„Na fakultě nás dobře připraví na obor, ale na třídu a rodiče vlastně moc ne. Pár simulací jsme měli, ale málo. Přitom nasimulovat by se to dalo a hrozně bych to ocenila. Na komunikaci s rodiči se rozhodně necítím být připravená a moc se na to netěším,“ říká v rozhovoru pro iDNES začínající učitelka Tereza Minářová.
 |
| Tereza Minářová (gymcheb.cz) |
Říkala jste, že jste se zbavila obav, kterých?
Bála jsem se, že nebudu mít autoritu. Dříve jsem to brala tak, že to znamená sjednat si klid ve třídě. Ale pak jsem pochopila, že to není jako kdysi, ten stereotyp křičícího učitele, ale že když mezi sebou dokážeme jednat férově s respektem, je to daleko lepší. Oceňují to jak ti starší, tak ti mladší.
Co je pro učitele ve třídě nejdůležitější?
Za mě je to důslednost. Učitel musí být důsledný i laskavý, ale důslednost je základ. Nenechat nic plavat, třeba když má někdo při hodině telefon v době, kdy není pro výuku potřeba, nebo když se děti mezi sebou hádají uprostřed hodiny, vyrušují ostatní.
Je potřeba to řešit hned a vykomunikovat to. Zpětná vazba je důležitá. Říct, co se mi nelíbí, jaké jsou možnosti řešení a udělat to. Podle mého je nejlepší, když se to podaří vyřešit tak, aby si ten „trest“ děti vymyslely samy. Nikdy jsem zatím nepoužila takové ty „klasické tresty“ jako „sedni si dopředu, schovej to do tašky nebo jdi za dveře“.
A uměla byste učit třeba fyziku, kdyby vám ji přidělili?
Dokázala bych to, ale asi ne dobře. Vzít si učebnici nebo něco okopírovat a rozdat to dětem po třídě. Jenže já nechci, aby děti seděly 45 minut a jen si něco opisovaly, chci je mít ve třídě aktivní. Jinak bych z toho měla špatný pocit. Když jsem nastupovala do školy a také do Učitele naživo, šla jsem tam s cílem naučit se učit dobře. V těch svých předmětech toho můžu dosáhnout, mám velký základ z fakulty. V ostatních by to bylo těžší.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat