Rozdíly ve vzdělávání mezi kraji jsou alarmující a vyžadují řešení

pátek 5. dubna 2019 ·

Propast ve výsledcích žáků se napříč kraji rychle stává jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací soustavy. Závěry měření žákovských znalostí ukazují, že navzdory ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu statusu (ESCS) žáků dochází v určitých krajích ke statisticky významně horším výsledkům, než jakých by dosáhli například v Praze. Ve stejných krajích pak převládá větší nabídka odborného vzdělávání oproti všeobecnému vzdělávání. V rámci struktury odborného poté převažují obory končící učňovským listem oproti těm s maturitou. V hlavním městě, které historicky dosahuje nejlepších výsledků, je struktura oborů středního školství opačná. EDUin varuje před významnými disparitami mezi kraji vedoucími k reprodukci nerovností ve společnosti.



Jedním ze základních poslání formálního vzdělávání je umožňovat spravedlivý osobnostní a akademický růst každého dítěte bez ohledu na to, z jaké rodiny pochází nebo jaké má vzdělávací potřeby. Mezinárodní šetření jako PISA od OECD, zjišťování České školní inspekce nebo výsledky CERMATu, organizátora maturit a jednotných přijímacích zkoušek, nicméně ukazují, že mezi školami a kraji panují významné rozdíly. Nejhorších výsledků soustavně dosahují kraje Karlovarský a Ústecký, mezi problematické se řadí i Moravskoslezský.

„Prakticky to znamená, že žákovi se dostává kvalitou jiného vzdělání, pokud se narodí v Ústí nad Labem, nebo v Praze. Podle šetření PISA žáci v hlavním městě dosahují téměř o 20 procent lepších výsledků než v Ústeckém nebo Karlovarském kraji,“ říká Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin. Ve zmíněných krajích, ale ještě v Jihočeském, Plzeňském, Pardubickém a Středočeském nelze za horší úspěšností hledat méně podnětné rodinné prostředí žáků – naopak školy těchto krajů oproti ostatním vyprodukovaly nižší výsledky žáků, než by odpovídalo jejich průměrnému ESCS.

V případě závěrů pro Ústecký a Karlovarský kraj je však vždy nutné mít na zřeteli, že se jedná z hlediska dílčích socioekonomických indikátorů (např. HDP na obyvatele, úroveň mezd, zaměstnanost, úroveň dosaženého vzdělání obyvatel atd.) o kraje, které dosahují nejnižších průměrných hodnot. Vše je dáno složitým historickým a v návaznosti sociálním a ekonomickým vývojem ve spojení s výraznou migrací obyvatel a změnami v hospodářské struktuře krajů. Obecně pak kraje koncentrují výrazný podíl sociálně vyloučených lokalit a s ohledem na uvedené i žáků s nižším socioekonomickým statusem.

Přestože Česká republika netrpí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi vysokým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání, situace ve dvou jmenovaných krajích se vymyká oproti ostatním s 15,6% mírou předčasných odchodů ze vzdělávání oproti celkovému průměru ČR na 6,7 %. V obou krajích je také malý podíl všeobecného sekundárního školství, u odborného převažují školy ukončené učňovským listem a v neposlední řadě stojí minimum lyceí jako odborných škol, které mají vést k pokračování ve studiu na vysoké škole.

Snižování regionálních rozdílů má být jednou z nejdůležitějších vládních priorit. Zejména jde o podporu příležitostí v nejvíce postižených krajích, které budou atraktivní pro lidi s vyšším vzděláním, případně o podporu konektivity s místy koncentrujícími příležitosti (snížení potřeby stěhovat se). „Vládní program Restart pomáhající problematickým krajům musí více cílit na vzdělávání. Rovněž krajští zřizovatelé musí převzít zodpovědnost a podpořit rozvoj kvalitního školství. Nad alarmujícími nerovnostmi, o nichž opakovaně informuje každoročně zveřejňovaný Audit vzdělávacího systému, nesmíme zavírat oči,“ uzavírá Kartous.


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

61 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
5. dubna 2019 v 7:26  

EDUin slavnostně objevil kolo. Skutečnosti ve zprávě zmíněné nejsou ničím novým a srovnatelné plošné testy to ukazují posledních deset let. EDUin se nyní probral a přináší objevné sdělení. Ale ani toto sdělení nebude k ničemu, protože u současných představitelů státní moci jsou prioritami kanály spojující moře nebo kuřata neobsahující maso, ale vzdělání je dobré jen jako textová vata do programových prohlášení. A když se zadaří, povede se učitelům na 24 hodin přidat, aby se po zjištění, že samým nakupováním voličů z ESCS krajů (jízdenky, stravování apod.) vyprázdněná kasa takovou podporu neumožní. Takže zapomeňme a počkejme si na dodávku těch bezplatných řešení, která EDUin stejně nenabízí.

PP řekl(a)...
5. dubna 2019 v 7:39  

Lež hned v titulku - vyžaduje řešení.
Aneb - nějak se živit musíme.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 8:18  

Rozdíly v kvalitě zraku mezi lidmi, kteří nosí brýle a lidmi, kteří je nenosí je alarmující a vyžaduje okamžité řešení!

Mimochodem, ty žvásty v té zprávě jsou naprosté nesmysly vycucané z prstu. Ať autor doloží z jakých dat přesně vychází (zprávu OECD jsem četl) a jak dospěl k závěru, že je to navzdory ekonomickému a kulturnímu statusu.

Pozorujeme opět snahu lidí, kteří se neumí živit prací, vyvolat někde rozvrat na základě uměle vytvořených problémů, které ve skutečnosti problémy nejsou. Je to známka absolutní neschopnosti elementárního analytického myšlení - pokud to tedy je myšleno vážně a není to zase jen snaha vyrobit si práci na dalších pár let.

Michal Komárek řekl(a)...
5. dubna 2019 v 8:52  

Pane Doležele, zkuste diskutovat věcně. Označujete teze autorů zprávy za "žvásty vycucané z prstu", ale sám nepřinášíte žádné argumenty. Čili jako často v diskusích na ČŠ pouze urážíte.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 9:47  

Zprávu OECD jsem zde už rozebíral v jedné z předchozích diskusí. Psal jsem tehdy (a odkazoval na konkrétní dva grafy), že výsledky neodpovídají těm marketingovým výcucům, které z toho zase dopatlali novináři, kteří statistice nerozumí a zjevně ani nechápou psaný text. Tehdy vaši názoroví spřízněnci argumentovali tím, že je u nás jedna z nejvyšších závislostí dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu, ale z těch dat to nikterak nevyplývalo. Nemluvě už vůbec o konstrukci toho podivného indexu sociálně-kulturního statusu studenta.

Mé postřehy zůstaly bez reakce a já opravdu ale opravdu nehodlám ztrácet čas tím, že to budu těm, kteří to nejsou schopni pochopit a neustále do zblbnutí opakují tatáž klišé a tytéž nesmysly, znovu a znovu vysvětlovat a odkazovat na materiály, když oni se ani nic dozvědět nechtějí a ani se neobtěžují si něco přečíst, nebo dokonce (považte) nastudovat. Chtějí jen kritizovat to, co není v souladu s jejich vírou svatou, k níž i vy máte až příliš blízko. Argumenty jsem podal. Jak s nimi kdo naloží, je jeho věc.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 9:52  

Mimochodem, takto to chodí neustále. Vždy se nějaké téma rozebere, podají se argumenty, hlupáci piští a tajtrlíkují, aby se za půl roku celá diskuse zrecyklovala. Je to čistý marketing, jehož cílem není věci řešit, ale naopak - udržovat problémy při životě, aby bylo o čem psát a aby se na tom mohly živit desítky, či možná stovky lidí z nezsikovek.

