Martin Víta: Kam směřovat diskusi o středoškolské matematice?

sobota 13. července 2019 ·

„Matematika, potažmo otázka povinné maturity z matematiky je stále otázkou, která – jak se dnes často s oblibou říká – rozděluje společnost… Je zjevné, že kultivaci samotné diskuse a vyjasňování stanovisek se věnuje pramálo pozornosti. Není divu, že diskuse podle toho také vypadá. Je na čase začít vymezovat ´diskusní pole´,“ píše Martin Víta na blogu EDUin.


Martin Víta (facebook.com)
Víta mimo jiné píše:

Nemalá část problému se středoškolskou matematikou (a diskusí kolem) spočívá v ujasnění si odpovědí na následující tři otázky:

• Kdo matematiku v současné době užívá?
• K čemu se matematika dnes užívá?
• V jakých oblastech se matematika rozvíjela a rozvíjí v posledních třiceti, čtyřiceti letech?

Domnívám se, že současná podoba (obsah) středoškolské matematiky vcelku dobře poslouží těm, kteří budou v následujících letech používat matematiku pro řešení (zejména) fyzikálních problémů z inženýrské praxe a části lidí, kteří se vydají směrem k ekonomickým disciplínám. To celkem dobře korespondovalo se situací ve společnosti řekněme před 40 lety. (Někteří si možná vzpomenou na „promovaní inženýři – sinus, kosinus, deskriptiva…“)

Otázkou samozřejmě je, jak je tomu nyní a jaká je situace z pohledu „neinženýrsky“ orientované části populace. Je ohromná škoda, že zájemci o jiné (míním: neinženýrské) obory získávají mnohdy (a dlužno podotknout, že nikoliv neprávem) pocit, že matematika pro ně užitečným nástrojem prostě není, že ji mají tedy brát zejména jako prostředek k rozvoji „logického myšlení“, respektovat ji, avšak s tím, že matematika prostě „slouží jiným“. Tím, mimochodem, zaniká jedna z klíčových charakteristik matematiky jakožto disciplíny věnující se zkoumání obecných struktur.

Je dobré si uvědomit, „cílová skupina“ matematiky je v současné době výrazně větší, než byla před desetiletími. Biologové či lékaři bez solidního matematického zázemí jsou značně handicapovaní při čtení značné části vědeckých článků ze svého oboru. Z jiného soudku: absolventi sociologie, které znám, se typicky v praxi věnují analýze dat (a mnozí z nich se začínají zajímat i o takové oblasti jako je strojové učení). Čili „nejen inženýr“ je uživatelem matematiky! Kolik a čeho jim ovšem současná výuka matematiky poskytuje?!

Přístup „neinženýrsky“ zaměřených studentů k matematice pak, mimochodem, komplikuje výuku matematických předmětů v dalších stupních studia (čili na VŠ) – třebaže se v těchto případech jedná už o ty matematické disciplíny, které jsou typicky relevantní pro studovaný obor. Leckdo ze studentů k nim ale už přistupuje s apriorní averzí, kterou si přináší ze střední školy. Tato atmosféra samozřejmě vede k celkově nízkému tlaku na akcentování těch částí studovaného oboru, které se opírají o formálnější metody a analýzu dat. Důsledkem toho je, dle mého soudu, i nižší konkurenceschopnost ČR na poli společenskovědních disciplín.

Jsem přesvědčen, že při diskusích o směřování matematiky na SŠ je potřeba především:

• Zabývat se matematikou v celé své šíři – včetně těch disciplín, které vznikly a rozvíjely se v posledních desetiletích, zejména z oblasti diskrétní matematiky a algoritmů strojového učení a data miningu (data science) – a až z této šíře disciplín vybírat ty, které je možné rozumně vykládat na střední škole.

• Do debat o vhodných tématech zařadit nejen odborníky na didaktiku matematiky, ale široké spektrum uživatelů matematiky, kteří mohou přinést náměty témat, která jsou relevantní z jejich aplikačního pohledu (třeba geografové, kteří se zabývají regionálním rozvojem a modelují nejrůznější sítě, epidemiologové, kteří modelují šíření chorob, molekulární biologové, využívající další a další matematický aparát a jiné formalismy, dále třeba sociologové, kteří třeba využívají klastrové analýzy, politologové zkoumající volební systémy atp.)

