Kalifornská neziskovka Common Sense Media nedávno vydala zajímavou výzkumnou zprávu založenou na výpovědi více jak 1200 učitelů o tom, jak jsou v amerických školách používány technologie.
 |
| Bořivoj Brdička (youtube.com) |
1. Digitální občanství se učí ve většině škol.
Přibližně 70 % amerických škol má ve vzdělávacím programu zařazenu alespoň část kompetencí digitálního občanství. Nejčastěji jmenovanými tématy jsou: kyberšikana, nenávistné projevy na internetu, autorská práva, bezpečnost a digitální drama. Pod pojem „digitální drama“ Common Sense zahrnuje vlastně všechny situace, kdy se člověk dostává do nějaké dramatické situace prostřednictvím internetu (hlavně soc. sítí). Popis takových situací, nejlépe samotnými žáky, je jednou z možných cest, jak uchopit mediální výchovu.
2. Učitelé věří, že digitální občanství pomáhá žákům dělat v online světě rozumná, bezpečná a etická rozhodnutí.
91 % oslovených učitelů je přesvědčeno, že metodika Common Sense Digital Citizenship je alespoň trochu efektivní a 52 % tvrdí, že extrémně.
3. Učitelé mají pochybnosti, zda jsou žáci schopni kriticky vyhodnocovat informace online.
35 % tento problém ve své třídě pozoruje velmi často. Mnozí si stěžují na fakt, že snadná dostupnost informací odvádí žáky od učení. Situace se s vyššími ročníky zhoršuje.
4. Více než čtvrtina středoškolských učitelů se setkává u svých žáků se sextingem.
Konkrétně je to 27 % u amerických středoškoláků, 19 % na 2. stupni a 5 % na 1. stupni.
5. Video při využití vzdělávacích technologií vítězí.
YouTube, SchoolTube ad. používá ve výuce na 60 % amerických učitelů. Na druhém místě mezi nástroji jsou specializované kancelářské balíky (Google G Suite for Education, Microsoft Office apod.), k dalším běžným nástrojům patří podpora wellbeingu, vlastní tvorba a soc. sítě.
6. Učitelé kladou velký důraz na vlastní tvorbu žáků pro dosažení kompetencí pro 21. st., ale odpovídající nástroje patří k nejméně využívaným ve výuce.
Zatímco kancelářské balíky s možností sdílet, komunikovat a prezentovat včetně systémů řízení výuky jsou používány cca v polovině tříd, specializované nástroje na tvorbu jen asi ve čtvrtině.
7. Existuje rozpor v tom, které nástroje učitelé považují za efektivní a které skutečně používají.
Jazykáři hodnotí jako nejefektivnější nástroje editory a prezentace, matikáři specializované aplikace a weby. Všichni ale častěji používají nástroje jiné.
8. Příliš mnoho učitelů se v oblasti využití technologií nevzdělává.
Jen 40 % učitelů hodnotí aktivity, jichž se zúčastnili v rámci svého dalšího vzdělávání, jako velice hodnotné.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat