Náročnost maturity by se neměla zvyšovat, už tak máme neúspěšných dost, shodli se odborníci

Debaty o podobě státní maturity nekončí, školský výbor Sněmovny přijal minulý týden návrh, podle nějž se zavedení povinné maturity z matematiky odkládá o dva roky. To jde proti názorům velké části odborníků. Účastníci únorového Kulatého stolu SKAV a EDUin se shodli na tom, že by se náročnost jednotné zkoušky neměla zvyšovat. „Nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří skončí se základním vzděláním. Pro zaměstnavatele není komfortní, že se při neúspěchu u jednotné části maturity nezohledňuje úspěch v profilové části zkoušky,“ řekla Helena Úlovcová z Hospodářské komory.

Nezakazovat, důvěřovat. Návod, jak ochránit děti před nástrahami na síti

Začne to nevinně. Vaše dítě si po internetu píše se stejně starým teenagerem, který má podobné zájmy. Jenže konverzace se brzy přesune na podivná témata. Na druhé straně totiž třeba není teenager, ale dospělý člověk, kterého vzrušuje, když může dítětem manipulovat. A ve chvíli, kdy má na dítě dostatečnou páku, přikročí k vydírání. Z nezávazné konverzace se rychle stává noční můra. Zoufalá situace, na kterou dítě nejspíš není připravené a neví, jak ji řešit. Co můžete jako rodič udělat, abyste takové situaci předešli? Nebo abyste byli připraveni ji citlivě řešit? Abyste se vůbec dozvěděli, že vaše dítě něčím takovým prochází? A hlavně, co udělat, aby dítě vědělo, že za vámi může přijít? Tématu se věnuje iDNES.

Workshop Rozvoj všeobecného přehledu a občanských kompetencí

„Přemýšlíte o tom, jak povzbudit studenty, aby se více zajímali o veřejné dění? Chcete u svých studentů zvýšit politickou a občanskou gramotnost? Hledáte inspiraci pro hodiny občanské nauky, ZSV či dějepisu? Potom přijďte na dvoudenní workshop v rámci projektu Občanský průkaz 4.0 Rozvoj všeobecného přehledu a občanských kompetencí,“ zvou pořadatelé Workshopu Rozvoj všeobecného přehledu a občanských kompetencí.

Veronika Valíková: Poslanci a maturity: blázinec s nadějí

„Z češtiny se plošně maturuje deset let, do modelu zkoušky se vetřelo vše, co jsem jako studentka v době totality nesnášela: teorie jazyka a literatury, formální rozbory textů. Rodný jazyk se stává strašákem, literatura předmětem k biflování analýz, respektive rozborů dvaceti knih. Klesá povědomí o spisovatelích a dílech, která nejsou v maturitních seznamech; ty získávají na školách opět status „povinné četby“,“ píše v MF DNES Veronika Valíková k aktuálnímu kolu diskusí o státní maturitě. 

Někteří odborníci se omlouvají za kritiku dokumentu V síti: Za školou. Film neviděli

„Kolegové, chtěli bychom touto cestou DEMENTOVAT předchozí STANOVISKO k programu V SÍTI ZA ŠKOLOU. K připojení k předchozímu stanovisku nás vedla pro nás nová a dle mého názoru nestandardní cesta "vstupu toho projektu do škol" a obava o zdraví již zmíněných žáků bez většího zapojení odborných a vládních institucí. Hlavním důvodem bylo, že jsme posuzovali nesprávný materiál. Kolegům jsem se omluvil a podnikl jsem kroky ke stažení stanoviska z našich webových stránek,“ napsal na Facebooku České asociace adiktologů její předseda Jiří Zatřepálek. Zatřepálek se omlouvá za připojení k úternímu Společnému stanovisku odborných společností k programu V síti: Za školou.

Záškoláky by mohli řešit sociální pracovníci, ministerstvo práce má návod

Záškoláctví by podle projektu ministerstva práce a sociálních věcí mohli pomoci vyřešit školní sociální pracovníci. Ti by pracovali nejen s žáky, ale i s jejich rodinou. Absence by pomohlo odstranit také doprovázení dětí do škol nebo doučování. Vyplývá to z návrhů z projektu resortu, který chce rozvíjet nástroje na ochranu ohrožených dětí. Experti na projektu pracovali tři a půl roku... Resort své výsledky v chystaných novelách nevyužil, místo nich plánuje odebírat rodinám záškoláků dávky na bydlení. Informuje ČTK.

Děti, které jsou intenzivně na sociálních sítích, se více pohybují, ukázal průzkum

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit. Do výzkumu se zapojilo kolem 13 000 dětí ve věku 11 až 15 let z 230 škol z celého Česka. Reportáž přináší on-line deník Aktuálně.

EDUin: Novela školského zákona chce nastavit jednotné řízení školských poradenských zařízení. Navržený model je vágní

Ministerstvo školství chce výrazně posílit pravomoci škol v situacích, kdy rodiče dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami se školou nekomunikují. Nyní jsou to právě rodiče, kdo musí rozhodnout o návštěvě pedagogicko-psychologického zařízení, musí také souhlasit s opatřeními, které poradna navrhne. Nekomunikují-li rodiče, školy mají de facto svázané ruce a nemohou dítěti přiznat podpůrné opatření.

Zdeněk Hromádka: Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole – 4. část

Téma vědeckého myšlení zahajuji ve vyučování otázkou: „Co je to pravda“. Domnívám se, že tohle je jeden z možných způsobů, jak uvést problematiku vědecké metody, jelikož cílem vědy je přece předkládat co možná nejpravdivější obraz reality. V diskusi nás ovšem může zaskočit, jak mimořádně komplikované je pravdu nadefinovat...

Polemika o filmu V síti: Za školou: Je film vhodný pro školní děti?

Dokumentární film V síti rozkrývá svět sexuálních predátorů ohrožujících děti na internetu. Do kin jde spolu s ním i verze upravená pro mladší děti V síti: Za školou. Uvedení této verze pro školy vyvolalo ostrou kritiku ze strany některých odborných společností. S jejich stanoviskem naopak zásadně nesouhlasí odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci.

Dokument V síti varuje: Dvanáctileté děti jsou nejohroženější

„Verze V síti: Za školou je zkrácená, má jen 63 minut a jsou to vybrané klíčové momenty děje, které doplňují přímé vstupy protagonistek, které mluví na kameru, říkají dětem, co se v tu chvíli děje, co je správné udělat a naopak co se nesmí. Má to edukativnější rozměr, odehrává se to víc ve verbální rovině, víc se v něm mluví než ukazuje,“ říká v rozhovoru pro deník Právo Radka Urbancová z distribuční společnosti Aerofilms.

Kovy: Obavy rodičů jsou oprávněné, dětský obsah na sítích nikdo nekontroluje

Jsme pokusná generace, na které se možná ukáže, jak s informačním boomem umíme nakládat, říká youtuber a moderátor Karel "Kovy" Kovář. Problémy ve školství podle něj souvisí i s tím, jakým způsobem jsou studenti škol testováni. Rozhovor DVTV natáčela v rámci vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu v Litomyšli.

Julie Hrstková: Česko jako země velmi mírného pokroku

„Evropská komise také setrvale upozorňuje na rostoucí rozdíly v rámci jednotlivých regionů České republiky, selekci ve veřejném školství či na rostoucí počet vyloučených lokalit a na nárůst chudoby. Tedy na problémy, o kterých se tu a tam mluví i v České republice, ale zase se na ně záhy zapomene, protože žádné jednoduché řešení neexistuje a na ta složitá není česká politická scéna, vyčerpaná permanentní volební kampaní, absolutně připravena,“ Julie Hrstková v Hospodářských novinách komentuje aktuální zprávu Evropské komise o České republice.

Monika Šimůnková: Křečkovy výroky nejsou hodny ombudsmana

Stanislav Křeček nastoupil do funkce rázně. Hned první den nazval změny, které chce udělat v kanceláři veřejného ochránce práv, „nocí krátkých nožů“. Zástupkyně nového ombudsmana Monika Šimůnková jej v rozhovoru pro Deník N otevřeně kritizuje za to, jak vystupuje na veřejnosti.

Hejný: Moudrost si nevygooglíte. Potřeby dítěte jsou jiné, než si dospělí myslí

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že tím, že přinutíme žáky nadřít matematiku, zvýšíme jejich IQ a schopnost myslet, to je předsudek, domnívá se pedagog Milan Hejný. Povinnou maturitu z matematiky považuje za nevhodnou. Žáci podle něj potřebují intelektuální autonomii, podněty a možnost diskutovat s kamarády. Rozhovor DVTV natáčela v rámci vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu v Litomyšli.

Učitele chce Praha nalákat na byt

Pražský radní pro školství Vít Šimral (piráti) vymýšlí systém, jak pomocí nabídky bydlení přilákat do hlavního města mimopražské učitele. Mnozí totiž raději působí mimo Prahu, v níž by museli značnou část svého příjmu dát za bydlení. Otázka bydlení je pro učitele podle poznatků magistrátu překážkou pro práci v Praze. Informuje deník Právo.

Není družina jako družina: někde mají nabitý program, jinde jen čekají na rodiče.

ak je možné, že se družiny, jejich program a úroveň škola od školy tak dramaticky liší? Jak říká Jitka Nedbalová ze vzdělávacího centra TEREZA: „V družině snad ještě víc než ve třídách platí, že všechno záleží na lidech, na jednotlivcích. Jsou školy, kde dětem umožňují trávit hodně času venku, zažít dobrodružství, poznat samy sebe. Překvapivě to jsou často i městské školy, které umějí využít každý ostrůvek přírody kolem nich. Musejí jen chtít.“ Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni. 

Počítače obcházela obloukem, dnes láká ženy do IT. Mám práci snů, říká

Ženy nemají chuť do IT oboru jít, protože není atraktivní být v prostředí, kde jste jediná žena, říká Barbora Bühnová z projektu Czechitas. Ženy si podle ní často myslí, že nemůžou uspět, ale je to prý pouze o boření mýtů, protože uspějí. Rozhovor DVTV natáčela v rámci vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu v Litomyšli.

