Místo studií klášter a na cesty víc peněz. Erasmus se kvůli covidu mění

Téměř tři čtvrtiny studentů, kteří výjezd do zahraničí plánovali, ho rušit nehodlá… Většina evropských univerzit na zahraniční studenty z programu Erasmus+ nezanevřela. Podle informací zastupitelů Domu zahraniční spolupráce (DZS) jim prezenčně dveře otevře na 63 procent z dotazovaných 1133 vysokých škol. Některé z nich se prozatím k podobě zimního semestru nevyjádřily, ale zpravidla počítají se třemi variantami studia. Erasmáci mohou program univerzit využívat standardně, on-line či kombinovanou cestou. Informuje online deník Aktuálně.

Školka v Rožnově p. R. je zavřená, učitelka má covid-19

Radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nechala uzavřít mateřskou školu v ulici 1. máje. U jedné z učitelek školky testy prokázaly onemocnění covid-19. Lidé, kteří se ženou přišli do kontaktu, jsou v karanténě. Školka se bude dezinfikovat, řekl ČTK starosta Radim Holiš (ANO).

Na táboře na Plzeňsku se objevil koronavirus, 80 dětí je v karanténě

Na dětském letním táboře v Letinách na Plzeňsku se objevil koronavirus. Jeden z účastníků měl pozitivní test na covid-19, informovala o tom Česká televize. Pobyt dětí skončil v řádném termínu, ale všichni včetně dospělých museli do karantény. Na táboře se nacházelo asi 80 dětí. Informuje iDNES.

Rastislav Maďar: Očekávám, že v září začne škola klasicky

„Děti by měly být nabádány, aby si častěji dezinfikovaly, ruce a pokud skutečně mají příznaky nákazy, které by mohly odpovídat covid-19, tak ať do školy nechodí. Když se dítěti udělá ve škole špatně, tak aby tam byl mechanismus, jak ho vyčlenit od kolektivu, než se dostaví rodiče. Ale myslím, že to v září začne celkem normálně. Očekávám, že za poměrně příznivé epidemiologické situace vstoupíme do září a škola začne klasicky. Budou tam ale dezinfekce a bude se říkat, ať zbytečně moc dětí není v šatně a podobně,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Sociologové: Žádná společnost blahobytu takovéhle výzvě nečelila, svět se hodně změní

Sociolog Stanislav Holubec z Akademie věd si myslí, že v nejbližší době bude velkým dilematem, zda uvolnit ekonomiku a obětovat část lidských životů, nebo jestli poškodit ekonomiku. "Jedno i druhé je v rámci velkých dějinných událostí nebezpečné a oboje může vést k řetězci dalších katastrofických událostí," říká pro online deník Aktuálně s tím, že ekonomický úpadek přináší riziko nástupu autoritativních režimů.

Michal Komárek: Dost bylo Prymuly! Vzhůru do Chorvatska!

„Sedíme metr od sebe, a je to dál než do nebe,“ zpívala Hana Hegerová. A mě k tomu napadá koronavirové doplnění: „A míň je cesta do pekla.“ Zhruba pět týdnů se vláda odvolávala na názor epidemiologů a chválila se za zavedení přísné karantény. Nyní se rozhodla pro rychlý návrat k „normálu“ a novým zaklínadlem se stala Nejvyšší Trojice: Roušky – rozestupy – mytí rukou… Komentář Michala Komárka pro Český rozhlas Plus.

„Haranténa, prdom, zaprymulovat se...“. Rozhovor o nových slovech v době pandemie

„Oblíbila jsem si haranténu. Myslím, že ji prožívá snad každý rodič, který má děti školou povinné a tráví s nimi pobyt v karanténě. Ta zlatíčka nám dávají občas zabrat. Existuje i podobné slovo parchanténa, ale to už mi tak půvabné nepřipadá,“ říká v rozhovoru pro iDNES jazykovědkyně Markéta Pravdová. Tématem jsou nová slova, která vznikají v souvislosti s koronavirem.

