České matky, které jsou závislé na internetu. Sociální sítě jim ničí rodiny

Dospěla generace dětí, které vyrostly na internetu. A závislost jim ničí životy. Na internetu a sociálních sítích jsou matky na mateřské dovolené schopné prožít několik hodin denně. Kvůli virtuálním kamarádkám zanedbávají rodinu. Podle odborníků v tom nejsou samy, sklony k závislosti mají i vysokoškolští studenti a lidé žijící o samotě. Reportáž přináší iDNES.

Adam Cvik, Petr Polívka: Superhrdinové ve vaší tělocvičně

Tělesná výchova v dnešní době? Pro mnohé učitele noční můra. Proč? Žáci nemají zájem, chuť, nechtějí se hýbat nebo si jen hrát. Podle závěru statistiky Státní zdravotního ústavu (Výsledky studie „Zdraví dětí 2016“, 2016) trpí až 10 % dětské populace obezitou, nejvíce pak děti v 5. a 9. roce, zejména chlapci. Na to je vázáno vadné držení těla, kterým trpí 42 % všech dětí s vyšší hmotností. Co s tím? Jak tomu předejít?

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 6: Naše prázdninová povídka

Zadání aktivity: 1.Na stránce Naše prázdninová povídka si přečtěte aktuální verzi povídky. 2.Napište její krátké pokračování v rozsahu 1–6 vět, maximálně však 100 slov. 3.Pomocí tlačítka Edit zeditujte stránku s povídkou a na její konec, do nového odstavce, vložte své pokračování. 4.Na konce tohoto odstavce (bezprostředně za svůj text) uveďte do závorky své uživatelské jméno či křestní jméno, aby bylo patrné, že je tato část příběhu vaše. Poté stránku uložte.

Technika anglicky. Školy vylepšují výuku jazyků

Nejen klasické hodiny angličtiny, ale i odborné předměty v anglickém jazyce. Střední školy v Moravskoslezském kraji cílí na jazyky, nároky na jejich znalosti u absolventů totiž rostou a angličtina se pro zaměstnavatele v kraji stala již téměř samozřejmostí. Zdokonalit se kvůli tomu musejí i pedagogové. Nejen angličtináři, ale také učitelé odborných předmětů. Reportáž přináší MF DNES.

Tomáš Feřtek: Dvě špatné zprávy pro Vladimíra Dlouhého. Důvod, proč podnikatelé „nemají lidi“, je nejjednodušší z možných

„Mám pro pana Dlouhého dvě zprávy, které ho nepotěší. Za prvé, vzdělávací systém se požadavkům průmyslu a podnikatelů už dávno přizpůsobil - to je jedna z jeho hlavních charakteristik a nejspíš je to i jedna z příčin jeho problematických výkonů. Na středoškolských technických oborech máme dlouhodobě dvojnásobek žáků než na všeobecně vzdělávacích (zhruba 240 000 ku 120 000),“ reaguje Tomáš Feřtek v Respektu na vystoupení šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v DVTV, který má za to, že by se vzdělávací systém měl „pootočit“ a přizpůsobit podnikatelům.

České učebnice jsou grafická šílenost, říká autorka oceňovaného slabikáře

Designérka a ilustrátorka Soňa Juríková získala za svůj projekt slabikáře, který byl její bakalářskou prací, mimo jiné 2. místo ve studentské kategorii za nejkrásnější knihu roku 2018. „Brala jsem to jako odrazový můstek k učebnicím, z jejichž grafické podoby mě často doslova bolí oči,“ říká současná studentka VŠVU v Bratislavě pro Radio Wave.

České dny pro evropský výzkum CZEDER 2019

Ve dnech 30. až 31. října 2019 se uskuteční 17. ročník Českých dní pro evropský výzkum CZEDER 2019. Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR.

Michal Komárek: Věčná krize učňovského školství – realita nebo chiméra?

„Už více než dvacet let prožíváme tajemný hospodářský zázrak. Po celou dobu se podle tvrzení firem a průmyslových svazů potýkáme s akutním nedostatkem technických pracovníků a řemeslníků a úpadkem učilišť. Firmy a lobbistické skupiny varují, že nemají zaměstnance, a že když už náhodou na nějakého učně narazí, pak rychle zjistí, že nic neumí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Studenti hledají bydlení. Kolejí je málo, na bytech je majitelé nechtějí

Rostoucí ceny nájmů a rekonstrukce kolejí znesnadňují život studentům. Ubytovací kapacity nepokrývají zájem například na dvou největších českých vysokých školách, na brněnské Masarykově univerzitě a pražské Karlově univerzitě. Studenti se proto musí ubytovat na kolejích cizí školy či platit drahý byt. Tam je však majitelé častokrát nechtějí. Reportáž přináší iDNES.

Výzva k nominaci učitelů na ocenění za zapojování digitálních technologií do výuky

Mezi učiteli je velké množství kreativních učitelů, kteří systémově a pravidelně využívají digitální technologie ve výuce, nezištně se dělí o své zkušenosti jak se svými žáky, tak i kolegy. Soutěž DOMINO podporuje využívání digitálních technologií jako celku. Nosným tématem letošního ročníku soutěže DOMINO se stává DIGITÁLNÍ ETIKA a OCHRANA SOUKROMÍ. Toto téma by mělo prolínat celkovou koncepcí výukových objektů.

Ondřej Šteffl: Co dnešní děti čeká v 21. století, a jak je na to může škola připravit

„Připravuje se revize Rámcových vzdělávacích programů. Každému je dnes jasné, že se toho děti ve školách učí moc a často zbytečnosti. A že je třeba hodně věcí vyhodit. Ale málo slyšíme o tom, co tam má být. Co a jak se mají děti učit, aby byly dobře připraveny na budoucnost. Na budoucnost až dokončí školu, na budoucnost za deset, dvacet, padesát nebo i za sto let? Budoucnost je stěží předvídatelná a vlastně jediné, co víme jistě, že bude nejen přibývat změn, ale že se bude zvětšovat i rychlost změn. A to stále rychleji.,“ píše Ondřej Šteffl na svém profilu na Facebooku.

Matematická výkonnost a metakognice žáků ZŠ běžných, ZŠ Montessori a žáků vyučovaných podle Hejného metody

„Cílem článku je poukázat na možný dopad proklamovaného kurikula na výkonnost a úroveň metakognice žáka v matematice. Důvodem výběru sledovaných oblastí je zájem o matematiku u odborné i laické veřejnosti a reflexe výsledků českých žáků v rámci mezinárodně srovnávacího testování,“ píšou v úvodu studie její autoři Vlastimil Chytrý, Jaroslav Říčen a Dagmar Živná.

Andrew Keen: Školy by se měly zaměřit na umění komunikace, tvořivosti a vcítění se do jiných lidí.

V roce 2007 byl mediální expert Andrew Keen jeden z mála lidí, kteří tvrdili, že Facebook nebo YouTube ztělesňují hrozbu pro naši kulturu. Mnozí odborníci naopak oslavovali, že se z masového publika díky sociálním sítím stanou i aktivní tvůrci, takže Keenovy názory zněly jako naříkání zapšklého elitáře. S příchodem dezinformací a sociálních bublin ovšem zpětně působí dost vizionářsky. Ve své nejnovější knize se autor kromě kritiky snaží nabídnout i řešení, a to nejen fake news, ale třeba i problému s obrovským množstvím dat, která o svých uživatelích shromažďuje stále se rozšiřující gigant Google. S některými recepty se podělil i v rozhovoru pro deník Aktuálně.

Postoje odborné a laické veřejnostik inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci

„Cílem tohoto textu je prezentovat výsledky výzkumů realizovaných po uplynutí prvního školního roku, ve kterém byla opatření vedoucí ke společnému vzdělávání realizována. Zajímalo nás, jak se v průběhu prvního roku zavádění těchto opatření změnily postoje široké a odborné veřejnosti ke společnému vzdělávání a postoje k diferenciaci ve vzdělávacím systému obecně,“ píšou v úvodu studie její autorky Jana Straková, Jaroslava Simonová a Hana Friedlaenderová.

Popírači přišli o argumenty. Globální oteplování nemá v historii obdoby, tvrdí studie

Současné klimatické změny nemají v historii planety obdoby a způsobil je člověk. Stav, ve kterém se teď Země nachází, je bezprecedentní. Ukázala to nová rozsáhlá studie, která zmapovala data za poslední dva tisíce let. Informuje deník Aktuálně.

Dlouhý: Školství by se mělo přizpůsobit podnikatelům, Babiš příliš ustupuje ČSSD

Vadí mi, že se vláda soustředí hlavně na sociální programy, měla by investovat, proč by měl plat být ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, ptá se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj si podnikatelé stěžují hlavně na nedostatek některých řemeslníků, spoustu dětí chce být prý cukrářem nebo kadeřníkem, ale už ne pokrývačem. Nevolám po zavírání fakult, ale vidím, že na úřadech práce roste s koncem školního roku počet lidí s humanitním vzděláním, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

Průzkum škol: Děti nedodržují pravidla, hlavně kvůli mobilům

Stovky učitelů z českobudějovických základních škol se zapojily do velkého průzkumu. Přes 80 procent hodnotí klima na školách jako vynikající až dobré. Jen sedm procent má pocit, že je uráží rodiče. Naopak 42 procent pedagogů upozorňuje, že děti nedodržují pravidla. Největší problém je s mobily.

Malých táborníků je víc než obyvatel Plzně

Na tábory letos vyráží 181 754 dětí, nevešly by se ani do 170tisícové Plzně. Přes 57 tisíc z nich pobude v přírodě déle než pět dní. Příměstské a městské tábory, které aktivity dětem nabízejí jen přes den, budou mít více než 74 tisíc účastníků. Přesná data přinesl společný výzkum ministerstva školství a České rady dětí a mládeže. Informují Hospodářské noviny.

Ve škole se budou anglicky učit Češi s Italy či Indy, založil ji Američan

Měl problémy sehnat prostory, pral se s formuláři a potřebnými dokumenty. Jak sám říká, pochopil, proč ve městě žádná anglická základní škola není. Nakonec se ale Američan Dale Lehnhoff nevzdal. V září nastoupí první žáci do Kids English Academy, základní školy v Českých Budějovicích s výukou hlavně v angličtině. Reportáž přináší iDNES.

Zařazují učitelé etickou výchovu do výuky?

V květnu 2019 rozeslal NIDV pedagogickým pracovníkům základních a středních škol v jednotlivých krajích ČR evaluační dotazník, jehož cílem bylo především odhalit současné palčivé problémy, se kterými se školy v oblasti etické výchovy (ETV) potýkají nejčastěji, a zjistit, jaké jsou v tomto ohledu jejich potřeby. Počet obeslaných účastníků byl 194. Zodpovězených dotazníků se vrátilo 54. Většina respondentů k zavádění ETV do programu školy měla připomínky.

Ondřej Horák: Shrnutí klíčových zjištění a doporučení projektu na podporu demokracie ve školách (10. díl)

Následující text uzavírá celý seriál Podpora demokracie na školách, jenž představuje výstupy projektu Pokusné ověřování občanského vzdělávání na školách. Ve své první části se snaží zpřehlednit základní zjištění a odkázat se na další články, které se problematikou zabývají detailněji. Ve své druhé části představuje soubor doporučení adresovaných různým aktérům.

Michal Komárek: Učitelské studijní volno – není to špatný nápad, jen neřeší to podstatné

„Mají mít učitelé nárok na to, aby si jednou za deset let vzali až roční studijní volno? Aby dostali příležitost naučit se něco nového a zároveň získali odstup od toho, jak učí? Byli by po tom roce nejenom odpočatými, ale i lepšími učiteli? Návrh poslankyně Věry Kovářové oživil diskuse, které se vedly už před dvěma lety v souvislosti s kariérním řádem,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Naučte naše děti žít offline, žádají američtí rodiče speciální kouče

Rodiče po celém světě začínají panikařit, co se to děje s jejich dětmi. Celé dny tráví přilepené k telefonu nebo počítači a nikdo vlastně neví, co na internetu dělají. V USA obavy došly tak daleko, že si dospělí najímají speciální kouče, kteří mají děti naučit žít bez mobilu. Tématu se věnuje iDNES.

Tisíce polských žáků se nedostaly na střední. Může za to reforma školství

Střední školy v Polsku nepřijaly ke studiu tisíce žáků. Důvodem je kontroverzní reforma školství z roku 2017, která způsobila, že se o místa na středních školách letos ucházely dva ročníky zároveň. Vláda však problém nevidí a neúspěšné uchazeče o gymnázia odkazuje na volná místa na odborných školách. Informuje iDNES.

Ministerské ceny mají vedle sportovců dostávat i vysokoškolští učitelé. K diplomu by dostali i 100 tisíc korun

Ministerstvo školství chystá nová ocenění. Jedno z nich by mělo náležet vysokoškolským učitelům. O neslyšící a mentálně postižené se pak má dle ministerského plánu rozšířit skupina oceňovaných handicapovaných sportovců. Podle návrhu plánuje ministerstvo mezi vysokoškolské vyučující rozdělit až pět cen ročně. Kromě diplomu by pedagogové měli dostat také 100 tisíc korun. Informují Hospodářské noviny.

Úspěšní psychopati dnes mají příliš velké pole působnosti, říká neuropatolog Koukolík

„Jakmile zmizí lidé, kteří za osobní cenu, někdy je to vlastní život, za heydrichiády to byl i život vlastní rodiny, trestají porušovatele sociálních norem, převládnou podrazáci nebo černí pasažéři. To platí jak v pokusech, jimž se říká ekonomické hry, tak v bytovém družstvu, městském zastupitelstvu, korporacích, ve všech lidských skupinách ve všech dobách,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně neuropatolog František Koukolík.

AV ČR apeluje na maďarského prezidenta, aby se zastal akademické svobody

Akademie věd ČR a Učená společnost ČR zaslaly v pátek 19. července maďarskému prezidentu Jánosovi Ánderovi dopis, v němž vyjadřují znepokojení nad situací ohledně řízení a financování maďarské vědy. Již 1. září má totiž vejít v platnost zákon, podle něhož bude o výzkumu, financování vědy a zakládání či rušení vědeckých pracovišť rozhodovat nikoli akademie věd, nýbrž třináctičlenná politická komise.

Češi zabodovali na MS ve zpracování textů

Téměř čtyřicet medailí z udělených 86 přivezli domů čeští soutěžící z hlavního města Sardinie Cagliari. Ve dnech 12. až 20. července se zde totiž konalo v rámci 52. kongresu světové organizace INTERSTENO mistrovství světa ve zpracování textů na počítači. Nejúspěšnějšími účastníky celého šampionátu se stali žáci z Gymnázia v Rožnově pod Radhoštěm.

Na brněnské letní škole se učí česky studenti ze 42 zemí

Studenti z celého světa se od pondělí 22. července seznamují s českým jazykem i kulturou na Letní škole slovanských studií (LŠSS), kterou pořádá Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MUNI) v Brně. Účastníci se cvičí v české gramatice i výslovnosti, mají i poznávat literaturu. Letošního 52. ročníku školy se podle organizátorů má celkově zúčastnit 135 studentů z více než čtyřicítky zemí. Informuje ČTK.

Eva Fialová: Ve vzdělání dětí vidím klíčovou roli. Když se o ně nepostaráme, budou kopírovat model rodičů

„Ve vzdělání dětí vidím klíčovou roli. Když se o ně nepostaráme, budou kopírovat model rodičů a donekonečna ho opakovat. Děti musí pochopit, že je normální chodit do práce, že pro peníze se nechodí na úřad práce. Musíme jim dávat zcela jiné vzory. Náctiletí vidí, že strejda jezdí luxusním autem, nic moc nedělá, a začnou se zajímat, za co peníze má. A máme zde další vzor: lichva, prostituce, drogy... Musíme jim ukázat, že je spousta šikovných, vzdělaných Romů na vysokých pozicích, kteří neměli jednoduchý život a vybojovali si ho lepší sami. Děti jsou zvídavé, učenlivé a jsem přesvědčená, že nepořádkem a zlobením na ulicích si jen vynucují pozornost,“ říká v rozhovoru pro iDNES poslankyně Eva Fialová, která se na půl roku nastěhovala do ústeckého ghetta Předlice.

MŠMT: Růst kvality škol brzdí nízké výdaje na vzdělávání k HDP

Snahu zkvalitnit školství v Česku brzdí nízký podíl veřejných výdajů na vzdělávání vzhledem k hrubému domácímu produktu (HDP). Navzdory zvyšování rozpočtu školství v uplynulých letech se tento poměr příliš nezměnil. Za rok 2017 byl obdobný jako v roce 2008 nebo 2001 a činil kolem čtyř procent. Vyplývá to z Dlouhodobého záměru vzdělávání v letech 2019 až 2023, který v polovině července schválila vláda. Průměrný podíl vládních výdajů na vzdělávání v zemích EU byl podle Eurostatu předloni 4,6 procenta HDP. Informuje ČTK.

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 5: Moje prázdninová hudba

Zadání aktivity: Sestavte výběr svých oblíbených prázdninových skladeb s odkazy na ně a ten publikujete na portálu iPrázdniny s učiteli podle návodu níže.

Co bychom si přáli vědět, než jsme se postavili za katedru. („Nebyla jsem připravená na to, že ve třídě sedí děti...“)

„Na začátek učitelské kariéry jsme se zeptali devíti učitelů z různých typů škol (kteří se momentálně nacházejí v odlišných fázích své kariéry). Ve kterých oblastech ve svých začátcích cítili největší nedostatky? „Byl jsem příliš naivní v přístupu k dětem, začal jsem své pedagogické působení příliš uvolněně, kamarádsky a nedůsledně,“ popisuje své učitelské začátky učitel Tobiáš B., „možná jsme se učili, jak učit, ale už jsme se neučili, že všechny postupy fungují jen do určité míry, neučili jsme se vyrovnat se s konkrétními neúspěchy a zádrhely,“ vysvětluje možnou příčinu problémů teprve rok působící učitel.“ Reportáž přináší magazín Perpetuum.

„Příběh“ kurikulární reformy a pedagogický výzkum

"Cílem studie je analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení. V první části dokazuje, že potíže s formalismem její implementace a obecně její odmítnutí většinou učitelů netkví ve špatné komunikaci cílů reformy a v nedostatečné odborné pomoci učitelům při její implementaci. V druhé části dokládá, že v pozadí reformy je starý pedagogický spor – opírající se o pedagogické a psychologické teorie učení – mezi důrazem na procesy myšlení a důrazem na učivo,“ cituje skupina EDU 2030+ ze studie Stanislava Štecha na svém profilu na Facebooku.

Martin Rychlík: Pan čestný profesor

Inženýr Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, v minulých letech proslul svými jasnými názory na kvalitu školství a vzdělávání. V médiích tak neváhal počastovat „zbytečné“ absolventy humanitních oborů, radí s nastavením maturit, horuje pro technické školy a vyjadřoval se i k tomu, jak je zapotřebí aplikovaný výzkum na úkor základního… No a pak je tu ještě jeho jiný výrok, že by studenti demonstrující proti změnám klimatu měli spíš dostat „přes držku“.

Vláda projedná pravidla oddlužení a program ovoce do škol

Ministři proberou nařízení programu ovoce do škol, které má kvůli rostoucím nákladům na distribuci navýšit dotace pro školy s méně než 150 žáky. Naopak větším školám chce podporu ministerstvo školství od příštího roku o desetník na porci snížit. Informuje ČTK.

Škola jinak: V Novém Městě si přejí školu bez známkování

Škola Jinak. Tak se nazývá iniciativa rodičů, která chce příští rok v Novém Městě na Moravě otevřít školu, kde učitelé nemíní zatěžovat děti domácími úkoly a kilogramy učebnic na zádech. Ke zřízení školy s alternativní výukou vedla iniciátory, tedy rodiče z regionu, především nespokojenost se současným školstvím. Proto se rozhodli hledat způsob, jak umožnit svým potomkům navštěvovat školu, do níž budou chodit rádi. A která je dle jejich soudu co nejlépe připraví na život. Reportáž přináší MF DNES.

Onemocnět psychickou nemocí může každý. Středoškoláci se učí, jak ji řešit

Duševní problémy postihnou každého pátého mladého člověka, dvě třetiny závažných psychických onemocnění propukají právě v dospívání. Prolomit stigma obklopující duševní zdraví a poradit studentům středních škol, kam se mohou obrátit o pomoc, se snaží projekt Blázníš? No a!, do kterého se v tomto roce zapojilo už patnáct měst. Reportáž přináší iDNES.

Výuková aktivita: Zvíře, nebo virus aneb Jak působí metafory

Vliv metafor si často neuvědomujeme. Psychologové ze Stanfordu poskytli skupině lidí stejné statistické informace o zločinnosti. U části je uvedli metaforou, že kriminalita je „zvíře“, které napadlo jejich město. U zbytku, že jde o „virus“. Respondenti, před kterými bylo zmíněno slovo „zvíře“, výrazně častěji preferovali coby řešení policejní zásahy, ti s „virem“ řešení systémová a podchycení zdrojů kriminality ve městě. Skoro všichni přitom uvedli, že vycházejí čistě ze statistických údajů. Vliv úvodní metafory na vlastní postoje si uvědomilo jen 15 lidí ze 485.

Rodiče nejsou schopni unést, že selhali, říká šéf dětského domova

„Většinou tu funguje taková opičí láska, něco jako stockholmský syndrom, princip je podobný. Ať jsou rodiče sebehorší a ať se o ně starali sebehůř, tak stejně je máma pořád máma. Přijde mi to až nepochopitelné, ale musím respektovat názor dětí. Rodiče se někdy domnívají, že je dětský domov takový hotel, kam si odloží děti a my se o ně postaráme. Oni si je pak na víkend vezmou, namažou jim pomyslný „med kolem pusy“ a ještě nás kritizují. Matka, která není schopná se postarat o dítě a doslova jej psychicky týrá, si ho vezme na víkend nebo na procházku a pak nám vyčte, že objevila u dítěte špínu za nehty. Rodiče nejsou schopni unést, že selhali,“ říká v rozhovoru pro iDNES Daniel Kusý, ředitel dětského domova v brněnských Žabovřeskách.

Tereza Boehmová: Mateřská prý zabíjí pracovní návyky, no ty Bláho…

"Ty lidi absolutně ztratí pojem o tom, co to je, vstávat do práce, organizovat si rodinný život tak, jak by měl být organizován, a samozřejmě nějakým způsobem přejít k nějakým návykům. Věřte tomu, že se s tím setkávám denně. Denně ty lidi, kteří se pak chtějí vrátit do práce, tak s tím mají problémy, protože si nejsou schopni zabezpečit svoji rodinu, protože ztratili ty návyky, které jsou normálně běžné nám všem, kteří chodíme každý den do práce," cituje Tereza Boehmová pro deník Aktuálně z vystoupení poslance Jiřího Bláhy při projednávání návrhu na zvýšení rodičovského příspěveku.

Policie stíhá muže kvůli vyhrožování útokem na pražskou školu

Policisté z odboru Praha-venkov jih ve spolupráci s Europolem dopadli pětadvacetiletého muže, který podle nich v červnu vyhrožoval na facebooku teroristickým útokem na neurčenou školu v Praze. Policie tehdy kvůli anonymní výhrůžce posílila dohled u škol. Podezřelý se zdržoval v Británii, kriminalisté ho zadrželi po příletu do ČR, informovala ČTK policejní mluvčí Vlasta Suchánková.

Robert Plaga: Řada rodičů přistupuje ke školství jako k nákupu nějaké služby

„Škola má velký vliv na rozvoj osobnosti každého žáka. Jen mně přijde, že jsme jako společnost rezignovali na roli rodiny. Souvisí to jistě i s poklesem prestiže učitelů, ale řada rodičů přistupuje ke škole jako k nákupu nějaké služby. Přece nejde celou důležitou socializační roli jen házet na školu. Je to i na rodině,“ říká v Interview Plus ministr školství Robert Plaga. V rozhovoru ministr mluví také o povinné maturitě z matematiky nebo revizi RVP a nedostatku učitelů.

Drsné dětské hry. Nezletilí násilníci se baví tím, že bezdůvodně surově mlátí náhodné oběti

Agresivita dětí roste, stejně jako počty bitek – těch domluvených i těch, kdy si grázlové najdou náhodnou oběť. Ministerstvo školství chce rváče trestat ve školách, města zase agresivním dětem zakazovat vstup třeba do obchodních center. Jen v Praze zveřejnili kriminalisté dvě videa, ve kterých si rváči vyhlédli náhodnou oběť. Jednoho chlapce zbili a okradli, druhému po kopech do hlavy vyhrožovali, aby nic nehlásil. „V obou případech si útoky mladiství natočili na mobilní telefony a zveřejnili na internetu,“ vysvětluje policistka Eva Kropáčová, jak se dostali kriminalisté na stopu pachatelů. Reportáž přináší MF DNES.

David Klimeš: Česko vymírá. Stát chystá větší podporu rodin, investice do školek či bydlení přijdou na miliardy

Aktualizovaná koncepce rodinné politiky, která právě vzniká na MPSV, naznačuje, že si stát začíná být vědom toho, že mnohé problémy českých sociálních systémů začínají v okamžiku, kdy nedostane dostatečnou podporu rodina, do níž se narodí dítě. „Stěžejními opatřeními aktualizované koncepce je podpora dostupného bydlení pro rodiny s dětmi, podpora veřejných služeb pro rodiny (zejména služby předškolní péče), podpora primární a podpora sladění práce a rodiny (například sdílené úvazky), což jsou oblasti, ve kterých Česká republika dle všech mezinárodních a odborných srovnání nejvíce zaostává,“ deklaruje v úvodu nový rodinný plán. Tématu „budoucnost rodiny v Česku“ se věnuje David Klimeš v týdeníku Ekonom.

