Ivana Svobodová: Děti bez budoucnosti. Zpráva z míst, kde školy neumějí žáky dovést do deváté třídy

pondělí 3. února 2020 ·

Ústecký kraj právě zpracovává analýzu, kterou si nechal udělat, a z ní plyne zjištění, že učitelé sami sebe vidí jako nedostatečně profesně připravené pracovat s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a dětmi sociálně vyloučenými a volají po odborné podpoře z poraden či od asistentů, které se jim nedostává. „Rámcově u poloviny oslovených pedagogů lze sledovat prosegregační tendence,“ píše se v analýze, která to chování dál popisuje: když se dítě nevejde do průměru, jsou učitelé rádi, když je přesunuto do speciálních tříd či škol, odchylku od průměru nepovažují za „příležitost ke kvalitnější výuce“, která zohlední osobnost dítěte a nebude mít na všechny děti ve stejnou chvíli úplně stejné požadavky. Reportáž přináší týdeník Respekt.



Ředitelka základní školy na litvínovském sídlišti Janov Miroslava Holubová se také domnívá, že „propadlíci“ mohou za své předčasně zpackané životy děkovat rodičům. „Většinou je to proto, že rodiče nedali souhlas s přeřazením do speciální třídy nebo školy,“ říká Holubová, která vede školu na litvínovském sídlišti Janov.

Její pohled - a není v tom sama, tak uvažuje většina oslovených ředitelů v problémových lokalitách - jde zcela proti duchu, který se před pár lety Česko pokusilo nastoupit: proti inkluzi. Neboli náhledu, že je ve výsledku pro všechny výhodné, když děti odchylující se od průměru, s poruchami pozornosti a pomaleji vzdělavatelné, chodí spolu s ostatními do běžných tříd a nejsou vyčleněny do pomalejšího režimu.

„Je pravda, že ty děti, které dnes propadají sítem, často kapacitu pro vzdělání mají, jen je doma nikdo k učení a chození do školy netlačí. Je to věc rodin,“ vysvětluje ředitelka Holubová. Ve funkci je už 21 let, před 15 lety měla školu se šesti sty dětmi a převážně z většinové části společnosti, ale, jak vzpomíná, když se začalo stupňovat napětí mezi zdejší většinou a menšinou, „bílí“ se ze sídliště začali odstěhovávat nebo vozit děti do jiných škol, a Romové naopak přicházeli - a tak tu teď učí 363 dětí v naprosto romské škole.

„Škola je k dětem vstřícná ažaž, když nechodí dítě do školy, voláme si rodiče, když to nepomůže, až pak to hlásíme úřadu. Máme kariérní poradenství, a stejně si tu přihlášku do učení pak mnohdy nedají,“ říká ředitelka. „Oni svou budoucnost vidí v tom, že stejně budou mít peníze, budou brát dávky, nic jiného nechtějí. A přitom na druhém stupni už jsou ve věku, kdy si můžou sami uvědomit, že se mají chtít ze situace svých rodin vymanit.“

Před školou v Janově čeká na kamarádku čtvrťačka Karolína. Jednou, jak říká, by chtěla být knihovnicí - nemá ale žádnou knížku. „Tatínek mi ji neslíbil, když jsem se ptala, asi kvůli penězům, tak si čtu pořád jen v čítance, čtení mě moc baví,“ říká dívka.


Celý text naleznete v týdeníku Respekt

5 komentářů:

Jiří Klabal řekl(a)...
3. února 2020 12:25  

ANO, :-) samozřejmě je třeba pořádně zdůraznit, že ŠKOLY NEUMĚJÍ dovést žáky.

E.Kocourek řekl(a)...
3. února 2020 12:48  

je ve výsledku pro všechny výhodné

Kterak se měří ten výsledek a kterak se pozná, co je výhodnější?
Elementární, drahý Watsone! Výsledek se neměří a "výhodnější" podle inkluzionistů je totéž co podle normálních lidí "nefunkční". ////

děti odchylující se od průměru = nesmysl! Od průměru se odchyluje 90 procent žáků
s poruchami pozornosti = nevychované
pomaleji vzdělavatelné = nevzdělavatelné
chodí spolu s ostatními do běžných tříd - aby tam likvidovaly vyučování. ////

Lenka Pokorná řekl(a)...
3. února 2020 13:05  

"Její pohled - a není v tom sama, tak uvažuje většina oslovených ředitelů v problémových lokalitách - jde zcela proti duchu, který se před pár lety Česko pokusilo nastoupit: proti inkluzi. Neboli náhledu, že je ve výsledku pro všechny výhodné, když děti odchylující se od průměru, s poruchami pozornosti a pomaleji vzdělavatelné, chodí spolu s ostatními do běžných tříd a nejsou vyčleněny do pomalejšího režimu."

