Česká středoškolská unie (ČSU) symbolicky první školní den v 8 hodin ráno spouští kampaň “Hlásíme se o slovo!”. České střední školství má podle středoškoláků řadu zásadních problémů, které je již první školní den trápí. Až třetina českých středoškoláků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy, a 50 % středoškoláků vyjadřuje nespokojenost s obsahem výuky. Na základě těchto skutečností přichází středoškoláci s apelem na dvě témata: zrušení povinné maturity z matematiky, společně se zkvalitněním její výuky, a pevnější ukotvení žákovských samospráv v zákoně.
“Myslet si, že když budeme žáky více bičovat, naučí se matematiku lépe, je postavené vzhůru nohama. Jediné, k čemu povinná maturita z matematiky povede, je zamezení možnosti dále se vzdělávat těm, kteří neměli štěstí na motivovaného učitele, který by dokázal žáky dovést ke skutečnému porozumění matematice,” říká předseda středoškolské unie Viktor René Schilke.
Větší demokratizace škol skrze lepší ukotvení žákovských samospráv ve školském zákoně je dále téma, kterému se středoškolská unie věnuje dlouhodobě již od svého založení. Změna v této oblasti může podle Schilkeho naopak pomoci k větší participaci na chodu školy, díky čemuž mohou středoškoláci zažít větší pocit sounáležitosti se školním prostředím. To podle něj podmiňuje motivaci žáků k výuce a kvalitní vztahy s učiteli, tolik důležité faktory pro rostoucí výsledky ve vzdělávání.
“Chceme, aby nás škola bavila, chceme do ní chodit rádi a především se v ní chceme učit. Hlásíme se proto o slovo, chceme vést dialog s politiky o tom, co může atmosféru na středních školách a podmínky pro kvalitní výuku ještě zhoršit a čím ji naopak můžeme zlepšit. Naše argumenty jsou navíc podložené daty stejně jako konzultacemi s odborníky. Je tedy nejvyšší čas, abychom byli vyslyšeni” doplňuje Viktor René Schilke.
Na začátku června středoškolská unie v tiskové zprávě podpořila návrh novely školského zákona České pirátské strany, který zachová volbu mezi matematikou a cizím jazykem ve společné části maturity, a apelovala na ministerstvo školství, vládu a další poslanecké kluby, aby podpořily zastavení zavedení povinné maturity z matematiky a zacílily svou snahu na zkvalitnění a zatraktivnění výuky matematiky.
Středoškoláci proto vítají nedávný názorový posun ministra školství, aby byla povinná maturita z matematiky posunuta do doby, než dojde k systémové proměně výuky matematiky. Dokud nebude navrhovaná novela podpořena vládou a zákonodárci schválena, budou středoškoláci nadále proaktivně vyvíjet veřejný tlak na zastavení zavedení povinné maturity z matematiky, která má být spuštěna během dvou let. Prvním krokem v novém školním roce byl svíčkový happening před budovou ministerstva školství, při kterém středoškoláci přečetli nahlas text petice pro zastavení povinné maturity z matematiky a následně se svíčkami v ruce drželi minutu ticha za všechny studenty, kteří kvůli špatné kvalitě výuky v minulých letech z matematiky neodmaturovali. Na pátek 4. října středoškoláci chystají svolat protestní akci, která začne na pražské Kampě. Následně dav dojde až k ministerstvu školství, kde bude protestovat proti chystané zkoušce z matematiky.
Žákovské samosprávy, jejichž podpoře se Unie věnuje již 6 let, rozvíjí ve studentech občanskou odpovědnost či sociální gramotnost (komunikace, řešení sporů). Ačkoliv se jedná o dovednosti, které jsou v životě nutností, v klasické školní výuce se na ně podle středoškoláků často zapomíná a samosprávy navzdory doporučením zprávy ČŠI z roku 2017 stále nejsou systematicky podporovanou součástí vzdělávacího procesu. I proto existují pouze na 52,7 % středních škol.
“Zákonná úprava v Česku je v porovnání s jinými zeměmi Evropy velmi minimalistická. V současné době proto pracujeme na návrhu nového znění souvisejícího paragrafu ve školském zákoně, na jehož koncept získáváme zpětnou vazbu u jednotlivých poslanců ze školského výboru. Během podzimu představíme veřejnosti finální verzi. Rádi bychom například pro žáky a studenty vytvořili ve škole prostor, aby se mohli pravidelně scházet a aby byli propojeni se zbytkem školského personálu skrze koordinátora z pedagogického sboru” shrnuje Mikuláš Misterka, 2. místopředseda České středoškolské unie, a dodává, že posunout současný stav, který není ideální, můžeme jen systémovou a zákonnou podporou.
Zdroj: Tisková zpráva ČSU
86 komentářů:
"Chceme, aby nás škola bavila, chceme do ní chodit rádi a především se v ní chceme učit"
Bravo. Co Vám brání? Bavte se, učte se. Jak Vám libo. V učení Vám nikdo nebrání. Na zábavu je dle mého zkostnatělého názoru lepší hřiště či jiné prostory, ale proti gustu...
Vdyť vybrat školu si každý může jakou chce.
A pokud tam nechodíte rádi a víte proč, změňte to. Studentské rady existují. Možnosti máte.
Jen pamatujte, že to co se nelíbí Vám osobně se může většině třídy líbit. Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého. A od nedostatku informací k hlouposti je jen krůček.
...zamezení možnosti dále se vzdělávat...
Nerozumím. To jako že bude nad nimi stát někdo se zbraní a hlídat, zda si náhodou na netu neotevřeli Khan Academy nebo něco podobného?
Již se těším na to, až středoškoláci přijdou s přepracovaným RVP podle jejich představ.
"...drželi minutu ticha za všechny studenty, kteří kvůli špatné kvalitě výuky v minulých letech z matematiky neodmaturovali."
Žádného takového studenta jsem za celý svůj život nepotkal. Když už někdo z matematiky neodmaturoval, vždy to byla především jeho chyba. Smůla pro tuto propagandu je, že většinou když maturuje několik studentů ze třídy, vždy to alespoň jeden z nich udělá a tak je poněkud chucpe vymlouvat se na kvalitu výuky.
Problém není primárně v kvalitě, ale na některých školách v hodinové dotaci. Maturita z matematiky by měla být povinná na těch oborech, kde je hodinová dotace nad nějakou hranicí.
"Následně dav dojde až k ministerstvu školství, kde bude protestovat proti chystané zkoušce z matematiky."
:-)
"Následně dav dojde až k ministerstvu školství, kde bude protestovat proti výuce matematiky jako povinného předmětu a jeho přeměnu na nepovinný předmět"
Přelétl jsem to jen rychle, ale předpokládám, že tam není nic o tom, co sami žáci (nikoliv studenti) udělají pro své lepší vzdělávání. Opět jen krásná slova o tom, co pro ně (či za ně) mají udělat jiní.
A neodpustím si rýpnutí:
"Až třetina českých středoškoláků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy, a 50 % středoškoláků vyjadřuje nespokojenost s obsahem výuky."
Nahraďme "škola" za "zaměstnání" a nahraďme "výuka" za "práce". A počkejme, co na to řekne šéf takovému zaměstnanci. :)
Chtěla bych v práci zažít pocit štěstí, úspěch a mít dva měsíce prázdnin. A matika mi vůbec nevadí.
Neni to STŘEDOŠKOLSKÁ unie. je to STŘEDOŠKOLÁCKÁ unie. Zvolit si hloupý (zavádějící, klamavý) název, to je, myslím, buď projev hlouposti nebo až určité drzosti. Naši milí středoškoláci v tom, bohužel nejsou sami. Viz třeba tzv. PEDAGOGICKÁ komora, která prý chce být jednou profesní komorou... Čí? Vychovatelů nebo učitelů?
:)))
Chtěl bych chodit to školy, ve které by "vrcholní" žáci a učitelé nežvanili nesmysly...
Milí studenti,
tak vám to pánové a dáma přede mnou pěkně vytmavili. Hezky "pedagogicky". V systému a obsahu výuky je všechno OK, chyba je jen ve vás. O ničem nepochybujte, na nic se neptejte. A pilně se bez reptání učte na maturitní testování.
A teď několik vět vážně. Doporučil bych nepoužívat v souvislosti se školou slovo "bavit". Jeho význam je totiž dosti neurčitý, a proto oponenty snadno zneužitelný. Vzdělávání má mít smysl (ten nemusí být vždycky zábavný), měli byste na smysl ptát, měli byste žádat, aby vám bylo pečlivě vysvětleno, proč se to či ono máte učit. Nemůžete to sami určovat, máte ale plné právo, aby vám to bylo srozumitelně a přesvědčivě vysvětlováno. A máte právo mít k tomu své připomínky. Jde totiž o vás. Ale nejen o vás. Musíte se současně co nejvíce snažit dostát svým povinnostem. Těmi základními jsou naslouchat, ptát se a nešvindlovat.