Scio: Kraje budou moci omezovat vznik nových škol i nadále, naději rodičů hledajících alternativu odzvonilo

Návrh 18 senátorů iniciovaný společností Scio na zrušení části školského zákona u Ústavního soudu neuspěl. Přestože mezinárodní smlouvy právo zřizovat soukromé školy a získávat v nich vzdělání jednoznačně zakotvují, bude zápis nové školy nebo navýšení její kapacity i nadále podmíněn souladem s pravidly často velmi striktními dlouhodobými záměry vzdělávání České republiky a jednotlivých krajů. Ty vzniku nových škol často brání a rodičům a jejich dětem omezují právo na výběr alternativní školy.

Policie vyšetřuje napadení učitele střední školy na Hradecku

Policie obvinila dva muže z napadení učitele jedné ze středních škol na Královéhradecku. Pedagoga podle kriminalistů napadli kvůli prospěchu syna jednoho z nich, muži však útok popírají. "Přišli za učitelem syna mladšího z nich. Důvodem návštěvy učitele byla nespokojenost s hrozící pětkou na vysvědčení a propadnutím," uvedla pro ČTK hradecká policejní mluvčí Iva Kormošová. Podle policie nejprve učiteli nadávali, pak ho otec studenta několikrát udeřil rukou.

Klára Koubská: Inspirace jménem Summerhill

„Pedagogy i žáky naší školy, kteří mohli v červnu 2019 školu navštívit v rámci příležitostné akce Summerhill International Schools’ Week, život školní komunity nadchl. Během několika chvil jsme se tu cítili jako doma. Ve vlídném, otevřeném a bezpečném prostředí, kde se členové komunity navzájem znají, pomáhají si a respektují se,“ píše učitelka základní školy SMART v Roudnici nad Labem Klára Koubská pro magazín Perpetuum.

Ústavní soud zamítl návrh zrušit část školského zákona o soukromých školách

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny 18 pravicových senátorů na zrušení části školského zákona. Jde o ustanovení, podle kterého lze žádost o zápis nové školy do rejstříku odmítnout, pokud není v souladu se státním nebo krajským záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Ustanovení podle ÚS není v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo školství uvedlo, že se k nálezu vyjádří poté, co se s kompletním materiálem detailně seznámí. Informuje ČTK.

Michal Komárek: Ministerstvo si dva roky hrálo na schovávanou, až se ukázalo, že samo nevědělo, co a proč schovává.

"Co a proč se v příštích letech budou žáci učit na českých školách? To se zřejmě jen tak nedozvíme. Ministr školství Robert Plaga zastavil práce na přípravě nových vzdělávacích programů, které měly školy proměnit," komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Reforma financování některé školy poškodí – Kladno přijde o 22 učitelů

O peníze na platy 22 učitelů přijde město Kladno, pokud se změní systém financování škol, jak se to plánuje v reformě už pro rok 2020. Teď dostávají školy příspěvek podle počtu žáků, nový způsob platby zohlední počty vyučovacích hodin a počty tříd, což směřuje k tomu, aby školy vytvářely méně početné třídy. V dosavadním systému jsou bity školy s málo dětmi ve třídách, teď to bude naopak a tratit budou školy s hodně početnými třídami. To se nelíbí třeba vedení Kladna. Informuje deník Právo.

Organizujete dětem život od úkolů přes kroužky až po výběr kamarádů? Přestaňte, vzkazují autoři knihy Dítě na vlastní pohon

Knihy o výchově, to je ošemetná věc. Jedna radí: nechte dítě vyplakat, jinak ho rozmazlíte, druhá zas: plňte mu, co mu na očích vidíte. A co teprve, když dojde na puberťáky. Tady se většinou nabízejí jen obecné rady, jenže – jak ví každý, kdo jednoho doma má – každý adolescent je originál. „Dítě na vlastní pohon“ se příjemně vymyká. Vše řečené je podloženo vědeckými poznatky a výzkumy, a taky dlouholetými zkušenostmi autorů. O knize informuje magazín Rodiče vítáni.

Barbora Růžičková: Podpora žáků s odlišným mateřským jazykem na Karlínské obchodní akademii

Pomoc a podporu se snažíme poskytnout každému žákovi podle jeho potřeb, i když žáci cizinci ji přirozeně potřebují nejvíce. Perou se nejenom se studiem v cizím jazyce a s pro ně novým a neznámým prostředím, ale také je pro ně často velkou zátěží odloučení od rodiny. Na naší škole působí tzv. preventivní tým. Tým se skládá z výchovné poradkyně, metodika prevence, školní psycholožky a speciální pedagožky, která je zároveň učitelkou češtiny a také je seznámena s výukou češtiny pro cizince. Toto spojení sil se nám velmi osvědčilo, žáci-cizinci dostávají podporu z různých stran.

Tomáš Chrobák: Jak zlepšit české školy? Oceňujme dobré učitele. S těmi, kteří škodí, stejně nehneme

„Milí rodiče našich žáků, jste to právě Vy, kdo má největší možnost pozitivně ovlivnit naše školství. Změny RVP a různé nové strategie či metody jsou sice důležité, ale nic z toho nemá tak zásadní sílu jako Vy. Věřte mi, ani to případné zvýšení platů nebude samospásné. Učitelům chybí především ocenění jejich práce,“ píše učitel základní školy Tomáš Chrobák pro magazín Rodiče vítáni.

Měli by dostat přes držku, řekl šéf svazu průmyslu o protestujících studentech. Za svá slova se omluvil

Prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák kritizoval mladé ekologické aktivisty. Prohlásil, že 14leté děti protestující proti změnám klimatu by měly „dostat přes držku“. Stávkují za něco, čemu nerozumí, řekl Hanák na červnové konferenci ekonomických diplomatů. V pondělí se za svá slova omluvil. Informuje server iROZHLAS.

Za příliš nízkou nezaměstnanost může nefunkční školní systém. Máme moc studentů humanitních oborů, říká Dlouhý

Máme špatný vzdělávací systém, a tím pádem málo pracovníků tam, kde je potřebujeme. I proto se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, přiklání k návrhu vlády o zaměstnávání cizinců v ČR, především těch z Ukrajiny. Rozhovor přináší Seznam Zprávy.

Semináře: Jak na rovnost, násilí a předsudky?

Katedra sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity (Brno) připravuje na listopad 2019 další sérii vzdělávacích seminářů pro vyučující (a nastávající vyučující) společenskovědních předmětů středních (a příbuzných) škol. Novinkou tohoto roku je, že cyklus seminářů získal od MŠMT akreditaci DVPP v plném rozsahu 16 hodin. Běh dvou celodenních seminářů představí aktuální téma „Jak na rovnost, násilí a předsudky?“ z pohledu sociálních věd.

Renata Schejbalová: Návrh na sabatikl má několik "ale". A ani nevíme, zda o něj učitelé mají zájem

„Bylo by dobré udělat průzkum mezi učiteli, zda o to vůbec mají zájem. A nemyslím, že by tvůrčí volno měli mít pouze učitelé, zasloužili by si ho zaměstnaní lidé celkově, protože v dnešní zběsilé době jsou vyhořelí všichni,“ říká šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovala s autorkou návrhu na zavedení „sabatiklu“, poslankyní Věrou Kovářovou.

Veronika Elznicová: Problémy, které má české školství, se jen stupňují. A my, studenti, se s tím musíme potýkat každý den

„Náš poslední sněm se zabýval revizemi rámcových vzdělávacích programů, na které se chceme zaměřit. Vidíme šanci trochu ovlivnit, co se v hodinách učí. Pak by se konečně mohl změnit přístup studentů k vzdělávání... Aktuálně se velmi zabýváme tím, čeho se studenti bojí nejvíce – zavedení povinné maturity z matematiky,“ říká v rozhovoru pro server Česká pozice Veronika Elznicová, 18letá studentka gymnázia a první místopředsedkyně České středoškolské unie.

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 4: Moje prázdninové aplikace

Zadání aktivity 1. Vyberte své oblíbené aplikace (v telefonu nebo na počítači), které používáte nebo plánujete vyzkoušet o prázdninách. 2. Pořiďte snímek obrazovky vašeho telefonu či počítače s vybranými aplikacemi a uložte si jej ve formátu jpg nebo png (ukázku najdete níže). 3. Na portálu iPrázdniny s učiteli publikujte obrázek s vašimi aplikacemi podle návodu níže.

Podíl malých dětí, které jsou v ústavu ze sociálních důvodů, roste

Podíl dětí do tří let, které se dostaly do dětského domova jen ze sociálních důvodů, v posledních letech roste. Dosáhl dvou pětin. Je tak vyšší než procento dětí, které zařízení přijala kvůli zdravotnímu stavu. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Lůžek v nich i přijatých dětí v Česku postupně ubývá. Informuje ČTK.

