Provoz portálu Česká škola k 31. lednu 2021 končí

 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

touto cestou bychom vám chtěli poděkovat za zájem, který jste dopřáli portálu Česká škola. Intenzivně jsme se mu věnovali deset let, nicméně jsme po zralém uvážení dospěli k rozhodnutí provoz tohoto portálu ke dni 31. ledna 2021 ukončit. Od 1. února 2021 již nebudeme vkládat nové příspěvky, prozatím však zůstane zachována možnost procházet a pročítat archiv článků. 

Portál Česká škola vznikl s cílem přinášet komplexní informace o aktuální situaci v českém školském a vzdělávacím systému a být místem pro diskuze o jeho problémech a perspektivách. V posledních 10 letech ho po akvizici nakladatelství Computer Press provozoval nakladatelský dům Albatros Media. Ten ho vždy vnímal jako důležitou a přínosnou součást veřejné diskuze a proto se pro zachování jeho provozu rozhodl i přesto, že se tento web nikdy nestal součástí hlavní činnosti společnosti, která je primárně zaměřená na vydávání knih.

„Ač nakladatelský dům Albatros Media nadále považuje otázky školství a vzdělávání za jedny z nejdůležitějších pro naši společnost, v souladu s nutností řídit své činnosti maximálně efektivně jsme se rozhodli pro ukončení provozu portálu Česká škola. Rád bych touto cestou poděkoval za přízeň všem čtenářkám a čtenářům. Také bych rád ocenil práci dvou lidí s Českou školou spjatých: bývalého šéfredaktora Janka Wágnera a Michala Komárka, který na pozici šéfredaktora působil v posledních letech. I díky jeho kvalitnímu vedení nebylo rozhodování o ukončení činnosti webu vůbec jednoduché,“ říká Václav Kadlec, generální ředitel nakladatelského domu Albatros Media.

Petr Kain: Jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti

„Myslíte si, že v českém vzdělávacím systému mají děti stejné šance? Že ti podobně nadaní a pilní to dotáhnou zhruba stejně daleko, bez ohledu na to, z jakého rodinného a sociálního prostředí pocházejí či v jaké části země žijí? Jestli si tohle všechno myslíte, měli byste si − po jejím uveřejnění − přečíst studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou připravují vědci z think-tanku IDEA a výzkumné organizace PAQ Research. Rychle přijdete o iluze. A to i když jste žádné neměli (podobně jako autor tohoto textu, který měl možnost se s dílčími závěry téhle studie seznámit), stejně vás možná překvapí, jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny. 

Oldřich Botlík: Čím škodí maturitní testy a proč je čas s nimi skončit

„Lidé spojení s Cermatem, jenž maturitní testy připravuje, by nejspíš namítli, že testy jsou vyvážené. Nejsou: třeba schopnost komunikovat v mateřštině zjevně neověří test, v němž žáci převážně zaškrtávají jedinou správnou odpověď ze čtyř nabízených. Testy připravují češtináři a matematici, kteří chtějí udržet překonané pojetí výuky obou předmětů. Na autory úloh, odborné veřejnosti neznámé, nejsou kladeny nároky, které by odpovídaly jejich významu v systému: schvalovací komise už odkývaly leccos a na ministerstvu jsou rádi, že se o detaily testování nemusí starat. Obrovský reálný vliv hrstky lidí kolem Cermatu na to, co se ve školách vyučuje a jak, je zcela nepřiměřený,“ píše Oldřich Botlík pro Hospodářské noviny.

Lepší než Kanada, horší než Korea? Co říkají mezinárodní žebříčky o výsledcích českých škol – a co neříkají

Koncem minulého roku vydala Česká školní inspekce zprávu o tom, jak si čeští čtvrťáci vedli v mezinárodním šetření TIMSS, které prověřuje znalosti matematiky a přírodovědy. Ze zveřejněných žebříčků vyplynulo, že jsou na tom celkem dobře, v nadprůměru. Při bližším zkoumání výsledků ale narazíme na paradoxy a znejistíme. Co nám vlastně tyto a podobné žebříčky (ne)říkají? A co ani říct nemohou? Úvahu přináší EDUzín.

Kolik dní byli žáci ve škole? Jen jedna skupina byla víc v lavicích než doma

Která skupina žáků měla tedy největší štěstí a strávila v lavicích nejvíce času? Nejméně se koronavirová pandemie a opatření s ní spojená dotkla žáků speciálních škol. Prezenční výuku měli přerušenou jen 15 dní, jinak se učili ve škole. Větší část výuky zažili na svých místech ve třídě už jen prvňáci a druháci. Dohromady byli na distanční výuce „jen“ 23 dní z celkem 95 v prvním pololetí. Ostatní žáci museli zvládnout více než polovinu času na distanční výuce. Přehled přináší Seznam Zprávy. 

Plaga: Další zpřísňování opatření ve školství by bylo hloupé

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nevidí prostor pro další zpřísnění protiepidemických opatření ve školství. Další zavírání škol by považoval za krátkozraké a hloupé, řekl novinářům. Podle něj jsou školy jednou z oblastí, kde se sociální kontakty už teď omezily nejvíce. Prostor pro další zpřísňování vidí spíše ve firmách a průmyslu. Informuje ČTK. 

MŠMT představilo detaily k maturitám a závěrečným zkouškám

Ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci představil, jak budou letos vypadat maturitní a závěrečné zkoušky na středních školách a absolutoria na vyšších odborných školách a konzervatořích. „Vyslechli jsme si nejen pozici samotných studentů, ale zároveň jsme se o tom bavili s učiteli a řediteli škol a snažili se nalézt takové řešení, které bude zohledňovat složitost současné situace. Věřím, že se nám podařilo najít vybalancované řešení,“ řekl v úvodu tiskové konference ministr školství. 

Aplikace ČŠI pomůže při přípravě na přijímačky i maturitu

Aplikace InspIS SETmobile pomůže při přípravě na přijímací a maturitní zkoušky Žáci 9., 7. a 5. ročníků základních škol mají možnost využít jako jednu z forem přípravy na přijímací zkoušky do maturitních oborů středních škol (pro čtyřleté, šestileté i osmileté studium) také elektronickou verzi testů k tzv. jednotným přijímacím zkouškám. Testy, které Česká školní inspekce převedla do elektronické podoby, připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) a použity byly při přijímacích zkouškách v minulých letech. Elektronická verze těchto testů je k dispozici v aplikaci InspIS SETmobile, která je zdarma ke stažení do chytrých telefonů a tabletů. 

U maturit nebudou slohové práce, některé testy se prodlouží, oznámil změny ministr školství Plaga

Ministerstvo školství oznamuje, jakou podobu budou mít letos maturitní zkoušky. „Maturity budí vášně i v době necovidové,“ řekl Plaga na úvod tiskové konference k představování změn pro maturity v letošním roce. „Jsou zrušeny slohové práce. To znamená slohové práce z českého jazyka a cizího jazyka nebudou realizovány v tom jarním termínu,“ řekl k úpravám Plaga. Informuje iDNES. 

