„V březnu nebo v dubnu jsem to ještě chápal a myslím, že média i hodně pomohla zvládnutí nouzového stavu a dodržování opatření. Ale potom už to nabralo patologický rozměr. Kolem této nemoci je vytvořena velká emoční bublina, plná velmi protichůdných a až katastrofických zpráv. Podle mne je to kontraproduktivní, vede to až k odporu určité části populace. Covid-19 je nemoc a nemoci má primárně řešit zdravotnický systém, systém veřejného zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro online deník Aktuálně.
 |
| Ladislav Dušek (uzis.cz) |
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
K čemu nejhoršímu to podle vás může vést?
Máme vysoce solidární systém zdravotních služeb, uděláme vše proto, aby každý občan, pacient, dostal co nejlepší péči. Netřeba se strašit, ať to nevede k tomu, že lidé přestanou chodit na prevenci, budou se bát řešit třeba i mnohem vážnější zdravotní problémy, než je covid. Velmi bych se proto přimlouval o racionálnější a hlavně méně intenzivní komunikaci.
Z počátku epidemie panovaly zmatky kolem toho, jak jsou nemocí zasaženy děti, zda mohou vůbec onemocnět a jak moc covid-19 dál šíří. Máme v tom už jasněji? Liší se v tomhle nějak děti od dospělých?
Již dlouho se ví, že děti se mohou nakazit i onemocnět, zřejmě podobně často jako dospělí, nicméně průběh je zpravidla velmi lehký a smrtnost velmi nízká. To jednoznačně potvrzují i data z Česka. S nástupem dětí do škol jednoznačně a velmi rychle započalo šíření nákazy mezi všemi věkovými kategoriemi dětí a od přibližně 10. září pozorujeme denní nárůsty.
Abych byl konkrétnější, tak nyní u nás tvoří děti školního věku, tedy od 6 do 19 let, již více než 22 procent všech denně nově diagnostikovaných případů. Samotná role dětí v šíření nákazy novým koronavirem je stále předmětem výzkumu - viz například práce v časopisu The Lancet Infectious Diseases z roku 2020.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat