Martin Fendrych: Povinná maturita z matematiky Česku uškodí. Jako omyl se jeví celá státní maturita

úterý 4. února 2020 ·

Státní maturita se stává plošným testem, kde se nedozvíte, jak nadané, přemýšlivé a usilovné dítě je, nýbrž jen to, jak se nadrtilo určité postupy. O kreativitu a invenci tam vůbec nejde. Jenomže v životě, ve společnosti, v podnikání, v průmyslu naopak přesně o tohle jde a jít má. U matiky narazíme i na další potíž - od roku 1990 přibylo maturujících, maturita se bere skoro jako samozřejmost, to pak ale musíte setsakra snížit požadavky, aby vám od ní půlka lidí nevyletěla. Má taková maturita ještě smysl?



Martin Fendrych (repro ČT)
Zajímavou anketu nabídla Učitelská platforma. Její členové odpovídali na otázku: "Jakou státní maturitu byste si v ČR přáli?" Odpovědi byly vesměs zajímavé, zmíním Ondřeje Balíka, ZŠ a MŠ Tyršova, Praha: "Myslím, že dobrá státní maturita především není pro všechny školy jednotná - tedy vlastně není státní. U jednotné zkoušky vždy dojdeme k tomu, že neověřuje znalosti, ale stanovuje kurikulum. To je dnes tak proměnlivá záležitost, že bychom jej neměli zabetonovávat státní zkouškou. Když už má být, ať je po vzoru mezinárodní maturity portfoliem dvouleté práce studenta, nikoli jednodenní záležitostí závisející na momentální dispozici, která de facto neověřuje žádné studijní dovednosti."

Jasnozřivý pohled, maturita ne jako několikahodinový stres, nýbrž vnímání, vidění studenta z větší šíře a nadhledu, hledání jeho samého, ne nějakých plošných státních výmyslů a chytáků, které můžete vteřinu po matuře bez výčitek vypustit z hlavy.

Závěr? Povinná maturita z matematiky dnes nemá smysl. Povede buď k zásadnímu úbytku maturantů (tedy zaměstnanců, kteří musejí mít maturitu), nebo ke snížení úrovně vyučované matiky. Zásadní věc: nejen povinné maturování z matiky, ale sama státní maturita nemá smysl. Při přijímání na vysoké školy má smysl přihlédnout k tomu, odkud student přichází, z jaké školy, jak kvalitní. Ale hlavně by se mělo hledět na něj, ne na papíry. To by bylo moderní…


Celý text naleznete zde

51 komentářů:

krtek řekl(a)...
4. února 2020 5:14  

"Při přijímání na vysoké školy má smysl přihlédnout k tomu, odkud student přichází, z jaké školy, jak kvalitní. Ale hlavně by se mělo hledět na něj, ne na papíry. To by bylo moderní…"
---
Už vidím, jak vysoké školy zkoumají potenciál každého z tisíců uchazečů... Já jdu ještě dál - už vidím i ty konkurzy na pracovní místa a vybírání kariérního růstu pro každého uchazeče o zaměstnání. Rajská to doba.

L.snirch řekl(a)...
4. února 2020 5:56  

Vysoké školy to tak dělat nebudou.
Ale dobrý (zdůrazňují) zaměstnavatel si důležité pozice dávno zkoumá a pečlivě vybírá.
U ostatních pracovních pozic je nyní situace obrovského nedostatku pracovních sil, bere se skoro každý.

Ten článek realisticky popisuje zásadní problém českého školství a navrhuje řešení problému. Jsou tam 2-3 nadsázky, ale jinak přesný. Státní maturita škodí vzdělávání v matematice.
A češtině taky nepřidala. Jediná smysluplná (i když lehká) je dle mého názoru angličtina.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. února 2020 7:32  

Angličtina není ani snadná, ani smysluplná. Resp. Jak pro koho. Záleží hodně na typu školy a úrovni práce na zš, hodinové dotaci na sš. Snadná je pro gymnazisty s extra semináři, Erasmy apod. Nezřídka se nám stává, že prvák jakoby angličtinu na zš vůbec neměl. Typ úloh je místy pitomý, např. "Co neměl John k večeři", poslechy se hemží primitivními chytáky apod. Mluvení neposkytuje dostatek času k proniknutí do tématu, písemná práce je krátká, šablonovitá, podle mustru, který se naučí nazpaměť, včetně úvodních a závěrečných frází, celé je to uspěchané a upocené. Obtížnost meziročně roste. Více textu, namísto tří, čtyři možnosti apod. Jednoduše to ošlehli z PET s rostoucí kapkou FCE. Takže, je-li smyslem maturity ověřit schopnost nabiflovat se a reprodukovat nějaké fráze, připravit se na typově stejné úlohy, pak ano, smysluplná je. Je-li smyslem výuky cizího jazyka také proniknout hlouběji do kultury, literatury, historie zemí cílového jazyka, pak je sm pouze nutné zlo. Podíváte-li se na požadavky na uchazeče o vš studium anglistiky/amerikanistiky, nic z toho v rvp švp gymn/lyceum nenajdete a když něco, tak velice povrchně, neboť nejde o zvládnutí jazyka, ale také o výše zmíněné hlubší znalosti dané kultury.

Jiri Janecek řekl(a)...
4. února 2020 8:17  

"Je-li smyslem výuky cizího jazyka také proniknout hlouběji do kultury, literatury, historie zemí cílového jazyka,... "

Neni… Ne u stredoskolske vyuky. Teda je otazka, co presne znamena "hloubeji"

Podobne taky asi nejde napasovat vystupy jakekoli stredni skoly na to, aby odpovidaly vstupnim pozadavkum kterekoli VS.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. února 2020 9:20  

P. Janeček, gramatika a slovní zásoba se přece veze na nějakém obsahu. Ten obsah-kontext může být dán nesourodými cvičeními a extrakty v "učebnicích", nebo může být dán konsistentními tématy z oblasti dějin, kultury atd., zemí cílového jazyka. Dvě nebo tři mouchy jednou ranou, jeden by řek. Např. Brexit lze udělat povrchně, nebo jej lze udělat pořádně, v kontextu historického vývoje britské identity, jako déle trvající téma, při kterém si žáci osvojí krom gramatiky a slovní zásoby potřebné ke vhodnému vyjádření ke geopolitickým tématům i poznatky kulturně-historické. Navíc je to zajímá znatelně více, než kousky textů z tzv učebnic.

