Cermat: Uchazeči o SŠ uspěli oproti loňsku lépe v matematice

Uchazeči o studium čtyřletých maturitních oborů měli letos u jednotných přijímacích zkoušek v testu z matematiky v průměru o 7,2 procentního bodu lepší výsledek než loni. Matematiku zvládly v meziročním srovnání lépe také děti na šestiletých gymnáziích, na osmiletých hůře. Naopak v češtině se úspěšnost zájemců o maturitní studium snížila. Na čtyřletých oborech i šestiletých gymnáziích klesla o 3,2 procentního bodu, na osmiletých gymnáziích pak o 0,9 procentního bodu. Informuje ČTK.

Jaroslav Jirásko: Jednotné přijímačky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, deformují výuku.

„Jednotné přijímací zkoušky jsou rychlý a pro školy pohodlný nástroj, který ale absolventy škol unifikuje do šedivého stádečka. Cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ říká v reportáži magazínu Rodiče vítáni ředitel základní školy Jaroslav Jirásko. Reportáž vychází z diskuse na Kulatém stole EDUin a SKAV s tématem přijímací zkoušky.

Odborníci ve shodě s politiky: Vzdělávací systém v Česku neodpovídá potřebám 21. století

Vzdělávací systém v Česku neodpovídá potřebám 21. století, a je proto potřeba ho zkvalitnit. Aby reforma fungovala, měli by se na její podobě shodnout odborníci se zástupci všech politických stran. Důraz by se měl klást na růst platů pedagogů, větší podporu ředitelů a pedagogických fakult a revizi učebních plánů, podle kterých školy učí. Na semináři k auditu vzdělávacího systému v ČR, který připravila společnost EDUin, se na tom v Senátu shodli odborníci i politici. Informuje ČTK.

Stát chce vnutit školám úspory. Ředitelé protestují v otevřeném dopise premiérovi

Ředitelé odborných škol kritizují návrh ministerstva školství zrušit pozici zástupce ředitele pro praktické vyučování. Pro školy jde o klíčové lidi, kteří mají na starosti jednání s firmami, kam chodí žáci na praxe. Hrozí prý zhroucení systému. Tématu se věnuje MF DNES.

Česká školní inspekce udělila medaile Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání

Medaile Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání obdrželi ředitel CEITEC – Středoevropského technologického institutu a někdejší první náměstek ministra školství Jiří Nantl, děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Němec, ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského Markéta Pánková, děkan Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Randa, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba, státní tajemník v Úřadu vlády ČR a bývalý náměstek ministra školství Petr Špirhanzl, starosta obce Psáry a člen Školské komise Předsednictva Svazu měst a obcí ČR Milan Vácha a emeritní ředitel Gymnázia Zlín-Lesní čtvrť Bohuslav Záruba. Medaili pak získala také obecně prospěšná společnost Post Bellum, kterou zastupoval její ředitel a zakladatel Mikuláš Kroupa.

Noc literatury 2019

Už ve čtvrtek 9. května začíná od 18. hodin třináctý ročník Noci literatury. Známé herecké osobnosti budou číst v 63 městech v České republice úryvky knih zahraničních autorů. Díky Noci literatury se návštěvníci opět dostanou do nevšedních nebo i běžně nedostupných míst. Česká centra organizují Noc literatury také v Evropě i v zámoří. Vstupné na všechna místa je zdarma.

Karel Lippmann: Máchovská tradice v české poezii třicátých let dvacátého století. (Věnováno Asociaci češtinářů)

„Proto může být i poezie velice poučná a důležitá. Kdybychom jí ale dali možnost. Kdyby ti, kteří o podobě vzdělávání z různých pozic rozhodují, jí tuto možnost byli ochotni poskytnout,“ píše Karel Lippmann v úvaze o interpretaci poezie a výuce češtiny.

Češi učí v Německu. Těší se úctě a vydělají si

Do Německa míří nejen lékaři, ale i učitelé. Najdou tu nejen mnohem lepší platové ohodnocení, ale i větší respekt k tomuto povolání. A Němci posily vítají. Reportáž přináší Deník N.

Státní maturita je špatně, úroveň je strašně nízká, říká učitel matematiky z Youtube

Matematický mozek se dá naučit, lidé nejsou hloupí na matematiku, jen z ní máme strach. Matika je hrozně důležitá, když jí rozumíte, když máte matematické myšlení, zlepší vám to život. Státní maturita i přijímačky jsou špatně, neučíme matiku, jen připravujeme na zkoušky a podřizujeme výuku tomu, aby děti udělaly jeden test, říká Marek Valášek, zakladatel webů Mathematicator a Learntube, internetový i skutečný učitel matematiky. Dodává, že úroveň státní maturity z matematiky je neskutečně nízká, studenti pak prý mají problémy udržet se na vysoké škole. Rozhovor přináší DVTV.

Učitelům přibývají problémy s žáky s duševní poruchou

Dětí, které psychiatrické problémy mají, ve školách přibývá. Před učiteli stojí hned dvojí úkol. Na jedné straně by měli být schopni „vidět“ děti, které potřebují akutní pomoc. Na druhé straně by měli umět děti diagnostikované například s poruchami chování a dalšími psychiatrickými obtížemi zapojit do vyučování. Tématu se věnuje MF DNES.

Sociální sítě zkreslují realitu. Jsou nebezpečné hlavně pro děti

Jak děti poznají, že by se měly pro psychologickou pomoc obrátit na odborníka? Co pomáhá udržovat dobré duševní zdraví? A existuje „zdravý stres“? To jsou témata úvah Marie Salomonové v pořadu Výzva Televize Seznam.

Ve školách chybí branná výchova. Děti umí telefonní čísla, ve zbytku tápou

Branná výchova není na základních školách od roku 1991. Okrajově je nyní součástí několika předmětů jako občanská nauka, výchova ke zdraví, dějepis a jiných. Současná generace lidí mezi 30 a 40 lety tak například neví, jak se chovat během nehod, protože je to nikdo neučil. Školáky se proto snaží vzdělávat také hasiči. Tématu se věnuje iDNES.

Ministerstvo školství zkontroluje, zda kraje daly školám peníze na odměny

Ministerstvo školství se chystá kontrolovat, jak kraje rozdělily školám peníze na růst platů a zda se k učitelům dostaly i slibované odměny. Do nich měla letos putovat třetina přidávaných peněz. V příštím roce by to měla být polovina, v dalším období pak ještě větší podíl. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekl ministr školství Robert Plaga. Informuje ČTK.

Růžena Preissová: Učitel a rodič

„Budeme-li si vážit rodičů a budeme-li empatičtí k jejich připomínkám či kritice, budou si vážit oni nás,“ píše ředitelka gymnázia Růžena preissová v časopisu Řízení školy.

Robert Plaga, Arnošt Veselý, Jana Straková, Raimo Vuorinen a další na konferenci Úspěch pro každého žáka

Pořadatelé zveřejnili výstupy z letošní konference Úspěch pro každého žáka. K dispozici jsou videozáznamy, audiozáznamy a fotogalerie.

Presová: Rodiče odsuzují a zakazují. Nechápou, co děti na on-line světě přitahuje

Už to vypni. Jak se na to můžeš dívat? Taková blbost! Tohle video tě baví? Jsi normální? To zaznívá v mnoha domácnostech. Rodiče odsuzují, přikazují a zakazují. Sami doma ovšem tráví spoustu času na mobilech a počítačích kvůli práci. Tomu ale děti nerozumí. Rodiče tam prostě pro ně v ten okamžik duchem nejsou, a tak se obrací k vlastním hrám na tabletu. Rodiče často nechápou, co děti do on-line prostoru přitahuje, a pak se diví, že tak vyvádí, když se jim vypne wi-fi, říká Karolina Presová, lektorka digitální hygieny v pořadu Apel DVTV.

Učitelství se dá naučit, odkoukat od těch nejlepších, říká spoluzakladatel inovativního výcviku pro budoucí učitele

Ve školách chybějí učitelé. V běžné populaci zase existují lidé, kteří by rádi šli učit, ovšem chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Organizace Učitel naživo těmto lidem cestu před katedru umožňuje. Jen profesní přípravou nových učitelů to ale nekončí. „Je třeba, aby český vzdělávací systém prošel výraznou proměnou, a my jsme připraveni k ní přispět,“ říká jeden ze spoluředitelů organizace Jan Straka v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Praha vyzývá žáky pražských škol k opuštění plastů

„Chceme-li zlepšit stav našeho životního prostředí, musíme začít u sebe. A krajinu předáváme našim dětem. Chceme, aby si uvědomily, že nejlepší odpad je takový, který nevznikne. Proto bychom je rádi motivovali k tomu, aby se seznámily s odpadovým hospodářstvím, tříděním a recyklací,“ říká pražský radní pro školství Vít Šimral. Spolu s pražským primátorem inicioval soutěž, která cílí na pražské žáky. Týmy, které vymyslí nejlepší projekty na snížení produkce plastového odpadu, mohou od magistrátu získat až 10 000 Kč. Informuje Ekolist.

Od školdozorce k inspektorovi. Historie školní inspekce

Česká školní inspekce zveřejňuje novou publikaci zpracovanou historiky z Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského a pojednávající o historii školní inspekce v českých zemích od předtereziánských dob po současnost.

Noví učitelé chtějí pomoc mentora, jinak utíkají

„V některých školách je nový učitel tak trochu hozen do vody, v jiných se mu věnuje jeho zkušenější kolega a postupně mu ukazuje, co práce v konkrétní škole obnáší. I s pomocí zkušeného kolegy bývají začátky pedagogické kariéry velmi náročné,“ říká manažerka aktivity Začínající učitel projektu SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů) Monika Brodská. Průzkum ukázal, že ty školy, které se zřízení takové funkce brání, mají častější problém s odchodem nových učitelů. Tématu se věnuje MF DNES.

Připomínky Asociace češtinářů k chystaným změnám maturitní zkoušky

Asociace češtinářů je hluboce znepokojena chystanými změnami týkajícími se maturitní zkoušky, jak je obsahuje návrh zákona předložený MŠMT do připomínkového řízení 28. února 2019. Tento text shrnuje nejzásadnější námitky a poukazuje na problematická místa chystané novely.

Občanské vzdělávání? Odloženo

Občanské vzdělání by mělo žáky vybavit nejen informacemi o státním uspořádání či mezinárodní situaci, ale rovněž předat demokratické smýšlení, které nelze jednoduše napsat do testu. To obsahuje mediální gramotnost, občanské postoje, chápání lidských práv nebo solidaritu. Stát ale není schopen takový kurz podpořit a opakovaně oddaluje přípravu koncepce občanského vzdělávání nebo diskusi o nevyváženém stavu občanských kompetencí mezi jednotlivými typy škol. EDUin doporučuje vrátit agendu občanského vzdělávání z Úřadu vlády zpět na ministerstvo školství a zaměřit se na její dopracování v participativním duchu.

Tomáš Hazlbauer: Jak posuzovat funkčnost žákovského parlamentu?

Zatímco reflexe se žáky během zasedání ŽP je nezbytnou, ale velmi konkrétní a metodicky různorodou záležitostí každého koordinátora, hodnocení celého ŽP vychází z dlouhodobé práce s rozličnými typy ŽP a má tak univerzální podobu. Jeho rámcem je práce s klíčovými oblastmi (sférami), které ovlivňují funkčnost ŽP. Z nich vycházejí 3 základní faktory, v jejichž rámci jsou stanovena kritéria (v podobě popisů cílových stavů), podle kterých je možné hodnotit ŽP.

