Tomáš Feřtek: Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol

pondělí 16. září 2019 ·

„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je jich nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni,“ říká Tomáš Feřtek v rozhovoru pro časopis Svět neziskovek.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Za 30 let se také změnila společnost. Jakým způsobem se to promítlo do vzdělávání?

Společnost se změnila zásadně a s ní i objednávka pro vzdělávací systém. Do poloviny devadesátých let platilo, že škola měla vychovávat především k poslušnosti a schopnosti vykonat kvalifikovaně a bez odmlouvání příkaz nadřízeného. To není míněno pejorativně, v hierarchické a výhradně na průmyslu založené ekonomice to mělo svůj smysl. Jenže dnes velmi rychle přibývá lidí, kteří nemají přímého nadřízeného či podřízeného a musí být proto mnohem samostatnější a schopní sebeřízení. Zadání se změnilo, místo poslušnosti je tou základní dovedností rozhodování, sebeřízení a schopnost porozumět sám sobě a tomu, co opravdu umím a v čem jsem konkurenceschopný. S novou objednávkou se školy vyrovnávají různě a poměrně obtížně.

A jak vidíte budoucnost českého školství? Zmiňoval jste velké podfinancování. Je z toho cesta ven?

Brutální a dlouhodobé podfinancování je fakt. Ať to budeme přepočítávat na procento z HDP, výši platu učitelů, investice na hlavu žáka atd., prakticky vždy jsme mezi vyspělými zeměmi OECD na chvostu žebříčku, obvykle na některém z posledních třech míst. Z toho plyne i další zaostávání, třeba nízká schopnost systému získávat a zaujmout mladé a vzdělané učitele. Ale ona reforma z roku 2005 přinesla alespoň to, že ta škola, která chtěla, se mohla proměnit a nemusela to tajit před nadřízenými a inspekcí. Takže škol, které se daly do pohybu, už máme dnes stovky. To je základ budoucích pozitivních změn. A je na státu a příštích ministrech školství, aby tuto pozitivní změnu podporovali a pokud možno jí nepřekáželi, pokud už jí neumí účinně pomáhat.


Celý rozhovor naleznete zde

22 komentářů:

laimes řekl(a)...
16. září 2019 v 6:45  

společnost se možná změnila ve smyslu svobodného metání kotrmelců v ulicích avšak ekonomika je stále stejná,základem jest průmysl a to průmysl automontoven,který vyžaduje přesnost,disciplinu,výkonnost,nejsme řecko,kde z průmyslu přešli majoritně na služby-turistický ruch,náš stát žije z daní montoven ,a proto jim musí zabezpečit pracovní sílu,jestli to nebudou kreativní češi budou to nekreativní ukrajinci,a o jest úkolem státních škol,pro povolání bez šéfa by měly být určeny soukromé školy,které jsou menší a flexibilnější nežli školy státní,a mohou rachle reagovat na potřeby trhu

turistao 982 řekl(a)...
16. září 2019 v 8:55  

A najdou se ve školství schopní lidé, kteří provedou budoucí pozitivní změny?

Nikola Křístek řekl(a)...
16. září 2019 v 9:48  

@laimes

montovny aut = závislost na jednom odvětví průmyslu, neperspektivní

pro kreativce soukromé školy = nevyužití talentů z rodin, které nemají na školné, neekonomické

přesnost,disciplina,výkonnost = není třeba škol, děti mohou nastoupit v 5ti letech do učení, souhlas?

laimes řekl(a)...
16. září 2019 v 11:12  

1/neperspektivní ale my v česku o tom nerozhodujeme
2/soukromé školy jsou ekonomicky plusové pro stát
3/v 5ti ne i čína bere až od 9ti

Nikola Křístek řekl(a)...
16. září 2019 v 12:50  

ad 1) My v Česku nerozhodujeme ... o tom, jakému průmyslu se budeme věnovat? Kde a kdo to za nás vcelku rozhoduje, pls?

ad 2) plus je zřejmě z úspor na výdajích na provoz školy... kde to ještě vidíte?
A představa, že ekonomika přijde o talent dětí, jejichž rodiče na školné nemají nebo mají jiné priority, Vám nepřijde jako ekonomicky ztrátová?