Oldřich Botlík: Covid-19 a balvan (Statistiky a pocit ohrožení učitelů)

Krajské hygienické stanice evidovaly 3. 5. 2020 v 8:30 celkem 4 039 osob aktuálně nakažených nemocí covid-19, 3 471 osob vyléčených a 245 zemřelých. Počet osob, jejichž onemocnění bylo ke stejnému okamžiku ověřeno, je o 159 nižší: 7 591. Z tohoto počtu je ve věku 0–14 let celkem 461 osob, ve věku 15–24 let celkem 758 osob. Co prozradí několik přibližných výpočtů?

MŠMT: Možnosti řešení školních zájezdů v současné situaci

Dnem 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na odvětví cestovního ruchu. Tímto zákonem se cestovním kancelářím dává možnost využít ochranné doby (do 31. srpna 2021), po kterou mohou namísto vracení peněz za zájezdy zrušené z důvodu pandemie vydávat svým zákazníkům poukazy na zájezd, na jejichž základě pak bude možné čerpat náhradní zájezd. Zákonem je některým skupinám zákazníků dána možnost vrátit poukaz na zájezd pořadateli, a jednostranným prohlášením tak ukončit běh ochranné doby, čímž zákazníkům opět vznikne nárok na vrácení plateb za původní zrušený zájezd v penězích. Do této skupiny zákazníků rovněž spadají školy a školská zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.

Science centra za 2,6 miliardy bojují o přežití

Tři ze čtyř největších science center v České republice, která ročně navštěvují statisíce žáků a tisíce pedagogů, se kvůli koronaviru dostaly do existenčních potíží. Chybějí peníze na provoz i výplaty a hrozí tak, že české školy přijdou o unikátní možnost doplnění výuky technických a přírodovědných předmětů a široká veřejnost o atraktivní „chytrou zábavu“ pro celou rodinu. Centrem, které je v tuto chvíli nejvíce stabilizované, je brněnská VIDA!, která má jiný způsob financování, protože je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Česká asociace science center nyní žádá o pomoc stát i soukromý sektor.

Virus se může rozdovádět, přijde druhá vlna, katastrofu nečekám, říká imunoložka

Teplé počasí může přispět k tomu, že virus vydrží v ovzduší a na povrchu menší dobu, riziko nákazy se přes léto zmenší, říká imunoložka Blanka Říhová. Na podzim potom čeká druhou vlnu, budeme podle ní ale připraveni, epidemie už nebude katastrofální. Roušky jsou dobrá věc, nosily se už za španělské chřipky. Největší epidemie lidstva byly bakteriální, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Václav Hořejší: Obávám se, že za ústupek podnikatelským organizacím zaplatíme životy tisíců starších a nemocných lidí

„Není samozřejmě možné žít ještě mnoho měsíců, či snad dokonce několik let v podmínkách dosavadních striktních karanténních opatření. Musím ale říci, že mě nepříjemně překvapilo čtvrteční vládní oznámení, že koncem května už budou zrušena prakticky všechna stávající omezení. Zdá se tedy, že se vláda rozhodla opustit původní rozumný plán na postupné uvolňování méně důležitých opatření a vydat se na hazardní cestu „promořování“ (dokonce by se dalo říci vědomého, záměrného „zamořování“) společnosti, a to i bez znalosti výsledků započatého širokého testování populace,“ píše profesor Václav Hořejší na svém blogu.

Petr Honzejk: A co když rozvolňování nevyjde? Vláda nemá plán pro druhou vlnu nákazy

„Dosud vláda tvrdila, že se řídí při otevírání ekonomiky názorem epidemiologů. Byl to trochu alibismus, ale aspoň mělo její rozhodování nějaký pevný podklad. Nyní to už zjevně neplatí. Původně se tvrdilo, že se počká na výsledky studie promořenosti obyvatelstva virem. Ta ale není ještě hotová. Není divu, že šéfepidemiolog Roman Prymula řekl, že přestože se epidemiologická situace vyvíjí příznivě, je pro něj rychlejší uvolňování opatření "s jistým otazníkem". V překladu: Má obavy, že se po rozvolnění může rychle objevit druhá vlna nákazy. Podobně se vyjadřují další, především v souvislosti s plánovaným otevřením obřích nákupních center již 11. května. A to zrovna neuklidní,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Anketa iDNES: Názory na otevření škol jsou vyrovnané – polovina je pro, polovina proti

