V českých školách se málo čte a učitelé moc neumí u dětí rozvíjet schopnosti nutné k porozumění informacím. Žáci by měli víc porovnávat různá sdělení a pracovat s texty i v předmětech mimo češtinu. V rozhovoru s ČTK to řekla programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová, která je odbornicí na rozvoj čtenářských dovedností. Za svou práci dostala nedávno ocenění od ministerstva školství. Čtenářství má podle ní vliv na fungování celé společnosti.
"Čtení se ve škole příliš omezuje na hodiny českého jazyka a ani v nich není běžné, aby se školáci učili například porovnávat a rozlišovat informace z několika podobných textů," uvedla Košťálová.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
4 komentářů:
Kopíruji.
ČTK o názorech H. Košťálové, odbornice na rozvoj čtenářských dovedností:
Klasické čtenářské deníky, do kterých si žáci zapisují obsah knihy, by po dětech nevyžadovala. Pokročilejší čtenáře by místo toho nechala dělat si spíš poznámky k různým částem textu a potom o nich diskutovat se spolužáky. Začínající čtenáři by se podle ní měli soustředit na samotné čtení a nezatěžovat se zapisováním obsahu. U nejmenších školáků považuje za dobrý způsob zpětné vazby nechat děti nakreslit o knize obrázek.
Za škodlivé označila pracovní listy, které někdy vyučující dětem rozdávají a které obsahují otázky, jež se často vůbec netýkají interpretace textu. "Myslím, že kdyby se paní učitelky od tohoto osvobodily a nechaly děti třeba půl hodiny číst a pak si s nimi jen povídaly o tom, co četly, tak že bohatě naplnily svoje poslání," řekla.
P. Portwyn, učitel fyziky na gymnáziu (z jeho komentáře k doporučení diskutovat o četbě; doporučení obsahoval jiný článek na ČŠ):
To se fakt myslí tak, že děti budou pořád jen hulákat? Protože "diskuze" bez základních znalostí není diskuzí, jen prázdným žvaněním.
Pak mám dotaz, jak se dosáhne toho, že "diskutované" dílo přečtou. Nařizovat se nesmí, snížená známka se dát nesmí... a co když dítě v úryvku "neuvidí smysl"? (Jako že dost dětí v něm smysl neuvidí, protože si ho nepřečtou, a budou tvrdit, že je nebaví číst.)
Dnešní mládež konzumuje videa - je to hejbací, něco jako osobní televize, stačí být pasivní. Už za nás se (dobrovolně) nečetlo, dnes je to problém tuplem. Svatými řečmi se to nespraví. Když se bude o hodině kolektivně číst, většina "se poveze"... Ale je pravda, že učit detailní větné rozbory, asi není rozvoj mateřského jazyka :-(
které obsahují otázky, jež se často vůbec netýkají interpretace textu.
Takže jen interpretace je teď svatým grálem? Jak ví paní K., co je vlastně cílem těch zatracovaných pracovních listů? Co když je potřeba se nejprve soustředit na samotné pochopení textu? Šmahem něco označit jako škodlivé mi nepřipadá jako rozumná cesta.
Web ke čtenářské gramotnosti: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/
Okomentovat