Lepší než Kanada, horší než Korea? Co říkají mezinárodní žebříčky o výsledcích českých škol – a co neříkají

Koncem minulého roku vydala Česká školní inspekce zprávu o tom, jak si čeští čtvrťáci vedli v mezinárodním šetření TIMSS, které prověřuje znalosti matematiky a přírodovědy. Ze zveřejněných žebříčků vyplynulo, že jsou na tom celkem dobře, v nadprůměru. Při bližším zkoumání výsledků ale narazíme na paradoxy a znejistíme. Co nám vlastně tyto a podobné žebříčky (ne)říkají? A co ani říct nemohou? Úvahu přináší EDUzín.

Jeroným Klimeš: Jak přísné mají být maturitní zkoušky?

Vraťme se ve vzpomínkách do gymnaziálních počmáraných škamen. Položme si ruku na srdce a řekněme si, kolik z našich spolužáků podle našeho názoru vůbec nemělo maturitu udělat, protože jejich studijní výsledky byly prachbídné. Já osobně bych našel jednoho, možná dva. To není otázka, jestli jsem je měl rád nebo ne, ale toho, jak se neučili. Věřím, že i čtenář najde v mysli někoho takového. Jeden ze 30 jsou 3 %. Proto jsem názoru, že státní maturity jsou správně nastaveny tehdy, když je neudělá cca 3–5 % dětí (jeden z dvaceti). Prostě by vyšly ze školy s maturitním vysvědčením neprospěl.

Asociace češtinářů se obává změn v maturitách a přijímání na SŠ

Budoucího snížení kvality maturit a přijímacích zkoušek se obává Asociace češtinářů. Podle jejího předsedy Josefa Soukala by k ní mohly vést například změny v obsahu zkoušek. Dosavadní podoba státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek podle něj zvýšily objektivitu a podpořily pozitivní změny ve výuce. Vyplývá to z prohlášení asociace, které podpořily také Svaz průmyslu a dopravy a jazykové sdružení AMATE. Mezi učiteli není na fungování státních maturit a přijímacích zkoušek shoda. Například Společnost učitelů českého jazyka a literatury naopak změny současného systému podporuje. Informuje ČTK.

Psychometrik Hynek Cígler: Státní maturita nenaplňuje standardy pedagogického testování

„Přestože se mi to těžko říká, problémem testů produkovaných Cermatem není jejich obsah, dílčí chyby v zadání a podobně. Tím skutečným problémem je fakt, že po odborné – psychometrické – stránce jsou testy produkované Cermatem na naprosto mizerné úrovni. Analýzy, které Cermat produkuje, byly totiž zastaralé již v sedmdesátých letech. Přitom by úplně stačilo, aby byl maturitní test vyvíjen v souladu s aktuálními standardy a zcela běžnými a snadno dostupnými psychometrickými postupy. Není třeba vymýšlet cokoli nového,“ píše Hynek Cígler z brněnské Masarykovy univerzity pro server iROZHLAS.

Tomáš Feřtek: Přijímačky pro odstřelovače – ověřují trpělivost při zvládání obřího objemu neužitečných informací

„Jenže co vlastně přijímací zkoušky o žákovi či žákyni vypovídají? Kolega to velmi trefně nazval přijímačkami na střední školu pro odstřelovače. Pokud bychom takovou měli, je současný postup ideální. Ověří vůli k přípravě, trpělivost při zvládání obřího objemu neužitečných a nesrozumitelných informací, schopnost přemýšlet podle šablony a nevymýšlet „blbosti“, ochotu poslechnout bez odmlouvání i nesmyslné a morálně problematické příkazy (to se odstřelovači hodí). A především prakticky vyzkouší odolnost proti stresu zesílenou tím, že máte „na výstřel“ jen jednu šanci; a ta rozhodne o všem,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Karel Lippmann: Literatura a filosofie (Ke smysl výuky literatury na střední škole a smyslu testování)

Středoškolský učitel Karel Lippmann přináší další úvahu o propojení literatury a filosofie, smyslu výuky literatury a smyslu a rizicích testování.

Štefan Klíma: Myšlenka vytvoření jednotných přijímacích zkoušek nebyla špatná. Provedení je však zoufalé.

„Testy se nedaří a každým rokem přibývá připomínek a stížností z řad učitelů. Co je ještě horší, základní školy se přestávají v devátých třídách věnovat svým povinnostem. Mění výuku a připravují žáky na přijímací zkoušky. Důvod? Pochybný. Kdyby totiž byly testy řádně připravené, nebyla by tato činnost vůbec potřeba,“ píše ředitel střední školy Štefan Klíma na svém blogu.

Oldřich Botlík: Úloha z rozsudku – odbyté zadání a odbytá náprava jeho důsledků

Rozsudek související s řešením úlohy o úhlech loňského maturitního testu z matematiky vyvolal diskuse podobné těm, jež proběhly před rokem. Někteří diskutující pomíjejí okolnost, která hraje při posuzování kvality zadání úloh přijímacích a maturitních testů klíčovou roli. Na jazyk testových úloh použitých v důležitých zkouškách je totiž třeba klást výrazně vyšší nároky než na jazyk používaný v běžné vyučovací hodině – ať se to týká češtiny, cizího jazyka nebo matematiky. Vysvětlím proč.

Oldřich Botlík: Maturitní Augiášův chlév. (Maturant zažaloval ministerstvo školství kvůli loňské maturitní úloze a vyhrál)

„Přijímací a maturitní testování má u nás plně v rukou Cermat. Jeho vedoucím pracovníkům se už dávno podařilo vytvořit zdání své nepostradatelnosti: „Když nám do toho budete šťourat, necháme vás na holičkách.“Cermat tak za pasivního přihlížení ministerských úředníků, či dokonce s jejich aktivní pomocí utajuje všechno, co utajit lze. Díky tomu vodí za nos kdekoho: schvalovací komise, žáky, učitele, média, veřejnost a nejspíš i vedení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). To jasně odporuje veřejném zájmu. Úspěšnému maturantovi patří upřímný dík za to, že dotáhl případ mimo správní orgány resortu. Soud není součástí mašinerie, v níž ruka ruku myje, a tak to prasklo,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.

Přijímačky na střední byly letos těžší než maturita, říká češtinář

Cermat letos po deváťácích vyžadoval v testu z češtiny více detailních znalostí gramatiky a pravopisu než po maturantech. Vychází to ze srovnání pěti vybraných úloh, které pro Seznam Zprávy vypracoval zkušený češtinář Jarmil Vepřek.

Kvalita testů je špatná, nevypovídají o ničem. Přijímačky by měly testovat jiné dovednosti, myslí si Hřebecký

„Testy nejsou postavené tak, že by se z nich dalo zjistit něco o dovednostech a znalostech dětí, a protože nejsou porovnatelné z roku na rok, nedá se z nich usuzovat ani nějaký trend ve srovnání s předchozími lety. Testují schopnosti dětí naučit se tento konkrétní typ testu vyplnit a uklidňují určitě ředitele, kterým dávají jednoduchý nástroj, podle kterého mohou děti rozřadit na přijaté a nepřijaté. Z výsledků dětí u přijímacích zkoušek nelze nijak odvodit, jak bude vypadat jejich další vzdělávací dráha, natož jak budou úspěšní v dalším životě,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky Miroslav Hřebecký, programový ředitel společnosti EDUin.

Petr Honzejk: Změňme přijímačky a maturity. Jinak se budou děti dál učit ve školách zbytečnosti

„Pokud byla koronakrize k něčemu dobrá, tak k tomu, že by mohla pohnout s českým školstvím. Řada rodičů se upřímně vyděsila, co se jejich děti ve školách učí. Při domácím vzdělávání narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů a jazykozpytných termínů typu "přísudek jmenný se sponou", což jim připomnělo dobu, kdy si podobné záležitosti pod tlakem hustili do hlav, aniž by existovala sebemenší možnost, že by je někdy k něčemu použili. Nespokojenosti s přetrvávajícím charakterem výuky je nyní víc než slyšitelná a vyburcovala i nejvyšší místa, která konečně uznala, že se děti ve školách učí obrovské objemy zbytečností,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 

Oldřich Botlík: Milé děti, v TEXTU 1 žádné homofony nejsou

Cermat letos v přijímacím testu pro sedmáky mimo jiné ověřoval, zda dokážou pracovat s definicí pojmu „homofony“, kterou připravil. Sám se jí ovšem neřídil a svou úlohu tím zcela znehodnotil. Kromě toho je zřejmé, že ve školách bude mít obsahové zaměření úlohy velmi nežádoucí dopady. Část učitelů totiž začne homofony probírat. A také zkoušet žáky, zda si zapamatovali dost příkladů.

Zkuste si maturitní úlohy, které část učitelů kritizuje. Cermat dle nich opět selhal

Redakce online deníku Aktuálně přináší výběr úloh, se kterými se museli letos maturanti potýkat a na které výtky učitelů míří nejčastěji. Posuďte sami, zda jsou to podle vás oprávněné. Učitelům například vadí, že žáci mají hned ve třech úlohách v testu z českého jazyka najít chybu v textu, čímž se Cermat snaží ověřit znalost pravopisu. Učitelé však takové úlohy označují za nevhodné, protože podle nich ověřují korektorské schopnosti, které ale vůbec nejsou ve školních vzdělávacích programech.

Oldřich Botlík: Cermat má nové hobby - ptát se co nejsložitějším způsobem na naprosté ptákoviny

Nejsem zdaleka sám, kdo si letos povšiml zajímavého jevu. I někteří češtináři a lidé, kteří se psaním textů různého druhu živí, konstatovali, že oddělení českého jazyka a literatury v Cermatu má nové hobby: ptát se co nejsložitějším způsobem na naprosté ptákoviny. Potvrdil to rovněž letošní přijímací test z češtiny pro deváťáky.

Oldřich Botlík: Matematické úlohy „jako ze života“ škodí dvakrát

Zadání, která se tváří, jako by byla ze života, ale nejsou, škodí dvakrát. Jednak pomáhají vytvářet obraz matematiky jako neužitečné a od života odtržené disciplíny. Ve sbírkách úloh i v testech všeho druhu také předstírají, že i když se modelují situace umělé, zahrnuje tvorba matematického modelu vše podstatné. Tedy včetně činností probíhajících při matematizaci situací skutečných, kdy si žáci – například během sestavování rovnic – osvojují dovednosti opravdu důležité. I sám autor nepravděpodobných či umělých zadání ovšem postupuje jinak. Začne rovnicí a jejím vyřešením a potom si „reálnou“ situaci vycucá z prstu.

Jiří Münich: Maturitní testování? Mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem.

Do příštího roku by se mohla zavést povinná maturita z tělocviku. Začne se tím, že zredukujeme tělocvik do schopnosti hodit předmětem do dálky, protože je nejsnáze měřitelná. CZVV pro měření schopnosti připraví úkoly spočívající v hodu různými předměty. Jeden rok je to oblázek, klacek a šiška. Další rok zase poleno, horká brambora a kočka. Celá validace testu spočívá v tom, že tajná komise zástupců tělocvikářů a Centra každý objekt potěžká, jak jim sedí do ruky,“ píše Jiří Münich na blogu EDUin.

Daniel Münich: Ještě jednou ke konstrukci státních maturitních testů

„Klíčovým účelem testů je dopadení nedostatečně vzdělaných středoškoláků na konci čtyřletého studia. Proto mají být testy konstruovány tak, aby byly co nejpřesnější právě v oblasti stanoveného prahu úspěšnosti. Jenomže tomu tak není,“ píše Daniel Münich na Facebooku.

EDUin: Umí maturitní testy odlišit, kdo umí a neumí matematiku?

S jakou přesností měří maturitní testy dovednosti studentů? Při pohledu zvenku není zřejmé, podle jakých kritérií se řídí bodování úloh. Například jak souvisí počet bodů s náročnosti úlohy a zda autoři testu berou v úvahu vliv tzv. náhodné odpovědi. Z dat, která Cermat zveřejnil na základě zákona o svobodném přístupu k informacím k maturitním testu z matematiky pro rok 2019, navíc vyplývá, že maturitní test ve stávající podobě sice dobře rozlišuje mezi žáky, kteří jsou v matematice průměrní, v hodnocení žáků na hranici tzv. cut off score, kde se rozhoduje o tom, kdo v testu uspěje a kdo propadne, je ale mnohem méně spolehlivý. O tom, kdo z těchto žáků uspěje a kdo propadne, pak do značné míry rozhoduje náhoda.

Oldřich Botlík: Testování empatie. (Testy ověřují hlavně jednoznačné a nudné banality)

Vážným nedostatkem českých přijímacích a maturitních testů je, že z odpovědi se obvykle nedá poznat, jak k ní žák dospěl. Kvůli tomu testy ověřují hlavně jednoznačné a nudné banality. „Na takovou hloupost se mě přece nebudou ptát,“ řekne si leckterý žák. Jenže pokud si zadání vyloží jinak než autor, může na to doplatit, ač nechyboval. Loni se navíc ukázalo, že žádost o přezkum nemusí být v takovém případě vyřízena uspokojivě.