Irena Hejdová: Helikoptéry startují: Jakou školu proboha vybrat? (Vyrůstají generace potenciálních sobeckých spratků)

sobota 13. dubna 2019 ·

"Je těžké někomu radit. Každý rodič od školy očekává něco jiného. Někdo přísné učitele, výkon a dril, jiný naopak co největší volnost a svobodu. Většina včetně mě stojí o jakousi zlatou střední cestu a snaží se ji najít ze všech sil. Rodiče dnes mnohem víc než dřív řeší, kterou školu vybrat. Není to jen rozptylem škol od státních k soukromým či od klasických k různým vzdělávacím alternativám. Ale i tím, že dnešní rodiče často spadají do kategorie, která už má v zahraničí přiléhavý a vtipný název ´helicopter parents´," píše Irena Hejdová pro deník Aktuálně.


Irena Hejdová (Petr Novák, Wikipedia)
Hejdová mimo jiné píše:

Termín označuje podobu rodičovství spočívající v neustálém ochranitelském kroužení kolem nebohých potomků. Začíná to neurotickým zkoumáním každého novorozeneckého pláče, pokračuje frenetickým rozvíjením - ryzích nebo i domnělých - schopností dítěte od batolecího nebo ještě nižšího věku, končí tancem kolem zápisů a přijímaček. Helikoptéroví rodiče chtějí mít to nejlepší, nejúžasnější dítě na světě - často ale vychovávají spíše malé neurotiky, kteří záhy končí v ordinacích dětských psychologů.

Děti helikoptérových rodičů jsou zvyklé, že se od nejútlejšího věku celý svět točí jen kolem nich - že je jim splněno každé přání, že vše je přizpůsobeno k tomu, aby právě ony byly středem světa. Když povyrostou a pochopí, že svět se kolem nich točit nebude, přináší jim to často bolestný střet s realitou. Vyrůstají tak celé generace potenciálních egocentrických, sobeckých "spratků", kteří sice nemají problém se sebevědomím, ale se soustředěním, motivací k práci či pílí už ano.

Méně vší té hysterie kolem výběru té nejvhodnější školy pro naše dítě je někdy více. Když jsem byla ve školním věku já, každé dítě ještě šlo na nejbližší státní školu, bez ohledu na to, jak špatnou či dobrou pověst měla…

Od té doby se samozřejmě české školství proměnilo a řekla bych, že rozhodně k lepšímu. Stále má své rezervy, vždycky to může být lepší, ale pomalými krůčky spějeme kupředu. Víceméně každý má možnost volby a je dobře, že toho rodiče využívají. Jen by neměli zapomínat, že nejpozději s nástupem dětí do školy by měli trochu popustit otěže svého ochranitelství a odlepit se se svou helikoptérou konečně z dětského dosahu. Dopřejme dětem právo objevovat si svět vlastníma očima - jen tím je nejlíp připravíme na budoucnost.


Celý text naleznete zde

9 komentářů:

Milan Keršláger řekl(a)...
13. dubna 2019 6:44  

Řekl bych, že text bude podobný textům ze starého Říma. Stesky na staré dobré časy, katastrofální mládež, generalizace. Se divím, že jsme ještě nevyhynuli, protože to samé říkali o mé (předlistopadové) generaci. I tehdy někteří rodiče dětem školy vybírali a o vše se jim starali...

Ivo řekl(a)...
13. dubna 2019 8:58  

"Od té doby se samozřejmě české školství proměnilo a řekla bych, že rozhodně k lepšímu."