ČŠI: Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání

„Dosavadní zjištění týkající se distanční výuky a využívání ICT nástrojů učiteli potvrdila na národní i mezinárodní úrovni potřebu silného důrazu na kvalitní metodickou podporu učitelů. Stejně tak bylo možné mapovat, v čem spočívají silnější a naopak slabší stránky z hlediska zapojování žáků do distanční výuky, možností podpory žáků a také jejich rodičů. Česká školní inspekce na národní úrovni pokračuje v získávání podrobnějších kvalitativních informací týkajících se dopadů mimořádných opatření na podmínky, průběh i výsledky vzdělávání, které následně pomohou rozvíjet a lépe cílit podporu pro školy,“ píšou autoři publikace Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání. 

Školy se 1. února neotevřou více žákům než dosud, ani malotřídky

Vzhledem k epidemiologické situaci se v provozu škol od 1. února nic nemění, informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru během včerejšího jednání vlády. Nezačne tak ani výuka v malotřídkách, jak Plaga uvažoval. Dopoledne ministr ve Sněmovně uvedl, že návrat žáků do škol by měl přijít tehdy, až budou podmínky k jeho trvalému udržení. Do lavic se tak nyní nevrátí ani poslední ročníky, které podle expertů potřebují zpět nejnaléhavěji. Informuje ČTK. 

Webinář 28.1.: Flipped Classroom nejen v hodinách anglického jazyka

Společně s Terezou Havránkovou se podíváme na metodu převrácené třídy, které jsou využitelné nejen ve výuce cizích jazyků. Webinář se koná ve čtvrtek 28.1.2021 od 20:00 prostřednictvím Google Meet a je zdarma. 

Sněmovna schválila novelu zákona o pedagogických pracovnících

Na středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu přináší novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou dnes schválila Sněmovna. Pokud úpravu nezmění Senát, vládní sociální demokraté se ji chtějí pokusit zrušit poslaneckým návrhem, řekla novinářům bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Sněmovna v novele rozhodla také o tom, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě má být stanoven zákonem. Platy by se měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Informuje ČTK. 

Plaga: Slovní hodnocení na vysvědčení zohlední složitou situaci, žáky chceme pravidelně testovat

Školní rok je v polovině. Žáci a studenti ale ve škole od září moc času nestrávili. Kvůli epidemii koronaviru absolvovala většina školáků první pololetí převážně na dálku. Ve čtvrtek se má rozdávat pololetní vysvědčení a ministerstvo školství doporučilo, aby školy místo známek tentokrát ohodnotily žáky slovně.„Je třeba zohlednit specifičnost situace v každé rodině,“ řekl šéf resortu Robert Plaga (ANO) v Ranním interview Radiožurnálu. 

Slovní hodnocení na vysvědčení se píše těžko, školy jsou zvyklé na známky

Ve školách stále suverénně vedou známky. Ryze slovní hodnocení používá na vysvědčeních jen zhruba 7 procent základních škol. Podle dat České školní inspekce se ale slovní hodnocení do žil českého školství pomalu dostává. V kombinaci se známkami ho využívá na 30 procent základních škol v Česku. Reportáž přináší iDNES. 

MŠMT zveřejnilo částky pro školy na rok 2021

Stejně jako v minulém roce, i letos MŠMT už na konci ledna zveřejňuje částky pro jednotlivé školy na rok 2021. Údaje jsou zveřejněny v elektronickém systému pro sběr dat, kde je školy najdou v individualizované podobě. 

Jednotné přijímačky všude nebudou. Někteří ředitelé věří, že to tak zůstane

Ministerstvo školství letos povolilo ředitelům středních škol, aby vypustili z přijímacího řízení státní zkoušku z češtiny a matematiky… S letošní legislativní změnou se otevírá debata, zda pravidla pro přijímací řízení nepřenést i do následujících let. „Chápu, že některým školám jednotná přijímací zkouška úplně vyhovuje. Pro nás by bylo ale zase ideální, kdyby bylo použití státních testů dobrovolné. To je ale asi neprůchodné. Možná by však šlo, aby si školy samy rozhodly, jakou váhu státním testům dají,“ uvažuje v reportáži Seznam Zprávy ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka. 

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jednotné přijímací zkoušky ve světle koronaviru

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jsou jednotné přijímací zkoušky v souladu s RVP? Jak jednotné přijímací zkoušky ovlivňují obsah výuky? Zjišťuje se, kdo se kam dostane podle sociálněekonomického statusu rodiny? Co jednotné přijímací zkoušky testují? Testují se znalosti, nebo se i nějak zohledňuje kompetenční model? Je možné do budoucna ponechat aktuální nastavení, tedy že využití je ponecháno v kompetenci ředitelů škol? Dávají výsledky tohoto testování formativní zpětnou vazbu základním školám a jejich učitelům? Co je smyslem přijímacího řízení? Debata se koná online 28. ledna od 14.00 do 16.00. 

Zapojme všechny – podcast o společném vzdělávání

Národní pedagogický institut ČR spouští nový podcast zaměřený na rovné příležitosti ve vzdělávání s názvem Zapojme všechny. V jednotlivých dílech se bude zabývat tím, jak nejen ve škole podpořit jedinečnost každého z nás. Staví na silných příbězích lidí, kteří i navzdory handicapu našli v životě svoje místo a rozvinuli svoje nadání. V rozhovorech s odborníky pak jde po stopách častých problémů dnešních školáků nebo i školského systému jako takového a přibližuje jejich možná řešení. 

PISA: Inspirace pro rozvoj gramotností - úlohy ze čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti

Česká školní inspekce zveřejňuje publikaci, která představuje uvolněné úlohy PISA ze čtenářské, matematické a přírodovědné oblasti jako zdroj didaktické inspirace pro rozvoj čtenářské gramotnosti v mezipředmětovém kontextu. Ke spolupráci na tvorbě publikace byli přizváni také vybraní učitelé, kteří se podílejí na vytváření a využívání přenositelných inovativních metod výuky a na podpoře spolupráce mezi učiteli. Ve svých příspěvcích sdílejí zajímavé zkušenosti s rozvojem čtenářské gramotnosti ve výuce matematiky, přírodovědných předmětů a odborných předmětů, a zároveň poukazují na možnosti využití gradovaných úloh s narůstající náročností, které jsou vhodným nástrojem k individualizaci výuky. 

Letošní maturity se podle Plagy upraví, jasno bude asi koncem týdne

Letošní maturity se kvůli epidemii covidu-19 budou konat v upravené podobě, neměly by se ale úplně zrušit. Na dotaz ČTK to dnes uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Změny by chtěl představit v druhé polovině týdne, zatím se podle něj o nich stále jedná. Úpravy by měly zohledňovat zájem maturantů o studium na vysoké škole i jejich uplatnění v praxi, uvedl. 