Paušalizujici nalepka pana Lippmanna ukazuje, jak pristupuje k oponentum. Troufam si predpokladat, ze jedina dama v komentarich jsem byla ja. A jak zrejmo, studentum jsem nic nevytmavovala. Ja jsem k nim ani nepromlouvala. Hovorila jsem jen a toliko o svem přání.
Tolik k páně Lippmannově manipulaci.
Ale ta neni hlavnim predmetem me poznamky. Je treba rici, ze pan Lippmann ma aspoň v něčem pravdu. Mate, žáci a studenti, dluh ke spolecnosti, v niz zijete. Splatite ho tim, ze se musite snazit dostat svym povinnostem, naslouchat, ptat se a nepodvadet. Puvodne jsem chtela napsat byt čestní, ale v kontextu dnesni doby je to takrka trapné napsat, jako by to bylo neco staromodniho. V tomto ohledu podporuji pohled pana Lippmanna.
Paní CARCY, uznávám, že v případě Vašeho vstupu je sloveso "vytmavit" příliš expresivní. Stejně tak je ale přehnané použít hned slova "manipulace". Matika Vám ovšem nevadí (vůbec), takže zjevně jsou podle Vás způsob a obsah její výuky v pořádku. Z toho, co jsem adresoval studentům, jste zdůraznila jen jejich povinnosti, ne však jejich práva. Takže neexpresivně platí to, co jsem napsal: "V systému a obsahu výuky je všechno OK, chyba je jen ve vás."
Pane Lippmanne,
já souhlasím se vším od slova "Vzdělávání" - tj. i s tím, že žáci mají právo na přiměřené vysvětlení atd.
Ne, nemyslíme si (my "oponenti"), že je všechno v pořádku. To je podsouvání nesmyslu, tj. argumentační klam. Například systém základního školství je naprosto nevyhovující, neboť dost nepodporuje poctivé a snaživé žáky a naopak je benevolentní k asociálům. I když zrovna tohle jste asi na mysli neměl, je to rys školství, který "oponenti" kritizují prakticky permanentně.
"...propojeni se zbytkem školského personálu skrze koordinátora z pedagogického sboru"
Možná je ostatním zde jasno, ale já skutečně nevím, co to je "školský personál"a už vůbec nerozumím touze komunikovat s jeho zbytkem.
Byla bych ráda, kdyby to autor citátu objasnil, protože on si pod tím možná představuje něco / někoho jiného než já (případně další lidé) a současně nastínil, jak to vidí v praxi. Taky by mě zajímalo, jak chce sehnat onoho koordinátora. Vím,že jsou to formální věci, ale v těch by mělo být od začátku jasno. I v bežném životě platí, že když něco chci, musím vědět, jak toho můžu dosáhnout a mít jasno v jednotlivých krocích. Rozhodně to není tak, že "já chci a vy to udělejte". Nebo by to tak alespoň být nemělo.
"Matika Vám ovšem nevadí (vůbec), takže zjevně jsou podle Vás způsob a obsah její výuky v pořádku."
Pane Lippmanne, o metodách a formách práce v matematice a jejich případné efektivitě je možno diskutovat. To nikdo nepopírá. Dotkl jste se ale choulostivé věci, kterou je obsah a náplň osnov matematiky. Jednoho by zajímalo, které pasáže při redukci obsahu máte na mysli. V předmětech jako dějepis, přírodopis,....si to dovedu představit, ale v matematice máte jaké návrhy?
pan Ivo Mádr
Tak si dovolím odhadnout odpověď. Schválně ;o)
pan PP
A tak dá se. Vždyť to nemusí trvat 10 minut...
paní Vera
ten "zbytek školského perzonálu" je boží.
Nezdá se Vám to trochu nadřazené? Ten póvl, co nás chce snad něco učit...
Nebo se možná "školští radisté" považují za zaměstnance školy?
Je příznačné, jak pan Doležal opět a opět prokazuje, jak málo rozumí čemukoliv, co zavání společenskými vědami. Jsou všichni matematicko-ekonomičtí doktorandi takto jednostranně zaslepení? Doufám, že ne. A jako malým zákům to i panu Doležalovi ukážu na analogii. To pak pochopí svou chybu i hodně malé děti.
Doležal: "...drželi minutu ticha za všechny studenty, kteří kvůli špatné kvalitě výuky v minulých letech z matematiky neodmaturovali."
Žádného takového studenta jsem za celý svůj život nepotkal. Když už někdo z matematiky neodmaturoval, vždy to byla především jeho chyba. Smůla pro tuto propagandu je, že většinou když maturuje několik studentů ze třídy, vždy to alespoň jeden z nich udělá a tak je poněkud chucpe vymlouvat se na kvalitu výuky.
Analogie: ""...drželi minutu ticha za všechny sportovce, kteří kvůli špatné kvalitě tréninku v minulých letech na světový rekord nedosáhli."
Žádného takového sportovce jsem za celý svůj život nepotkal. Když už někdo světový rekord nedosáhl, vždy to byla především jeho chyba. Smůla pro tuto propagandu je, že většinou když sportuje několik sportovců, vždy rekord alespoň jeden z nich udělá a tak je poněkud chucpe vymlouvat se na kvalitu tréninku.¨
Jasný nesmysl, že? Myslím, že je zřejmé, že učení matematiky a dosahování rekordů ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž učitel / trenér je klíčový. Protože se stará nejen o metodiku, techniku, načasování, intenzitu, ale i motivaci svého svěřence. To ví každý, snad jen kromě ekonomů - matematiků, kteří by se měli držet svého kopyta. Někdo by řekl, že to je věc obecného intelektu, vědět, jak takové učení funguje. Ale nechceme zahanbovat nikoho, zvláště pokud si myslí, že ho vědomosti o čísilkách staví tak vysoko nad ostatní. Ti ostatní raději používají Excel, který chyby nedělá a netvrdí o pedagogice zjevné nesmysly.
Jasný nesmysl, že?
Ano.
Je jasný nesmysl dávat do analogie úspěch u maturity z matematiky s dosažením světového rekordu.
Tam by sedělo spíše srovnání s Nobelovou cenou, nebo s cenou Akademie věd.
Když už by někdo měl uvádět příměr s maturitou z oblasti sportu, pak by tomu spíše odpovídalo například splnění kvalifikačního limitu na olympijské hry, mistrovství světa, nebo podobně.
Světového rekordu se většině sportovců nepodaří dosáhnout nikdy za celou jejich sportovní kariéru a to i tehdy, když mají to nejlepší možné zázemí a nejlepší trenéry.
Myslím, že tento příklad každopádně ukazuje, že i když má někdo vzdělání v oblasti psychologie, pedagogiky a dokonce vychovatelství se zaměřením právě na tělesnou výchovu, není to zárukou toho, že jeho analogie a příklady budou mít vnitřní logiku a smysluplnost.
Ale nebudeme se v tom nimrat, protože nechceme zahanbovat nikoho, zvláště pokud si myslí, že ho vědomosti o didaktice a pedagogice staví vysoko nad ostatní učitele.
:-)
Pane Čapku, nemusíme spolu v mnoha věcech souhlasit.
Já vím lépe, nežli mnozí jiní, že styl vyjadřování pana Doležela je často, řekněme, zbytečně konfliktní. Když zabrousíte do archivu tohoto webu, najdete tam naše hodně ostré výměny názorů.
Ale je to už poněkolikáté během pár dnů, kdy se pro změnu Vy sám do něj zcela záměrně a řekl bych, že vcelku zbytečně navážíte. Minimálně ve formě sdělení si tak nemáte navzájem co vyčítat. Myslel jsem, že máte na víc.
Pan Poste.restante
Když už by někdo měl uvádět příměr s maturitou z oblasti sportu, pak by tomu spíše odpovídalo například splnění kvalifikačního limitu na olympijské hry, mistrovství světa, nebo podobně.
Řekl bych, že ani to ne. Na olympijské hry apod. se i z vrcholových sportovců dostane málokdo, zatímco maturitu má každý druhý.
Ovšem je fakt, že pro někoho může být maturita z matematiky stejně nedosažitelným výkonem, jako je pro mne světový rekord ve skoku o tyči :o)
Ano, dle analogie pana Čapka, 76% populačního ročníku má právo na světový rekord ve sportu. Trochu úlet.
