„Na transformaci se nemůžeme dívat jen tak, zda se podařilo zavést trh. Musíme se ptát, jaký ten kapitalismus máme a jaké byly náklady té změny. A všichni vidíme, že to Rakousko jsme nedohonili. Nepotřebujete měřit HDP. Stačí se podívat na první vlakové nádraží za hranicemi. To je pořád rozdíl třiceti let nebo i víc. Ony se totiž i ty státy těch třicet let vyvíjely, nečekaly na nás, až je dohoníme,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Antonie Doležalová.
 |
| Antonie Doležalová (fsv.cuni) |
Narážíte na to, že se tu zakořenila jakási nízkonákladová ekonomika, založená na subdodávkách pro zahraniční firmy?
Jeden z aspektů je to určitě. Podstatnější ale je, že jsme skočili k jakémusi oligarchickému kapitalismu, aniž bychom měli další nohy, na kterých můžeme pevně stát – občanskou společnost a nezávislou a efektivní soudní moc.
Při vší kritičnosti jsou výsledky české transformace lepší než v sousedních zemích. Svědčí o tom i údaj, že jsme v HDP na hlavu na 90 procentech průměru EU, zatímco v Polsku či Maďarsku je to méně.
Podléháte hodnocení všeho přes HDP. A nemůžeme se pořád srovnávat jen s postkomunistickými zeměmi. Podívejte se například na školství. Propadáme se ve všech žebříčcích, které celosvětově sledují jeho úroveň. Naše děti neumějí počítat ani kriticky číst. Jsou do budoucna levnou kořistí všech šiřitelů fám a přepisování historie. Nebo na úroveň korupce, na poměry při zakládání firem. Nemáme byty, nebo jsou za cenu, která je nad možnostmi většiny lidí.
Je to dáno jen transformací? Od pádu komunismu uplynulo již třicet let a bylo mnoho možností ke korekci.
Ekonomické politiky mají často nezamýšlené důsledky, které se projevují v dlouhých vlnách. Za tenhle poznatek byla udělena i Nobelova cena. Takže je to důsledek transformace, ale nejde všechno házet na Václava Klause. Nebyl tady snad sám. Koneckonců Václav Havel ho mohl odvolat. I jiní se mohli postavit proti tomu, že se neklade patřičný důraz na sociální otázky či budování občanské společnosti...
Antonie Doležalová (53) Vystudovala politickou ekonomii na VŠE a historii a filozofii na Univerzitě Karlově. Je docentkou v Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a Senior Member na Robinson College v Cambridgi. Zabývá se dějinami československého hospodářství a ekonomického myšlení.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
Oligarchický kapitalismus? Spíš pseudosocialismus. Čemu se diví, když v 89. si předali moc jedna komunistická skupina druhé.
Ostatní země podporují drobné podnikání, kdežto u nás jsou sdlouhodobě podporovány velké firmy. Po 30 letech se někdo probudil.
Co to má společného s dnešní další devastací školství?
" češi jsou národ........
husitský (jirásek)
socialistický (masaryk)
komunistický (nejedlý) "
československý socialismus byl pozoruhodný kompilát rakouského marxismu+italského korporativismu+českého národovectví a sovětslým soudruhím s jajich stepním tatarským "komunismem" jsme šli pěkně na nervy
Problém vidím v tom, že jsme před 30 lety vklouzli do období plně rozvinutého monopolního kapitalismu. Nadnárodní firmy si nás ve střední a východní Evropě rozkrájely jako koláč. Největším průšvihem byla kuponová privatizace. Evidentně na to doplácíme dodnes. proto nedohoníme Rakousko, Belgii,..ani za 100 let. Dividendy ve statisících odcházejí mimo ČR a nějak nám tady chybějí.
V. Klaus nás v 90. létech ČT trpělivě školil, že bnebudujeme kapitasmus, ale tržní ekonomiku. A to, ře hlavní je HDP, nám dnes říká i Tomáš Sedláček. Na otázku, jak se nám daří, odpovídá dobře - HDP roste.
Okomentovat