Na růstu počtu přepadení na Mostecku se podílejí i děti

Kriminalita na Mostecku loni celkově vzrostla, ale zvlášť vyčnívá počet přepadení, jichž přibylo o polovinu. Stále častěji je páchají děti. A nové případy eviduje policie i letos. „Nárůst loupeží je pro nás velmi nepříjemná věc, máme jich nejvíce v rámci kraje,“ potvrzuje v reportáži iDNES Jiří Volprecht, jenž policii v mosteckém okrese šéfuje.

Špatné chování je volání o pomoc. Norská psycholožka vysvětluje, proč některé děti nepřiměřeně zlobí a co s tím

„Domnívám se, že za mnoha případy „zlobení“ jsou prostě přemrštěné požadavky. Chceme po dětech něco, na co vývojově nemají. Měli bychom to pochopit a pracovat na tom, aby se školský systém trochu lépe přizpůsobil novým poznatkům o fungování dětského mozku. Děti se chtějí chovat dobře, chtějí, aby se jim ve škole dařilo, touží po úspěchu. Jsou závislé na dospělých, nemůžou si dovolit být neustále v konfliktu, je to pro ně nebezpečné a velmi namáhavé. Kdyby věděly, jak se chovat lépe, jistě by to dělaly,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny norská psycholožka Kaja Johannessenová, která se specializuje na práci s dětmi a mladistvými potýkajícími se se závažnými problémy s chováním.

Děti kvůli legraci“ riskují zdraví i život. Na populární sociální síti Tik Tok se šíří šílené výzvy. Malí Češi je napodobují

Vtipné scénky, zpívání a nejrůznější tanečky. Ale také popáleniny od elektřiny, rozbitá lebka či cereálie usazené v plicích. I to číhá na děti, které využívají sociální síť Tik Tok. Děsivé výzvy kolují i mezi českými teenagery a ti se je snaží napodobovat. Reportáž přináší iDNES.

Otevřený dopis ministru Plagovi: Mediální vzdělávání je dlouhodobě opomíjené, píší zástupci třinácti organizací

Zástupci třinácti organizací a subjektů zabývajících se mediálním vzděláváním, sdružených v neformálním společenství pod názvem Platforma pro mediální vzdělávání, se prostřednictvím otevřeného dopisu obrátili na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu s žádostí o změnu dosavadního přístupu k mediálnímu vzdělávání.

Obědů zdarma pro děti přibývá. Čísla jsou alarmující, varují odborníci

Stále více dětí ze sociálně slabých rodin má možnost obědvat s kamarády ve školní jídelně. Podpora pro žáky, jejichž rodiny na stravné nemají, je v Moravskoslezském kraji jedna z nejvyšších v republice. Zájemců stále přibývá, letos jde v součtu už o čtyři tisíce dětí. Podle charitativních pracovníků je rostoucí počet těch, kteří potřebují pomoc, alarmující a rozhodně není konečný. Reportáž přináší iDNES.

Radka Kvačková: Maturita tu není jen kvůli vysoké

„Na dost důležitou věc upozornil v nedávné diskusi ředitel chomutovské střední odborné školy Jan Mareš. Když byla řeč o tom, jestli má být jednotná maturitní zkouška vstupenkou na vysokou školu, připomněl, že maturitní vysvědčení je také nutnou podmínkou pro vstup do celé řady profesí. „Hasičem se bez maturity nestanete,“ zmínil jednu z nich, ale daly by se najít další podobné. To souvisí s otázkou, jestli má maturita garantovat studijní předpoklady a kvality uchazeče, nebo jen potvrdit, že absolvent zvládl středoškolské minimum,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách. 

Informace pro školy ke koronaviru

V uplynulých dnech se koronavirus Covid-19 začal šířit v oblastech Evropy, kam často směřují školní zájezdy, lyžařské výcviky apod. Protože se bezpečnostní situace neustále mění, doporučuje MŠMT školám sledovat stránky Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zdravotnictví a řídit se jejich pokyny ohledně cestování do jednotlivých destinací a možných zdravotních rizik.

Uzákonit učitelům vyšší platy? Podpora nejistá

Všechny sněmovní strany by přivítaly, aby platy učitelů rostly ke 130 procentům proti celorepublikové průměrné mzdě. Piráti chtějí do zákona dokonce zavést povinnost, aby se takto platy pedagogů pravidelně valorizovaly, a to už od roku 2023. Ale tomu se některé strany vzpírají, protože by to vyšlo na desítky miliard navíc. „Ve druhém čtení zákona o pedagogických pracovnících předložíme pozměňovací návrh, aby průměrný plat učitele odpovídal minimálně 130 procentům průměrné mzdy,“ řekl Právu školský expert pirátů Lukáš Bartoň. K tomu by bylo podle něj potřeba získat navíc 29 miliard korun.

Interpelační absentéři: Poslancům chodí nejméně odpovídat Plaga

Premiér Andrej Babiš z ANO a jeho ministři mají chodit odpovídat na dotazy poslanců. Ne všichni ale tuto povinnost plní. Ministr školství Robert Plaga z ANO prošvihl za poslední dva roky téměř každou druhou ústní interpelaci, která na něj mířila. Předseda vlády je co do absencí na pátém místě, na plénu neodpověděl na zhruba čtvrtinu dotazů. A stejně je na tom kabinet jako celek, jak vyplývá z analýzy serveru iROZHLAS.

Tisíce studentů neodmaturují. Poslanci jim chtějí pomoci

Politici házejí lano tisícům neúspěšných maturantů na středních školách. Studenti by si mohli dodělat ve zrychleném režimu aspoň výuční list. To navrhuje místopředseda školského výboru Karel Rais (ANO) a podporu má i u soc. dem. Vedle toho piráti s ODS navrhují, aby se neúspěšným studentům automaticky uznal alespoň nižší stupeň středoškolského vzdělání. Informuje deník Právo.

Maturitu nezvládla loni na jaře čtvrtina středočeských studentů. Horší je jen sever Čech

Maturanti ze středočeských škol patří mezi nejhorší v České republice. Vyplývá to z analýzy, kterou před pár dny zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků. Loni na jaře u maturitní komise neuspělo 25,7 % studentů středních škol. To řadí kraj až na jedenácté místo mezi čtrnácti regiony. A pokud započítáme i studenty, kteří nakonec zkoušku ani neskládali, hůře než Středočeši dopadli jen v Ústeckém a Libereckém kraji. Informuje MF DNES.

Bořivoj Brdička: Gartner: 10 důvodů, proč technologie mění to, co znamená být člověkem

Známá americká poradenská agentura Gartner vydala zprávu o vlivu technologií na život lidí, která by nás měla zajímat. Obsahuje 10 strategických důvodů pro změnu:

Kritici cupují návrh Maláčové na škrty v dávkách záškoláků. Návrh má ale i své zastánce

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se snaží zlepšit školní docházku dětí tím, že hrozí rodičům snížením sociálních dávek na bydlení. Odborníci na vzdělání a sociální vyloučení ovšem s opatřením nesouhlasí a nabízejí raději vlastní řešení. Jiní experti oslovení on-line deníkem Aktuálně však nápad nezatracují a vidí v něm potenciál vychovat vzdělanou generaci, která v budoucnu nebude o sociální dávky žádat.

Malý: Veřejnou debatu jsme svěřili jediné firmě. A Facebook na tom ohromně vydělává

Facebook všichni vnímáme jako sociální síť, ale ve skutečnosti je to hlavně systém, který servíruje reklamu. A z toho má ohromující peníze, říká někdejší národní digitální koordinátor Ondřej Malý v rozhovoru pro DVTV. Velká část veřejné debaty se odehrává na síti, nad kterou společnost nemá vůbec žádnou demokratickou kontrolu. Mark Zuckerberg si chce sám sobě napsat regulaci - takovou, která ho nic nebude stát, míní.

The Guardian: Studie odhalila záplavu podvodných tweetů o klimatu

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten dnes na základě zjištění píše, že diskuse na twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků. Informuje ČTK.

Google údajně sledoval děti přes vzdělávací software, čelí za to žalobě

Americká společnost Google nabízí školám v Novém Mexiku výhodný nákup takzvaných chromebooků, malých přenosných počítačů určených především pro studenty. S nimi rovnou dodává i softwarový balíček G Suite for Education, který obsahuje například e-mailovou schránku, kalendář či textový editor... Podle asistenta generálního prokurátora státu Nové Mexiko Briana McMatha má však software i další využití. Google prý jeho prostřednictvím žáky nelegálně sleduje. Informuje iDNES.

Němečtí školáci šíří dětskou pornografii. Myslí si, že je to jen zábava

Němečtí studenti na uzavřených chatovacích skupinách šíří velmi znepokojivé obrázky a videa. Na některých jsou nacistické svastiky, na jiných je vidět sekání hlavy. Mezi žáky se šíří též obrázky a videa dětské pornografie, doprovázené „vtipnými" komentáři. Německá policie to považuje za velký problém. Informuje iDNES.

Jan Moláček: Mýty kolem šátků jsou opět v kurzu

„Kvůli výměně ombudsmana se objevuje řada mylných informací o sporu mezi střední školou a muslimskou studentkou o zákaz nošení hidžábu. Snad žádný spor v Česku v poslední době nevzbudil takovou pozornost… Všechny tři soudní verdikty se staly tématem pro záplavu komentářů v médiích i na sociálních sítích. Jejich autoři přitom málokdy zastírali, že rozsudky posuzují čistě na základě sympatií k té či oné straně sporu. V takové atmosféře není překvapivé, že drtivá většina komentářů má máloco společného s realito,“ píše Jan Moláček v Deníku N.

Josef Veselka: Zdanění robotů je hloupý nápad, na který doplatíme. Omezit rozvoj technologií zdaněním je tmářství

„Minulý týden se v tisku objevily spekulace sociálních demokratů, že by každý robot měl být v budoucnosti zdaněn, protože jejich zaváděním budou lidé přicházet o práci, a tudíž nezbude, než aby se o ně postaral stát. Ve spoustě pseudoproblémů plnících současná média se mi toto téma zdá být velmi důležité…,“ píše Josef Veselka v Hospodářských novinách.

