EDUin předkládá analytický materiál k rozhodování o zavedení povinné maturity ze tří předmětů

čtvrtek 13. února 2020 ·

EDUin nabízí analytický materiál, který předkládá v souvislostech průběh debaty a snahy o zavedení povinné maturity ze tří předmětů, včetně výčtu nesplněných slibů, které měly provázet přípravu zavedení povinné maturity z matematiky, a rizik, které s sebou její zavedení ponese. Zaměřujeme se také na současný stav státní části maturity, kdy není zřejmé, kdo o změnách rozhoduje a zda a jak je vyhodnocován jejich dopad.




Z dokumentu vybíráme:

SOUČASNÝ STAV SPOLEČNÉ (STÁTNÍ) ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY 

Nevíme, kdo rozhoduje 

Každý „ročník“ maturitních testů je jedinečný a výsledky nejsou v časové řadě v podstatě srovnatelné. Není přitom zřejmé, kdo a podle jakých principů o podobě a také o objektivní náročnosti maturitních testů rozhoduje, přestože tím z roku na rok mění podmínky pro ukončování studia pro desítky tisíc studentů.

Například v testu z českého jazyka a literatury tak vzrostla neúspěšnost ze 1,8 % v roce 2013 na 10,3 % v roce 2019. Skokový nárůst z roku 2015 Cermat zdůvodnil zařazením částečně otevřených a otevřených úloh a rozšířením okruhů testovaného učiva v katalogu požadavků, kdo ale rozhodl o tom, že současně se zařazením nového typu otázek má vzrůst i náročnost testů (tím i počet neúspěšných studentů), není veřejně známo. Dále není jasné, kdo a jak testy připravuje nebo co jednotlivé úlohy testují (není zveřejňováno autorské zdůvodnění úloh), ačkoli to bývá pravidelně předmětem sporů. Stále nejsou dostatečně zveřejňována data z testování pro analytické a výzkumné účely. Je však pravdou, že se situace v některých oblastech alespoň mírně posunuje žádoucím směrem.

Nevíme, zda vyučujeme to, co při maturitě testujeme 

Řada odborníků už od roku 2011 upozorňuje na rozpor mezi tzv. katalogem požadavků, kterým Cermat určuje rozsah vědomostí a dovedností testovaných u maturity, a rámcovými vzdělávacími programy (RVP), jimiž stát definuje, k jakým cílům mají různé obory středních škol při výuce směřovat. Učitele to staví do obtížné situace.

Mají vzdělávat podle závazných RVP (a svých školních vzdělávacích programů), ke kterým však MŠMT od doby jejich zavedení do praxe nenabídlo téměř žádnou oporu. Zároveň je pro ně ale nepřímo závazný také katalog požadavků.

Do jaké míry to ovlivňuje výuku ve školách, ilustrují odpovědi učitelů matematiky na otázku, co je podle nich nejdůležitějším cílem výuky. Téměř 40 % učitelů středních škol uvádí, že je to příprava ke zkouškám, především k maturitě. Na základních školách považuje přípravu ke zkouškám za nejdůležitější cíl výuky 20 % učitelů, častěji uvádějí jako nejdůležitější cíl rozvoj dovedností žáků. 

NÁKLADY PRO STÁTNÍ ROZPOČET 

Je velmi pravděpodobné, že značná část neúspěšných maturantů středoškolské vzdělání nedokončí. Předčasný odchod ze vzdělávání má přitom zásadní důsledky pro úspěch žáka v osobním i profesním životě a má tak rovněž dopad na ekonomiku. Při neúspěšnosti odhadované ministerstvem jen u maturity z matematiky na 25 až 30 % by v roce 2019, kdy maturovalo poprvé 63 833 žáků (tzv. prvomaturanti), neuspělo 17 554 žáků (střední hodnota) jen z tohoto předmětu. Pro maturitu z cizího jazyka nebyly odhady zveřejněny.

Část neúspěšných žáků uspěje během opravných pokusů. Přesto je však nutné počítat s jednotkami tisíců mladých lidí, kteří každý rok vstoupí na pracovní trh pouze s dokončeným základním vzděláním. S ohledem na celkově nízkou flexibilitu středoškolského vzdělávání v ČR (viz neúspěšnost žáků nástaveb) je pravděpodobné, že středoškolské vzdělání (jakékoliv) nedokážou získat ani v budoucnosti.

