Kdo bude učit příští učitele? Zatímco platy učitelů základních a středních škol v poslední době výrazně rostou a očekává se další skokový růst, na pedagogických fakultách jsou na tom o poznání hůř. Jejich platy jsou často podstatně slabší než platy absolventů, které na práci ve školách připravili. Vysokoškolští učitelé tak mohou být v pokušení dát vale univerzitě a jít učit třeba na gymnázium. Navíc je čím dál těžší získat pro akademickou dráhu i talentovaného studenta. Reportáž přináší Právo.
 |
| Antonín Jančařík (pedf.cuni.cz) |
„Mnohem větší problém než odchody pracovníků z finančních důvodů je, že velká část úspěšných studentů ani neuvažuje o doktorském studiu nebo o další akademické dráze po zakončení doktorského studia,“ popsal Právu Antonín Jančařík, předseda akademického senátu Pedagogické fakulty Karlovy univerzity.
Celý text naleznete v deníku Právo
.png)
13 komentářů:
Svého času si VŠ vynutily, že nechtějí být placeni podle tarifů jako učitelé mš, zš a sš. Tak ať teď nenaříkají. Nechtěli podléhat tabulkám. Chtěli si o odměňování rozhodovat sami.
Platy i v rámci veřejných VŠ jsou velmi rozdílné. Kdysi tady byla publikována "studie" porovnávající průměrný plat mezi jednotlivými fakultami jedné VŠ - Masarykovy univerzity. Nejnižší platy měli právě zaměstnanci pedagogické fakulty, následované fakultou filosofickou a fakultou sociálních studií. Naopak nejvýrazněji nadprůměrné byly platy zaměstnanců fakulty informatiky. Tam to bylo u profesrů nad 100 tisíc hrubého měsíčně.
Proč to tak asi je? Že by dědeček na obláčku podle a uměle protěžoval kývající papoušky, oproti kriticky myslícím, duchovně obdařeným a kognitivně hlubokým filosofům a humanitčíkům? Možná má nějaké vysvětlení vrchní interpretátor cizích textů, nebo místní tajný klaun.
Proč dostávají pedagogické fakulty méně, než jiné, má mnoho důvodů. Třeba kriticky nízké platy na ZČU mají hlavní důvod ve způsobu financování rektorátu této univerzity. Odpovím ale za UK.
Všechny podstatné informace lze nalézt zde:
https://www.cuni.cz/UK-9670-version1-26032019rozpis_20190325_as_tabule.pdf
Z uvedeného rozpisu je zřejmé, že financování se odvíjí od celé řady faktorů, z nichž nejdůležitější je výuka a věda.
Normální člověk by očekával, že finance, které dostane fakulta za studenta jsou pevně dané, případně se odvíjí od oboru, který student studuje. Tak tomu na UK však není. Pokud student studuje učitelství M-IT na MFF či na PedF, nebo Che-Bi na PřF či PedF je rozdíl v tom, kolik tyto fakulty na jeho přípravu v rámci přerozdělování rektorátem v řádu desítek tisíc.
Důvody této zjevné nespravedlnosti jsou historicky dané a jsou výsledkem lobingu "bohatých" fakult. Je to tak absurdní, že při společném studiu PřF a PedF UK oboru Geografie-Dějepis rozhoduje, na kterou fakultu se student zapíše jako na kmenovou. Pokud na PřF, dostanou tyto fakulty na jeho přípravu dvakrát více, než když ne pedagogickou.
Další faktorem je věda. Nepopírám, že vědecká činnost je na MFF či PřF s PedF UK v jistých ohledech nesrovnatelná. (I když třeba Akademickou premii AV ve výši 30.000 000 Kč pokud vím získal zatím jen člověk z PedF a nikoli ze zmiňovaných fakult.) A není to jen tím, že díky více penězům za studenta mohou méně učit a více času věnovat vědě. Důležitý faktorem je ii to, jak je věda odměňována. Systém RIV, který je na jednu stranu mrtev, stejně jako KEN v rozdělování prostředků přetrvává. A tento systém byl dlouhodobě nastavován tak, aby ukazoval, co ukazovat chceme. Mnoho výstupů vědecké činnosti na pedagogické fakultě prostě tento systém hodnotí 0 body, např. učební texty, byť se v případě těchto fakult jedná o jasný aplikovaný výzkum.
I když se hodnocení vědy mění, zdá se mi, že je tak trochu předem naplánováno, jak asi má dopadnout. Prorektor Konvalinka když představoval nový systém hodnocení na UK tak jej uvedl slovy, že v radě mají slabé obory skoro stejné zastoupení jako silné. Přitom toto hodnocení má teprve ukázat, kdo je silný a kdo slabý.
