Jen 57 % středoškoláků hodnotí svou školu známkou 1 nebo 2. Horší známku nejčastěji udělili kvůli pocitu, že jim obsah výuky nebude mimo školní lavice k ničemu užitečný. Žáci učilišť hodnotili své školy výrazně hůře než žáci gymnázií. Celkově se zvyšuje míra pozitivních, ale i negativních emocí u žáků, což je možné přisuzovat rostoucím rozdílům mezi kvalitou škol. Takové závěry vyplynuly z analýzy výzev ve vzdělávání zpracované nadačním fondem Eduzměna, data sbírala agentura Median. Informuje deník Aktuálně.
 |
| Dana Pražáková (linkedin.com) |
Cílem šetření bylo určit priority ve vzdělávání, přičemž téma takzvaného wellbeingu žáků (osobní pohody či spokojenosti - pozn. red.) se umístilo mezi prvními patnácti nejdůležitějšími. Pojem wellbeing zahrnuje duševní a fyzické zdraví, dobré sociální vztahy i rozvoj dítěte.
"Jak se žáci cítí, souvisí velmi výrazně s tím, jak se cítí učitelé. A na učitele působí výrazné vlivy, často takové, které oni sami neovlivní. Je to například tlak rodičů, tlak na nové metody práce, ke kterým třeba nemají příliš silný vztah, takže v nich vyvolávají obavy, dále tlak přijímacích zkoušek nebo osnov," zaznělo během kulatého stolu k duševnímu zdraví dětí ve školách z úst Dany Pražákové z České školní inspekce.
Celý text naleznete zde
.png)
11 komentářů:
Naspolovicni vetsina (vybraneho a ne moc velkeho) vzorku zaku hodnoti svoji skolu jako vybornou ci chvalitebnou… To neni vubec spatne.
Ja svoji praci povazuju za dobrou, ve spatnych chvilich za dostatecnou (ale furt necitim potrebu ji jakkoli menit). Taky ji mam rad, i kdyz radsi lezim u reky nebo treba piju vino...
K cemu je takova vata?
Okamžik, potřeboval bych si to trochu utřídit: skoro 60 procent dětí říká (na základě své bezprostřední zkušenosti), že chodí do školy rádo nebo docela rádo. To je ale jedno: dvě třetiny oslovených lidí vyjadřujících se ke školství mají názor právě opačný, a tak se titulek a message článku upraví v kýženém duchu... Všem učitelům, jejichž žáci chodí do školy rádi, přeji navzdory titulku hezké léto.
Asi jsou objektem vyzkumu lide vyjadřující se ke školství a ne pomer deti ke skolam…
Hm.
Docela by mne zajímalo, kolik procent dětí v pubertě by dalo povinnostem uloženým ze rodičů jedničku nebo dvojku.
Kolik by jich napsalo, že považují třeba uklízení svého pokoje za užitečné nebo dokonce zábavné.
A pokud to bude třeba jen 57 %, přestaneme uklízet. Nebo musíme uklízet jinak, zábavněji.
Jo a pak by mne zajímala ještě jedna věc.
57 % žáků (nadpoloviční většina) hodnotí školu pozitivně. Zřejmě je tedy těší a chodí do ní radi.
ale
65 % "respondentů ankety" tvrdí, že děti do ní chodí nerady, tj příznivé hodnocení by dalo pouze 35 % "respondetů ankety".
Rozpor 57 % žáků vs. 35 % respondetů ankety už je natolik významný, že nevypadá jako náhoda. Skoro bych řekl, že žáci neposlechli a nehodnotili školu tak negativně, jak si aktivisté z Eduzměny přáli.
Titulek je samozřejmě tendenční, tudíž neetický. To, že se "respondeti ankety" něco domnívají, absolutně neznamená, že je to pravda. Na druhou stranu, co taky od aktivistů čekat.
... ze strany rodičů... (k prvnímu kontáři)
...respondentů... (k druhému komentáři)
Omluva za chyby z nepozornosti.
Omlouvám se - ten původní text v Aktuálně.cz je prostě špatný. Tím, že jsem změnil titulek a něco z něj vybral, jsem to nezachránil. Měl jsem ho upravit víc, nebo nechat být.
Problém toho článku spočívá v tom, že, aniž by to ohlásil a reflektoval, směšuje několik průzkumů, šetření, diskusí. První odstavec - Analýza Eduzměny, druhý odstavec Šetření metodou DELPHI nedávno zveřejněné SKAV, čtvrtý odstavec - diskuse u kulatého stolu k duševnímu zdraví dětí ve škole. Není divu, že tam pak jsou rozpory...
Pohromadě drží druhý a třetí odstavec. A to je také to, co jsem chtěl anotací textu připomenout: Tvrzení, že české děti chodí do školy méně rády než děti z jiných zemí se opakovaně objevuje i ve studiích OECD. Není to ojedinělý výkřik českých aktivistů či "odborníků". Byť o každém průzkumu lze samozřejmě diskutovat....
Nicméně více než ty dva odstavce tam být nemělo a navíc s dovysvětlením, o jaké šetření jde.
Pan Komárek
Děkuji za sebereflexi - bez ironie. Nebývá to v médiích zvykem.
Ke zbytku: Jde i o to, že děti nežijí ve vzduchoprázdnu, působí na ně "významní druzí", včetně opinion makerů v médiích. Byl by zajímavý průzkum, zda v jiných zemích jsou média vůči školství také naladěna tak nepřátelsky. Nevím, zda byl někdy učiněn.
Děti chodí do škola nerady? A jejich rodiče (češi) vnímají něco - cokoliv pozitivně? Je to přece náš národní rys na vše brblat a skuhrat. Nač ten výzkum?
...do školy...chybí mi korekce školního roku:-)
Okomentovat