Tomáš Hazlbauer: Jak vypadá funkční žákovský parlament?

Funkční žákovský parlament (dále jen ŽP) je nástroj občanského vzdělávání na ZŠ a SŠ, který pomocí konstruktivistické a zážitkové pedagogiky připravuje žáky na život v demokratické společnosti díky rozvoji jejich občanských kompetencí v oblasti dovedností (Jak na to?) a postojů (Proč to má smysl?) a při dlouhodobém působení má vliv i na jejich hodnotové ukotvení (Co to pro mě znamená?). Oproti většině jiných nástrojů občanského vzdělávání má žákovský parlament velmi systematickou, rozsáhlou a prověřenou metodologii, dlouhodobé zakotvení v životě školy a dopad na velké množství cílových skupin.

V České republice se dle posledního šetření České školní inspekce vyskytuje 1501 žákovských parlamentů na základních školách a 596 na středních školách. I přes veřejně dostupnou základní metodologii pro práci se žákovským parlamentem (dále jen ŽP) je jejich podoba ve školách velmi různorodá. V praxi se objevují i označení jako např. školní parlament, žákovská samospráva, rada či senát – pro jednoduchost všem těmto nástrojům říkáme zavedeným termínem žákovský parlament.

Ač díky šetření ČŠI víme, že ŽP má více než 60 % plně organizovaných ZŠ a více než 50 % SŠ, není z něj zřejmé, jak ve skutečnosti ŽP na těchto školách fungují, jak jsou přijímány a jaký mají dopad. Zda je jejich funkce čistě formální či dekorativní, nebo jde opravdu o funkční nástroje a přístupy, které mohou přispět k tomu, aby ŽP měl kýžený dopad a fungoval jako komplexní občanskovzdělávací nástroj.

Jak vypadají funkční parlamenty?

Funkční ŽP je skupinou volených žáků jedné školy (zpravidla jsou v něm zastoupeni dva žáci z každé třídy). Od spolužáků ve třídách i učitelů sbírají informace o tom, co by mohli ve škole zlepšit, případně co se jim ve škole líbí, a chtěli by to nadále rozvíjet. Na pravidelných schůzkách parlamentu (ideálně každý týden na alespoň 45 minut) řeší, jakým způsobem těmto nápadům vyjít vstříc. Průběžně se žáci v parlamentu učí, jak nápady přetavit v projekty, které mohou nejprve s podporou pedagogů a následně samostatně realizovat. Učí se při tom komunikovat, moderovat si efektivně zasedání, dělit si rovnoměrně práci a odpovědnosti, spolupracovat, vytvářet procesy, které berou ohled na skupinovou dynamiku, dotahovat nápady/projekty či úkoly do konce a reflektovat své úsilí. Spolužáky ve třídách pak členové parlamentu pravidelně informují o své činnosti a snaží se je postupně víc a víc zapojovat do činnosti ŽP. Interně členové parlamentu průběžně neustále reflektují svou činnost (zvědomují si svou zkušenost – zažité úspěchy i neúspěchy) a rozvíjejí efektivitu fungování (zvyšují dopad své činnosti na co nejvíce lidí).

Ve výše popsané podobě se nejedná o formální orgán, v rámci kterého se žáci mohou setkávat a vznášet dotazy, ale o komplexní vzdělávací nástroj, díky kterému se žáci učí mnohem více věcem než jen zakoušení práva na shromažďování, vlastní názor a informace. Funkční žákovský parlament je tak spíše než garantem výše zmíněných práv a principů, které rozhodně do každé školy patří, nástrojem vzdělávání, který má dopad na pestrou paletu cílových skupin (vedení, učitelé, žáci), má propracovanou metodologii, v jejímž středu je práce koordinátora s reflexí zažitého, a který jasně míří na vzdělávací cíle z oblasti občanských kompetencí, které si škola sama stanoví.

Jedním z aspektů komplexnosti ŽP jakožto vzdělávacího nástroje je skutečnost, že pokud je funkční, týká se takřka všech účastníků školního života. Pro funkční ŽP je ve škole potřeba zapojit: vedení školy, koordinátora parlamentu, pedagogický sbor, třídní učitele, žáky, ale také ostatní zaměstnance školy, příp. rodiče či školskou radu. ŽP má potenciál ovlivnit jak systémová opatření na úrovni školy, tak konkrétní činnosti jednotlivých účastníků školního života a vztahy mezi nimi, a v důsledku osobnostní rozvoj hlavní cílové skupiny – žáků. Pro vzdělávací funkci ŽP je nezbytná práce s reflexí toho, co se žáci učí a proč, jak se v tom zlepšují.


Celý text naleznete zde