Michal Šoltés: Místo zdanění robotů řešme vzdělávání

„Z toho, co zatím víme, vyplývá, že na robotizaci tratí zaměstnanci, kteří vykonávají rutinní činnost, tedy profese, jež lze roboty nahradit. Naopak majitelé robotů či zaměstnanci, kteří se věnují nerutinní práci, na robotizaci získávají. Může jít o vysoce abstraktní, odborné profese, které se často s roboty doplňují, ale například i o pozice v sociálních a zdravotních službách. Robotizace zkrátka vytváří vítěze a poražené a zvyšuje nerovnost v příjmech, bohatství a v životní úrovni,“ píše Michal Šoltés v Hospodářských novinách.

MŠMT V Bruselu: Podpora mobility ve vzdělávání a výzkumu

Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v Bruselu diskutovala na téma „Cirkulace mozků – hnací síla Evropského prostoru vzdělávání“. Ministři se shodli na tom, že mobilita studentů, vědců a učitelů je jedním ze základních principů a přidaných hodnot EU, která vede k rozvoji lidského potenciálu, lepšímu uplatnění na trhu práce a k dopadům na jednotlivé regiony. Zároveň se však shodli, že mobilita a především pak tzv. cirkulace mozků je mnohdy nevyvážená, a to jak v rámci EU, tak i jednotlivých států a představuje problém tam, kde dochází k odlivu mozků a odchodu talentů. 

Pojďte do školy, prosí děti ředitelka. Záškoláctví je čím dál větší problém. Stát hledá cesty, jak trestat rodiče

„Nedávno jsem jela do školy autem a potkala jsem žáka, který měl být nemocný. Ptala jsem se ho, proč neleží doma v posteli. Pohotově se vymluvil, že jde zrovna do Mostu do lékárny. Je to vlastně nekonečný a neřešitelný boj,“ vypráví v reportáži iDNES ředitelka chanovské základní školy Monika Kynclová. Dříve dokonce děti ráno svolávala do školy venkovním rozhlasem. Dnes občas před vyučováním vyběhne před školní budovu, a když před ní vidí postávat žáky, snaží se je přemluvit, aby šli na vyučování.

Má škola právo hnát nemocné dítě pro omluvenku k lékaři? Pokud to není záškolák, tak by neměla

Českem proletěla chřipková epidemie, v některých školách kvůli ní odložili předávání pololetního vysvědčení, jinde raději zavřeli. Rodiče píší omluvenky a mnohdy kvůli nim tahají nemocné děti k lékaři. Mají školy právo po nich něco takového chtít? A mají lékaři povinnost omluvenky psát? Tématu se věnuje magazín Rodiče vítáni.

Kyberšikana bují ve školách. Lince bezpečí loni dvojnásobně přibylo hovorů od dětí, které někdo obtěžoval na síti

Třetina školských zařízení musela loni řešit takzvanou kyberšikanu. Dispečeři Linky bezpečí přijali tentýž rok téměř 1200 hovorů od dětí, které si stěžovaly, že je někdo obtěžuje na síti. Meziročně jde o dvojnásobný nárůst. „Pokud je dítě šikanováno přes internet a spolužáci se mu pak smějí ve škole a nejhůř mu je právě tam, spadá tento druh šikany statisticky pod skupinu šikana na půdě školy,“ vysvětlila Lidovým novinám vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.

Zdeněk Hromádka: Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole – 3. část

Mylných závěrů se často dopouštíme také v případech, kdy nerozpoznáme, že s námi někdo manipuluje. Příkladem způsobů účinné manipulace je Barnumův efekt pojmenovaný podle mistra psychologické manipulace majitele cirkusu P. T. Barnuma. Fenomén je také znám pod označením Forerův efekt, v tomto případě pojmenovaný podle člověka, který jej zkoumal. Prostřednictvím tohoto efektu mohou manipulátoři (například autoři horoskopů) vyvolat přesvědčivý dojem, že o nás všechno vědí, a přitom pouze využili naší tendence akceptovat jakékoli vágní charakteristiky naší osoby s tím, že se jedná o charakteristiky unikátní (Heřt 2007). Experiment, který Forer provedl se svými studenty, je dnes čím dál obtížnější opakovat, jelikož se stal příliš slavným.

Odborný panel SYPO bude pro velký zájem vysílán živě

Odborný panel projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který se koná 27. 2. 2020 na centrálním pracovišti Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) v Praze, bude pro velký zájem účastníků přenášen živě a později bude také zveřejněn jeho záznam. Panel se bude věnovat profesnímu portfoliu učitele jako kontinuálnímu osobnímu nástroji profesního růstu pedagoga.

EDUin: Za dva roky se nic nevyřeší, spory o maturitu se jen odloží

Ve školském výboru Poslanecké sněmovny se hlasovalo o tom, z čeho by měli příští rok maturovat žáci středních škol. Poměrem hlasů 8:4 byl přijat pozměňovací návrh poslanců Karla Raise, Ivo Vondráka a Kateřiny Valachové k návrhu ministerstva školství na odklad maturity ze tří předmětů. Chce zavedení státní maturitní zkoušky ze tří předmětů odložit o dva roky, tedy na školní rok 2022/23.

Jerry Z. Muller: Měření výkonnosti se obrací proti nám

„Stále více firem, vládních agentur i vzdělávacích institucí je v zajetí fenoménu, který jsem nazval „posedlost metrikami“... Zdrojem problémů je skutečnost, že pokud lidi soudíme podle výkonnostních metrik, jsou motivováni k tomu, aby dělali to, co tyto metriky měří, a právě z toho se stane nějaký stanovený cíl. To však brání inovacím, tedy práci na něčem, co ještě stanoveno nebylo a co se vlastně ještě ani nevyzkoušelo.“ píše americký profesor historie Jerry Z. Muller v Deníku N. 

Julie Hrstková: Co se školami, kde neumí učit?

„Představte si školu, kde je největším strašákem maturita z češtiny. Hlavně kvůli literatuře, již nikdo nečte a číst ani nehodlá, protože většinu z navrženého seznamu považuje za beznadějně zastaralou a český jazyk za světově nedůležitý, a tedy pro život nepřitažlivý. Škola je přitom plná vzdělaných a chytrých dětí, které mluví plynně minimálně třemi světovými jazyky. A které maturují povinně z matematiky, protože se učí podle jiných osnov a pravidel. Matematiku vyučují učitelé, kteří přednášejí tak, že jí před maturitou rozumí i žáci, kteří s výstupním razítkem z české základní školy dostali i "dobrou radu" od českých vyučujících, že jsou hloupí a spíš než na víceleté gymnázium měli jít na "učňák". Prostě matematika se tady bere jako předmět, který je nezbytný, a je proto stejně nezbytné ji pochopit, ne "nadrtit",“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Pětina žáků v deváté třídě neumí dobře číst

Základní a střední školy ve Zlínském kraji vycházejí z národních srovnání výborně. Místní maturanti jsou druzí nejlepší v republice a pro obyvatele je vzdělání prioritou. Problém je však se čtenářskou gramotností. Z šetření PISA vyplývá, že dvacet procent dětí brzdí v dalším vzdělávání to, že nerozumějí čtenému textu. „Pak nemohou zvládnout ani další předměty, včetně matematiky. To se potvrzuje i ve výsledcích přijímacích zkoušek a maturit,“ řekl krajský radní pro školství Petr Gazdík. Reportáž přináší MF DNES.

Ombudsman už pomohl statisícům lidí. Každý týden dostává dva podněty týkající se školství.

Včera složil slib čtvrtý český ombudsman Stanislav Křeček. Úřad veřejného ochránce práv povede muž, který v něm působil přes šest let jako zástupce předchozí ombudsmanky Anny Šabatové a který podle svých slov chce úřad navrátit zpět „obyčejným lidem“. Podle analýzy Deníku N ale veřejný ochránce práv nejvíce pomáhá právě jim... Podněty, které ochránci práv přicházejí, se často týkají také školství.

Martin Fendrych: Taxikář vyhodil nevidomou se psem. Zažít ve škole inkluzi, třeba by to neudělal

„Ošklivá příhoda, která otřásla nejen sociálními sítěmi. Taxikář firmy Bolt vyhodil z auta nevidomou ženu doprostřed ulice, vyhodil i jejího vodicího psa a ujel. Pak se ještě vrátil a hodil jí slepeckou hůl, která zůstala ve voze…. Strašná událost. První, co vás napadne: jak se takhle někdo může chovat k nevidomé ženě? Ten člověk překročil jistou nepsanou hranici, kterou bychom měli nosit všichni v sobě. Nevidomí lidé potřebují naši pomoc víc než mnozí jiní. Zároveň však není jasné, nakolik lze tuhle šílenou historku ze Žižkova zobecnit, protože spoustu věcí nevíme. Jinými slovy nelze tvrdit "to jsme my, Češi,“ píše Martin Fendrych v deníku Aktuálně.

Svobodná škola otevře už na jaře. I díky penězům z kraje

Půl milionu korun dá Liberecký kraj první Sudbury škole v České republice, která vzniká na Rádle. Alternativní škola, kde nejsou žádné osnovy, ale žáci si sami rozhodují, v čem se zrovna vzdělají, funguje už pět let. Jenže pronajaté prostory v Chrastavě už nestačily. Informuje MF DNES.

Zavádění povinné maturity z matematiky možná čeká odklad o dva roky

Zavádění povinné maturity z matematiky možná čeká dvouletý odklad na rok 2023. Předpokládá to pozměňovací návrh trojice koaličních poslanců ANO a ČSSD, který podpořil sněmovní školský výbor. Vláda ve školské novele předpokládá úplné zrušení plánované povinné maturity z matematiky. Pozměňovací návrh Kateřiny Valachové (ČSSD), Karla Raise a Iva Vondráka (oba ANO) podpořilo navzdory nesouhlasu ministerstva školství osm ze 14 přítomných členů výboru. Informuje ČTK.

Zase po roce se premiér Andrej Babiš zlobí na ministra školství Roberta Plagu. A opět kvůli sportovním dotacím.