Nesouhlasím ani s panem Doleželem, že si za neúspěch u státní maturity mohou všichni studenti sami. U některých nesou část viny rodiče a někde i nekvalifikovaný či neschopný učitel. Ale těch, co si za to mohou z velké části sami je většina.
Otázkou je kdo nastavuje podmínky ve školství takové, že je možné, aby maturanty vzdělával neschopný učitel? Aby žáci, kteří na to nemají intelektově či volně studovali 4 a více let?
Za to nemůže ani matematika, ani prostý učitel matematiky, který je nucen poslouchat výtky a výmysly všech nadřízených a pokyny neodpovědných amatérů.
Ryba smrdí od hlavy a to už spoustu let.
Smutné je, že středoškolská unie nepřemýšlí a nechává se manipulovat.
Smutné je, že středoškolská unie nepřemýšlí a nechává se manipulovat.
Proč? Z jejich hlediska je to pohodlné. Chtějí, požadují, vyzývají, hlásí se o svá práva... aby to někdo zařídil.
Co je jednodušší? Dělat politiku, nebo se usilovně učit?
Řekl bych, že ani to ne. Na olympijské hry apod. se i z vrcholových sportovců dostane málokdo, zatímco maturitu má každý druhý.
Souhlasím. Proto jsem také napsal
… například splnění kvalifikačního limitu na olympijské hry, mistrovství světa, nebo podobně.
Měl jsem tím na mysli právě různá regionální či republiková mistrovství. Ale je fakt, že jsem to upřesnit mohl.
Šlo mi ale spíše o samotný ten princip kvalifikací, přes které rozhodně projdou i další sportovci a ne jen "světoví rekordmani".
Ovšem je fakt, že pro někoho může být maturita z matematiky stejně nedosažitelným výkonem, jako je pro mne světový rekord ve skoku o tyči :o)
Hezký příměr.
Předpokládám, že to je jeden z důvodů, proč jste se věnoval jiným "disciplínám", nežli skoku o tyči.
Problém je, že mnozí se domnívají, že KAŽDÝ MÁ PRÁVO být světovým rekordmanem. Nebo se alespoň účastnit republikového mistrovství. A pokud to není všem bez rozdílu píle, snahy či talentu dopřáno, je to chyba systému, škol a hlavně samozřejmě učitelů.
Problém je, že mnozí se domnívají, že KAŽDÝ MÁ PRÁVO být světovým rekordmanem. Nebo se alespoň účastnit republikového mistrovství. A pokud to není všem bez rozdílu píle, snahy či talentu dopřáno, je to chyba systému, škol a hlavně samozřejmě učitelů.
Tak.
Drahý mistře,
1) To, co citujete, žádný Doležal nenapsal. Napsal jsem to já. Citujete tedy nekorektně a v rozporu jak s citační normou, tak s dobrými mravy. Že tak činíte kvůli tomu, že neumíte číst, je sice omluvitelné, nicméně na faktickém stavu věci to nic nemění.
2) Pokud tedy příjmu hypotézu, že onen Doležal ve vašem příspěvku, jsem ve skutečnosti já, tak vás musím malinko pokárat, když tvrdíte, že jako matematicko-ekonomický doktorand (což je mimochodem neexistující kategorie, ale budiž) málo rozumím čemukoliv, co zavání společenskými vědami. Možná vám to zapomněli sdělit, ale ekonomie je společenská věda. Tak to jen jako poučení pro příště.
3) "Analogie: "...drželi minutu ticha za všechny sportovce, kteří kvůli špatné kvalitě tréninku v minulých letech na světový rekord nedosáhli."
Žádného takového sportovce jsem za celý svůj život nepotkal. Když už někdo světový rekord nedosáhl, vždy to byla především jeho chyba. Smůla pro tuto propagandu je, že většinou když sportuje několik sportovců, vždy rekord alespoň jeden z nich udělá a tak je poněkud chucpe vymlouvat se na kvalitu tréninku."
Oceňuji vaši snahu o analogii i upřímnou didaktickou motivaci, nicméně ta analogie je úplně mimo z několika důvodů. Už proto, že bych nikdy nenapsal, že jsem nikdy neviděl sportovce, který na světový rekord nedosáhl kvůli špatné kvalitě tréninku. Takových jsou jistě mraky. Aby ale student nedosáhl na elementární kvalifikační požadavky kvůli kvalitě výuky? To jsem opravdu nezažil. Jak si vysvětlujete, že neexistuje třída, v níž by neodmaturoval nikdo? Jak je možné, že Mařenka to zvládne a Pepíček ne, když jsou v jedné třídě a od prváku mají stejné učitele a stejné prostředí? Jestli vono to nebude tím, že Pepíček na to z vysoka kašle, zatímco Mařenka je svědomitá a připravuje se, což? Hodit to na kvalitu výuky je ten nejsprostší a nejprimitivnější alibismus neúspěšných a těch, kteří si na tomto neúspěchu založili živnost. Neumíš upravit algebraický výraz? Tak proč sis nezašel do knihovny a nespočítal si příklady z Bělouna? Proč ses nepodíval na přednášky na netu? Nízká kvalita výuky jistě existuje, ale nikdy není důvodem selhání u maturity. K selhání musí vést mnohem větší počet zásadních chyb.
"Jasný nesmysl, že? Myslím, že je zřejmé, že učení matematiky a dosahování rekordů ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž učitel / trenér je klíčový. Protože se stará nejen o metodiku, techniku, načasování, intenzitu, ale i motivaci svého svěřence. To ví každý, snad jen kromě ekonomů - matematiků, kteří by se měli držet svého kopyta. Někdo by řekl, že to je věc obecného intelektu, vědět, jak takové učení funguje."
Ano, toto vyjadřování odpovídá vašemu naturelu - "To ví každý. Je to věc obecného intelektu." Asi proto máte od oponenta vaší disertační práce takové hodnocení jaké máte.
4) "Ale nechceme zahanbovat nikoho, zvláště pokud si myslí, že ho vědomosti o čísilkách staví tak vysoko nad ostatní. Ti ostatní raději používají Excel, který chyby nedělá a netvrdí o pedagogice zjevné nesmysly."
Matematika nejsou vědomosti o čísílkách a ani počítání. Matematika není ani Excel a nelze ji jím nahradit. Právě kvůli tomu, abychom se vyhnuli produkci podobných "vzdělanců", jakým ráčíte býti vy, je nezbytné zavedení povinné maturity z matematiky, která by vás oprávněně zastavila už před branami vašeho vychovatelství se zaměřením na tělesnou výchovu - byť v tomto oboru byste zřejmě moc škod nenapáchal. Chápu, že někdo, kdo podle zastaralých a přežitých pravidel byl vychovatelem se zaměřením na tělesnou výchovu, je podle nových, inovativních a progresivních pravidel mistrem sedmdesatera sedmera umění, včetně psychologie, pedagogiky a didaktiky (ačkoliv ani jedno z toho ve skutečnosti nevystudoval), se bude do krve bít za to, aby se zastaralá a přežitá pravidla zahodila a přijala se co nejinovativnější a nejprogesivnější.
Pokud jde o mě, psychologii jsem nestudoval a ani mě nijak zvlášť nezajímá. Pokud jde o motivaci a učení, vycházím toliko ze své vlastní zkušenosti, na kterou ty vaše modely evidentně moc nesedí. Uznávám, že mé vnímání může být výrazně menšinové.
Pane Mádře,
když mluvím o obsahu matematiky (a dalších předmětů), nemám na prvním místě na mysli redukci učiva, mám na mysli jeho obsah z hlediska schopností, studijního zaměření a především potřeb pro profesní, společenský i soukromý život. Jinými slovy, navrhuji "dělbu" obsahu matematiky a všech předmětů na složku odbornou, vědecky a profesně využitelnou a nutnou, a složku vzdělávací, kterou by měli zvládat jak odborníci, ale také budoucí laici. Pak ještě odlišuji složku základních vědomostí, které jsou k obojímu nutným předpokladem. Ten, kdy se nebude z různých důvodů matematikou odborně zabývat, by měl v každém případě cosi vědět o její filosofii (pro budoucího matematického odborníka by to měla být samozřejmost). Stačí si otevřít Wikipedii, kde čteme: "Filosofie matematiky je odvětví filosofie zkoumající filosofické předpoklady, nálezy a důsledky matematiky. Cílem filozofie matematiky je definovat základní podstatu a metodologii matematiky a rozumět roli matematiky v životě lidí. Logická podstata matematiky samotné je fundamentálním mechanismem vesmíru a většinou považována za jeden z přírodních zákonů.
Mezi opakující se motivy patří:
Do jaké míry lidstvo matematiku objevilo?
Jaká je ontologická podstata matematiky?
Co ve skutečnosti je matematický objekt?
Jaké jsou filosofické aspekty čísel a kontinua?[1]
Jaký je charakter matematického tvrzení?
Jaký je vztah mezi logikou a matematikou?
Jaká je úloha hermeneutiky v matematice?
Jaké jsou cíle matematického bádání?
Co z matematiky stojí na zkušenosti?
Lze některá matematická fakta považovat za objektivní, nezávislá na lidském poznání (Platónský svět)?[2]
Jak se na matematice obtiskla lidská povaha?
Jaké jsou lidské vlastnosti matematika?
Jaká je podstata matematické krásy či elegance?"
Další inspiraci mohou poskytnout např. spisy prof. Vopěnky, o kterých jsem už psal. Mj. i historie a čeština bez filozofických souvislostí matematiky (o filosofii a samotné výuce matematiky nemluvě) kulhají na obě nohy. Takže nejde o redukci, a pokud ano, tak poté, až budou pečlivě zváženy tyto zmíněné problémy. Je to, co jsem uvedl, dnes obsahem výuky na středních školách? Pokud ano, pak je vše v pořádku. Bylo by pak ale také potřebné ukázat a zdůvodnit, jak to lze testovat. Nebo naopak zdůvodnit, zda je lepší ty žáky, kterým nejde aktivní řešení úloh, nadále "drtit" to, čím se nikdy zabývat nebudou a z velké části to zapomenout, nebo je lepší, efektivnější a mnohem užitečnější je seznámit s tím, o čem mluvím? A na maturitním vysvědčení uvést, který typ maturity žák složil?
Nejsem matematik, proto nemohu navrhovat zcela konkrétní osnovy, či jak se dnes říká - RVP. Filosofii matematiky ale nezbytně potřebuji na každém kroku svého života (což neznamená, že cosi počítám) i ve své učitelské práci. A mám proto právo o ní jako laik mluvit (totéž platí i pro zástupce studentů ve Středoškolské unii). A žádat, aby plnila své poslání nejen ve vědě a technice, ale také ve všech dalších složkách života. To opět platí pro všechny předměty.
měli byste na smysl ptát, měli byste žádat, aby vám bylo pečlivě vysvětleno, proč se to či ono máte učit
Mazaný způsob, jak zajistit, aby se nic nenaučili. ////
Předpokládám, že z mého pohledu triviální vysvětlení "učíte se to proto, abyste to uměli" z hlediska pečlivého vysvětlování neobstojí. ////
Filosofie matematiky má být, podle Vás, vyučována v rámci hodinové dotace Matematiky, nebo ZSV?
Poste restante, zcela logicky v hodinové dotaci matematiky, protože vzdělání, které má nabídnout každý předmět, se musí nezbytně opírat o odbornost, kterou ten který předmět vyžaduje. Rozlišení odbornosti a vzdělání na SŠ lze řešit zavedením odborného semináře pro nadané a motivované matematiky. Takový seminář nemá sloužit k biflování na maturitu pro všechny stejnou. Čas i energie učitelů a žáků se ušetří tím, že od určitého ročníku studia nebudou dělat všichni všechno s akcentem na pouze hypotetické, často málo pravděpodobné využití odbornosti. Učit všechny všechno ve smyslu odbornosti je strašně neefektivní a demotivující pro obě strany. Výsledkem až příliš často není ani "vzdělaná odbornost" ani vzdělání. To neplatí jen pro matematiku.
Konečně jste, pane Doležale, trefil hřebíček do hlavičky. Moje označení ekonomicko - matematický doktorand odpovídá kompetenčnímu modelu, který vy sám uvádíte (viz ten váš výčet, kde leží vaše expertní oblasti). Já, na rozdíl od vás, neadoruji a nerespektuji formalismus vzdělávání a hru na tituly, kterou jste vy posedlý. Formální vzdělání je totiž o ničem, stejně jako státní maturita. Jen tanečky s prázdným obsahem. Vlastní vzdělávání - tady leží budoucnost, síla každého jedince. Jen malí lidé jako vy budou šermovat oponenturami, výčtem škol a tituly, jako kdyby to něco znamenalo. Ten svět je ale totálně vyrázdněný, stejně jako ty vaše sáhodlouhé disputace... Moje pasti, do kterých se vždycky chytíte, jen násobí ten váš formalizmus a jakousi povýšenou pedanterii, která je mi ovšem cizí. Nerochním se v klamné vlastní výjimačnosti jako vy. Váš titul Mistr, který myslíte pejorativně, ostatně přijímám. V mnohém jsem proti vám mistr, to bezesporu, ale vy nejste žák. Ten totiž pozná, že se učí, čehož vy nejste schopen. Zastavil jste se a hnijete v bublině svého ega. Škoda, není to ve vašem případě totiž zábavné. NA to jste příliš velký suchar, nadměrně nafouklý a berete se až moc vážně.
Zastavil jste se a hnijete v bublině svého ega.
Díky za tenhle, myslím, poněkud přiboudle bramboračkoidně zasazený expresívní výrok, pane Čapku. Myslíte, že do určité či značné míry neplatí právě o vás?
J.Týř
Wittgenstein by vás s těmi otázkami poslal do míst, kam Slunko nezasvítí, nicméně je třeba si říci hned zpočátku (a říkáme vám to opakovaně), že tyto otázky jsou čistě filosofické a do matematiky nepatří. V matematice nemají žádný význam - jsou zcela mimo objekty jejího zkoumání. A proto je nelze řešit v hodinách matematiky.
Nemohu říci, že když student na otázky odpoví, tak že ovládá matematiku. To je prostě nesmysl. Není žádná matematika vzdělanostní a matematika odborná. Je pouze matematika jako taková. A ta vaše filosofické otázky neřeší. Ostatně, ona je neřeší ani filosofie.
Dovolím si položit doplňující dotazy:
"Do jaké míry lidstvo matematiku objevilo?"
Jak mohu popisovat systém jako celek pomocí vlastností, které tento systém definuje?
"Jaká je ontologická podstata matematiky?"
Jaká je ontologická podstata přirozeného jazyka?
"Co ve skutečnosti je matematický objekt?"
A co je ve skutečnosti skutečnost?
"Jaké jsou filosofické aspekty čísel a kontinua?"
Co je to filosofický aspekt?
A několik odpovědí:
"Jaký je charakter matematického tvrzení?"
Jedná se o takové tvrzení, které je odvozené pomocí zvolených vyvozovacích pravidel ze souboru tvrzení, která jsou prohlášena za platná. Totéž tvrzení může být platné, neplatné, nebo deduktivně nerozhodnutelné, v závislosti na tom, která tvrzení považujeme za platná.
"Jaký je vztah mezi logikou a matematikou?"
Stejný jako mezi meruňkou a ovocem.
"Jaká je úloha hermeneutiky v matematice?"
Žádná.
"Jaké jsou cíle matematického bádání?"
Rozšířit poznání.
"Co z matematiky stojí na zkušenosti?"
Úplně všechno, vyjma toho, co na ní nestojí.
"Lze některá matematická fakta považovat za objektivní, nezávislá na lidském poznání (Platónský svět)?"
Matematická tvrzení jsou v daném axiomatickém systému platná, neplatná, nebo deduktivně nerozhodnutelná a to zcela objektivně a nezávisle na lidském poznání. Jen o některých tvrzeních zatím nevíme, která z těchto možností pro ně platí.
"Jak se na matematice obtiskla lidská povaha?"
Nijak.
"Jaké jsou lidské vlastnosti matematika?"
Jak kterého.
"Jaká je podstata matematické krásy či elegance?"
Krásná a elegantní.
"Nebo naopak zdůvodnit, zda je lepší ty žáky, kterým nejde aktivní řešení úloh, nadále "drtit" to, čím se nikdy zabývat nebudou a z velké části to zapomenout, nebo je lepší, efektivnější a mnohem užitečnější je seznámit s tím, o čem mluvím?"
O tom vůbec není sporu. Spor je o tom, zda žák, kterému nejde aktivní řešení úloh může dobře vykonávati určité kvalifikované profese - například právo, medicínu, stavařinu, apod. A pokud určíme, v kterých kvalifikovaných profesích opravdu není třeba umět exaktně myslet, pak dobrá, ale pak vznáším opačný dotaz - není efektivnější a mnohem užitečnější seznámit žáky, kterým nejdou interpretace uměleckých textů a jazyky jako takové, raději s něčím, co jim jde - třeba s kvantovou teorií pole? Čili když nemá být povinná maturita z matematiky, proč má být z přirozeného jazyka a nota bene z literatury?
