Tomáš Feřtek: Tři důvody, proč jednotné přijímací testy škodí. A tři návrhy, co s tím

úterý 23. dubna 2019 ·

„Zkuste si přečíst několik ukázek z letošních testových úloh přijímaček na střední školy: Vyhledejte v textu slabičnou podobu neslabičné předložky… Před Petrem stála jedna osmina celkového počtu chlapců, hned za Petrem stál jeho bratr Radek a za Radkem ještě pět šestin… První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta příslovečná způsobová… Nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem přistihl svůj mozek, že vypíná nejpozději na druhém řádku. V hlavě mi vytvoří tmu, dál nepustí ani slovo. Šetří můj čas a má pravdu,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)
Feřtek mimo jiné píše:

Neslabičné a slabičné předložky jsem hledal naposledy v polovině osmdesátých let minulého století na pedagogické fakultě. Pokud se nestanete jazykovědcem, není to nic, co byste potřebovali umět pojmenovat a rozlišovat, a to i v případě, že denně píšete a redigujete texty. Proč to tedy má být v přijímačkách pro jedenáctileté? A až budu potřebovat spočítat, kolik lidí stojí na hřišti v řadě za sebou, nejspíš na to nepůjdu přes sestavování lineární rovnice.

V testech se vyskytují i zajímavé úlohy, pokud by je někdo použil v hodině jako motivaci k debatě nebo do víkendové přílohy novin místo křížovky. Mám ale pochybnost, zda patří do přijímacích testů. Protože právě kvůli nim přijímačky škodí. A to hned natřikrát.

Za prvé – přijímací testy dávají falešný obraz o tom, co je vzdělání. Nejvíc škod to napáchá právě u žáků, kterým tím sdělujeme, že matematika je svět nepřehledných vzorců a nesrozumitelných úloh dobrých tak pro ony zaujaté křížovkáře, kdežto čeština je leda pro paka, která se vyžívají ve vyhledávání neurčitých zájmen a určování slovesných tříd a vzorů.

Za druhé – přijímací testy zesilují nejvážnější problém českého školství: předčasnou a sociálně nespravedlivou selekci. Abyste u podivných úloh uspěli, je dobré chodit na přípravky, kde vás naučí podobné testy vyplňovat. Jenže přípravky jsou placené, tedy děti bohatších a motivovanějších rodičů jsou ve výhodě.

Za třetí – jednotné přijímačky omezují svobodu učitelů vyučovat to, co považují za důležité. Příprava na ně sebere základním školám čas, v němž by mohly děti naučit něco užitečného.

Co se s tím dá dělat? Tady jsou tři návrhy seřazené podle míry radikálnosti...


Celý text naleznete zde

29 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
23. dubna 2019 9:19  

"Za prvé – přijímací testy dávají falešný obraz o tom, co je vzdělání."

A co když má falešný obraz pan Feřtek? Jak poznáme, kdo má ten obraz nefalešný? Je to opravdu dramaturg, herec, aktivista, sochař, malíř, nebo naopak třeba matematik, či historik? Pokud pan Feřtek chce argumentovat tím, co člověk v životě "dozajista" nepoužije, pak si řekněme, že tedy nemohou zároveň platit ty nekonečné nářky Kartouse o tom, že budoucnost neznáme a nevíme, co bude potřeba a co nikoliv a také si řekněme, že tedy podle Feřteka je vzdělání utilitární a poměřuje se tím, co se použije a co nikoliv.

"Za druhé – přijímací testy zesilují nejvážnější problém českého školství: předčasnou a sociálně nespravedlivou selekci. Abyste u podivných úloh uspěli, je dobré chodit na přípravky, kde vás naučí podobné testy vyplňovat. Jenže přípravky jsou placené, tedy děti bohatších a motivovanějších rodičů jsou ve výhodě."

Cermat má na stránkách zdarma ke stažení testy z minulých let i cvičné testy. Studii, která by prokazovala vliv navštěvování přípravek na výsledek jsem neviděl. Zpracoval ji někdo? Nebo zase jen "non-evidence based" plácání?

"Za třetí – jednotné přijímačky omezují svobodu učitelů vyučovat to, co považují za důležité."

Učitelé ve veřejném sektoru nemají učit to, co jim připadá důležité, ale to, co naplní RVP. To by pak jinak dvacátého roku od teď stařičký Feřtek veřejně bědoval, jak Pepíček neumí todle a támdleto, protože měl špatného učitele. A my bychom mu trpělivě vysvětlovali, že neměl špatného učitele, jen pokrokového, který vyučoval tomu, co považoval za důležité, a tak si v hodinách ČJ povídali o právech žen a o uprchlící a tak holt na ty nepodstatné věci nezbyl čas.

mirek vaněk řekl(a)...
23. dubna 2019 10:19  

Souhlasím s předchozím komentářem.

A dodávám.

Ad 1) Cílem přijímacího testu je něco jiného než dávat obraz o vzdělání. Dávat obraz, co je to vzdělání je mimo jiné úkolem novinářů. Patří to k informovanosti veřejnosti.