V lednu 2019 premiér Babiš uvažoval, že Plagu odvolá. Podle Lidových novin kvůli sportovním dotacím a názorovým střetům s Babišovým oblíbencem a dnes předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou, pod kterého se celá agenda sportu letos přesune. Plagu měl nahradit bývalý primátor Brna Petr Vokřál (ANO). Ministra školství se ale zastali rektoři, asociace i odbory, a tak premiér od svého plánu upustil. Teď se ale historie opakuje. Znovu jsou ve hře dotace do sportu a znovu to má Plaga u Babiše nahnuté. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

EDUin: Kvalitu testů lze ověřit. Zda se to děje u testů maturitních, stále nevíme

Školský výbor bude ve středu pokračovat v projednávání návrhu ministra Plagy na odklad jednotné maturitní zkoušky ze tří předmětů. Vracíme se proto s mírným časovým odstupem k semináři Vzdělávací politika vycházející z chybné interpretace dat aneb cesta do pekel, kterou na půdě Matematicko-fyzikální fakulty v Praze a pod záštitou Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT (CZVV) vedli Eva Řídká a Jiří Zíka, vedoucí zaměstnanci této organizace. Vyzýváme politiky, aby o změnách v maturitě nerozhodovali bez potřebných dat.

Radní ČTK Žantovský kritizuje „diletantskou“ mediální výchovu Člověka v tísni. Tu ale připravují učitelé s odborníky

Radní ČTK Petr Žantovský ostře zkritizoval způsob, jakým organizace Člověk v tísni prostřednictvím programu Jeden svět na školách vede své aktivity v mediální výchově. Neziskovce vyčetl, že jí v týmu chybí vystudovaní učitelé a naznačil, že na školách provádí politickou agitaci. „Na všech materiálech, které školám nabízíme, se podílejí pedagogové,“ vyvrací ale Žantovského tvrzení šéf programu Karel Strachota.

Šeďová: Sami učitelé brzdí moderní metody výuky. Učí tak, jak se ve škole učili oni

Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká v rozhovoru pro DVTV Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.

Petr Zídek: Slepé skvrny Daniela Prokopa

„Na rozdíl od běžného konzumenta výsledků statistik a průzkumů Prokop ví, jak se sociální výzkumy dělají. Může proto některé výsledky odmítnout jako zavádějící, např. relativní příjmovou chudobu, což je údaj, podle něhož je v Česku nejméně chudých z celé Evropské unie, jen asi devět procent. Světe, div se, ale tento výzkum, kterým rádi operují všichni politici u moci, zvláště ti pravicoví, vychází z příjmů před exekucemi. Podle Prokopa je příjmově chudých v Česku třicet procent, tedy více než ve všech starých zemích EU s výjimkou Řecka a Portugalska,“ píše v Lidových novinách Petr Zídek ke knize Daniela Prokopa.

Oldřich Botlík: Manipulovaná státní maturita. (Aktualizace: Text doplněn diagramem Oldřicha Botlíka)

„V testu z češtiny propadá každý desátý maturant, z matematiky každý pátý. Znamená to, že umějí češtinu lépe? Vůbec ne! Žáci jako celek mají v každém předmětu určitou průměrnou úroveň znalostí – těmto úrovním by při zachování rovnováhy měly odpovídat stejné zisky bodů v obou testech. V Cermatu však nastavili náročnost testů tak, že žáci s průměrnými znalostmi dosahují v matematice méně bodů než v češtině. Toť vše,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.

Chudé regiony se vylidňují, lidé pracují na černo, nového kantora tam nedostanete, shrnuje neřešené skvrny Česka sociolog Prokop

Sociolog z PAQ Research Daniel Prokop se pokusil nahlédnout pod pokličku hlavních problémů Česka. Jsou to exekuce, chudoba a beznaděj lidí v některých regionech, nerovný přístup ke vzdělávání, růst populismu nebo mýty o veřejném mínění, které zastiňují realitu. Sociolog neřešené problémy nazval slepými skvrnami. Mluvil o nich v Interview Plus.

Radka Kvačková: Na odměny učitelů 6000 měsíčně

„Veřejné školy už vědí, kolik peněz dostanou tento rok od ministerstva školství na takzvané nenárokové složky mzdy, tedy osobní příplatky a odměny. Co si pod tím představit? Názorný příklad uvedla pro Učitelské noviny ekonomická náměstkyně ministra školství Pavla Katzová: ´Jestliže má třeba devítitřídní základní škola ve třídách průměrně 21 žáků (a žádného se speciálními vzdělávacími potřebami), pak na jednoho učitele dostane na nenárokovou část mzdy přibližně 103 770 korun na rok.´,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Otevřený dopis Občankářů Radě Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu organizovala veřejnou debatu na téma: „Mediální gramotnost a mediální výchova“. Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd v otevřeném dopise protestuje proti výběru hostů a nekompetetním výrokům, které na této debatě zazněly.

Odklad docházky: hit českého školství. Pětina dětí zahájí školu později, často zbytečně.

Děti narozené v létě, celkově nezralé, příliš hravé, nesoustředěné či s poruchami řeči. To vše jsou hlavní adepti na pozdější nástup do školy. Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) jich v loňském školním roce byla téměř pětina – devatenáct procent – ze všech dětí, na něž se vztahovalo zahájení povinné školní docházky. Učitelé i odborníci z pedagogickopsychologických poraden se shodují, že jedním z důvodů, proč podíl pozdních nástupů do první třídy neklesá, je, že se čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Například dyslexie neboli porucha čtení, s níž si dřív vyučující u žáků běžně poradili. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Říkají mi Venezuela. A přitom hlasují pro mé návrhy, hájí se ministryně Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prožívá jedno z nejtěžších období v politice od chvíle, kdy se stala předloni členkou vlády. V rozhovoru pro deník Aktuálně reaguje mimo jiné na kritiku za to, že chce ubírat peníze rodičům, kteří zejména v sociálně vyloučených lokalitách neposílají své děti do školy. "Jediným mým cílem je dětem pomoct," brání se.

Učitelská platforma radnímu ČTK Žantovskému: Posuzujte mediální výchovu podle faktů

Učitelská platforma reaguje na středeční debatu Rady českého rozhlasu o mediálním vzdělávání, kde Petr Žantovský nepravdivě informoval o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací. Zároveň radní navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami, což Učitelská platforma považuje za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Podle Učitelské platformy obavy vycházejí z neinformovanosti a neznalosti vzdělávacího prostředí.

Hrála volavku pro sexuální predátory: Film rozkopne dveře hnusu

Hrály jsme autentické dvanáctileté naivní křehké dívky, nechaly sebou manipulovat, bylo to psychicky náročné. Muži jen opakovali, co chtějí, bylo jich dva a půl tisíce za deset dní, říká Anežka Pithartová, jedna ze tří hereček dokumentu Víta Klusáka o sexuálních predátorech na internetu V síti. Vsadila jsem svoji energii do něčeho, co má smysl, film rozkopne dveře hnusu, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Alena Hesová: Člověk a společnost a digitální technologie

Konkrétnější inspiraci pro zapojení digitálních technologií do společenskovědního vzdělávání přinášejí vybrané náměty na učební činnosti žáků:

Smaže milion účtů denně. Facebook polarizuje lidi, přiznal Zuckerberg

Facebook se podílí na polarizaci společnosti a zpočátku pomalu reagoval na cílené dezinformační kampaně, prohlásil v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově jeho šéf Mark Zuckerberg. Jejich průvodci jsou podle něj mnohem sofistikovanější, stejně tak ale i Facebook, který každý den maže více než milion falešných profilů. Informuje iDNES.

Lukáš Bůžek: „Frontální výuka“ je zástupný problém. Je to jakési politikum: hůl, která je snadno po ruce k bití učitelů.

„Českem obchází strašidlo – strašidlo frontální výuky. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti: inspektoři i vláda, kritikové i reformátoři. Kde je řeč o problémech ve školství, tam zazní slovní spojení „frontální výuka“. Článků, které dávají frontální výuku do přímé souvislosti se špatným stavem našeho vzdělávání, s neúspěchy českých žáků v mezinárodních testech, s jejich nechutí chodit do školy, s mukami a nudou, které musí ve škole podstoupit a zažít, lze nalézt nepočítaně - stačí zadat heslo „frontální výuka“ do vyhledávače,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu. 

Málokdo je ochoten ve škole riskovat politický střet či kontroverzi, říkají Učitelé za klima

„Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru. Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů,“ komentuje stav výuky o klimatické změně další člen platformy Učitelé za klima Mirolav Pešek z Gymnázia Jana Keplera v Praze... Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Víceletá gymnázia: Německé studie dospívají k jiným závěrům než české

"Zjistili jsme, že průměrný přírůstek vědění žáků či posun ve znalostech mezi 6. a 9. ročníkem na základní škole a žáků mezi primou a kvartou víceletého gymnázia je podobný. Stejně chytré děti se stejným rodinným zázemím se ve znalostech posunou stejně na gymnáziu i na základní škole, přidaná hodnota víceletých gymnázií se ukázala jako zanedbatelná," říká hlavní autor studie David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.

Bořivoj Brdička: Budoucnost škol podle WEF

World Economic Forum (Světové ekonomické fórum)... zveřejňuje zásadní fundované vědecky podložené zprávy týkající se významných jevů ovlivňujících budoucnost lidstva, často zaměřené i na školství. Ta poslední nese název – Schools of the Future: Defining New Models of Education for the Fourth Industrial Revolution (Školy budoucnosti: Definování nových modelů vzdělávání pro čtvrtou průmyslovou revoluci). Zpráva popisuje dvě nezřetelně oddělené oblasti – výukové cíle a aktivity. 

EDUin: Řešením není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části maturitní zkoušky

Řada poslanců by u jednotné části maturit ráda zvýšila laťku a udělala z ní síto prověřující zájemce o vysoké školy. Panelisté včerejšího Kulatého stolu SKAV a EDUin s nimi ale nesouhlasí. Státní maturita má podle nich ověřovat dosažení středoškolského minima. Když odpovídali na otázku, komu a čemu vlastně státní maturita slouží, konceptu zkoušky, která garantuje vysokým školám kvalitu uchazeče, přikládali relativně malou důležitost. „To je zbytečné, to bych vypustil. Ať si vysoké školy vyberou, koho chtějí,“ dodal Zdeněk Bergman.