ad 3) vyhovuje Vám čínský model uspořádání společnosti? V čem případně je podle Vás pro kvalitu života vhodnější?

laimes řekl(a)...
16. září 2019 v 15:25  

1/ ti kdo mají kapitál=kapitalisté-v našem případě především německé banky,das auto,kauf..
2/plus je v tom,že soukromá firma platá státu daně..
ekonomika o nic nepřijde,ekonomika jest tržní a neviditelná ruka trhu si poradí viz např. anglie-pákostánští inženýři,indičtí lékaři,polští instalatéři,čeští myči nádobí.....
3/čínský model mi nevyhovuje, pouze jsem poukázal na věk,čína ,co se týče ekonomiky (struktury,organizace,fungování...), je stále 30 let pozadu za eu

poste.restante řekl(a)...
16. září 2019 v 17:49  

Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře.

A společnost EDUIN a její spolupracovníci navalování dalších úkolů na učitele vždy vydatně pomáhali.

Nikola Křístek řekl(a)...
16. září 2019 v 19:10  

@liames

1) možná máte pravdu, tohle jsou struktury, do kterých nevidím... ale pokud by se snad chtěl nějaký národ/stát vymezit vůči vlivu zahraničního kapitálu, který jej, jak říkáte, řídí, patrně nejlépe se mu to povede přípravou populace na alternativní podmínky práce nebo spotřebitelského chování ... máme i úspěšné softwarové firmy, určitě můžeme dokázat více ve farmacii ... připadá mi jako sebezáchovné připravovat se na jinou budoucnost než jen v montovnách... Vám ne?

2) soukromá škola, byť vlastněná soukromou firmou, státu daně mimo daně z příjmu ze závislé činnosti a DPH (tedy stejně jako i státní školy), neodvádí (pokud vím). Na otázku, zda Vám ztráta talentu nepřipadá jako ekonomické minus, jste zatím nereagoval.

3) proč teda argumentujete Čínou? mmch v řadě aspektů organizace výroby, práce s kapitálem apod. mi pozadu za EU nepřijde... ale základ bodu, který jsem zvedl, spočívá v tom, že pokud by hlavními výstupními hodnotami vzdělávacího systému byly Vámi zmiňované "přesnost,disciplinu,výkonnost", pak je (v 5ti nebo 9ti letech, to je jedno) nejúčinnější začít s tovaryšením a rezignovat na rozvoj myšlení, obecné vzdělanosti, kreativity... to by Vám přišlo fajn? Znáte jiné země, které díky tomuhle přístupu šly nahoru?

Petr Portwyn řekl(a)...
16. září 2019 v 20:08  

Nikola Křístek
"Národem" myslíte koho?
Lidu se nikdo neptá. Směřování školství určují politici a úředníci. Ti určitě více dají na vlastníky kapitálu a na mediální obraz, než na Jardu někde z Humpolce.

Nikola Křístek řekl(a)...
16. září 2019 v 22:17  

Lid jako celek těžko bude projevovat svou preferenci v otázkách školství jinak než prostřednictvím svých zástupců (politiků) a jejich výkonného aparátu (úředníků), ale možná znáte lepší model, podělíte se o něj?

Národem myslím např. Čechy, státem myslím např. ČR.
Jardu z Humpolce nepovažuju za lid ani stát (při veškeré úctě, kterou k němu cítím).

Petr Portwyn řekl(a)...
16. září 2019 v 22:47  

Nežádal jsem lepší model, ale vyjádřil jsem přání, aby byl stávající model pořádně prováděn, tj. aby politici a úředníci zastupovali toho, koho zastupovat mají. Zároveň si uvědomuji, že je to nereálné.

Češi jako národ mohou udělat leda tak revoluci. Revoluce nejsou dobrým způsobem, jak řešit školství. Dále mohou projevit vůli ve volbách, ale v těch minulých to jaksi nemělo valný význam.

Pokud se politik nezajímá o Jardy z Humpolce, nezajímá se ani o národ, kterému má sloužit. Národ je totiž jednotlivými Jardy z Humpolce tvořen.