Ad 2) Selekce. Proč? Jsou to přijímací zkoušky na výběrové školy - 8 letá gymnázia. Školy s náročným studijním programem. Kde dítě s průměrným intelektem nemá co dělat - trápí se, nezvládá a získává komplexy vinou nesoudnosti rodičů. Kde mají být děti urychlené a nadané, které se v běžné základní škole nudí. Je na místě, pokud jsou testy náročné, pak plní svůj účel. Spíše je otázkou, zda tolik dětí má na osmiletá gymnázia jít.

Ad 3) Omezování svobody učitelů. Co s tím má co dělat učitel? Učitel v páté třídě má na starost všechny děti a na gymnázium se dostane minimum žáků. Pokud tam odejde půlka třídy, není to vina testů, ale vina přílišného počtu míst na víceletém gymnáziu. Neboť půlka třídy není nadprůměrná a nadaná. Jedná se o systémovou chybu. Buďto toto gymnázium musí slevit z nároků a pak postrádá smyslu, nebo dodrží nároky, ale většina žáků se zbytečně trápí. To jsou ty nenadané děti lokálních politiků, místní inteligence a jiných tlačenek.
Učitel má naučit všechny děti to, co mu předepisují školské dokumenty. Nemá připravovat na přijímačky(i když je k tomu často vyšší mocí nucen). To je velký rozdíl. A úplně jiný problém.

To je rozdíl mezi přijímačkami (k těm nikoho nikdo nenutí - není povinnost jít na gymnázium a cílem není ověřit znalosti, ale seřadit žáky podle kvality, aby si škola mohla vybrat nejlepší) a závěrečnými zkouškami(ty jsou povinné a potvrzují úroveň vzdělání a jejich cílem je ověřit, že žák má znalosti, které měl získat).
Proto osobně jsem pro to, aby se dělaly závěrečné zkoušky(po 5, 7, 9 třídě a střední škole). A přijímačky ať si organizují školy pokud je z kapacitních důvodů potřebují.
Pokud závěrečné zkoušky ověří žákovy znalosti, nevidím důvod, proč by nemohl jít na další stupeň školy.

Ale to je otázka na politiky a jejich odbornost. Neboť současný amatérský systém evidentně nefunguje. Mít k tomu odvahu, to je oč tu běží.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. dubna 2019 12:16  

cílem není ověřit znalosti, ale seřadit žáky podle kvality, aby si škola mohla vybrat nejlepší

Když ne podle znalostí, tak podle jaké kvality? Že nejlepší? K tomu opravdu stačí jeden přijímačkový test obsahují zlomek požadovaných znalostí a dovedností? Ano, na třídění to stačí. Stejně jako kdyby skákali přes švihadlo.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. dubna 2019 12:20  

Proto osobně jsem pro to, aby se dělaly závěrečné zkoušky(po 5, 7, 9 třídě a střední škole).

A k čemu to bude? Uděláme podle výsledných bodů zasedací pořádek? Každé závěrečné zkoušky budou obsahovat především ty snadno testovatelné položky.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. dubna 2019 12:42  

Cermat má na stránkách zdarma ke stažení testy z minulých let i cvičné testy. Studii, která by prokazovala vliv navštěvování přípravek na výsledek jsem neviděl.

Odvádíte pozornost. Vydáváte část za celek. Existuje důkaz, že větší dostupnost k přípravě nehraje roli? Nehledě na to, že i bez studie je jasné, že se na přijímačkové hrozbě snadno parazituje.

Oldřich Botlík řekl(a)...
23. dubna 2019 12:47  

Cílem přijímacího testu je něco jiného než dávat obraz o vzdělání.

No vidíte. A přijímací testy, ta ošklivá kačátka, ho natruc tomu dávají. Na celém světě. U nás je pořádně pokřivený!

Tajný Učitel řekl(a)...
23. dubna 2019 13:32  

"Rychlost je jáma lvová pro matematické myšlení. Jakmile toto nastoupí, tak je se žákem zle, ale ne s jeho myšlením, pouze s jeho známkami. " Prof Hejný.

Josef Soukal řekl(a)...
23. dubna 2019 13:56  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
23. dubna 2019 14:00  

Stávající centrální testy z češtiny dávají šanci dětem se schopností myslet, se schopností aplikovat své znalosti a s bohatší slovní zásobou. Na rozdíl od dřívějších školních testů se v nich neobjevují jevy, které neobsahuje RVP pro 1. stupeň ZŠ. Jsou celkově mnohem kvalitnější než testy školní. Je eliminována možnost korupce. Tyto testy vůbec neomezují školy v tom, aby podstatnou část přijímacího řízení nenaplnily podle svého. Zkrátka tisíc důvodů pro to, abychom se vrátili ke staré dobré praxi a dali šanci opaku výše uvedeného. A soukromému testovacímu byznysu. A usnadnili tak segregaci dětí handicapovaných sociální a rodinnou situací.