Přehled systémů odborného vzdělávání a přípravy v Evropě

Nově vydaná publikace Spotlight on VET (Zaostřeno na odborné vzdělávání a přípravu) nabízí stručný a výstižný přehled systémů odborného vzdělávání a přípravy ve 30 evropských zemích (všech členských států EU, Norska a Islandu). Vydalo ji Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop).

Praha udělá seznam dětských dlužníků a zastaví jejich exekuce

Praha vypracuje seznam dětských dlužníků do 15 let v hlavním městě, jejichž závazky se týkají magistrátu či městských organizací. Pak zastaví exekuce a dlužníkům odpustí tzv. příslušenství, samotný dluh nikoliv. Město také vypracuje metodiku vymáhání dluhů. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Informuje ČTK.

Učitelé - bez podpory a na hranici možností i sil

Nadační fond Eduzměna publikuje další kapitolu své studie Analýza výzev vzdělávání v České republice. Tato část je věnovaná učitelům. Přinášíme stručné shrnutí: Učitelky a učitelé se cítí být společensky opomíjení, přetěžovaní a bez podpory. Byť je prestiž učitelské profese pravděpodobně větší, než jak udávají některé průzkumy, platí, že čeští učitelé jsou ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nejhůře placeni. Jejich ohodnocení se pohybuje na 75 % platu profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání.

Učí učitele, ale berou méně než oni

Kdo bude učit příští učitele? Zatímco platy učitelů základních a středních škol v poslední době výrazně rostou a očekává se další skokový růst, na pedagogických fakultách jsou na tom o poznání hůř. Jejich platy jsou často podstatně slabší než platy absolventů, které na práci ve školách připravili. Vysokoškolští učitelé tak mohou být v pokušení dát vale univerzitě a jít učit třeba na gymnázium. Navíc je čím dál těžší získat pro akademickou dráhu i talentovaného studenta. Reportáž přináší Právo.

Ředitelé škol se budou vybírat jinak - od května bude platit nová podoba konkurzní vyhlášky

Konkursy na ředitele škol se od 1. května více zaměří na odbornost uchazeče. Tu posoudí vyšší počet členů výběrové komise, kteří budou mít k dispozici předem stanovená témata pro vedení řízeného rozhovoru. Novela příslušné vyhlášky také zjednoduší administrativu při výběru vhodného uchazeče.

Zdeněk Hromádka: Schrödingerova kočka: Fyzika v popkultuře a jak s ní pracovat ve vyučování

Fyzika, podobně jako jakýkoli jiný předmět, není vyučována někde v „izolované soustavě“. Takže z vnějšího světa (a tím je dnes zejména svět médií) k žákům přicházejí nejrůznější a často falešné obrazy o vědě a vědcích. Osobně se s existencí fyzikálních symbolů ve světě médií a v popkultuře vypořádávám tak, že aktivně nabádám žáky, aby si sami připravovali referáty a prezentace o populárních vědcích, vědkyních a mediálních symbolech vědy a přispívali tak k vytváření přesnějších a pravdivějších představ o vědě.

Sborovny stárnou. A seniorů přibývá i v jiných profesích.

Podle údajů Českého statistického úřadu přibývá v tuzemsku ekonomicky aktivních lidí ve věku 60 let a víc; v roce 2017 jich bylo skoro 439 tisíc. Pro srovnání: v roce 1993 pracovalo v seniorském věku 174 tisíc osob. Důvodů, proč číslo roste, je několik. Ten nejdůležitější je, že populace stárne. Trh práce však seniory potřebuje čím dál více – i proto, že mladí se na jejich místa nehrnou. Stárnou například sborovny – na základních školách je 40 procentům kantorů více než 50 let. Venkovským lékařům je v průměru pětašedesát let. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Škola v DOXu / DOX ve škole: Workshop pro pedagogy 2. stupně ZŠ a SŠ k výstavě JIŘIČNÁ a projektu #DATAMAZE

V rámci projektu Škola v DOXu / DOX ve škole nabízí galerie DOX školám a pedagogům metodiku využití galerijních animačních programů ve výuce – umíme bezpečně otevírat témata jako bezpečí na internetu, diskriminace, kreativita, svoboda, mediální gramotnost, osobní prožitek ad. Projekt obsahuje 2 workshopy, které jsou spojeny vždy s konkrétní výstavou a vedeny zkušenými lektory. Poskytneme vám inspiraci, podněty a materiály k následné práci ve výuce.

Vondrák: Nepotřebujeme maséry a manažery golfu, nemá kdo vyrábět, bude to dramatické

Máme problém nasytit trh práce v oborech, které jsou potřebné, musíme se starat o to, aby kraje ekonomicky prosperovaly, tvrdí poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák v rozhovoru pro DVTV. Právě kraje získají pravomoc ovlivnit, kolik žáků bude studovat na jednotlivých oborech středních škol. Vzdělávací systém vychovává lidi pro život a život je hlavně o práci. Když budeme vychovávat jen maséry, tak budeme mít národ plný masérů, ale nebude mít kdo vyrábět, míní hejtman.

Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

Minulý týden proběhly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Pro mnoho z nich to znamenalo smršť stovek uchazečů a obrovskou administrativní zátěž. „Nejsem šťastný z toho, že se z osmiletých gymnázií stala – alespoň v Praze – záležitost statusové módy. A nejsem šťastný ani z jednotných přijímaček. Je to desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče… Taky pořád přemýšlím o tom, jak zastavit nárůst méně kvalitních uchazečů,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka.

Martin Šimáček: Špatná novela "inkluzivní" vyhlášky. (Legislativní návrat k systémové segregaci)

„Ministr Plaga zřejmě v nejbližších dnech podepíše špatně připravenou novelu vyhlášky číslo 27/2016 Sb., která - zjednodušeně řečeno - nastavuje pravidla inkluze ve školách. Upravuje totiž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) a žáků nadaných. Do meziresortního připomínkového řízení se dostala poprvé již vloni před prázdninami, napodruhé znovu až před Vánoci. Přesto k novele zůstává nevypořádána dlouhá řada připomínek, především od ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví i zahraničních věcí, Úřadu vlády i ombudsmanky,“ píše Martin Šimáček na svém blogu.

Stále více bohatých lidí a firem investuje do vzdělání. Různými způsoby usilují o totéž: kvalitativní změnu systému

Pokud mají lidé z nadací, kteří rozhodují o využití peněz velkých dárců, pojmenovat největší problémy českého školství, hovoří o chronickém podfinancování resortu, nezájmu o výkon učitelské profese nebo nízké motivaci dětí k učení ve škole. Ale ještě jeden problém označují pravidelně za podstatný: velké rozdíly mezi různými školami. „Závislost úrovně vzdělání na tom, do jaké rodiny se dítě narodí a v jakém regionu chodí do školy, je u nás obrovská,“ zdůrazňuje v reportáži MF DNES Ondřej Zapletal, ředitel nadačního fondu České spořitelny.

Tomáš Hazlbauer: Jak žákovský parlament rozvíjet v dalších letech?

Ukazuje se, že školy s různě dlouhou a intenzivní zkušeností se žákovským parlamentem (dále jen ŽP) tak jako tak procházejí dvěma podobami „životního cyklu ŽP“. Jedná se o dvě různé optiky: růst parlamentu v krátkodobém horizontu a ŽP v životě školy dlouhodobě. V rámci pokusného ověřování byl pokryt de facto celý krátkodobý životní cyklus žákovského parlamentu, který odpovídá dvěma (někdy třem) školním rokům.

On-line seminář 25.4.: Počítáš, počítám, počítáme…

Motto lektorů Jovanky Rybové a Tomáše Kotena je „Dejme žákům prostor, aby zažili radost z matematiky“. Představí si náměty na hry a aktivity, které lze využít napříč vzdělávacími oblastmi.

Tomáš Chrobák - H-edu : Webinář 25.4.: Jak na práci s různě rychlými a nadanými žáky při hodině

Můžeme připravit a vést hodinu, tak aby v ní našel výzvy slabý, ale i nadaný žák? Jak nastavit funkční skupinovou práci v hodině? Jak pomoci žákům slabým? Jak aktivizovat žáky líné? Jaké typy úloh rozvíjí nadané žáky? Jestli Vám hlavou běží někdy tyto otázky, tak věříme, že webinář Vám některé zodpoví.

Tomáš Feřtek: Tři důvody, proč jednotné přijímací testy škodí. A tři návrhy, co s tím

„Zkuste si přečíst několik ukázek z letošních testových úloh přijímaček na střední školy: Vyhledejte v textu slabičnou podobu neslabičné předložky… Před Petrem stála jedna osmina celkového počtu chlapců, hned za Petrem stál jeho bratr Radek a za Radkem ještě pět šestin… První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta příslovečná způsobová… Nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem přistihl svůj mozek, že vypíná nejpozději na druhém řádku. V hlavě mi vytvoří tmu, dál nepustí ani slovo. Šetří můj čas a má pravdu,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Studie: Zatížení českých žáků domácími úkoly je v mezinárodním srovnání velmi nízké.

Empirická studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR ukazuje, jako zřejmě první u nás, že zatížení českých žáků domácími úkoly (DÚ) je v mezinárodním srovnání velmi nízké. Výzkum byl založen na datech z mezinárodních šetření TIMSS mezi žáky 4. a 8. tříd v přírodovědných předmětech a matematice. Ve 4. třídách stráví čeští žáci nad domácími úkoly v průměru 13 minut na každou vyučovací hodinu, což je pod průměrem zúčastněných zemí. V 8. třídách již průměrné zatížení DÚ v Česku představuje pouze 9 minut na vyučovací hodinu, nejnižší ze všech 45 zúčastněných zemí.

Do škol se mají vrátit dílny, polovinu nákladů proplatí kraj

Zhruba deset milionů korun z rozpočtu Zlínského kraje by mělo rok co rok podpořit technické a přírodovědné vzdělávání dětí na základních školách. Ty přitom nezřizuje kraj, ale obce, v malé části pak soukromé subjekty či církev. Pod kraj spadají jen speciální základní školy. „Chceme, aby se dílny v co největší míře do vyučování vrátily, a proto zřizovatelům nabídneme, že uhradíme polovinu nákladů, pokud se rozhodnou do dílen investovat,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík. Reportáž přináší iDNES.cz.

Asistentů pedagoga je přes 20 tisíc, za deset let počet vzrostl pětapůlkrát

Ve školách roste počet asistentů pedagoga. Za posledních deset let se jejich množství zvýšilo přibližně pětapůlkrát. V aktuálním školním roce jich pracuje 21 039. Vyplývá to z údajů ministerstva školství. Podle odborníků ale ve školách stále často kvalitní asistenti chybí. Většina ze současných 21 tisíc asistentů pracuje na částečný úvazek, v přepočtu na plně zaměstnané tak letos školy podle ministerstva mají asi 14 847 asistentů. Asistenti pedagoga jsou nejdražší částí inkluze. Informuje ČTK.

Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

Fyzika, to je pro mnoho českých dětí možná taková druhá „matematika“ a jeden z nejméně oblíbených předmětů. Často se učí definice zpaměti, počítají příklady dosazováním do vzorečků. „Já sama jsem ve škole moc nechápala, proč se to mám učit. Za celou svou školní docházku jsem neviděla snad jediný pokus,“ říká Petra Prošková, ředitelka projektu Elixír do škol. „Přejeme si, aby dnešní děti zažívaly fyziku jinak, aby skrze prožitek z objevování a zkoumání lépe chápaly svět kolem sebe.“ Rozhovor s Petrou Proškovou přináší magazín Rodiče vítáni.