Nikola Křístek řekl(a)...
16. září 2019 v 23:04  

Já myslím, že to přání, aby politici/úředníci byli zodpovědní lidem, může být do určité míry naplněno. Třeba z ministra Plagy mám dojem, že mu o školství jde (ačkoliv osobně nechápu, jak se může politicky hlásit k "hnutí" oligarchy s temnou minulostí).

Revoluce bych se bál, nejen ve školství. Vlastně revoluce ve smyslu rozkladu právního systému probíhá, byť to trvá roky (vybudovat to ale trvalo řádově dýl).

S Jardou jsme si asi nerozuměli, asi jste ho od začátku viděl jako mnohočetného a já jedinečného. Ale věřím, že on i my rozptyl v jeho identitě zvládneme.

Nějak je z tohohle vlákna pokec asi dost mimo původní článek, pod kterým diskuse běží. V reakcích jsem k tomu asi přispěl a za to se omlouvám.

laimes řekl(a)...
17. září 2019 v 4:27  

Na otázku, zda Vám ztráta talentu nepřipadá jako ekonomické minus, jste zatím nereagoval.
co znamená ztráta a co ekinomické minus,pro koho minus?
no budete za státná peníze (o moje peníze jako daňového poplatníla) rozvíjet talenta ,pak mu vytvožíte vědecké prostředí a budete financovat jeho bádání a on vybádá nějaký super objev a teď co s ním? s tím objevem,když jej nemůžete prakticjy realizivat aby ván přinesl zisk,aby vám vrátil náklady,aby mně byl užitečný (vždyť jsem to spolusponzoroval),nic,nakonec to levně střelíme nadnárodnímu koncernu,který to bude vyrábět a vydělávat na tom miliardy,i na mně,kterému to bude prodávat....k čemu mně takové talenty ,věda , výzkum,proč na to mám (máme) vyhazovat peníze ???

Nikola Křístek řekl(a)...
17. září 2019 v 7:33  

Moc děkuju za inspirativní odpověď. Těžko se mi sní souhlasí, pro nesouhlas ale nemám zpracované argumenty... co se týká efektivity investic do V&V.
Takže ekonomicky ... jaká je podle Vás nejlepší alternativa pro snahy rozvíjet talent dětí ve školách? Poslat je co nejdříve do montoven?

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2019 v 7:45  

No, já mám právě z ministra Plagy dojem, že tak nějak moc neví, co si vlastně myslí a za čím stojí. Viz jeho názorový veletoč ohledně maturit, tedy pokud novináři a ta jejich "Unie" nelžou.

Rozkladem právního systému myslíte Istambulskou dohodu apod., nebo "implementaci" evropského práva?

Pokud nechcete ve vlákně pokračovat, není problém. Já se články pana Feřteka nezabývám, Vaše reakce mi přišla zajímavější.

laimes řekl(a)...
17. září 2019 v 7:59  

stále nějak nechápete realitu,tato ekonomika="česká"=v českém geoprostoru potřebuje pracovní sílu do montoven (3 roky vyučení),prac. sílu do služeb (2-3 roky),úzkou vš vzdělanou vrstvu v oborach typu IT,lékařů máme nadbytek a učit může kdekdo,věda a vízkum je pro nás(stát a daň poplat) zbytečným luxusem.....
potřebujeme škol. reformu typu škola základní 1-6 a střední 7-12 s tím,že na té střední by se po dvou ročnících, dle výsledků, třídili,přeřazovali do oborů s odlišným poměrem teorie a praxe,tím by se nám vygenerpvali absolventi nižších (po 8 ročníku) učeb oborů,vyččích učeb oborl (po 10 roč.) a gymnazisti po 12. ročníku...
dnes je to zbytečná ztráta času,peněz a učitelského úsilí

Petr Portwyn řekl(a)...
17. září 2019 v 9:49  

... Istanbulskou... pardon.