Jak poznat dobrou školu? Hlídejte si tři nejdůležitější věci, říká mladý reformátor Tomáš Jízdný

Jak se soukromým podnikatelům ve školství spolupracuje se státem, jak jim pomáhá? Co si myslí o víceletých gymnáziích? Jak poznat dobrou školu? A berou učitelé, kolik by měli? Na tyto a další otázky odpovídá Tomáš Jízdný v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Vědkyně pomáhá stávkujícím studentům. Nechtějí se ulít ze školy, říká

Na 26 tisíc vědců z Německa, Rakouska a Švýcarska se letos spojilo, aby podpořili páteční studentské stávky za klima pořádané hnutím Fridays for Future. Sdružení přijalo podobný název - Scientists for Future. Hned na začátku se k němu přidala i německá klimatická vědkyně Heike Hübener. "Svět potřebuje přísun svěžích nápadů, protože ty dosavadní problém s klimatickými změnami očividně nevyřešily," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně, proč se rozhodla stávkujícím středoškolákům pomáhat.

Adam Balcer: Strašidlo Soros nad střední Evropou

„Orbánova popularita je fenoménem, který má několik zdrojů, včetně dramatických omezení svobody médií. Většina z nich se stala propagandistickou hlásnou troubou vlády. Masová propaganda je založena na xenofobní a antiimigrační politice strachu. Na tomto základu je budováno národní společenství prohlašující jednotu všech Maďarů. Ve skutečnosti ale jde pouze o společenství Orbánova elektorátu „těch pravých Maďarů“. To je definováno jako etnický monolit konzervativních křesťanů ohrožovaných údajnými vnějšími hrozbami, pracujícími pro „liberální“ a „kosmopolitní“ pátou kolonu nebo společně s ní,“ píše politolog Adam Balcer ve čtvrtletníku Aspen. Review. Zkrácený text přinášejí Hospodářské noviny.

Martin Víta: Kam směřovat diskusi o středoškolské matematice?

„Matematika, potažmo otázka povinné maturity z matematiky je stále otázkou, která – jak se dnes často s oblibou říká – rozděluje společnost… Je zjevné, že kultivaci samotné diskuse a vyjasňování stanovisek se věnuje pramálo pozornosti. Není divu, že diskuse podle toho také vypadá. Je na čase začít vymezovat ´diskusní pole´,“ píše Martin Víta na blogu EDUin.

Když prohrajete dětství… „Byl jsem závislý na počítačových hrách, tlustý, slabý a šikanovaný. Teď všechno doháním.“

Dvanáct hodin denně za počítačem, málo spánku, problémy ve škole a hádky s rodiči. Tak vypadalo dětství mladého muže ze středních Čech, který si říká Jerry. V sedmi letech totiž propadl počítačovým hrám. „Byl jsem tlustý, bledý, vypadal jsem zanedbaně a moc mi nešlo socializování. Ve škole jsem se necítil dobře a stal jsem se snadnou kořistí pro šikanu,“ popisuje. O svém „prohraném dětství“ napsal knihu, kde mimo jiné radí rodičům, jak od něčeho takového ochránit vlastní děti. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.

Martin Macháček: Učme věci užitečné pro život

Připravovaná vzdělávací Strategie 2030+ má určit, kudy se bude ubírat české školství. Kvůli tvorbě tohoto klíčového dokumentu se pozastavily zásadní revize rámcových vzdělávacích programů, které stanovují základní parametry obsahu výuky. Co a jak učit v 21. století? Deník přináší dva pohledy lidí, kteří se vzdělávání věnují celá desetiletí, autora učebnic Martina Macháčka a vysokoškolského pedagoga Václava Hořejšího. Publikujeme rozhovor s Martinem Macháčkem.

Václav Hořejší: Zrušme maturitu a hodnoťme slovně

Připravovaná vzdělávací Strategie 2030+ má určit, kudy se bude ubírat české školství. Kvůli tvorbě tohoto klíčového dokumentu se pozastavily zásadní revize rámcových vzdělávacích programů, které stanovují základní parametry obsahu výuky. Co a jak učit v 21. století? Deník přináší dva pohledy lidí, kteří se vzdělávání věnují celá desetiletí, autora učebnic Martina Macháčka a vysokoškolského pedagoga Václava Hořejšího. Jako první publikujeme pohled Václava Hořejšího.

Učitel znehybňující agresivního žáka nepochybil. Nadávat však neměl, míní inspekce

Česká školní inspekce (ČŠI) uzavřela vyšetřování incidentu ze Základní školy na pražském Zlíchově. Žáci na dvou videích zachytili, jak se učitel „pere“ s osmákem a nadává mu. Podle inspektorů pedagog znehybňoval agresivního školáka a postupoval správně. Jeho nadávání však v pořádku nebylo. Informuje iDNES.

Kam s nimi? Rodiče a odborníci popisují, jak zvládnout devět týdnů, kdy má školka prázdniny

„Stát tak nějak předpokládá, že si rodiče poradí. A čím mají méně peněz, tím musí být kreativnější a více zapojovat péči příbuzných,“ shrnuje současnou situaci ekonom Filip Pertold z institutu CERGE-EI. Reportáž přináší Deník N.

Prázdniny samoživitelek: potíže v zaměstnání, polovina dětí nepozná tábor

Desetina samoživitelů musí vystačit s výživným menším než tisíc korun měsíčně, téměř polovina samoživitelů pak nedostává alimenty pravidelně. Na tábor tak dítě nemůže poslat téměř každý druhý samoživitel, někteří dokonce dávají kvůli hlídání dětí výpověď v práci. Reportáž přináší iDNES.

Výbor zůstává bez předsedy. Změny ve prospěch školství tak nemá kdo projednat

Budoucnost maturit, peníze na platy učitelů, příchod praktiků bez pedagogického vzdělání do škol, to všechno jsou pro žáky, učitele a rodiče klíčové záležitosti, které bude projednávat sněmovna. Garančním orgánem pro tyto zákony bude školský výbor. Ten je ovšem už třetí měsíc bez předsedy, jímž byl až do poloviny dubna Václav Klaus jr. Připomíná Deník.

Stanovisko školských odborů k hrozbě snižování počtu nepedagogických pracovníků

Školské odbory vydaly na svém profilu na Facebooku stanovisko v souvislosti s článkem v MF DNES, který popisoval obavy ředitelů škol z toho, že v důsledku reformy financování škol nebudou mít peníze na platy školníků a dalších nepedagogických pracovníků.

Zachovat přírodu je i v zájmu konzervativců. Doufám, že studenti vydrží za klima stávkovat, říká ekolog Moldan

Za ochranu přírody se v Československu demonstrovalo už za totality. Po převratu se prvním ministrem životního prostředí stal ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Jak říká, v prvních deseti porevolučních letech se podařilo zemi vyčistit od největších škodlivin. "Pak ale lidé usoudili, že je všechno víceméně v pořádku, vláda má vše pod kontrolou a není potřeba se o to příliš starat," upozorňuje v Hospodářských novinách. Z ekologů se podle něj v očích veřejnosti postupně stali ti, kvůli nimž se Čechům nedaří dohnat Západ.

První miliardy od bank by měl Národní rozvojový fond začít investovat do škol či nemocnic už příští rok

Od vznikajícího Národního rozvojového fondu si vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) slibuje investice za desítky miliard korun do výstavby silnic, škol a nemocnic. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka by banky, které budou rozjezd nového projektu financovat šesti miliardami korun, měly do fondu přispívat opakovaně. Fond by podle představ vicepremiéra měl investovat do prvních projektů už v polovině roku 2020. Informují Hospodářské noviny.

V kraji během pěti let strmě narostl počet dětí s autismem

Straní se kolektivu, mají problémy s komunikací, nedokáží přiměřeně reagovat na běžné situace. Dětí s autismem v České republice i na jižní Moravě přibývá. Zatímco před pěti lety se podle statistik ministerstva školství učilo v jihomoravských základních školách 420 dětí s autismem, v letošním školním roce jich bylo už 730. Reportáž přináší Deník.

Festival bezpečného internetu: Odborná konference pro pedagogy

„Jste pedagog v mateřské, základní nebo střední škole? Metodik prevence nebo nadšený student pedagogické fakulty? Zajímáte se o preventivní aktivity v oblasti bezpečnosti na internetu a bezpečného využívání digitálních technologií ve výuce i mimo ni? Potom je naše konference určena právě vám. V rámci programu se seznámíte s celou řadou preventivních a osvětových aktivit. A nejen to,“ zvou pořadatelé konference, která se koná v rámci Festivalu bezpečného internetu.

Michal Komárek: Stane se ministerstvo školství klíčem k řešení vládní krize?

