Zdeněk Hromádka: Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole – 4. část

pátek 28. února 2020 ·

Téma vědeckého myšlení zahajuji ve vyučování otázkou: „Co je to pravda“. Domnívám se, že tohle je jeden z možných způsobů, jak uvést problematiku vědecké metody, jelikož cílem vědy je přece předkládat co možná nejpravdivější obraz reality. V diskusi nás ovšem může zaskočit, jak mimořádně komplikované je pravdu nadefinovat...



Obvykle zařazuji téma vědeckého myšlení na začátek školního roku v úvodních hodinách fyziky, kterou vyučuji. Demonstrační experimenty ve fyzice se potom snažím prezentovat nejen jako názornou ukázku jevu, ale také jako empirický důkaz, který má podpořit teorii, kterou vyučuji. Řada témat k vědeckému myšlení (dotýkajících se samotné teorie nebo filozofie vědy) samozřejmě v mnohém překračuje možnosti práce s žáky druhého stupně základní školy. Některé důležité myšlenky a představy o vědě však naopak pokládám za velmi vhodné, aby se s nimi žáci seznámili. Jsou to zejména tyto body:

1. Věda nepředkládá „pravdu“, ale pouze teorie, které je možné na základě dalších výzkumů měnit nebo i vyvrátit.
2. Věda se může mýlit (a často se mýlí), ale má prostředky, jakými své omyly postupně opravuje.
3. Věda hledá pro své závěry přesvědčivé důkazy (proto se v rámci vědy provádí výzkumy, při kterých vědci testují své hypotézy pomocí pozorování, experimentů, měření apod.)

Závěr 

Vědecké myšlení jsem zařadil jako poslední téma svého pokusu zpracovat širokou problematiku kritického myšlení za základní škole. V závěru bych rád stručně v bodech shrnul oblasti, kde s kritickým myšlením pracuji v rámci vyučování na základní škole a které jsem vybral do svých článků (Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole, 1.–4. část):

1. Kritické myšlení jako specifická metoda vzdělávání vycházející z oblasti kognitivní psychologie a pedagogického konstruktivismu (v rámci běžné pedagogické praxe se může uplatnit například metoda E-U-R, nebo kritické čtení).

2. Schopnost orientace ve světě informačních médií a zejména způsobilost posoudit adekvátně pravdivost přijímaných informací (témata jako fakenews, dezinformace, trolling, propaganda, urban legends, hoax, apod.)

3. Překážky kritického myšlení, které nám kladou samotné přirozené tendence naší mysli (příspěvky kognitivní, popř. sociální psychologie jako: rozhodování se na základě emocí, popř. dělání intuitivních závěrů v situacích, kdy je vhodné použít tzv. pomalé myšlení; dopouštění se konfirmačních zkreslení při interpretaci reality, podléhání sleeper efektu, manipulaci nebo stereotypům).

4. Vědecké myšlení (vědecký skepticismus, budování lidského poznání, které se opírá o empirickou evidenci, formulování vědeckých hypotéz a jejich testování).


Celý text naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.