Pojďte do školy, prosí děti ředitelka. Záškoláctví je čím dál větší problém. Stát hledá cesty, jak trestat rodiče

„Nedávno jsem jela do školy autem a potkala jsem žáka, který měl být nemocný. Ptala jsem se ho, proč neleží doma v posteli. Pohotově se vymluvil, že jde zrovna do Mostu do lékárny. Je to vlastně nekonečný a neřešitelný boj,“ vypráví v reportáži iDNES ředitelka chanovské základní školy Monika Kynclová. Dříve dokonce děti ráno svolávala do školy venkovním rozhlasem. Dnes občas před vyučováním vyběhne před školní budovu, a když před ní vidí postávat žáky, snaží se je přemluvit, aby šli na vyučování.

Monika Kynclová (youtube.com)

„Jenže většinou jsou to děti rodičů, kteří sami do školy nechodili, takže rodičům je jedno, jestli jsou ve škole, nebo ne, a nic nepomáhá,“ říká Kynclová…. „Třetina našich žáků se po deváté třídě přihlásí na střední. Jsme rádi, když třetina z této třetiny na ni vůbec nastoupí,“ dodává Kynclová. Ve škole je už od roku 1989. Žáků, kteří zakončili vzdělání maturitní zkouškou, zažila za tu dobu pouze pět.

Alarmující čísla přivedla ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k nápadu snížit rodinám, jejichž děti do školy nechodí, přídavek na bydlení a dávku pomoci v hmotné nouzi. V praxi by to nejspíše vypadalo tak, že by rodiče každého půl roku při žádosti o dávku dokládali vysvědčení s informací, kolik má dítě zameškaných hodin.

„U některých rodičů by to mohlo pomoci, ale pak jsou i ti, které ani toto prostě nedonutí,“ míní ředitelka z chanovské školy Kynclová. Naopak Romky ze zdejšího sídliště, které ve škole uklízí, jsou přesvědčeny, že omezení dávek může mít přesně opačný efekt, než ministerstvo čeká. „Když nebudou mít peníze, tedy dávky, nebudou chodit do školy vůbec, protože nebudou mít ani na svačinu,“ předpovídá jedna ze zaměstnankyň.


Celý text naleznete zde