„Já bych řekla, že se Česká republika nevymyká běžným evropským zemím. Je těžké to srovnávat celoevropsky, ale v sociální oblasti jsou systémové věci, které zhoršují postavení lidí v Česku. To, že není zákon o sociálním bydlení, dopadá na řadu příslušníků chudší populace a dopadá to velmi nepříznivě nejenom na Romy. A teď je bydlení už otázka i středních vrstev,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně končící ombudsmanka Anna Šabatová..
 |
| Anna Šabatová (ochrance.cz) |
O chudých se nyní hodně mluví, ať už to jsou exekuce, nebo dostupné bydlení.
To, co stát dopustil v oblasti exekucí a bydlení, je velký problém. Ale nejde to jenom za současnou vládou, jde to i za těmi předcházejícími. A takové věci se pak těžko napravují.
Nedávno jste prohlásila, že Česku chybí i zákon, který by zakázal fackování dětí.
Fackování dětí je tradičně hluboce kulturně podmíněné, ale postupně se s tím státy vypořádávají. Český zákon má formulaci ve smyslu, že nemáte trestat dítě nedůstojným způsobem nebo způsobem, který by mu mohl způsobit bolest. A teď je samozřejmě otázka, jak se to interpretuje. Můžete to vykládat tak, že každá facka je porušení zákona, a protože to může být přestupek podle zákona o sociálně právní ochraně, tak by to mělo být sankcionováno. V praxi však takhle zákon nefunguje.
Kdysi bylo ve společnosti normální řezat děti řemenem. Kdyby to udělal někdo dnes, tak by to bylo chápáno jako trestný čin. Společnost se vyvíjí, ale pořád se fackování dětí bere jako nějaká norma. Ještě před zhruba deseti lety 80 procent dětí ve výzkumu řeklo, že se setkalo s fyzickým trestáním.
Tak jak to je, je dítě majetek? Není, že? Je to samostatná bytost. Kulturně to ale pořád takhle nevidíme, přestože bití dnes už právo při nějaké striktní interpretaci neumožňuje.
Celý rozhovor naleznete zde
2 komentářů:
A žák může fackovat učitele?
My se tady prosím, fackujeme.
Okomentovat