„Výměna ministra školství je jednou z možností, které by mohly vyřešit vládní krizi. Není to snad varianta nejpravděpodobnější, přesto stojí za to věnovat jí pozornost. Nikoli kvůli vládní krizi samotné, nýbrž kvůli tomu, co vypovídá o vážnosti, které se u nás těší ministerstvo školství. A školství jako takové,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Školy se bojí, že budou muset propustit školníky

Stovky školníků, uklízeček, úřednic či mistrů zaměstnaných na školách možná dostanou od ledna výpověď. Že něco takového hrozí, se ředitelé škol dozvěděli jen pár dní před koncem školního roku. To si totiž mohli poprvé zkusit spočítat, jak připravovaná reforma financování regionálního školství (tedy mateřských, základních a středních škol) ovlivní počty jejich zaměstnanců. Start nového systému, jakým ministerstvo školství bude vypočítávat prostředky na platy ve školách, je naplánován na 1. ledna 2020. Reportáž přináší MF DNES.

Julie Hrstková: Kvalitní jídlo je zvyk. O to víc jej prosazujme už v mateřinkách

„Ze všech výzkumů vyplývá, že děti tloustnou. Nadváhu má každé čtvrté dítě, obezitu každé sedmé a dětští lékaři se už potkávají i s morbidní obezitou. Děti za to ovšem nemůžou. Důvodem jsou špatné stravovací návyky v rodině a také fakt, že v rodičích stále přetrvává přesvědčení, že „dojídat se musí“ a že základem kvalitního života je, že dítě „hezky papá“. A protože podle lékařů na obezitě dětí jejich rodiče i v současnosti „pracují“ už od útlého věku, počet malých tlouštíků konstantně roste,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

V některých školkách stále tápou, jak přistupovat k malým vegetariánům

Romana Brilová vede školku ve středočeském Ondřejově a v září poprvé přivítá mezi svými žáky vegetariána. Už nyní si láme hlavu s tím, jak dítěti zajistí svačiny a obědy. Na to, že by mu rodiče nosili vlastní bezmasé jídlo v krabičce, přistoupit nechce. Má obavy, že by porušila hygienické předpisy. Není sama, kdo při práci s předškoláky naráží na problematiku vegetariánské či ještě striktnější veganské stravy. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Pokud žáci ve škole argumentují, víc se naučí, potvrdil výzkum

Pokud žáci ve škole diskutují a argumentují, víc se toho naučí. Vžité přesvědčení, které dosud mělo jen malou oporu ve výzkumných datech, potvrdili odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Sledovali více než 600 žáků devátých tříd. Výzkum nyní publikovali v časopisu Learning and Instruction. Informuje ČTK.

Robert Plaga: Celý systém výuky by se měl od základu změnit

Ministři v pondělí probírali „pirátskou novelu“ školského zákona, která by mimo jiné odložila zavedení povinné maturity z matematiky. Vládní stanovisko je neutrální, ministr školství Robert Plaga (ANO) ale dal v Událostech, komentářích České televize najevo, že požadavek na odklad považuje za populistický. Chce nejprve od organizace Cermat vědět, zda opravdu hrozí masivní propadání z matematiky.

TALIS: Podle učitelů si společnost jejich profese neváží

„Pouze 16 procent pedagogů v Česku se domnívá, že si společnost váží profese učitele. V roce 2013 to bylo 12 procent,“ píše se ve zprávě z mezinárodního šetření TALIS vypracované speciálně pro Česko. Mezi začínajícími pedagogy se tento podíl dostal až na 21 procent. K tématu se vracejí Lidové noviny.

Veronika Valíková: Stihne ministr Plaga vrátit sloh a literaturu školám?

„Na jaře slíbilo ministerstvo školství předložit poslancům novelu, na niž mnozí češtináři netrpělivě čekají, neboť se týká změny maturitního modelu. V případě jejího schválení by si stát ponechal didaktické testy, sloh a literatura by se vrátily do kompetence škol. Od spuštění státní maturity v roce 2011 prošla zkouška z češtiny pod taktovkou ministrů z ČSSD proměnou směrem k centralizaci a unifikaci,“ píše Veronika Valíková v MF DNES.

Průzkum: České děti chodí do školy nerady a učení je netěší

Jen 57 % středoškoláků hodnotí svou školu známkou 1 nebo 2. Horší známku nejčastěji udělili kvůli pocitu, že jim obsah výuky nebude mimo školní lavice k ničemu užitečný. Žáci učilišť hodnotili své školy výrazně hůře než žáci gymnázií. Celkově se zvyšuje míra pozitivních, ale i negativních emocí u žáků, což je možné přisuzovat rostoucím rozdílům mezi kvalitou škol. Takové závěry vyplynuly z analýzy výzev ve vzdělávání zpracované nadačním fondem Eduzměna, data sbírala agentura Median. Informuje deník Aktuálně.

Jazyk se naučí každý, lidé ale mají strach, že budou za blbečky, říká nadšený angličtinář a youtuber

Jsem dyslektik a dysgrafik. Chápu, co děti při učení nechápou. Umět anglicky znamená cítit se pohodlně v situacích, kdy mluvit potřebujete. V učení jazyka má fungovat pozitivní motivace, třeba že vám nebude trapné mluvit na dovolené. Každý, kdo mluví plynule česky, by měl být schopný naučit se i dobře anglicky, říká Bronislav Sobotka, učitel angličtiny z Brna, který vydává výuková videa na Youtube kanále a má víc než 110 tisíc odběratelů. Dodává, že hlavní problém lidí je strach, mluvit cizím jazykem na veřejnosti pro hodně z nich představuje trauma. Rozhovor přináší DVTV.

Lukáš Jelínek: Jak moc si Babiš cení ČSSD (Nabídne jí školství?)

„Kdyby se předsednictvo spolu s poslanci a ministry za ČSSD rozhodlo odejít do opozice, musel by Jan Hamáček iniciovat dohadovací řízení uvnitř koalice. Po něm by mohla následovat demise oranžových ministrů, i když netušíme, zda tří, čtyř nebo všech pěti. V tom okamžiku se naplno ukáže, jak moc cenným partnerem soc. dem. pro ANO je. Babiš by mohl udělat dva kroky,“ píše Lukáš Jelínek pro deník Právo.

Jaké profese odolají technologiím? Klíčové bude chápat souvislosti, pomůže i filozofie, říká britský ekonom

Připravte se na to, že brzy poroste zájem o znalosti, které se nedají snadno automatizovat. Už teď si zaměstnavatelé cení lidí s analytickým myšlením a schopností rozeznat jádro problému, v budoucnu je budou potřebovat ještě víc, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny britský ekonom Hasan Bakhshi. Užitečná bude podle něj i znalost filozofie, historie či sociologie. "Souvisí to se schopností pochopit souvislosti, dát si věci dohromady," uvádí expert britské nadace Nesta, která se zabývá inovacemi. Bakhshi se v ní zaměřuje hlavně na kreativní odvětví ekonomiky, jako jsou například videohry, film nebo hudba.

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 3: Můj prázdninový videopříběh

Zadání aktivity: 1.Vytvořte krátký videopříběh (do 1 minuty) ze svých prázdnin (tipy, jak na to, najdete níže). 2.Hotové video si uložte do svého telefonu nebo počítače. 3.Na portálu iPrázdniny s učiteli publikuje svůj videopříběh podle návodu níže.

Čeští skauti organizují stovky táborů zadarmo, Češi o tom však nevědí

Na skautský tábor vyrazí v létě 32 tisíc kluků a holek. Skauti zorganizují více než tisícovku táborů, přesto téměř polovina Čechů netuší, že vedoucí táborů pracují zadarmo. Státu tím „ušetří“ více než miliardu ročně. Data pochází z výzkumů agentury Ipsos a projektu SAFE, které byly provedeny ve spolupráci se skautským oddílem Junák. Informuje iDNES.

Plat učitelů by měl v roce 2025 být na 130 procentech průměrné mzdy

Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol. Odbory s navrženým tempem růstu platů tak, aby se za šest let dostaly na 130 procent průměrné mzdy, nesouhlasí. Informuje ČTK.

Škola má brzdit překotný vývoj společnosti, ale ne přísností a drcením faktů, říká vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas

„Ještě před válkou stačilo hodně si ve škole pamatovat, a byla jste vzdělaná. Dnes tady máme nové a nové poznatky vědy i technologie, úplně jinou komunikaci, všechno je strašně rychlé. Za starých časů šel sedlák orat a za celý den nepromluvil, tak si zpíval a trochu se modlil. Nemusel na nic rychle reagovat, rychle se rozhodovat. Dnešní děti potřebují být vzdělané úplně jinak. Samozřejmě škola má odjakživa také funkci brzdit příliš překotný vývoj společnosti, proto obsahuje některé starobylosti – třeba číst starou literaturu pomáhá lidem, aby přemýšleli o sobě a slepě nepolykali nedomyšlené změny,“ říká Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Umělá inteligence změní postavení mužů a žen na trhu práce

Nedávné trendy, jakož i obecnější dějiny technologických změn naznačují, že automatizace během příštích deseti let přinese významné posuny na trzích práce. Vytlačí miliony pracujících, ale zároveň vytvoří miliony nových míst vyžadujících nové dovednosti. McKinsey Global Institute, který tyto změny už několik let monitoruje, teď vydal novou zprávu zabývající se tím, jak odlišně by automatizace mohla ovlivnit muže a ženy. Informuje týdeník Ekonom.

Václav Hořejší: Ježíš byl až extrémně levičácký pacifista, stejně jako celé evangelium

„Stačí si představit, že bychom se my ocitli v některé africké zemi, jejíž řeč ani zvyky neznáme, a museli bychom se integrovat. Určitě by nám to trvalo déle než tři roky. Je to velký problém a já Němce obdivuji, že to dokázali. Když to srovnám s hysterií, která se odehrála u nás, je mi stydno. Běženců se u nás objevilo několik desítek, ale proběhla tu neuvěřitelná kampaň, že nás zaplaví muslimové, kteří nás poislámští nebo co,“ říká profesor Václav Hořejší v rozhovoru pro Deník..

Ministryně Maláčová chce omezit obchod s chudobou, bydlení chudých neřeší

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ukončit obchod s chudobou a zamezit zneužívání dávek. Radikální návrh, který má zpřísnit vyplácení dávek na bydlení kritizuje Platforma pro sociální bydlení. Ta sdružuje stovku neziskových organizací a odborníků v sociální oblasti. Reportáž přináší iDNES.

Špatná barva stěn, přísný pohled zadavatele i hlasité psaní na klávesnici, stěžovali si neúspěšní maturanti

Maturanty letos při skládání zkoušky rušilo ťukání do klávesnice nebo dělníci na stavbě. I tyto důvody někteří uváděli ve svých odvoláních. České televizi to řekl Marek Lehečka z organizace Cermat. V minulosti podle něj žáci ze svého neúspěchu vinili třeba špatnou barvu stěn, vadil jim ale i přísný pohled zadavatele nebo vosa ve třídě. Proti výsledkům a průběhu maturit přišlo letos ministerstvu školství a krajským úřadům přes čtyři tisíce odvolání.

Co komplikuje pedagogům ZŠ vzdělávání cizojazyčných dětí? Vzdělávací systém.

Okamžitý nárok na výuku češtiny jako druhého jazyka, více mzdových prostředků, odborníci na výuku češtiny, metodická podpora, sdílení učitelé češtiny a další vzdělávání pedagogických pracovníků v tématu začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem. To jsou nástroje, které potřebují zástupci škol k tomu, aby mohli úspěšně vzdělávat děti cizince ale i děti s českým občanstvím bez dostatečné znalosti jazyka. A to jim v současné době vzdělávací systém v dostatečné míře ani čase spolehlivě neumožňuje. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které společnost META uskutečnila ve čtyřech krajích ČR.

Jana Muziková, Alice Kourkzi: Navázání spolupráce mezi školou a rodinou žáka-cizince

Navázání dobré spolupráce mezi školou, rodiči a žákem je jednou z hlavních podmínek začlenění do třídy a efektivního učení. O žácích a rodičích-cizincích to platí o to více, že kromě neznalosti jazyka často bojují s nedostatkem informací a chybějícími sociálními kontakty. Jana Muziková ze Základní školy Strossmayerovo náměstí popisuje, jak k efektivní komunikaci s rodinou žáka-cizince může dopomoci adaptační víkend.

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2019/2020

Kritéria vycházejí z modelu tzv. kvalitní školy, který Česká školní inspekce ve spolupráci s externími odborníky vytvořila. Kritéria jsou formulována pro potřeby vnějšího hodnocení instituce a vytvářejí logický rámec, který umožňuje hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání a školských služeb na úrovni školy, vzdělávacího programu a vedení pedagogického procesu. Tento rámec umožňuje sledovat dosahování cílů vzdělávání podle školních či akreditovaných vzdělávacích programů a vyhodnotit pokrok škol v čase. Agregované údaje jsou podkladem pro hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a jejích částí.

Tomáš Feřtek: Vařit, stavět, studovat. Jak bude vypadat základní škola budoucnosti

„Skončil školní rok, základní školy zamkly dveře. Až je za dva měsíce zase otevřou, mělo by v nich být něco jinak? Máme představu, jak by měla běžná veřejná základní škola vypadat za rok, za pět či deset let? A víme, co ty změny přinesou a k čemu by mohly být dobré? Nabízíme návštěvu české veřejné základní školy, kde se vyučování do značné míry podobá tomu, co můžeme vidět v dobrých školách v nejrůznějších částech Evropy. Velmi pravděpodobně takto bude za pár let vypadat podstatná část škol v České republice, ať už budou ideově vycházet z jakékoli pedagogiky,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Z mobilů je náš partner, děti mají deprese, hrozí kolaps společnosti, říká lékař

IQ dětí klesá, jsou horší v testech a mají úzkosti, může za to používání obrazovky a moderních technologií, říká neurolog Martin Jan Stránský v rozhovoru pro DVTV. Pokud děti používají technologie víc než sedm hodin denně, struktury a procesy v mozku odpadávají, nebo dokonce mizí. Co považujeme za vývoj, je podle něj spíše brzda, jelikož lidé přestávají umět řešit problémy a mezilidská komunikace klesá. Mazat problémy pomocí technologií není správné, dodává.

Žačky posílaly své nahé fotky spolužákům. Ti je umístili na internet

Na základní škole v Královéhradeckém kraji se pár deváťáků loni vsadilo o to, kdo získá víc lechtivých fotek od spolužaček. A mnohé dívky se chytily. Spolužákům naposílaly fotky, na kterých byly skoro nahé nebo ve spodním prádle. Jenže fotky se objevily na internetu a celé to prasklo. Případem se zabývala policie, ale odložila ho s tím, že fotky nebyly pornografické. Reportáž přináší iDNES.

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2019/2020

První část plánu zahrnuje stálé úkoly vymezené České školní inspekci příslušnými ustanoveními školského zákona, zejména v oblasti zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku, získávání a analyzování informací o vzdělávání dětí, žáků a studentů a o činnosti škol a školských zařízení a sledování a hodnocení efektivnosti vzdělávací soustavy.

Cílem nově založené Asociace výzkumných univerzit ČR je prosadit vysokou kvalitu vysokých škol

Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze společně založily Asociaci výzkumných univerzit. Jde o zcela zásadní krok, který povede ke zlepšení postavení českých univerzit v mezinárodní konkurenci.

Žákyně dostala důtky v minulosti, ale žádnou kvůli stávce, vyvrací nařčení škola

Příběh žačky Anny Mezgerové, která tvrdí, že dostala důtku za absence kvůli účasti na stávkách za lepší klima, se rozvinul ve zcela nové vyznění. Podle vyjádření školy za poslední pololetí žádnou důtku nedostala. Pouze v minulosti, ty však s ohledem na časovou souslednost nemohly s hnutím Fridays for Future souviset. Mezgerová však trvá na svém - důtku za absence kvůli boji za klima dostala, jen to nemůže nijak dokázat. Informuje Aktuálně.cz.

Scénář úniku z vládní krize: Výměna resortů. ČSSD by připadlo školství

Vládní strany hledají skulinu, jak ČSSD udržet zbytkovou důstojnost, zbavit ji nežádoucího ministra a neskončit ve válce s prezidentem. Do užšího finále se podle zdrojů Lidových novin dostal scénář, že když nelze vyměnit ministra, vymění se ministerstva. Nejvíc se skloňovalo, že ČSSD by připadlo školství a ANO kultura. Bude-li si Zeman stát na Staňkově setrvání, mohlo by si ANO převzít ministerstvo kultury a ČSSD resort školství.

Psycholožka: Vyhořelý učitel jede na autopilota. Ani dva měsíce prázdnin nepomůžou

Učitelství nejde dělat bez toho, abyste se dostávali do složitých situací, vyhořelý učitel má ale jen minimum energie a těžko může být dobrý pedagog, říká psycholožka z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity Irena Smetáčková, která se podílela na výzkumu stresu mezi českými učiteli. Ti pak trpí nespavostí i bolestmi a nejlépe by potřebovali ze školství odejít, vysvětluje. Za vyhoření ale může systémová chyba, málokdy je to selhání jednotlivců, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

Jiří Karen: Jak učit pro budoucnost, která možná nebude?

„Hnutí studentů za záchranu klimatu dává českému školství příležitost od základu proměnit vztah mezi učiteli a žáky, což bylo ostatně už dávno zapotřebí... V některých skanzenech se však svět zcela zastavil. Tendence určité části českého školství spočívající v ignoraci, praxi vojenského drilu a v autoritářském přístupu se projevily v nenávistné reakci na studentské klimatické hnutí. Někteří studenti aktivně zapojení v hnutí Fridays for Future jsou tak za své postoje školou perzekuováni a učiteli za jejich podporu zesměšňováni,“ píše Jiří Karen v Deníku Referendum.

Ministr školství slučuje ústavy. Senátor Růžička souhlasí, odbory protestují

„Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) a Národní ústav vzdělávání (NÚV) se k 1. lednu 2020 sloučí. Nástupnická organizace zatím nese pracovní název NIDV+,“ potvrdila Deníku tisková mluvčí resortu Aneta Lednová. Cílem spojení je podle ní „odstranění duplicit v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kurikula a metodického vedení, a tím i lepší řízení činnosti ostatních přímo řízených organizací“.

Recept na péči o nadané děti

Jako první v celé České republice se Moravskoslezský kraj pouští do systémové podpory nadaných dětí. V nadcházejícím školním roce nechá vyškolit vybrané učitele všech jím zřizovaných středních škol, aby uměli talentované žáky rozpoznat a naučit se s nimi lépe pracovat. Reportáž přináší MF DNES.

Pozvánka na Evropskou školu talentů

Akce s názvem Evropská škola talentů v trojzemí (ČR, Sasko a Polsko) se uskuteční ve dnech 8. - 11. srpna 2019 v Mezinárodním centru setkání St. Marienthal, Ostritz a je určena žákům a žákyním středních škol z České republiky, Polska a Saska.

Jednotná zadání pro závěrečné zkoušky v září 2019

Jednotná zadání závěrečných zkoušek pro zářijový termín školního roku 2018/2019 budou postupně zveřejňována od 15. července 2019.

Renata Schejbalová: Není důvod vzdát se povinné maturity z matematiky

„Státní maturita probíhá už podeváté a mám pocit, že ještě nebyl rok, kdy by se nic neměnilo. Písemky se hodnotily na školách, pak centrálně, opět na školách a opět centrálně. Musí se tomu nechat čas, abychom mohli zhodnotit dopady. Argument ministerstva, že tím vychází vstříc studentům, považuji za nesmyslný,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová v rozhovoru pro MF DNES . Obavy o to, že po zavedení povinné maturity z matematiky vzroste počet propadlíků zejména na učňovských oborech podle ní nejsou důvodem se jí vzdát.

Povinná matemaika v ohrožení. Politici zvažují změny maturit. Kvůli neúspěšným studentům

Příští týden má vláda dostat na stůl poslanecký návrh na změnu školského zákona z dílny Pirátské strany. Pod dokument, který si bere za cíl radikálně změnit maturitní zkoušky, se podepsali také experti na problematiku školství z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V první řadě chtějí dosáhnout toho, aby studenti, kteří před pár dny dokončili druhý ročník středních škol, za dva roky nemuseli povinně skládat státní maturitu ze tří předmětů – včetně obávané matematiky, jak s tím v tuto chvíli školský zákon počítá. K tématu se vrací MF DNES.

Tereza Boehmová: Mašinerie zvaná Cermat

„Rodiče žáků pátých, sedmých a devátých tříd a studentů z maturitních ročníků se možná právě vzpamatovávají z nehezkého roku, ve kterém musely jejich děti, pokud se chtěly dostat na osmi-, šesti- nebo čtyřletá gymnázia, složit maturitu nebo jít na vysokou školu, čelit mašinerii přípravek a testů Scio nebo Cermatu. Pokud nemáte dítě, které zrovna bylo vystaveno tomuto cirkusu, pravděpodobně vás to nijak nevzrušuje. Ale ve chvíli, kdy se někdo z rodiny dostane do oněch krizových ročníků, budete na to koukat s úžasem a peníze z peněženky budou za přípravu, přijímací zkoušky a testy nanečisto mizet před očima…,“ píše Tereza Boehmová pro Aktuálně.cz.

EDUin: Sloučení NÚV a NIDV povede k větší centralizaci řízení. Nechť je řízení a rozhodování i více transparentní

Ministerstvo školství sníží počet svých organizací a od ledna sloučí Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) s Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV). Oficiálními důvody jsou úsporná opatření vlády a to, že se činnosti obou ústavů částečně překrývají. Nástupnická organizace, která vznikne od 1. ledna 2020, bude mít název NIDV+. Obsah práce obou ústavů se má po sloučení podle ministerstva zachovat. Zůstat mají i regionální pracoviště v krajích, u nichž se plánuje jejich posílení, sdělilo ministerstvo. EDUin upozorňuje, že v době významných koncepčních prací je důležité zachovat stabilní prostředí zejména s ohledem na odborné kapacity při úpravě kurikula. Proto je třeba postupovat maximálně transparentně.

Radka Kvačková: Chvála stručnosti. (Škola jako by chtěla mladým lidem vštípit, že bez kvantity není kvality)

„Překvapilo mě, kolik známých sledovalo přímý přenos z parlamentu, který minulý týden projednával návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Skoro všichni byli pohoršeni. I já přerušovaně sledovala a pohoršovala se. Moje pohoršení však nesměřovalo k obsahu rozpravy, ale ke stopáži. Proč vykládá čtvrt hodiny, co může říct za pět minut, říkala jsem si a v duchu sumírovala něco jako přijímačky do sněmovny, nebo přesněji vstupní test pro ty, kdo se chtějí ucházet o politický mandát,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

U ústní maturity z ČJ propadlo 4,3 procenta studentů, stejně jako loni

Ústní část maturitní zkoušky z českého jazyka letos na jaře nezvládlo 4,3 procenta středoškoláků, kteří skládali státní maturitu poprvé. Takzvaná čistá neúspěšnost je prakticky stejná jako loni. U ústní zkoušky z cizího jazyka propadlo 3,2 procenta prvomaturantů, před rokem jich bylo o tři desetiny víc. Vyplývá to z analýzy, kterou na webu zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), jež maturity organizuje. Informuje ČTK.

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 2: Můj prázdninový fotopříběh

Zadání aktivity: 1.Vytvořte libovolný fotopříběh ze svých prázdnin (tipy, jak na to, najdete níže). 2.Pokud budete vytvářet fotopříběh ve formě koláže, uložte si ji ve formátu jpg nebo png. V případě, že se chystáte tvořit fotopříběh formou slideshow videa, uložte si ho do telefonu či počítače pro jeho následné nahrání do příspěvku nebo na něj získejte odkaz ke sdílení v rámci dané aplikace či služby. 3.Na portálu iPrázdniny s učiteli publikuje svůj fotopříběh podle návodu níže.

Zdeněk Slejška: Jinde zkrátka na vzdělávání zapracovali víc a předehnali nás. Zaspali jsme na vavřínech

„Úroveň se nezhoršuje, ale stagnuje, takže jsme se v mezinárodním srovnání dostali do průměru až podprůměru. Jinde zkrátka na vzdělávání zapracovali víc a předehnali nás. Zaspali jsme na vavřínech. Nároky se za poslední dobu hodně změnily a u nás nenastala žádná akce, která by náš systém doupravila pro nové podmínky. Nezhoršili jsme se tedy v absolutním měřítku, ale začal nám ujíždět vlak,“ říká v rozhovoru pro časopis Řízení školy ředitel NF Eduzměna Zdeněk Slejška.

Investujte do lidí, jinak budete navěky montovnou, nabádá Čechy muž, který Evropě radí s důležitými reformami

"Je nutné, aby se zaměstnanci průběžně vzdělávali a získávali nové dovednosti. Jen díky tomu budou mít za pět, deset či patnáct let schopnosti, díky nimž stále budou konkurenceschopní. A proto jsou investice do vzdělání a do rekvalifikací lidí důležité," řekl v rozhovoru s Hospodářskými novinami Maarten Verwey, který v rámci Evropské komise vede Útvar na podporu strukturálních reforem.

Tomáš Cvrček: Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tehdy vzdělání zabránit

„Není lehké najít na školství v pojetí Marie Terezie něco pozitivního. Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tehdy vzdělání zabránit,“ popisuje pro Deník N historik a ekonom Tomáš Cvrček z University College v Londýně. Před čtyřmi lety dostal od nadačního fondu Neuron milionový grant na digitalizaci starých statistik a údajů z Rakouska-Uherska.

Bořivoj Brdička: Výzkum Common Sense. (Jak jsou v amerických školách používány technologie)

Kalifornská neziskovka Common Sense Media nedávno vydala zajímavou výzkumnou zprávu založenou na výpovědi více jak 1200 učitelů o tom, jak jsou v amerických školách používány technologie.