Expert: V sexu jsme liberální, děti v sextingu na špici Evropy, může je to i poškodit

Česko je liberálně sexuální země, sexting je běžnou součástí dospívání, není to jen o negativním pohledu. Čím mladší dítě, tím vyšší riziko újmy hrozí, třeba to, že se nebude cítit dobře. Děti se na internetu hlavně baví, nepracují na věcech do školy. Dívky jsou často vystaveny proanorektickému obsahu, kluci víc hrají hry, říká David Šmahel, koordinátor projektu EU Kids Online Report 2020. Rozhovor přináší DVTV.

Jak využít poznatky o čtenářských prožitcích

„Zajímá nás především čtení v jeho přirozeném prostředí. Půjde nám o reálný terén, o to, co se děje ve škole. Jak se ke čtení přistupuje doma i ve škole,“ říká Anežka Kuzmičová, členka týmu mladých vědců Univerzity Karlovy. Reportáž přináší server Věda výzkum.

Jaroslav Mašek: Třídní učitel 2.0 – díl 7.: třídní web

Obsahem třídního webu může být cokoliv, na čem se třída shodne, že o sobě chce navenek sdělovat. Důležité pak je najít hranici mezi soukromým a veřejným, abychom především ochránili sami sebe. Konkrétní obsah samozřejmě vytvářejí a následně publikují samotní žáci. Jeho forma by pak měla souznít s vyjadřovacím způsobem, který žákům nejvíce vyhovuje. Jinak řečeno, měla by tu najít prostor fotografka, tvůrce audia, videa, i bloger. Svou kategorii by si zde zasloužily i práce, které jsme vytvořili, ať už pro sebe, třídu nebo školu. Zkrátka vše, čím se chceme pochlubit a co má nějaký přínos či přesah.

Odborníci ministerstvu radí, aby po roce 2030 byla zrušena víceletá gymnázia

V současné době odchází na víceletá gymnázia v Česku v průměru deset procent dětí, rozdíly mezi kraji jsou však veliké. Zatímco třeba v Ústeckém kraji je to šest procent dětí, v Praze loni zamířilo na víceletá gymnázia 21 procent dětí. To považují politici i řada odborníků za příliš vysoké číslo. Vadí jim, že ze školních kolektivů mizí třídní tahouni a že se děti příliš brzy selektují. Když se víceletá gymnázia po roce 1990 znovu otevírala jako alternativa pro mimořádně nadané děti, politici počítali s tím, že na ně bude odcházet zhruba pět procent těch nejnadanějších. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

O osudu dětí se rozhoduje už v šesti letech, ne až na gymnáziu, říká socioložka, která zkoumala segregované školy v Brně

Pokud je v nějaké lokalitě třicet procent Romů, a ve škole se sejde sto procent romských dětí, je jednoznačné, že jde o segregaci, říká socioložka Laura Fónadová z Masarykovy univerzity v Brně. Je spoluautorkou studie, v níž ukázala, že v Brně existují segregované školy, jejich počet narůstá a že přímo souvisí se sociálně vyloučenými lokalitami. Rozhovor přináší Deník N.

Romy z Cejlu nechtěli do běžné třídy. Jsou z nich řemeslníci, zdravotníci i sportovci

Děti z brněnského "Bronxu" nesvedla do společné třídy v roce 2009 jen náhoda. Mohli za to rodiče dětí z majoritní společnosti, kteří nechtěli, aby jejich ratolesti chodily do třídy s Romy. Začal se tak odvíjet příběh "nechtěných" žáků z 1. B Základní školy Merhautova, jejž v dokumentárním seriálu zachytila režisérka Kamila Zlatušková. Sledovala je 10 let a v České televizi teď skončila třetí řada. Reportáž přináší deník Aktuálně.

EDUin: „Donastavení“ systému je rezignací na smysl vyučování matematice

Řešení problémů s výukou matematiky nemůže spočívat v rezignaci na požadavek jejího osvojení si mladou generací, zdůvodňuje místopředseda školského výboru Karel Rais (ANO) své připomínky k návrhu novely školského zákona na zrušení povinné maturity ze tří předmětů, kterou schválila vláda. Jeho návrh však právě takovou rezignací je.

Povinnou maturitní matematiku nerušit, ale opět odložit, navrhují poslanci

Kvůli rozhádané Sněmovně jsou stále v nejistotě studenti, které už příští rok čeká povinná maturitní matematika. Poslanci nejsou s to rozhodnout, zda bude zrušena. Nyní se rýsuje kompromis. Termín startu povinné maturity ze tří předmětů včetně obávané matematiky se opět posune, a to z příštího roku až na rok 2023. Informuje deník Právo.

Výuka matematiky u nás není špatná, říká docentka

Výuka matematiky na školách není tak špatná, jak říká ministerstvo. Problémy jsou tam, kde je příliš žáků potřebujících asistenty a škola je nemá, říká Jana Příhonská, která na Technické univerzitě v Liberci připravuje budoucí kantory na výuku matematiky. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.

EDUin předkládá analytický materiál k rozhodování o zavedení povinné maturity ze tří předmětů

EDUin nabízí analytický materiál, který předkládá v souvislostech průběh debaty a snahy o zavedení povinné maturity ze tří předmětů, včetně výčtu nesplněných slibů, které měly provázet přípravu zavedení povinné maturity z matematiky, a rizik, které s sebou její zavedení ponese. Zaměřujeme se také na současný stav státní části maturity, kdy není zřejmé, kdo o změnách rozhoduje a zda a jak je vyhodnocován jejich dopad.

Češi mají tendenci tolerovat násilí, v rodině ho zažívá 14 % českých dětí. Školy se učí, jak je rozpoznat

Jak rozpoznat, jestli „problémové“ dítě v mojí třídě je špatně vychované, trpí nějakou poruchou, nebo se mu doma děje něco nepříjemného? A když už mám podezření, že ho doma bijí, je mým úkolem jeho situaci vyřešit? Na otázky, které si určitě alespoň někdy klade každý, kdo pracuje s dětmi, hledají odpověď učitelé a družináři ze školy v Praze 7. Pomáhá jim s tím Centrum LOCIKA. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Tažení žalobců proti nenávisti na sítích. Od slov není daleko k násilí, varuje Zeman

Zhruba stovka státních zástupců má před sebou školení, jak efektivněji stíhat trestné činy z nenávisti. Odborná příprava je čeká na základě pokynu nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Rozhodnutí vychází z dohody, kterou jeho úřad uzavřel s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Smyslem memoranda je důsledněji postihovat trestné činy, které svou povahou mají vliv na atmosféru ve společnosti. Informuje deník Aktuálně.

Obchody nabízejí protižidovskou knihu pro děti, dílo nacistické propagandy

V několika českých knihkupectvích je v kategorii titulů pro děti k dostání knížka Jedovatá houba z roku 1938. Autor knihy například dětem radí, že Židy poznají podle odporného nasládlého zápachu. Knihu vydalo nakladatelství Guidemedia etc, které už jednou skončilo před soudem kvůli knižnímu vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Informuje iDNES.

Arnošt Veselý: Chceme, aby se děti naučily více. Jde o to, aby se učily to, co jim bude během celého života užitečné

Podle záměrů ministerstva školství by mělo být v budoucnu učiva méně, zato užitečnějšího a procvičenějšího. „My jsme záměrně provokativně uvedli, že redukce může být až o 50 procent, ale je jasné, že se tak nestane ve všech předmětech. Zdá se například, že panuje shoda v tom, že redukce objemu učiva by se neměla týkat jazyků a matematiky,“ podotýká Arnošt Veselý, vedoucí skupiny odborníků, kteří pro ministerstvo vytvořili dokument Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, jež má hlavní směry vzdělávání budoucnosti nastínit. Tématu se věnuje MF DNES.

Učitelská platforma: Třídní učitelé jsou zásadním článkem škol a mají být řádně ohodnoceni

Učitelská platforma podporuje poslanecký návrh skupiny poslanců vedené Markem Výborným (KDU – ČSL) na zvýšení ohodnocení třídních učitelů. Osobní zkušenosti řady členů Učitelské platformy potvrzují, že výkon třídnictví znamená pro učitele všech typů škol řadu administrativních úkonů navíc oproti běžné práci pedagoga, a proto je zcela na místě, aby byl ohodnocen důstojným příplatkem.

Helena Vaďurová: Inkluze by měla být prospěšná pro všechny zúčastněné

„Myslím, že to byla mediální a politická bublina, která už do značné míry splaskla, slovo inkluze ale získalo určitou negativní nálepku a vyvolává dodnes u rodičů a učitelů dost silné reakce. Faktem je, že se ukázalo, že tehdy provedené změny v oblasti začleňování žáků vlastně nebyly až tak radikálním zásahem do vzdělávacího systému. Také jsme už přivykli tomu, že máme ve školních třídách asistenty pedagoga a že se jako společnost snažíme maximum dětí vzdělávat v hlavním proudu,“ říká Helena Vaďurová z Pedagogické fakulty MU v rozhovoru pro magazín Muni.

Mobil brzdí vývoj malých školáků. Ministr Plaga: Bavme se o regulaci na prvním stupni, s plošným zákazem nesouhlasím

„Neřízené používání mobilů a tabletů u dětí jakéhokoliv věku má negativní účinky na jejich mentální výkon a vývoj,“ říká profesor lékařské psychologie Radek Ptáček. V mladším školním věku navíc klíčí budoucí závislosti, kyberšikana, problematické chování i obezita. A tomu všemu telefon napomáhá. „Mobily do školy nepatří. Je to stejné, jako bychom řešili, jestli si tam děti mohou přinést autodráhu nebo domeček pro panenky,“ dodal pro Lidové noviny.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nakolik dnešní maturita odpovídá cílům vzdělávání?

