Petr Honzejk: Nebuď jako Roman. Lekce z kauzy Prymula

„Kauza Romana Prymuly je otřesnou ukázkou stavu, v jakém je vedení naší země. Nejde jen o jednu návštěvu v hospodě na Vyšehradě, jež prokázala, že ministr zdravotnictví porušuje nařízení, která sám zavádí. Jde hlavně o způsob, jakým se kauza řeší. Vidíme nešťastného a dezorientovaného premiéra s tunou másla na hlavě. Vidíme prezidenta, který si neuvědomuje, že není čas na politické hry. Sledujeme drolení údajně nejúspěšnější vlády všech dob v přímém přenosu. To všechno v situaci, kdy v Česku přibývají nakažení a mrtví nejrychleji v Evropě a překročení kapacity nemocnic je jen otázkou času. Nevzbuzuje to věru pro nejbližší dny příliš optimismu. Zkusme přesto zformulovat pět dlouhodobých poučení, která nám kauza Prymula dává,“ komentuje Petr Honzejk pro Hospodářské noviny. 

Petr Honzejk (twitter.com)

Omlouvání excesů je nebezpečné. Řada lidí začala argumentovat, že se vlastně tak moc nestalo, a pokud ano, tak že by stejně neměl být Roman Prymula odvoláván. Například Petr Koubský v Deníku N napsal, že je to jako měnit řidiče autobusu za jízdy na horské silnici. Šéf lékařské komory Milan Kubek zase prohlásil, že jsme jako loď v bouři a diskreditovaný kapitán nás nejdříve musí zachránit, soudit ho prý můžeme až potom. Potíž je v tom, že obě efektní metafory jsou nepřesné. V tomto případě to není tak, že kapitán stojí pevně na můstku a vede loď proti tupému živlu − epidemické bouři. Intenzita bouře, tedy v tomto případě rychlost šíření epidemie, je úměrná chování lidí. Když lidé nevěří kapitánovi, často nedodržují opatření, a bouře pak logicky zesiluje. Jen kvalifikované příkazy tady opravdu nestačí. Potřebujeme nejen dobře zorientovaného, odborně zdatného, organizačně schopného, ale i důvěryhodného člověka. Tedy pokud se chceme nadále pohybovat v mantinelech svobodné společnosti. Jiné by to bylo samozřejmě v Číně. Tam stačí nakazovat, zavírat, utahovat. Kdyby nějaké čínské médium nachytalo tamního ministra tak jako Blesk Prymulu a fotky by zveřejnilo, do druhého dne by neexistovalo. Byl by sice "klid na práci", ale opravdu to takto chceme? 

Celý text naleznete zde