Anna Hogenová: Učitel probouzí dítě k sobě samému a k poznávání. Nemůže žáka konstruovat.

„Dnešní svět není laskavý a člověk je plný úzkosti. Je to svět nutící člověka k výkonu, asertivitě, prosazení. Protože jako by existoval jen ten, kdo vykoná něco, čím se zviditelní. Jinak je člověk neviditelný, a nepožívá úcty. Žije, chodí, ale nikdo ho nevidí, a to ho trápí. Takto se cítí spousta dnešních důchodců. Viděni jsou ti, u kterých se koncentruje síla a moc,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny pedagožka a filosofka Anna Hogenová.

Karel Lippmann: Stručný nástin hlubších vztahů mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou

„Jak člověk svět vlastně reálně poznává? Ten, který poznává bezprostředně svými smysly a je schopen své poznatky o něm zdokonalovat, je reálným světem přirozeným. Reálný svět pak vzniká jeho prodloužením v prostoru i čase, avšak ne do úplnosti a nekonečna. Obsáhlý je zejména do minulosti a budoucnosti. Proto se dá vymezit mnohem obtížněji než svět geometrický, časem nepodmíněný. Tímto nevděčným, leč důležitým úkolem se zabývá filosofie, vedle ní ale v jiné podobě i literatura,“ píše Karel Lippmann ve své úvaze o možnostech a způsobech poznávání světa.

Karel Lippmann: Učitel v silovém poli moderní vědy. („Vědění je síla.“ Francis Bacon)

O pozitivním vlivu moderní vědy na život člověka se téměř nepochybuje. Rozšiřuje lidské poznání, pomáhá odstraňovat bídu, hlad, mnohé těžké nemoci, dřinu, atd. Zejména druhá světová válka její prestiží poněkud otřásla, vznikl postmodernismus, ten je však v některých ohledech a podobách vůči ní příliš destruktivní, její pozitiva bagatelizující, obecně těžko přijatelný, značně nesrozumitelný a nadměrně vágní. Skutečnost je mnohem složitější, než aby bylo možné jednu její podobu odstranit a nahradit ji podobou jinou, zcela opačnou. Tato složitá situace pak klade i stále větší nároky na vzdělávání.

Karel Lippmann: Dorian Gray a Alexis Zorbas – dva hrdinové v časoprostoru moderního světa

Zakladatel moderní fyziky Isaac Newton (1642 – 1726/1727) nahradil reálný prostor klasickým prostorem geometrickým. Aby mohla být popsána i základní forma, v níž se takto pojatý reálný svět uskutečňuje, musel Newton současně matematizovat čas. Hledal proto takový geometrický objekt, jemuž by bylo možné čas připodobnit. Tímto objektem se stala přímka. Čas se tak stal jevem absolutním.

Karel Lippmann: Jak interpretovat Máchův Máj?

„Moderní doba zpochybňuje význam pokory člověka vůči přírodě (světu). Probouzí v něm pokušení stát se jejím (jeho) pánem. Co nás čeká, když takovému pokušení podlehneme, když přeceníme své možnosti?,“ píše Karel Lippmann v úvaze nejen o různých možnostech interpretace Máje.