Debatovat se bude o podobě státní maturity a o tom, k čemu a komu dnes maturita slouží. Jaká by měla být ideální podoba maturity, co by měla ověřovat a jakou formou? Nakolik současná podoba maturity naplňuje cíle formulované v Hlavních směrech vzdělávací politiky 2030+? Kolik potřebujeme mít v ČR maturantů? Jaký bude osud těch, co maturitní obor vystudují, ale maturitu nesloží? Co má být součástí společné (státní) části maturity a co přinese povinná maturita z matematiky a cizího jazyka?

V ČR ubývá řemeslníků, mladí nestačí nahrazovat důchodce

Navzdory nárůstu zájmu o některé učební obory v posledních letech je v Česku čím dál méně řemeslníků. Starší odchází do důchodu a mladí je nestačí nahrazovat. Zatímco před dvěma lety chybělo v ČR kolem 300.000 řemeslníků, nyní je to přibližně 400.000. Jejich nedostatek souvisí mimo jiné s demografickým vývojem. Vyučení lidé proto často mohou očekávat nadprůměrné příjmy. ČTK to sdělil ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.

Český rodič vidí své dítě na ekonomce, ale proč? Mí žáci mají dobrou práci, říká pedagog z učňáku

„Leckteří mí bývalí žáci mají větší plat než já. A v maturitním oboru máme spoustu studentů, kteří pokračují na vysokou školu. Před pár lety jsem měl třídu, ze které šla na výšku polovina. Zrovna nedávno jsem se s jedním z nich potkal, už má hotového bakaláře a pokračuje na inženýra. Mnozí rodiče se snaží děcka směřovat jinam, takové to „dáme ho na ekonomku, bude z něj manažer,“ to je dost rozšířené, ale nevím, zda to je dobrá strategie. Technické obory mají podle mě perspektivu a důstojnost. Trh ekonomických oborů je přesycený. Ale elektrikáři, huťaři, instalatéři – to chybí,“ říká Petr Várník, učitel odborných předmětů na Střední odborné škole Třineckých železáren v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Kandidáti na ombudsmana odpovídají na otázky ohledně zákazu hidžábu ve škole nebo diskriminace Romů

Deník Aktuálně, (a podobně také MF DNES) oslovil kandidáty na ombudsmana se několika otázkami. Jan Matys odpovědět odmítl. Odpovědi Stanislava Křečka a Vít Schorma byly leckdy přímo protichůdné.

Průzkum: Češi se s dětmi baví o hrozbách internetu nejméně z EU

Čeští rodiče se s dětmi baví jen málo o tom, na jaká rizika mohou narazit na internetu. Více než polovina jich o tom s potomky nemluví nikdy, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropě. České děti přitom tráví na internetu čím dál více času. Jeho množství se za posledních deset let zdvojnásobilo. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety. Jeho výsledky novinářům v Praze představil koordinátor studie v ČR David Šmahel z Masarykovy univerzity. Informuje ČTK.

Pavlína Hublová: Aktivity pro rozvoj sociálních dovedností

Nejvhodnější formou podpory rozvoje vzájemných vztahů mezi dětmi jsou interaktivní hry. V těchto hrách se zaměřujeme na rozvoj dílčích sociálních dovedností formou konkrétních prožitků dětí. Nejedná se o hry soutěžní, důraz je kladen především na proces – na to, co se v průběhu hry děje mezi dětmi i uvnitř nich samých. Pokud je cílem hry tvorba společného výtvarného díla, více než výsledek nás zajímá to, jak děti spolupracovaly, zda se dokázaly shodnout, zda došlo ke konfliktu, předčasnému ukončení činnosti a podobně.

Julie Hrstková: Léčba šokem chudým ke vzdělání nepomůže

"Pokud chudí neposílají děti do škol či do povinné školky, je to často proto, že se jim "normální" spolužáci smějí, že jsou "socky", které často nemají ani na školní jídlo. Časté stěhování docházce rovněž neprospívá, stejně jako mizerné domácí podmínky nedávají šanci se dobře učit. Pokud jde o budování kontaktů - socializaci -, tak o tom v kastovním českém systému veřejných škol nemůže být ani řeči. Vzdělaní rodiče si hlídají, s kým jejich potomci chodí do školy. To, že pak děti leckdy nedokončí ani základní školu, je často důsledkem špatné domácí situace a nastavení jiných dávek," píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.
. 

Maláčová: Stáhnu návrh dávek, až ANO dodá lepší

„Uvědomuji si, že to není systémové řešení. Přála bych si systémové řešení od ministerstva pro místní rozvoj ohledně bydlení. A pak od ministerstva školství ohledně povinné školní docházky. Rok a půl o tom diskutujeme a vůbec nic se neděje,“ řekla Jana Maláčová v České televizi. Tématu sociálních dávek se věnuje deník Právo.

Cizinců rychle přibývá, školy začínají mít potíže

Pardubice osloví firmy v regionu, aby přispěly na výuku českého jazyka dětí cizinců. Podniky zaměstnávají zahraniční pracovníky, jejichž děti chodí do pardubických škol, mohou proto městu pomoci. Těch v posledních letech natolik přibylo, že školská zařízení začínají mít potíže. Reportáž přináší MF DNES.

Soutěž Frankofonie: Uzávěrka 25. února

Mottem Společenství Frankofonie je „rovnost, komplementarita, solidarita“ (égalité, complémentarité, solidarité), odkazující na národní heslo Francouzské republiky „volnost, rovnost, bratrství“ (liberté, égalité, fraternité). Česká republika je od roku 1999 pozorovatelskou zemí.

Jana Nováčková: Tradiční škola poškozuje všechny děti, ale každé jinak

"Moje oblíbená věta je, že tradiční škola poškozuje všechny děti, ale každé jinak," říká Jana Nováčková. Spolu s Michaelou Řeřichovou navrhují legislativní změnu, která by umožnila existenci „svobodných škol“ a zrušila povinnou školní docházku. Založily Alianci pro sebeřízené vzdělávání, publikují a besedují. Velké šance ale patrně nemají. Povinná školní docházka je totiž brána nejen jako nástroj k plošné výuce, ale také plošné socializaci a plošnému stírání rozdílů mezi dětmi z vyšších a nižších vrstev. Když by škola začala být dobrovolná, první by do ní přestaly chodit zejména děti ze sociálně slabých rodin a propasti ve společnosti by se dramaticky prohloubily. Tématu se věnuje deník Aktuálně.

Když vidím tělocvik na školách, pláču, říká Radek Štěpánek

„Když jsem ještě profesionálně hrál, trénoval jsem na tartanové dráze v jedné škole a tam jsem viděl hodinu tělocviku jedné třídy. Když jsem to pozoroval, bylo mi taky do pláče. Vidět 80 procent dětí v džínách nebo paní učitelku s mobilem pod stromem, byla hrůza. Prostě jim hodila dva míče a ať si dělají, co chtějí. To mě vrátilo do mých školních let, kdy tělocvik měl úplně jinou štábní kulturu, byli jsme nastoupení v modrých trenkách, a když přišel tělocvikář, byl to pan někdo,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně tenista Radek Štěpánek.

Schola Cultura – rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu ve škole

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nově nabízí zejména pro učitele pražských základních a středních škol akreditovaný kurz Schola Cultura – rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu ve škole.

Ondřej Šteffl: Lékaři a učitelé, pedagogika a medicína

„Srovnávat kvalifikaci lékaře a učitele je nesmysl. Mnozí to ale dělají, většinou proto, že si celou věc nepromysleli a neznají souvislosti. Další proto, že jim to dodává sebevědomí, které jim bohužel chybí. A nejhlasitější jsou pak ti, co se těm naposled jmenovaným chtějí zalíbit. Čirý populismus,“ shrnuje Ondřej Šteffl svoji úvahu o rozdílech mezi přípravou učitelů a lékařů. 

Studenti v nejistotě. Školský výbor bude o zrušení povinné maturity z matematiky jednat až do května

„Problém prostě je, že studenti jsou v nejistotě. Studenti třetího ročníku na střední škole teď nevědí, jak budou příští rok maturovat. Vždycky se razilo, že student ukončí studium za podmínek, za jakých nastupoval v prvním ročníku,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová v článku na serveru iRozhlas.

Asociace ředitelů základních škol podporuje poslanecký návrh na zvýšení příplatku za práci třídního učitele.

Asociace ředitelů základních škol podporuje poslanecký návrh skupiny poslanců včele s Markem Výborným (KDU - ČSL), kterým se mění § 133 zákoníku práce. Poslanci navrhují zvýšit částku za specializované činnosti učitelů a za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole na částku 2500 Kč - 3500 Kč měsíčně. Asociace ředitelů základních škol upozorňuje na dlouhodobě výrazné podhodnocení náročné práce třídních učitelů a učitelů - specialistů a poukazuje na jejich nezastupitelnou úlohu při vzdělávání žáků a tento návrh podporuje.

Je tu klíčový rok změn českého školství. Co ho zásadně zmodernizuje?

„Podle ministra Plagy by se klíčový dokument vzdělávání pro následujících deset let - Strategie 2030 - neměl vnucovat všem, ale měla by se zajistit podpora těm, kdo o ni mají zájem. "Důležitá nyní bude implementační fáze - co, kdo, do kdy a za kolik," říká v reportáži deníku Aktuálně, která se kromě Strategie 2030 týká dalších zásadních změn ve školství.

Projděte si dle kritiků "naprosto asociální" změny v dávkách, které Maláčová chystá

Ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD) připravilo změny v dávkách na bydlení. Řadu z nich však kritizují úřady i organizace zaměřující se na sociální problematiku. "Je to naprosto asociální norma, která nedává vůbec žádný smysl," tvrdí ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Deník Aktuálně přináší přehled nejkritizovanějších změn a argumenty jak ministerstva, tak odpůrců. 

Obor IT považují mladí lidé za nejatraktivnější. Nejen kvůli penězům

Informační technologie okouzlily stovky absolventů středních a vysokých škol natolik, že je v průzkumu Randstad Employer Brand Research vybraly jako nejatraktivnější obor vůbec. Téměř pět tisíc Čechů hodnotilo na 150 soukromých firem nejen z hlediska atraktivity a pověsti zaměstnavatele, ale zajímal je také plat, benefity, možnosti postupu v kariéře, využívání nejmodernějších technologií či náplň práce. Informuje iDNES.