Pane Doležele, Vy velice dobře víte, proč jsem jeden Váš příspěvek smazal. A, ano, pokud bude pan Čapek komolit Vaše jméno, bude také smazán...
Drahý pane Komárku, pan Čapek je buď idiot (což bych nechtěl rozporovat), nebo komolí mé jméno záměrně a to ve všech příspěvcích, které v této diskusi publikoval.
Že by zastánce rovnosti a spravedlnosti měl dvojí metr? No to se mi nechce věřit.
Pane Doležele, komolením jeho jména to nevyřešíte. Není dvojí metr, jak jsem výše uvedl: Bude-li pan Čapek komolit Vaše jméno, bude mazán. Hezký večer!
Nepochopí a vlastně se dají litovat frustráti, kteří na krásu, eleganci a nakonec i skromnost matematiky nikdy nepřijdou. Nepoznají svět, ve kterém esencí je respekt a důvěra.
A frustráti to být musí. Neviděl jsem nikdy nikoho vybaveného vztahem k matematice bojovat proti ní. Ať už eliminací výuky, nebo jejím otrávením její pseudovariantou, která nakonec nikdy nebude ani pseudo, ani variantou.
Nedá se nikomu zazlívat trochu zlosti, když vidí, jak ji idioti zase na léta ničí...
zcela logicky v hodinové dotaci matematiky, protože vzdělání, které má nabídnout každý předmět, se musí nezbytně opírat o odbornost,
Aha.
Jestli jsem Vás dobře pochopil, navrhujete rozdělit výuku matematiky na oblasti řekněme "vzdělanostní" a pak "odbornou". Přičemž minimálně část oné odborné matematiky by měla být vyučována ve volitelných seminářích a ona vzdělanostní část by měla být redukována, zřejmě výrazně.
Pokud tomu tak je, měla by být "filosofie matematiky" vyučována jako součást oné odborné oblasti, nebo té vzdělanostní?
"Pane Doležele, komolením jeho jména to nevyřešíte."
Já nechci nic řešit.
PP, klid člověče. Aby vám nepraskla žilka. Nikdo zde nebojuje proti matematice, nechce ji eliminovat ani otrávit. Nebuďte paranoidní. Naopak, kolega nabízí cestu k matematice i pro ty matematicky nenadané. Způsob ověřování znalostí sš matematiky u maturity jedním blbě udělaným testem v časové tísni, je jednoduše zhovadilost, zeptejte se kolegů matikářů, jaký vliv má spěch na přesnost, kruci už. Kdo to nechápe je blbej a/nebo frustrovanej;), abych použil slovník Mistra vzdáleného experta
Jenže tohle není cesta k matematice. To je to, co pořád nedokážete pochopit.
Připomíná mi to misionářskou práci.
Naučíme domorodce blábolit o našem Bohu a tím z nich uděláme křesťany.
Vlastně chcete udělat pro vybrané z matematiky literaturu.
Povídáte si o knihách, které četli maximálně 2 žáci ve třídě, a pokud více, pak stejně čtou s nepochopením. Tak si najdou jednoodstavcové výcucy literárních děl a nabuší si jimi hlavu. Pak protože žák zná kostru příběhu, je schopen donekonečna rozebírat motivy hrdinů, kauzalitu příběhu a podobně. Donekonečna, protože "každý pohled je správný."
Víte, na matematice je krásné i to, že i její vývoj a dějiny jsou schopni ocenit zase jen a pouze matematikové. Právě proto, že nematematik nezná souvislosti, nezná ani složitost, ani provázanost jednotlivých matematických objevů a struktur.
Takže k matematice se pro nematiky dá připravit jedna, maximálně dvě přednášky, které by mohly být zábavné, přínosné a mohly by rozšířit obzory toho, kdo nechová matematiku v úctě.
Jedna, nebo dvě přednášky. A tím byste chtěl nahradit matematické učivo?
Víte, když nastupuje do školy dítě bez toho, že si umí umýt ruce a zavázat boty, je to pozdvižení a takové dítě je považováno za "nepřipraveno" ke školní docházce.
Maturitní matematika je takovou prvotní dovedností pro nástup na vysokou školu. Šmytec. Naprosto prokazatelně frčíme se vzděláním dolů ne proto, že starší paní učitelky neumí s počítači, ale protože mmladší učitelé neumí s dětmi. Recept na spravení školy znal už Jan Ámos:
Nejprostší definicí školy jest, že; to sbor učitelů a žáků. Avšak učiti prací jest; tedy
škola jest cvičiště práce.
Dobrým učitelem jest ten, jenž nazýván učitelem, pracuje tak jako učitel ... a svým přikladem vštípí výrok Senecův: Duše ušlechtilé živí práce; málo jest, jestliže práci neodmítáš, požádej o ni: nesluší se muži, báti se potu.
Svědomitý učitel vyžene žákům lenost trojím způsobem: předně trvalým příkladem píle a čilosti trpělivé práce před jejich očima. Ó jaký toho účinek!
Za druhé, ježto jest se obáváti, že by tolik neposlouchali a ochabovali v pozornosti, buďtež jim cvičení dovolena, ba docela ukládána a požadována.
Za třetí buď hleděno jednati se žáky přátelsky a mírně, aby se před učitelem netřásli jako před tyranem (strach zajisté mate rozum); než jej milovali jako otce a jednali hbitě.
škola není od toho , aby vás bavila , ale aby vás připravila na život
Na matematice je zajímavé i to, že ani mnozí matematici nejsou schopni nebo ochotni říci natož pak se shodnout na tom, co je matematika.:)))
Matematika je věda o tzv. matematických strukturách vyznačujících (odlišujících) se od ostatních množin tím, že ....
Čím, pánové Doležele, Lippmanne, PP a další?
Začínám být zastáncem monarchie - s podmínkou, že tím monarchou budu já?
Školskou matematikou je to, co určují výukové osnovy. MŠMT je zrušilo a nahradilo je kompetenčně užvaněnými konstruktivistickými bláboly RVP/ŠVP. Vzdalo se jejich nutné revize a chce o tom ještě osm deset let aktivisticky diskutovat...
Pomooooc! Sabotááááž!
:)))(
Školskou matematikou je to, co určují výukové osnovy. MŠMT je zrušilo a nahradilo je kompetenčně užvaněnými konstruktivistickými bláboly RVP/ŠVP. Vzdalo se jejich nutné revize a chce o tom ještě osm deset let aktivisticky diskutovat...
Protože je spousta typů SŠ, musí být i různé osnovy a různé úrovně maturity z jazyka a matematiky v těchto typech škol. Maturita není ani elitářské osvědčení a ani vstupenka na VŠ. Je to zkouška dospělosti osvědčující, že žák zvládl požadavky daného typu SŠ.
Jednotná státní maturita pro všechny typy SŠ je nesmyl dokládající nezodpovědnost MŠMT.
J.Týř
"Jestli jsem Vás dobře pochopil, navrhujete rozdělit výuku matematiky na oblasti řekněme "vzdělanostní" a pak "odbornou". Přičemž minimálně část oné odborné matematiky by měla být vyučována ve volitelných seminářích a ona vzdělanostní část by měla být redukována, zřejmě výrazně.
Pokud tomu tak je, měla by být "filosofie matematiky" vyučována jako součást oné odborné oblasti, nebo té vzdělanostní?"
Poste restante, bohužel jde o nedorozumění. Pro to, o čem mluvím, je neoatřičné slovo "rozdělit". Vzdělání a odbornost, jak už jsem mnohokrát uvedl, jsou dva aspekty jednoho celku. V matematice je jedním aspektem řešení konkrétních úloh, druhým, jako ve všech předmětech, pak konkrétní úlohy přesahující, obecný filosofický obsah. Takže triáda tří rovnomocných aspektů daného oboru a tří rovnomocných aspektů rozumu. Nic od sebe v rámci předmětu neoddělovat, naopak v konečném výsledku spojovat. Rozlišování je jen rozlišováním aspektů jednoho celku, nutným při jeho tvorbě (jako např. při stavbě zdi rozlišojeme cihly a maltu). Rozdělováním vzniká dualismus: buď to, nebo ono. Proto navrhuji ve všech předmětech rozlišovat, ne v technickém smyslu rozdělovat aspekty a přetvářet je tak na dva nové celky - předměty. Žák by už od samého počátku měl být veden k tomu, aby v matematice zvládal základní a pro život všech nezbytné početní úkony, ale také k tomu, aby postupně začal chápat jejich podstatu a filosofický přesah. Na střední škole, která končí maturitou, by tento postup měl vrcholit. Vůbec to neznamená, že by maturant, který si vybere "vzdělanostní" matematiku, nemusel přijít do styku s žádnou početní operací. Jen by nemusel umět aktivně řešit např. předloženou lineární či kvadratickou rovnici, ale měl by na předložených, již vyřešených úlohách vysvětlit, co znamenají, na čem se zakládají, a co z nich obecně vyplývá. To by ovšem měl umět i maturant - "odborník".