Didaktické testy u maturit by podle Babiše měly být zrušeny

Premiér Andrej Babiš (ANO) je pro zrušení didaktických testů u maturit na zdravotnických školách, protože studium na nich v letošním roce silně poznamenala epidemie koronaviru. Kvůli spravedlnosti by to mělo platit i pro maturanty dalších škol, míní. Řekl to v pravidelném nedělním příspěvku na facebooku. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) avizoval, že o podobě letošních maturit rozhodne v tomto týdnu. Informuje ČTK. 

Průzkum: Výuka on-line se podle rodičů zlepšila, spokojeno 40 procent

Kvalita distanční výuky na podzim byla podle víc než poloviny rodičů školáků lepší než loni na jaře. Celkově s ní ale bylo spokojeno jen 40 procent rodičů. Tři čtvrtiny žáků měly podle nich při výuce na dálku malou motivaci k učení. Okolo desetiny dětí mělo na podzim potíže s technickým vybavením nebo připojením k internetu. Vyplývá to z výsledků výzkumu společnosti PAQ Research, který v projektu Život během pandemie pro organizaci Učitel naživo a ministerstvo školství udělala agentura NMS. ČTK o tom informoval ředitel odboru komunikace ministerstva školství Ondřej Macura. 

MŠMT zahájilo pilotáž středního článku podpory

V prosinci 2020 schválil ministr školství Robert Plaga pilotáž středního článku podpory. Koncept středního článku je zakotvený ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a jeho hlavním cílem je zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory škol. 

O Romech se v učebnicích téměř nepíše. Když ano, tak stereotypně či v číslech

V českých učebnicích podle průzkumu chybí dostatek informací o romské menšině. Pokud v nich jsou, většinou se týkají perzekuce během holocaustu či jde o prostá demografická data. V dalších se pak objevují stereotypní informace či nesouvisející obrázky. „Je vidět, že znalost reálií o Romech je u autorů učebnic často nulová,“ podotýká autor české části výzkumu Tomáš Ščuka v reportáži iDNES. 

Vyhlášení pokusného ověřování Proměna výuky dějin 20. století na základních školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pokusné ověřování „Proměna výuky dějin 20. stol. na českých základních školách. Cílem pokusného ověřování je: 

Černý: Školy otevřít třeba později, ale napořád

„Většina ředitelů by určitě nechtěla, aby se školy ukvapeně otevřely a za týden nebo čtrnáct dní se zase zavíraly. Aby to bylo systémem brzda plyn, který jsme zažili před Vánocemi. Pokud otevření bude definitivní, tak ať se raději o něco odloží, ale ať už se to potom nevrací,“ říká v rozhovoru pro Právo šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. 

Ondřej Šteffl: Další otevírání škol - škody velké, přínos malý

„Co ale vlastně získáme, když nařídíme prezenční výuku maturantů a devátých tříd? Připravíme (možná!) o trochu lépe osmdesát tisíc maturantů na zkoušky a pak pět či deset tisíc maturantů necháme propadnout. Kde je z toho nějaký užitek? Budou maturanti chytřejší, než kdybychom maturitu zrušili?,“ píše Ondřej Šteffl na svém blogu. 

Poslanci schválili návrh, aby učitelské platy rostly podle zákona minimálně na 130% průměrné mzdy

Poměr učitelských platů k průměrné mzdě zřejmě bude stanoven zákonem. Sněmovna v rámci novely zákona o pedagogických pracovnících schválila dílčí úpravu Pirátů, podle níž by se tyto platy měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Dolní komora o tom rozhodla navzdory nesouhlasu svého školského výboru i ministra školství Roberta Plagy (za ANO). Schvalování celé novely a všech jejích úprav poslanci nedokončili. Informuje ČTK. 

EDUin: Jednotné přijímací zkoušky letos jen zdůrazní nerovnosti

Do konce ledna musí ředitelé středních škol rozhodnout, jak budou vypadat přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory. Ministerstvo školství letos zrušilo povinné jednotné přijímací zkoušky. Je tedy na ředitelích, jestli zůstanou u standardních testů nebo zvolí vlastní kritéria. 

Více dětí do škol může od února, mohly by se také otevřít skiareály

Vláda po potvrzení prodloužení nouzového stavu až do 14. února, jak jí to umožnili poslanci, umožnila podle ministra zdravotnictví Jana Blatného otevření jeslí. Blatný po zasedání vlády řekl, že více dětí do škol by se mohlo vrátit nejdříve v únoru. Zatím o tom vláda nerozhodla. Také lyžařské vleky by se mohly otevřít na přelomu ledna a února. Informuje iDNES. 

Renata Veselá: Z kopce neběhejte! (Další korálek do mého náhrdelníku „Ztráta smyslu práce ve školství“)

Jdu procházkou po našem sídlišti. Děti z družiny blízké základky pod dohleden vychovatelky dovádějí na kopečku s převýšením dva metry obšťastněném popraškem sněhu. I koroně se zželelo dětí a ony mohou aspoň chvíli sjíždět tak zvaně na čemkoliv z kopce dolů. Paní vychovatelka však volá: „Z kopce neběhej“! 

Chystá se největší doučovací akce. Zapojit se může až padesát tisíc žáků

Loni v srpnu se do vzdělávacích dnů zapojilo 172 škol a přes 5 tisíc dětí. Letos by letní doučování mohlo být desetkrát větší. Projekt připravuje Asociace školních sportovních klubů. Start je ale v rukou Ministerstva školství. Informuje Seznam Zprávy.

O zrušení nebo zhuštění jarních prázdnin se podle Plagy nediskutuje

O zrušení nebo zhuštění termínů jarních prázdnin se nyní nediskutuje. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Prioritou je podle něj spíše vyřešit situaci žáků závěrečných ročníků základních a středních škol. V pondělí po jednání vlády Plaga uvedl, že i příští týden budou školy pokračovat v současném režimu výuky. Aktuálně jsou otevřené pouze mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Informuje ČTK.

Děti spolu komunikují nejčastěji přes sociální sítě

Děti v Česku s kamarády komunikují častěji přes sociální sítě než osobně. Na internetu či hraním počítačových her tráví většinou dvě až tři hodiny denně. Víc než pětina školáků je na síti pak pět a víc hodin denně. Zatímco třetina dětí ročně přečte víc než čtyři knihy, desetina si neotevře žádnou. Ukázalo to Minisčítání, do něhož se zapojilo 18.833 žáků a žaček od devíti do 15 let. Výsledky na tiskové konferenci představil předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Podle něj nejsou zjištění reprezentativní, mají ale vzhledem k vysokému počtu dětí váhu. Informuje ČTK.

Webinář 21.1.: Dokumentaristou z domova aneb jak s žáky natáčet vzpomínky pamětníků online (nejen) v době COVIDu

Společně s Magdalénou Benešovou a Andrejem Novikem, lektory webináře, si vyzkoušíme postupy z projektu Dokumentaristou z domova z dílny Post Bellum, které se výborně hodí (nejen) do hodin dějepisu a (nejen) pro distanční výuku. Naučíme se pracovat se vzpomínkami pamětníků a zapojovat je do výuky moderní historie. Webinář bude prakticky zaměřen a předpokládá se aktivní zapojení účastníků - počet míst je proto omezen. Webinář se koná ve čtvrtek 21.1.2021 od 20:00 prostřednictvím Google Meet a je zdarma. 

Oldřich Botlík: Postup ministerstva školství je nemravný a porušuje zákon

Vzhledem k chystanému ukončení provozu České školy jsem se rozhodl shrnout dosavadní vývoj ve věci „maturitní úloha o úhlech“. O úloze se tam hojně diskutovalo. Text současně vychází na EDUin.cz, kde k problému rovněž proběhlo několik poučných názorových výměn. Úloha byla součástí testu z matematiky na jaře 2019 a měla toto zadání: 

MŠMT by ve školách uvítalo tzv. kloktací testy na covid-19

Vhodným způsobem testování na onemocnění covid-19 ve školách by podle ministerstva školství mohly být takzvané kloktací testy ze slin. Při jednání s ministerstvem zdravotnictví o ně již úřad projevil zájem, vnímá ale zároveň, že zajištění testování ve školách by bylo složité. Na dotaz ČTK to řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Úřad podle ní testování žáků dlouhodobě podporuje, a to zejména těch ze závěrečných ročníků středních škol. 

Zástupci škol: Dělat antigenní testování žáků je nyní nereálné

Zástupci školských organizací si neumí představit, jak by mělo fungovat každotýdenní testování antigenními testy na onemocnění covid-19 ve školách. Možnost pravidelného používání antigenních testů ve školách zmínil v neděli v televizi Prima prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, podle kterého se tyto testy dosud uplatňují neefektivně. Podle zástupců škol není nápad jejich využití pro žáky a studenty špatný, ale zajistit by to bylo za současných podmínek zřejmě nereálné. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotaz ČTK. 

Žáky testovat každý týden a továrny, kde netestují, zavřít, vyzývá Kubek

Žáci a studenti v případě znovuotevření škol by se každý týden měli plošně testovat antigenními testy. V diskusním pořadu televize Prima to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Testovat by se podle něj mělo mimo jiné i v továrnách, kde by pravidelné testování zaměstnanců bylo podmínkou provozu. Informuje iDNES. 

Talentovaní žáci ve vaší škole? Přihlaste je do T-kurzů

Program Talnet Národního pedagogického institutu České republiky otevřel přihlášky do jarních běhů T-kurzů. Jedna z novinek letošního ročníku pomáhá žákům vyrovnat se s karanténou a sociální izolací. Nové uzavření škol na podzim minulého roku přineslo potřebu řešit především psychickou pohodu žáků zavřených doma. V nabídce se proto objevil kromě tradičních T-kurzů zaměřených na zajímavá témata z chemie, fyziky, historie a jiných oborů další online kurz: Ultimejt gauč survajvl neboli kurz přežití nucené domácí izolace. 

Karel Lippmann: Tragično a smrt Juliana Sorela (Článek věnuji pánům Jiřímu Týřovi a Josefu Soukalovi)

Julian Sorel je hlavní postavou Stendhalova románu Červená a černá (1830). Podnětem k jeho napsání byl příběh Antoine Bertheta, popraveného v r. 1828. Téma vychází ze symboliky dvou barev: červená je symbolem touhy po plném životě, černá pak zastupuje zmrtvělou nehybnost měšťácké společnosti. 

Jsme na cestě ke vzdělávací katastrofě, varuje liberecký náměstek

Už toho má dost. Takto jednoduše by se dal shrnout postoj libereckého náměstka pro školství Ivana Langra, který už řadu měsíců poukazuje na možné negativní dopady distanční výuky. „Už mě ten vládní chaos nebaví. Je to cesta k postupnému úpadku,“ říká o současné situaci, kdy většina dětí namísto v lavicích ve škole tráví dopoledne před monitory počítačů. Rozhovor přináší MF DNES. 

Škola z Bruntálska vede celostátní výzvu za návrat všech žáků do malotřídek

Základní škola v Branticích na Bruntálsku má celkem 39 žáků, teď jich kvůli epidemii covidu-19 chodí do školy 27. Zbylých 12 se učí na dálku. Podle ředitele Adama Šimůnka zbytečně. Inicioval proto výzvu, kterou už podpořily přes čtyři stovky dalších malotřídek. Reportáž přináší iDNES.

Laďka Ortová: Otevřete školy! Otevřete školy! Otevřete školy!

Děti jsou uklizené. Distanční výuka se zbavila porodních bolestí a jakžtakž běží. Rodiče ani učitelé neprotestují. Politici o školách nemluví. Zrušíme maturity. Přijímačky ať si udělá kdo chce, jak chce. A na vysvědčení jim něco napište slovně. Paráda! Takže školství je vyřešené a teď zase honem diskutovat o volebních koalicích. 

MŠMT: O další výuce se rozhodne asi v pondělí podle epidemie

O návratu některých žáků do škol by se mohlo rozhodnout začátkem příštího týdne. Záležet to bude na vývoji epidemické situace zhruba do pondělí 18. ledna. Na dotaz ČTK to řekla mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová. Prioritou je podle ní zejména co nejrychlejší obnovení prezenční výuky závěrečných ročníků základních a středních škol, které na jaře čekají přijímací, maturitní a závěrečné zkoušky. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) již dříve řekl, že k nějaké formě prezenční výuky by se tito žáci mohli vrátit nejdříve od 25. ledna. 

MŠMT rozeslalo školám návod k poskytování doučování pro žáky

Ministerstvo školství rozeslalo dnes do škol návod na poskytování takzvané pedagogické intervence, která nejčastěji představuje doučování. Od ledna mohou o této podpoře nově rozhodovat nejen pedagogické poradny, ale i sami ředitelé škol. Podle úřadu je vhodná například u školáků z málo podnětných rodin či po delší nemoci nebo i u dětí s mimořádným nadáním. Vyplývá to z materiálu, který ČTK poskytla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. 

Webinář SYPO: Jak na hodnocení za první pololetí 20/21

První pololetí letošního školního roku probíhalo úplně jinak, než jsme zvyklí. Před školami je nelehký úkol hodnocení činnosti žáků, při kterém mají podle pokynů MŠMT zásadně přihlédnout k průběhu školního roku a k vysokému podílu online výuky. Jak to však konkrétně udělat? Jak hodnotit, pokud nemáte dostatek podkladů? Co vše zahrnout do hodnocení žáků? Jak zapojit do hodnocení žáky a rodiče? Kterým způsobem vlastně hodnotit – klasifikací, slovně nebo kombinací obou metod? Na co si dát pozor a co by mohlo fungovat? 

CVVM: Co stát udělal proti covidu je podle většiny lidí přiměřené

Šest z deseti Čechů hodnotí reakci státu na šíření nemoci covid-19 jako přiměřenou. Pro většinu obyvatel jsou ale málo či zcela nesrozumitelné důvody opatření, která v souvislosti s epidemií vyhlašuje vláda. Nejlépe lidé v době epidemie hodnotí práci zdravotníků a hasičů, nejhůř naopak vlády, médií, Evropské unie a Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyplývá to ze zveřejněných výsledků prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Informuje ČTK. 

Česká škola končí

Česká škola končí. Mrzí mě to. Myslím, že má smysl. A bude chybět. Rozhodnutí vydavatele ale chápu: Česká škola prostě není součástí jeho byznysu a navíc tu máme krizi. To rozhodnutí samozřejmě nepřišlo ze dne na den. Od října probíráme možnosti, zda a jak by mohla Česká škola fungovat mimo Albatros Media. Já osobně se ale domnívám, že je to definitivní konec. 

Portál Česká škola k 31. lednu 2021 ukončí svůj provoz

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

touto cestou bychom vám chtěli poděkovat za zájem, který jste dopřáli portálu Česká škola. Intenzivně jsme se mu věnovali deset let, nicméně jsme po zralém uvážení dospěli k rozhodnutí provoz tohoto portálu ke dni 31. ledna 2021 ukončit. Od 1. února 2021 již nebudeme vkládat nové příspěvky, prozatím však zůstane zachována možnost procházet a pročítat archiv článků. 

Portál Česká škola vznikl s cílem přinášet komplexní informace o aktuální situaci v českém školském a vzdělávacím systému a být místem pro diskuze o jeho problémech a perspektivách. V posledních 10 letech ho po akvizici nakladatelství Computer Press provozoval nakladatelský dům Albatros Media. Ten ho vždy vnímal jako důležitou a přínosnou součást veřejné diskuze a proto se pro zachování jeho provozu rozhodl i přesto, že se tento web nikdy nestal součástí hlavní činnosti společnosti, která je primárně zaměřená na vydávání knih.

„Ač nakladatelský dům Albatros Media nadále považuje otázky školství a vzdělávání za jedny z nejdůležitějších pro naši společnost, v souladu s nutností řídit své činnosti maximálně efektivně jsme se rozhodli pro ukončení provozu portálu Česká škola. Rád bych touto cestou poděkoval za přízeň všem čtenářkám a čtenářům Také bych rád ocenil práci dvou lidí s Českou školou spjatých: bývalého šéfredaktora Janka Wágnera a Michala Komárka, který na pozici šéfredaktora působil v posledních letech. I díky jeho kvalitnímu vedení nebylo rozhodování o ukončení činnosti webu vůbec jednoduché,“ říká Václav Kadlec, generální ředitel nakladatelského domu Albatros Media.

Webinář 14.1.: Online, unplugged, print and playa - jiné využití her nejen v časech koronavirových

Společně se Zdeňkem Lomičkou se podíváme na to, jak využít ve Vašich (nejen online) hodinách herní prvky a výuku tam ozvláštnit. Webinář se koná ve čtvrtek 14.1.2021 od 20:00 prostřednictvím Google Meet a je zdarma. 

Hlasování o nejoblíbenější dětskou knihu začíná

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vyhlašuje další ročník dětské ankety o nejoblíbenější dětskou knihu! Cena za literaturu pro děti a mládež SUK – čteme všichni na podporu čtenářské gramotnosti probíhá již 28 let a děti v ní mohou hlasovat o nejoblíbenější knihu vydanou v daném roce. 

Ředitelé škol žádají větší růst platů učitelů, napsali premiérovi

Devítiprocentní růst tarifů a zároveň i nenárokové složky platu učitelů požaduje zhruba 1300 ředitelů a dalších vedoucích pracovníků škol v otevřeném dopise, kterým se obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO). Současné zvýšení tarifů o čtyři procenta není podle nich dostatečné. ČTK o tom informoval předseda spolku Klub ředitelů škol Roman Polda ze ZŠ Štefánikova v Hradci Králové. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové ale úřad plní vládní slib a dlouhodobě usiluje o dosažení tarifů a nadtarifů v poměru 80 ku 20. V současnosti je podíl tarifů v tomto poměru větší, než je uvedený cíl, řekla. 

Zástupci škol: Úprava teoretické maturity kvůli covidu není nutná

Upravovat teoretickou část letošních maturit kvůli epidemii covidu-19 by podle zástupců škol nemělo být nutné. Studenti se podle nich mohou na ústní zkoušky, testy i slohy připravit i při výuce na dálku. Jako větší problém vidí odbornou část maturit ve středních odborných školách. Shodli se na tom předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová. Ministerstvo školství by podle nich mělo zajistit, aby se mohla aspoň praktická výuka co nejdříve obnovit. Informuje ČTK. 

Vysvědčení slovy, zkoušky na střední na dálku. Otázky a odpovědi ke školnímu roku

Od pondělí 4. ledna se všechny školy vrátily k výuce na dálku, s výjimkou žáků prvních a druhých tříd základních škol. I v tomto roce tak vysvědčení, hodnocení žáků, přijímací řízení i maturitní zkoušky čeká řada změn. Online deník Aktuálně přináší přehled, jak budou probíhat. 

MŠMT ocenilo studenty a VŠ pedagogy za pomoc při pandemii

Ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství za v mnoha ohledech specifický rok 2020 byly uděleny, přestože protiepidemická opatření zatím nedovolují laureátům převzít svá ocenění přímo z rukou ministra Roberta Plagy. Třináct studentů a absolventů bylo tentokrát oceněno za dobrovolnické aktivity, kterými vypomáhali nad rámec svých studijních povinností během pandemie Covid-19. I v kategorii vyučujících na vysokých školách bylo ocenění uděleno akademickým pracovníkům, kteří významně přispěli k rozvoji distančních forem výuky. Současně byla udělena i Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dobrovolníkům z řad studentů Masarykovy univerzity za mimořádné zapojení do iniciativy MUNI pomáhá.

Ondřej Lněnička: Hodnotit v pololetí slovně? Máme spoustu možností, není třeba panikařit

„Sotva jsme se rozkoukali po nestandardním konci minulého školního roku, už je tu zase vysvědčení. A opět byla většina pololetí v distančním či silně upraveném režimu. A do toho přichází nová výzva. Ministerstvo školství totiž vydalo konkrétní doporučení, jak by mohlo vypadat pololetní hodnocení. A právě toto doporučení rozlítilo či vystrašilo celou řadu učitelů a ředitelů. Oprávněně? Odpověď je trochu složitější, než by se mohlo na první pohled zdát,“ píše ředitel základní školy Ondřej Lněnička pro EDUzín. 