V MŠ a dětských skupinách chybí 20.000 míst pro děti do tří let, uvádí analýza

V mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích v Česku chybí zhruba 20.000 míst pro děti do tří let. Péči v zařízeních se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro které by ji rodiče potřebovali. Vyplývá to z nové analýzy dostupnosti péče o předškolní děti, kterou připravilo a zveřejnilo ministerstvo práce. Informuje ČTK.

Pavlína Hublová: Okamžitá zpětná vazba – nápady pro žákovskou samokontrolu

Článek obsahuje několik strategií, jak nabídnout žákům možnost překontrolovat si okamžitě svá řešení. Učitel tak umožní žákovi pracovat s chybou (při procvičování), nebo ověřit si správný postup řešení (při osvojování nového učiva). Současně jsou všechny postupy vhodné pro samostatnou práci žáků, ať už individuální, ve dvojicích nebo ve skupinách. Učiteli se tím uvolní ruce a může se individuálně věnovat žákům, kteří jeho pomoc potřebují.

Učitelská platforma: Otevření učitelského povolání pro vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání je správné

Učitelé sdružení v Učitelské platformě podporují, aby se profesi učitele mohli věnovat i lidé s magisterským titulem, kteří nejsou absolventy pedagogických fakult. Umožnila by to novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválili poslanci v prvním čtení. Učitelská platforma považuje otevření učitelské profese pro ostatní vysokoškoláky pouze za dočasné řešení důsledku nedostatku učitelů, nikoli odstraňování jeho příčin. Vedle pokračujícího zvyšování mezd by měla proto vzniknout strategie i časový plán, jak získat do škol více učitelů.

Radek Sárközi: Novela jde špatným směrem, je to legislativní paskvil

„Novela jde špatným směrem, je to legislativní paskvil. Navrhovali jsme, aby ji poslanci zamítli hned v prvním čtení,“ připomíná v pořadu Pro a proti prezident spolku Pedagogická komora Radek Sarközi. O novele zákona o pedagogických pracovnících polemizuje s právníkem společnosti Scio Janem Kaczorem.

Plaga naráží s rušením povinné maturity z matematiky. Proti není jen opozice, ale i část ANO a ČSSD

Každý pátý středoškolský učitel matematiky nemá na svůj předmět odpovídající vzdělání, které by mělo zaručit, že žáci uspějí u maturity. Na středeční schůzi školského výboru sněmovny tím Česká školní inspekce přidala další argument do ostré debaty o povinných maturitách z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) prosazuje jejich zrušení. Nemá ale dostatečnou podporu, proti se staví nejen poslanci z opozice, ale i někteří kolegové z ANO a koaliční ČSSD. Informují Hospodářské noviny.

Střední článek řízení: Jak zaplnit vakuum mezi školou a státem

České školství zažilo v poslední letech několik reforem. Jednou z nejvýznamnějších byla inkluze. Proti změnám se ale postavila velká část ředitelů, učitelů i rodičů. Jednou z příčin bylo i to, že Ministerstvo školství nedokázalo ředitele oslovit, natož je o potřebě reformy přesvědčit a také jim nabídnout nezbytnou podporu. Tomu mohly pomoct střední články řízení, tedy školské úřady. Tématu se věnuje Seznam Zprávy.

Problémy vysokých škol se prohlubují, říká Daniel Münich

Vysoké školy v Česku trpí nedostatkem peněz, obrovským podílem neúspěšných studentů, nerovným přístupem ke vzdělání a řadou dalších problémů, které se navíc v posledních letech prohlubují. Podle ekonoma a experta na vzdělání Daniela Münicha na to doplácí celá česká společnost i ekonomika. A světlo na konci tunelu bohužel stále není vidět. Rozhovor přináší týdeník Ekonom.

Šárka Sukopová: Rozvoj kritického myšlení

Jedním z nástrojů výuky kritického myšlení je i nástroj Zpochybněte, zvažte, zodpovězte podle spisovatele Briana Dunninga. Lze jej s dětmi krátce trénovat při četbě knihy nebo při vyhledávání informací na internetu.

Program Bezpečné cesty do školy: Uzávěrka přihlášek 21. února

Podle průzkumu organizace Pražské matky, z. s. považuje čtvrtina dětí ze základních a středních škol v hlavním městě svou cestu do školy za nebezpečnou. Ať už jim ji komplikuje doprava nebo neudržovaná veřejná prostranství, důsledky jsou jasné: bojí se děti, bojí se rodiče. Informuje magazín Rodiče vítáni.

SYPO hledá učitele a ředitele pro nové národní kabinety

Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů hledá do nově vznikajících národních kabinetů zástupce z řad učitelů a ředitelů. Po matematice, českém jazyku a ICT začnou fungovat metodické kabinety Předškolního vzdělávání, Prvostupňového vzdělávání a Přírodovědného vzdělávání. Metodické kabinety jsou vytvořeny v rámci projektu SYPO, který je realizovaný Národním pedagogickým institutem České republiky a spolufinancovaný EU.

Martina Habrová: Vztah českých škol k chybování nebyl a není dobře pojatý, ať už ve vztahu k dětem, nebo učitelům

„Ve vzdělávacích kruzích se o významu práce s chybou mluví, ale řekla bych, že zatím spíš jen mluví,“ říká v reportáži magazínu Rodiče vítáni učitelka a lektorka Petra Dočkalová, která na toto téma vede semináře. „Mnoho učitelů již prošlo školením, ale často vidím, že práce s chybou je pro ně to, jak to dělali vždycky. Chyby najít, spočítat a oznámkovat. Aniž by se zajímali o to, proč dítě chybu dělá.“

Lukáš Bůžek: Zmatek kolem známek

„Chybí-li v současné době něco českému školství, pak to jsou, podle mého názoru, právě přesně definované cíle a výstupy pro každý jednotlivý předmět, a to nejen na úrovni celkových a ročníkových výstupů, ale především na úrovni jednotlivých témat a podtémat – věc, která je například v britském školství zcela běžná. Jsem přesvědčen, že nápravu této situace vyřeší teprve zásadní kurikulární reforma, která nás zbaví systému RVP – ŠVP,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu. 

Prestižní vědci založili institut, který má pomoci řešit problémy v měnící se společnosti. I ty, co mohou teprve přijít.

Sedm významných profesorů přišlo s projektem, který má za cíl připravit se na zvládání problémů, které už dnes leckdo nazývá nestabilitou světa nebo krajním stavem. Založili Institut Equilibrium, protože podle vědců už nestačí pohlížet na problémy, které ještě přijdou, jen úzce zaměřenou odbornou optikou, ale je nutné propojit síly napříč vědeckými obory a hledat řešení problémů dnešních i budoucích. Informuje MF DNES.

Miliarda navýší platy učitelů

Vedení hlavního města přidá letos učitelům na platech v souhrnu až miliardu korun. Cílem je dorovnat jejich platovou hladinu a nalákat do Prahy nové učitele, kterých schází několik stovek, jak uvedl radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Již v loňském rozpočtu přidalo hlavní město učitelům a nepedagogickým pracovníkům plošně k platu dohromady miliardu korun. V příštím roce by to podle něj mohlo být 1,2 miliardy korun. Informuje ČTK.

Kapacita školek a dětských skupin nestačí, někde chybí až stovky míst

Na pětinu dětí mladších tří let, které by rodiče rádi poslali do školky nebo dětské skupiny, nezbude místo. Dokládá to čerstvá analýza ministerstva práce a sociálních věcí, jehož šéfka Jana Maláčová (ČSSD) chystá změny ve financování dětských skupin. Ty se na základě dosavadních návrhů chystané novely bojí, že peněz na provoz dostanou málo a budou muset skončit. Nedostatek míst pro nejmenší by to ještě prohloubilo. Informují Hospodářské noviny.

Univerzita zakládá herní studio, vznikne pokračování Attentatu 1942 i střílečka Silicomrades

Temná atmosféra německé okupace a druhé světové války před lety zaujala skupinu vědců z Univerzity Karlovy. Ve snaze přiblížit historické události mladší generaci vytvořili strategické počítačové hry, které zaznamenaly úspěch v Česku i na mezinárodních filmových festivalech. Příběh nezávislých tvůrců má pokračování – jejich projekt zaštítila právě pražská univerzita, která založila vlastní herní studio Charles Games. Informuje Deník N.

Nejlepší mladá překladatelka poprvé z Prahy

Evropská komise oznámila jména 28 mladých překladatelů, kteří zvítězili v překladatelské soutěži pro střední školy Juvenes Translatores . Tématem letošního ročníku byla otázka, jako mohou mladí lidé pomoci utvářet budoucnost Evropy. Překladatelé Evropské komise vybrali vítěze mezi 3 116 soutěžícími ze škol z celé Evropy.

Audit vzdělávacího systému v ČR 2019. Stav vzdělávacího systému s výhledem na dění v roce 2020

Dnes byl na půdě Senátu PČR zveřejněn Audit vzdělávacího systému v ČR 2019. Jde o rozsáhlou, každoroční analýzu stavu veřejného vzdělávání, jejíž ambicí je ukázat na klíčové výzvy a problémy, před nimiž vzdělávání v ČR stojí, a předložit témata a doporučení, vycházející z širokého odborného konsensu.

Martin Fendrych: Povinná maturita z matematiky Česku uškodí. Jako omyl se jeví celá státní maturita

Státní maturita se stává plošným testem, kde se nedozvíte, jak nadané, přemýšlivé a usilovné dítě je, nýbrž jen to, jak se nadrtilo určité postupy. O kreativitu a invenci tam vůbec nejde. Jenomže v životě, ve společnosti, v podnikání, v průmyslu naopak přesně o tohle jde a jít má. U matiky narazíme i na další potíž - od roku 1990 přibylo maturujících, maturita se bere skoro jako samozřejmost, to pak ale musíte setsakra snížit požadavky, aby vám od ní půlka lidí nevyletěla. Má taková maturita ještě smysl?