• Promyslet možnost „rozrůznění“ výuky matematiky (i v rámci jedné školy) ve smyslu společného základu a následné povinné volby jednoho z konkrétně zaměřených modulů. Získat schopnost matematicky myslet na určité (středoškolské) úrovni lze na základě studia různých „skupin“ matematických disciplín. Klíčové je, aby dotyčný byl schopen se konkrétní „chybějící“ disciplínu na (středoškolské) úrovni doučit samostudiem. (Tím rozhodně nemám na mysli primitivní redukování obsahu se slovy „to si klidně nastuduje sám/sama“, míním tím především situaci, kdy dotyčný/dotyčná neabsolvuje výuku třeba tématu „komplexní čísla“, místo toho se třeba učí teorii grafů, základy práce s vektory a maticemi – se znalostí pojmu vektor a několika dalšími poznatky ovšem bude schopen kapitolu komplexní čísla samostatně nastudovat.).


Celý text naleznete zde

6 komentářů:

PP řekl(a)...
13. července 2019 11:24  

Ten průšvih, ve kterém se nacházíme, má své jasné symptomy. A také příčiny. Jednou z kruciálních je povolení nároků v matematice. Současná maturitní úroveň je KRITICKÝM minimem středoškolsky vzdělaného člověka. Pokud budeme dále slevovat, nebudeme mít nejen vývojáře, ale ani obyčejně, normálně schopné lidi. Takže chceme-li změnit pád ve vzestup, musíme naopak přitlačit.
Jestli chcete dál matematiku zlehčovat, zasadil bych se o to, aby rodiče ve škole omlouvali "na furt" dítě z tělocviku, jelikož se stejně nehýbe a pořád hraje počítačové hry.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. července 2019 11:30  

S Martinem v zásadě souhlasím. Já nemám úplně strach z toho, že když zničíme výuku matematiky na SŠ, tak že nebudeme mít kvalitní inženýry a matematiky. Má hlavní obava je, že matematikou budou zcela nedotčení právníci, vyšší státní úředníci, politici, filosofové, teologové a to je jednak škoda pro ně a jednak to může mít neblahé důsledky pro celou společnost.

Pamatuji si památný výrok jakési ministryně Buzkové, která v přímém přenosu ve studiu ČT prohlásila, že když se zvedne v jednom roce nějaký podíl o dvacet procent a ve druhém roce se zvedne zase o dvacet procent, tak je přece jasné, že se celkově zvedne hodnota za dva roky o čtyřicet procent. A z tohoto "nemyšlení" pak vznikaly nejrůznější paskvily nejen v oblasti legislativy, ale i řízení státu. Základní znalosti matematiky naší společnosti velmi pomohou. Samozřejmě tím nemyslím lippmannovské vyprávění příběhu, ale skutečné exaktní formální myšlení.

Petr Portwyn řekl(a)...
13. července 2019 11:53  

Na to, kde byl článek opublikován, je překvapivě příčetný.

V podstatě s ničím z toho nemám problém, jen bych poznamenal, že fakt, že někdo má dojem, že matematiku nepotřebuje, neznamená, že to tak je. Ostatně v původním textu, který doporučuji přečíst celý, to také je naznačeno.

Karel Lippmann řekl(a)...
13. července 2019 14:34  

V těch třech otázkách mi cosi chybí. Dvakrát se tam vyskytuje "dnes", jednou časová dimenze "posledních 30 - 40 let". Nemělo by tam být též slůvko "vždy"?

Jiri Janecek řekl(a)...
13. července 2019 16:04  


"Domnívám se, že současná podoba (obsah) středoškolské matematiky vcelku dobře poslouží těm, kteří budou v následujících letech používat matematiku pro řešení (zejména) fyzikálních problémů z inženýrské praxe a části lidí, kteří se vydají směrem k ekonomickým disciplínám. "

Já myslím, že docela dobře poslouží i těm, kdo se budou muset v rámci bakalářského stupně studia sociologie, biologie, medicíny, (práv, hudební vědy, kulturní antropologie) seznámit se statistikou, grafy, fuzzy množinami apod.

Některé ty návrhy (z konce původního článku) jsou celkem idealistické a strašně náročné na realizaci. Rozdíly mezi obory samozřejmě, ale modulárnost podle zájmu studenta by asi nefungovala v dnešním prostředí nijak dobře... Už proto, že podle některých by se rozhodnutí o zaměření mělo nechat po 21. roce života a stejně ho bude člověk 4.0 8x měnit...

Ivo Mádr řekl(a)...
13. července 2019 17:36  

Tahounem ekonomiky je v ČR průmysl. Pokud nechceme být jen montovnou, tak je třeba větší přidaná hodnota. Pak český průmysl, který je vysoce proexportní, překoná nastávající ekonomickou krizi mnohem snadněji. A matematika je ten potřebný klíč v nastávající průmyslové revoluci 4.0. Absolventi různých pseudooborů budou v budoucí hospodářské krizi naprosto neupotřebitelní. Asijské země to již dávno pochopily.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.