Školský výbor Senátu projedná otevřený dopis politikům za záchranu českého školství

V úterý 23. dubna 2019 projedná školský výbor Senátu otevřený dopis politikům za záchranu českého školství. Otevřený dopis spolku Pedagogická komora podepsalo přes 3 800 pedagogů. Připojily se k němu i celé školy a organizace jako Společnost pro předškolní výchovu nebo Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Konkrétní návrhy obsažené v otevřeném dopise podpořili jednotlivci i školy v rámci akcí spolku Pedagogická komora Den učitelů v černé a Týden škol v černé, do kterých se zapojili učitelé z tisícovky škol.

Zakazováním telefonů se školy chovají jako bachaři. Mobil je prostředkem sebeobrany, míní psycholog

„Ten zákaz je tak hloupý, že člověk ani neví, ze které strany se do něho opřít. Školy dávají najevo, že se žákem jednají partnersky – a pak na jakýkoli malý problém reagují represí,“ říká psycholog Robert Čapek v pořadu Pro a Proti Čro Plus.

Kluci mají omezenější výběr. Systém je směruje na učňáky a průmyslovky

„Schopnost a vůle připravit se na přijímačky na gymnázium a dostat se tam je ve věku 10 – 15 let je více na straně dívek. Dívky spíše poslechnou rodiče a dají si domluvit. I když je to nebaví, udělají to spíše než kluci. Kluci jsou v průměru problematičtější. Jak jsme ukázali nedávno v jedné studii IDEA, roli hraje také známkování,“ říká v rozhovoru pro Respekt.cz Daniel Münich.

Studentská prostituce: Brigáda, o které se nemluví

Ačkoliv žijeme v zemi, ve které si můžeme dopřávat luxusu jménem bezplatné vzdělávání, zadarmo tak úplně není. Musíme počítat s nepřímými náklady studování. A ty, především ve velkých městech, tak úplně zanedbatelné nebývají... A protože z kapesného tohle všechno utáhneme jen stěží, volí si většina z nás možnost mít při škole zaměstnání... Kromě klasických přivýdělků ale existuje i alternativní cesta, na jejímž konci čeká finanční odměna. A co si budeme povídat, částka bývá většinou výrazně lákavější než u běžného povolání… Řeč je o prostituci. Reportáž přináší magazín Studenta.

Děti bohatých mají výhodu, jednotné přijímačky za nerovnosti nemůžou, tvrdí exministryně Valachová

„To, že větší výhodu mají děti vzdělaných, a tedy movitějších rodičů, je samozřejmě pravda. Ale byla to pravda před třemi i deseti lety. Vůbec to nesouvisí s jednotnými přijímacími zkouškami,“ říká Kateřina Valachová v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Průměrný záškolák má 37 neomluvených hodin. Často je kryjí i rodiče

Průměrnému záškolákovi na základní škole učitelé napočítali 37 neomluvených hodin, o 16 hodin méně než v roce předcházejícím. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce. Jednoznačně dobrá zpráva to ale není. Inspekce totiž spolu s tím na sedmi stovkách škol, které navštívila, zaznamenala nárůst hodin omluvených. Část z nich spadá do kategorie skrytého záškoláctví. Tak označují ve školách situaci, kdy se žák „ulije“ z vyučování, ale omluvenku přinese. Buď od rodičů, nebo si ji napíše sám. Tématu se věnuje iDNES.cz.

Do semifinále ceny pro inspirativní pedagogy Global Teacher Prize Czech Republic 2019 postoupilo 31 pedagogů z 10 krajů

Do letošního ročníku ceny GTP CR se přihlásilo 124 pedagogů základních a středních škol. Po prvním kole hodnocení jich do semifinále postoupilo 31 - jsou mezi nimi učitelé působící v malých obcích i velkoměstech napříč celou Českou republikou. O finalistech se rozhodne 25. dubna.

Jak prakticky a moderně učit ekonomii na středních školách

Organizátoři Ekonomické olympiády nabízejí jednodenní kurzy šité na míru středoškolským pedgagogům. Kurzy jsou vytvořeny předními odborníky na základě výsledků celonárodní Ekonomické olympiády.

Magdalena Karvayová: Diskriminace romských dětí v českém školství přetrvává, jen se „převlékla“ do jiného kabátu

Ač byla jedničkářka, jeden z učitelů jí řekl, že na speciální škole mezi „její rasou“ jí bude lépe. Magdalena Karvayová vystudovala vysokou školu a dnes pomáhá romským rodičům, aby jejich děti získaly plnohodnotné vzdělání a aby segregace z českého školství jednou provždy zmizela. Rozhovor s Magdalenou Karvayovou přináší časopis Romano vod´i.

Mezi rodiči roste počet nespokojených se vzděláváním. Jejich představy o podobě školy se však příliš nemění

V opakujících se šetřeních se míra spokojenosti rodičů se školami a vzdělávacím systémem pohybuje nyní okolo 50 %, před 10 lety to bylo 74 %. Zajímavé je, že zhruba dvě třetiny rodičů se nebrání změnám, ale 48 % z nich nevěří, že k nim dojde. Rodiče se dnes spíše domnívají, že odpovědnost za vzdělávání dětí má škola - 54 % spíše než rodina - 46 %, a co je zajímavé, tak 66 % rodičů vnímá nedostatečný důraz škol na kázeň a disciplínu.

Studentské volby do Evropského parlamentu

Ve dnech 7. a 9. května pořádá Jeden svět na školách, vzdělávací program společnosti Člověk v tísni, "Studentské volby do Evropského parlamentu 2019". Volby do Evropského parlamentu mívají vůbec nejnižší účast ze všech typů voleb v ČR a zároveň jednu z nejnižších v rámci Evropské unie. K těm posledním, které se konaly v roce2014, přišlo k urnám pouhých 18 % voličů.

Sylvie Doláková: Dyslektici v mateřinkách?

Jsou nebo nejsou? Docela by se mohlo zdát, že tento problém se předškolních dětí netýká. Porucha učení zvaná dyslexie je častým projevem špatných výsledků ve školní práci žáků.

Ředitelka školy: Střetáváme se s novou generací rodičů, kteří stojí téměř vždy na straně žáků. Za všechno může škola

„Uvědomme si, že co žák, to zhruba 50 tisíc korun za rok. Když si dupneme, tak oni odcházejí tam, kde nedupají. Na obranu těch dětí bych ale řekla, že takhle jsme si je vychovali. Jestli od školy někdo očekává, že změníme tento společenský problém, na to nemáme kapacitu a myslím, že k tomu nejsme ani oprávnění. Střetáváme se s novou generací rodičů, kteří stojí téměř vždy na straně žáků. Za všechno může učitel nebo škola,“ vysvětluje v reportáži MF DNES Dana Havranová, ředitelka Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Rychnově nad Kněžnou.

Saša Uhlová: Problém segregace dětí začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.

„Když mluvíme o segregaci ve vzdělání, máme většinou na mysli střední školy, kde se na víceletých gymnáziích soustředí děti z lepších rodin prostě proto, že jejich rodiče mají vzdělání, přehled nebo ambice. Děti se tak v páté třídě rozdělí a v dospělosti se pak lidé z různých vrstev neznají. Takto se prohlubují příkopy ve společnosti – ty příkopy, o kterých poslední roky vedeme tolik debat a lámeme si hlavu, co máme dělat, aby nebyly. Jenže celý problém se segregací začíná zjevně mnohem dřív a vůbec se nemusí jednat o ambiciózní rodiče, kteří by chtěli pro své děti co nejelitnější vzdělání,“ píše Saša Uhlová v komentářovém deníku A2larm.

Děti volají o pomoc. Počet hovorů na Linku bezpečí skokově roste

Počet dětí, které jsou ochotné svěřit se s problémem, roste. V minulém roce na Linku bezpečí zavolalo téměř 160 tisíc dětí. Přibývá například těch, co řeší šikanu. Denně jich kvůli tomuto problému volá pět až šest. Tématu se věnuje iDNES.cz.

Nová kampaň upozorní děti na problémy se šikanou

Na šikanu začíná dnes v Česku upozorňovat nová osvětová kampaň, kterou připravil dětský televizní kanál Cartoon Network ve spolupráci s Linkou bezpečí a youtuberem Kovym. Cílem kampaně s názvem Buď kámoš, postav se šikaně (v originále Be a Buddy, not a Bully) je ukázat dětem, že být jiný není na překážku, ale právě naopak. Součástí kampaně budou videospoty na internetu a ve vysílání Cartoon Network. Informuje ČTK.

Český student v USA pomohl odhalit slabiny virtuální reality

Student brněnské techniky Martin Vondráček se při pobytu ve Spojených státech podílel na odhalení bezpečnostních chyb v aplikacích pro virtuální realitu. Výzkumníci na zjištěné slabiny upozornili vývojáře, chyby se tak podařilo napravit, a tím předejít potenciálním útokům. Hackeři se teoreticky mohli nepozorovaně dostat do soukromých místností ve virtuální realitě. Informuje ČTK.

SPD hraje hlavní roli v šíření nenávisti, tvrdí vnitro ve zprávě. Hrad stranu hájí

Zpráva o extremismu vyšla loni naposledy. Letos ji ministerstvo vnitra vydá už s jiným názvem. Bude se jmenovat Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti. Druhá část názvu je důležitá. Vnitro se totiž věnuje novému fenoménu – projevům předsudečné nenávisti. „Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ píše se v úvodu zprávy. Informuje Seznam Zprávy.

Klause mladšího odvolala Sněmovna ze školského výboru.

Poslanci odvolali Václava Klause mladšího ze školského výboru Sněmovny. Vyhověli tak ODS, která usilovala o odvolání Klause poté, co ho vyloučila ze strany. Byl to už druhý pokus občanských demokratů dostat Klause mladšího z čela školského výboru. Pro odvolání Klause hlasovalo 93 ze 150 přítomných. Nepomohlo mu ani to, že návrh podpořila jen necelá čtvrtina klubu ANO a zastali se ho komunisté a také SPD Tomia Okamury, s výjimkou Moniky Jarošové. Informuje iDNES.cz.

Oldřich Botlík: Přijímací testy brání změnám. Nezavádějme další povinné nesmysly, ale hledejme, které zrušit

„Jednotné přijímací a maturitní testy z matematiky a češtiny mají dva významné přínosy. Odhalují, jakými pitomostmi se musejí zabývat naše děti, aby prospěly. A také to, že jejich učitelé už jsou zřejmě apatičtí nebo na těch hloupých úlohách nevidí nic divného. Protože se hromadně nebouří. Nezačneme-li to okamžitě řešit, bude pořád rychleji přibývat žáků, kteří nečtou knihy, matematiku nenávidí a mnohdy ztratili chuť mít s vlastním vzděláváním cokoli společného. Což je problém nejen jejich, ale také náš. Už dnes. A vážný,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.

Přijde mi zbytečné někomu znemožnit učit proto, že neumí zpívat nebo nezaplave stovku na čas, říká vítězka ankety Zlatý Ámos

„Po gymnáziu jsem šla u nás ve Vacově do družiny. Před dvaceti lety jsem to poprvé zkusila na pedagogickou fakultu v Plzni, ale neuspěla jsem u talentovek. Pak přišly děti, do školy jsem se vrátila až když mi bylo něco přes třicet. Dneska jsem na téhle škole šestnáctým rokem. Ze začátku v družině, pak jsem u toho začala i učit, teď už osm let jen učím. Šestým rokem s tím správným papírem,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni vítězka letošní ankety Zlatý Ámos Pavlína Kopáčiková.

Mapa výdělků: Platy rostou stále rychleji. Učitelé dostali přidáno až o čtyři tisíce, hůř jsou na tom lidé v administrativě

Platy i mzdy rostly v posledních letech výrazně rychleji než tomu bývalo dřív. Například platy učitelů každoročně stoupaly v průměru o jeden až dva tisíce korun, v roce 2018 si ale učitel vydělal dokonce o čtyři tisíce více než o rok dřív. Za sedm let se tak plat učitele na prvním stupni základní školy zvýšil v průměru o 10 tisíc, téměř polovinu z toho ale představuje zvýšení v loňském roce. Ukazují to nejnovější čísla ministerstva práce z Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2018. Informují Hospodářské noviny.