Cermat toto ve formě mz nebere v potaz. Redukuje předmět na nevyhnutné minimum. Chápu, že je potřeba zkoušku nastavit na nejnižšího možného jmenovatele, a právě proto by měly být zkoušky dvojí úrovně, přičemž ta vyšší by měla žákovi dát možnost anglický jazyk použít k vyjádření vlastních myšlenek ke komplexnějším tématům. Pak by se už gymnazisté třeba zkoušce nesmáli.

Pokud nejde napasovat výstupy sš vstupním požadavkům vš, pak jsem asi nepochopil roli vg, g/lyceí jako přípravek na vš studium. Myslíte, že žák by v ideálním případě už v prváku měl vědět, že půjde třeba na amerikanistiku a učivo potřebné ke zvládnutí přijímaček si osvojoval samostudiem? Není odpovědností učitelů žáky na vš studium připravit?

Unknown řekl(a)...
4. února 2020 10:27  

Zásadní informační nedostatek pana Fendrycha – p. Botlík není pedagog a nemá pedagogické vzdělání! A obávám se, že na žádné pořádně škole neučil, možná v rámci nějaké praxe pár měsíců před x lety. P. Botlík je totiž v současnosti profesionální demagog a bojovník proti státní maturitě, který tvrdí, že čepice má dno a že rovnice cos x = -1 má na intervalu 0 st., 360 st. nekonečně mnoho řešení, neboť v rovině existuje nekonečně mnoho úhlů velikosti 180 st. Pokud někdo ve svých úvahách vychází pouze ze zdrojů Botlík, Ediuin a UP, není divu, že napíše (úplně jasně z toho ční neznalost problematiky), co napíše. Fráze typu má se hledět na studenta, na jeho kreativitu. Budoucí student VŠ nepotřebuje žádné znalosti? Ví p. Fendrych, jaká je současná podoba maturity? Že tam je profilová část, která je v moci ředitele příslušné SŠ a kde student může prokazovat kde co? Jestli by nebylo řešením některým studentům středních škol (těm, kteří nechtějí pokračovat ve studiu na VŠ) umožnit složit jen profilovou část a po jejím úspěšném složení vykonávat profesi? Nějak si nedokážu představit úspěšného absolventa VŠ (pochopitelně školy ala Sládkovičovo mezi ně nepočítám), který se obejde bez znalosti cizího jazyka, bez základů matematiky a bez schopnosti napsat několik srozumitelných větných celků v rodném jazyce. A taky bez toho, že je schopen obětovat svůj volný čas kvůli učení, psaní eseje nebo měření v laboratoři.

Robert Čapek řekl(a)...
4. února 2020 11:30  

Děkuji panu Unkn., že mi vysvětlil, o čem je maturita. Je to "cizí jazyk", "základy matematiky" a "schopnosti napsat několik srozumitelných větných celků v rodném jazyce". Proč na takovou trivialitu vydáváme desítky, v součty už dávno stovky milionu, živíme Cermat a rozjíždíme tu každoroční byrokratickou mašinerii, když by tohle ověřování mohla mít dávno v režii sama škola? A pak už si úspěšného absolventa VŠ představit dokážeme!

BP řekl(a)...
4. února 2020 11:33  

Jsem pro zrušení povinné školní docházky. Škola nevede ke kreativitě. Možná někdo jiný děti ke kreativitě přivede. Přinejmenším pan Čapek.
V životě je potřeba pouze kreativita. Žádné dovednosti, žádné znalosti. Zaměstnavatelé nic takového po svých zaměstnancích nepožadují.

Jiri Janecek řekl(a)...
4. února 2020 11:55  

"gramatika a slovní zásoba se přece veze na nějakém obsahu. Ten obsah-kontext může být dán nesourodými cvičeními a extrakty v "učebnicích", nebo může být dán konsistentními tématy z oblasti dějin, kultury atd., zemí cílového jazyka."

V cem jsou konsistentni temata z oblasti dejin a kultury lepsi nez nesouroda cviceni a extrakty? Co je uzivani ciziho jazyka maturantem blizsi - hluboke uvahy o kulturne-politickem pozadi Brexitu, nebo schopnost hodne povrchni komunikace v nejruznejsich situacich bezneho zivota?

---

"Pokud nejde napasovat výstupy sš vstupním požadavkům vš, pak jsem asi nepochopil roli vg, g/lyceí jako přípravek na vš studium. Myslíte, že žák by v ideálním případě už v prváku měl vědět, že půjde třeba na amerikanistiku a učivo potřebné ke zvládnutí přijímaček si osvojoval samostudiem? Není odpovědností učitelů žáky na vš studium připravit?"

Asi naopak. Myslim, ze zak, ktery se o amerikanistiku zajima, se ji sam venuje a rozhodne se ji pak studovat na VS.
Mame snad kvuli tem, co se rozhodnou jit na strojarnu ucit ve stradoskolske matice objemove integraly? Komplexni exponencialu a jednoduche diferencialni rovnice kvuli elektronikum?
Myslim, ze rozhodne neni odpovednosti ucitelu SS pripravovat na studium na VS... Uz proto, ze asi tretina maturantu na zadnou VS nejde.

Lenka Pokorná řekl(a)...
4. února 2020 15:29  

"Státní maturita se stává plošným testem, kde se nedozvíte, jak nadané, přemýšlivé a usilovné dítě je, ..."

Ale dozvíte se z ní, kdo je vyloženě nenadaný, neschopný přemýšlet a kdo ještě navíc líný jako veš.

BP řekl(a)...
4. února 2020 15:54  

Vážení, maturita z českého jazyka v podstatě zůstala zachována, jako když jste kdysi maturovali i vy, ale dostala trochu jinou formu. Obsah by zůstal zachován, kdyby do toho nekafrali všichni, co o tom nemají ani páru, a tak se zrušily dvě úrovně obtížnosti a žáci jdou samozřejmě cestou nejmenšího odporu a to, co nemusí nutně k maturitě vědět, co se v ní třeba vůbec nezkouší, se ani nenaučí.
Mrzí mě, že dnes se polovina mluvnických a pravopisných jevů nepočítá buď za žádné chyby nebo jen za malé. Takže tu máme obojetná písmena, chybějící diakritiku, interpunkce je zbytečná, text nedává žádný smysl, rukopis nevypsaný, tudíž nečitelný. Ale každý žák je přesvědčen o své genialitě, vybírá si jako nejlehčí slohový útvar vypravování, i když sám nikdy nic v životě nepřečetl, takže je bez invencí a fantazie, vyjde mu z pera tak akorát nudný popis děje bez jakékoli zápletky a pointy. Ale za 90 minut bych to ani já nenapsala lépe. Na nějaký úřední dopis se nezmůžou a přitom ten budou potřebovat v životě nejvíc, ovšem dnešní mládež si není schopna osvojit ani těch pár obligatorních věcí, které administrativní styl vyžaduje.
Děcka sází na přiblblý příběh, do kterého na silu nacpou přímou řeč a mají pocit, že zvítězili.

L.snirch řekl(a)...
4. února 2020 17:40  

Forma často rozhoduje, jak u DT, tak u PP, tak u ústní z hlediska vzdělání velmi problematická.
Rádio Jerevan: V podstatě stejná, akorát úplně jiná.

Dvě úrovně nebyly povinné jen volitelné, takže systém prodražovaly a poté, co Cermat úplně zmastil vyšší úroveň matematiky 2012, tak neudržitelné.
Miliardy za těch 10 let v čudu, byrokracie jak na kostele, užitek minimální.
A to se vyplatí.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. února 2020 18:18  

"V cem jsou konsistentni temata z oblasti dejin a kultury lepsi nez nesouroda cviceni a extrakty?"

Mají přidanou hodnotu užitečných znalostí, rozhledu, souvislostí, zájmu a tudíž větší motivace. To snad ale není potřeba učitelovi říkat.

"Myslim, ze rozhodne neni odpovednosti ucitelu SS pripravovat na studium na VS..."

Co tedy g, vg a lycea provádějí? Připravují lidi z širokým rozhledem a žádným řemeslem, udělují přístup k určitým povoláním, které vyžadují oštemplovaný papír? Žák se sám věnuje a zajímá? Vážně? Když někteří ještě v lednu ve čtvrťáku nevědí kam studovat dál? Chtěl bych v tom mít tak jasno jako vy. Život by byl snazší.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. února 2020 20:47  

"Jako omyl se jeví celá státní maturita."

No jo no. Holt Fendrych s Honzejkem jsou mudrcové. Už ty jejich podepřené brady svědčí o velikém intelektuálním zázemí. Já vždycky když to vidím, tak se musím smát. To je jak reklama na zájezd do Oxfordu.

Jiří Lukáš řekl(a)...
4. února 2020 21:15  

BP: Děcka sází na přiblblý příběh, do kterého na silu nacpou přímou řeč a mají pocit, že zvítězili.

Ale to je přece přirozený důsledek jednotné centrálně hodnocené maturity. To je to, co rozumně smýšlející češtinář bude maturantům radit: Neriskujte, buďte klidně „přiblblí“, pište, co se očekává (třeba tu přímou řeč), a zvítězíte!

Ještě malá poznámka pro anonymního autora citované věty. BP ve svém komentáři mj. píše, že „interpunkce je [pro dnešní studenty] zbytečná“. Není zbytečná a je třeba jít příkladem!!!

Oldřich Botlík řekl(a)...
4. února 2020 22:06  

Navštívil jsem dnes přednášku Jiřího Zíky, bývalého ředitele Cermatu, a Evy Řídké, koordinátorky pro testy z matematiky téže instituce. Přednáška proběhla v budově matfyzu v Karlíně, v posluchárně K1, kde jsem strávil zhruba dva roky posloucháním náročných přednášek z algebry, matematické analýzy, metrických prostorů, topologie, algebraické topologie, funkcionální analýzy a dalších předmětů.

Kontrast s myšlenkovou vyprázdněností a především argumentační ubohostí toho, co jsem odpoledne vyslechl, byl až zarážející. Ve zkratce: dva usvědčení lháři přednášeli o své interpretaci dat, k nimž nemá veřejnost přístup. Vůbec jim nepřišlo divné, že každou druhou větou dokazovali, že jsou v obrovském střetu zájmů: kdo má nestranně připravit nástroje pro posouzení znalostí a dovedností žáků, nemůže současně prohlašovat, že 75 % maturantů je moc, a vyjadřovat se o (některých) žácích jako nezpůsobilých tupcích. Zvlášť když nedokáže uspokojivě vysvětlit ani to, jak stanovuje náročnost testu.

I když mezi posluchači byli i někteří staří "věrní", přítomní studenti se nepokrytě podivovali třeba tomu, že E. Řídká vydávala osobní názory své (nebo několika málo dalších lidí) za fakt.

Jeden starší posluchač nevydržel poslouchat neuvěřitelný výklad J. Zíky o tom, že 26 drobných úloh a podúloh je nutná daň za to, že je potřeba žáky spravedlivě "oznámkovat". "To přece není pravda! Proč by úloh nestačilo třeba 13, ale komplexnějších?" Já sám jsem Zíkův výklad slyšel už asi počtvrté -- teprve na matfyzu ho ale někdo za ty nesmysly konečně poslal do háje.

Po přednášce jsem se shodl s několika přítomnými (které jsem nikdy předtím neviděl), že dokud budou v Cermatu působit lidé jako J. Zíka a E. Řídká, nemůže se pojetí přijímacích a maturitních zkoušek změnit.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. února 2020 23:29  

"Jeden starší posluchač nevydržel poslouchat neuvěřitelný výklad J. Zíky o tom, že 26 drobných úloh a podúloh je nutná daň za to, že je potřeba žáky spravedlivě "oznámkovat"."

Pak někdo navrhl, abychom vyrazili dveře. Tuším, že jsem to byl já. (Rozpuštěný a vypuštěný)

Tajný Učitel řekl(a)...
5. února 2020 7:27  

p. Botlík. Když tyhle testokraty dáte dohromady s některými nedoceněnými "profesory" na elitních gymnáziích a pootevřete dveře k papalášovi na mšmt, jen tři prstíčky tam strčí a hned zase půjdou, neštěstí je hotové. Na desetiletí.

Simona CARCY řekl(a)...
5. února 2020 7:36  

Zdá se, že OB je velký fanda J. Zíky, když ho přes opačný postoj ke všemu u maturity musí opakovaně pronásledovat na všechny jeho přednášky....

Tajný Učitel řekl(a)...
5. února 2020 8:48  

Carcy, vy tam děláte, jak je to s tou úrovní obtížnosti, kalibrací na určité procento propadlíků, máte nějaké zadání od někoho nahoře, kdo ví něco, co my ne?

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. února 2020 8:51  

ad Tajný učitel

Naprosto přesné. Strčili tam tři prstíčky a hned zase odešli. Tím se jím podařilo zcela se vymknout kontrole ministerstvem. Mohli si téměř deset let dělat, co chtěli. Před dvěma či třemi měsíci mě ředitel kanceláře ministra Beran veřejně ujišťoval v diskusi na jedné akci, že současné vedení ministerstva již Cermat dostatečně "ovládá".

Nemyslím si to. E. Řídká včera například veřejně prohlásila, že největším nedostatkem jednotných přijímaček je absence cut-off score (hranice výsledků v přijímacích testech, kterou žák musí překročit, aby byl přijat do maturitního oboru). MŠMT myslím velmi dobře odargumentovalo (a já si toho vážím), že zavedení cut-off score by přineslo víc škod než užitku, a odmítlo je pokládat za součást své politiky v resortu.

Úkolem Cermatu je realizovat politiku MŠMT v oblasti přijímacích a maturitních zkoušek. Třeba k problematice cut-off score se jeho pracovníci měli (a jistě mohli) vyjadřovat INTERNĚ, v komunikaci s MŠMT. Tehdy, když se ta problematika projednávala. Veřejná vyjádření jim vůbec nepříslušela ani tenkrát -- oni politiku nevytvářejí, nýbrž realizují některé její části. Když se ovšem ke cut-off score veřejně vyjádří vysoce postavená pracovnice Cermatu PO přijetí rozhodnutí, a navíc v rozporu s tím, co bylo schváleno, je to na výpověď.

ad Simona Carcy
Velmi by vám prospělo, kdybyste si zopakoval(a) zacházení s kvantifikátory a základy výrokové logiky.

Unknown řekl(a)...
5. února 2020 9:41  

Vážený pane Botlíku, umíte něco jiného, než ze všech sil urážet Cermat? V čem byli dva pracovníci Cermatu usvědčeni ze lži? V čem spočívala jejich argumentační ubohost? Skutečně použili výraz tupec? Skutečně p. Řídká prohlásila, že nezavedení cut-off score u přijímaček je jejich největším nedostatkem? To, co jste napsal, má všechny znaky pomluvy. A s tím starším posluchačem, nebylo to trochu jinak? Když už jste tam citoval zástupce Cermatu, proč nesdělíte i závěrečný příspěvek starého pána. Asi jste to neslyšel (pravděpodobně jste zrovna diskutoval se zástupy studentů, které se tiše podivovaly a své nesmělé připomínky sdělovaly pouze vám). A ještě k tomu cut-off score - nebylo to třeba tak, že konečně loni maturovali žáci, kteří poprvé v roce 2015 dělali přijímačky od Cermatu, a zjistilo se, že většina těch, kteří u přijímaček měli velmi slabé výsledky, nedopadli dobře ani u maturity?
A ještě k tomu vymknutí - jakýkoliv test posuzuje Nezávislá oborná komise MŠMT. To nevíte?

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. února 2020 10:09  

Až nebudete Unknown, rád se budu vaším komentářem zabývat.

Jednu věc nicméně vyjasním už nyní.

E. Řídká jako koordinátorka předložila validační komisi Cermatu a Nezávislé odborné komisi MŠMT k letošnímu jarnímu testu z matematiky tzv. Klíč správných odpovědí. Obě komise shledaly test zcela nezávadným, jeho úlohy za správně a jednoznačně zadané a minimálně ta ministerská komise odsouhlasila, že Klíč správných odpovědí odpovídá skutečně správným odpovědím.

Jenomže poté mi MŠMT na mou žádost podle zák. č. 106/1999 Sb. sdělilo, že v úloze číslo 11 Cermat uznával nejen odpověď uvedenou v Klíči, ale ještě jednu další variantu odpovědi, což souviselo s nejednoznačným zadáním úlohy. O tom všem rozhodl "potichu" Cermat dříve, než jsem zadání úlohy 11 veřejně zpochybnil.

Dr. Řídká (která nejspíš za vadu v úloze 11 odpovídá) tak chybnou informací v Klíči obelhala nejen veřejnost, ale rovněž Nezávislou odbornou komisi MŠMT a nejspíš také přinejmenším některé externí členy validační komise Cermatu (třeba Josefa Kubáta). Její lež navíc od té doby žije vlastním životem. Například MŠMT ve svém vyjádření pro správní soud uvedlo, že podle vyjádření Nezávislé odborné komise MŠMT byla úloha 11 zadána jednoznačně.

O lži Ing. Zíky v souvislosti s obtížností maturitního testu ČJL na jaře 2017 se i zde psalo dostatečně.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. února 2020 10:18  

Třeba měli členové validační komise a paní z cermatu maturovat pomocí DTMa.

unknown, proč se divíte, že lidé kteří dvakrát psali test, který má stejné modelové úlohy, měli podobné výsledky? Vypovídá to pouze o tom, že jim nejde vyplňování testů. Nic víc.

Lenka Pokorná řekl(a)...
5. února 2020 15:09  

"Skutečně p. Řídká prohlásila, že nezavedení cut-off score u přijímaček je jejich největším nedostatkem?"

A i kdyby to prohlásila, tak co? Ono to totiž jejich největším nedostatkem v situaci, kdy jsou na některé maturitní obory přijímáni žáci, kteří zvládnou přijímací test z matematiky hluboko pod deset bodů z matematiky, je.

Tajný, i kdyby se maturitní test z matematiky od přijímačkového lišil, kdyby např. u maturity bylo pět šest komlexních úloh, výsledky žáků by se nelišily. Ona je to totiž ta samá matematika, a žáci, kteří mají problém s větším množstvím lehčích úloh, budou mít vždy problém i s menším počtem těžších komplexních úloh. Nedělejte si naděje, že je to jinak.

Unknown řekl(a)...
5. února 2020 19:07  

Pane Botlíku, musíte neustále lhát o tom, že úloha 11 byla nejednoznačně zadána? Vždyť je to trapné, vy si nepamatujete, jak vám to všichni vysvětlovali? Skutečně každá goniometrická rovnice na uzavřeném intervalu má nekonečně mnoho řešení? Z nějakého důvodu musíte neustále útočit a pomlouvat. Ale jestli vám to pomůže, dostáváte se do jazyka - vzniklo slovo botlíkovština a je synonymem té nejabsurdnější ptákoviny, co je možné vymyslet (např. že v češtině běžně hladinu doprovází její pokles).

Oldřich Botlík řekl(a)...
5. února 2020 19:26  

Zjevně jste vůbec nepochopil, co jsem napsal.

NEJEDNOZNAČNOST ZADÁNÍ ÚLOHY 11 UZNAL SÁM CERMAT, ANIŽ BYCH SE O TO JAKKOLI ZASADIL. A PODLE VŠEHO MNOHEM DŘÍVE, NEŽ JSEM VŮBEC ZAČAL O ÚLOZE 11 PSÁT (ZDE I JINDE).

Cermat přiznával bod (tj. maximální bodový zisk dosažitelný v úloze 11) každému žákovi, který uvedl jako odpověď hodnotu 248. A také každému žákovi, který uvedl jako odpověď dvě hodnoty: 248 a 112.

Zadání, která vedou k podobným koncům, se holt v matematice označují za nejednoznačná. S počtem řešení goniometrické rovnice na uzavřeném intervalu to nemá nic společného. Něco málo o tom vím.

Dokud zde budete nadále diskutovat jako anonym, už vás budu ignorovat.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. února 2020 20:54  

Pane Botlíku, já si ty úlohy přesně nepamatuji, ale jako absolvent jednooborové matematiky na MFF UK musím říci, a vždy jsem to říkal, že jak u klaunské čepičky, tak u této úlohy, jste formálně měl pravdu. Zcela jiná věc, zabíhající už do oblasti působnosti Dr. Chocholouška ovšem je obkreslování prádelního hrnce a Zlatuškův-Botlíkův důkaz nesestrojitelnosti klaunské čepičky provedený prostřednictvím "zobáčku". To už je za hranou. A tak se lze těžko divit tomu, že vás mnoho lidí považuje za přinejmenším posedlého, či lépe řečeno kompulzivního, či anankasticky narušeného. Jedna věc je objektivní věcná kritika a druhá věc, zcela odlišná, je totální posedlost dovedená ad absurdum vždy a za všech okolností. Měl byste si přinejmenším uvědomit, že Cermat vám aktuálně dává smysl života.

L.snirch řekl(a)...
5. února 2020 21:49  

Formálně měl pan Botlík pravdu, jak uznáváte, ale pravdu kterou nikdy Cermat neuznal.
A tady je ten hlavní průšvih maturity.
Kdy místo pravdy se rozhodne autoritářsky podle pravidel:
1. Cermat má vždy pravdu.
2. Když ji nemá, platí bod jedna, i kdyby to mělo poškodit studenty, matematiku i prestiž maturity.
Na tom se shodneme.
Vadí Vám to?

Pavel Doležel řekl(a)...
5. února 2020 22:19  

No, pane Šnirchu, asi vám to bude připadat divné, ale nijak zásadně mi to nevadí. Pracoval jste v komerční sféře, tak víte, že chyby dělá úplně každý a projekt bez chyb neexistuje. To ještě velká část projektů končí úplným fiaskem. Cermat dodává a občasným chybám se vyhnout nelze. Stejně tak dělá chyby v testech Scio a Kalibro (diskutovali se zde kdysi dávno některé z nich - pamatuji na úlohu s Lumíky ve Skandinávii) a to často ještě blbější. Otázkou je, jak jsou ty chyby podstatné a zda při školních maturitách nedochází k chybám daleko větším. A když mi řekente, že 50 dětí by bývalo prošlo, kdyby Cermat svou chybu uznal, zatímco takto neprošlo, tak vám musím říci, že mě to nechává zcela klidným, protože u dětí, které potřebují jeden bod, aby prošly, opravdu nepředpokládám, že by danou úlohu pochopily tak, jako pan Botlík.

Opravdu jsou mraky věcí, které mě trápí podstatně více. Ostatně ve včerejším článku se dočtete, jak se má pracovat s chybou.

L.snirch řekl(a)...
5. února 2020 22:32  

Netvrdím, že neexistuje možnost chyby. To je přece normální.
Ale k chybě se dá postavit lidsky a snadno (to je podstatné, že snadno) ji napravit nebo jako autoritář se chovat podle bodu 2. Ale to už pak normální není.
U tak důležité státní zkoušky by nemělo zůstat hodnocení chybné i kdyby to bylo ve prospěch byť jen jednoho studenta.
Tady nejde přece o statistiku či procenta a domněnky nejsou na místě.
Z klidu jsem Vás vyvést nechtěl a ani jsem nevěřil, že by to bylo možné.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. února 2020 23:02  

Já rozumím, že by tam chyby být neměly, jen se prostě nedokážu přinutit k tomu, abych v tom viděl nejen největší, ale i nezanedbatelný problém našeho vzdělávacího systému. Těch chyb, které se provedou v rámci školních maturit, je podle mě nesrovnatelně více.

L.snirch řekl(a)...
6. února 2020 6:34  

Cermat se od počátku dívá na studenta jen jako na prvek statistiky. Jiného pohledu nejsou schopni, podle toho se neomylně a předvídatelně chovají. Pro ně tisíc je zanedbatelné číslo.
Lidé žijící za totáče ten autoritářský způsob uvažování a chování znají moc dobře.

Je to de facto první důležitější seznámení se studenta se svým státem a hned takový zážitek. Stát se prostřednictvím Cermatu od roku 2011 chová podle hesla: Čím rychleji mladý člověk přijde o iluze, tím lépe.
A to pod tlakem své chování od roku 2011 značně zmírnil, tehdy vyhrožoval trestním stíháním jen za zveřejnění testového zadání a utajoval úplně vše.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. února 2020 7:14  

"A když mi řekente, že 50 dětí by bývalo prošlo, kdyby Cermat svou chybu uznal, zatímco takto neprošlo, tak vám musím říci, že mě to nechává zcela klidným, protože u dětí, které potřebují jeden bod, aby prošly, opravdu nepředpokládám, že by danou úlohu pochopily tak, jako pan Botlík."

Přesně v tomhle je váš problém; proto nemůžete nikdy být dobrým učitelem. Je mi z vás na blití.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. února 2020 17:43  

Na tom je vidět, jak nominální mozky uvažují a jak jsou naprosto mimo a reálný svět vůbec nechápou. Ano, genocida je moc špatná věc. Jak říkal přiléhavě Dr. Gilbert, zlo je absence empatie. S tím souhlasím. Jenže, a to nám nominální mozky stále nějak nechápou - my nežijeme v pohádce. Ani kreslené, ani hrané. My žijeme ve světě, kde nic není dokonalé a kde lidé soupeří o omezené zdroje. Nemusí se vám to líbit, možná byste chtěli ten tolik zbožňovaný komunismus, nebo ráj na Zemi, nebo nějakou jinou utopii, ale, pánové, smolík pacholík.

Je krásně vidět, jak jste nikdo z vás (snad až na pana Šnircha a o to je to u něj podivnější), nikdy neřídili žádný větší projekt, ať už implementační, nebo jiný.

Představa, že chybovost jakéhokoliv systému bude nulová, je představa malého dítěte, které absolutně nemá s ničím zkušenosti. V reálném světě neprovádíme volbu mezi čistým Dobrem a čistým Zlem. To jen primitivové vidí věci primitivně a binárně. V reálném světě volíme mezi mnoha možnostmi, z nichž každá má nějakou chybovost a to s různými dopady. Zřejmě by vás kleplo, kdybyste třeba věděli, jak to chodí v nemocnicích, kde, na rozdíl od maturit, skutečně jde o život. A chyby se tam dělají a to i fatální a mnohé jsou do velké míry systémové. Asi by vás kleplo, kdybyste věděli, jak to chodí. To by teprve bylo panečku Eichmannů a Mengelů.

L.snirch řekl(a)...
6. února 2020 18:02  

Pane Doležele,
jak správně uvádíte, právě proto, že jsem řídil velký projekt, vím, že chyby jsou běžné.
Na tom jsme se shodli.
Kde se však vše láme, je postoj k nápravě chyby - buď zvolíte postoj autoritářský, absenci empatie, kdy projekt jen nad člověkem, který se stává jen statistikou.
Nebo postoj, který nazývejme normální v normálním světě a zkuste i Vy připustit, že takový možný je. Protože na rozdíl o nemocnic, tady chyby lze velmi snadno napravit.
Stačí jen chtít.
Černobílý svět pohádek do toho uměle montujete jen proto, že se vyhýbáte logickému pojmenování. Projekt, který podporujete, je veden autoritářsky a netransparentně a škodí tímto nejen školství, ale i společnosti.

Pavel Doležel řekl(a)...
6. února 2020 18:14  

"Cermat se od počátku dívá na studenta jen jako na prvek statistiky. Jiného pohledu nejsou schopni, podle toho se neomylně a předvídatelně chovají. Pro ně tisíc je zanedbatelné číslo.
Lidé žijící za totáče ten autoritářský způsob uvažování a chování znají moc dobře.
"

To není autoritářský způsob uvažování, to je standardní způsob správy systémů. Hlavní uhozená myšlenka tzv. nominálně kvantového vymknutí jest založena na známé superpozici stavů v kvantové fyzice a vyznačuje se jí produkce nominálních mozků ve smyslu - "chyba, kterou nezměřím, neexistuje". No a tak nominální mozek pochopitelně učiní jaký závěr? No neměřit, že jo.

Vysvětloval jsem mnohokrát, co to je chyba prvního druhu a co to je chyba druhého druhu a že žádný predikční model, či systém nemá jednotkovou ani specificitu, ani senzitivitu. To bychom se mohli bavit o tom, že než abychom jednoho žadatele o úvěr zamítli neoprávněně, tak raději budeme schvalovat všechny. A můžeme celé bankovnictví, celé hospodářství a nakonec i celou moderní civilizaci spláchnout do kanálu. A co kdo ví, třeba zrovna žádá ten zamítnutý o úvěr, aby mohl zaplatit drahou léčbu, takže to neposkytnutí také může mít fatální důsledky. Prostě, milé nominální mozky - vítejte v reálném světě. A tajnej - nepoblejou si boty.

Michal Komárek řekl(a)...
6. února 2020 18:19  

I tady je tohoto stylu diskuse už více než dost. Děkuji!

Jiří Lukáš řekl(a)...
6. února 2020 18:20  

P. Doležel: Představa, že chybovost jakéhokoliv systému bude nulová, je představa malého dítěte, které absolutně nemá s ničím zkušenosti.

Vaše životní zkušenosti jsou, mladý pane (řečeno malinko jízlivě), očividně dost omezené. Vaše sebevědomí pak téměř bez hranic.
Vaše představa, že zde má někdo představu, že chybovost jakéhokoliv systému bude nulová, je představa puberťáka.

Michal Komárek řekl(a)...
6. února 2020 18:29  

Jiří Lukáš, Pavel Doležel

Příspěvky s příměry k holocaustu jsem smazal všechny. Nepatří sem. Ten první jsem opravdu přehlédl, moje chyba, omlouvám se. Děkuji!

Pavel Doležel řekl(a)...
6. února 2020 18:29  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Komárek řekl(a)...
6. února 2020 18:31  

A - pane Lukáši, pane Doležele, dál v tomto stylu diskuse pokračovat nebude. Děkuji!

Pavel Doležel řekl(a)...
6. února 2020 18:33  

Pane Komárku, já chápu, že jste na některá témata citlivý a celkem se to i snažím respektovat. Nicméně, když už jste ten filosof, možná by vám prospělo si uvědomit, proč jste ten první příspěvek přehlédl. V tom tkví jádro pudla.

L.snirch řekl(a)...
6. února 2020 18:41  

"To není autoritářský způsob uvažování, to je standardní způsob správy systémů."

Pane Doležele, když zjistíte, že matematický příklad má 2 řešení (protože nebyl přesně zadán), napráva je mnohem jednodušší než vymýšlet mnoha monology a poškodit kredit projektu, proč svou chybu nechci uznat.
To zná každý obchodník při reklamaci. Naštvat zákazníka se mu nevyplatí a raději přizná reklamaci i tam, kde je to sporné.
Soudy fungují na presumpci neviny.
Cermat to má při reklamaci jinak, má neomezenou moc a tedy ho nějaký zákazník nezajímá. To je prvek autoritářství.
Vaše přirovnání kulhají na všechny nohy.
Víte to a hájíte stejně jako Cermat neobhajitelné a triviálním způsobem napravitelné.

Jiří Lukáš řekl(a)...
6. února 2020 18:54  

Poslední věta: Pokud jsem zde psal o „banálním zlu“, pak nemělo jít o "příměr k holokaustu". To v žádném případě!!!

Pavel Doležel řekl(a)...
6. února 2020 19:34  

"Pane Doležele, když zjistíte, že matematický příklad má 2 řešení (protože nebyl přesně zadán), napráva je mnohem jednodušší než vymýšlet mnoha monology a poškodit kredit projektu, proč svou chybu nechci uznat.
To zná každý obchodník při reklamaci. Naštvat zákazníka se mu nevyplatí a raději přizná reklamaci i tam, kde je to sporné.
Soudy fungují na presumpci neviny.
Cermat to má při reklamaci jinak, má neomezenou moc a tedy ho nějaký zákazník nezajímá. To je prvek autoritářství.
Vaše přirovnání kulhají na všechny nohy.
Víte to a hájíte stejně jako Cermat neobhajitelné a triviálním způsobem napravitelné.
"

Ale vždyť pan Botlík psal, že Cermat uznal obě možná řešení, takže teď nevím, o čem je řeč. A Zíka taky tuším odcházel kvůli chybám v testech. Takže nevím, o jakém autoritářství píšete a co je neobhajitelné. Že určité autority jsou ve společnosti třeba a že i tyto autority chybují, to snad nemusím vysvětlovat, nebo ano? To máte soudy, polici, armádu, úřady - všichni chybují. Vláda chybuje, parlament chybuje, prezident chybuje. Že vy máte spolu s Botlíkem zastydlou pubertu a jakékoliv formální autority nenávidíte a činí vám strašné potíže se čemukoliv přizpůsobovat, to je spíše váš problém. U někoho se to socialistické školství holt podepsalo přemírou poslušnosti a u někoho zase přemírou neposlušnosti. To máte jako ty dvě vady stáří, které jsou komplementárně spojené - neschopnost myšlenku udržet a neschopnost myšlenku opustit. Ano, cílem je těch chyb dělat co nejméně. Ale jako učitel byste měl snad vědět, že když chcete někoho upozornit na chybu a chcete poskytovat konstruktivní kritiku, tak se to nedělá tak, že se chybující označí za

1) autoritáře, 2) neschopného jiného pohledu, 3) usvědčeného lháře, 4) osobu v obrovském střetu zájmů, apod. A to jsem vynechal inovativní slovník Mistra sedmdesátera sedmera umění. Měli byste si asi s Botlíkem zajít na konzultaci k doktorce Nováčkové. Ta vám vysvětlí, že nehodnotíme dotyčného, ale jeho výkon. Když Botlík každý rok opakovaně označí Cermat za ztělesnění zla na Zemi, všechny jeho zaměstnance za lháře, pitomce a neschopné blbečky, tak se ani moc nedivím, že se pak tento bojí přiznat jakoukoliv chybu.

Moderní alternativci vybízejí ke kreativní práci s chybou, zatímco bigotní Botlík baží po zveřejňování jmen autorů jednotlivých úloh. S Cermatem se diskutovat určitě dá, jenom se to musí umět. A nehněvejte se, ale vy a Botlík, tedy ve schopnosti komunikace a dělání kompromisů skutečně nevynikáte.

L.snirch řekl(a)...
6. února 2020 20:02  

Cermat u čepice neuznal správné řešení dosud, u úhlu neuznal oficiálně obě řešení jako rovné, oficiálně uznal jen jedno, to druhé toleroval, ale jen ve dvojici s prvním, samostatně ne. Natolik jste inteligentní, že to víte.
Kdyby nebyli ti věcně kritičtí, tak zadání testů je dodnes tajné, žádné analýzy, žádné osobní protokoly pro studenty, žádná zpětná vazba. Věcnou kritikou posouváme systém (bohužel velmi pomalu) do lidské podoby. :-) Ano, jak správně uvádíte, jsme věcně kritičtí, jen jste nemohl rychle najít správná slova, tak jste zvolil takové jiné, vy takový exaktní člověk a správné slovo nenaskočilo?
Upozornit na chybu a očekávat obratem nápravu lze jistě konstruktivně, na tom se shodneme.
Musí být na to ale dva. Ani po 9 letech nejsou. Když ani po 9 letech není náprava možná, jedná se o autoritářsky postoj, který za daně občanů poškozuje občany.
Vy se bojíte pravdivě pojmenovat stav?


Michal Komárek řekl(a)...
6. února 2020 20:21  

Pane Doležele, děkuji za starost o moji psychiku. A jestli mohu také jednu radu: Sousloví "jádro pudla" bych nepoužíval, je už hodně omšelé, navíc nepůsobí příliš esteticky...

L.snirch řekl(a)...
6. února 2020 21:00  

Pane Doležele
můžete nějak logicky vysvětlit absurdní myšlenku, že já neumím dělat kompromisy s Cermatem? Vy fakt máte pocit, že se mnou Cermat vyjednává, že reaguje na mou kritiku, že mi něco nabízí a já jsem neústupný?
Ano, v roce 2013 jsem je donutil k významnému posunu - změně protokolu, který studenti od podzimu 2013 dostávají. Tím veškerá komunikace skončila. Já nemám šanci jak a v čem dělat kompromis. Vy to víte a jen píšete nesmyslné konstrukty.
Vy víte moc dobře, že Cermat začal maturity 2011 jako utajovanou akci, kdy se nesmělo nic. Nic se nepublikovalo. To není autoritářství? Státní organizace, ověřující výsledky ve školství, se chová jak výrobce tajných zbraní? Nikdy jsem nečetl Vaši kritiku tohoto nepřijatelného stavu. Proč? Co tak zaměřit svou kritičnost správným směrem?
Jenže to neuděláte - Vám ty testy vyhovují a tak je věcně kritizovat nebudete a kritizujete ty, co oprávněně věcně kritizují tento systém, který kritiku potřebuje jako sůl.
Víme to já i Vy.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. února 2020 10:25  

"Vy víte moc dobře, že Cermat začal maturity 2011 jako utajovanou akci, kdy se nesmělo nic. Nic se nepublikovalo. To není autoritářství? Státní organizace, ověřující výsledky ve školství, se chová jak výrobce tajných zbraní?"


Tak se věčnými šťouraly a kverulanty má potíže skoro každá státní instituce. Vždy se najde někdo, kdo je s čímkoliv nespokojený.

A Cermat se zlepšuje. Pomalu, ale jistě. Pochopitelně není moc vstřícný k lidem jako jste vy a Botlík a popravdě - ani se nedivím. Pan Botlík působí spíše jako jakási lokální přírodní rarita. Když jsem mluvil se svými bývalými matikáři, tak si při vyslovení jeho jména vesměs klepali na čelo.

Jako budiž vám přáno, bojujte, tlačte na zlepšení stavu. Na druhou stranu je také dobré, být někdy trochu objektivní a posoudit skutečný stav racionálně a nikoliv tak, jak tady předvádějí některé zvlášť výživné exempláře nominálních mozků naložených v nějakých hormonech, či co, kteří přirovnávají neuznání několika chyb v DT z matematiky ze strany odborné validační komise k vyhlazování menšin, nebo začínají blejt přes svá hrdinská učitelská prsa. Chce to trochu zklidnit a chovat se jako v byznysu, když chcete něčeho dosáhnout. Musíte partnera přesvědčit, že máte společný zájem a to neučiníte tak, že sepisujete seriály o neschopnosti všech, kdo se kdy zapletli s Cermatem, a vypouštíte je do médií. To se pak špatně předstírá, že cílem je něco zlepšit. Vztekat se můžete jak chcete, ale pro mě je Cermat jednou ze základních institucí našeho vzdělávacího systému a pracuje sice ne dokonale, ale podstatně lépe, než všelijaké ty jiné "ústavy" a "inspekce". Podstatně. Jestli už něco mermomocí rušit, tak zrušme všechny ty zbytečné projekty o strategiích vzdělávání a hlavně politicky aktivistickou ČŠI v čele s tím panem politicky zasloužilým tělocvikářem.

Jiří Lukáš řekl(a)...
8. února 2020 20:42  

některé zvlášť výživné exempláře nominálních mozků naložených v nějakých hormonech, či co, kteří přirovnávají neuznání několika chyb v DT z matematiky ze strany odborné validační komise k vyhlazování menšin, nebo začínají blejt přes svá hrdinská učitelská prsa

To jste si docela zbaběle poupravil. Šlo o Vás.

Pro připomenutí: V reakci na Vaše slova „A když mi řeknete, že 50 dětí by bývalo prošlo, kdyby Cermat svou chybu uznal, zatímco takto neprošlo, tak vám musím říci, že mě to nechává zcela klidným, protože u dětí, které potřebují jeden bod, aby prošly, opravdu nepředpokládám, že by danou úlohu pochopily tak, jako pan Botlík“ vyjádřil Jiří Lukáš názor, že v myšlení p. Doležela je patrná nemístná tendence k banalizaci této skutečnosti (tj. k banalizaci zla), a Tajný Učitel pocit, že mu je z p. Doležela „na blití“.

Myslím, že je dobře, když jsou na světě i jiní lidi - takoví, kteří „tlačí na zlepšení stavu“.

Nejčtenější články



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.