Český rodič vidí své dítě na ekonomce, ale proč? Mí žáci mají dobrou práci, říká pedagog z učňáku

úterý 11. února 2020 ·

„Leckteří mí bývalí žáci mají větší plat než já. A v maturitním oboru máme spoustu studentů, kteří pokračují na vysokou školu. Před pár lety jsem měl třídu, ze které šla na výšku polovina. Zrovna nedávno jsem se s jedním z nich potkal, už má hotového bakaláře a pokračuje na inženýra. Mnozí rodiče se snaží děcka směřovat jinam, takové to „dáme ho na ekonomku, bude z něj manažer,“ to je dost rozšířené, ale nevím, zda to je dobrá strategie. Technické obory mají podle mě perspektivu a důstojnost. Trh ekonomických oborů je přesycený. Ale elektrikáři, huťaři, instalatéři – to chybí,“ říká Petr Várník, učitel odborných předmětů na Střední odborné škole Třineckých železáren v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.



V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Myslím, že dost rodičů se bojí toho, že učňáky (nyní tedy SOŠ) jsou nekvalitní školy. 

To se o naší škole říct nedá, máme nové dílny, do zařízení se investují desítky milionů.

Vybavení je jedna věc, ale pak jsou tu ještě vztahy ve třídě a kvalita pedagogů… V tomto ohledu učňovské školy nemají dobrou pověst. Chápu ale, že vy to logicky vidíte jinak, když tu učíte. 

Vím, co myslíte, ale podle mě to není dogma. Podle mě to na jiných školách, které vypadají uhlazeně, může být daleko horší. Kolegyně měla špatnou zkušenost na gymnáziu. My jsme dost pod dohledem, šikana se tu řeší velmi razantně a od okamžiku, kdy sem žáci přijdou. Nevím, jak to je na jiných školách. Toto je moje první práce a zůstal jsem tady. Nemám s čím srovnávat, ale podle mého se tu věnuje hodně pozornosti i vzdělávání učitelů. Proškolená je tady už pěkná řádka vyučujících. A spolupracujeme, já třeba tady s kolegyní z kabinetu, chodíme si na náslechy a velmi si pomáháme. 

Stalo se vám někdy, že třída šla proti vám? A jak jste to řešil? 

Stalo, ale nikdy to není celá třída, jsou to jednotlivci, myslím, že by se v rámci kolektivu dali nazvat „alfy“. Mají tendenci být lídrem. Pokud je to alfa, která má chuť se něco naučit, tak je to fajn. Ale když jsou to žáci, kteří mají záměr rozložit třídu a rozvrátit výuku, tak s tím si samotný učitel nemá šanci poradit. Takže jsme to řešili ve spolupráci se školní psycholožkou, s metodikem prevence. Dopracovali jsme se toho, že tihle žáci moc ve třídě ztratili a odešli. Tady se hned v prvním ročníku nastavují pevně daná pravidla hry. Nenechává se tu projít každý jen proto, abychom měli co nejvíc žáků. Střední škola je dobrovolná a mají tu studovat jen motivovaní žáci.


Celý text naleznete zde

38 komentářů:

Petr Portwyn řekl(a)...
11. února 2020 v 9:22  

Teda vyslovit na webu eduínů, že existují žáci, kteří chtějí rozložit výuku, to si pán dovolil dost.

Ten rozhovor působí velmi příčetně.

mirek vaněk řekl(a)...
11. února 2020 v 10:16  

Pán popsal realitu. To se dnes nenosí. Dnes se vytváří roblémy kde nejsou, aby se skryly ty skutečné. Plný souhlas.

Milan Keršláger řekl(a)...
11. února 2020 v 12:44  

Na učební obor by měl být žák manuálně zručný, ale na ZŠ dílny moc nejsou (spíš jen výtvarky), takže žák nemá jak zjistit, jak na tom se zručností je. Kdyby učiliště dělaly nějaké aktivity pro ZŠ, mohlo by se to změnit. Ale nakonec stejně na elektrikáře prší, zatímco THP sedí v "teple".

Dotace na žáka bývala (a zřejmě stále je) na učebních oborech vyšší, než ekonomka nebo SŠ, což se může projevit na vybavení školy.

laimes řekl(a)...
11. února 2020 v 14:23  

pouze 15% absolventů pracuje/podniká v oboru

Nicka Pytlik řekl(a)...
11. února 2020 v 14:27  

Na učební obor se má hlásit především žák inteligentní a pracovitý.
Líná trdla gymnázium vstřebá a přepošle na všelijaká lehce dovednostní véeš studia.

Milan Keršláger řekl(a)...
11. února 2020 v 15:13  

@Nicka Pytlík: Od roku 1989 se podstatně rozšířil počet lidí ve službách, takže úbytek na učilištích je v pořádku. Navíc - pokud opravdu chceme být více než montovna, nejsou učiliště tím pravým místem, kam by se mělo chodit studovat v hojném počtu.

Petr Portwyn řekl(a)...
11. února 2020 v 15:15  

Pan Keršláger
Teď snad mají na základky přijít nějaké peníze na polytechnickou výchovu, tak třeba se někdo inspiruje...
Já zkusil na gymplu ve fyzice dělat měření podle Krynického, a na některých klucích bylo vidět, jak by jim svědčila průmka... Vyloženě je to bavil šroubovák a kladivo.

Nicka Pytlik řekl(a)...
11. února 2020 v 18:18  

se podstatně rozšířil počet lidí ve službách, takže úbytek na učilištích

Takže prodavači, kadeřníci, číšníci, kuchaři, cukráři, aranžéři, krejčí, kominíci, klíčníci...
se vyučí pro montovny? To pytlici nevěděli.
Narazit na trdloidního prodavače nebo číšníka je žúžoidní zážitek..

Ivo Mádr řekl(a)...
11. února 2020 v 20:27  

A ta zpropadená průmyslová revoluce 4.0. Digitalizace, robotizace, umělá inteligence, ....v době globalizace. Asi bude po chytrých absolventech technických oborů docela slušná poptávka. Zato o absolventech některých pseudooborů ze SŠ a VŠ bude mimořádný nezájem. Jistá obecně prospěšná společnost a někteří "odborníci a experti na všechno" sice mají jiný názor, ale pokrok zastavit nelze.

Milan Keršláger řekl(a)...
11. února 2020 v 21:40  

V ČR ubývá řemeslníků, mladí nestačí nahrazovat důchodce (klikni pro celý článek).

Nezájem je například o učební obor zedník, protože zedničí Ukrajinci (často proto, že nemají v ČR uznané vzdělání, protože jsme majoritně nevděční xenofobové).

Lenka Pokorná řekl(a)...
11. února 2020 v 22:38  

A není to náhodou naopak? Ukrajinci zedničí, protože je nezájem o učební obor zedník? A četl jste pane Keršlágere vůbec ten článek, ve kterém jsou důvody tohoto jevu popsány, přičemž hlavní je obsažen už v nadpisu?

krtek řekl(a)...
12. února 2020 v 7:11  

Ale no tak, pane Keršlágere:
"Statistici ale upozorňují, že úbytek absolventů souvisí zejména s demografickým vývojem." To je v tom článku, co na něj odkazujete.
Máme tržní hospodářství, takže lidé z pohraničí jezdí za nízké platy pracovat do Německa a k nám jezdí na fyzicky náročné práce lidé z Ukrajiny. Bohužel tak to bylo i před sto lety (Cirkus Humberto), tak je to i dnes.
Ale máte zase pravdu, že do montovny žádný ten učňák nepotřebujete. Stačí cokoliv, na páse Vás zaučí. Ale kdybyste tam chtěl být mistrem, buď musíte rychle prokázat schopnosti (k čemuž by ten výuční list mohl prospět). Lidé v řemeslných profesích s výučákem buď pracují na sebe (kominíci, studnaři, truhláři, tesaři) nebo mistrují na stavbách či v továrnách. A pod nimi pracují ti, co s bídou dali maturitu. To poslední už je jen můj dojem, to ostatní jsou osobní zkušenosti lidí s výučním listem kolem mne.

Milan Keršláger řekl(a)...
12. února 2020 v 7:23  

Paní Pokorná, četl jsem. A všiml jsem si, že pán z rozhovoru neustále zaměňuje kvalitu školy (výuky) za kvalitu vybavení školy (dotace na učně je nejvyšší z gymnazista/SŠ, snad jen kromě uměleckých SŠ škol).

Soused doktor-Ukrajinec začínal v ČR jako zedník, protože to je nekvalifikovaná práce, kterou může dělat "každý" a z běžných učňovských zaměstnání je nejvíce vystavena nepřízni počasí, je to manuálně a fyzicky náročná práce. Proto ji nikdo nechce dělat, proto ji dělají východní dělníci, proto je špatně honorovaná, a proto ji žáci už tuplem nechtějí studovat.

Od sousedů-Ukrajinců vím, jak hnusně se k takovým lidem v ČR chováme. Je to otřesné a slovo xenofobie na běžné, úřední i vládní úrovni jen málo popisuje českou bezcharakternost.

Milan Keršláger řekl(a)...
12. února 2020 v 7:32  

Pane krtek, kdyby to bylo demografickým vývojem, pak by na učňovské školství chodilo poměrně k populaci stejně studentů, jako před rokem 1989. Zbytek jsem popsal v příspěvcích.

Nedostatek kvalifikovaných dělnických profesí nezajistíte tím, že nařídíte chodit žákům na učiliště. Na učiliště, kde je často pracovní morálka a zájem o studium sprosté slovo, protože s těmi dětmi nikdo nepracuje už od ZŠ a jejich zájmem je si jen odchodit povinnou školní docházku.

krtek řekl(a)...
12. února 2020 v 9:48  

Když se řekne A, musí se říct i B, C, D, až Z.
Počet dětí klesá, počet míst na všech školách ne. Tudíž při demografickém poklesu je najednou více míst pro děti, které by skončili nebo začali na učilišti, na středních odborných školách. Diskutujeme pod článkem o škole, kde se dbá o studium a pracovní morálku. A Vy tu píšete, že na učilišti je často pracovní morálka a zájem o studium sprosté slovo. Na mnoha středních odborných školách také. V tom to také není. Je to více v kultu maturity, v kultu papíru a klidného teplého místa v kanceláři. Skoro mi to až připomíná Žákovo Konec starých časů, kdy Honzales začal pracovat rukama a byl najednou oslavován jako úderník.

Lenka Pokorná řekl(a)...
12. února 2020 v 19:03  

Ono s tím demografickým vývojem souvisí obě věci.

Do důchodu odcházejí ročníky 160 ticícové a na pracovním trhu je nahrazují ročníky 90 tisícové, na střední školy normované pro ročníky 130 tisícové nastupují ročníky 90 tisícové a na maturitní obor se dostane, kdo chce, tudíž nemůže být počet učňů a vyučenců, automechaniky počínaje a kuchaři konče, dostatek ani náhodou.

Milan Keršláger řekl(a)...
12. února 2020 v 21:56  

Ano, pane Krtek. Kdyby to bylo demografickým vývojem, nedošlo by po roce 1989 k otočení poměru SŠ/učiliště (gymnázia zůstala na stejném). A proto, jak jste psal, je to něčím jiným.

Hlavní je přechod od ekonomiky průmyslové k ekonomice služeb. Zatímco zedník nemůže jít dělat ekonoma, může ekonom snadno dělat zedníka... takže to zase takový problém není. Problém jsou kouzla s hodnocením, inkluzí a to, že osnovy se drží stále té ekonomiky před rokem 1989 (jak už jsem psal - například tehdy musel skoro každý SŠ počítat všechno pro svoji práci ručně, což dneska už nedělá nikdo, maximálně to do něčeho zadává).

Čili dneska již jsou potřeba úplně jiné dovednosti, což si školství nechce přiznat.

Petr Portwyn řekl(a)...
13. února 2020 v 7:57  

Ekonom sice může jít dělat zedníka, ale nejde.
Přitom pokud by dělal na sebe, měl by dost slušný příjem... víc než ten ekonom, případně absolvent oborů "veřejná zpráva" a podobných, kterými by mohli dláždit. Za pár let, až extrudované ročníky VŠ s inteligencí kolem průměru i pod ním půjdou do praxe, uvidíme.

Jenže mladí obvykle nejsou zvyklí dělat rukama, ani k tomu nebyli vychováni.
No a taky to není in a kůl, kdekdo se vidí jako managor nebo jůťůberák, protože se jim vykládá, jak jsou všichni super tvůrčí, když jim reformisti matlají sladké tekutiny kol úst. Nejsou, protože tvořivost je talentová záležitost a prostě každý naděleno nemá, a manažera prostě nemůže dělat třetina populace. Tudíž skončí někde v kanclu nebo rozvážejí pizzu, případně někomu telefonují a nabízejí zboží.
A ti, co na řemeslo jdou, to je pohled k pláči. Nechal jsem si opravit koupelnu a nikdy více, příště si i ty kachličky udělám sám. Už takhle si dělám kdeco. Kdyby zlomek toho úsilí, co vložili do tetování a náušnic, dali do práce, to by byla věc...

Oni ti Ukrajinci tu nejsou kvůli nějaké české xenofobii, ale proto, že nemá kdo dělat. Jinak je sem nepustíme a vykopeme si to xenofobně sami.

Petr Portwyn řekl(a)...
13. února 2020 v 8:01  

Já kdysi uvažoval o tom, že nakoupím mašiny a půjdu dělat sbytové úpravy... pak mi nabídli lepší místo, tak si hraju jen doma a v kabinetě. Ale i kdybychom to já a mně podobně podobní udělali, za 15, 20 let skončíme... a pak?

Lenka Pokorná řekl(a)...
13. února 2020 v 10:24  

"Kdyby to bylo demografickým vývojem, nedošlo by po roce 1989 k otočení poměru SŠ/učiliště (gymnázia zůstala na stejném). A proto, jak jste psal, je to něčím jiným."

Ale on ten otočený poměr SŠ s maturitou/učiliště samozřejmě s demografickým vývojem souvisí.

Již jsem uvedla, že naše střední školy jsou normované na počet minimálně 120 tisíc žáků v jednom ročníku. V současné době se pohybují na SŠ žáci z ročníků o 30 tisíc slabších. Důsledek je naprosto zřejmý. Protože na gymnázia a na průmyslovky je přijímán v podstatě stále stejný počet žáků, zůstává na ostatních SOŠ a SOU s maturitou tolik volných míst, že berou i žáky, kteří by dříve mířili na učební obor. A máte, pane Keršlágere ono otočení na světě. Maturitu pak mají i žáci, kterým by rozhodně bylo lépe, kdyby si udělali výuční list. A dalším důsledkem je, že podstaná část z vyučených je v praxi nepoužitelná.

Milan Keršláger řekl(a)...
13. února 2020 v 10:56  

Jenže vyučení se hodí leda tak na montážní linku. Pokud chcete uspět v současném světě, potřebujete více, potřebujete více SŠ i více VŠ (služby, počítače, měkké dovednosti, věci už se tolik neopravují). Takže nabídnout více míst na SŠ bylo správné a nedá se to udělat jinak, než na úkor učilišť. Vlastně není na co nadávat, měli bychom se přizpůsobit a chápat negativní jevy.

Milan Keršláger řekl(a)...
13. února 2020 v 11:49  

@Petr Portwyn: Z tisku znám docela dost vzdělaných lidí (třeba VŠ), kteří šli do řemesla - cukráři, truhláři, (umělečtí) kováři a podobně. Někteří jsou i v mém okolí. Neměl bych proto strach, že nebudou žádní řemeslníci. Jen nebudou dělat za 100 Kč/hod.

Lenka Pokorná řekl(a)...
13. února 2020 v 12:59  

"Jenže vyučení se hodí leda tak na montážní linku."

Ano, současní vyučení jistě, oni jsou to totiž žáci, jejichž intelekt jim umožnil absolvovat jen praktickou školu nebo základku s odřenýma ušima, a z těch skutečně šikovné automechaniky a řemeslníky neuděláte. Kdyby na učební obory chodili i inteligentní lidé, jako tomu bylo dříve, určitě by ve svém oboru použitelní byli.


"Pokud chcete uspět v současném světě, potřebujete více, potřebujete více SŠ i více VŠ (služby, počítače, měkké dovednosti, věci už se tolik neopravují)."