Simona CARCY řekl(a)...
23. dubna 2019 16:25  

četla jsem Feřtekův PR text a nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem přistihla svůj mozek, že vypíná nejpozději na druhém řádku. Opakovaně semletá slovíčka jako ve scrabble, která vytáhne vždy u příležitosti konání jakékoli plošné zkoušky. Tak dobře, pane Feřteku, už jsme to četli a víme, že vám jdou lépe detektivky než vzdělávání, a to ne, že by byly ty detektivky tak skvělé, ale v tom vzdělávání jste opravdu o parník mimo. Dobrou.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. dubna 2019 8:20  

"Stávající centrální testy z češtiny dávají šanci dětem se schopností myslet, se schopností aplikovat své znalosti a s bohatší slovní zásobou."

Prý neexistuje uzavřená úloha, která by umožnila uchazeči, aby ukázal co dovede s tím co zná.

"Na rozdíl od dřívějších školních testů se v nich neobjevují jevy, které neobsahuje RVP pro 1. stupeň ZŠ."

Kolik takových jevů se objevovalo? Kolikrát? Jedna chyba v centrálním testu zasáhne všechny všude.

Jsou celkově mnohem kvalitnější než testy školní. Je eliminována možnost korupce.

V čem jsou kvalitnější a proč? Protože jsou stejné? Protože je dělá centrální instituce? Jejich forma se hodí na ověřování dílčích memorovatelných částí učiva. To chceme o uchazečích vědět? To nám stačí?

Korupce, pokud je a chce, si cestu najde. Já bych učitele obecně nezatracoval. I vy jste učitel.

"Tyto testy vůbec neomezují školy v tom, aby podstatnou část přijímacího řízení nenaplnily podle svého."

Akorát že zhusta nenaplňují. Kdo ví proč? Třeba se jim nechce.

"Zkrátka tisíc důvodů pro to, abychom se vrátili ke staré dobré praxi a dali šanci opaku výše uvedeného. A soukromému testovacímu byznysu. A usnadnili tak segregaci dětí handicapovaných sociální a rodinnou situací."

Pardon, to je ironie? Soukromý testovací byznys, resp byznys se zaručenými přípravami na testy nikdy nekvetl tolik, jak nyní. Ty drahé přípravy si mohou dovolit jen někteří. Což ne jen že usnadňuje, nýbrž přímo zapříčiňuje prohlubování sociální propasti.

Josef Soukal řekl(a)...
24. dubna 2019 11:13  

Komentář Tajného ukazuje, jak slabé a manipulativní jsou pokusy o polemiku ze strany kritiků centrálních testů.
a) "Prý neexistuje uzavřená úloha, která by umožnila uchazeči, aby ukázal co dovede s tím co zná."
Ale ony v testu nejsou jen uzavřené úlohy. A především třeba skóre uchazečů o gymnázia bude hodně jiné než skóre uchazečů o obor s maturitou.

B) "Kolik takových jevů se objevovalo? Kolikrát? Jedna chyba v centrálním testu zasáhne všechny všude."
Porůznu - v některých testech takové jevy byly.
Ovšem tento poukaz nelze spojovat s počtem chyb - těch bylo v testech mnohem víc.

c) "V čem jsou kvalitnější a proč? Protože jsou stejné? Protože je dělá centrální instituce?"
To se nedá vysvětlit tomu, kdo o testování nic neví (což mu nebrání se k nim zaujatě vyjadřovat). Kopíruji včerejší komentář z FB, autor je nikoli neznámým ředitelem gymnázia:
"V soucasne dobe bych si vubec netroufl jit do toho, abychom si prijimacky delali ve skole sami. Tu dobu dobre pamatuji. Pri zpetnem pohledu - byl to totalni amaterismus. Navic sestavit dve srovnatelna zadani pro dva terminy je fakt problem."

d) "Jejich forma se hodí na ověřování dílčích memorovatelných částí učiva. To chceme o uchazečích vědět? To nám stačí?"
V testu není ani jedna čistě "memorovatelná" úloha, vždy alespoň jednotlivá aplikace. Ve školních testech "memorovatelné" úlohy bývaly pravidelně.

e) "Korupce, pokud je a chce, si cestu najde. Já bych učitele obecně nezatracoval. I vy jste učitel."

A našla si cestu k centrálním přijímacím testům? Nevím ani o žádné spekulaci na toto téma. Je tu zásadní, principiální rozdíl.

f) Akorát že zhusta nenaplňují. Kdo ví proč? Třeba se jim nechce.
A to má být kritika čeho? Těch, kteří by mohli a měli, ale kterým se nechce?

g) "Pardon, to je ironie? Soukromý testovací byznys, resp byznys se zaručenými přípravami na testy nikdy nekvetl tolik, jak nyní. Ty drahé přípravy si mohou dovolit jen někteří. Což ne jen že usnadňuje, nýbrž přímo zapříčiňuje prohlubování sociální propasti."