Vyzývám všechny tyhle myslitele - když už se nedokážete živit něčím, co někdo skutečně poptává a je za to sám ochoten zaplatit, alespoň neškoďte.

Michal Komárek řekl(a)...
5. dubna 2019 v 9:54  

Pane Doležele, nechte těch urážek, prosím.

Kamínek řekl(a)...
5. dubna 2019 v 10:00  

„Prakticky to znamená, že žákovi se dostává kvalitou jiného vzdělání, pokud se narodí v Ústí nad Labem, nebo v Praze. - Tím se chce říci, že v uvedených krajích jsou méně kvalitní učitelé?? Tvrzení tak vyznívá. Jsem přesvědčen, že i v těchto krajích jsou vynikající učitelé, poskytující kvalitní vzdělání. Jen zde nejsou žáci, kteří by byli ochotni ho využít a díky svému rodinnému zázemí mají špatné výsledky. Vše se bohužel stále odvíjí od rodiny a vytrhnout děti ze zažitých kolejí je nesmírně obtížné, díky sociálním podporám pak i nemožné. Rozhodně to není o kvalitě vzdělávání. Takové tvrzení mne hluboce uráží.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 10:08  

To, co píše pan Kamínek je druhá věc, která mě napadla hned po přečtení nadpisu článku. Kolegové aktivisti opět nepochopili rozdíl mezi vzděláním a vzděláváním.

Sluníčkářská představa, že horník, který se přestěhuje do Prahy, se v Praze stane jaderným inženýrem, je představa založená na předpokladu, který je hodně, ale opravdu hodně nepravděpodobný. Stejně jako představa, že když blbce nechám po dobu šesti let navštěvovat lékařskou fakultu a na závěr mu lupnu na čelo štempl za docházku, protože to poptává, tak že z něj tím učiním inteligenta.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 11:35  

"Jen zde nejsou žáci, kteří by byli ochotni ho využít a díky svému rodinnému zázemí mají špatné výsledky. Vše se bohužel stále odvíjí od rodiny a vytrhnout děti ze zažitých kolejí je nesmírně obtížné, díky sociálním podporám pak i nemožné."


V kotlince je jedna z nejvyšších korelací mezi soc. zázemím a studijními výsledky. To může znamenat že:

-české děti jsou sociálně i mentálně zaostalejší než jinde
-čeští učitelé jsou sociálně i mentálně zaostalejší než jinde
-obojí je pravda

laimes řekl(a)...
5. dubna 2019 v 11:51  

vláda musí zajistit MOŽNOST standardního vzdělání
pro všechny a všude a UMOŽNIT existenci soukromé alternativy,
jak je to prosté....

Ivo Mádr řekl(a)...
5. dubna 2019 v 12:52  

A opět se tady v plné nahotě objevuje problém centralizace. Praha je osmý nejbohatší region EU, ...A nějaké projekty EU pro regiony situaci moc neřeší. Je tady nutná decentralizace jako sůl. Vládní čtvrť v Praze? Proč nepřesunout státní úřady i na "venkov" - Most, Ústí nad Labem, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice,..Okamžitě se zvýší atraktivita regionů pro mladé lidi. Nebudou utíkat do Prahy a Brna. V regionech již nebudou převažovat sociálně slabí. Rozdíly ve výsledcích vzdělávání se pak rychle sníží.

Štěpán K řekl(a)...
5. dubna 2019 v 18:33  

Pane Doležale, Vy jste tedy napsal komentářů! Vše v pořádku? Údaje o vlivu školství a ESCS na výsledky žáků jsem čerpal z Národní zprávy PISA 2015 od ČŠI. Ze str. 44 cituji: " V krajích, které se nacházejí pod proloženou přímkou,
mají žáci výsledky horší, než by odpovídalo průměrné hodnotě indexu ESCS jejich žáků. V krajích nad
proloženou přímkou mají naopak výsledky lepší. Výrazně lepších výsledků, než by měli mít podle indexu
ekonomického, sociálního a kulturního statusu, dosáhli žáci v Libereckém kraji a výrazně horších žáci
v Karlovarském a Ústeckém kraji." https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/NZ_PISA_2015.pdf

Mějte se dobře.
Štěpán Kment

Štěpán K řekl(a)...
5. dubna 2019 v 18:41  

A propos, do TZ se nevešlo, nicméně celkovým zlepšením struktury zmiňovaných krajů se zabývá vládní program RESTART. Naneštěstí se ale mezi jednotlivými prioritami nesoustředí přímo na školství... https://restartregionu.cz/regiony/cechy/
Pan Kamínek, obávám se, dělá klasický argumentační faul známý jako slaměný panák. Nicméně cílem TZ je otevřít diskusi a téma více zviditelnit, takže každý komentář je vítán.

Jaromír Kuchyňka řekl(a)...
5. dubna 2019 v 19:06  

Pane Kmente, můžete prosím vysvětlit účel či smysl své otázky "Vše v pořádku?", kterou jste položil v úvodu příspěvku z 18:33?
- cituji: "Pane Doležale, Vy jste tedy napsal komentářů! Vše v pořádku? ..."

Obzvláště pak v kontextu prohlášení, že "každý komentář je vítán"?

Štěpán K řekl(a)...
5. dubna 2019 v 19:26  

Pane Kuchyňko, ano, určitě jsou hodnotné komentáře k věci, nikoliv argumenty ad hominem. Ze smrště nadávek a urážek pana Doležala jsem měl skutečnou obavu, zda mu někým z EDUinu nebylo ublíženo. Jinak takovou nenávist jako normální člověk jen těžko chápu. K tomu směřovala moje otázka.

Hezký víkend, už je za dveřmi.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 20:14  

Drahý aktivisto,

ponechme teď stranou vaši argumentaci ad hominem a soustřeďme se na tu vámi zmiňovanou zprávu. Z toho proložení přímkou, které vám dnes udělá každý Excel za vteřinu, vůbec nic takovéo, jako tvrdíte, nevyplývá.

Zaprvé - regresní analýza se nezabývá kauzalitou, pouze vztahem. Vyvozovat tedy uvedené závěry může buď hlupák, nebo manipulátor.

Zadruhé - lineární regrese má celou řadu předpokladů, které ale nikde nevidím otestované. Může tam být heteroskedasticita. Dal si někdo tu práci a podíval se alespoň na 95% interval spolehlivosti pro tu regresní přímku? Možná bychom zjistili, že nevybočuje nikdo. Dal si někdo práci s testováním robustnosti toho lineárního vztahu?

Zatřetí - z čeho usuzujete, že by vztah mezi dvěma zcela uměle zkonstruovanými indexy měl být zrovna lineární?

A jak je vůbec zkonstruován onen index ESCS. Pokud bere do úvahy tři různé faktory, jak jsou kombinovány? Když je nakombinujete jinak, dostanete tentýž výsledek?

A jak poznáte, zda vzdělání je funkcí Indexu ESCS, nebo naopak index ESCS je funkcí vzdělání, anebo zda nejsou oba funkcí skrytého faktoru - například intelektu?

Zkrátka, vaše závěry jsou standardním hloupým marketingovým zneužitím jedné statistické metody, které se běžně dopouštějí nevzdělaní lidé bez jakýchkoliv analytických schopností a zkušeností s prací s daty. A místo abyste se učil, tak nás tady aktivisticky poučujete o nějakých vybájených údajně lineárních kauzálních závislostech, které nejsou produktem ničeho jiného, než vaší víry svaté.

Přestaňte škodit a manipulovat a bude i u mě všechno v naprostém pořádku.