Národ se nemůže shodnout na názoru k znovuotevření škol. Na otázku „Je dobře, že se děti nevrátí do prázdnin do škol?“ odpovědělo kladně 49 procent lidí, negativně 51 procent. Stejně vyrovnané názory panují například na otevření obchodních center. Část lidí se bojí, část chce už absolutní svobodu. Vyplývá to z ankety serveru iDNES.

Virus tu pořád je, jakmile pustíme děti do školy, začne se zase šířit, říká Flegr

Čekal jsem, že něco takového přijde mnohem dřív. Tohle ještě není pořádný virus. Nevyhubí nás. Bylo sto let na přípravu, měli jsme mít pandemické plány, orgány státní moci vybouchly neskutečně, říká evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. Virus tu pořád je, jakmile pustíme děti do školy, začne se zase šířit, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Nejvíce nakažených je mezi zdravotníky a učiteli. Prodavačkám se virus vyhýbá

Je to zvláštní zjištění: třetím nejčastěji nakaženým koronavirem jsou po zdravotních sestrách a zdravotním personálu pedagogové. Naopak prodavači a prodavačky, kteří denně obslouží stovky lidí, v první dvacítce profesí vůbec nejsou a na tisíc zaměstnanců připadají v jednotlivých řetězcích nanejvýše dva nakažení. Proč? Reportáž přináší iDNES.

Krize rozevírají nůžky, zabezpečit potřebují všechny vrstvy společnosti, míní sociolog Prokop

Zásadní je v době krize udržet zaměstnanost, tvrdí sociolog Daniel Prokop , který je členem Národní ekonomické rady vlády. Finanční nejistota snižuje důvěru v instituce demokratického státu a stres může vést například k domácímu násilí, upozorňuje. Varuje také před tím, aby vlnu společenské solidarity nevystřídal pocit ukřivdění a nevraživosti. „Sociální zabezpečení je potřeba pro všechny části společnosti,“ říká v Interview ČT24.

Petr Honzejk: Promořit! Nepromořit! Sundat roušky! Nasadit roušky! Vláda předvádí komunikační waterloo

„Naši politici koronavirovou krizi s oblibou označují za válku. Aby ne. Slovo válka sugeruje, že se máme semknout proti nepříteli a že si zaslouží mimořádné pravomoci. K semknutí došlo, pravomoci mají. Potud dobře. Jenže co je k vítězství ve válce nejdůležitější? Ano, je to kompetentní velení, které dokáže vydávat srozumitelné a jednoznačné rozkazy. A tady to je bída. Vždyť si představte nejvyšší velení uprostřed války, kde jeden naznačuje, že lidi mohou vylézt z krytů, protože nepřítel je na ústupu, a druhý vzápětí volá: "Zpátky, letí bombardéry!" Přesně to se děje u nás,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Prymula: Život už bude jiný, ale budeme chodit do práce a děti budou chodit do školy...

„Když si na to zvykneme, přijmeme zásadu, že se nebudeme tolik družit, budeme dodržovat přísnou hygienu tak, jak máme, dovedu si představit, že v tomto režimu dokážeme několik let žít, aniž by nás to úplně hendikepovalo. To znamená: bude se normálně pracovat, děti budou chodit do školy, ale zůstane v nás jakási obezřetnost, podobná jako dosud v některých asijských zemích,“ říká Roman Prymula v rozhovoru pro iDNES.

Brzký návrat k normálu by stál mnoho životů, říká parazitolog. Otevření škol nechápe

V první řadě je potřeba udělat plošný screening a zjistit, kolik lidí se už koronavirem ve skutečnosti nakazilo. Tvrdí to evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. "A podle toho uvolňovat opatření. Musíme být strašlivě opatrní v tom, jak rychle pouštět virus do naší populace,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně renomovaný vědec.