Problémy vysokých škol se prohlubují, říká Daniel Münich

Vysoké školy v Česku trpí nedostatkem peněz, obrovským podílem neúspěšných studentů, nerovným přístupem ke vzdělání a řadou dalších problémů, které se navíc v posledních letech prohlubují. Podle ekonoma a experta na vzdělání Daniela Münicha na to doplácí celá česká společnost i ekonomika. A světlo na konci tunelu bohužel stále není vidět. Rozhovor přináší týdeník Ekonom.

Daniel Münich (cerge-ei.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co je tedy největším problémem českého vysokého školství? 

V podstatě bych vám mohl přečíst to, co jsme před deseti lety napsali do Bílé knihy terciárního vzdělávání, která měla říct, jakým směrem by se mělo české vysoké školství ubírat. Mezi největší bolesti patří mimo jiné výrazné podfinancování škol, nízký podíl populace s vysokoškolským vzděláním, vysoká míra neukončování studia, nízká ekonomická zainteresovanost škol na kvalitě vzdělání a také velké nerovnosti v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání. Opomíjené je rovněž celoživotní vzdělávání. Když pracujete v nějakém technickém oboru, v němž se znalosti pohybují rychle kupředu, potřebujete čas od času doplnit své vzdělání. Hodilo by se vám třeba absolvovat na vysoké škole nějaký kurz. Jenže to u nás nejde, školy tuhle možnost neposkytují, nejsou k tomu ani motivovány, dostanou od státu zaplaceno jen za studenta, který se věnuje standardnímu studiu. Těch potíží je opravdu hodně. A co je smutné, za těch deset let se většina problémů ještě prohloubila.

Proč vlády v Česku věnují školství tak malou pozornost, když je známo, že jeho kvalita má velký vliv na ekonomický rozvoj země? 

Zrovna před pár dny jsem prezentoval výsledky naší studie o vazbě mezi kvalitou vzdělávání a dlouhodobým růstem HDP. Ty potenciální výnosy kvalitního vzdělávacího systému jsou obrovské. Nevýhoda ale je, že u ekonomiky se pozitivní efekty začnou projevovat až za třicet let, přičemž výrazný dopad to má teprve za padesát až osmdesát let. A tak daleko do budoucnosti bohužel česká většinová společnost nehledí a politickou reprezentaci netlačí k odpovědnému chování. V tomto ohledu vždy zdůrazňuji, že politici těžko začnou dělat něco sami od sebe. Musí tu být nejprve dostatečně silná společenská poptávka po lepším školství. Teprve potom můžeme čekat, že se toho politici chopí.


Celý rozhovor naleznete zde