Bořivoj Brdička: Otevřené online kurzy pro učitele na Eduskopu

Eduskop je postavený na platformě Open edX. To samo o sobě je velmi záslužný počin, protože se jedná o volně dostupný software (courseware) vyvíjený na MIT, u něhož je zaručena kvalita i dlouhodobá udržitelnost (přenositelnost dat do nových verzí). Aktuálně se spouštějí dva kurzy – Úvod do školní robotiky a Jak rozvíjet informatické myšlení. Autory obou jsou naši špičkoví odborníci, a to nejen vysokoškolští učitelé, ale i praktici ze středních a základních škol.

Online seminář 5.2.: Skupinová práce a kooperativní učení

Lektor Jiří Hruška se zamyslí, proč je dobré zařazovat práci ve skupinách, co to přináší žákům a co učiteli. V druhé části se bude věnovat tomu, jak dělit žáky do skupin, jak nastavit úkol, aby se na něm všichni členové skupiny podíleli, nebo jak hodnotit skupinovou práci.

Masarykova univerzita odebere dva tituly za plagiátorství

Masarykova univerzita odebere dvěma svým absolventům titul kvůli plagiátorství, dalšímu studentovi zneplatní obhajobu závěrečné práce. O trestech rozhodl rektor univerzity Martin Bareš na základě doporučení přezkumných komisí. Škola o tom informovala v tiskové zprávě. Informuje ČTK.

David Busta: Ke štěstí nestačí ekonomický růst, lidé musí cítit rovnost příležitostí a šancí. Ta se ale začíná vytrácet

„Máme nejméně lidí v extrémní chudobě, dožíváme se nejvyššího věku, jsme bohatší, než jsme kdy byli. Nějak takto obvykle začíná proslov ekonoma, jenž chce ukázat, že se má lidstvo díky ekonomickému růstu nejlépe v historii. A má pravdu. Přesto svět trpí epidemiemi depresí a úzkostí. Společnost je rozdělenější, posilují populisté a jako by se navzdory ekonomickému růstu vytrácelo štěstí a životní spokojenost,“ píše David Busta v eseji v Hospodářských novinách.

Julie Hrstková: Sociální bydlení se nejlépe dělá na papíře. A tam i zůstane

„Politická reprezentace za dvacet pět let, kdy se o dostupném bydlení mluví, nedokázala shodnout, pro koho by vlastně mělo být. Jestliže sociální demokracii bylo inspirací Nizozemsko, tak tam existuje sociální bydlení, kam ovšem spadá třicet procent bytového fondu. V Rakousku je podíl sociálních bytů na celkovém fondu 24 procent. V Česku sociální bydlení téměř neexistuje. Jen příspěvky a doplatky na bydlení,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Ivana Svobodová: Děti bez budoucnosti. Zpráva z míst, kde školy neumějí žáky dovést do deváté třídy

Ústecký kraj právě zpracovává analýzu, kterou si nechal udělat, a z ní plyne zjištění, že učitelé sami sebe vidí jako nedostatečně profesně připravené pracovat s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a dětmi sociálně vyloučenými a volají po odborné podpoře z poraden či od asistentů, které se jim nedostává. „Rámcově u poloviny oslovených pedagogů lze sledovat prosegregační tendence,“ píše se v analýze, která to chování dál popisuje: když se dítě nevejde do průměru, jsou učitelé rádi, když je přesunuto do speciálních tříd či škol, odchylku od průměru nepovažují za „příležitost ke kvalitnější výuce“, která zohlední osobnost dítěte a nebude mít na všechny děti ve stejnou chvíli úplně stejné požadavky. Reportáž přináší týdeník Respekt.

Otevřený dopis ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové

Vážená paní ministryně, otevřeně jste v rozhovoru pro Právo vyzvala, »jestli má někdo lepší způsob (než Vy), jak zajistit, aby děti do školy chodily, tak sem s tím«. My jeden máme. Zajistěte, aby školy dodržovaly platnou legislativu. To postačí, aby do škol žáci chodili ochotněji než dosud. 

Robert Plaga: Pojďme si přiznat, že něco je odpřednášeno frontální výukou a že žák to okamžitě zapomíná, nepoužívá to.

„Z šetření České školní inspekce vyplývá, že obsah, který nyní v RVP je, často nebývá odučen. A když už odučen je, není dostatek času na jeho procvičování. Proto teze Strategie 2030+ hovoří o tom, že bychom měli redukovat učivo. A samozřejmě už jsou – a také budou – hlasy tvrdící, že už se zase snižuje laťka. Pojďme si přiznat, že v tuto chvíli je něco odpřednášeno frontální výukou a že student nebo žák to okamžitě zapomíná, nepoužívá to. Pojďme se férově pobavit o tom, co je jádro, které musí vstřebat každý student,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ministr školství Robert Plaga.

Jak zlomit segregaci ve školství? Znevýhodnění žáci musí zvládnout základní školu. Pro jejich děti to pak už bude standard.

Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit Ministerstva práce a sociálních věcí segregované školy s nadpolovičním podílem romských žáků navštěvuje téměř čtvrtina romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Většina jejich obyvatel má navíc jen základní vzdělání a situace se napříč generacemi zhoršuje. Česko se tak stále nevyrovnalo s dědictvím neopodstatněného přeřazování romských žáků do zvláštních škol. Tuto diskriminační praxi potvrdil už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Tématem se zabývá Seznam Zprávy.

Anna Šabatová: To, co stát dopustil v oblasti exekucí a bydlení, je velký problém. A takové věci se pak těžko napravují.

„Já bych řekla, že se Česká republika nevymyká běžným evropským zemím. Je těžké to srovnávat celoevropsky, ale v sociální oblasti jsou systémové věci, které zhoršují postavení lidí v Česku. To, že není zákon o sociálním bydlení, dopadá na řadu příslušníků chudší populace a dopadá to velmi nepříznivě nejenom na Romy. A teď je bydlení už otázka i středních vrstev,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně končící ombudsmanka Anna Šabatová..

Školství Británie je posedlé žebříčky, a všechny to stresuje, říká student pedagogiky v Londýně

„Špatný učitel je ten, kdo neumí uchopit výuku pedagogicky profesionálně, špatné výsledky pak hází na studenty a tím je často od učení odradí. O příčinách takového stavu se můžeme bavit: objem práce, nedostatek podpory a motivace vedoucí k vyhoření, je to samozřejmě také o penězích,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Štěpán Kment, bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v současnosti v současnosti student teoretické pedagogiky na londýnské univerzitě a analytik informačního centra o vzdělávání EDUin.

Tomáš Feřtek: Mají maturanti mizerné znalosti z matematiky, nebo jen málo času na práci?

Výsledky maturantů mezi lety 2013–2019 ukazují, že místo zavádění povinné matematiky, bychom se měli snažit o udržení meziroční srovnatelnosti testů a předvídatelnost státní maturity, říká v druhém textu věnovaném analýze dat ze státních maturit Tomáš Feřtek. Ministerstvo nemá podle něj kvalitu a srovnatelnost jednotlivých testů pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. Text publikuje EDUin.

Novela inkluze? „Přiškrtila nás“. Od ledna se snížily počty pedagogů v běžných třídách včetně asistentů učitele

Asistenti pedagoga se od ledna sžívají s novými změnami. Novela vyhlášky o inkluzi kromě jiného snížila v běžných třídách škol celkové počty pedagogů i asistentů. Asistent pedagoga nově není k dispozici jednomu dítěti, ale má pomáhat všem žákům zařazeným v kolonce „speciální vzdělávací potřeby“ (SVP). Zatímco některé školy tyto změny nijak neovlivní, jiným přinášejí starosti. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Antonie Doležalová: Češi kapitalismus budovali příliš rychle

„Na transformaci se nemůžeme dívat jen tak, zda se podařilo zavést trh. Musíme se ptát, jaký ten kapitalismus máme a jaké byly náklady té změny. A všichni vidíme, že to Rakousko jsme nedohonili. Nepotřebujete měřit HDP. Stačí se podívat na první vlakové nádraží za hranicemi. To je pořád rozdíl třiceti let nebo i víc. Ony se totiž i ty státy těch třicet let vyvíjely, nečekaly na nás, až je dohoníme,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Antonie Doležalová.

Maláčová: Základní školu nedokončí tisíce dětí. Chci to přes dávky vyřešit

„Myslím si, že musíme do té problematiky obchodu s chudobou důrazně říznout, protože nám za posledních deset let počet vyloučených lokalit narostl na trojnásobek. Způsobuje to frustraci obyvatel a podlamuje důvěru v sociální systém. Zvyšuje se nám závratným způsobem počet dětí, které nemají ukončenou školní docházku. Když děti nemají dokončenou ani základní školní docházku a vycházejí ze základní školy negramotné, tak nemají šanci se z chudoby jako takové vymanit. Jestli má někdo lepší způsob, jak zajistit, aby děti do školy chodily, tak sem s tím. My chceme kombinovat systémovou sociální práci na obcích a tlak na rodiče,“ říká v rozhovoru pro deník Právo Jana Maláčová.

Ivana Málková: Známky jsou nástrojem moci a strachu

„Pro mnoho dospělých je známka rychlá a vyhovující informace o tom, jak na tom dítě je. Jsou to často právě rodiče, kteří od školy známky vyžadují. Jde o zažitou formu, jak subjektivně měřit výsledky dětí. V praxi jsem si ověřila, že děti nepotřebují hodnocení žádné,“ píše Ivana Málková na svém blogu.

Vláda debatovala o prodloužení povinné školní docházky

Andrej Babiš (ANO) novinářům po návštěvě poničeného sídliště Janov v Litvínově řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Je to jedna z myšlenek, která je součástí 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). V problémových a sociálně vyloučených lokalitách, kam patří i Janov, děti podle různých statistik v mnoha případech nesplní ani povinnou školní docházku, která je uzákoněna do 15 let věku dítěte. Informuje ČTK.

Zdeněk Hromádka: Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole – 2. část

V celé řadě případů jsem byl ve své pedagogické praxi učitele základní školy postaven před situaci, kdy jsem se pokoušel vyvrátit nesmysly sdílené na sociálních sítích, které žáci důvěřivě přijali za pravdivé. To byla pro mě jako pedagoga významná motivace, abych začal ve vyučování systematicky pracovat s níže uvedenými jevy a pojmy.