Princip, že každý musí mít maturitu, je fikce, říká hejtman Vondrák. Pokrývačů je málo a robot vám topení neopraví

„Vedení kraje musí respektovat trh práce v daném kraji. Existují firmy, které mají své požadavky, a vzdělávací systém by měl respektovat to, co potřebuje trh práce. V reakci na náš návrh zaznívá, že musíme vychovávat lidi k obecnému, flexibilnímu vzdělávání, které umožní se přizpůsobit. Proti tomu nic nemám, ale od toho máme celoživotní vzdělávání. Nemůžeme dospět do situace, že budeme připravovat lidi pro trh práce za deset patnáct let a nerespektovat potřeby trhu práce v daný okamžik. Musíme respektovat také to – a to už děláme –, že celoživotní vzdělávání bude připravovat lidi i pro budoucí nabídku práce v rámci krajů. To je klíčové,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák v rozhovoru pro Deník N.

Žáci tápou ve vztazích, neumí komunikovat

Jirkův bratr si už dlouho ve společném pokoji pouští nahlas hudbu, která se Jirkovi nelíbí. Jirka si to ale nechce s bratrem rozházet. Co má udělat? I na tuto otázku museli deváťáci a studenti druhých ročníků středních škol ze 153 zařízení odpovědět v testech zaměřených na sociální gramotnost. Výsledky Českou školní inspekci v některých ohledech vůbec nepotěšily. „Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníků v testu dosáhla 54 procent, což indikuje horší než očekávaný výsledek,“ stojí v inspekčním materiálu. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Tomáš Hazlbauer: Jak založit žákovský parlament?

Rozsáhlé možnosti metodické podpory školám při zavádění žákovských parlamentů (dále jen ŽP) byly pro účely pokusného ověřování redukovány na ty, které jsme vyhodnotili jako minimální, přesto potřebné pro to, aby byl ŽP úspěšně zaveden. Na základě pozorování a zpracování poznatků a po jejich pečlivé analýze byla formulována sada doporučení pro zavádění ŽP. Doporučení jsou směřována ke škole jakožto celku, i když se někdy týkají vedení školy, někdy osoby, která parlament koordinuje, a někdy obou.

Tajný učitel: Tristní (Potácíme se ode zdi ke zdi. Tu přijde lobbovat průmyslník, tu akademik, pak testolog či elitář)

Co vlastně znamená, když někdo praví, že úroveň žáků je tristní? Dostaneme do prváku nějaké, jakkoli vybrané žáky na různé úrovni znalostí, návyků, motivace, aktivity, komunikativnosti, pasivity apod. To je jejich skutečný momentální a jedinečný stav, podmíněný tisíci vlivy a okolnostmi v jejich dosavadním osobním i školním životě. Nějak prolezli sítem, takovým či makovým, sedí ve třídě a čekají na výuku. Co jsou skutečně zač, co na ně platí, na co reagují, jak se připravují, zda chodí do školy, či ne a jak zafungují v novém kolektivu, to se dozvíme až po nějakém čase a nějaké sdílené zkušenosti mezi nimi, spolužáky a učiteli.

Tomáš Feřtek: Vina není na žákovské straně. Co je třeba změnit, je způsob, jakým děti učíme psát.

„Pravidelně se v posledních letech setkávám se studenty a absolventy i velmi prestižních gymnázií, jejichž schopnost psát se blíží nule. Zvládnou pravopis, velká písmena, asi by uměli pojmenovat druhy vedlejších vět a jakž takž ovládají interpunkci, ale vystavět srozumitelnou větu, která by se nezapletla sama do sebe, natož vybudovat strukturu složitějšího textu, například seminární či bakalářské práce, je úkol nad jejich síly,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Zdeněk Sotolář: Víme, kam nás vede státní maturita?

Státní maturitu provázejí neustálé pochybnosti, státní maturita rozdělila učitele do nesmiřitelných táborů zastánců a odpůrců. A tak se rojí z obou táborů nesmiřitelné názory. Ale na některé otázky si musíme odpovědět všichni.

Tomáš Hazlbauer: Jak vypadá funkční žákovský parlament?

Funkční žákovský parlament (dále jen ŽP) je nástroj občanského vzdělávání na ZŠ a SŠ, který pomocí konstruktivistické a zážitkové pedagogiky připravuje žáky na život v demokratické společnosti díky rozvoji jejich občanských kompetencí v oblasti dovedností (Jak na to?) a postojů (Proč to má smysl?) a při dlouhodobém působení má vliv i na jejich hodnotové ukotvení (Co to pro mě znamená?). Oproti většině jiných nástrojů občanského vzdělávání má žákovský parlament velmi systematickou, rozsáhlou a prověřenou metodologii, dlouhodobé zakotvení v životě školy a dopad na velké množství cílových skupin.

On-line seminář 18.4.: Diferencovaná výuka aneb Jak pracovat s nadanými žáky v běžné třídě

Problematika existence nadaných žáků si již ve většině českých škol získala zaslouženou pozornost. O jejich odlišných edukačních potřebách se také hovoří. Učitelům se dostaly do povědomí informace o nutnosti adekvátní podpory nadaných žáků. Jaká ale tato podpora konkrétně je, v čem spočívá? Jaké jsou konkrétní kroky a náměty pro práci s nadanými žáky v běžné třídě? Jana Škrabánková připravila webinář, který bude formou otázek a odpovědí z praxe formulovat zásadní body práce s nadanými žáky.

Jaroslav Miller: Koncepce vzdělávání pedagogů je zastaralá. Bez její proměny se kvalita českého školství nezlepší

„Politická reprezentace České republiky začíná po dlouhých letech okázalého nezájmu konečně řešit ostudnou úroveň odměňování učitelů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi sice pořád pokulháváme, nicméně situace se zvolna lepší. Finance jsou podmínkou nutnou, avšak k opravdovému posunu vpřed je nezbytné redefinovat filozofii pedagogického vzdělávání a získat pro ni konsenzus uvnitř učitelské obce,“ píše rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller v Lidových novinách.

Ředitelka školy: Když já chci udělat rodičům radost, říkají děti při odchodu na víceletá gymnázia. Přínos pro společnost nevidím

„Navíc se jako ředitelka základní školy musím ptát: jak k tomu přijdou běžné školy? Není to fér. Po nás se chce maximální inkluze. Vymýšlíme, jak začlenit co nejvíc dětí do běžného vzdělávacího proudu, vytváříme individuální vzdělávací plány, sháníme asistenty, budujeme kolektiv. Na druhé straně je ale dovoleno, aby se vytvářela takováto selekce, a to za hlasitého potlesku veřejnosti, která je osmiletým gymnáziím bůhvíproč velice nakloněna. Musím říct, že nechápu, v čem spočívá přínos této situace – pro děti, pro školy, pro stát,“ píše ředitelka základní školy Martina Štychová pro magazín Rodiče vítáni.

Děkan pedagogické fakulty: Za neoblíbenost fyziky si mohou učitelé do jisté míry sami

„Poctivě si však musíme říci, že si za neoblíbenost fyziky můžeme jako její učitelé do jisté míry sami. Obsah školské výuky fyziky jsme v uplynulých mnoha desítkách let poměřovali pouze s věcnou správností a zapomínali jsme na didaktiku fyziky, tedy na to, jak fyzikální poznatky předávat žákům, aby pro ně byly pochopitelné a aby byla výuka názorná a zajímavá,“ říká děkan plzeňské pedagogické fakulty Miroslav Randa v reportáži iDNES. O to více se podle něj nyní musí snažit, a to hned na třech frontách - jako učitelé, učitelé učitelů i jako autoři učebnic.

Záškoláci moderní doby chodí hrát hry do showroomů

Je jedenáct hodin dopoledne a v pražském showroomu jednoho z největších prodejců elektroniky je na dvacet dětí. V té době by přitom měly sedět v lavicích, místo toho ale hrají na počítačích akční hry nebo si u konzolí vybírají svůj oblíbený fotbalový tým. Záškoláků není výrazně více než v minulosti, jen se jejich způsob „zatahování“ hodin mění. Reportáž přináší iDNES.

GEGfest 2019 má motto „Láska k učení“

GEGfest Praha 2019, pátý ročník komunitní konference o technologiích ve škole, kterou pořádají učitelé pro učitele, se letos koná v sobotu 11. května 2019 od 9:00 do 17:30 na Pedagogické fakultě UK.

Můžeme zabránit šikaně ve školách? A další témata v Přehledu informací ze zahraničí ČŠI

Šikana podkopává právo dětí na kvalitní vzdělávání. Upozorňuje na to nedávná zpráva UNESCO o násilí a šikaně na školách. Děti se často stávají terčem šikany v důsledku pozorované odlišnosti – fyzická, nekonformní genderové normy, rasa či národnost. Nedávná přehledná zpráva Eurydice o integraci žáků z imigračního prostředí uvádí jako důvod i odlišný mateřský jazyk. Vzrůstá i novodobá „kyberšikana“.

Víc učňů nepotřebujeme, říká Plaga. Bylo by to destruktivní, trh práce se změní, souhlasí Kartous

Kraje chtějí získat možnost přímo rozhodovat o počtech přijatých studentů na jednotlivé obory na středních školách. Podle nich by to pomohlo obsadit obory, které odpovídají potřebám jednotlivých regionů – firmám dlouhodobě chybí hlavně kvalitní učni v technických profesích. Ministr školství Robert Plaga (ANO) i odborník na vzdělávání Bohumil Kartous ale před navyšováním počtu učňů a orientací na aktuální potřeby podniků varují. Česko podle nich víc učňů nepotřebuje, shodli se v pořadu 90' ČT24.

Robert Plaga k povinné maturitě z matematiky: Mou ambicí je, aby maturitní test nebyl strašákem

„Mou ambicí je, aby maturitní test nebyl strašákem, který zkouší teoretické znalosti, ale aby šlo o zkoušku praktických dovedností,“ vysvětluje směr, kterým by se rád vydal, ministr školství Robert Plaga. „Nemyslím tím zjednodušení, ale zaměření na úlohy, které jsou využitelné v reálném životě,“ dodává. O tom, že by testy rád posunul směrem k takzvané aplikované matematice, už mluvil i s ředitelkou Cermatu Michaelou Kleňhovou. Tématu se věnuje MF DNES.

Strašákem maturantů zůstává matematika

„Učíme studenty zvládat testy z matematiky, ale pak zbývá menší prostor na to, co bychom učit skutečně měli. Matematika je o logickém uvažování, a ne o testech. Forma testování je to nejhorší, co může být,“ uvedl v reportáži Práva ředitel Střední průmyslové školy stavební Vilém Zeiner s tím, že také nelze najít v případě matematiky společný jmenovatel pro gymnázia, odborné školy a učiliště s maturitou.

V Česku sportují především děti z bohatých rodin, ty z chudých tloustnou

České děti prokazatelně tloustnou a jsou stále neohrabanější. Ukazuje se také, že pro mnoho z nich je sport čím dál hůře dostupný. Kdo za úpadek pohybu může? A dá se něco udělat pro to, aby se kondice dětí zlepšila? Tématu se věnuje magazín Rodina DNES.

Robert Plaga odpovídal v Profesních interpelacích Učitelské platformy

Nový pořad pro komunikaci s učitelskou veřejností přinášejí Učitelská platforma, spolek Otevřeno a pražská Průmyslová škola sdělovací techniky Panská. V prvním díle Profesních interpretací vedl učitel Michal Kaderka rozhovor s ministrem školství Robertem Plagou. Základem rozhovoru byly tři otázky, které v rámci diskusní skupiny vybrali učitelé. Jako první padla otázka: S kým jednáte, když chcete jednat s učiteli? Koho se ptáte, když chcete zjistit jejich názor?