Proč přesně roste byznys s přípravou na testy, není nijak doloženo. Nepochybně to souvisí s inkluzí i s rostoucím povědomím části rodičů o tom, že o kvalitu vzdělání by se měli zajímat.

Josef Soukal řekl(a)...
24. dubna 2019 14:28  

...jednoduchá aplikace

Tajný Učitel řekl(a)...
25. dubna 2019 8:43  

a) "Ale ony v testu nejsou jen uzavřené úlohy. A především třeba skóre uchazečů o gymnázia bude hodně jiné než skóre uchazečů o obor s maturitou."

Kolik jich není uzavřených? Uzavřenost úloh umožňuje jejich snadné strojové hodnocení.

b) "Porůznu" je zajímavé zjištění. Poukazuji na fakt, že jedna jediná chyba v plošném testu ovlivní všechny uchazeče.

c) Kopíruji vyjádření ředitele gymnázia k témuž.
"Připravovali jsme si vlastní testy. Dvě češtinářky češtinu, matikáři matiku, pak to po nich pár lidí zkontrolovalo… Chybovost byla samozřejmě větší, ale byl na to taky mnohem menší tlak. Škola si brala de facto koho chtěla. Měli jsme tehdy dobře rozvinutý dyslektický program, takže bylo dáno, že každý rok bereme do každé třídy pět dětí s dyslexií nebo s dysgrafií, ať dopadly v testu jakkoli. Vlastní testy jsme museli opustit ve chvíli, kdy se zákonem ustanovilo, že musí být dva termíny. Nikdy nevyrobíte dva rovnocenné testy tak, aby je nemohl nikdo napadnout, že je jeden lehčí. V tu chvíli jsme udělali to nejjednodušší, co jsme mohli a koupili jsme testy od Scia. Bylo to strohé testování, ale ještě vcelku spravedlivé, rychlé a efektivní. Pak se vymyslely jednotné přijímačky a to je katastrofa, protože dosáhneme stejného výsledku za cenu desetinásobné práce a mnohem většího stresu pro děti a rodiče. Už to, že musejí čekat na výsledky tři týdny, je hrozné."

d) Krásný příklad naprosté bezobsažné hlouposti didaktických testů:
Který z následujících úseků výchozího textu neobsahuje podmět rozvitý?
A) jiné pěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek
B) jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed
C) že organismy se postupně přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí
D) na každém ostrově se u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu


e) Nepropadejte iluzi, že přijímací řízení jsou odolné vůči korupci či podvádění. Když už, tak je logicky snazší podvádět s jedním stejným zadáním pro všechny, než s každým zadáním jiným.

f) To má být kritika toho, že se používá systém, který socialisticky umožňuje cestu co nejmenší možné práce za stejné peníze.

g)"Proč přesně roste byznys s přípravou na testy, není nijak doloženo."
Dovolím si spekulovat. Protože existují?

Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2019 9:57  

"Odvádíte pozornost. Vydáváte část za celek. Existuje důkaz, že větší dostupnost k přípravě nehraje roli? Nehledě na to, že i bez studie je jasné, že se na přijímačkové hrozbě snadno parazituje."

Pane Sotoláři, nejprve si srovnejme terminologii - důkaz toho, že v reálném světě něco platí, nikdy mít nebudete. Statistika poskytuje pouhé testování hypotéz a to na nějaké hladině významnosti. Tedy dokáže poskytnout informaci, s jakou pravděpodobností dostaneme data, která pozorujeme, za podmínky, že hypotéza platí. A výstupem je zamítnutí, nebo nezamítnutí hypotézy na dané hladině významnosti - záměrně se nehovoří o potvrzení hypotézy, protože by to bylo zavádějící. A to platí zcela obecně, nezávisle na tom, zda ověřujete fungování léků, chybovost výroby, výstupy psychologických testů, nebo testů ověřujících míru dosažených kompetencí.

Studie, která by ověřovala hypotézu, že na množině žáků s vyšší mírou externí přípravy na přijímací řízení znamená také vyšší míru úspěšnosti, po očištění od rozdílů v dalších faktorech (socio-ekonomický status, pohlaví, věk, bydliště, vzdělání rodičů, apod.) podle mých vědomostí, neexistuje. A rozhodně by nebylo snadné ji provést.

Ano, pokud někdo vnímá přijímací testy nikoliv jako příležitost, ale jako hrozbu, pak jistě existují podnikatelé, kteří toho dokáží umně využít. I mně chodily od jisté nejmenované firmy spamy s reklamou na přípravky tak minimálně jednou týdně.

Pokud máte jiný způsob filtrace dětí na ty, které budou přijaty a na ty, které přijaty nebudou, tak sem s ním. Uvidíme, zda jste schopen prokázat, že má lepší a spravedlivější parametry fungování, než ten centrální přístup.

Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2019 10:07  

"Vlastní testy jsme museli opustit ve chvíli, kdy se zákonem ustanovilo, že musí být dva termíny. Nikdy nevyrobíte dva rovnocenné testy tak, aby je nemohl nikdo napadnout, že je jeden lehčí."

"Když už, tak je logicky snazší podvádět s jedním stejným zadáním pro všechny, než s každým zadáním jiným."

Čili co? Školy tedy připravovaly vesměs jeden test z MA a jeden z ČJ, aby je nikdo nemohl napadnout, že různé varianty jsou různě složité a vy teď tvrdíte, že je snazší podvádět s jedním stejným zadáním pro všechny. Jak tedy konkrétně ti žáci dnes podvádí a dříve by to nešlo? Jaké měly školy podmínky při přijímacích řízeních v dobách, kdy "si škola vybrala, koho chce", včetně těch, kteří "testem neprošli"?

Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2019 10:20  

Rozumějme si - pokud si tajnej založí soukromou certifikační firmu a na tržní bázi bude za úplatu poskytovat dle vlastního koštu jakousi certifikaci a VŠ ji uznají a mezi zaměstnavateli bude vysoce ceněna jako známka vysoké kvality vlastníků takové certifikace a její držení bude známkou veliké prestiže, pak mně do toho je úplný kulový. Sice už teď vám mohu říci, že tu prestiž určitě nezískáte tím, že student deklaruje, že si v mládí vytvořil tři říkanky a že si s ním povyprávíte o jeho názorech na migraci, Trumpa, Zemana a Babiše, ale to už je váš business plán a jeho reálnost.

Dokud ale chcete využívat prestiže spojené s nějakou státní certifikací - ať už je to maturita, nebo státní zkouška a pokud chcete využívat další služby, které stát v návaznosti na ty certifikace poskytuje (třeba vzdělávání na VŠ), tak to musí být stát, kdo bude určovat podmínky jejich získání, nikoliv tajnej klaun. Ono každému alespoň průměrně intelektově obdařenému jedinci je jasné, že ty podmínky s tou prestiží souvisí a že když se s nimi hýbe, hýbe se i ta kvalita výstupu a to cenění držitelů daných certifikací ze strany třetích stran. Ono je to logické, jen ti, kteří na tu certifikaci nedosáhnou, se pochopitelně snaží ji zpochybňovat a napadat. Proč by mělo existovat něco, co bude podávat informaci o tom, že zrovna já jsem úplně "neprestižní", že jo. Zadupejme to. Zpochybněme to. Je to fuj. Důležité je to, v čem jsem mistr já. A když nejsem v ničem, co by se dalo nějak reliabilně a validně ověřovat, tak si alespoň nadeklaruji, že jsem mistr v interpretaci textů a kritickém myšlení. A že vy to nevidíte a na všem, co je zcela neoddiskutovatelné to nelze prokázat? Váš problém.

Zkrátka opět Komenského sedmdesatera sedmera mistři.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
25. dubna 2019 11:31  

Pane Doležele,

já především chápu jednotné přijímačky jako součást Velkého tažení testokratů. Tady na České škole je jasně vidět, že obhájci jednotných přijímaček obhajují zároveň jednotné maturity, cutt-off score, stejně jako další a další nesmyslná testování v uzlových bodech.
Shodneme se snad na tom, že testové přijímačky jsou pouze nástrojem třídění, rychlým a především snadným. S výběrem "kvality", jak někteří obhájci slepě věří, to však nemá co dělat. Jak ostatně opakovaně upozorňuje kolega Soukal, 60 % střední školy prostě nevyužívají.

Josef Soukal řekl(a)...
25. dubna 2019 14:47  

a) Tím nevyvracíte to, co jsem napsal.
b) Polopatě: Amatérské testy obsahují vždy chyby a vždy je těch chyb mnohem více. Takže Už pouhé zrušení centrálních testů zasáhne všechny uchazeče mnohem víc než ojedinělá nebo žádná chyba chyba v CT.
c) "Chybovost je samozřejmě větší", "vcelku spravedlivé" - ale daleko méně transparentní a kontrolovatelné - už k tomuhle netřeba víc dodávat.
d) Chci-li si ověřit znalost nějakého termínu, dělám to vždy prostřednictvím textu.
e) Nepropadejte iluzi, že někomu z "centra" stojí za to vystavit se dost tvrdým důsledkům za vyzrazení testu a že by toto vyzrazení nebylo mimořádně obtížné. S podmínka mi na školách se to nedá srovnat. Ostatně vaše stále zdůrazňované "pochopení" pro nejrůznější žáky - podle vlastního uvážení - není ničím jiným než dokladem toho, jak snadnou cestu by měla potenciální korupce. Vaše a ministrovo.
f) A zrušení CT by takový systém snad odstranilo?
g) Takže budou-li testy školní, nebudou žáci kurzy vyhledávat? Totéž v případě psaní "esejů" či užití portfolií atd.

Josef Soukal řekl(a)...
25. dubna 2019 14:51  

Zdeňku,

stejně tak bych mohl tvrdit, že chápu tažení proti centrálním testům jako snahu zabránit jakékoli objektivizaci měření výsledků vzdělávání a zcela rozmazat povědomí o tom, co je vzdělání. A to vše s cílem usnadnit podmínky pro rozvoj soukromého školství pro privilegované.

Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2019 14:59  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2019 15:01  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
25. dubna 2019 15:03  

No, pane Sotoláři, chápat to můžete, jak je ctěná libost. Pojem "testokrat" působí obdobně hanlivě, jako "technokrat". Míní se tím většinou omezení schopnosti vnímání na jakousi oblast. Nicméně je třeba říci, že rozhodně neplatí (jak bohužel lecjaký mistr může chybně vyvozovati neznaje základy výrokové logiky), že kdo není technokrat, má schopnosti neomezené.

My tady neřešíme nějaké hypotetické bájné pohádkové světy, v nichž každý se má jak si zaslouží, nebo kde jsou neomezené zdroje a "daně se snižují a platy se zvyšují", jak pravil král z pohádky o nesmrtelné tetě, když se mu navrátil rozum. My žijeme ve světě, který před nás klade jasný úkol. Tím úkolem je, jak vybrat děti pro jednotlivé typy studia - některé více zaměřené teoreticky, jiné prakticky, přičemž očekávaný užitek plynoucí z jednotlivých těchto typů studia se liší a proto logicky všichni se snaží o to, které má ten očekávaný užitek nejvyšší. To je naprosto standardní chování, které, ač jej vykazují jedinci snažící se sami sebe prezentovat jako velikáááánské individuality, vyplývá z elementárních principů behaviorální psychologie a mikroekonomické teorie. Ne každému ale již dochází, že důvod, proč je ten očekávaný užitek u nějakého typu studia nejvyšší, není dán pouze vlastnostmi toho studia, ale i vlastnostmi těch, kteří jím projdou.

Stojíme tedy před úkolem vybrat děti pro studium do všech těch typů studia, kde je aktuálně převis poptávky nad nabídkou. Čili pokud vyčítáte centrálním testům, že slouží k setřídění dětí, tak jim vyčítáte to, že řeší úlohu, k jejímuž řešení byly vytvořeny a zavedeny. Možná ji z nějakého pohledu neřeší v nějakém smyslu slova optimálně (třeba z toho vašeho), ale to platí i pro jakýkoliv jiný způsob setřídění. Chceme-li jako společnost, aby životní dráhy dětí byly určeny hodem kostkou, nebo koštem tajných klaunů, tak prosím, ale takové návrhy moji podporu mít nebudou. Pak samozřejmě existuje "řešení" tzv. šalamounské, s nimž přicházejí nejrůznější šalamouni - tak dorovnejme tu nabídku s tou poptávkou. Něco ve stylu - každému podle jeho koštu - to je heslo, které tady v obměněných verzích koluje již dlouho a to zejména ve spojení s levicově orientovanými ideologiemi, které stále "nepochopily", že ve fyzikálním světě jsou zdroje vždy o-me-ze-né. Dorovnání nabídky s poptávkou problém neřeší, spíše jej prohlubuje.

Při mírném zjednodušení stojíme před problémem - všichni chtějí mít buď Mercedes, nebo Porsche. Je opravdu na světě někdo, kdo poptává bydlení pod mostem a ojetého žigulíka? Tak možná pár sběratelů a fajnšmekrů konvergujících ke speciálním zdravotnickým zařízením určeným k péči o fajnšmekry, ale v tom není podstata. Podstata jest v tom, že odměna za práci nemůže být dlouhodobě v nesouladu s mezní produktivitou práce. A my jsme v českém školství vyřešili problém s poptávkou po Mercedesech a Porsche po česku - vzali jsme ty žigulíky a nalepili jsme na ně nálepky s názvem Porsche, či Mercedes. A teď se divíme, že se zákazníci pohoršují, že ty Mercedesy a Porsche jezdí, smrdí a jsou poruchová jako starý ojetý žigulík.

Tajný Učitel řekl(a)...
26. dubna 2019 9:17  

a) "Tím nevyvracíte to, co jsem napsal."

Kolik otevřených úloh je v DTČj?

b) "Amatérské testy obsahují vždy chyby a vždy je těch chyb mnohem více."

To je hodně kategorické. Co je větší průšvih, chyba v lokálním testu pro jednu školu, nebo chyba v plošném testu pro všechny uchazeče? Učitelé, jejichž denním chlebem je ověřování znalostí, jsou tedy dle vás amatéři? I když, možná vzhledem k zaškrtávacím testům jsou, resp, ty jsou tak primitivní, že by většinu soudných učitelů ani nenapadlo dávat je dohromady. Viz, "Která věta neobsahuje přístavek těsný..."

c) "...daleko méně transparentní a kontrolovatelné."

Avšak umožňující učitelům dle zkušenosti a potřeb vybrat si vhodné kandidáty pro studium na právě jejich škole.

d)Chci-li si opravdu ověřit znalost nějakého termínu/jevu/čehokoli, vytvořím situaci, kdy je potřeba jev vhodně použít v kontextu k dosažení žádaného cíle. Nikoli pouze rozeznat, ale zejména vhodně a vědomě použít.

e)https://www.theguardian.com/education/2019/apr/23/criminal-charges-possible-over-leaks-of-a-level-maths-papers

f) "A zrušení CT by takový systém snad odstranilo?"

