David Busta: Ke štěstí nestačí ekonomický růst, lidé musí cítit rovnost příležitostí a šancí. Ta se ale začíná vytrácet

„Máme nejméně lidí v extrémní chudobě, dožíváme se nejvyššího věku, jsme bohatší, než jsme kdy byli. Nějak takto obvykle začíná proslov ekonoma, jenž chce ukázat, že se má lidstvo díky ekonomickému růstu nejlépe v historii. A má pravdu. Přesto svět trpí epidemiemi depresí a úzkostí. Společnost je rozdělenější, posilují populisté a jako by se navzdory ekonomickému růstu vytrácelo štěstí a životní spokojenost,“ píše David Busta v eseji v Hospodářských novinách.

Busta mimo jiné píše: Potřebu změny akcentuje už řada mezinárodních institucí. Organizace spojených národů přijala v roce 2011 rezoluci, v níž zdůrazňuje, že kromě ekonomického růstu je důležité se zabývat spokojeností populace. Podobně apeluje na vlády jednotlivých států i OECD sdružující nejvyspělejší země světa nebo Mezinárodní organizace práce. Naposledy vyzvala islandská premiérka k tomu, aby se na spokojenost a štěstí kladl stejný důraz jako na ekonomický růst.

Štěstí měří pomocí takzvané Cantrilovy škály v rámci dotazníkového šetření. Respondent dostane za úkol představit si žebřík o deseti příčkách, kde spodní příčka je nejhorší možný život, jaký si dokáže představit, a horní příčka nejlepší možný život, jaký si pro sebe dokáže představit. Následně má svůj současný stav a stav, kde si myslí, že bude za pět let, umístit na některou z 10 příček tohoto žebříku. Průměr za celou populaci pak představuje index štěstí. Poslední data za rok 2019 ukazují, že nejšťastnější národ na světě jsou Finové, kdy jejich skóre činí 7,8. Nejnižší skóre kolem tří bodů mají válkou pošramocené země jako Jižní Súdán nebo Afghánistán.

Velmi dobře se umístilo Česko, skóre 6,9 mu stačilo na titul 20. nejšťastnější země na světě...

Ačkoliv si to vlivem popisovaného fungování lidské psychiky demonstrované experimentem s barevnými tečkami nemusí mnoho lidí myslet, Česko je pořád jednou z těch zemí, kde je výhrou se narodit. O to větší je ale potřeba dávat bedlivý pozor, aby se to nezměnilo. Nestačí hlídat jen růst ekonomiky nebo příjmové nerovnosti. Šťastná společnost potřebuje cítit především rovnost šancí a příležitostí. A ta tu začíná erodovat.


Celý text naleznete zde