Vlivní poslanci chtějí odložit povinnou maturitu z matematiky. Bojí se velkého počtu propadlých

MF DNES oslovila 30 poslanců ze dvou set – školské experty politických stran zastoupených ve Sněmovně prakticky všechny. Čtrnáct bylo pro odklad, jedenáct pro co nejrychlejší spuštění povinné maturity z matematiky, zbytek neměl jasný názor. Oba tábory jsou zhruba stejně velké, ale odklad ještě za rok 2022 podporuje hlavně opozice. Že je za současné situace zavedení povinné maturity z matematiky chybou, si myslí třeba Piráti včetně jejich předsedy Bartoše. Nejradikálněji pro byli v odpovědích na anketní otázku naopak oslovení komunisté.

Ředitelka školy Martina Thumsová: Naše škola je založená na tom, aby každý zažil pocit úspěchu

Po platech se stala inkluze ve školách asi jedním z nejdiskutovanějších témat ve školství. Mnozí učitelé si stěžují na administrativu i na to, že příliš mnoho dětí s nějakou potíží se nedá zvládnout. Jiní naopak inkluzi obhajují. „Nejenom děti s postižením, ale každé dítě může mít problém během docházky do školy a každému máme podávat pomocnou ruku,“ popisuje Martina Thumsová, ředitelka ZŠ Mendelova, která se netají tím, že inkluzi vítá.

Irena Hejdová: Helikoptéry startují: Jakou školu proboha vybrat? (Vyrůstají generace potenciálních sobeckých spratků)

"Je těžké někomu radit. Každý rodič od školy očekává něco jiného. Někdo přísné učitele, výkon a dril, jiný naopak co největší volnost a svobodu. Většina včetně mě stojí o jakousi zlatou střední cestu a snaží se ji najít ze všech sil. Rodiče dnes mnohem víc než dřív řeší, kterou školu vybrat. Není to jen rozptylem škol od státních k soukromým či od klasických k různým vzdělávacím alternativám. Ale i tím, že dnešní rodiče často spadají do kategorie, která už má v zahraničí přiléhavý a vtipný název ´helicopter parents´," píše Irena Hejdová pro deník Aktuálně.

Výzkum postojů rodičů ke školství. Co rodiče očekávají od školy a čím se řídí při jejím výběru?

V období zápisů do základních škol opět začíná více vyvstávat otázka, jak má podle rodičů vypadat škola, do které své děti zapíší a zásadně tak ovlivní jejich budoucí životní vyhlídky. Jaké jsou tedy ukazatele, kterými se rodiče při výběru školy řídí a co od školy očekávají? Hlavním faktorem pro výběr základní školy je kvalita lidí, kteří se o jejich děti budou starat a vzdělávat je, na tom se shodne 60% rodičů. S rostoucím vzděláním pak rodiče častěji zmiňují způsob výuky (důležitý pro 67 % vysokoškoláků oproti 43 % u rodičů bez maturity), reputaci (52 % vs. 40 %) a přístup školy k žákům nebo rodičům (39 % oproti 25 %). Vyplývá to z výzkumu společnosti Median, který si loni nechala zpracovat nezisková organizace Člověkv tísni.

Cermat zveřejnil zadání přijímaček. Ještě před rokem to odmítal, před dvěma roky hrozil i „právními kroky“

Cermat na svých stránkách zveřejnil zadání testů jednotných přijímaček na čtyřleté obory a nástavby. Zároveň upozornil, že i v dalších termínech konání zkoušek zveřejní zadání vždy už odpoledne. Ještě vloni to odmítal a před dvěma lety dokonce vyhrožoval právníky.

Nedostatečné platy učitelů vedou k horším výsledkům žáků, vyplývá z analýzy. Stát na učitelích „ušetřil“ 500 miliard

Dlouhodobě nízké platy českých učitelů mají přímý dopad na studijní výsledky žáků. Ze srovnání studijních výsledků školáků v mezinárodních testech PISA a úrovně platů učitelů ve 24 zemích OECD vyplývá, že v zemích s relativně lépe placenými učiteli je podíl žáků se špatnými výsledky nižší a podíl žáků s dobrými výsledky vyšší. Česká republika vychází jako země s vůbec nejnižšími učitelskými platy v rámci 24 zemí OECD a zároveň jako jedna ze zemí s relativně nejhoršími studijními výsledky dětí na základních školách.

Lenka Wagnerová: Kde vzít dobré učitele?

„Kde vzít dobré učitele? Na fakultách. Ale fakulty připravují pořád spíš odborníky v jednotlivých oborech než lidi schopné předat dětem nejen soubor dat, ale především zájem o to, jak svět funguje, upevnit v nich touhu stále se vzdělávat, rozvíjet své dovednosti. Učit by měl ten, kdo bude mít přirozenou autoritu, bude zvládat případné krizové situace, bude skvělý komunikátor, průvodce světem poznávání. To ale nemůže být každý, na to je potřeba nadání náležitě rozvinuté studiem,“ píše Lenka Wagnerová v Deníku Referendum.

Výsledky ankety o nejoblíbenější dětskou knihu

Celkem 1958 dětí a knihovníků hodnotilo knižní produkci roku 2018 a v celorepublikové anketě hlasovalo o nejoblíbenější dětskou knihu. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) u příležitosti mezinárodního dne dětské knihy vyhlásily výsledky 26. ročníku literární ankety SUK – Čteme všichni o nejoblíbenější dětskou knihu. V České republice jde o nejstarší anketu svého druhu, jejíž tradice sahá až do roku 1993.

Konference: Kariérové poradenství pro inkluzivní společnost

Výzva k přihlášení příspěvků na konferenci Mezinárodní asociace pro studijní a profesní poradenství. Mezinárodní konference Kariérové poradenství pro inkluzivní společnost se uskuteční 11.–13. 9. 2019 v Bratislavě. Jedná se o prestižní konferenci s dlouhou tradicí, kterou zastřešuje Mezinárodní asociace pro studijní a profesní poradenství (IAEVG), nejstarší a největší mezinárodní organizace v oblasti kariérového poradenství, která má členy z 36 zemí.

Výuková aktivita „spin doctoring“

Lekce se zabývá manipulační technikou zvanou spin doctoring. Technika, která se například používá pro odpoutání pozornosti od skandálu nebo převedení pozornosti méně důležitým směrem. Aktivita pracuje se známými kauzami, které byly veřejností vnímány jako vrtění psem (wag the dog), tedy odvedení pozornosti od hlavního tématu v příslušné době.

Česká školní inspekce pozvala odborníky k další diskuzi o formativním hodnocení

První blok diskuse byl zaměřen na příklady inspirativní praxe z těchto projektů. Zřizovatel sítě ZŠ Heuréka a ředitel Centre for Modern Education Jan Kala představil koncept budování kultury myšlení v předškolním a základním vzdělávání. Aktivity jsou však vhodné pro jakýkoli stupeň školy. Ve stručnosti nabídl myšlenky a náměty, pro které je možné ve škole vytvořit podmínky a v bezpečném prostředí je zkoušet realizovat. Na něj navázaly Hana Kasíková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Jana Palanská ze Základní školy Kly a seznámily posluchače s konkrétními aktivitami zabývajícími se podporou škol spolupracujících v tématu formativního hodnocení.

Plaga ustoupil krajům. Budou rozhodovat, kolik dětí mohou přijmout střední školy. Shoda je i na průběžném testování.

Kraje, tedy zřizovatelé středních škol, mají rozhodovat o tom, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich přijmou. Doteď o tom rozhodovali výhradně ředitelé škol. Předpokládaný počet přijatých uchazečů by tak školám musely schvalovat kraje. Tuto kompetenci jim chce přenechat ministr školství Robert Plaga (ANO), který byl ale dosud proti. Návrh také minulý rok na podzim zamítla vláda. Na podpoře se ve středu domluvil na setkání s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou. Informuje deník Aktuálně.

Ministr se shodl s hejtmany: Kraje budou rozhodovat o kapacitě středních škol, bude se testovat v 5. a 9. třídě

"Kraje budou mít jako zřizovatelé středních škol pravomoc rozhodovat o oborech a kapacitě nabíraných žáků. Speciální inspekční tým České školní inspekce bude nadále kontrolovat školy a ty, které selhávají ve vzdělávacím procesu, budou muset ukončit činnost. Zástupci ministerstva školství se navíc setkají s představiteli krajů a budou s nimi postupně jednat o jejich potřebách v oblasti vzdělávání. Při společném jednání 10. dubna 2019 v Praze se na tom shodli ministr školství Robert Plaga a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová," uvádí Asociace krajů v tiskové zprávě.

Hana Vacková: Učitelé potřebují peníze. Ovšem zdaleka nejen je

„Učitelské povolání je velmi náročná profese, potýkající se s problémy, které se špatně popisují veřejnosti, jež chce většinou jednoduchá vysvětlení. V tak diverzifikované společnosti jako ta naše je jasné, že ve školství nechybí zdaleka jen peníze. Co tedy potřebuje český učitel? Důvěru,“ píše středoškolská učitelka Hana Vacková v Deníku Referendum.

Filip Šimeček: Jak přesvědčit konzervativní kolegy, aby vzali názory Roberta Čapka z knihy Líný učitel za své?

„Jak přesvědčit konzervativní kolegy, aby si knihu (Robert Čapek: Líný učitel. Cesta pedagogického hrdiny) přečetli, zamysleli se nad ní a pokud možno vzali názory v ní obsažené za své? Domnívám se, že jako progresivní pedagogové (a Čapek to ve své knize několikrát zdůrazňuje) musíme argumentačně obstát ve třech klíčových oblastech,“ píše středoškolský učitel Filip Šimeček v Deníku Referendum.

Hana Košťálová: Žáci by ve školách měli víc číst a porovnávat texty

V českých školách se málo čte a učitelé moc neumí u dětí rozvíjet schopnosti nutné k porozumění informacím. Žáci by měli víc porovnávat různá sdělení a pracovat s texty i v předmětech mimo češtinu. V rozhovoru s ČTK to řekla programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová, která je odbornicí na rozvoj čtenářských dovedností. Za svou práci dostala nedávno ocenění od ministerstva školství. Čtenářství má podle ní vliv na fungování celé společnosti.

Eduzměna: Žáci se propadli v gramotnostech a v učení nevidí smysl

První část studie Analýza výzev vzdělávání v České republice, kterou přinášíme, se věnuje výsledkům vzdělávání žáků. Dozvídáme se z ní, že v různých oblastech (přírodovědná, matematická, ale třeba i mediální či sociální gramotnost) dochází k negativním trendům. Zároveň dochází na úrovni celého vzdělávacího systému (regiony, jednotlivé typy škol apod.) k výrazným rozdílům v kvalitě vzdělávání. To v praxi znamená, že mezi stejně starými děti v různých školách či regionech může být rozdíl ve znalostech a dovednostech až 1,5 roku školní docházky.

Učitelky na základních školách loni braly víc než jejich mužští kolegové. O osmdesát korun

Učitelky na tuzemských základních školách si v loňském školním roce vydělaly více než učitelé. Své mužské kolegy sice překonaly jen o osmdesát korun hrubého, ale došlo k tomu poprvé za posledních sedm let. Vyplývá to ze statistiky, kterou České televizi poskytlo ministerstvo školství. Podle něj za změnou stojí věk učitelů a jejich individuální odměňování.

Výzvy občanského vzdělávání

„Občankáři“ zvou na seminář, na kterém vystoupí zástupci Jednoho světa do škol, Variant, Institutu Terezínské iniciativy, Paměti národa a USC Shoah Foundation. Dále „Občankáři“ představí elearningové kurzy a Letní školu.

Povinná maturita by matematice jen ublížila, říká Ondřej Šteffl

„Vystudoval jsem matfyz a snadno bych odmaturoval z matematiky i dnes. Matematika je krásná a je nejlepším nástrojem pro rozvoj logického myšlení, cvičí koncentraci, vytrvalost, ale i představivost a schopnost řešit nestandardní problémy. Vím to. To vše ale jen tehdy, když žáci pokládají výuku za smysluplnou. A právě proto jsem proti povinné maturitě z matematiky. Příprava na ni je totiž pravým opakem smysluplnosti a matematice by jen ublížila,“ píše Ondřej Šteffl v Hospodářských novinách.

Matematika formuje abstraktní myšlení, u maturity má být povinná, říká bývalý šéf Cermatu Jiří Zíka

„Jsem přesvědčen, že matematika jako jazyk logiky je potřebná nejen v oborech přírodovědných a technických. Její aparát je ku prospěchu všude, formuje strukturované a abstraktní myšlení a lze ji použít kdykoli k popisu reálného světa. Dovolím si citovat na podporu tohoto pohledu významného fyzika Richarda P. Feynmana, který ve své knize O povaze fyzikálních zákonů píše: ´Matematika je nejpříhodnější způsob popisu přírody, daleko efektivnější než jakýkoli způsob vyjádřit přírodu filozofickými principy nebo mechanickou zkušeností,´" píše Jiří Zíka v Hospodářských novinách.

Začínají státní maturity. Slohy budou opět hodnotit školy. Změna státních maturit vyvolala spor mezi češtináři

Slohovou prací z českého jazyka dnes začínají státní maturity. Na výsledky si žáci budou muset ještě pár týdnů počkat. Centrum pro zjišťování výsledků (Cermat), které testy připravuje a hodnotí, je sdělí školám nejdříve 15. května. Už za pár let to však možná bude jinak. Ministr školství Robert Plaga (ANO) usiluje o to, aby slohy znovu hodnotily školy – tak jako do roku 2017. Tématu se věnují Hospodářské noviny, které přinášejí také polemiku o tom, zda má být u maturity povinná matematika.

České školy neumějí pracovat s nadanými dětmi, tvrdí odborníci

"Chybí systematická příprava učitelů pro práci s nadanými dětmi. Pokud se najde výjimka, kdy škola umí a chce pracovat i s mimořádně nadanými dětmi, není pro to dostatečná finanční podpora," říká předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková. Ve školách je podle ní řada dětí, které nepracují na úrovni svých možností a ve výuce se nedozvídají nic nového. Nadané děti přitom vyžadují větší pozornost, citlivý přístup i větší množství podnětů. Tématem se zabývá deník Aktuálně.

Zavádění formativního hodnocení: V krajích vzniknou Centra kolegiální podpory

Změna pohledu na způsob a funkci hodnocení žáků bylo hlavním tématem prvního setkání lídrů skupin formativního hodnocení, v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách. Od září povedou lídři centra kolegiální podpory na svých školách a budou předávat know-how a zkušenosti nejen svým kolegům ve škole, ale také ostatním pedagogům v kraji.

Zákaz mobilů ve škole dál platí, inspekce je proti. Případ může skončit u soudu

Zákaz mobilů neměnit a nechat ve školním řádu. Rozporovat vyjádření České školní inspekce. Takový postup chce za město Boskovice v Jihomoravském kraji navrhnout tamní místostarosta Lukáš Holík. Kvůli plošnému zákazu mobilů se Základní škola Boskovice dostala do křížku se školními inspektory. Celá záležitost není stále vyřešená. Informuje Deník.cz.

On-line seminář 11.4.: Rozvoj gramotností pomocí YouTube

Cílem setkání je seznámit účastníky s didaktickým potenciálem serveru YouTube. Server představuje webovou platformu, na které tráví (nejen) české děti značnou část svého volného času. Hlavní část webináře budou tvořit příklady konkrétních aktivit a činností do výuky, které využívají obsah YouTube (nebo svět s ním spojený – youtubeři) a rozvíjejí gramotnosti, zejména čtenářskou a digitální.

Nejsem kverulant, jenom se dívám dopředu o kousek dál, než mají ve zvyku jiní, říká Oldřich Botlík

Matematik Oldřich Botlík, který se léta zabývá školstvím, patří k nejvytrvalejším a nejostřejším kritikům státem zadávaných testů a státního Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Nedávno dokonce podal správní žalobu na ministerstvo školství. Rozhovor přinášejí Lidové noviny.

Pedagogicko-psychologické poradny pracují pod tlakem rodičovských požadavků i narůstající administrativy

„Letos jsme zaznamenali především vysoký zájem o rediagnostiku žáků, kteří se hlásí na víceletá gymnázia. Je to dost zarážející, neboť právě tento typ školy klade na žáky zvýšené studijní nároky. Někteří rodiče pro ně už dopředu žádají úlevy, jako by ani nechtěli spolu s dětmi hledat způsob, jak zlepšit výsledky školní činnosti, ale spíš způsob, jak omluvit, že to nejde. Lenost a nevychovanost se snaží zakrýt poruchou pozornosti (ADD nebo ADHD) a výukové nedostatky poruchami učení,“ říká v reportáži Lidových novin Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.

Učitelka: Ztrácíme zdravý rozum, vychováváme děti strachem, bojí se dělat chyby

Je u nás pevně zabydlený strach z chyb, děti se je bojí dělat, chyba je přitom obrovský stavební materiál. Když děti pochopí, že chyba není ostuda, mají do života vyhráno, míní učitelka ZŠ Petřiny - sever Petra Šubrtová, loni oceněná v soutěži Global Teacher Prize. Základem je důvěra, vychovává děti k zodpovědnosti a samostatnosti, hlídáme je v každé volné chvíli, ve Finsku ale vyběhnou děti ven a tam na ně dohlíží jeden člověk, líčí v rozhovoru pro DVTV.

Českým učitelům chybí sebedůvěra a to je problém, říká specialistka týmu hlavního školního inspektora

„Za školu odpovídá její vedení, alfou a omegou je tedy kvalita ředitele, i když v médiích se více hovoří o kvalitě učitelů. O místo ředitele není v českých podmínkách velký zájem a ředitelé se většinou etablují z učitelů, kterých je v některých oblastech ČR také nedostatek. Zatím neexistuje žádná systematická příprava pro ty, kdo o funkci ředitele uvažují. Chybí také motivační systém, systém vyhledávání potenciálních budoucích lídrů a celkově systematická práce jak s těmi perspektivními budoucími řediteli, tak i s těmi, kteří v pozici ředitele začínají,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Dana Pražáková z kanceláře ústředního školního inspektora.

EDUin: Reforma maturit by měla jít mnohem dále, současný návrh je poněkud děravou záplatou

Ministerstvo školství minulý měsíc poslalo do připomínkového řízení návrh školského zákona, který vyjímá ústní a písemnou zkoušku společné části maturitní zkoušky z kompetence CERMATu. Staly by se opět odpovědností jednotlivých škol. Centrálně by se zadávaly a hodnotily už jen maturitní didaktické testy. Rovněž by se ve všech maturitních oborech mělo na jaře 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. EDUin na základě odborné debaty, kterou minulý týden uspořádal, upozorňuje na nedostatky záměru. Zejména na to, že jde jen o dílčí úpravu konceptu, jenž je nutné významně přepracovat na základě cílů stanovených strategií 2030.

Výzkum: Čtyři procenta dětí ohrožuje závislost na digitálních hrách

Zhruba čtyři procenta českých dětí vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách a je u nich vysoká pravděpodobnost, že touto poruchou opravdu trpí. Vyplývá to z výzkumu zorganizovaného psychology Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol. Naměřená četnost příznaků závislosti na digitálních hrách je u českých dětí podle autorů výzkumu v porovnání se situací jinde v Evropě mírně vyšší. Informuje ČTK.

Začala akce spolku Pedagogická komora Týden škol v černé

V pondělí 8. dubna 2019 spustil spolek Pedagogická komora akci Týden škol v černé, která potrvá až do 14. dubna. Cílem akce Týden škol v černé je upozornit rodiče, že politici zanedbávají školství, což má negativní dopady na kvalitu vzdělávání dětí. Ve školství se nahromadila řada problémů, jejichž řešení ministerstvo školství i celá vláda neustále odkládají.

Profesní interpelace: Ministr Plaga bude odpovídat v online chatu učitelům

Ve čtvrtek 11. dubna otevře ministr školství Robert Plaga první díl nového pořadu Profesní interpelace, který je určen pro komunikaci s učitelskou veřejností. Ministr bude odpovídat v živém přenosu na otázky, které budou kladeny v učitelské facebookové skupině. Pořad společně vysílá Učitelská platforma, spolek Otevřeno a pražská Průmyslová škola sdělovací techniky Panská. Hosty dalších dílů pořadu budou např. předseda školských odborů František Dobšík nebo Jaroslav Fidrmuc z Národního ústavu ve vzdělávání, který bude odpovídat na dotazy týkající se revize rámcových vzdělávacích programů.

V roce 2021 bude průměrný plat učitele 45 tisíc, slíbil Plaga

Ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil, že vláda do roku 2021 zvýší průměrný plat pedagogů na 45 tisíc měsíčně. V následujících dvou letech to bude pro státní rozpočet znamenat zásah ve výši 22 miliard. Plaga to řekl v pondělí dopoledne na tiskové konferenci na ministerstvu školství. Informují Novinky.cz.

Karel Lippmann: Homo faber nejlépe už od narození (Technika jako trik, jak zařídit svět, abychom ho nemuseli prožívat.)

„Je jistě prospěšné a žádoucí připravovat žáky ve škole všestranně, tedy zaměřit se i na výkon jejich budoucí profese. Jako žák SVVŠ jsem v šedesátých letech navštěvoval jeden den v týdnu jistou českobudějovickou továrnu a rozhodně to nebyl ztracený čas. Jen mám vážné obavy z jednostrannosti. A duální systém k ní s největší pravděpodobností povede. Jde totiž o systém umělý, odporující lidské přirozenosti,“ píše Karel Lippmann ve své úvaze o duálním systému. Publikujeme celý text.

Robert Plaga: Řada škol nestíhá učivo ani probrat, natož si ověřit, že to žáci zvládli.

„Musí být jasně řečeno, co je jádrem učiva. Školy také musí mít dostatečný prostor na procvičování, zbýt by na to měla zhruba třetina času. To neznamená, že toho děti budou umět méně. Když se podíváte na to, jak vypadá výuka dnes, řada škol jednoduše to, co má napsáno v rámcovém vzdělávacím programu, nestíhá ani probrat, natož si ověřit, že to žáci zvládli,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro MF DNES.

Polští učitelé chtějí stávkovat. Žádají přidat a vadí jim i nepovedená reforma konzervativců

Do časově neomezené stávky má vstoupit většina učitelů polských mateřských, základních i středních škol. Požadují vyšší platy a protestují proti předloňské školní reformě, která vnesla do školství chaos a šest a půl tisíce učitelů z té části gymnázií, jež byla zrušena, přišlo o práci. Šance, že by se vláda a nejsilnější učitelský odborový svaz ZNP na poslední chvíli dohodly na kompromisu, byla o víkendu malá. Informují Hospodářské noviny.

