Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář Tomáš Otisk

„Mně by se líbilo, kdyby v hodinách využívali i jiné, odborné texty, a učili žáky, jak s nimi pracovat. Je důležité, aby se změnila celková perspektiva učitelů odborných předmětů. Jejich vize toho, co žákům předávají. Aby neměli před očima jen tematický plán a jednotlivosti z něj, které musejí žáky naučit, a pochopili, že mají předat spíš badatelský přístup ke svému předmětu,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni učitel matematiky Tomáš Otisk.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co pomáhá jejich náhled změnit? 

Příklady inovativních kolegů, třeba i z jiných předmětů, klidně i z dějepisu. Když vidí, že se někdo jiný dokáže odpoutat od schémat a učit v souvislostech. Demokracie v antickém Řecku se dá vztáhnout k demokracii v obci nebo ke školnímu parlamentu, aktualizovat to téma. Potenciál v učitelích je, jen potřebují inspiraci a podporu, aby se odvážili svou výuku proměnit. Jako škola jsme v tomhle na cestě.

Učitelé mají dnes k dispozici tolik didaktických metod. I když někdo učitelství nemá od boha, může si velmi pomoci právě použitím metod, o kterých se dřív nevědělo… 

Je to určitě pravda. Na druhou stranu je třeba, aby těm metodám učitelé opravdu rozuměli. Pokud celý sbor projde seminářem „čtením a psaním ke kritickému myšlení“ a děti pak celý den v každé hodině mechanicky malují pětilístek (což je prvek, který jim má pomoci nějak si zorganizovat myšlenky), děti to spíš otráví. Metody musí být ukotvené v cílech a učitel musí mít jasno, jak ta metoda v té dané hodině přispívá k učení. Musí vidět, co to dělá s dětmi. Dobrý učitel je učitel, který reaguje na děti, vnímá, s čím souvisí jejich chování. Takový učitel pak ani nemá problém s kázní. 

České děti mají v testech matematiky problém se slovními úlohami, ukazují to i šetření PISA i maturitní výsledky. Souvisí to podle vás s nedostatkem matematického myšlení, nebo i s čtenářskou gramotností? 

Když jsem před dvanácti lety začínal učit, myslel jsem si, že to je hlavně o tom, že neumějí pořádně číst. To už si tak úplně nemyslím, problém je i v nesamostatnosti úsudku. Komplexně to podle mě řeší Hejného metoda, ta kromě matematického myšlení rozvíjí i čtenářskou gramotnost. Máme na škole třídu, která má Hejného už šestým rokem. Já u nich učím dva roky, a ty výsledky vidím. Tihle žáci jsou na slovní úlohy připraveni dobře. Mám v té třídě nadané děti i slabé žáky, a u obou skupin vidím lepší výsledky, než je standard. Myslím, že obě ty skupiny spojuje jedno – mají ty hodiny rády. To je hlavní rozdíl. A když má člověk něco rád, tak to dělá lépe. Na výsledek to má zásadní vliv.


Celý rozhovor naleznete zde