Jo, a naučte se číst. Doležal je někdo jinej.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. dubna 2019 v 20:19  

Tajnej, vozvou se. Tady jim to chce nějakej aktivista všechno zglajchšaltovat do přímky, aby nebylo alarmujících rozdílů. Nestraší je ten jejich bubák centralizace?

Michal Komárek řekl(a)...
5. dubna 2019 v 20:32  

Pane Doležele, přestaňte znevažovat ostatní účastníky diskuse, diskutujte, prosím věcně a slušně. Nebo jinde.

Jiri Janecek řekl(a)...
5. dubna 2019 v 21:36  

No, mne prijdou prispevky pana Dolezela celkem vecne… Ta trocha drsnosti je - s ohledem na miru patlalstvi autoru TZ - naprosto adekvatni…

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 0:09  

Rozdíly ve výsledcích žáků neznamenají, že učitelé v jednom kraji učí hůře a v druhém kraji lépe. Znamená to, že učí bídně v obou krajích a umožňují do výsledků mocně intervenovat rodinné prostředí - což je znak špatného školství. Je to znak mizerné výuky: žák se doma musí učit, psát často velmi náročné úkoly, šprtat se pitomosti - a v tomto domácím učení mají děti výrazně rozdílný domácí servis. Tím jsou někteří žáci citelně diskriminování, aniž by sami mohli věci ovlivnit. Škola pak není férová. Učitel, který chce učit kvalitně, si je toho vědom a dává minimum domácí práce, žádné povinné domácí úkoly, natož aby žáky posílal domů s nevysvětlenou látkou a dělal si z rodičů pomocné učitele. Moderní výuka je přesně opačná! Vše se dělá ve škole a doma je prostor na dobrovolnou a individualizovanou nadstavbu: zábavnou, nezatěžující a posilující dobrý vztah dítěte k danému oboru. Místo skřípění zubů ze zbytečných a formálních úkolů je tu radost z objevování a možnost vlastní volby - tak vypadá práce dobrého pedagoga směrem k rodinnému prostředí. Až takto bude pracovat většina učitelů, rozdíly se budou zmenšovat.

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 0:09  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
6. dubna 2019 v 7:20  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 8:31  

Přesně tak. Až budeme všichni blbci, tak mezi námi nebudou žádné rozdíly. Cíl odborníků na blábolení.

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 9:44  

Pane Doležele, vy tak rád odpovídáte i na nevyřčené a nevyžádané otázky. Já teď několik položím.
Každý si může přečíst moje CV a vidět mé vzdělání, mé publikace, moji činnost. Doktorát z pedagogiky a z pedagogické psychologie, práce o klimatu školy, kniha o didaktice atd. Každý týden jsem v několika školách, kde pracuji s učiteli. Je to dokonale průzračné.
A vy? Zabýváte se ekonomií, financemi, politikou. Jste doktorand, tedy teprve na začátku nějaké hlubší odbornosti. Vidíte, já nežertuji na téma doktorandů, to by bylo příliš laciné, i když vtipné. Ale jsou to fakta.
A moje otázky:
1. Já jsem podle vás "odborník na blábolení", přestože na rozdíl od vás mám již dokončené vzdělání na NAŠÍ SPOLEČNÉ alma mater, Karlově univerzitě? (Malá perlička: pokud si podáte doktorandský grant, mohu ho dostat k hodnocení a doporučit ho nebo ne. Jsem hodnotitel interních doktorandských grantů již zhruba sedm let. Kdo je odborně výš? :-D )
2. Na co jste - podle vašeho názorů - odborník vy?
3. Neexistují odborné weby ekonomické a politické, kde byste mohl být svými postřehy užitečnější?
4. Co vás vede k tomu, že v oboru, kterému vůbec nerozumíte, posuzujete odbornou kvalitu oponentů?
5. Necítíte se frustrován tím, že namísto nějakého smysluplného využití času ve svém oboru, intervenujete v oboru, který je pro vás španělskou vesnicí?
6. Proč píšete v diskuzích tak obsáhlé výplody, není lepší psát knihu nebo něco trvalejšího a hodnotnějšího? Třeba "Svět podle Doležela?" Nemáte opravdu nic lepšího na práci?
Věřím, že se nezaleknete a otázky si zodpovíte hlavně sám pro sebe. Víte, stejně jako se snažím pomoci ve škole i těm nejpomalejším a nejméně talentovaným žákům, mám starost i o vás. Dobré sebehodnocení (ke kterému jste zjevně nebyl nikdy veden) může velmi pomoci. Zkuste to,nebojte se.


Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 11:34  

A jejda. Sedmdesatera sedmera umění doktor a mistr.

Tak tedy:

1) Ne, nepodám si doktorandský grant. Jsem plně vytížen stávající prací. Honění doktorátů si nechávám na důchod. To víte, kdybych se věnoval doktorátům, tak nezaplatím ani hypotéku, natož třeba Mercedes.

2) Řízení kreditních rizik, což vyžaduje poměrně rozsáhlý soubor znalostí z oblastí kterým nerozumíte, např. statistika, teorie pravděpodobnosti, dolování znalostí z dat, programování, procesní řízení, specifické partie práva a účetnictví a znalost regulací.

3) Nechtěl jste naznačit, že tento web je odborný, že ne?

4) Myslíte jako to, že neovládáte základy pravopisu, nebo jakou odbornost máte na mysli? Vy jste pro mě zosobněním Komenského sedmdesatera sedmera umění doktora a mistra a naprosto rozumím tomu, proč propagujete rozmělňování vzdělávacího procesu. Vy totiž netušíte, co to je vzdělání, protože jste v životě nestudoval žádný skutečný vědní obor. Vy ani nemáte potuchu o tom, co to věda vlastně je a jak se dělá. Ano, můžete si vzájemně rozdat doktorátů a štemplů tři zadky a vzájemně se poplácávat po zádech, ale co jste vybádal? Mně nezbývá, než věřit, že alespoň pomáháte, i když i o tom, soudě dle vašich veřejných vystoupení, velmi silně pochybuji. Jak moc relevantní je podle vás pro vystudovaného matematika váš názor na to, jak je třeba žáky v matematice vzdělávat, když vy sám v matematice excelujete tak nanejvýše na prvním stupni ZŠ? Neměli bychom se ptát matematiků, fyziků, informatiků, ekonomů, inženýrů, co je přivedlo ke studiu matematiky a co v ní považují za důležité a nevyhnutelné, namísto aby nám aktivisté vašeho ctěného typusu vykládali o tom, jak by se oni tu matematiku bývali byli dozajista naučili, kdyby ptáček za oknem nezpíval a pan učitel je nepřešoustával metličkou? Nevím, zda jste odborníkem v didaktice - nedokáži to posoudit, ale pokud se domníváte, že didaktika a psychologie jsou odbornosti, které z vašich laických názorů činí něco více, než názory, pak jste na omylu. A čím dříve to pochopíte, tím lépe pro vás.

5) Tady se přiznávám, že chodím na tyto stránky téměř výhradně v době, kdy mi běží skripty a já čekám až doběhnou, abych mohl pokračovat v práci. Důvod, proč chodím zrovna na tyto a ne jiné stránky je ten, že jsem přesvědčen, že frontální, systematický a možná i pečlivě naplánovaný útok na veřejný vzdělávací systém a na hodnoty jako je vzdělání a znalosti, jsou tím, co je pro naši budoucnost ze všeho nejnebezpečnější. Mému oboru se věnuji - nebojte. A rozhodně se necítím býti frustrován tím, že bych v něm byl neúspěšný. Zrovna minulý týden jsem měl přednášku o skóringu na CERGE, přednášel jsem dříve programování ve VBA na UK, ale fakt není čas. Nevím, jestli jste vůbec schopen si představit, jak náročná je práce v oblasti, které se věnuji. Za posledního půl roku se mi dvě kolegyně zhroutily, jedna odešla a jedna nespí a dva kolegové odešli s tím, že projekty s vývojem kapitálových modelů už dělat nechtějí, protože nechtějí dělat 16 hodin denně v permanentním stresu.

6) Děkuji za upřímnou pomoc. Já se nebojím, já jsem chytil tchoře.

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 11:53  

Děkuji pane Doležale. Tušil jsem to. Nyní je to jasné. Jste arogantní náfuka, který si myslí, že jeho obor je víc a pedagogika, psychologie apod. není "žádný skutečný vědní obor". To je samozřejmě názor ignorantský. Ale vysvětluje to, že zkvalitnění vzdělávání, jak o něm píšu (tedy jeho směřování k opravdovým dovednostem) je pro vás "rozmělňování vzdělávacího procesu" - tedy jeho pravý opak. Věřte mi, že v mých oborech jste naivní zpátečník s bůhvíproč žlučovitou dikcí. Proto se také vytahujete nějakou "přednáškou o skóringu", při blahé nevědomosti, že přednáška je nejméně efektivní způsob vzdělávání. Jak byste to ale měl vědět, když jste odborník na "řízení kreditních rizik"? A o vaší dovedností čtení s porozuměním jsou také pochybnosti, jinak byste větu "neexistují odborné weby ekonomické a politické" nemohl přetavit na "tento web je odborný". Ale to zase tolik nepřekvapilo, protože na "ohýbání rovnáku a rovnání ohýbáku", manipulaci a překrucování jste mistr. To není o kreditním riziku, ale o férovosti a respektu. Mě ty vaše kolegyně mrzí, ale možná pracují někde, kde jsou i jiní pracovníci vašeho typu a tam nemůže být nikomu dobře. Možná by vám samotnému bylo lépe, kdybyste ten váš "16 hodinový stres" ubral, nepřenášel i do komunikace na internetu a přidal trochu pohody, nadhledu a smyslu pro humor. Ale to byste pak asi neměl ten Mercedes, že? A tím se přece poměřuje úspěch... alespoň u ekonomů, těch pravých vědců :-D

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 12:27  

Pane Čapku, zkusím to tedy znovu, ale zdá se, že kromě toho, že neumíte číst, se nedokážete ani učit, protože jsem vám to již psal - Doležal je někdo jiný. To jako ne, že bych na to byl nějak háklivý, ale když se někdo prezentuje jako sedmdesatera sedmera umění doktor a mistr, tak by číst umět měl. To snad ráčíte uznat. Nebo snad už i čtení a pravopis jsou pavědecká buržoázní zpozdilost?

Psychologie vědní obor je, ale jako vědu ho dělá minimum lidí. Velká část absolventů psychologie je daleko za hranou vědeckosti. Mohl bych vám jmenovat - od Barev života, přes ty dvě bláznivé držitelky bludného balvana, které rodičům smrtelně nemocných dětí vysvětlovaly příčiny takového stavu, které jsou údajně v minulých životech, až třeba po vás, Nováčkovou, Prekopovou a mraky dalších. Ale můžeme se bavit i o behaviorální terapii, Gestaltu, nebo projektivních technikách typu Rorschach, Lusher, atd. ad absurdum. Skuteční psychologové které reprezentují páni profesoři typu Štech, Bahbouh (byť ten ještě profesorem není), Smékal, atd. samozřejmě mají můj obdiv. Bohužel, jak je vidět i na vás, produkce je dnes poněkud masová. Nechci být nepřátelský, ale když slyším ta vaše moudra o matematice, která jste přednesl v rozhovoru na DVTV, tak si tak ňák nepomůžu. Není to z mé strany útok za účelem dosažení nějakých váhod pro mě, je to obranná reakce proti hlouposti a aroganci lidí jako ráčíte býti vy.

Já samozřejmě nezpochybňuji všechny vaše základní teze, ale problém (jako laik) vidím v tom, že vy je interpretujete zcela fundamentálně a extrémisticky. Samozřejmě, že děti se mnohem lépe učí v prostředí přítelském, prostředí, kde si samy přicházejí věcem na kloub, ale nehněvejte se na mne - toto všechno končí někde na základní škole. Jasně, že si můžeme vystřihovat a dělat projekty, a můžeme využívat mraků typů hodnocení - nic z toho, co v rozhovoru říkáte mi nepřipadá jako nějaká moderní, nová myšlenka, jejímž byste byl autorem vy sám. Jasně, že je potřeba mít vhled a ne tupě aplikovat nějaké nabiflované postupy. Ale, zkoušel jste si někdy mít vzhled třeba do takových algoritmů jako je simplexová metoda?

V tom, co vy propagujete - soft skills - vidím především obsahovou prázdnotu. Můžeme umět prezentovat, můžeme umět pracovat v kolektivu, můžeme umět skvěle komunikovat, ale o čem budeme přednášet, na čem budeme pracovat v kolektivu a o čem budeme komunikovat? Z jazyka se stává nebezpečný bezobsažný metajazyk. Řešení problému ale nelze obejít prohlášením, že byl vyřešen. To je, mistře, čistý marketing. A já vnímám vaše působení ve školství přesně takto - marketing - hlavně aby někdo spotřebovával mé služby. A pod tím ještě tu přetvářku - naoko pomáhající, naoko protikonzumní, naoko zaměřený na děti a skutečnost? Wage seeking. Byť třeba ne zcela vědomé. A kvůli té prázdnotě a přetvářce, kde se nemluví v řeči obsahu, ale v metařeči o obsahu - ať je to výuka matematiky, nebo něco jiného, jsem psal o blábolení. Je fundamentální rozdíl mezi diskusí o algoritmech a jejich pochopením. Ale diskuse o algoritmech nás opravdu v budoucnosti živit nebude. On i ty granty musí totiž někdo zaplatit. Byť jsou to granty doslova o exkrementu.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 12:46  

"Proto se také vytahujete nějakou "přednáškou o skóringu", při blahé nevědomosti, že přednáška je nejméně efektivní způsob vzdělávání."

To nebylo vytahování, to byla informace o tom, jak trávím čas a že se věnuji stále trochu i oblasti vzdělávací. Poměřovat si s vámi pindíka moc necítím potřebu, neb ve vašich "oborech" nemám absolutně žádné ambice.

Přednáška je relativně málo efektivní, to souhlasím, ale já jsem tam nebyl, abych někoho zkoušel a účast byla dobrovolná. Kdo se chtěl něco dozvědět, ten se něco dozvěděl. Mimochodem, proč vy přednášíte?

" Ale to byste pak asi neměl ten Mercedes, že? A tím se přece poměřuje úspěch... alespoň u ekonomů, těch pravých vědců :-D "

Nikolivěk. Jen jsem si chtěl rýpnout, protože mi celou dobu připadá, že jste přesně ten závistivý typ, který sám se prezentuje před ostatními formalitami, ačkoliv je schopen si založit živnost na kázání, že formality jsou nepodstatné. To mě vždy rozesměje. Nic neměřme, neporovnávejme děti mezi sebou, ale kucí, by the way - doktoráty mám čtyři, grantů jsem vedl pět a odborník jsem na slovo vzatej a ze všech největší, kdo nezná moji knihu, Bibli moderního - ba co dím - jakéhokoliv pedagoga, ten je blbej. A já k tomu dodávám společně s Vladimírem Menšíkem - "... a vzaté byl, to sem si všim". Vám to opravdu nepřipadá tak nějak vnitřně nekonzistentní - jestli tedy víte, co to znamená? Podobně s tím Finským školstvím. Kucí, nic neporovnávejme! Každý se učí svým tempem tak, aby se rozvíjel co nejvíce a jak to odpovídá jeho schopnostem a v tom je třeba ho individuálně podporovat. Není třeba poměřovat. A víte, kdo to dělá NEJLÍP? No v mezinárodních srovnáních vychází nejlíp přece Finsko.

"Jak byste to ale měl vědět, když jste odborník na "řízení kreditních rizik"? A o vaší dovedností čtení s porozuměním jsou také pochybnosti, jinak byste větu "neexistují odborné weby ekonomické a politické" nemohl přetavit na "tento web je odborný"."

Ale já jsem ji na nic takového nepřetavil. Měl jsem pouze doplňující otázku, abych na základě jejího zodpovězení mohl odpovědět na váš původní dotaz. To jste asi jen s tím svým moderním přístupem jen nepochopil. Jen jestli vy nejste jen takový ten zvěstovatel vody, který sám pije víno, co?

A ještě na závěr příjemné rozpravy - opravdu se za vědce nepovažuji, ale to nevylučuje skutečnost, že jím nejste ani vy, ani to neznemožňuje to, abych ke skutečným vědcům a vědě vzhlížel. Bránit vědu před nejrůznějšími patlaly cítím jako osobní povinnost.

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 12:50  

Díky, pane D., už jste na nějakých 50% vašeho výtvoru věcný. To je posun.I když bez urážek se to neobejde, to byste musel překročit svůj stín a toho schopen nejste. Myslet si, že Barvy života a nějaké šamanky jsou psychologie může jen opravdový Neználek. Spojujete nespojitelné, to byste jako matematik měl vědět, k jakým výsledkům to vede. To čemu nevěříte nebo nerozumíte, je marketing. pro mě je to stejný pohled, jako ve středověku: čemu nerozumím nebo s čím nesouhlasím, to upálíme. Jenomže já mám zpětnou vazbu stovek kolegů, že to, co dělám pomáhá. To je víc než vaše plivání. Vy můj "klient" nejste. Hurá!

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 13:01  

Progressive Education Movement je iniciativa z konce devatenáctého století, v zásadě téměř s nezměněnými tezemi oproti těm údajně moderním, které jsou nám neustále předkládány více než sto let poté. Namátkou (cituji Wikipedii):

-Emphasis on learning by doing – hands-on projects, expeditionary learning, experiential learning
-Integrated curriculum focused on thematic units
-Integration of entrepreneurship into education
-Strong emphasis on problem solving and critical thinking
-Group work and development of social skills
-Understanding and action as the goals of learning as opposed to rote knowledge
-Collaborative and cooperative learning projects
-Education for social responsibility and democracy
-Highly personalized learning accounting for each individual's personal goals
-Integration of community service and service learning projects into the daily curriculum
-Selection of subject content by looking forward to ask what skills will be needed in future society
-De-emphasis on textbooks in favor of varied learning resources
-Emphasis on lifelong learning and social skills
-Assessment by evaluation of child's projects and productions

Čili v kostce - ti lidé marně předstírají, že přicházejí s něčím novým. Je to stále stejné - určitá část populace má vrozené předpoklady vnímat věci nějakým způsobem a druhá část je vnímá zcela jinak. Ta část, kterou reprezentují lidé jako je pan Čapek, je stále v menšině, i po více než sto letech. A nutno dodat, že v menšině drtivé. Nějaké fanynky a fanoušky mít jistě bude, ale bude mít i mnoho odpůrců. Žel, v čem já vidím problém je pozorování toho, že ty fanynky a fanoušci jsou povětšinou rovněž napojení na státní cecíky, zatímco odpůrci jsou ti, kteří je živí. Nevadí mi redistribuce příjmů a cítím spoluúčast, ale co mi vadí, je agresivní parazitismus. Dejte nám peníze, abychom vám mohli říci, jak je vaše vidění světa mylné a jak se honíte za nesmysly. Já za sebe říkám, že tyto služby nepoptávám a poptávat nebudu. Dělejte raději něco užitečnějšího, mistře.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 13:10  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 13:18  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 13:20  

"Myslet si, že Barvy života a nějaké šamanky jsou psychologie může jen opravdový Neználek."

Tak psycholožky vystudovaly psychologii a Barvy života se svého času přednášely na obdobných kurzech, jaké ráčíte nabízet vy, dokonce i tuším na IPPP. Navíc, já jsem nepsal o tom, že to, co činí nějaké šamanky je psychologie, ale, cituji: "Psychologie vědní obor je, ale jako vědu ho dělá minimum lidí. Velká část absolventů psychologie je daleko za hranou vědeckosti. Mohl bych vám jmenovat ..." Rozumíte tomu rozdílu?

"Jenomže já mám zpětnou vazbu stovek kolegů, že to, co dělám pomáhá. To je víc než vaše plivání. Vy můj "klient" nejste. Hurá!"

No tak sláva. Teď ještě aby si to výhradně sami i platili. Až se tak stane, pak se budu klidně spolu s vámi ptát - a kdo jsem já, abych vám do toho jakkoliv zasahoval. Veřejný vzdělávací systém je ale něco jiného. Tam nestačí fanynky a fanoušci, tam je třeba objektivních měřitelných výsledků, ne pouze libých pocitů. Proto si tu veřejnou službu společnost neplatí - aby se tam Pepíček s Robertkem zabavili a udělali si dobře.

Zajímavé je, že evidentně potřebujete pozitivní zpětnou vazbu, ale tu negativní si snažíte si nepřipustit k tělu s nejrůznějšími unikovými strategiemi. To docela vystihuje důvody, proč jste proti známkování. Ale víte - i když nevím, jestli to tam dorazí - nebylo by velkých, kdyby nebyli malí. Jen pozitivní hodnocení není hodnocení a nemá po čase prakticky žádnou cenu. Ale to jistě víte. A že přirozenou lidskou potřebou je porovnávat se s ostatními, kterou vy sám na sobě bohatě předvádíte, snad také alespoň tušíte. Tak teď ještě rozebrat ten psychologický původ toho, proč proti tomu tak bojujete.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 13:31  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 13:44  

Opravy: "Ale, zkoušel jste si někdy mít vzhled třeba do takových algoritmů jako je simplexová metoda?"

Má tam být vhled, nikoliv vzhled. Pane Komárku, to nebylo míněno jako urážka, to byl čistý překlep. Asi zkrat v meziuší.

A školství je "finské", nikoliv "Finské". Za způsobenou újmu se zbloudilým češtinářům, zadem omlouvám.

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 16:43  

Pane D., čím více píšete, tím víc hloupostí kupíte. Nebudu jako vy exhibovat nějakým dlouhopisem, kde vám budu ty kraviny vyvracet. Jen abyste se neblamoval - já nejsem ze žádné neziskovky. Mě neživí ani státní sektor, takže žádné cecíky. Kdyby nebyla poptávka lidí z praxe, co se opravdu zabývají výukou ve školách, tak nemám kam jezdit. Praxe rozhoduje, ne kecy od stolu. A praxe dává za pravdu mě, byť jsme podle vás "v menšině". A nemylte se , nějakou závist jsem necítil už celé roky. Jsem spokojený, nic mě nechybí v žádném aspektu mého života. Mimochodem, Mercedes bych nechtěl ani zadarmo. Abych nepřeháněl, možná ano, ale jen abych ho prodal a pak si koupil auto, které opravdu chci. A to už mám. :-D Takže si ho klidně nechte. Pro mě je symbolem asi takovým, jako obrovské pruhy Adidas na bundě. Je to legrační status, vy mě něco říkejte o marketingu :-D Ale neodpustím si poznámku: bankéř někoho kádruje kvůli výdělku a tvrdí, že on je tím, kdo "odpůrce živí"? Děláte si jistě nejapnou legraci... Nebo snad máte opravdu tu drzost? Není toho mnoho, co je tak nemravné, jako práce bankéře či finančníka. Nic nevytváří, nikomu nepomáhá, nic za ním nezůstane. To on tyje z hodnot, vytvořených jinými. Jenom jim klade překážky do cesty, často jen ničí a drtí v honbě za profitem, kterými jsou zase jen čísla. Ne nadarmo analýzy ukazují, že lidem jako vy chybí základy společenských věd, nevidíte za čísly lidské osudy. Jste kalkulačka. Proto ta vaše frustrace, nesnášenlivost a negativita.

Petr řekl(a)...
6. dubna 2019 v 18:08  

Tak vidím, že už i pan Komárek vzdal umravňovat oba pány Čapka i Doležela, aby nechali osobních sporů, kdo je chytřejší a debata se vrátila k tématu.
Tak tedy: rozdíly v úrovni vědomostí žáků jsou různé nejen v rámci čr (viz článek), ale i v rámci jednotlivých krajů i v rámci bývalých okresů. V letech 2000 až 2006, kdy jsem býval účastníkem přijímacího řízení na jedné střední škole, měl jsem možnost porovnávat výsledky přijímacích testů v návaznosti na prospěch žáků na jejich mateřských zš. Zatím co výsledky žáků městských zš celkem korespondovaly s výsledky našich přijímacích testů, výsledky žáků vesnických škol byly o jeden až dva stupně horší. Tedy jedničkáři a dvojkaři z těchto škol zvládali testy na trojky a čtverky.
Ono je fakt těžké známkovat na vesnici stylem "padni komu padni". Navíc na vesnici je většinou jediná zš, konkurence nula.
Se středními školami je to podobné. Klasickým příkladem jsou gymnázia. Ve větším městě je výběr, konkurenční prostředí, tzv. "dědinské" gymply berou běžně i trojkaře. Teď netvrdím, že je to vyloženě špatně a že trojkař ze zš nemůže mít maturitu a posléze vš. Ale v globále je výuka na výběrové škole asi o něčem jiném, když učím třídu průměrných žáků a třídu výtečníků.
Dle mého názoru by stát neměl "kličkovat" ode zdi ke zdi - jednou maturita všem, podruhé jen některým, ale konečně stanovit jakousi dlouhodobou koncepci a té se držet. To bychom ale nesměli být v čr :-) ale museli bychom být ve finsku :-)
Ještě pár slov pro pana Čapka: ono ne vždy může být moderní výuka účinná, někdy taky musí kantor sáhnout k různým donucovacím prostředkům. Kdo neučil aspoň pět let na učňáku nějaký ten nepopulární předmět, jako matiku, tak o tomto problému asi moc neví.
Mnoho zdaru přeji všem
PetrK

Robert Čapek řekl(a)...
6. dubna 2019 v 19:46  

PetrK Souhlasím, že na malém městě jsou víceletá gymnázia (potažmo gymnázia) větší bolák na zadku, než ve městě větším. Ale z jiného důvodu, totiž že decimují okolní základní školy mnohem bolestivěji.
Zajímavé, že máte poznámku k mé praxi. Musí to být hned pět let? Nestačí tři roky? To bych totiž splňoval. Na rozdíl od například pana D., který neučil vůbec a vždy jen přednášel. Ale nějakým vnuknutím algoritmů hned ví, co je dobré a co ne. A děkuji za optání, dobrá didaktika funguje i u nematuritních prodavačů.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 21:08  

"Kdyby nebyla poptávka lidí z praxe, co se opravdu zabývají výukou ve školách, tak nemám kam jezdit. Praxe rozhoduje, ne kecy od stolu."

Myslíte lidí, kterým ty vaše "kurzy" platí zaměstnavatel? Tedy de facto stát? Já teď jdu taky na jednu takovou "přednášku" do školy. Prý se potřebují utratit nějaké peníze z grantu. Tomu říkáte "poptávka lidí z praxe"? Vy jste zjevně nepochopil, že jste také přisát na státní cecíky. Až se někdo konečně rozhodne, že se přidá učitelům, místo aby se živili všichni ti radilové a pseudoexperti okolo, tak se obávám, že budete mít smolíka pacholíka. Mám docela představu jak to chodí. Kdysi dávno jsem se také podílel na podobných přednáškách. Zejména o sociometrii pro již neexistující IPPP.

"A praxe dává za pravdu mě, byť jsme podle vás "v menšině"."

Je vidět, že se nedokážete učit. Zřejmě jste naznal, že vy už jste hoden jen toho, učit ostatní. Smutné. Tak to tedy zkusím ještě jednou - ve třetím a šestém pádu píšeme "mně", ve druhém a čtvrtém "mě". Pochopil?

"Jsem spokojený, nic mě nechybí v žádném aspektu mého života."

Až na znalost pravopisu, co? Opět hrubka. To je ostuda, mistře. A to jsem vás ještě nevyzkoušel z matematiky. Chápu, že necítíte nedostatek, ale to ještě ani zdaleka neznamená totéž, jako že vám nic nechybí. Chybí vám toho mnoho, jen o tom nevíte. To ale neznamená, že to musí chybět všem. Že musíme všichni být sedmdesatera sedmera umění mistří a doktoří, když je jím Čapek. Raďte si těm, kteří to chtějí dotáhnout tam, kam vy.

"Mimochodem, Mercedes bych nechtěl ani zadarmo. Abych nepřeháněl, možná ano, ale jen abych ho prodal a pak si koupil auto, které opravdu chci. A to už mám. :-D Takže si ho klidně nechte."

No, už toto exposé svědčí o něčem jiném, než co deklarujete. Ještě bych vás mohl malinko popíchnout vyprávěním o sockách, ale to už bych se zpronevěřoval vlastním hodnotám, tak to dělat nebudu. Velikost člověka opravdu nesouvisí s tím, v čem si vozí zadek.

"Ale neodpustím si poznámku: bankéř někoho kádruje kvůli výdělku a tvrdí, že on je tím, kdo "odpůrce živí"? Děláte si jistě nejapnou legraci..."

Tak ještě jednou - nejsem ani Doležal, ani bankéř.

"Není toho mnoho, co je tak nemravné, jako práce bankéře či finančníka. Nic nevytváří, nikomu nepomáhá, nic za ním nezůstane. To on tyje z hodnot, vytvořených jinými."

Vy jste asi nepochopil základy tržního hospodářství co? Tohle do vás nahustili na VUMLu? A co vykořisťování proletariátu kapitalisty a imperialisty? Ti žijí z těch hodnot, které jste vytvořil vy? A peníze máte doma v prádelníku, co? No, sám jste vrchovatě naplnil tu svou tezi, cituji: "Čemu nerozumím nebo s čím nesouhlasím, to upálíme." Nějak se vám ty vnitřní nekonzistentnosti a přetvářka kupí. Proč mě to nepřekvapuje?

"Jenom jim klade překážky do cesty, často jen ničí a drtí v honbě za profitem, kterými jsou zase jen čísla."

Ach, svatá prostoto. Tím "kterými", myslíte ten profit, nebo ty překážky? Pokud to první, což by s přivřením obou uší snad dávalo "jakýs takýs" smysl, tak to příště zkuste tak, abyste udržel správný tvar. Vaše frustrace z čísel je váš problém. Čísla za vaše neschopnosti opravdu nemohou.

"Ne nadarmo analýzy ukazují, že lidem jako vy chybí základy společenských věd, nevidíte za čísly lidské osudy."

Vám možná zapomněli říci, že ekonomie je společenská věda.

"Jste kalkulačka. Proto ta vaše frustrace, nesnášenlivost a negativita."

Viděl jsem toho už hodně, ale nesnášenlivou, či frustrovanou kalkulačku opravdu ne. Zkuste, prosím, neblábolit, jste-li toho tedy schopen.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. dubna 2019 v 21:16  

"Ale nějakým vnuknutím algoritmů hned ví, co je dobré a co ne."

No, já vím, co je třeba k tomu, abyste vystudoval matematiku a kupodivu se mnou souhlasí i spousta učitelů matematiky. Pokud nějaký matlal, který sám na sebe nahlíží jako na univerzálního didaktika, tvrdí, že matematiku běžný člověk nepotřebuje a že mu stačí jazyky, tak nás ochraňuj všichni svatí před tím, aby ho někdo pustil k rozhodování o kurikulu, nebo o tom, jak se má matematika vyučovat. Pokud je cílem naučit se malou násobilku, tak máte pravdu. Pokud je cílem naučit se myslet, tak to jsme v řiti. Ale vaše frustrace z "čísel" už se rýsuje a napovídá, kde je zakopán pes.

Petr řekl(a)...
7. dubna 2019 v 8:28  

Tak aby se to vyrovnalo :-)
Mám souseda Frantu, bylo mu 66 let, je výborný řemeslník - instalatér, topenář. pokud potřebuji něco opravit v baráku, on je ten pravý. Onehdy mi vzkázal po manželce, že by potřeboval něco spočítat, ať za ním přijdu do zahrady k plotu. Byl jsem zvědavý o jaký problém jde, tak jsem tam hned běžel. Franta měl na kusu novin napsané rozměry dvou jímek v centimetrech. Prý, že by potřeboval vědět, jestli na vyvezení bude stačit fekál o šesti kubíkách!! Látka tak možná šesté třídy!!! Jak zapojit bojler, kam dát pojišťovák, to Franta ví a jak spočítat objem kvádru, to neví!!! Asi to nepotřebuje a když ano, zeptá se souseda - kantora matematiky :-)
Případ č. 2: moje starší dcera Jana je doktorkou pedagogiky.
Potřebovali s přítelem naředit hnojivo na zahradu v poměru 1:něčemu. Tak mi zavolala a zeptala se, jak to má udělat. Poměr - látka sedmé třídy? Nevím, na zš jsem nikdy neučil. Tak jsem jí to řekl a bylo to. Divil jsem se, jak může dělat výzkum, když je to samá matika, potažmo statistika. Řekla mi, na to jsou peníze z grantu, zadám to nějakému Pavlovi Doleželovi, to je machr na statistiku, ten mi to vypracuje a já to do své práce zařadím.
(pane Doležele, doufám, že se neurazíte, že jsem použil vaše jméno, jako příklad).
Závěr:
I bez znalosti matematiky se v dnešní době dá žít a mnohdy i docela dobře a spokojeně.
Viz třeba baši skvělí politici :-) :-)
Mějte se krásně a buďte na sebe hodní, život strašně rychle utíká
PetrK

PS.
i 3 roky na učňáku stačí, já nečetl vaše CV pane Čapku
pana Doležela znám ze spousty diskusí zde na ČŠ, takže vím, že je pedagogický teoretik, nepočítám-li nějake ty jeho přednášky Visual basicu for app.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. dubna 2019 v 10:02  

Pane Petře,

je v pořádku, když statistiku dělají statistici a děti učí učitelé. Jenže u učitelů vnímám oblasti, kterým nerozumí, ale přitom se některé exempláře, které nemají jiné zkušenosti a o světě venku mají pohádkové představy, snaží do nich zasahovat. A to neporozumění bývá u mnohých zcela fundamentální. Pan Čapek to tady nádherně předvádí v oblasti ekonomie a tržního hospodářství a dříve předváděl třeba i v oblasti základů výrokové logiky.

Ty oblasti, kde vidím problém jsou:

1) Volba vzdělávacích cílů a nepochopení principu veřejného vzdělávacího systému. - To bylo předmětem diskuse nad posledním článkem pana Chrobáka.

Toto není oblast, která by měla být v rukou učitelů (píši teď o učitelích ZŠ a SŠ). Dokonce si myslím, že vzdělávací cíl by pro učitele měl být spíše zadáním od společnosti, která si kupuje jejich služby. Jak k tomu cíli učitel dospěje, je zase čistě otázkou jeho odbornosti, jeho zkušeností a jeho dovedností, ovšem s tím, že v nějakém bodě vzdělávacícho procesu se dosažení vytyčeného cíle ověří. Ověřování je vedle falsifikovatelnosti jedním ze základních znaků vědeckého - tedy řekněme nejméně ideologického - přístupu. Bez ověření chybí zpětná vazba a to jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni celku.

2) Nepochopení dat, analytických/statistických metod a neschopnost korektně interpretovat jejich závěry. - To je ostatně předmětem této diskuse.

3) Neznalost "testologie" a toho, jakou informaci přináší standardizace a pak nepochopení základních pojmů - senzitivita testu, specificita testu, obtížnost testu, predikční/diskriminační síla testu, reliabilita, validita, stabilita, apod.

4) Velmi často i naprosté nepochopení toho, pro jaké prostředí je většina dětí vzdělávána. Každý usuzuje ze svých zkušeností. Čím jsou tyto užší, tím větší zpatlaniny pak jsou produkovány. Pan Čapek opět krásně předvedl na finančnictví a bankovnictví a ukázal tím čtenářům svoji poněkud levicově orientovanou víru. Otázkou je, jaké povědomí má pan Čapek o matematice, o bankovnictví, o ekonomii, o korporátním sektoru a vůbec o práci v tržní ekonomice, kde dochází pouze k dobrovolné směně na základě koupěschopné poptávky a nikoliv k čerpání z fondů, které nějaká komise alokovala na "bohulibé" účely, jejichž naplnění (čti: vypracování zprávy pro komisi) poptávají především ti čerpači. Máme tady inkluzi, přes odpor drtivé většiny populace, máme tady všelijaké gender blbiny, při nichž si každý koho znám, klepe na čelo, máme tady mentory, kouče, aktivisty, externí experty na cokoliv, zprostředkovávatele diskuse, kulaté a hranaté stoly, nevyžádané audity, špatně zpracované analýzy ČŠI, která najela na projektové řízení v duchu PRINCE2, aby si mohla dát logo na stránky, nebo do žádostí o financování. Problémy se neřeší, ale vyrábí, aby se někdo jako je pan Čapek, mohl na tom pěkně vyrobeném nepořádku živit. A on by se třeba dobře uživil i v tržní ekonomice a třeba i já bych si k němu přišel o radu, jak učit mé děti - kdo ví? Ale ten systém je shnilý. Jen některým zkrátka vyhovuje. Otázkou teoretické ekonomie pak je, do kdy může být takový systém stabilní. Jakou část produkce je možné ještě přerozdělovat a vynakládat na nesmyslné projekty, které nemají žádnou přidanou hodnotu a jsou tak vlastně jen skrytou podporou v nezaměstnanosti. Co je ještě stabilní.

5) U některých učitelů bohužel i problém se základním logickým myšlením a v některých specifických případech i problém s pravopisem.

Josef Soukal řekl(a)...
7. dubna 2019 v 14:04  

Omlouvám se za odbočku k maturitám, ale momentálně se zde vhodné příspěvky pro můj komentář nenacházejí. Tedy:
Užitečné odkazy pro maturanty:
https://www.ascestinaru.cz/maturitni-zpravodaj-venovany-zkousce-z-ceskeho-jazyka-a-literatury/
https://www.ascestinaru.cz/pro-maturanty/

PP řekl(a)...
7. dubna 2019 v 17:34  

Pan Petr nám tady udeřil hřebíček přímo po hlavě. Těžko se bráním býti kousavý, ale moc bych si přál, aby mi čtenář porozuměl, proto se pokusím být co nejsrozumitelnější.