Domácí škola je vhodná pro všechny děti, ale ne pro všechny rodiče, tvrdí autorka Průvodce domácím vzděláváním

„Domácí vzdělávání nejde v žádném případě proti běžným školám,“ říká ve Večerním hostu Radiožurnálu sociální antropoložka a matka čtyř dětí Irena Kašparová a dodává, že toto své přesvědčení se snažila vyjádřit i v názvu své knihy Spolu: Průvodce domácím vzděláváním v České republice. „Neznamená to jenom Spolu: rodiče a děti, ale také Spolu: rodiče a škola.“

Žijí „za sklem“. Stát nepomůže. Ve školkách je na 1100 autistů. Terapii, která jim může pomoci, pojišťovny nehradí

Čtyřletý Prokop trpí autismem a s tím spojenou sebeagresí. Díky terapii se ale z donedávna nemluvného dítěte stává běžný chlapec ze školky. „Letí jako raketa, má svoji znakovou řeč, dorozumíme se,“ říká v reportáži Lidových novin jeho maminka Alexandra Hroncová. Věří, že nemoc, jejíž nositelé žijí ve svém světě – jakoby za sklem, za pomoci speciální léčby zvládnou a syn se naučí mluvit. Prokopovi pomáhá aplikovaná behaviorální analýza, takzvaná ABA terapie.

Soukromá škola odmítla dítě člena AfD, podle úřadu nejde o diskriminaci

Soukromá berlínská základní škola se nedopustila diskriminace, když nepřijala dceru politika protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Tvrdí to školská správa, se kterou ale nesouhlasí nejen AfD, ale ani další strany a předseda svazu učitelů. Informuje iDNES.cz.

Angličtinářka mi řekla, ´to máš z toho, že nežereš´, vzpomíná dívka trpící anorexií

„Mě nejvíc ubíjí průpovídky typu: „Anorexie? Tak se najez přeci!“ Nebo: „Proč si nedají něco k jídlu, když vědí, že jsou vyhublé a umírají? To anorektičky nevědí, že se mají najíst?“ A to je právě ta pointa – ony to nevědí. To je třeba zdůraznit. Navíc člověku se zlomenou páteří také neřeknete, ať to rozchodí,“ říká Lucie Halbrštátová v rozhovoru pro iDNES. Lucie od patnácti let trpí mentální anorexií. Dnes je jí jedenadvacet, studuje práva na UK a snaží se pomáhat ostatním, kteří trpí stejnou nemocí.

Na středních školách učí nejméně mužů za posledních sedm let. Podle ředitelů za tím stojí nízké platy

Zatímco v roce 2012 učilo na středních školách a konzervatořích téměř 42 procent mužů (17 551) z celkového počtu učitelů (41 789), v minulém školním roce počet mužských kantorů klesl na 40 procent (15 289 mužů z 38 223 učitelů). Muži jako pedagogové ubývají kromě středních škol i v dalších oblastech školství. Informuje Česká televize.

Česko zaostává, stát funguje mizerně. Nemůžou za to jen politici, na vině je nesoudržnost společnosti

„Neveselé čtení nabízí zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu hodnotící fungování Česka. Nevyplývá z ní nic menšího, než že stát selhává v řešení hlavních problémů země. Až už jde o digitalizaci, zjednodušování daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení nebo dopravu, všude jdou změny příliš pomalu a Česko si tak zadělává si na budoucí zaostávání,“ komentuje Petr Honzejk pro Český rozhlas Plus.

Marek Adler: Jak dát smysl konkurzu na ředitele školy. Konkurz jako věc veřejná a reality show.

Jedná se o netradiční přístup, Marek Adler se sám uchází o post ředitele školy, zároveň svou přípravu ke konkursu vypsanému kvůli odchodu ředitelky Blanky Janečkové do penze detailně popisuje a nabízí z různých zdrojů získané informace. „Od první chvíle jsem měl dva cíle. Oslovit a pro konkurs získat co největší počet uchazečů. A také poskytnout všem zájemcům co největší množství informací reálně popisujících danou školu,“ říká. České škole nabídl shrnující text, který publikujeme.

Odbory k jednání o platech učitelů: Priorita školství zatím nemá ve státním rozpočtu jasnou přednost

V pondělí se na ministerstvu školství bude jednat o platech učitelů. Školské odbory vydaly v této souvislosti tiskovou zprávu:
Vláda musí nejpozději do konce září tohoto roku předložit do Poslanecké sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu. Jednoznačně by v něm měla být potvrzena roky slibovaná priorita vzdělávání v ČR. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství dlouhodobě důrazně poukazuje na silně podfinancované školství v ČR. Naším cílem je prosadit zvýšení výdajů státního rozpočtu tak, aby celkový podíl veřejných výdajů na vzdělávání odpovídal výši dosahované ve vyspělých zemích EU (nejméně 6% HDP).

Evropa v datech: Česko pokulhává v kvalitě vzdělávání, ze zemí Evropy na něj vydává čtvrtý nejmenší podíl z rozpočtu

Kvalita českého vzdělávání vychází z evropských srovnání jako podprůměrná. Prestižní srovnání PISA ji podle vědecké a matematické gramotnosti hodnotí jako devátou nejnižší a Světové ekonomické fórum jako desátou. Podle projektu Evropa v datech se ale českému školství v poměru k výdajům státu daří držet blízko evropskému kvalitativnímu průměru. Česko na vzdělávání vynakládá podle posledních dostupných údajů jen 3,8 % ze svého rozpočtu. Vzdělávací systém je ale kvalitnější než v zemích, které do školství investují více. K nim patří třeba Lotyšsko nebo Island. V Česku je ale dramaticky malé propojení teorie s praxí, tzv. duální vzdělávání. Do výuky se zapojuje jen 25 % firem. Například v Německu to je 63 %.

Rozdíly ve vzdělávání mezi kraji jsou alarmující a vyžadují řešení

Propast ve výsledcích žáků se napříč kraji rychle stává jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací soustavy. Závěry měření žákovských znalostí ukazují, že navzdory ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu statusu (ESCS) žáků dochází v určitých krajích ke statisticky významně horším výsledkům, než jakých by dosáhli například v Praze. Ve stejných krajích pak převládá větší nabídka odborného vzdělávání oproti všeobecnému vzdělávání. V rámci struktury odborného poté převažují obory končící učňovským listem oproti těm s maturitou. V hlavním městě, které historicky dosahuje nejlepších výsledků, je struktura oborů středního školství opačná. EDUin varuje před významnými disparitami mezi kraji vedoucími k reprodukci nerovností ve společnosti.

Startuje druhé kolo seminářů pro školy k reformě financování

Zástupci MŠMT budou v následujících dvou měsících pořádat pro školy ze všech krajů semináře k reformě financování škol. Druhé kolo seminářů bude zaměřeno zejména na správné vyplňování výkazů, na základě kterých budou školám od příštího roku rozdělovány peníze na platy pedagogů. Jedná se už o druhý ročník seminářů, zúčastnit by se mělo zhruba 3600 zástupců mateřských, základních i středních škol.

České školství nad propastí? Panelová diskuze (6.4.2019)

Zveme vás na panelovou diskuzi České školství nad propastí? Akutní problémy vzdělávání a jejich řešení..., která se uskuteční v sobotu 6. dubna 2019 od 14:30 do 16:00 v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Akci organizuje spolek Pedagogická komora.

Workshopy v regionech: Demokracie a já

Představit mladým lidem politiku a možnosti občanské participace za účelem zvýšení jejich účasti nejen u voleb je cílem akcí v rámci Evropského týdne mládeže, který bude probíhat na přelomu dubna a května! V rámci této události se uskuteční jednodenní workshopy s tématem „Demokracie a já“. Workshopy se uskuteční mezi 24. dubnem a 10. květnem, a to v pěti městech ČR: Hradci Králové, Pardubicích, Ostravě, Ústí nad Labem a hned dvakrát v Českých Budějovicích.

Barbarská devastace, kritizují architekti zateplení historické školy

Budovu obchodní akademie před téměř sto lety navrhl pražský architekt Jaroslav Rössler, projektant několika významných budov, například Dělnické úrazové pojišťovny v Praze a Pražské burzy pro zboží a cenné papíry, která byla později zakomponována do budovy Federálního shromáždění. To, co se nyní s budovou děje, nazývají místní architekti „barbarskou devastací“. Při zateplování budovy v rámci energetických úspor podle nich začaly z fasády mizet zdobné architektonické prvky. Reportáž přináší iDNES.

Jak bude vypadat školní rozvrh vašich dětí? Které předměty se přidají a které zruší? Ve Výzvě odpovídá ministr školství Plaga

Jak se mají změnit školy v rychle se měnícím světě, přesyceném informacemi? Jaké předměty a znalosti by učitelé měli předat vašim dětem? A jak by za to měli být ohodnoceni? Ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO otevírá debatu o tom, jak přepsat rámcové vzdělávací programy. Pořad vysílá Televize Seznam.

Tomáš Feřtek: Vážení učitelé, ať už jste na tom se svým sebevědomím jakkoli, je dost těch, kteří vaši práci umí ocenit

Paní učitelka… je velmi inspirativní a úžasná žena. Bez jejího úsilí a entuziasmu by polovina naší třídy ani nedošla do maturitního ročníku.“ „Pan učitel umí žáky nadchnout a energetizovat. Moje dcera poprvé po pěti letech školní docházky miluje matematiku, baví ji bádat a nalézat nová řešení, hledat své limity a přijímat výzvy,“ cituje Tomáš Feřtek z nominací v rámci české verze Global Teacher Prize. A v rámci své úvahy cituje i diskusi na České škole.

Škola děti učí dva cizí jazyky, ale naučí? Co funguje, jsou počítačové hry a seriály.

Podle Marie Horčičkové, zástupkyně ředitele ZŠ Angel v Praze, si rodiče důležitost jazyků dobře uvědomují, ale oficiální vzdělávací politika zatím trochu pokulhává. „Třídy se na jazyky musejí dělit od 25 dětí, takže pokud máte ve třídě dětí 24, je podle vyhlášky naprosto v pořádku učit takovou třídu jako celek. Zapsali byste se do kurzu, kde by sedělo 24 lidí? Pochybuji,“ říká Horčičková pro magazín Rodiče vítáni.

Bořivoj Brdička: Tramvajové dilema a informatické myšlení (Může etický problém vyřešit robot?)

Tramvaj se řítí na pět lidí, kteří o tom nevědí. Na vedlejší koleji je jen jedna osoba, kterou vůz srazí, dojde-li k přehození výhybky. Náhodný kolemjdoucí situaci sleduje a výhybku může přehodit. Otázka zní: je eticky legitimní to udělat?

Výuková aktivita Rodina. (Manželství, rozvod, registrované partnerství, LGBT komunita)

Příbuzenství a rodinné vazby pomáhají lidem definovat, kým ve vztahu k ostatním jsou, a chápat, jaké chování je od nich očekáváno. Příbuzenství a rodina tak ovlivňují téměř každý aspekt lidského života: například do velké míry určují, koho si (ne)vzít, kde bydlet, jak vychovávat děti či řešit spory a mnoho dalších věcí. Aktivita se zaměřuje na různé podoby rodin, s žáky diskutujeme i o rozvodu, adopci, manželství a registrovaném partnerství.

Stát pošle Grand Prix v Brně 65 milionů. Ministerstvo školství závod nepodpoří.

Stát poskytne na pořádání letošní motocyklové Grand Prix České republiky v Brně slíbených 65 milionů korun. V pondělí 15. dubna materiál projedná vláda, hned poté může dotaci Jihomoravskému kraji přeposlat, oznámila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Město Brno chce dát na závod mistrovství světa 15 milionů korun, Jihomoravský kraj již dříve schválil 25 milionů. Podpořit soutěž ale odmítlo ministerstvo školství. Velká cena se koná od 2. do 4. srpna. Informuje Česká televize.

Polovina českých učitelů vykazuje příznaky vyhoření. Nadační fond Eduzměna přináší přehled stavu českého školství.