NEVÍM, JESTLI SI AUTORKA ČLÁNKU DĚLÁ SRANDU.....

laimes řekl(a)...
13. dubna 2019 10:46  

každá škola se dnes snaží být alternativní a je v tom chaos,alternativní mají být pouze školy soukromé,státní musí být standardní dle jednotného standartu a rodič bude mít jasno: buď dám dítě do standardní (zadarmo) nebo do alternativní (za peníze) dle nabídky

Petr Portwyn řekl(a)...
13. dubna 2019 14:51  

Ivo
Ke zbytku článku o "helikoptérových rodičích" tato pasáž moc velký vztah nemá. Je to zřejmě povinná úlitba bohům, bez uvědomělých řečí (od slova "prolézali" do slova "kupředu" v originálním článku) by to nejspíš neprošlo cenzurou či autocenzurou.

jir řekl(a)...
13. dubna 2019 18:16  

No, on ten starý Řím dopadl dost mizerně.

Unknown řekl(a)...
14. dubna 2019 10:04  

Nelze než souhlasit.
Ještě bych dodala, že jsou to děti, které nejdou samy ani do školy, vozí je rodič, po škole je vyzvedne a odváží na kroužky.
O víkendu rodiče zorganizují výlet a naplánují dítěti vše tak, aby nemělo ani chvíli času, kdy o sobě může rozhodnout samo. S kamarády může trávit čas též jedině pod dozorem a jen s těmi schválenými.

Pavel Doležel řekl(a)...
14. dubna 2019 14:10  

Podle mého mínění je spratkovitost, egocentričnost a sobectví projevem spíše výchovy, kdy o sobě dítě rozhoduje zcela samo a rodiče se tímto rozhodnutím dítěte bezmezně řídí. Egocentričnost a sobectví je projevem především výchovy bez hranic, v níž rodič následuje přání dítěte a řeší za něj všechny jeho problémy. Odtud logicky vzniká představa, že svět je tady pro spratka, jeho zábavu a jeho uspokojení.

Výchova příliš striktní s přesným plánováním aktivit a rozhodováním za dítě, v níž naopak dítě nemá žádný volný čas a není mu svěřena ani špetka odpovědnosti spíše končí tím poslušným, přizpůsobivým, bez vnitřní motivace.

Kdybych si ale měl vybrat s kterým typem osobnosti se přátelit a trávit čas, tak volím bez vteřiny přemýšlení ten typ druhý. Na sobecké spratky nějak nejsem stavěn.

tyrjir řekl(a)...
14. dubna 2019 17:37  

Helikoptérová péče a sobečtí spratci

Termín označuje podobu rodičovství spočívající v neustálém ochranitelském kroužení kolem nebohých potomků. Začíná to neurotickým zkoumáním každého novorozeneckého pláče, pokračuje frenetickým rozvíjením - ryzích nebo i domnělých - schopností dítěte od batolecího nebo ještě nižšího věku, končí tancem kolem zápisů a přijímaček. Helikoptéroví rodiče chtějí mít to nejlepší, nejúžasnější dítě na světě - často ale vychovávají spíše malé neurotiky, kteří záhy končí v ordinacích dětských psychologů.

Děti helikoptérových rodičů jsou zvyklé, že se od nejútlejšího věku celý svět točí jen kolem nich - že je jim splněno každé přání, že vše je přizpůsobeno k tomu, aby právě ony byly středem světa. Když povyrostou a pochopí, že svět se kolem nich točit nebude, přináší jim to často bolestný střet s realitou. Vyrůstají tak celé generace potenciálních egocentrických, sobeckých "spratků", kteří sice nemají problém se sebevědomím, ale se soustředěním, motivací k práci či pílí už ano.

Méně vší té hysterie ... je někdy více


SOUHLASÍM. Chtělo by to ještě článek o agresivně vyzbrojovaných helikoptérách pedagogicko populistických inovátorů českého školství pokoušejících se dělat z učitelů jakési "pedagogické spratky" agresivní vůči skutečným učitelům. Viz například

http://www.ceskaskola.cz/2019/04/filip-simecek-jak-presvedcit.html

mirek vaněk řekl(a)...
15. dubna 2019 8:00  

Hezké teorie.

Ale co ty děti z rozvedených rodin? Na ZŠ už se to blíží k 50%. Ty si na přílišnou péči stěžovat nemohou. Není to trochu minoritní článek?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.