Text jsem zpětně z časoých důvodů jazykově nekorigoval.
nepatřičné
Pane Týři, ty mé odpovědi na "filosofické otázky" neberte vážně. To jsem jen chtěl ukázat, jak jsou ty otázky nesmyslné. Bádat nad tím, jaká je ontologická podstata matematického objektu je činnost postrádající smyslu.
Tajnej, to máte jako se sexem. Když za vámi přijde manželka a dožaduje se ho, těžko vám projde návrh, že když v něm nejste dobrý, můžete si k němu společně najít cestu tím, že si o něm budete povídat a odpovídat si na otázky po jeho ontologické podstatě, nebo řešit jeho filosofické aspekty. V takovém případě vy budete provozovat blábolení a dáma si najde milence. Sex ale bude provozovat jen jeden z vás. Tak to byste snad mohl pochopit i vy, ne? No a s matematikou je to stejné. Můžete si o ni povídat a řešit její aspekty, podstatu, souvislosti, povahu, kontrapunkt, diskurz, eleganci, krásu, ale to neznamená, že ji provozujete a že se k ní jakkoliv přibližujete. Už?
Pan Lippmann stále nepochopil, že matematice tu svoji nevěstu prostě nevnutí. Pane Lippmanne, vaše počínání je v zásadě podvod na studentech. Snažíte se nazývat matematikou to, co jí není, jen abyste někomu mohl poskytnout křivé zrcadlo. To je čistě utilitární přístup, jehož cílem není naučit matematiku, či zlepšit její znalost a oblíbenost mezi studenty, ale čistě jen umožnit těm, kteří ji nejsou mocni, aby se dostali na vysokou školu. O nic jiného tady nejde. Když přestanete navrhovat podvádění studentů a lhát o skutečných úmyslech, může konečně začít potřebná debata o tom, které VŠ obory exaktní myšlení nevyžadují.
Lineární rovnici vyřeší průměrný žák základní školy.
Kdysi, když se přecházelo z osmi- na devítiletý cyklus a v "rozvolněné" páté třídě nebylo co dělat, jsem LR naučil páťáky. Stačily barevné křídy... vzali to jako hru a uměli to.
Středoškolák, který nepochopí to, co zvládne chytrý páťák, maturitu mít nemá.
Pane Portwyne, těžko, ba nemožno s Vámi diskutovat, totiž o tom, kdy žák zvládne lineární rovnici, a o tom, zda má žák, který ji nezvládne, mít maturitu, jsem ani z dálek nebeských nepsal. Skoro už doháníte pana Doležela. Ten má ovšem bohatší slovník.
"škola není od toho , aby vás bavila , ale aby vás připravila na život"
Život není od toho aby vás bavil, ale aby se žil, nejlépe v utrpení.
Práce není od toho aby vás bavila, ale abyste měli co žrat, holomci, tak hybaj k pásu a přestaňte kvičet.
KL: Vůbec to neznamená, že by maturant, který si vybere "vzdělanostní" matematiku, nemusel přijít do styku s žádnou početní operací. Jen by nemusel umět aktivně řešit např. předloženou lineární či kvadratickou rovnici, ale měl by na předložených, již vyřešených úlohách vysvětlit, co znamenají, na čem se zakládají, a co z nich obecně vyplývá. To by ovšem měl umět i maturant - "odborník".
Nemyslel jsem maturitu z matematiky, pane Lippmanne. Myslím maturitu vůbec. Kdo nezvládne základy na úrovni ZŠ, nemá na střední škole co dělat. Platí pro každý všeobecný předmět.
Jinak i můj slovník obsahuje některá slova. Z úcty k Vašemu věku je nepoužívám.
Pane Portwyne, jistě jste si všiml: 1) že před těmi rovnicemi je slůvko "např."; 2) že "odlišuji složku základních vědomostí", z čehož vyplývá, že pokud bude do ní zařazena lineární rovnice, měl by ji umět v základní podobě řešit i maturant, jistě nemusím zdůrazňovat, že maturant musí umět také třeba násobit a dělit; 3) že jsem nikdy neřekl, že maturant by neměl znát učivo ZŠ, jde jen o to, jak toto učivo vymezit. To je věcí matematiků, ale konzultovat by měli i s učiteli jiných předmětů, především jim zdůvodnit, proč se tak či onak rozhodli. V češtině do dělám pořád.
Rozhodně ale nesouhlasím s tím, že by si "odborný" i "vzdělanostní maturant" měli u maturity vystačit s řešením lineární rovnice, ale ani jeden z nich by nic netušil o jejím "filosofickém přesahu". Tento aspekt by byl do jisté míry reduktivní právě u "vzdělanostních" maturantů z matematiky. Zkuste třeba 15 let po maturitě vyzkoušet z lineárních rovnic maturanty či vysokoškoláky, kteří od školy nikdy tyto rovnice řešit nemuseli. Zkuste je vyzkoušet z mnohého učiva možná i 5. třídy, určitě ale z třídy 9. Nejen z matematiky. Zjistíte, co budou umět řešit a co si budou pamatovat. A to nemluvím o maturitě. Z řady předmětů, s nimiž jsem se v odborně aktivní podobě od maturity nesetkal, si toho "pamatuji tolik", že bych ani náhodou neodmaturoval. Vy ano? To, co si ale z aspektu vzdělávacího pamatujeme, jsou způsoby myšlení, kterými jsme s učivem nakládali. Když se učíme "drtit", těžko zvládneme něco jiného, než se zase "drtit". Když se budeme snažit porozumět nejen věci samé, ale i jejímu významu v souvislostech, budeme tak přistupovat k řešení problémů i v budoucnosti. A když to budeme potřebovat, snáze se naučíme i to, co jsme neznali či to už zapomněli. A pochopíme, že i "drtit" se něco občas musí. Podle mne není maturitním zvládnutím ZŠ pouze dovednost řešit lineární rovnici, ale i to,jak této rovnici rozumíme ve smyslu, který jsem právě stručně popsal. Samozřejmě že to v současné době od maturantů nepožaduji, protože se matematika takto, až na výjimky (zdůrazňuji) neučí. A středoškoláci na to, možná neuměle, upozorňují. Nezaslouží si za to mentorování, je třeba s nimi o tom vést dialog, Ten přirozeně neznamená se vším souhlasit. Určitě ale znamená brát jejich slova vážně.
Není žádný filosofický přesah lineární rovnice. Kolem lineární rovnice se dá mluvit o tom, co ji charakterizuje, jak se počítá, případně co znamená. Ale nedá se ani minutu rozumně mluvit o jejím jiném než matematickém a fyzikálním významu. Že se jedná například o závislost ujeté dráhy při dané rychlosti v čase, se učí ve fyzice.
Že se to učí často nedobře a bez spojení, je čitelné u většiny studentů.
Jediný důvod, proč jste schopen pořád dokola obhajovat "tvorbu slovního sena" v matematice je skutečnost, že jí doopravdy ani v nejmenším nerozumíte. Dá se to přece chlapsky přiznat a nechat to být. Vrátit se zpátky k literatuře a tam si vymýšlejte, co chcete.
Ale nelečte si komplexy v matematice. Ona za to fakt nemůže.
Ale klidně, pane Portwyne, ta slova používejte, na můj věk nehleďte. Vypovídají totiž o těch, kteří je v nedostatku argumentů a zdravého sebevědomí používají. Já se jen pozastavuji nad prapodivným, racionálně těžko vysvětlitelným, téměř permanentním "přetvářením" toho, co píšu, nad představou většiny tzv. oponentů, že si řeším nějaké své soukromé problémy (výhodou mého věku totiž je, že to nemám zapotřebí), nad naprostou neochotou některých diskutujících přiznat alespoň minimum pravdy těm, kteří ruší jejich zaběhnuté "kruhy", a nad mizivou sklonem těchto lidí k sebereflexi.
Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku, a pak padne nám do klína jako zralé ovoce.
