Učitelská platforma radnímu ČTK Žantovskému: Posuzujte mediální výchovu podle faktů

Učitelská platforma reaguje na středeční debatu Rady českého rozhlasu o mediálním vzdělávání, kde Petr Žantovský nepravdivě informoval o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací. Zároveň radní navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami, což Učitelská platforma považuje za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Podle Učitelské platformy obavy vycházejí z neinformovanosti a neznalosti vzdělávacího prostředí.

Minulou středu pořádala Rada Českého rozhlasu debatu o mediálním vzdělávání, kde radní ČTK Petr Žantovský kritizoval vzdělávací program Jednoho světa na školách a spolupráci škol s neziskovým sektorem v mediálním vzdělávání. “Potvrzujeme, že lektoři Jednoho světa na školách postupují při výuce profesionálně. Stejně tak mnoho našich členů s organizátory Jednoho světa na školách spolupracuje při tvorbě témat či výukových materiálů. Není proto pravda, že je výuka ze strany Jednoho světa na školách diletantská,” říká Petra Mazancová z Učitelské platformy. Stejnou zkušenost vyjadřuje i předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy Tereza Vodičková: “Kritika lektorů a činnosti Jednoho světa na školách pochází pravděpodobně od lidí, kteří jejich práci neznají.”

Školy poskytují žákům vzdělání ve velké šíři témat, a aby žáci porozuměli současnosti, musí učitelé neustále vnášet do výuky aktuální témata, nové metody či učit se využívat moderní technologie. Stejně tak jako si nechá architekt od experta vypočítat zátěž mostu, pomáhají si učitelé spoluprací s externími odborníky v tématech, kde jsou potřeba aktuální informace. “Externisté mohou být z neziskového sektoru a přinášejí učiteli i žákům cenné znalosti a dovednosti. Součástí učitelské profesionality je totiž umět zvážit, která témata zpracuje učitel sám a pro která zvolí exkurzi či si pozve do školy experty,” vysvětluje Petra Mazancová.

O nízkém povědomí o výuce mediální výchovy, o tom, co se v ní učí, jak probíhá výuka apod. svědčí její přirovnávání k politické výchově, kterou si společnost pamatuje z předrevoluční občanské výchovy. Podle Petry Mazancové je ale mediální výchova paletou užitečných dovedností. “Na prvním stupni by měl žák například rozeznat rozdíly mezi seriózním a bulvárním zpravodajstvím, na druhém stupni by měli žáci zhodnotit, jakým způsobem se upravuje mediální obsah pro příjemce třeba podle věku. Středoškoláci by měli umět analyzovat vybrané mediální kauzy a na jejich příkladu zhodnotit, čí zájmy média hájila. Měli by i rozpoznat výrazové prostředky a manipulační postupy, které se snaží vyvolat emoce či ovlivnit postoje a chování čtenářů, posluchačů či diváků.”

Učitelská platforma proto vyzývá všechny, kteří se k mediální výchově vyjadřují, aby se řídili fakty a zjistili si informace, co se ve výuce mediální výchovy skutečně ve školách děje. “Bohužel v diskusním panelu chyběl kdokoliv z praxe. Pokud chtějí členové mediálních rad pokračovat v debatě o mediálním vzdělávání, bylo by dobrým startem přizvat i některého z učitelů, kterého by se mohli zeptat, co je mediální výchova a jak se učí,” uzavírá Petra Mazancová.


Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy