MŠMT zahájilo pilotáž středního článku podpory

V prosinci 2020 schválil ministr školství Robert Plaga pilotáž středního článku podpory. Koncept středního článku je zakotvený ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a jeho hlavním cílem je zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory škol. 

Konference Úspěch pro každého žáka otevře palčivá témata: „Wellbeing jednotlivce“ a „podpora škol ze středu“

Wellbeing a střední článek ve vzdělávání - to jsou hlavní témata osmého ročníku konference Úspěch pro každého žáka. Celodenní online akce, která proběhne 3. 11. 2020, se koná dva týdny poté, co Vláda ČR schválila Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+. Konference se může pochlubit prestižní mezinárodní účastí a vysoce aktuální agendou. Jedním z cílů je inspirovat se zahraničními zkušenostmi v tom, jak odborně vést a podporovat školy na lokální úrovni a jak usnadnit zdravý psychosociální a fyzický rozvoj dětí ve vzdělávání. 

Pokud bude distanční výuka trvat déle, významně to ovlivní perspektivy dětí, varuje školní inspektor

Pokud by distanční vzdělávání trvalo déle než několik týdnů, školy by se s tím určitě vypořádaly. „Otázkou ale je, jaký dopad by to mělo na perspektivy žáků a jejich uplatnění. Byl by to velký problém s velkými dopady na vzdělání i na ekonomiku, které by se ale projevily až v delším horizontu,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro ČRo Plus. 

Restart českého školství se ztrácí v džungli tisíců zřizovatelů škol

Můžeme tomu říkat ontarijský recept na lepší školství. A z kanadské provincie, kde obstál, se šíří do dalších zemí světa. Rovněž Česko se jím chce nechat inspirovat. Takzvaný střední článek zjednodušuje komunikaci mezi ministerstvem školství a regiony. Zajišťují ho kvalifikovaní prostředníci, kteří pomáhají pedagogům metodicky a školy zbavují zbytečné byrokracie. Střední článek se pak stává spíš centrem dění, či dokonce jeho srdcem. Reportáž přináší online deník Aktuálně. 

Sociolog Daniel Prokop vysvětluje, jak koronakrize ovlivnila a pravděpodobně ještě ovlivní české školství i způsob vzdělávání

„Český vzdělávací systém obecně nechává velkou část na rodině, a tím zvýhodňuje ty děti, které mají rodiče schopné jim pomoci. A ještě jedna věc, kterou koronakrize zvýraznila: ministerstvo školství není schopné implementovat funkční opatření rovnoměrně do škol. Všechny průzkumy České školní inspekce i naše vlastní ukazují, že se školy i jednotliví učitelé obrovsky liší v tom, jaké používají nástroje a jestli s dětmi komunikují interaktivně. Je to důsledek toho, že je české školství hodně decentralizované a že úplně chybí střední článek vedení,“ říká sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro Lidové noviny.

Střední článek řízení: Jak zaplnit vakuum mezi školou a státem

České školství zažilo v poslední letech několik reforem. Jednou z nejvýznamnějších byla inkluze. Proti změnám se ale postavila velká část ředitelů, učitelů i rodičů. Jednou z příčin bylo i to, že Ministerstvo školství nedokázalo ředitele oslovit, natož je o potřebě reformy přesvědčit a také jim nabídnout nezbytnou podporu. Tomu mohly pomoct střední články řízení, tedy školské úřady. Tématu se věnuje Seznam Zprávy.

Studie: Za podprůměrnou úroveň vzdělanosti v některých regionech může i přílišná decentralizace zdejšího školství

Za podprůměrnou úroveň vzdělanosti v některých regionech může i přílišná decentralizace zdejšího školství a silná autonomie škol, a to jak v personální otázkách, tak v obsahu učiva. Česká decentralizace školství patří vůbec k největším v zemích OECD. Přispěl k tomu i vznik krajů a zánik okresních školských úřadů, prakticky všechny kompetence v základním školství pak přešly na obce. Připomínají to Daniel Prokop a Tomáš Dvořák ve studii Analýza výzev vzdělávání v České republice autorů. Autonomie škol je jedním z témat dalšího dílu seriálu Chytré Česko deníků Aktuálně a Hospodářské noviny.

Jindřich Kitzberger: Dlouhá trať opuštěnou krajinou aneb „Potřebujeme střední článek řízení?“

„Vysoký stupeň autonomie organizací i konání odpovědných osob, kterými jsou zejména ředitelé (ale i učitelé), není sám o sobě negativním nastavením, koneckonců podobné můžeme najít i v úspěšnějších školských systémech v zahraničí. Pokud ale někam delegujeme velké pravomoci a velkou odpovědnost, bylo by logické pro tyto pozice vybírat ty nejlepší osobnosti, dobře je připravovat na jejich úlohu a během jejich působení jim nabízet rozmanitou podporu. A samozřejmě je adekvátně zaplatit. Není žádným tajemstvím, že prakticky nic z uvedeného v našem školství uplatňováno není, ve všech těchto ukazatelích výrazně zaostáváme, jsou naopak významnými slabými stránkami systému,“ píše Jindřich Kitzberger v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.