Otevřený dopis ministru Plagovi: Mediální vzdělávání je dlouhodobě opomíjené, píší zástupci třinácti organizací

úterý 25. února 2020 ·

Zástupci třinácti organizací a subjektů zabývajících se mediálním vzděláváním, sdružených v neformálním společenství pod názvem Platforma pro mediální vzdělávání, se prostřednictvím otevřeného dopisu obrátili na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu s žádostí o změnu dosavadního přístupu k mediálnímu vzdělávání.


Vycházejí hned z několika průzkumů a analýz, které v nedávné době zveřejnila Česká školní inspekce (ČŠI), Jeden svět na školách (JSNS) a Evropské hodnoty. Z nich vyplývá, že mediální výchově je na českých školách věnován malý prostor, přičemž úroveň mediální gramotnosti žáků základních a středních škol je velmi nízká. V dopise vyzývají ministerstvo (a další relevantní instituce) k uskutečnění čtyř kroků, které při současném stavu považují za nezbytné minimum vedoucí ke zlepšení situace v této oblasti.

1. Pojmenování důležitosti mediálního vzdělávání (např. formou metodického doporučení).

2. Transparentnost procesu revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a nastavování vzdělávacích strategií, zohlednění mediální gramotnosti.

3. Začlenění mediálního vzdělávání do vzdělávání studentů pedagogických fakult.

4. Finanční podporu projektů a aktivit subjektů aktivních na tomto poli (např. formou otevřených grantových výzev).

Mediální gramotnost je přitom nezbytnou součástí vzdělanostní výbavy člověka žijícího v 21. století. Rozvíjet ji znamená učit se samostatně vyhledávat potřebné informace, analyzovat a posuzovat důvěryhodnost mediálních sdělení, rozlišovat fakta od lží a manipulací. Seznamovat se s riziky kyberprostoru a učit se, jak bezpečně využívat potenciál moderních technologií. Právě jejich prudký rozvoj a pohyb dětí v digitálním světě už od útlého věku jsou jedním z hlavních důvodů rostoucího významu mediální výchovy. Podle průzkumu ČŠI tráví přibližně 60 % žáků používáním různých typů médií většinu svého volného času.

Úroveň mediální gramotnosti je přitom velmi nízká; jak vyplynulo například z průzkumu mediální gramotnosti středoškoláků, realizovaného agenturou Median pro Člověka v tísni, podle kterého v testu zaměřeném na základní znalosti a analytické dovednosti obsažené v RVP vyřešilo správně více než 60 % úloh pouze 20 % studentů. I gymnazistů, kteří si mezi studenty ze všech typů středních škol vedli v testu nejlépe, uspělo na 60 a více procent méně než 40 %.

Při testování ČŠI, která se kromě středoškoláků zaměřila i na mediální gramotnost žáků základních škol, byla očekávaná průměrná hodnota úspěšnosti stanovena na 60 %. Žáci ZŠ však dosáhli v průměru pouze 43% a studenti SŠ 50 %. Výborného výsledku nedosáhl z žáků ZŠ vůbec nikdo, v případě SŠ pak jen 1%. V kontextu vysokého významu médií v životě žáků (především internetu a sociálních sítí) jsou uvedená čísla alarmující.

„O mediálním vzdělávání se v poslední době mluví a píše čím dál častěji. A nezřídka se přitom objevuje také jeho kritika. Například, že to je nemístné tahání politiky do škol, vymývání mozků, šíření jediné správné ideologie, zákazy určitých médií atd. Nic z uvedeného neplatí. Autoři podobných výroků, a patří mezi ně i politici, šíří zcela zkreslené představy, ať už to dělají úmyslně, nebo z neznalosti. Bezpochyby tak ale přispívají ke stavu, že mnoho vyučujících mediální výchovy označuje vnímání vzdělávacích snah v této oblasti ze strany veřejnosti jako kontroverzní. Je proto žádoucí, aby relevantní vzdělávací instituce včele s ministerstvem školství pojmenovaly důležitost mediálního vzdělávání, “ uvádí Karel Strachota, iniciátor vzniku Platformy pro mediální vzdělávání a ředitel programu Jeden svět na školách, v němž se mediálnímu vzdělávání už přes třináct let věnuje.


Seznam signatářů otevřeného dopisu zastupujících jednotlivé organizace sdružené v Platformě: 

Karel Strachota (ředitel programu Jeden svět na školách, Člověk v tísni), Jan Cemper (šéfredaktor, Manipulátoři.cz), Lenka Chudomelová (lektorka, Demagog.cz), Jakub Janda (ředitel, Evropské hodnoty), Michal Kaderka (zakladatel, Svět médií), Martin Kožíšek (Akademie CZ.NIC), Tereza Kráčmarová (předsedkyně, Fakescape), Kateřina Křivánková a Vojtěch Bruk (zakladatelé, Zvol si.info), Michal Kučerák (lektor, produkce, Centrum současného umění DOX), Vlaďka Mušálková (ředitelka, Asociace pro mezinárodní otázky), Michaela Slussareff (zakladatelka, Slowtechinstitute.org), Jaroslav Valůch (koordinátor, Transitions) a Tereza Vodičková (předsedkyně, Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd).



Zdroj: Člověk v tísni

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.