Ano i já půjdu proti duchu, proti duchu něčeho, co je bez ducha. Pominu ve své úvaze děti, které školu nezvládají, protože do ní prakticky nechodí, a vyjádřím se k hraničním dětem, tzn. k dětem, které mají IQ kolem 70. Tyto děti v současnosti většinou nedostanou přiznanou diagnózu LMP a nemohou být přeřazeny do školy podle paragrafu 16 odst. 9. Zůstávají v běžných školách, kde ale díky nepřiznání LMP nemohou mít snížené výstupy a ani jim mnohdy PPP nepřidělí asistenta. Jenže tyto děti jsou v matematice schopné zvládat učivo matematiky do úrovně sedmé třídy (základy zlomků, úměrnosti, procenta). Učivo osmé třídy už nezvládají. Mocniny, Pythagorova věta, výrazy s proměnnou, rovnice a slovní úlohy řešené rovnicemi jsou pro ně už přes závit. Obdobné problémy mají i v jiných předmětech, např. chemie je pro ně natolik abstraktní záležitost, že je úplně zbytečné je tímto učivem trápit. A jestli má někdo pocit, že je pro takovéto děti schůdná výuka dějepisu, ať si to jde zkusit. Dějepis je pro děti bez schopnosti abstrakce horší než fyzika. Dříve tyto děti dvakrát propadly (jednou na prvním stupni a jednou na stupni druhém) a skončily právě u učiva sedmého ročníku. Mělo to svou logiku, a to i z toho důvodu, že pokud hrozilo druhé propadnutí už na prvním stupni, bylo takovému dítěti lépe v praktické škole. Ale dnes si myslíme, že je lépe "pomalejší" žáky, jak jsou v článku kulantně nazváni, dotáhnout až do devítky, která je pro ně obsahem učiva nezvladatelná. A když si potom promluvíte s učiteli na učebních oborech, řeknou vám, že jsou u nich na tom lépe děti z praktických škol a děti, které vyjdou ze sedmičky, které mají vše pořádně procvičené a mají utvrzené základy a které jsou navíc pracovitější, než děti, které k nim přijdou s absolvovanou devítkou a které už dva roky ve škole pořádně nic nedělají, protože probíranému učivu vůbec nerozumí. A doufám, že se tady nedočkám argumentů, že s nimi tedy máme dělat to základní učivo. To za prvé nemůžeme, protože nemají snížené výstupy, a za druhé často nemají asistenta, kterého potřebují i k těm základům. A je-li učitel na dalších až třicet dětí ve třídě sám, je rád, že se stihne věnovat těm, se kterými probírá úplně jiné učivo a mezi nimiž je vždy několik těch, kteří ho zvládají s obtížemi. A když je takovýto žák ještě navíc problémový i chováním, mají učitelé i ostatní žáci o zábavu věru postaráno.

Takže bych byla ráda, kdybychom znovu a zase nevylévali s vaničkou dítě, a nepoškozovali hraniční děti nepřiměřenými nároky´ve jménu toho, že všichni musí být v devítce. Proč?

Pavel Doležel řekl(a)...
3. února 2020 21:44  

Přesně. Tady nás máš a dělej. To je to dědictví (nikoliv děditství tajnej) socialistického uvažování. Něco neumím - může za to škola. Jsem nemocnej - může za to zdravotnictví. Jak říká můj bratr - pacient je prostorově výrazný, chlastá, hulí, žere tuky, nehýbe se, ale přijde do ambulance, rozvalí pupek, ukáže na hnátu a praví: "Bolí, makej."

Ivo Mádr řekl(a)...
4. února 2020 20:29  

Můžou za záškoláctví školy nebo rodiče? Dle aktivistů škola, protože i rodiče mají právo strávit běžný den v hostinci.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.