Lenin
Radim Valenčík
4. 9. 2019 blog autora
... Podlomení morálky vystavuje národ velkému nebezpečí. Mnohem nebezpečnější je však odříznout základ vzdělávacích procesů na všech úrovních od matematiky. Konkrétně pak postupně vytvářet únikové cesty k tomu, aby se nové generace mohly úspěšně vyhýbat matematice...
...Matematika je zejména o sebekritičnosti, o zpětné vazbě. Bez matematické kultury si i primitiv o sobě může myslet, že je génius. Ten, kdo prošel matematickou kultivací, je mnohem skromnější. Oslabení výuky matematiky jednak přispívá k "produkci" ambiciózních primitivů, jednak jim otevírá dveře k tomu, aby se přes slouhovství vůči cizí moci, které si odůvodňují "vznešenými ideály", prosazovali...
Tak oslavujte, že se maturity z matematiky zase podařilo odložit na neurčito z důvodů "nepřipravenosti", aniž by se řeklo, jak se s tou "nepřipraveností" popereme.
Zdroj:
http://radimvalencik.pise.cz/7128-o-moralce-a-matematice-v-cem-se-lenin-myli.html
Souhlasím. Slouhovství ministra Plagy aktivistickým neziskovkám považuji za vcelku prokázané
J.Týř
Viz i
http://www.ceskaskola.cz/2019/09/spor-o-matematiku-povinna-maturita-neni.html
Pane Lippmanne,
kolikrát jste Vy přiznal oponentům něco pravdy?
Resp. pokud jste to učinil, kolikrát jste to učinil tak, aby tomu bylo rozumět?
Jsem slušně vychován. To už nezměním, tudíž je mi jedno, co mi dovolujete.
Pan Týř si vybral z textu pana Valenčíka jen něco. Doplním jeho zbývající část:
"Matematika je rovněž o kultivování představivosti. Jen ten, kdo nepocítil, co to matematika je, si může myslet, že je něčím odtrženým od života. Každý krůček v matematickém vzdělání výrazně kultivuje schopnost člověka vytvářet si představy a pracovat s nimi. Tyto představy jsou důležitá jak coby opora manuální činnosti, tak i při uměleckém zobrazení reality. Mimo jiné – každý, kdo trochu víc přičichnul k matematice, ví, že pochopit či dokonce dokázat matematický teorém je především umění představivosti, nikoli logického kalkulu – ten nastupuje až tehdy, když je třeba dát poznatek na papír.
A kdo zná kouzelný svět čísel odvozených od primitivního světa těch přirozených (objevení zlomků, nuly, záporných čísel, iracionálních, transcendentních, komplexních, různých druhů nekonečna, vektorů a matic, rozměrů vyjádřených nikoli celým číslem atd.), ví, že matematika je i o schopnosti vidět nové, že je bezprostředně spojena s tím nejdůležitějším – uměním přesahu stávajícího poznání. A bez schopnosti vědět, že všechno může být jinak, že vždy je nutné uvažovat alternativy, je člověk snadno manipulovatelný."
Zejména závěr Valenčíkova textu je pozoruhodný. Není tam ale moc té "představivosti, kouzelného světa čísel, umění přesahu a schopnosti vidět, že všechno může být jinak i nutnosti uvažovat alternativy?" Učí se matematika takto? Nevolám po tom, aby se takto nějak učila? A jak to zohledňuje maturita?
"To je věcí matematiků, ale konzultovat by měli i s učiteli jiných předmětů, především jim zdůvodnit, proč se tak či onak rozhodli. V češtině do dělám pořád."
Nemyslím si, že by učitelé matematiky a matematici měli učitelům ostatních předmětů zdůvodňovat, proč se jak rozhodli. Respektive v rámci zachování dobrých vztahů jim to jistě vysvětlit mohou, ale bez jakýchkoliv pravomocí ostatních tato rozhodnutí měnit. Já jsem také třeba do teď nepochopil vaše vysvětlení toho, proč by se studenti v ČJaL měli zabývat interpretací uměleckých textů, ale snad by z toho nemělo plynout, že já bych měl rozhodnout, že když jsem to nepochopil, tak se to dělat nebude. V každém předmětu musí rozhodnout odborníci na daný předmět a didaktici daného předmětu s ohledem na přidělenou hodinovou dotaci. A je dost možné, že stejně jako já nepochopím smysl interpretace uměleckých textů, vy nepochopíte, co je součástí matematického vzdělávání a co nikoliv. Resp. je to, soudě dle vašich exposé, prakticky jisté.
Na ty alternativy přijdete právě tou matematikou, jestli jste náhodou ten text nepochopil.
Bez té matematiky je to opět bohapusté žvanění. Jen pokud máte o co opřít důkaz, a v jakékoli vědě je to vždy jen a jen matematika, můžete určovat, co je a není alternativou.
Matematika je věda, která zviditelňuje neviditelné.
Pokud jí nerozumíte, nic vám neukáže. Je to jako když ryba poslouchá, jak se žije na břehu.
"Ten přirozeně neznamená se vším souhlasit. Určitě ale znamená brát jejich slova vážně."
Víte, když to je těžké. Vy neberete vážně má slova o tom, že to, co popisujete, není součástí matematiky a já zase neberu vážně slova studentů o tom, že neovládají matematiku proto, že se tato špatně učí. Ano, je možné, že se někde špatně učí, protože ji třeba učí "filosofové", kteří vyprávějí o ontologickém aspektu lineární rovnice, ale řešit jí žáky nenaučí, protože to sami neumějí. To je možné. Ale ani to není omluva pro to, že jako student bych ji neměl umět řešit. Dnes, když chcete, nahradíte i špatnou výuku např. doučováním, sledováním Khan Academy, nebo nákupem vhodných výukových materiálů. Nikdy jich nebylo tolik, jako teď, od knih, přes youtube přednášky, až po nejrůznější výukový software. Jde jen o to chtít a cítit tu potřebu. Ať chodíte do jakékoliv školy, skoro vždy narazíte minimálně na jednoho učitele, který učí nedobře a který se ve svém předmětu sám moc neorientuje - obvykle to bývají zejména učitelé slepence Základy Společenských Věd, ale nevylučuji to ani u matematiky. Problém je v tom, že mnozí žáci raději protestují před ministerstvem, než aby si sedli na prdel a dělali něco, co je bude rozvíjet, nebo při čem se něco naučí. A druhý problém, a za ten již žáci nemohou, je snaha některých (a vy to zde předvádíte vrchovatě) "intelektuálů", zamezit pravdivé a korektní zpětné vazbě, pokud by tato měla býti negativní. A to prostě nejde. Systém pouze s pozitivní zpětnou vazbou, je systém odsouzený k záhubě, ať se to komu líbí, nebo ne. A bez negativní zpětné vazby, které vy se snažíte zabránit tím, že nazvete obsahem něco jiného, než co obsahem býti má, nezjistíte, že byste měl cítit onu potřebu. Ta potřeba ani nevznikne. Asi jako když si diabetik přestane měřit krevní cukr, nebo, aby se "uzdravil" začne nazývat krevním cukrem i lipidy a krevní destičky a pak necítí potřebu si píchat inzulín, protože hodnoty jsou přece v normě (když se posčítají). Uvažování vyloženě padlé na hlavu, ale když vy navrhujete něco zcela analogického ve vzdělávání, tak se vám u toho asi nějak zatmí a hledejte racionální myšlení ve tmě, že jo.
"Jsem slušně vychován. To už nezměním, tudíž je mi jedno, co mi dovolujete."
No, zatímco já jsem ve výchově samouk.
"Matematiku jsem měla ráda a šla mi. Nešly mi jen slovní úlohy."
Jasně! Dokud jde jen o dril v úpravami matem. výrazů apod., tak to některým snaživkám a snaživcům vyhovuje a chodí na matematiku rádi. Jakmile jde o její aplikaci vycházející z porozumění reálné situaci (textu úlohy) jsou v koncích. Podobně jako někteří účastníci této diskuse. Do značné míry za to, myslím, může i úpadek jazykové výuky.
No, zatímco já jsem ve výchově samouk
Někdy je to nepochybně zdravější.
"Zejména závěr Valenčíkova textu je pozoruhodný. Není tam ale moc té "představivosti, kouzelného světa čísel, umění přesahu a schopnosti vidět, že všechno může být jinak i nutnosti uvažovat alternativy?" Učí se matematika takto? Nevolám po tom, aby se takto nějak učila? A jak to zohledňuje maturita?"
Ne, pane Lippmanne, nevoláte. Vy voláte po tom, aby se z matematiky stala filosofie, nebo nedej bože literatura.
