15–20 bodů mezi lety 2006 a 2015 znamená propad z významně nadprůměrných pozic v rámci OECD do pozic průměrných,“ citát ze studie Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka uvádí nový projekt Chytré Česko. Deník Aktuálně a Hospodářské noviny v něm chtějí mapovat hlavní problémy českého školství a hledat jejich řešení.

Tomáš Zatloukal: Tím, jak jsme společné vzdělávání nastavili my, říkáme, že nemáme k nikomu důvěru

„Učitelé by chtěli vést výuku tak, aby žáky bavila matematika i čeština. Obsah přijímaček ale chce něco jiného. Učitelé jsou tak pod enormním tlakem,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v Lidových novinách. Podobný princip žádá státní maturita. Výsledkem jsou vyhořelí žáci i kantoři.

Robert Plaga: Vyjít si vstříc, být k sobě milí a vytvářet příjemné pracovní prostředí by ve škole měla být samozřejmost

„Vážení kolegové, milí žáci a studenti, ať už jste na jakémkoliv stupni vzdělávání, přeji Vám, aby se následující školní rok nesl ve znamení inspirace, vzájemné spolupráce, respektu a pochopení. Vyjít si vstříc, být k sobě milí a vytvářet společně příjemné pracovní prostředí je důležité vždy a všude. Ve škole, která připravuje mladé lidi na budoucí život, by to měla být samozřejmost,“ přeje ministr školství Robert Plaga k novému školnímu roku.

Na komunikaci s rodiči se rozhodně necítím být připravená a moc se na to netěším, říká začínající učitelka

„Na fakultě nás dobře připraví na obor, ale na třídu a rodiče vlastně moc ne. Pár simulací jsme měli, ale málo. Přitom nasimulovat by se to dalo a hrozně bych to ocenila. Na komunikaci s rodiči se rozhodně necítím být připravená a moc se na to netěším,“ říká v rozhovoru pro iDNES začínající učitelka Tereza Minářová.

Bořivoj Brdička: Školství v roce 2030

HolonIQ je think-tank poskytující podporu vedoucím představitelům školské politiky na celém světě. O vysoké míře sebevědomí svědčí úvodní sdělení z jeho webu: „HolonIQ je nejlepším světovým zdrojem inteligentních vzdělávacích rozhodnutí, která mají smysl.“… HolonIQ šel na věc skutečně vědecky s využitím nejnovějších metod. Autoři k identifikaci trendů provedli analýzu širokého spektra zdrojů z 50 tisíc organizací, 500 tisíc aplikací, milionů škol z celého světa a jednotlivých odborníků – článků, blogů a komentářů.

Žáků základních škol stále přibývá

Základní školy navštěvovalo v uplynulém školním roce 941 tisíc žáků. Zatímco na prvním stupni se jejich počty po rychlém nárůstu z let 2013 až 2016 poměrně ustálily, na druhý stupeň nyní míří silné ročníky. Prvňáčci pak stále o desítky tisíc převyšují počty vycházejících deváťáků.

Příliš zbrklá technika. Do části škol míří nový předmět, ví se o něm málo

Poprvé po třinácti letech by se měli od nového školního roku žáci učit úplně nový školní předmět, i když zatím jen v „testovacím režimu“ a jen na 20 až 30 školách. Má se jmenovat technika a podle plánů ministerstva školství by na něj v rozvrhu školáka na 2. stupni měla vyjít jedna hodina týdně, případně dvouhodinovka jednou za čtrnáct dní. Tématem se zabývá iDNES.

On-line akce na Metodickém portálu RVP.CZ v září 2019

5. 9. 2019, Asistent pedagoga v MŠ – podpora dítěte v MŠ, stimulace rozvoje Zkušená lektorka Helena Kumperová připomene základní povinnostmi asistenta pedagoga v mateřské škole.

ČSÚ: Dvouletých v MŠ přibývá, situace v krajích se různí

V mateřských školách přibývá dvouletých dětí. Zatímco před deseti lety jich do školek chodila zhruba čtvrtina všech, v uplynulém školním roce to byly dvě pětiny. Situace je ale v různých krajích odlišná. Celkový počet dětí ve školkách se v posledních třech letech příliš nezměnil, loni docházelo do školek 364.000 dětí. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Informuje ČTK.

"Touhle dobou už jsme učitele obvykle měli." Školám na začátku roku chybí personál

Podle ředitele Základní školy Říčany Pavla Bednáře nevalný zájem o učitelství není dán jen nízkými platy, ale i vztahem pedagogů s rodiči. "Učitelé se rodičů bojí, nechtějí to dělat. Zažil jsem i případy, kdy učitelka dětem dávala samé jedničky, aby neměla s rodiči potíže," říká Bednář. Problém je podle něj v tom, že pedagogické fakulty nedokážou budoucí pedagogy připravit na to, co je ve škole opravdu čeká. "Uchazeči přichází nabití vědomostmi, ale neumí vyplnit administrativu, ani mluvit s rodiči," říká Bednář v reportáži deníku Aktuálně.

Matematika se možná učí hodně, ale nemyslím, že dobře, říká senátor Růžička

„Většinou pracujete v dobrém prostředí mezi slušnými lidmi, můžete věci ovlivňovat a dělat svou práci, jak chcete. To je něco, co ve školách lidi drží – včetně těch mladých a talentovaných, abychom pořád jen neskuhrali,“ říká senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička v Interview Plus.

Verdikt neplatí. Nenávistné komentáře u fotky prvňáků z Teplic bude znovu řešit soud

Ústecký krajský soud zrušil zprošťující verdikt v případu nenávistných komentářů pod fotografií teplických prvňáčků. Soud v Teplicích se tak musí případem zabývat znovu… Pod fotografií se rozvinula diskuse, kterou obžalovaný muž komentoval na Facebooku větami: "Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej že Tě to nenapadlo!!!" Tento komentář podle obžaloby psal kvůli etnickým skupinám některých ze zobrazených dětí a narážel na vyvražďování Židů za druhé světové války v plynových komorách. Informuje ČTK.

Lesní škola v Anglii naučí děti žít bez elektřiny. Budou obdělávat půdu a chovat lamy

V hrabství Norfolk na východě Anglie vznikne lesní škola s alternativní vyučovací metodou. Děti se budou starat o zemědělskou půdu a šestičlenné stádo alpak. Praktické vyučování bude venku, teorie pak v mongolských jurtách a dřevěných přístřešcích bez světla a elektřiny. Nové lesní centrum by se mělo stát útočištěm pro všechny, kterým nevyhovuje běžné studijní prostředí. Nabídne kurzy pro děti, teenagery se specifickými poruchami učení i dospělé, kteří žijí na okraji společnosti. Informuje deník Aktuálně.

Konference k vícejazyčnému vzdělávání

Život v 21. století, ve světě globalizace, rozmanitosti společnosti a rychlého vývoje technologií, vyvolává nutnost změn v přístupu ke vzdělávání, které musí být transverzální, etické, udržitelné a založené na osvojování kompetencí. Velké nároky jsou kladeny především na jazykové vzdělávání, kde je nutno pracovat s realitou heterogenních tříd, ve kterých se společně vzdělávají žáci s odlišným kulturním a sociálním zázemím a rozmanitým jazykovým repertoárem. Setkávání odborníků z různých zemí a sdílení příkladů inspirativní praxe je pak jednou z nezbytných podmínek pro naplnění této výzvy.