Už několikrát to tady padlo, ale nebylo by na škodu to ve světle příspěvku pana Petra zkonkretizovat. Že je úpadek vzdělanosti z velké části způsoben masivní relativizací hodnot, o tom se pře málokdo. Samozřejmě je i tento pohled závislý na žebříčku hodnot pozorovatele.

Relativizaci role matematiky lze vysledovat v médiích, a protože díky svému způsobu práce jsou dnes zábavné všechny, je to tam jakoby dovoleno. Většina celebrit nikdy neopomenula shodit její roli, minimálně proto že "šli na DAMU", aby se jí vyhnuli. Možná bych si troufl tvrdit, že neznám zemi, kde by se neschopností pochopit matematické základy (spíše kalkulační) tak často lidé veřejně chlubili. A přesto jsou úspěšní, že? No, to je o tom žebříčku hodnot. Pokud chcete mít prostor zaplevelený takovými plytkostmi, jako je Kovy, pak tedy pokračujme v relativizaci.

Matematika je jediné čisté setkání dětské duše s objektivitou. Vše ostatní je zmasírováno názorem jedněch, druhých, médií, rodičů a dalších autorit. Matematika učí zodpovědnosti za vlastní práci a pokud je žák neúspěšný, nebývá chyba na straně matematiky. Často bývá na straně učitelů, to je pravda. Mnoho z nich je z generace, která již byla relativizací zasažena.

Zodpovědnost, víme?

Vzpomeňme programátora, který zapomněl na nulu, nechal byte přetéct a způsobil nejdražší ohňostroj v dějinách raketových startů. Na palubě byly přístroje za půl miliardy dolarů. Nepochybuji, že tento student dostával známky alespoň za postup. Nebo můžeme vyvážit váhy tátou, jehož syn se udusil v super moderní koupelně, protože ti mistři svého řemesla neuměli dodržet normy pro velikosti a počet větracích otvorů.

Kde někteří berete odvahu kafrat do věcí, kterým nerozumíte, nebo nerozumíte zcela?
Nejste na tom pak podobně, jako mistři koupelen?

Datel řekl(a)...
7. dubna 2019 v 21:05  

Milý pane RČ, kdy jste naposledy učil na ZŠ? Proč jste utekl z první linie a dal se na teorii?

Datel řekl(a)...
7. dubna 2019 v 21:07  

Jo a tři roky na učňáku nestačí.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 7:09  

Co nebo kdo brání učitelům matematiky učit dobře?

PP řekl(a)...
8. dubna 2019 v 7:46  

1) Nedostatečná dotace
2) Relativizace přírodovědy (často samotnou vědou)
3) Neustálé oddalování povinné maturity na daných typech škol
4) Aktivisté "dětských osobností"
5) Nedostatečná veřejná podpora (prohlídněte si reprodukce učitelů matematiky v desítce jakýchkoli českých filmů).
6) Neexistence neziskovky na ochranu práv "nerdů" (veřejnost je plná předsudků)(1.duben)
7) Protlačování učebních metod na základě jejich atraktivity (určená svítivostí jiskry v oku metodicky zpracovávaného dítěte)
8) Absence rovnováhy dobrý učitel - dobrý matematik
9) Neustálá, významově naprosto pochybená rotace pojmů individualismus, kolektivismus, altruismus a egoismus
10) Neziskovky, zaplevelující prostor "prvotním hříchem" civilizovaného člověka a nasazující tím do dětských hlaviček přímo odpovědi na otázky, které nejsou schopny samy položit.

Desatero stačí, z marketingového hlediska je prý to pecka.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 10:26  

1. 3 týdně je málo?
2. Potřebovalo by rozvést
3. Povinná zkouška udělá ze žáků milovníky matiky....
4. Pokud je známo jak kdy a co se žák učí nejlépe, proč ne?
5. Proč asi?
6. Souhlasím
7. Každý může si metody vybrat
8. Souhlasím
9. Souhlasím
10.Neziskovky děti neučí.

Petr Portwyn řekl(a)...
8. dubna 2019 v 10:39  

Malá poznámka z praktické psychologie a potažmo i didaktiky.

Když přijdu do třídy se slovy "všichni jste hlupáci a děláte to špatně", resp. "bídně" v tom okamžiku jsem prohrál. Postavím proti sobě celou třídu.
I hodně mizerný učitel takovou trivialitu ví.
Nevěřím tomu, že odborník na psychologii a didaktiku to neví.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 10:45  

Pane Portwyne, on to ví, ale nemůže si pomoci, protože ego je v tomto případě mnohem silnější, než rozum.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 10:50  

Takže, slovy slovutných, kdo nebo co brání učitelům matematiky učit dobře?

Pavel Doležel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 10:56  

"3 týdně je málo? "

Ano. Na matematiku ano. Matematika je nejrozsáhlejší, nejpropracovanější, nejkomplexnější a také nejuniverzálnější jazyk, který lidstvo používá. A to nezávisle na tom, zda ji porovnáváme s jazyky tzv. přirozenými, či tzv. umělými (ony jsou de facto umělé všechny). Je to jazyk lidského myšlení.

Je jedno, zda člověk myslí v biologii, v chemii, ve fyzice, v informatice či v ekonomii, vždy to provádí prostřednictvím abstraktních schémat, která jsou předmětem studia matematiky. Ono je dokonce jedno i zda přemýšlí v oblastech humanitních věd, vždy používá nějaká abstraktní schémata. Jde jen o to, zda je používá korektně a sám sobě neodporuje, nebo nekorektně.

Navíc matematika je tak obsáhlá, že žádná dotace by nestačila na to, aby ji člověk byl schopen zcela obsáhnout. Jde jen o to, nastavit ten systém tak, aby se děti učily myslet (tj. matematiku), nebo aby se učily blábolit, utvářet si názor, prezentovat se a komunikovat.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 10:59  

"Takže, slovy slovutných, kdo nebo co brání učitelům matematiky učit dobře?"

Oni neučí dobře? Kdo?

Pavel Doležel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 13:40  

"Povinná zkouška udělá ze žáků milovníky matiky...."

Panovi PP zřejmě nejde o to, učinit ze žáků milovníky jejich představy o tom, co je to matematika, ale matematiku je naučit.

Petr Portwyn řekl(a)...
8. dubna 2019 v 14:56  

Pane Doležele,
možná je to názorná ukázka, jak se to dělat nemá? :o)
Ovšem utajeně, jako test inteligence, zda to poznáme.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 15:31  

Portwyne já se vás nesnažím nic naučit, pouze vyjadřuji svůj názor, přičemž netvrdím, jako učitelé ve třídě, že je jediný správný. Všiml jste si slova souhlasím. To je to, které vypadá jako souhlasím. Je to prostě a jen můj názor. Stejné jako když se velkokapacitní etatisté ohání tím, že nic, natož centralizované testy u přijímaček a maturit, nemůže skutečně skvělým učitelům zabránit učit dobře. Vůbec nic. Tož ať se přestane skuhrat a hledat proč to nejde a dělá se to, co jde, nejlépe jak to jde. Kupředu. Zpátky ni krok.

Petr Portwyn řekl(a)...
8. dubna 2019 v 19:12  

Pane Tajný, to nebylo o Vás :o)
Zas tak jízlivý, abych Vás nazýval "odborníkem na psychologii a didaktiku", nejsem.

Myslím, že je poměrně jasné, že jsem myslel pana Roberta Čapka.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. dubna 2019 v 20:28  

Uf. Děkuji. To se mi ulevilo.

PP řekl(a)...
8. dubna 2019 v 20:31  

Děkuji ti náčelníku, že ses mě zastal.

:D

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.