Pane Keršlágere, mohl byste mi prosím vysvětlit, k čemu bude dobrá čtyřkaři od vrchu až dolů ze základky maturita, když v podstatě neumí ani číst, ani psát a ani slušně počítat, a tudíž se není schopen živit v oborech, které maturitu vyžadují? No a bohužel neumí ani nic praktického, což by se mu na učebním oboru nestalo.

Petr Portwyn řekl(a)...
13. února 2020 v 13:28  

Pan Keršláger
Stovku na hodinu, to by se mi řemeslník vysmál.
Znáte Podkrkonoší, předpokládám. Na Semilsku je problém sehnat někoho, kdo Vám tu opravu udělá i za slušný peníze. Jasně, kdybych chtěl rekonstrukci baráku za milion, to by vzali. Já chtěl jen vykachlíčkovat koupelnu a předělat odpady.

Když jsme u toho dělání rukama: nejsou zubaři. Od nás nejblíž v Liberci nebo v Hradci, obojí přes hodinu busem. Dcera shání někoho rok a půl. A zubaři fakt nejsou špatně placení... Jenže trhat zuby se nikomu nechce, radši dělají dentální hygienu.
Pan Šmucler na kameru lhal, že každý má zubaře do 15 minut cesty. Hlavně že museli kvůli politice vyhodit dva Rusy, s kterými byli pacienti spokojení...

Milan Keršláger řekl(a)...
13. února 2020 v 20:54  

Pam Šmucler nyní 10x zvýšil povinný příspěvek do jeho komory pro zubaře-důchodce, čím efektivně dále snížil počet dostupných zubařů ve vašem okolí. Ale také zvýšil hodnotu těch stávajících, takže - připravte se platit. A ano - bude líp...

laimes řekl(a)...
14. února 2020 v 3:30  

STALI JSME SE MALOU ČÍNOU ZA KRUŠNÝMI HORAMI MONTOVNOU
vyskytla se dva problémy 1/nedostatek prac sil do montoven a nízká efektivita,kde tedy vzít dostatek prac síly,která aby byla efektivní musí porušit zákony eu,a zde vznikla výjimka z eu práva zvaná režim ukrajina,postavená ne činnosti ukro prac agentur dovážející zde prac sílu,která pracuje 12-16 hodin denně, 6-7 dní v týdnu,platící či neplatící daně a pojištění,v případě zjištění porušení zákona není odpovědnost na zdejší fabrice se sídlem v plzni.kde pracují. ale na agentuře se sídlem ve lvově,pro naše orgány nedostupné,z desetitisíců ukrajinců máme zde statisíce a češi jsou vytlačováni na okraj trhu páce,nepracují u hlavních výrobců ale u jejich malých subdodavatelů, často nelegálně,naše oficiální čísla zaměstnanosti jsou skvělá

laimes řekl(a)...
14. února 2020 v 3:39  

p.s. k ukrajinskému zubaři,i u nás na maloměstě již jednoho máme,pracuje soukromě mimo pojišťovny,jen když překročíš prách ordinace je to za 350kč,objednání stojí 120,nejlevnější je vytrhnutí zubu za 1500,zaplombování zubu 2000-2500kč,čekárna plná,objednává se min 2 měsíce dopředu...............naštěstí byla po letech obnovena pohotovost o sobotách a nedělích,takže za 90kč tam zub vytrhnou a je po problému....

laimes řekl(a)...
14. února 2020 v 3:57  

řemeslníky znám dva: souseda (plyn kotle) a zeťáka (pračky),oba své živnosti zdědili,oba mohou tvrdit že řemeslo má zlaté dno,oba mají prodloužené víkendy a nepřetrhnou se,jsou totiž monopolisté,v táto části okresu mají 3-4 konkurenty se kterými si podělily trh,což znamená oficiální zastoupení výrobců a podělení státních akcí (výběr řízení) jako např dotace na kotly......tu výměnu kotle vám musí provést ten autorizovaný řemeslník

laimes řekl(a)...
14. února 2020 v 4:00  

p.s. soused je vzděláním průmyslovák a zeťák má "baňu"

Petr Portwyn řekl(a)...
14. února 2020 v 7:35  

Pan Keršláger
No pokud zubař není, tak už je celkem jedno, kolik stojí. Pak se někdo diví, že lidi nadávají na režim... Poslední větu nechápu, ANO jsem sice nevolil, ale tohle s nimi nesouvisí. Šmucler je jinde.
Mluvím o tom, že se lidem obecně nechce dělat rukama.

Pan Laimes
Na tom Semilsku by lidi brali i ty drahé služby, jen kdyby nějaké byly.

Milan Keršláger řekl(a)...
14. února 2020 v 8:50  

Šmucler (Zubařská komora) může dělat jen to, co mu vláda (sněmovna) dovolí. Pokud ve sněmovně panuje shoda, že je to v pořádku, pak máme co ANO chce a co si zasloužíme.


Pokud vláda (Ministerstvo školství) dlouhodobě kašle na rozšíření oboru stomatolog, pak zubaře mít nebudeme nikdy. Resp. budeme, ale málo a za hodně peněz. To samé platí o lékařích, kteří odcházejí na západ (a z východu přicházejí dělníci, které nechceme do společnosti přijímat).

Pokud nepřijmeme migraci jako příležitost, ale budeme jí strašit lidi a vyvolávat nenávist, nikam se nedostaneme (viz nedostatek zubařů, řemeslníků, blížící se důchodový problém atd).

Petr Portwyn řekl(a)...
15. února 2020 v 12:12  

Já fakt nechci psát o politice. Ono to totiž nesouvisí s tím, kdo je aktuálně u moci. Tahat do všeho "ideová hlediska" je zbytečné.

A "xenofobní" Češi byli s těmi dvěma Rusy (ano, Rusy, nikoli Ukrajinci) spokojení.

Milan Keršláger řekl(a)...
15. února 2020 v 18:30  

Právě tady u nás ukončil studium Rus, jehož rodiče 5 měsíců marně čekali na prodloužení pracovního víza (museli odjet, on zde zůstal a dále studoval). Slušní, platící, mluvící. Je to bohužel politika, problém současné politiky, protože ta určuje směr.

Tajný Učitel řekl(a)...
15. února 2020 v 19:17  

V jednom malebném městečku pře časem zoufale hledali zubaře, až dva přišli z Ukrajiny, kvalifikovaní, s praxí, chvíli dělali, vše v cajku, pak museli na zkoušku z čj, kterou neudělali a tak sbalili čemodány a hybaj zpátky. 7 tisíc nebo kolik obyvatel se nyní vyráží zuby bruslí a šutrem jak Tom Hanks v Trosečníkovi. Sláva úřednictvu a zubařské komoře dva krát.

Petr Portwyn řekl(a)...
15. února 2020 v 20:40  

Pan Keršláger
Ano, politické tlaky u těch Rusů byly - ale trochu z jiné strany. Rozhodně ne od "českých xenofobů". Spíš od těch, co si do Čechů rádi kopnou a sami se vidí lepší.

Abych se vrátil k tématu.
Ptal jsem se na ty řemeslníky známých. Vesměs mají stejnou zkušenost: na běžnou údržbu je řemeslníků stále méně, a pokud jsou, nepracují kvalitně. Ani za slušné peníze ne.

Milan Keršláger řekl(a)...
15. února 2020 v 20:53  

Tady nejde o mezinárodní politiku, ale o to, jak ANO+ČSSD nastavují chování státu pro (NE)vstřícnost pro cizince, což se od roku 2013 (vstup ANO do národní politiky) proměňuje jen a jen k horšímu (i přes občasné proklamace AB o vstřícnosti proložené zemitou xenofobií).

Petr Portwyn řekl(a)...
15. února 2020 v 21:44  

A myslíte, že za dřívějších vlád to bylo jinak?

Milan Keršláger řekl(a)...
15. února 2020 v 22:10  

Vzhledem k tomu, že mám ze svého okolí jednoznačné příběhy z první ruky, tak ano.
Též sleduji dění, čtu noviny, dívám se a čtu rozhovory, takže vím o čem mluvím.

Nejsmutnější pohled je na agenturní zaměstnance - cizince, kteří tady pracují, rádi by se usadili, ale agentura sídlící v Polsku (nebo jinde) je okrádá, jejich daně odcházejí do toho Polska, oni občanství u nás nedostanou a nakonec potupně odejdou.

Až začne do 10 let rychle klesat reálný důchod, budeme nadávat, ale bude pozdě.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.