„Jednotné přijímací zkoušky jsou rychlý a pro školy pohodlný nástroj, který ale absolventy škol unifikuje do šedivého stádečka. Cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ říká v reportáži magazínu Rodiče vítáni ředitel základní školy Jaroslav Jirásko. Reportáž vychází z diskuse na Kulatém stole EDUin a SKAV s tématem přijímací zkoušky.
Podle něj je testování tou nejméně efektivní vzdělávací strategií. „Existují průzkumy, že do 2 měsíců si z toho žáci pamatují 5 procent,“ uvádí a dodává, že by stačilo, kdyby se školy držely RVP. „Kdyby byla výuka provázanější, v blocích, a u žáků byly rozvíjeny především kompetence, byla by to ta nejlepší podpora nejen do života, ale i na střední školu.“
Častou výtkou je také to, že standardizované přijímací zkoušky zvyšují sociální rozdíly mezi dětmi. Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové systémem úplně propadávají děti, které by na střední školu měly, ale jejich rodiče jim nemohou zaplatit drahé přípravné kurzy. „Mnoho takových kluků jsem ve třídě měla, když jsem učila na učňáku. Na gympl by měli, ale rodina je v tom nepodpořila, protože třeba byla ráda, že už se o ně nemusí starat, že stačí, když jim dá každý měsíc dvanáct stovek na internát. Tím, že takovým dětem nedáme v patnácti šanci, si vyrábíme další generaci frustrovaných lidí.“
Celý text naleznete zde
.png)
9 komentářů:
Podle mne výuku deformují spíše neustálé debaty o tom, co žák všechno nemusí umět a co všechno nemusí dělat.
Odborné střední školy jsou poloprázdné a berou i žáky, kteří mají z jednotných přijímaček sotva 5 bodů.
Výuku deformují "svobodné" RVP mnohem více, nežli to dělaly "zkostnatělé" osnovy.
A mimochodem.
Dělal jsem si nijak nereprezentativní anketu mezi svými známými a některými uchazeči na své škole, kolik z nich absolvovalo placený přípravný kurz k přijímačkám. Nula.
Nikdo nikomu nebrání rozvíjet svou individualitu nad rámec rozsahu stupidních přijíacích zkoušek.
Vše se točí kolem inkluze, protože aktivisté vidí přijímačky a maturitu jako překážku pro své klienty.
...pouze se opakuje k přijímačkám nebo se dokonce dokola zkoušejí vzorové testy. „Mnoha učitelům to vadí, ale dělají to s odůvodněním, že rodiče to tak chtějí. V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“
A co že tak náhle?
Toto se píše na webu "Rodiče vítáni". Na webu společnosti EDUin, která v čele se svým šéfem T. Feřtekem roky zdůrazňuje, že učitelé pracují ve službách a měli by se řídit vším, co si jejich zákazník (= děti a jejich rodiče) vymyslí. Tohle TF a spol. asi nenapsali doslova, ale jejich web tu zásadu jednoznačně razí. Tedy razil ji do chvíle, než mnoha rodičům došla trpělivost s bezvýchodnými experimenty a dokud tito nezačali požadovat, aby se děti ve škole taky něco naučily.
Podle něj je testování tou nejméně efektivní vzdělávací strategií.
Testování vzdělávací strategií není a nikdy nebylo. Proč, to asi netřeba vysvětlovat.
Otázka pro pana Petera Chvojku:
Vy jste přihlásil svého syna na víceleté gymnázium? A proč ho tak strašlivě týráte, když se tam učí samé nesmysly, které nikdy nebude potřebovat?
Kolem Budějovic je jistě spousta waldorfských škol, montessori škol, nebo i základek, které Vašemu dítěti umožní svobodný rozvoj a kde si bude moci dělat to, co se mu zrovna chce.
Jednotné přijímačky nemají smysl proto, že si dítě může vybrat jen ze dvou škol. Kdyby jednotné přijímačky umožnily (vícekolovým skrutinem) každému dítěti dosáhnout na nejlepší možnou školu, na jakou má, pak ANO. Jinak je to buzerace a deziluze (dva, pět, nula bodů - vyhozené peníze pro majoritu žáků).
BTW: Ten příklad učně, který "by na to měl" - může kdykoliv přestoupit, ale bohužel zřejmě nemá studijní/sociální návyky. Jenže ani nejlepší škola to za něj neudělá sama :-( [může také absolvovat zdarma večerní/dálkovou školu při zaměstnání, chtěl-li by později]
Přesně tak. Souhlasím s autorem článku do pun-tí-ku. My nechceme, soudruzi, šedivé stádečko vzdělaných, schopných, pracovitých a inteligentních absolventů. Je třeba tomu dodat trochu těch barev, sem tam nějakého dementa, poruchu osobnosti, nebo pěkně vybarveného psychopata, i lenoch by se hodil, podvodník to oživí a hochštapler s kecalem tomu dodají švih. Svět je přece pestrý, tak proč se omezovat na tu nudnou šeď. Však i cesta letadlem je mnohem pestřejší a člověk ji více prožívá, když pilotuje opice. Nějaké certifikační zkoušky pilotů? Na co? Člověk musí mít šanci zažít také něco napínavého a ne pořád jen tu nudnou, ubohou, stabilní šeď, v níž šance na adrenalinový zážitek, případně kremaci zaživa, je pomalu jedna ku několika milionům. A totéž platí pochopitelně všude. I chirurgická operace může být zajímavým zážitkem, takřka transcendentálním, ba co dím, přímo mystickým. Stačí jen o něco pestřejší výběr uchazečů o chirurgické povolání. Pestrosti je nám zapotřebí, soudruzi. Pestrosti.
"Jednotné přijímačky nemají smysl proto, že si dítě může vybrat jen ze dvou škol. Kdyby jednotné přijímačky umožnily (vícekolovým skrutinem) každému dítěti dosáhnout na nejlepší možnou školu, na jakou má, pak ANO."
Rozumím vám, ale ta úloha, k níž vede vámi nastíněné řešení, vůbec není triviální. On Pepíček asi nebude dojíždět z Prahy do Ostravy do školy jen proto, že tam je nejlepší škola, na kterou dosáhl. Ale obecně s vámi souhlasím. Pojďme navrhnout proveditelné řešení.
Jednotné přijímačky nemají smysl proto, že si dítě může vybrat jen ze dvou škol.
Výběr ze dvou škol zde byl dávno před jednotnými přijímačkami.
Tyhle dvě záležitosti spolu nijak nesouvisí.
Tohle omezení vyplynulo z logického požadavku ředitelů škol tušit alespoň kolem 15 září, kolik budou mít vlastně tříd a žáků.
V obecné rovině nevidím problém v tom, aby se žák mohl hlásit třeba na 5 škol, ale pak by celá organizace musela vypadat poněkud jinak. Například komedie se zápisovými lístky je také příkladem ubohé logistiky.
Vždyť jen agenda kolem a náklady na poštovné představují slušnou ránu do školního rozpočtu.
Ve 21. století by neměl být problém řešit celé přijímací řízení poněkud elegantněji.
Například prostřednictvím centrálního registru, který by obsluhovaly školy.
Okomentovat