Vyčíslením ekonomických ztrát způsobených předčasnými odchody ze vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách se zabývala Agentura pro sociální začleňování. Při použití jejich modelových výpočtů by se při zavedení maturity ze tří předmětů ztráty veřejných rozpočtů do roku 2067 jen u jednoho maturitního ročníku pohybovaly v řádech jednotek miliard.


Celý dokument naleznete zde

11 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
13. února 2020 14:43  

A kdyby se Agentura pro něco snažila víc, nemusela s počítáním skončit v roce 2067.
Třeba v roce 2500 to už budou biliony promrhaných prostředků a to je konečně pěkný argument, ne?
Vážně někdo naslouchá takhle umělé argumentaci v zemi, kde předseda vlády říká, že nikdo neví, co bude v roce 2022?

Unknown řekl(a)...
13. února 2020 14:59  

K těm katalogům - nevyjadřovala se k nim (při tvorbě jejich obsahu) ČŠI? Neschválila je náhodou? O tehdejším NÚV jako strážci kurikula nemluvě. Proč Eduin konkrétně neuvede to, co je v katalozích navíc a co není v RVP pro SŠ? No jo, to by asi nebylo tak zábavné , jako ty nic neříkající pravděpodobností modely, o nichž tak analytici Eduinu rádi mluví, aniž by je předvedli. A taky by to chtělo nějaké znalosti pojmů. Ale to se v Eduinu nenosí.

Unknown řekl(a)...
13. února 2020 15:06  

K náročnosti testů zavedením otevřených otázek - testy nejsou náročnější, jen u těchto otázek se velmi těžko odhaduje správná odpověď, tudíž klesá pravděpodobnost uhádnutí správné odpovědi. Právě kvůli tomu se tyto typy otázek do testu zařazují. A stále nerozumím tomu, na co se Eduin ptá - Cermat je přece organizace řízená MŠMT, kritéria hodnocení i katalogy požadavků vydává MŠMT! Navíc MŠMT všechny maturitní testy z hlediska srovnatelnosti a obtížnosti každý rok posuzuje - zřídilo si na to komisi.

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. února 2020 17:33  

K náročnosti testů zavedením otevřených otázek - testy nejsou náročnější, jen u těchto otázek se velmi těžko odhaduje správná odpověď, tudíž klesá pravděpodobnost uhádnutí správné odpovědi.

Testy jsou tudíž náročnější i kvůli tomu, že klesá pravděpodobnost uhádnutí správné odpovědi.

Náročnost testu se objektivně měří právě tím, jak dopadne na reprezentativním vzorku -- nikoli "posudkem" matematika, zvlášť když ten nemá přehled o tom, co vlastně maturitní populace jako celek umí.

laimes řekl(a)...
13. února 2020 18:19  

současná maturita jest nesystémový nesmysl,střední škola má být ukončena závěrečnou jednotnou (obsah určí mšmt) v režii školy provozovanou závěrečnou zkouškou z češtiny a matiky plus volitelného bloku děj/zem nebo fyz/chem nebo přír/chem

BP řekl(a)...
13. února 2020 19:23  

Laimes, některé vaše názory patří opravdu už do minulého století.
Co takhle povinná maturita z ICT?
Měla být jako třetí povinná, ovšem volitelná ze tří předmětů. Proč se od této myšlenky úplně upustilo? Bez ICT už dnes pomalu nefungují ani řemeslníci a uklízečky.

BP řekl(a)...
13. února 2020 19:37  

Laimes, budoucnost je zde:

https://www.koop.cz/rady-tipy-pro-zivot-jaky-je/tipy-a-triky/novy-dum-z-3d-tiskarny-za-den

Radek Sárközi řekl(a)...
13. února 2020 19:41  

Argumentovat neúspěšností u prvního termínu je zavádějící - adekvátnější je situace po druhém termínu (podzimním), respektive až po třetím termínu (tam je absolutní neúspěšnost maturantů necelých 5 %).

Simona CARCY řekl(a)...
14. února 2020 7:03  

A zkouška z latiny byla jen odložena, nebo zrušena?

laimes řekl(a)...
14. února 2020 8:45  

BP
1/nejsme a nebudeme zemí mozků,kde se vymýšlí,jsme zemí ,kde se vymyšlení a z větší části i jinde vyrobené,pouze montuje dohromady
2/ zatím to funguje,až to fungovat přestane zbude nám stavba silnic a kanálu
3/pokud bude hodně tak tak zemědělství

Nicka Pytlik řekl(a)...
15. února 2020 23:25  

Pokud jsou tři povinné předměty pro budoucí vzdělance moc, nechť si tedy vyberou dva předměty ze stávající nabídky tří. Kterékoli dva, ovšem.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.