Nenařizovalo by ho všem a všude.

g) "Takže budou-li testy školní, nebudou žáci kurzy vyhledávat? Totéž v případě psaní "esejů" či užití portfolií atd."

Je těžší připravit se pravidelným nácvikem testovatelných fragmentů předmětu na školní zkoušku, o které nevím, co v ní bude a jak bude udělaná. V nácviku psaní esejů nevidím nic špatného. Portfolio je sbírka vlastních prací, úspěchů, prací z kroužků apod. Stěží dosažitelné kurzem.

Pavel Doležel řekl(a)...
28. dubna 2019 19:28  

"Co je větší průšvih, chyba v lokálním testu pro jednu školu, nebo chyba v plošném testu pro všechny uchazeče?"

Tak i vám by mohlo dojít, že jsou-li školní testy obecně chybovější, pak neporovnáváme plošný test s pár chybami s jedním školním testem s více chybami, ale jeden plošný test s pár chybami s mnoha stovkami a možná tisíci testů, každý s více chybami. Takže ano, plošný test s pár chybami je podstatně lepší, než mnoho stovek vysoce chybových a navzájem nesrovnatelných testů.

"Avšak umožňující učitelům dle zkušenosti a potřeb vybrat si vhodné kandidáty pro studium na právě jejich škole."

No a přesně tomu je třeba zabránit, aby si učitelé a ředitelé volili žáky na košt, podle toho jak "se hodí do profilu školy", či podle toho, čí tatínek dodá lepší notebooky a čí maminka přinese lepší flašku, nebo je lepší herečka.

"Učitelé, jejichž denním chlebem je ověřování znalostí, jsou tedy dle vás amatéři? I když, možná vzhledem k zaškrtávacím testům jsou, resp, ty jsou tak primitivní, že by většinu soudných učitelů ani nenapadlo dávat je dohromady."

Ano, ve vytváření, standardizaci a vyhodnocování testů jsou běžní učitelé naprostí amatéři. Na vás je to zrovna vidět krásně.

Primitivní testy vedou k nižší úspěšnosti uchazečů, než hluboké pohovory s okoštováním. Čím to asi bude?

Josef Soukal řekl(a)...
29. dubna 2019 9:06  

Pro Tajného:
a) Znovu opakuji: A především třeba skóre uchazečů o gymnázia bude hodně jiné než skóre uchazečů o obor s maturitou.
b) Viz odpověď p. Doležela.
c) Dtto.
d) Ale pokud mi postačí znalost, nemusím nic takového konstruovat. Až budu chtít vědět, zda žák umí personifikaci vytvořit, zvolím jinou úlohu.
e) V článku se neuvádí, kdo otázky nabízel ke koupi - nelze tedy potvrdit, že šlo o korupci, mohlo jít o hackerský útok. Zcizení je nepochybně mnohem náročnější než třeba "úprava" hodnocení jednoho konkrétního testu. A především zcizená data, aby samotné zcizení mělo pro prodejce/zveřejňovatele smysl, musí být nabízena širšímu okruhu potenciálních zájemců, takže je podobný útok mnohem snáze zjistitelný.
f) Ale ani dnes ho nikdo nikomu nenutí. A existoval před CP.
g) " Je těžší připravit se pravidelným nácvikem testovatelných fragmentů předmětu na školní zkoušku, o které nevím, co v ní bude a jak bude udělaná."
Rodiče uchazečů o studium před zavedením CZ stahovali či vykupovali soubory předchozích zadání.
"V nácviku psaní esejů nevidím nic špatného. Portfolio je sbírka vlastních prací, úspěchů, prací z kroužků apod. Stěží dosažitelné kurzem."
Jakmile se psaní esejů či vytváření porfolií stane důležitým kritériem pro přijetí na SŠ, vytvoří se nový byznys. Podstata věci je totiž nikoli ve formě, ale v tom, že rodiče a žáci mají zájem dostat se na určitou školu, popř. na střední školu vůbec.

Tajný Učitel řekl(a)...
29. dubna 2019 18:14  

a) Skóre uchazečů o studium na gymnázium bude jiné, než jinde... No a? Naučili je lépe vyplňovat testy, měli ambiciozní rodinné zázemí, měli lepší učitele, měli extra přípravy... nic z toho nevypovídá o skutečných předpokladech ke studiu; ty nelze tímto testem jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, viz predikční hodnota testu u přijímaček ve vztahu k závěrečné maturitní zkoušce, prezentovaná p. Štefflem, k přečtení zde

b) a c) Promiňte texty PD nečtu, dělá se mi z nich nevolno, mám pak tendenci reagovat stejně sprostě a žlučovitě.

d) Je pouhá znalost nebo rozeznání termínu/jevu skutečně tím, co chceme aby uchazeč o studium prokázal? Vám to skutečně stačí? Nebo je to účel(třídění) světí prostředky (test)? I když chápu, že učitelé na gymnáziích nepotřebují nic víc, než vidět jedničky na vysvědčení potvrzené dobrým skóre v testu. Mají velký převis uchazečů.

Tímto přístupem, pokud je praktikován masově, což bohužel je, však rezignujeme na roli vzdělávání a vzdělání jako prostředku k sociální prostupnosti, nehledě na plýtvání potenciálem zanedbaných, ale studia schopných žáků.

e) Pokud zadání plošných high-stakes testů uniknou, ať už hackerským útokem či jinak, pak je to zcela jistě větší průšvih, než únik zadání jedné školy. Jak už jsem psal, nikdo skutečně neví, jak chybné a zda vůbec, byly ty školní materiály, naproti tomu chyby v centrálních testech existují. Stejně, jako změny v jejich kalibraci, bez dohledatelného zadání, či zdůvodnění.

f)viz d)

g) Řekl byste, že je mnohem obtížnější předvídat školní zadání, třeba v matematice či českém jazyce, pokud obsahují například obsáhlejší písemnou práci, analýzu a interpretaci předem neznámého výňatku uměleckého textu a několik málo příkladů? Opět, na procvičování písemného projevu nevidím nic špatného; je to dovednost, která vám zůstane, na rozdíl od účelové terminologie na jedno použití. Portfolio je soubor ověřitelně vlastních prací a dosažených úspěchů, které uchazeč prezentuje při osobním setkání s učiteli. Potenciál pro obchodní využití pomocí drahých zaručených příprav je, řekl bych, velmi malý.

Ještě vás to baví?

Josef Soukal řekl(a)...
29. dubna 2019 19:18  

Nebaví mne to od začátku, protože jako vždy se pouze pokoušíte něco uhádat. Takže pro tuto příležitost naposledy:
a) Vaše tvrzení nelze dokázat ničím. Opak - že testy upřednostňují nadanější žáky, dost snadno. Byl jste někdy ve třídě dobrého gymnázia a ve třídě učebního oboru s maturitou?

b) a c) To je taky odpověď. Jen jen argumentačně nulová. Navíc vám vůbec nevěřím.

d) Kromě dalšího hloupého útoku na učitele na gymnáziích jste předvedl, že když vám někdo ukáže, v čem je vaše argumentace mimo, prostě se nic neděje, jedete dál, hledáte další skulinu. Testy nejsou postavené jen na jednoduché aplikaci jevů, o zaprvé. Zadruhé, přijímací legislativa nechává dost prostoru pro školy, aby si ověřily testem neověřitelné. Zatřetí, pokud uchazeč nezná termín či ho nedokáže aplikovat, prostě není v určitém ohledu připraven na studium; pokud je skutečně pouze "zanedbaný", měla by to zjistit škola - viz předchozí. V testu má ale k dispozici část úloh, kde žádné znalosti nepotřebuje - stačí mu ukázat schopnosti.

e) Že byly školní materiály násobně chybovější než CT, vědí všichni, kdo se kdy školními testy zabývali. Že tomu vy nevěříte, je jen váš problém.

f) CT skutečně nemohou za to, co dělají školy. Většina z nich předtím nedělala nic jiného, než připravovala své - horší - testy.

g) Jak už ale sám uvádíte, drtivá většina škol nic takového nezavedla, tudíž zase zbyde ta příprava na testy. Příprava na dobré testy v žákovi nepochybně rovněž nezanechá nic, co by se mu při dalším studiu nemohlo hodit. Co se týče portfolia, už nějakou dobu existuje pokusný balonek z produkce EDUinu - tuším za peníze bank - týká se zatím jen portfolia vytvářeného rodiči pro děti. Opakuji: Co se stane, jakmile z něj učiníte rozhodující kritérium přijetí? Přemýšlejte - tlak na školy, aby předvedly, jako portfolia a jejich hodnocení představují; tlak na základní školy, aby aktivity vedoucí k vytváření vhodných prací do školních portfolií zařazovaly do výuky; nácvik - třeba slohovek, jak to dělají někteří dnešní maturanti, kurzy vytváření vhodných prací; nabídka placené pomoci při vytváření prací; nácvik osobní prezentace... Prostor pro bohaté a starostlivé rodiče... A objektivita hodnocení? Ale ono to stejně nehrozí, málokterá škola bude mít o takovou zátěž pro své učitele zájem.

Josef Soukal řekl(a)...
29. dubna 2019 20:34  

Vzpomněl jsem si, že jsem na cosi zapomněl. O malé výpovědní hodnotě Štefflových údajů jsem psal snad dvacetkrát, mj. jsem o nich psal v debatě s Vámi - proč se na ně zase odvoláváte?

e) Cermat připravil od r. 2011 už mnoho testů, bez toho, že by se kde objevil stín podezření z úniku. O školních únicích se v drtivé většině nedozvíme.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.