Plaga rozhodne o podobě letošních maturit v týdnu od 25. ledna

O podobě letošních maturit s ohledem na vývoj epidemie covidu-19 rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) v týdnu od 25. ledna. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Možné úpravy zkoušek podle ní vedení úřadu probere se zástupci odborné veřejnosti. Z ankety, kterou ministr udělal na instagramu, podle Plagy vyplynulo, že studenti by vzhledem k pokračující výuce na dálku nejvíc uvítali zrušení ústní části maturit. Další by si přáli vypuštění státních maturitních testů nebo slohových prací. 

Výzkum: Nový typ koronaviru – obavy, média a informace o něm

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na obavy v souvislosti s šířením koronaviru, na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují a také jak často informace o něm sledují v médiích. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost MEDIAN. 

Uzavření škol hrálo klíčovou roli při zvládnutí covidu ve Švýcarsku, vyplývá ze studie

Uzavření škol ve Švýcarsku byl jeden z nejlepších kroků pro zpomalení šíření covidu, ukazuje rozsáhlá studie. Žáci zůstali doma na dva měsíce a podle autorů to mělo zásadní dopad na účinnost opatření proti šíření koronaviru. Informuje Česká televize. 

Miroslav Hřebecký: Školství musí podat dětem pomocnou ruku

"Rok 2020 nachytal české školství vesměs na švestkách," hodnotí uplynulý rok Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin. "Na druhou stranu nutno dodat, že se s tím učitelé a ředitelé, ale i zřizovatelé snažili operativně popasovat," dodává v anketě online deníku Aktuálně. Podle Hřebeckého udělalo české školství pod tíhou koronavirové epidemie nakonec obdivuhodný digitální skok, protože dosud se vyznačovalo spíše nedostatečnou IT gramotností učitelů, nízkou technickou vybaveností a malým zapojením technologií do výuky. 

Bořivoj Brdička: Jak poskytovatelé MOOC kurzů reagovali na pandemii

Je zajímavé sledovat, jak různí poskytovatelé původně zcela volně dostupných kurzů typu MOOC reagovali na zavírání škol a přechod výuky do online prostředí. Na počátku velkého boomu těchto kurzů (rok 2012 byl vyhlášen jako rok MOOC) byla jejich příprava velmi ztrátová. Dovolit si to mohli buď nadšenci bez velkých nákladů, realizátoři charitativních projektů, nebo instituce s velkým rozpočtem, které tuto činnost podporovaly s cílem posílit svou prestiž (např. edX, která je dodnes organizací formálně „neziskovou“). Jak známo, ve světě komerce je naprosto běžný postup, kdy je nějaká aplikace zpočátku volně dostupná, aby se později různé její funkce zpoplatnily. Podobný osud čekal i většinu MOOC platforem navzdory tomu, že vžitou zkratku obsahující otevřenost (Open) stále používají. 

Vláda spoléhá jen na zákazy a zapomíná na pozitivní motivaci, hodnotí její strategii sociolog Prokop

Restrikce, které v Česku s krátkým přerušením platí již čtvrt roku, jsou problematické hlavně tím, že jsou nevyvážené a doplácejí na ně pouze školy, kultura a služby. V Interview ČT24 na to upozornil sociolog Daniel Prokop . Vláda zároveň podle něj sází pouze na restrikce, například trasování a ochotě chodit na testy by přitom pomohla spíše pozitivní motivace. 

Známky pořád vítězí. Plagovo doporučení k vysvědčení zřejmě mnoho škol nevyslyší

Ačkoliv ministerstvo školství doporučuje učitelům, aby na vysvědčení hodnotili žáky slovně, ti přesto nejspíš většinou zůstanou u známek. Na takový způsob klasifikace jsou školy zvyklé, při zavádění slovního hodnocení navíc často naráží na odpor rodičů. Slovně tak budou hodnotit především výchovy, třeba tělocvik. Reportáž přináší online deník Aktuálně. 

Školy dostaly možnost ulehčit letošní přijímačky. O změnu moc zájem není

Čtyřleté střední školy nemusí letos použít jednotnou přijímací zkoušku, jenže většina ji rušit nebude... Naprostá většina škol si hodlá jednotnou přijímací zkoušku jako hlavní kritéŕium pro výběr mezi uchazeči ponechat, a to z několika důvodů. Reportáž přináší Seznam Zprávy. 

Průzkum: Největší potíže jsou s integrací dětí s poruchami chování

Začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů mateřských, základních a středních škol se podle většiny ředitelů pražských škol daří. Nejproblematičtěji se začleňují děti s poruchami chování. Vyplývá to z průzkumu Pražského inovačního institutu a výzkumné organizace INESAN mezi 244 řediteli pražských veřejných škol. Získaná data Praha použije pro přípravu Školské inkluzivní koncepce kraje, uvedl hlavní analytik Pražského inovačního institutu David Kohout. Informuje ČTK. 

Odborář Dobšík: V krizi nechci rozdělovat učitele na dobré a špatné. Tarif se měl zvednout všem

Učitelé dostali od nového roku přidáno. do tarifní složky nejde většina z plánovaných 9 procent, ale pouze 4 procenta. Zbytek má jít do nenárokových složek platu. „Rozhodnutí považuji za velmi špatné. V současné krizové situaci nechceme přistupovat k rozdělování učitelů na dobré a špatné. Tarifní plat by měl být oceněním složitosti, odpovědnosti a namáhavosti profese,“ říká v pořadu ČRo Plus odborář František Dobšík. 

Jan Stránský: Peklo dneška. S nacistickou nálepkou proti očkování

„Prahou prošel průvod lidí, kteří kromě jiného popírají existenci koronaviru a odmítají očkování. Na čemž by nebylo nic k divení. Vždyť jurodivci posedlí konspiracemi dnes vztekle vyřvávají svá covidová hesla z mnoha internetových oken. Jak ovšem k účastníkům pražského pochodu podotkla Česká tisková kancelář, „několik z nich mělo v Davidově šesticípé hvězdě, kterou nacisté označovali židovské obyvatele, napsáno Neočkovaný“,“ píše Jan Stránský pro Seznam Zprávy. 

Koronavirus zastavíme nejdřív v létě. I pak tu s námi bude, říká epidemiolog

Česko je znovu na špici epidemie. Ve středu dosáhlo rekordu v počtu nových nakažených a rekord si připsalo i světový: Má nejvíce nákaz na milion obyvatel. Narostl i počet osob, které se kvůli koronaviru dostávají do nemocnice… Budou Češi naočkováni v dostatečném počtu a včas? Kdy lze na základě očkovací strategie čekat, že koronavirus z Česka zmizí? A mohla vláda současné kritické situaci zamezit? V pořadu Seznam Zprávy odpovídá epidemiolog Petr Smejkal. 