Nikola Křístek řekl(a)...
18. září 2019 v 14:05  

@liames

Ocenil bych, kdybyste vynechal výroky typu "stále nějak nechápete realitu". Lépe se pak diskutuje. Pokud jsem podle Vás pitomec, šetřete můj i Váš čas a nevěnujte energii tam, kde to nemá cenu. Díky

Pokud čtete dále (díky II),
nesouhlasím s tvrzením, že lékařů je nadbytek (když oslovíte 5 náhodných lidí, kteří se zdravotnictvím odborně zabývají, věřím, že Vám to vyvrátí... možná bych mohl i já sám, ale ní tu prostor)
ani že učit může kdekdo (to se sice asi děje - realita? - ale není to žádoucí stav, individualizovaná výuka je komplexnější oblast než např. tvorba webů;
o efektivitě vědy a výzkumu fakt nemám dost info, budu rád, když mě odkážete ... na dobrý zdroj

jinak docela souhlasím s přeuspořádáním stupňů vzdělávání a jejich orientací, myslím, že děti 13+ by měly mít zkušenost s řemeslem (nemyslím tím pokusy v dílnách) a od 16ti by měli mít možnost pravidelné praxe v pracovním prostředí (mimo dejme tomu 10-20% dětí, které se budou věnovat studiu do hloubky).

Nikola Křístek řekl(a)...
18. září 2019 v 14:25  

@ Petr Portwyn

Díky za kompliment... já osobně T. Feřteka vnímám jako mimořádného člověka a jsem rád, že se rozhodl zabývat školstvím ... nečtu vše, ale většinou mě potěší myšlenkou, formulací nebo novým tématem;

K OT: Rozkladem právního systému myslím zejména
- nesystémové narušení brzd a protivah změnou Ústavy, kdy se zavedla přímá volba prezidenta a související úpravy
- politický tlak vyvíjený premiérem na OČTŘ v kauze Čapí hnízdo a konání orgánů výkonné moci, které nevpustí soudní moc ke kontrole podezřelé činnosti dnešního premiéra (ukázkový příklad je zametení podezření z fiktivní reklamy Agrofertu Finanční správou).

Vy jste položil otázku vylučovacím způsobem, jestli EUprávo nebo Istanbulská úmluva. K obému jsem osobně dost skeptický, ale nevnímám ani jedno jako ohrožení základů právního systému, ve kterém žijeme. Vysvětlil jsem svou krátkou poznámku... a budu se těšit na případné pokračování této debaty pod jiným článkem než je tento (celkem rád si zajdu do diskusí na tato témata na iDnes .)).

Petr Portwyn řekl(a)...
18. září 2019 v 18:31  

pan Křístek

Neměl jsem v úmyslu pokládat tu otázku vylučovacím způsobem, to byl jen příklad, co mne napadá. Zbytek bez komentáře, díky za odpověď :o)

laimes řekl(a)...
18. září 2019 v 21:26  

1/to, že v našem městě již nemáme 30 zubařů ale 9,neznamená,že je vystudovaných zubařl nedostatek 2/ve světě jsou universuty učící a bádající,ty pak své vybádané prodávají nadnárodním korporacím (nebo jsou jimi sponzorovány)
3/byli jsme špičkou v chemii-farmacii,dnes jsou naše patákárny v rukou usa nebo izra vlastníků,naši vědci vybádají super lék ( za naše peníze) ten se tady vyrábí(později výroba přejde jinam) ale neprovdává,tady se prodává bulharská náhražka

laimes řekl(a)...
18. září 2019 v 21:47  

... připadá mi jako sebezáchovné připravovat se na jinou budoucnost než jen v montovnách... Vám ne?
jistěže je nutné se připravovat na budoucnost bez automobilek,jenže na to všichni kašlou,to je práce na déle než jedno volební období,,přece nebudu makat a kasírovat z toho bude někdo jiný...
těch možností moc nemáme,vpodstatě je jenom jedna KANÁL, jenže proti nemu je logistická,silniční,kamionová,benzínová a další lobby---
pak jsou zde jisté varianty v zemědělství ty jsou však zatím neprůchodné no a dořetice, to co nám šlo vždyzcky skvěle, výrobky zabíječské či se zabíjením spojené.....

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.