Učitelská platforma: Inkluzivní vyhláška omezí školní doučování a jde proti záměru snížit nerovnosti ve vzdělávání

Pedagogové sdružení v Učitelské platformě kritizují novou inkluzivní vyhlášku, která omezuje například doučování žáků nad rámec běžné výuky. To je v rozporu s novou státní vzdělávací strategií, která má snižování nerovností ve vzdělávání jako jeden ze dvou hlavních cílů. Učitelé považují vyhlášku za nedomyšlenou, protože změny mají platit od ledna, ale školy pracují podle stálého rozvrhu od září do konce srpna.   

Tomáš Feřtek: Na děti, které nemluví česky, nebereme ohled

„Působí to jako ironie či vtip. Ve chvíli, kdy v médiích jeden oslovený odborník za druhým konstatuje, že při pandemickém distančním vzdělávání je největším nebezpečím zvyšování rozdílů mezi žáky, představil na konci října vedoucí odboru základního školství MŠMT nový koncept vzdělávání cizinců, který právě tyto nerovnosti spolehlivě zvýší,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt. 

Mezinárodní konference 22.10.: Dlouhodobá jazyková podpora žáků s OMJ jako prevence školní neúspěšnosti

Ve čtvrtek 22. října 2020 proběhne od 9:30 do 16:00 hodin živé vysílání mezinárodní konference „Dlouhodobá jazyková podpora žáků s OMJ jako prevence školní neúspěšnosti“, kterou organizuje společnost META, o. p. s. Streamovat budeme z Prostoru39 na Praze 3. 

„Dítěti z Anglie by kvůli neznalosti jazyka nehrozila diagnóza mentálního postižení. Romovi ano,“ říká Jitka Votavová

„Z naší praxe vyplývá, že školy jsou stále v malé míře ochotné respektovat odlišné sociokulturní podmínky, ze kterých některé děti přicházejí. To, že je to nastavené na průměrné hodnoty, že dítě, které přijde do první třídy umí česky, umí písmenka abecedy, vyjmenovat barvičky a tak dále — to je základ, ale zároveň řada dětí neumí česky natolik, nakolik umí svůj mateřský jazyk. A to nemluvím jen o romských dětech. Když se sem přistěhuje rodina z Anglie, která umí jenom anglicky, tak tomu dítěti přece nehrozí, že by bylo diagnostikované s lehkým mentálním postižením,“ říká v rozhovoru pro online deník E15 Jitka Votavová ze společnosti Romea.

Konference: Neznalost jazyka neomlouvá?! (Registrace do 14. ledna)

Každým rokem přichází do českých škol více žáků s nedostatečnou znalostí českého jazyka. Jedná se o děti cizinců, ale i o děti českých občanů, kteří pobývali dlouhodobě v zahraničí, případně děti z vícejazyčných rodin. Počet těchto dětí a žáků se bude v budoucnosti pravděpodobně nadále zvyšovat. Cílem konference je poukázat na potřebu systémových změn při podpoře žáků, kteří přicházejí na různé stupně škol, aniž dostatečně znají vyučovací jazyk.

Daniela Pavlová, Alice Kourkzi: Hra ve výuce žáků s odlišným mateřským jazykem

Hraní her je ve výuce cizích jazyků efektivním prvkem především vzhledem k jejich komunikačnímu charakteru, který je nezbytnou součástí učení se cizímu jazyku. Hry posilují zájem o jazyk, zvyšují motivaci, zároveň pomáhají navodit příznivou atmosféru mezi žáky a učitelem a mezi žáky navzájem. 

Co komplikuje pedagogům ZŠ vzdělávání cizojazyčných dětí? Vzdělávací systém.

Okamžitý nárok na výuku češtiny jako druhého jazyka, více mzdových prostředků, odborníci na výuku češtiny, metodická podpora, sdílení učitelé češtiny a další vzdělávání pedagogických pracovníků v tématu začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem. To jsou nástroje, které potřebují zástupci škol k tomu, aby mohli úspěšně vzdělávat děti cizince ale i děti s českým občanstvím bez dostatečné znalosti jazyka. A to jim v současné době vzdělávací systém v dostatečné míře ani čase spolehlivě neumožňuje. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které společnost META uskutečnila ve čtyřech krajích ČR.

Eva Popelková: Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 3

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Eva Popelková: Český občan bez znalosti češtiny v základní škola – část 2

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Eva Popelková: Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 1

V českých školách přibývá nejen žáků-cizinců, ale také takzvaných OMJ (žáků s odlišným mateřským jazykem), kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny. Jak si s touto nestandardní situací poradila malá pražská škola, popisuje speciální pedagožka Eva Popelková.