Učitelská platforma: Pro pololetní vysvědčení dáváme učitelům příklady slovní zpětné vazby

Vzhledem k nestandardnímu průběhu školního roku vyzvalo ministerstvo školství učitele, aby první pololetí ukončili místo známek slovní zpětnou vazbou. Učitelská platforma proto pro inspiraci zveřejnila přehled různých druhů slovních hodnocení, které lze kombinovat s tradičním známkováním. Tyto příklady zveřejnilo na svém portálu i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol. 

Spolek Pedagogická komora: Učitelé mají za třídnictví menší hodinovou sazbu, než je minimální mzda!

Vyjádření k avizovanému navýšení příplatku za třídnictví ze současných 500 až 1300 Kč na 1500 až 2500 Kč měsíčně, které vyplývá z usnesení, které 6. ledna 2021 přijal školský výbor Poslanecké sněmovny. 

Maturanti a deváťáci by se mohli do škol vrátit nejdříve koncem ledna

Žáci devátých ročníků, maturanti nebo studenti čtvrtých ročníků šestiletých konzervatoří by se mohli podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) k nějaké formě prezenční výuky vrátit nejdříve od 25. ledna, pokud vývoj epidemie koronaviru umožní. Blatný to řekl novinářům po jednání se zástupci ministerstva školství. Informuje ČTK. 

Průzkum: Výuka on-line posiluje samostatnost, minus je přetěžování

Za největší přínos výuky na dálku považují žáci devátých tříd i jejich rodiče to, že podporuje samostatnost. Jako problém vnímají přetěžování úkoly a prací, nedostatek motivace k učení nebo nedostatečný kontakt se spolužáky. Pětině dětí vadí potíže s internetovým připojením, čtvrtině distanční výuka vůbec nevyhovuje. Na podzim se proti jaru se výuka na dálku podle rodičů zlepšila. Podle 90 procent učitelů je ovšem náročnější než běžné vyučování ve škole. Vyplývá to z průzkumu, který v říjnu a listopadu udělala společnost Scio. ČTK o tom informoval mluvčí společnosti Bohuslav Bohuněk. 

Máme manko s upevňováním získaných znalostí, tvrdí ředitelka základní školy

„Velmi beznadějně jsme se cítili loni na podzim, kdy se školy začaly opět zavírat. Po prázdninách jsme jakžtakž vše dali dohromady. Děti znovu uvykly nějakému režimu, jen tak tak jsme stihli zopakovat látku z předchozího školního roku a žáci šli znovu domů,“ říká v rozhovoru pro iDNES ředitelka ZŠ Řeporyje Lenka Weignerová. 

Ministerstva budou jednat o situaci posledních ročníků ZŠ a SŠ

Zástupci ministerstev zdravotnictví a školství mají dnes jednat o situaci žáků posledních ročníků základních a středních škol, které na jaře čekají přijímací, maturitní či závěrečné zkoušky, ale kvůli opatřením proti koronaviru nemohou mít nyní běžnou prezenční výuku. Stejně jako na podzim se žáci opět učí distančně, což je i podle ředitelů škol a učitelů nevyhovující. Doufají v co nejrychlejší návrat do škol. Zejména podoba praktické části zkoušek v odborných školách by se podle nich jinak asi musela upravit, protože praktická výuka se momentálně nemůže vůbec konat. Informuje ČTK. 

Prázdné lavice a zrušené maturity. Evropští žáci a studenti čelí omezením

I přes to, že otevření škol má v mnoha evropských státech mezi dalším uvolňováním restrikcí přednost, se žádný velký návrat mladých Evropanů do škol nekoná. Mnoho států se potýká se špatnou koronavirovou situací a tam, kde školy po Vánocích otevřou, jde většinou jen o ty základní. Přehled přináší Seznam Zprávy. 

Tomáš Feřtek: Bez známek i bez testů. Snad se blíží nové školství

"Podobně jako kůrovec ve smrčinách řádí koronavirus v českém vzdělávání. O potřebě samostatnosti, schopnosti sebehodnocení, smysluplnosti výuky a přetíženosti osnov se debatuje léta, ale potřebné kroky uskutečňovala jen malá část škol. Mezi loňským březnem a květnem však nekompromisní změny neplánovaně dorazily k desetitisícům učitelů a statisícům rodičů," píše Tomáš Feřtek pro Hospodářské noviny.

Zrušit nebo odložit vysvědčení? Jen v mimořádných případech

„Mám třeba obavy, aby se v některých školách neděla nějaká šílená zvěrstva jen kvůli tomu, aby učitelé získali relevantní podklady k pololetnímu vysvědčení,“ formuloval to jednoduše ředitel Masarykovy základní školy v pražských Klánovicích a předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Zástupci škol uvítali, že MŠMT slovní hodnocení jen doporučilo

Zástupci školských asociací uvítali, že ministerstvo školství nechalo školám možnost volby, zda budou na pololetním vysvědčení hodnotit žáky známkami, či slovně. Předsedu Asociace ředitelů základních škol Michala Černého ale zklamalo, že školy nebudou mít možnost rozhodnout o vysvědčení později než obvykle. Většina škol zřejmě zůstane u klasického známkování, některé však podle Černého zatím nemají dost podkladů ani ke slovnímu hodnocení. Nejvíc se to podle něj týká tělocviku, který se od října kvůli epidemii nekonal. Informuje ČTK. 

Hel: Čekají nás těžké tři měsíce, děje se nedeklarované promořování. Je to nemorální

Skutečný počet mrtvých je kolem 18 tisíc, je to příliš mnoho, toto číslo se bohužel zvýší. Přitom není důvod, proč by to v Česku mělo být tak špatné. Pokud nezměníme náš přístup, tak dojde v březnu k promoření společnosti, to ale není a nikdy nebylo řešením epidemie, je neefektivní, neekonomické, neetické a nesmyslné, říká v rozhovoru pro DVTV imunolog Zdeněk Hel. U očkování prý cení, že jdou politici příkladem. 

Pro pololetní vysvědčení doporučuje ministerstvo školám slovní hodnocení

Ministerstvo školství zaslalo do základních a středních škol a konzervatoří doporučení k hodnocení vysvědčení za 1. pololetí tohoto školního roku… Doporučení uvádí, že v tomto specifickém školním roce je vhodné zaměřit se především na posilování odpovědnosti žáků za vlastní učení, práci s časem a plnění svých povinností, protože právě tyto dovednosti jsou stěžejním předpokladem nejen pro úspěšné zvládání distanční výuky. Na vysvědčení je možné hodnotit klasifikací, slovně i kombinací obou způsobů. Za stávajících okolností však lze doporučit zejména hodnocení slovní, případně klasifikaci doplněnou slovním hodnocením. 

Ministerstvo vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na SŠ

Ministerstvo školství vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. ČTK o tom informovala mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů. 

Jan Kulveit: K několika omylům rektora Zimy

„Rektor UK Zima bohužel v rozhovoru pro SeznamZprávy šíří několik omylů, jejichž sjednocujícím prvkem je říci něco, co mnoho čtenářů rádo uslyší, bez ohledu na fakta nebo existující vědecké poznání,“ píše spoluautor systému PES Jan Kulveit na svém blogu. 

Je čas zklidnit společnost a nebýt vězni koronaviru, říká rektor Zima

„Nejsem příznivcem konspiračních teorií, nelíbí se mi ale snaha některých médií a politiků strašit covidem více, než je potřeba. Ale to, co jsem říkal na jaře, opakuji stále: Musíme se naučit žít s nemocí, která se jmenuje covid-19,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy rektor UK Tomáš Zima. 

Ředitelé: Výuka on-line je teď podobná jako na podzim, sílí únava

Výuka na dálku, ke které se dnes po vánočních prázdninách kvůli zhoršení epidemie covidu-19 vrátili všichni žáci běžných škol kromě prvňáků a druháků, se nyní nebude moc lišit od distančního vzdělávání na podzim. Většina prvňáků a druháků se do lavic vrátila. Školy zároveň čekají na informace o tom, jak by mělo vypadat pololetní vysvědčení. Vyplývá to z odpovědí ředitelů škol, které oslovila ČTK. Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého strach rodičů z nákazy covidem-19 spíše slábne, i když epidemie naopak sílí. 

Další omezení a pak úleva. Ministr i experti odhadují, jaký bude koronavir roku 2021

„Podle mého názoru bude rok 2021 posledním, ve kterém bude koronavirus významným způsobem ovlivňovat náš život. Očkování a léčebné postupy z něj udělají další "chřipku", která bude sice nepříjemná, pro někoho i nebezpečná, ale život společnosti by neměla zastavit. Na druhou stranu, koronavirové infekce se budou vracet, byť méně nebezpečné, ale hlavně by se mohla objevit opravdu nebezpečná epidemie nového kmene chřipky, který se už dlouho neobjevil,“ říká v anketě online deníku Aktuálně biochemik Jan Konvalinka. 

Rodiče mediální výchově nevěří, protože by mohla nabourat jejich světonázor, říká pedagog Kubíček

Pedagog Jan Kubíček učí zážitkovou metodou gymnazisty, jak se dobře orientovat v médiích, jak rozpoznat fake news a na co si dávat pozor na sociálních sítích. „Může to být i tlak rodičů, kteří mediální výchově ve škole nevěří, protože mají nějaký světonázor a obávají se, že by ho škola mohla nějak nabourat. Proto tomu nerad říkám výchova, protože nechceme někoho převychovat, vysvětluje Kubíček pro Český rozhlas Plus, proč se učitelé často bojí mediální výchovu učit.“ 

Do lavic se vrátí prvňáci a druháci, ostatní se opět učí na dálku

Do lavic se dnes po prodloužených vánočních prázdninách vrátí jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, znovu se otevřou ještě mateřské a speciální školy. Zbytek žáků a studentů se kvůli šíření epidemie koronaviru bude opět učit distančně. V Praze a dalších městech se obnoví provoz škol pro děti zdravotníků a dalších profesí potřebných pro zvládnutí nákazy. Začíná také prodloužené období talentových zkoušek do konzervatoří, oborů středního vzdělávání s talentovou zkouškou a na sportovní gymnázia. Informuje ČTK.

Není devět jako devět. Učitelé dostanou přidáno – ale nakonec úplně jinak, než vláda slibovala

„Ministr školství Robert Plaga sliboval: "Moje představa rozhodně není, že by to mělo většinově směřovat do nadtarifních složek platů."Jak se nicméně odbory, poslanci i zástupci učitelských profesních organizací dozvěděli těsně před Vánocemi, dopadlo to přesně naopak. Slib devítiprocentního navýšení sice vláda splní, většina peněz (pět procent) ale půjde na odměny, do tarifu pak menší díl (čtyři procenta). Kritika se na ministra snáší také kvůli faktu, že změnu neprojednal s partnery ani s poslanci, a to včetně těch koaličních,“ píše Silvie Lauder pro týdeník Respekt. 

Socioložka: Covid vytváří prostředí pro rozdmýchání mezigenerační války

Ochránit staré a nemocné nebo se pokusit o promoření populace a upřednostnit ekonomiku? Kvůli epidemii koronaviru se otevřelo mimo jiné téma toho, jakou hodnotu má lidský život. Senioři nejsou homogenní skupina, větší reklamu pro téma stárnutí bychom nevymysleli, říká v rozhovoru pro iDNES socioložka Lucie Vidovićová, která se zabývá takzvaným ageismem. 

Jak koronavirus změnil naše chování? Jsme dál vyděšení, něco se ale od jara zlepšilo

Kantar je jednou z největších světových výzkumných agentur. Během pandemie přináší "covid-19 barometr", který ukazuje, jak virus ovlivňuje chování a očekávání lidí. Své šetření uskutečnil mezi 150 tisíci respondenty z více než šedesáti zemí včetně Česka. Zdejší pobočka pak pro vzdělávací konferenci PREF provedla v listopadu výzkum, jak rodiny zvládají výuku na dálku. Online deník Aktuálně shrnuje výsledky. 

Pro svobodnou hru jsou největší překážkou nedostatek inspirace a absence hranic, říká přírodní pedagožka Johana Passerin

„Hra je jako voda. Můžeme na řece postavit mlýn a využít její energii k umletí mouky nebo k pohonu turbín a výrobě elektřiny, ale nemůžeme říci, že voda je nástrojem k mletí mouky nebo výrobě elektřiny. Hra je živel. A také je to jazyk, který má i svou gramatiku. Hra je potřeba a touha člověka potkat se se světem, symbolicky se spolupodílet na jeho stvoření, prožívat se skrze to setkání. Setkat se se živly, s prostorem a časem. Hra je zacházením se symboly. Hra je vždycky spojená s představivostí a s vnitřním jazykem. V dospělosti, pokud si hru jedinec uchová a dál ji kultivuje, se projevuje jako umění. Umělci jsou lidé, kteří si uchovali odvahu projevovat hru navenek,“ říká v rozhovoru pro EDUzín Johana Passerin. 

Karel Lippmann: Ideje, geometrie, jazyk, umění

„První doušek ze sklenice přírodních věd vás změní v ateistu, ale na dně vás čeká Bůh“. Karel Lippmann cituje K.W. Heisenberga v úvaze o vědě, filosofii a umění. 

Anna Hogenová: Dobrý učitel je dílem milosti. Dává dětem pocítit vroucnost a přijetí

„Nestačí didaktika v podobě systémů a struktur, s každým musíme mluvit jeho vlastní řečí, abychom se dostali k jeho bytostnému myšlení. Vyučování je víc probouzení ze somnolence, duchovního spánku zvyků a zajeté praxe. Děti čekají na otevřenost, upřímnost a hlavně opravdovost učitele, nikoli na strukturu ověřitelných a kontrolovatelných příkazů nějakého „vědce“ z výzkumného ústavu,“ píše vysokoškolská učitelka filosofie Anna Hogenová pro EDUzín.