Z textu pana Valenčíka jste zřejmě nepochopil, že on hovoří o matematice vyšší. K pochopení Hausdorffovy míry, či dimenze, potřebujete projít většinou toho, co se učí na gymnáziu. Pokud nepochopíte lineární rovnici (tzn. neumíte - ne v základních aspektech, ale jakoukoliv, vyřešit), tak se těžko dostanete výše. Pan Pelikán to napsal přesně. Matematika odkrývá to, co je smyslům nepřístupné. A ten, kdo se řídí pouze svými smysly a myšlení má zničené celoživotním blábolením, ten prostě nic neuvidí, ani kdyby se rozkrájel.
Maturita je certifikační zkouškou ověřující naprosté základy, bez nichž matematiku ani nezahlédnete. Těm základům se nelze vyhnout a blábolením je nenahradíte.
Na rozdíl od některých kolegů si nemyslím, že studium matematiky na střední škole netechnikem (neekonomem, nefarmaceutem atd.) má za hlavní cíl vytvořit nějaké "používané znalosti", které bych snad měl po letech "zkoušet". Podle mne je podstatný rozvoj myšlení. Je to však jiné myšlení, než to, které se využívá při "vyprávění příběhů o matematice".
Rovnici rozumí ten, kdo ji spočítá, nikoli ten, kdo vypráví, jak se asi mohl cítit Fibonacci, když nějakou rovnici řešil.
Filosofickému přesahu sčítání zlomků nebo řešení lineárních rovnic se odmítám věnovat, protože to považuji za předstírání. Stejně tak považuji za pseudootázku nějaký "filosofický přesah měření napětí" nebo "filosofický přesah znalosti mechů".
Ne že by matematika neměla filosofické konotace - ale aby je člověk pochopil, musí znát matematiku skutečně do hloubky. Více do hloubky, než ji chápu já, a mnohem více do hloubky, než žák střední školy.
Mnohem lépe je pro středoškoláka pochopitelná ona rovnice, při jejímž řešení se aspoň naučí ověřit si výsledek svého zkoumání (cenný pracovní návykneboli Váš "způsob, jak s myšlením nakládá"). V zásadě bych o práci méně žvanil a více pracoval.
Co se týká praktičnosti, zavedl bych do učiva více problémů sepjatých s aplikacemi ve finančnictví, technice, medicíně, sociologii.. ale to není v rozporu s onou prací a nežvaněním.
V životě je občas třeba se zapřít a udělat něco, co se mi moc nechce. To jen na okraj k tématu, který tak vytrvale překrucujete.
"Bez matematické kultury si i primitiv o sobě může myslet, že je génius."
Tohle tesat do brazilského mramoru! Jedna ze základních funkcí matematiky.
"Tak oslavujte, že se maturity z matematiky zase podařilo odložit na neurčito z důvodů "nepřipravenosti", aniž by se řeklo, jak se s tou "nepřipraveností" popereme."
Pane Týři, zatím předbíháte. Zatím jen Plaga změnil s patřičnou pompou a mediálním humbukem názor - čti: hledal důvod, proč být proti, tak ho konečně našel. K tomu, aby došlo k odložení je ještě potřeba, aby další novelu školského zákona schválila sněmovna.
Ohledně Plagova veletoče jsem měl jasno už když jsem zjistil, že si vyžádal úspěšnost žáků v úlohách na aplikaci matematiky a vlastní úvahu a v úlohách tzv. tupých, na "mechanické" počítání.
"Rovnici rozumí ten, kdo ji spočítá, nikoli ten, kdo vypráví, jak se asi mohl cítit Fibonacci, když nějakou rovnici řešil."
Pane Portwyne, nic takového jsem nikdy neřekl, naopak přímo volám po tom, aby se matematika "do hloubky" učila. Ano, abych cokoli v matematice pochopil, musím projít procesem řešení. To ale neznamená, že si algoritmus řešení musím zapamatovat navždy a že to algoritmem končí, jak je běžná praxe. Měl bych totiž pochopit a zapamatovat si způsob myšlení a jeho souvislosti, které algoritmus realizuje. Zkrátka Vopěnkův požadavek vědět "jak šly myšlenky". Algoritmus bez hlubšího porozumění tomu, co se za ním skrývá, je z hlediska vzdělání k ničemu. Jako obvykle vůbec nechápete, co říkám, nebo to zkrátka chápat nechcete a překrucujete. Žádné mé překrucování jste nedoložil. Zato já jej doložím. Pitomost, "jak se asi mohl cítit Fibonacci, když nějakou rovnici řešil", jsem v žádné variantě nikdy neřekl a z ničeho, co jsem řekl, ani vzdáleně nevyplývá. To už je vrchol!
Diskusi s Vámi opět končím, kdybych pokračoval, musel bych se nad sebou zamyslet.
Pane Lippmanne,
i já mohu něco říci, nejen Vy. Kdybych Vás citoval, dám to do kurzívy nebo do uvozovek.
Skutečná matematika o "zapamatování algoritmů" vůbec není. Když tomu rozumíte, nemusíte si to pamatovat - vymyslíte to.
Možná byste se mohl zamyslet i tak, ovšem nevěřím, že to učiníte.
Pane Lippmanne,
i já mohu něco říci, nejen Vy. Kdybych Vás citoval, dám to do kurzívy nebo do uvozovek.
Skutečná matematika o "zapamatování algorytmů" vůbec není. Když tomu rozumíte, nemusíte si to pamatovat - vymyslíte to.
Zato v praxi si algorytmy musíme pamatovat dost často.
Možná byste se mohl zamyslet i tak, ovšem nevěřím, že to učiníte.
Tohle si, pane Portwyne, přece nemohu nechat ujít. Konečně jsme se totiž naprosto shodli. "Skutečná matematika o zapamatování algoritmů vůbec není." Zlatá slova! Jen jde o to, zda se tato "skutečná matematika" skutečně učí. Co takhle ty "snaživé humanistky"?
Podruhé už ale svůj slib mlčení neporuším. Spolehněte se a využijte toho (už jste to ostatně udělal), já už do Vašeho praktického diskusního algoritmu (nebo algorytmu?) nezasáhnu. Raději si půjdu prakticky algoritmicky číst. Myslím, že Váš poslední vstup na vysvětlení mých důvodů úplně stačí. A zamyslet se? To byste ode mne chtěl moc. Vždyť jsem se až dosud nad ničím ani trochu nezamyslel. Důkazů pro to máte přehršel.
Snaživí se snaží a zvládnou jen ty algoritmy, protože na všechno ostatní je potřeba opravdové přemýšlení. Pak má drcení algoritmů stejný smysl, jako zavazování tkaniček a schopnost pozdravit, neboli: má smysl.
Ten, kdo nemá ani na ty algoritmy, může dělat klidně literární vědu, zpěv nebo ekonomii. Nikde tam jej algoritmy nepotkají.
A vůbec v ničem jim nepomůže přesah lineárních rovnic do života.
Ale protože se pořád bavíme nekonkrétně - co tak navrhnout, pane Lippmanne, něco konkrétního? Třeba zrovna ty lineární rovnice. Jakou byste navrhl alternativu pro nepřemýšlivé?
Když jsou zrovna lineární rovnice zastoupeny i na vstupním testu k policii(!) v počtu kolem třiceti a počítaných testovaným z hlavy.
Snaživé humanistky se snaží po svém, protože po mém to nedokážou. Činí tak dobrovolně. Jsou dvě možnosti, jak k jejich snaze přistoupit - pochválit je nebo sejmout. Já je pochválím, Vy byste je zřejmě sejmul, když je Vám pochvala tak moc proti mysli.
Samozřejmě, že toto není skutečná matematika ve smyslu vědy. Ony na skutečnou matematiku nikdy nedosáhnou, protože myslí jiným způsobem. To je školský předmět "matematika", konkrétně zde je to upevňování pracovního návyku "dělej svoji práci, jak nejlépe umíš, buď poctivý/á, a dobře se ti povede". Někdo tímto návykem pohrdá, vím.
Nahrazení školského předmětu "matematika" neurčitými filosofickými disputacemi by mělo záporný, nikoli kladný efekt - "snaživé humanistky" obvykle potřebují pevná pravidla. Bývají to hodné holky. K disputacím o ontologickém kontextu by se nadrtily nazpaměť nějaké citáty a předvedly by zhruba to, co čteme tak často zde. To ať si radši čtou básničky, ty jsou hezčí... nebo ať se naučí ten algoritmus.
Pěkný den!
Mimochodem ony mohou být velmi užitečné ve své profesi, mohou být i lepší, než já v té své. Jen je nikdo nemá nutit do prázdných disputací. Nemají na to povahu.
P. S. Omluva za "algorytmy".
Okomentovat