Výsledky maturantů mezi lety 2013–2019 ukazují, že místo zavádění povinné matematiky, bychom se měli snažit o udržení meziroční srovnatelnosti testů a předvídatelnost státní maturity, říká v druhém textu věnovaném analýze dat ze státních maturit Tomáš Feřtek. Ministerstvo nemá podle něj kvalitu a srovnatelnost jednotlivých testů pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. Text publikuje EDUin.
Jaké máme argumenty pro zavedení třetí povinné zkoušky u maturity? Jak na tom maturanti v tuto chvíli jsou a co o tom říkají maturitní data? Grafická znázornění, která vidíte, zpracoval odborník na ověřování výsledků vzdělávání Oldřich Botlík z dat, která poskytuje Cermat...
V roce 2013, tedy rok po startu státní maturity, poprvé dělali všichni, kdo se k maturitě z matematiky přihlásili, stejný test. Už tehdy byl vysoký podíl neúspěšných v jarním kole maturit a velké rozdíly mezi výsledky žáků různých typů škol. Na rozdíl od testu z češtiny, kde byl podíl neúspěšných velmi nízký a výsledky žáků různých škol podobné.
O dva roky později zájem o maturitní matematiku klesl a rozdíly mezi školami se zvětšily. Červená bublina reprezentující absolventy z nástaveb se pohybuje okolo 60 %, to je podíl těch, kteří v prvním kole maturitní test nezvládnou. Zároveň velikost bubliny ukazuje množství maturantů z konkrétního typu školy. Je tedy zřejmé, že na učilištích (oranžová) a nástavbách (červená) maturuje z matematiky výrazně méně žáků než na gymnáziích a průmyslovkách.
A výsledky z posledního, loňského ročníku maturit. Zájemců ještě méně, ale výsledky výrazně lepší. Proč? Maturanti měli na test více času. Což nastoluje otázku: Nakolik jde o opravdovou neznalost a nakolik maturanti jen nepočítají dostatečně rychle? Ale i tady se ukazuje, že na učilištích a nástavbách je podíl neúspěšných vysoký. A ještě jedné věci si všimněme. Výsledky odborných škol – průmyslovek, kde se dá předpokládat poměrně velká potřeba praktického využití matematiky, se v posledních letech pohybují výrazně pod průměrem. Ani tam se výuce matematiky nedaří.
Celý text a celou analýzu Oldřicha Botlíka naleznete zde
7 komentářů:
"místo zavádění povinné matematiky, bychom se měli snažit o udržení meziroční srovnatelnosti testů a předvídatelnost státní maturity, říká v druhém textu věnovaném analýze dat ze státních maturit Tomáš Feřtek."
Co k tomu dodat. Na jednu stranu kritizují kvalitu maturitních testů a na druhou stranu chtějí zachovat současný stav. Chtějí strovnatelnost, když maturuje z matematiky malé procento maturantů. Tedy absolutně zbytečně. Srovnávají nesrovnatelné.
Jasně se odkopávají a ukazují, že jim nejde o kvalitní maturitní zkoušky, ale o jejich zruššení. Proč na tom mají zájem majitelé testovacích agentur, to si musí každý domyslet sám.
Čas je endogenní proměnná, která pochopitelně má zásadní vliv na výsledky. Ovšem nikoliv pouze u maturity, ale v celém profesním životě. Schopnost řešit problémy je spjatá se schopností je řešit v nějakém časovém rámci. Dnes se mnozí (většinou nevzdělaní) snaží navodit pocit, že vlastně není třeba umět nic, že vše si člověk vygůglí. Jenže tam přesně hraje roli ten čas. Když přijdu na schůzku s obchodním partnerem a mám s ním hovořit anglicky, tak mi nepomůže, že si každou jeho větu budu hodinu luštit na internetu, abych pak další hodinu produkoval odpověď. A stejně tak když budu mít udělat nějakou analýzu, tak se nemohu všechno teprve začít učit, počínaje násobením přirozených čísel. Od toho, abych úlohu vyřešil v čase, v níž ji je schopna vyřešit většina populace, mám právě těch 13 let studia, kde se mám naučit ty základy, na kterých mohu stavět, abych nemusel stavět všechno znovu a znovu od bagrování jámy, nebo objednání bagru. Ty základy, které mi umožní řešit problémy efektivně, tj. i v nejkratším možném čase.
Pokud chceme maturantům dát podstatně delší čas, pak bychom jim měli také konečně zadat nějaké komplexnější úlohy náročné na kreativnější myšlení. Jen se obávám, že to dopadne s tou úspěšností ještě podstatně hůře.
"Ty základy, které mi umožní řešit problémy efektivně, tj. i v nejkratším možném čase."
Pavel Doležel
Souhlas. Tady však narazíte na názory "největšího matematika", který zde přispívá. Ten Vám bude všemožně oponovat třeba tím, že je zbytečné umět řešit rovnice, protože žáci na to mají aplikaci. A samozřejmě další snůšku "inovací".
"...komplexnější úlohy náročné na kreativnější myšlení". Tady odhaduji neúspěšnost u státní maturity nad 50%. A to jsem optimista.
V nadpisu se píše něco ve smyslu, že maturanti mají mizerné znalosti. Nepředpokládám, že to je díky nekvalitní práci učitelů. Chyby hledejme v RVP a dotaci hodin matematiky v učebním plánu. S přidáním 15-20 minut k maturitnímu testu zřejmě nikdo protestovat nebude.
Když přijdu na schůzku s obchodním partnerem a mám s ním hovořit anglicky, tak mi nepomůže, že si každou jeho větu budu hodinu luštit na internetu, abych pak další hodinu produkoval odpověď. A stejně tak když budu mít udělat nějakou analýzu, tak se nemohu všechno teprve začít učit, počínaje násobením přirozených čísel.
Ano.
Mám známou, její sestra je lékařka. Pracuje v zahraničí u záchranky. Její schopnost řešit problémy rychle (mj. proto, že zatímco kolegové teprve hledají dávkování léčiv, ona to sází zpaměti) je tam velmi ceněna.
Každý test musí mít nějaký časový limit.
Můžeme se bavit o prodloužení limitu, ale pokud vím, tak EDUin, Scio a spol. jsou proti povinné maturitě z M jako takové, ne proti maturitě v tomto čase.
Samozřejmě, že mizerné znalosti matematiky.
Tak určitě. Vic casu by zakum urcite pomohlo. A treba v tenise, tam by se mohlo uznavat i to, kdyz hrac odehraje mic az po dvou dopadech....
Okomentovat