Pane Jančaříku, problém vidím ve vašem uvažování. Peníze se nevydělávají přidělováním bodů. Pokud chce univerzita zajistit výuku v oblastech, které jsou na trhu velmi žádané, stejně jako lidé, které je ovládají, musí jim zaplatit tržní cenu jejich práce, jinak půjdou pracovat jinam (samozřejmě existují nadšenci, ale i ten nadšenec si pak rozmyslí, když už nemá za den ani hodinu času na zbyt, jak ji využije). Jakýsi umělý systém přerozdělování v závislosti na někým stanovených bodech za jakousi nějak definovanou vědeckou činnost, je sice věc pěkná, ale s tím tržním principem nemá šanci bojovat. To je to, co se snažím všude říkat - v tržním prostředí odměna za práci nemůže být nikdy pouze čistým arbitrárním rozhodnutím dědečka na obláčku, který přiděluje body, ale musí zohledňovat skutečnou tržní poptávku.
A pro některé místní dodávám, že trh není žumpa konzumní antihumanistické ideologie. Trh je souhrnem chování nás všech. Našich potřeb, tužeb, snah, cílů. Pro někoho se stal sprostým slovem, ale to je, bohužel, pouze projevem hlubokého nepochopení. A je trochu škoda, že i vysoce inteligentní a vzdělaní lidé, jako jste Vy, se tím bodovacím uvažováním nechají pohltit a nechají se strhnout k tomu, aby mysleli podle něj. Chápu, že vědecké výsledky je třeba nějak měřit, s tím problém nemám. Jen je také třeba chápat, že ocenění práce v penězích nebude nikdy dáno čistě tímto umělým konstruktem.
Jakou akademickou prémii máte na mysli? Prestižní grant z EU obdržel například Tomáš Jungwirth původem z MFF UK, nebo Pavlína Rychterová původem z FF UK. Jestli získal podobné financování někdo z PedF nevím, ale nechám se rád poučit. Pravda je, že formálně jsou nyní oba zmínění asi zaměstnanci AV.
oprava: lidé, kteří je ovládají
Vážený pane Doležale,
vezmu to od konce, Akademickou prémii, která je považována za nejprestižnější grant u nás dostal prof. Kvasz a to nikoli původem, ale po celou dobu kmenový zaměstnanec na plný úvazek na PedF UK.
Popsal jsem systém, díky kterému jsou pedagogické fakulty podfinancované. Nejedná se o mé chybné uvažování, ale o chybnou objektivní realitu. Ten systém prostě takový je a plně s vámi souhlasím, že s tržním prostředím nemá nic společného. Kvalitní učební text má v tržním prostředí mnohem větší hodnotu, než některé hodnocené výstupy.
Jako zásadní problém vidím to, že za přípravu učitele s úplně stejnou kvalifikací dostávají různé fakulty různé finanční ohodnocení a to v podstatě jen na základě svého jména, tedy, jak to nazýváte vy "čistým arbitrárním rozhodnutím dědečka na obláčku". Kdyby tomu tak nebylo, vypadalo by odměňování na PedF úplně jinak.
Vážení,
a jsme u merita věci. Protože VŠ nechtěly zmiňované tarifní tabulky pro všechny své zaměstnance stejné, nemůže se teď nad tím nikdo z VŠ pohoršovat. Chtěly si rozhodovat podle svých kritérií.
Něco podobného je i teď s těmi 5% přidanými letos učitelům na osobní příplatky, které zatím ještě nikdo nedostal a už končí 4. měsíc roku.
To, co se nestanoví zhora pevně, jako by neexistovalo. Za 35 let praxe s tím mám bohaté zkušenosti. A můžete tady tlachat neustále o tom, jak bude spravedlivé, když nedostanou všichni přidáno stejně, že ředitelé jsou ti nejkompetentnější, co mají o hodnocení svých podřízených rozhodovat. Když jim na to peníze nikdo nedá, o ničem nerozhodnou.
Tož, asi tak.
Tarifní tabulky nic neřeší. Na UK samozřejmě existuje jednotný mzdový předpis a mzdy, které zaručuje jsou ještě nižší, než zaručená mzda dle nařízením vlády č. 567/2006 Sb.
Skutečnou mzdu určují nakonec odměny a další benefity, které by se i nadále odvíjeli od rozpočtu fakulty. Základní problém je v tom, že za úplně stejné studijní programy dostávají různé fakulty různé finanční ohodnocení a to je a pouze na základě svého jména.
Můj příspěvek byl určen k vysvětlení rozdílů mezi fakultami a mezi různými obory. Pokud říkáte, že v jednom oboru jsou rozdíly mezi fakultami, kde nelze tyto rozdíly vysvětlit ani různým geografickým umístěním, pak si musíme říci, že se jedná toliko o klientelismus, který ve státním/veřejném sektoru funguje prakticky všude. Nemocnice také dostávají za stejný výkon každá dost odlišnou odměnu - pod záminkou, že záleží na tom, co si kdo s pojišťovnou vyjednal.