Téměř třetina (32 %) žáků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy. Polovina české veřejnosti je spokojena se stavem škol. Zároveň polovina učitelů vykazuje příznaky vyhoření. Pouze 30 % času věnují ředitelé tomu nejdůležitějšímu – pedagogickému vedení školy a 60 % základních škol nemá zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání. Čísla ukazují, že jsou oblasti, které je třeba v českém školství změnit. Nadační fond Eduzměna chce reagovat na tento stav a najít řešení společně s těmi, kteří mají chuť spolupracovat.

Ondřej Neumajer: Umělá inteligence ve školství a v práci učitele

Lidé jsou prostřednictvím médií vystaveni mnohdy alarmisticky vyznívajícím reportážím o tom, jak automatizace a robotizace řízená umělou inteligencí vezme práci spoustě lidí. Zatímco robota či automatizovanou výrobní linku si mnohý čtenář dovede v nějaké podobě představit, umělá inteligence dodává takovým článkům nádech čehosi tajemného, neznámého až nelidského a ve spojení s hrozbou ubývání míst na pracovním trhu rozhodně negativního. Ve skutečnosti jsme algoritmy umělé inteligence obklopeni již mnoho let, do značné míry ovlivňují naše životy, jen to málokdo tuší. Jedním z důvodů je i to, že ač se o umělé inteligenci hovoří minimálně od druhé světové války, ve škole nás s ní nikdo dosud neseznamoval, a běžní lidé o ní vlastně moc neví.

Nástup umělé inteligence: Česká republika je čtvrtou nejohroženější zemí

Vědec Martin Faťun patří do skupiny odborníků, kteří připravili studii Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice. Na jejím základě bude vláda připravovat strategii, jak se na nástup umělé inteligence připravit. Česko patří mezi nejohroženější státy, přesto může být nástup nové éry podle odborníků příležitostí. Rozhovor s Martinem Faťunem přináší iDNES.cz.

Petr Honzejk: Dětské exekuce jsou projevem necivilizovanosti Česka

„Metody, jak posoudit, zda jsme, nebo nejsme civilizovanou zemí, mohou být různé. Dobrou indikativní metodou je pokusit se vysvětlit člověku ze západní Evropy něco ze zdejší reality. Pokud nedokáže pochopit, že drsně nežertujete, ale myslíte to, co říkáte, vážně, je zřejmé, že to s civilizovaností Česka nebude tak skvělé, jak si namlouváme. Přesně to je případ dětských exekucí,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Odborníci: Projekt o šikaně může navádět k sebevraždě

Nešťastný název, možný návod na sebevraždu, uniformovaný městský strážník ve třídě. Psychiatři, psychologové či speciální pedagogové kritizují projekt Princezna Julie. Je zaměřený proti šikaně, probíhá například formou přednášek na libereckých školách a zaštiťuje ho radnice. Náměstkovi pro školství Ivanu Langrovi zaslali otevřený dopis. Iniciovala ho Šárka Konečná, zástupkyně primáře dětské psychiatrie krajské nemocnice a kromě ní ho podepsalo dalších sedmnáct odborníků. Informuje MF DNES.

Studenti znovu půjdou do ulic. V ochraně klimatu politici téměř nezareagovali, uvedli

Studenti budou 3. a 24. května opět stávkovat v českých ulicích za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Politici podle nich dostatečně nejednají. Druhá ze stávek bude mezinárodní. Do května se ještě uskuteční k tomuto tématu lokální akce, například přednášky, workshopy či otevřená setkání. Informuje ČTK.

Primátor Hrabálek: V alternativním školství nevidím žádný přínos

Vznik školy odmítla městská rada v Hradci Králové kvůli nepřipravenosti projektu. „Scio nedodalo kompletní dokumentaci. V podstatě podalo jakousi žádost, která vypadala ryze formálně. Navíc si myslíme, že takováto škola by v Hradci být nemusela,“ komentoval pro MF DNES rozhodnutí rady primátor Alexandr Hrabálek (za ODS). Ten se coby vysokoškolský pedagog netají svým odporem k alternativním školám.

Polovina migrantů neudělá zkoušku z němčiny, některé školy s ní podvádí

Pokud chcete žít v Německu, naučte se alespoň základy jazyka a místních reálií, požaduje německá vláda od lidí, kteří v zemi hledají azyl a povolení k pobytu. Proto po celé zemi pro migranty a uznané uprchlíky zřizuje integrační a jazykové kurzy. Počty těch, kteří je nezvládnou absolvovat, ale oproti předchozím rokům stoupají. Za minulý rok podle vládních údajů ze závěrečného testu propadlo 45 procent přihlášených: ze 202 tisíc zapsaných lidí jich 94 tisíc test nezvládlo. Informuje iDNES.cz.

Denise Linke: Inkluzi máme v Německu už dlouho, ale pořád se vede ta základní debata, jestli to nebrzdí zdravé děti

„Šikanovali mě hodně a nedělejte si iluze, že se to neděje všem takovým dětem. Střídala jsem kvůli tomu školy, ale nikdy to úplně nepřestalo. V té první mě mlátili a plivali na mě, v další už to bylo lepší, to se mi jen posmívali nebo mě ignorovali. Změnilo se to až v inkluzivní škole, kam jsem přestoupila ve čtrnácti. To byl úplně jiný svět a od té doby nedám na inkluzi dopustit,“ říká v rozhovoru pro časopis Respekt německá novinářka a spisovatelka Denise Linke, která žije s kombinací Aspergerova syndromu a těžké poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADHD). O tom, jaké to je, napsala knihu a v předvečer Mezinárodního dne autismu přijela do Česka představit její české vydání.

Stanislav Štech: Inkluze, mandelinka bramborová našeho školství

Problémů ve školství není málo, a i ty se společným vzděláním existují. Jejich příčinou však není inkluze, jak se nám snaží podsouvat její odpůrci, upozorňuje v Deníku Referendum Stanislav Štech.

Rektor Jaroslav Miller: Čeští politici fatálně selhali a dopustili, že Češi věří mýtům i lžím o Evropské unii

„Jsou-li vláda, prezident a parlament reprezentanty státu, potom je třeba na rovinu říci, že stát sám se podílí na nadprodukci fake news a lží, které ho obratem významně poškozují. Had si tedy požírá svůj vlastní ocas. Kolik politických stran a jednotlivců sedících například v parlamentu hraje tuto nebezpečnou hru, jejíž konec může ohrozit i je samotné? Napadá mě možná trochu kulhající paralela s propagandou v období evropské reformace, o níž jsem před lety napsal knížku,“ říká rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Univerzity se spojují proti hrozbě czexitu. Vysokým školám vadí dezinformace o EU

Vysoké školy už mají dost situace, kdy řada politiků v Česku šíří nepřesnosti nebo rovnou výmysly o Evropské unii. Bojí se, že to jednou může vyústit v odchod Česka z EU. Začnou proto Čechy společně přesvědčovat, že členství v unii je životně důležité pro bezpečnost i prosperitu jejich země. Univerzity politikům vyčítají, že nedokážou čelit šířícím se dezinformacím. I když pro vystoupení z EU je podle průzkumů menšina občanů, vysoké školy se bojí, že Češi negativní náladě vůči evropské integraci nakonec podlehnou. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.

Prestiž učitelského povolání nezvýšíme tím, že budeme stávkovat, říká loňský držitel Zlatého Ámose

Učí už dvacet let. Trému má prý ale pořád. „Když přijdete do třídy, je to, jako když vystupujete na divadle,“ usmívá se v rozhovoru pro Radiožurnál učitel češtiny, angličtiny a hudební výchovy David Turek. „Někdy je lepší, když člověk přijde a zaimprovizuje, musím se ale samozřejmě řídit tím, aby děti odešly s tím, že něco umějí.“

On-line seminář 3.4.: Biodiverzita

Lektorka Lenka Skoupá ukáže dopady současné monokulturní krajiny na přírodu a její obyvatele. Vysvětlí, jaký vliv má diverzita, jak ji může ovlivnit jednotlivec nebo jaká jsou dostupná opatření pro udržení biodiverzity.

Ministr školství Robert Plaga: Ze slíbené výšky učitelských platů neslevím

„Nikdo už snad nezpochybňuje, že součástí českého vzdělávacího systému jsou speciální školy, stejně jako netvrdí, že celá inkluze znamená masivní přechod žáků do běžného vzdělávacího proudu,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz ministr školství Robert Plaga. V rozhovoru mluví o vyhlášce, která mění pravidla inkluze, učitelských platech, státní maturitě nebo jednotných přijímačkách.

Školy zůstávají v černé. Spolek Pedagogická komora požaduje jednání s vládou jinak vyhlásí stávkovou pohotovost

Spolek Pedagogická komora vyhlašuje kampaň Školy zůstávají v černé, která se koná v průběhu celého dubna 2019. Cílem je upozornit veřejnost na problémy českého školství. Množství problémů neustále roste, ale vláda je neřeší. Proto žádáme o podporu všechny občany, kterým leží budoucnost českého školství na srdci, aby se jakýmkoliv způsobem zapojili do připravovaných akcí.

Oldřich Botlík: Své znalosti musejí prokázat za všech okolností

Katolické gymnázium sv. Moniky v Prešově ověřuje zajímavý motivační systém pro středoškoláky. Je založen na povinnosti žáků odpovědět na zásadní otázky z jednotlivých předmětů kdykoli a kdekoli. I mimo školní budovu. Učitelé možnost permanentního zkoušení vesměs přivítali, neboť očekávají výrazné zlepšení znalostí žáků. Ředitel je přesvědčen, že systém brzy převezmou další slovenské školy – dosažené výsledky jsou totiž opravdu překvapivé.

Prvňáků s odkladem přibývá, přesun zápisů na duben podle odborníků nepomáhá

„Podle informací, které mám od kolegů a kolegyň, mohu potvrdit, že trend odkladů roste,“ říká pro Českou televizi prezidentka Asociace ředitelů základních škol a ředitelka základní školy v Plzni-Božkově Hana Stýblová. Zatímco před pěti lety bylo v prvních třídách zhruba 21 a půl tisíce dětí, kterým bylo sedm a více let, letos jich je bezmála 25 tisíc. Ministerstvo školství přitom chtělo odložené nástupy do školy omezit přesunutím zápisů do prvních tříd z ledna na duben. Letošní zápisy začínají v pondělí.

EDUpoint v dubnu: Maturity znovu pevněji v rukou škol a opravník oblíbených omylů o škole a vzdělávání

EDUin zve na dubnový program EDUpointu v Praze. V rámci EDUinspirace se tentokrát bude diskutovat o chystaných změnách ve státních maturitách a v Akváriu Tomáš Feřtek ozřejmí nejčastější mýty o škole a vzdělávání. Předposlední čtvrtek v měsíci bude patřit opět Učitelskému večeru.

SRPácký newsletter přináší četné příklady z praxe

Stránky jedenáctého newsletteru systémového projektu OP VVV Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP), který vyšel v polovině března, zaplnily příklady dobré praxe i témata teoretičtějšího charakteru. Prostor dostal také pravidelný rozhovor. Poskytl jej lektor projektu a dlouholetý ředitel ZŠ v Mostě Roman Ziegler.

Instruktor praktického vyučování: 17. 4. 2019 volná místa v kurzu pro lektory

Kurz Instruktor praktického vyučování je určen k proškolení lektorů, kteří mohou samostatně působit v rámci své školy a regionu a připravovat instruktory ve firmách podle potřeby. Účastníci kurzu mohou být jak učitelé odborného výcviku nebo teoretického odborného předmětu, ale také zástupci zaměstnavatelů, např. personalisté nebo interní školitelé či ti, kteří mají ve firmě na starosti vzdělávání žáků.