K tomu vede přesně to, že neexistují jednotné podmínky a já v tom vidím přímou analogii na centrální testování. Jakmile nejsou podmínky pro všechny stejné, systém nemůže být spravedlivý a generuje příležitosti pro klientelismus, korupci, podvádění, manipulace...
Jakmile nejsou podmínky pro všechny stejné, systém nemůže být spravedlivý a generuje příležitosti pro klientelismus, korupci, podvádění, manipulace... Napsal pan Dokežel.
Souhlasím. Po tom, co české veřejnosti předvedli například při obhajobě tzv. Hejného metody doc. Jančařík z KMDM PedF UK a prof. Kvasz s tzv. genetickým konstruktivismem, si nelze o úrovni a smysluplnosti existence (o odborné a etické úrovni a účinnosti působení) některých Pedagogických fakult, myslím, dělat příliš velké iluze.
http://www.ceskaskola.cz/2018/04/k-utokum-na-hejneho-metodu-se-vyjadrila.html
J.Týř
Tarifní tabulky nic neřeší. Na UK samozřejmě existuje jednotný mzdový předpis a mzdy, které zaručuje jsou ještě nižší, než zaručená mzda dle nařízením vlády č. 567/2006 Sb.
Skutečnou mzdu určují nakonec odměny a další benefity, které by se i nadále odvíjeli od rozpočtu fakulty. Základní problém je v tom, že za úplně stejné studijní programy dostávají různé fakulty různé finanční ohodnocení a to je a pouze na základě svého jména.
TY odměnY a benefitY se odvíjelY zřejmě až moc štědře vzhledem k tomu, co někteří představitelé pedagogických fakult předvádějí a vyvádějí.
Proč by se měli učitelé vzdělávat zrovna v Pedagogických fakultách, když některé z nich v posledních dvou desetiletích pedagogicky a didakticky "zhlouply" natolik, že namísto toho, aby se řádně věnovaly vzdělávání učitelů (didaktiků), spíše "vychovávají" pedagogy (vychovatele), když mnozí jejich absolventi do škol ani nenastoupí nebo z nich brzy utíkají?
Viz např.
TORNÁDO KAT A VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290
ZVLČILOST MŠMT ČR a POŽADAVKY HEJTMANŮ
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/hejtmani-chceme-zmenu-ve-skolstvi-at.html
DIDAKTICKÁ DEMENCE NÚV a MŠMT PŘI REVIZI RVP
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/revize-rvp-probiha-bez-oficialniho.html ...
Kolik procent absolventů PedF UK nastoupí jako učitelé do školy a vydrží tam alespoň pět let? Mohl by nám to pan předseda akademického senátu PedF UK říci? Za případnou odpověď mu předem děkuji.
J.Týř
Na poslední otázku J. Týře odpovídám poměrně často: Takže mohu odpověď zopakovat a aktualizovat podle posledních údajů.
Průzkum, kolik přesně učitelů vydrželo po absolvovanání pedagogické fakulty na školách 5 a více let.
Pedagogická fakulta UK připravuje vlastní šetření mezi absolventy, které by mělo poskytnou přesnější data, než rezortní výzkum.
Podle posledního šetření, které zpracovala pro MŠMT Středisko vzdělávací politiky více než 80 % absolventů PedF UK pracuje v oblasti, kde přímo využívá obor, který vystudovalo. Otázka byla položena takto, protože se jednalo o výzkum napříč fakultami. Takže jsou započteni nejen učitelé, ale také pracovníci MŠMT, ČŠI, vzdělávacích agentur ...
Lepší propojení s praxí mají na UK již jen lékařské fakulty, právnická fakulta a MFF.
Další fakulty vzdělávající učitele (PřF, FF, FTVS, ...) mají tento index nižší než PedF.
Dle údajů MŠMT zhruba polovina nových učitelů přicházejích na školy vystudovala učitelský obor na pedaogických fakultách (těch je 9). Druhou polovinu tvoří absolventi učitelských oborů na nepedagogických fakultách vzdělávajících učitele (těchto fakult je více než 50), absolventi CŽV (z nichž někteří jej absolvovali na pedagogických fakultách) a lidé s jiným vzděláním.
Za poslední tři roky se počet učitelů v regionálním školství zvýšil o 5500, když k tomu přičteme věkovou obměnu, tak pedagogické fakulty "dodaly" ročně cca 1.500 nových učitelů, což je podstatná část jejich absolventů.
Podle šetření, kteří provedli naši studenti, tak zhruba 30 %-40 % studentů PedF UK začíná učit již v průběhu bakalářského studia. Není tedy výjimkou, že naši absolventi po ukončení nastupují a již mají několik let praxe, třeba i vámi zmiňovaných 5 let.
Položím vám ale otázku, pokud srovnáváme:
Kolik procent absolventů učitelských oborů na nepedagogických fakultách nastoupí jako učitelé do školy a vydrží tam alespoň pět let? Podle výše uvedených dat je tento poměr pravděpodobně výrazně nižší, než u fakult pedagogických.
Okomentovat