„Od začátku tu bouřlivou „pandemickou“ diskusi provází nadšení modernistů, podle kterých učitelé mnohem rychleji než dřív zvládají online výuku a české školství se konečně digitalizuje. Zároveň ale praktici zdůrazňují, že online výuka je na nic, protože nemůže nahradit živý kontakt učitele a žáků. A navíc – řada dětí se online v podstatě neučí, takže rozdíly mezi dětmi se zvětšují,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Komárek také říká:
Jiní praktici ale rádi opakují, že dnes už se skoro učit nedá – inkluze, velké třídy, nevychované děti, ztráta autority učitele, bohorovní rodiče... A další kritici a modernisté zase rádi připomínají, že podle mezinárodních srovnání chodí české děti do školy vůbec nejméně rády. A že čeští učitelé se moc nezajímají o to, jak se ve škole cítí.
Takže jak? Je zavření škol problém? Není to nakonec spíše dlouhodobě správné řešení, které uleví jak frustrovaným učitelům, tak otráveným žákům? Nejsou školy nejspíš ze všeho opravdu „hlídárny dětí“?
Není třeba hledat nový model? Část dětí škola hlídá a učení jim příliš nevnucuje, část se dobrovolně a s chutí učí doma online, občas se všichni potkají třeba na fotbale. A i to hlídání už brzy zvládne robot.
Vyhrocené diskuse v době pandemie ukazují, že české školství má mnohem větší problém, než jaký představují neúspěchy v mezinárodních žebříčcích matematické nebo čtenářské gramotnosti. Jde o to, že školy neumějí v nové době obhájit svůj význam a smysl. Lidé k nim nevzhlížejí s obdivem a velkým očekáváním. Spíš na ně hledí s nejistotou, podezřívavě, s despektem.
A dokud budou v diskusích hrát prim frustrovaní učitelé, otrávení žáci, bohorovní rodiče a nepřipravení politici, lepší to nebude.
Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
.png)
118 komentářů:
A dokud budou v diskusích hrát prim frustrovaní učitelé, otrávení žáci, bohorovní rodiče a nepřipravení politici, lepší to nebude.
Jasně! být trochu mladší, nechám si možná změnit pohlaví a jméno, koupím si modelínu a začnu modelovat a "diskutovat" podle feřtkovských, hejnologických, chrobákovských, kartousovských a komárkovských not. Na to se přeci vždycky nějaká dotace a zájem některých médií najde. Budu prostě vizionářský modelář. Učitelé, rodiče, děti politici atd. ať jdou k šípku. Modelování - to je to správné řešení!
Začnu od mateřských škol a družin s rizikem, že pro nedostatek času se dál nedostanu. Krize jasně ukázala, že většina rodičů, zřizovatelů, politiků považuje tyto instituce za hlídárny. Při vší úctě, kterou chovám k učitelkám v MŠ a vychnám v družinách, sílí moje přesvědčení, že se jasně ukázalo, jakým omylem bylo vyžadovat, aby školky a družiny měly mnohastránkové vzdělávací programy, jejichž jediným smyslem je být potravou pro školdozorce. Tím vůbec nezpochybňuji, že je dobře, aby se děti naučily půjčovat si hračky, pozdravit, slušně se najíst a tak dále, ale to se vejde na jednu A4 společnou pro všechny školky a družiny. Je to jen jedna stránka věci, ale nebyla by to velká úleva? Tohle minimum by si ředitelky, učitelky a vychovatelky určitě zasloužily.
Pane Týři, asi si to neuvědomujete, ale opět jednou jste nasadil tón Rudého práva minulého režimu. Diskutujte, prosím věcně, bez znevažování.
Pokud tu někdo někoho znevážil stylem bývalého RP, byl jste to podle mne spíše vy, pane Komárku. Viz vaše dílko resp. úvaha, v nímž podle mne docela zřetelně "rádoby vizionářsky" znevažujete školy, učitele, žáky, rodiče a politiky atd. Model, který ve vaší úvaze naznačujete, je podle mne za daných podmínek z hlediska veřejného zájmu prakticky nerealizovatelný.
Pane Komárku není to spíš "hrubá záplata na hrubý pytel"?
Znevažování vypadá dle mě jinak.
Oba pánové za jedna!
Já si zase myslím, že se nám nepřežil jen model školství ale i demokracie čekšmejd, která se spíš blíží anarchii. Naše školství je tak impotentní, že si nechá mluvit do svých procesů novináře(Feřtek)Představme si, že by nějaký novinář mluvit do toho kdy vyndat apendix:-)
Každý kecá do všeho a kompetence neexistují. Viz Prymula řekne, že žáci nastoupí a Plaga to neguje. Je mi blaze, že se už nemusím této šaškárny účastnit.
Vyhrocené diskuse v době pandemie ukazují, že české školství má mnohem větší problém, než jaký představují neúspěchy v mezinárodních žebříčcích matematické nebo čtenářské gramotnosti. Jde o to, že školy neumějí v nové době obhájit svůj význam a smysl. Lidé k nim nevzhlížejí s obdivem a velkým očekáváním. Spíš na ně hledí s nejistotou, podezřívavě, s despektem.
Pane Komárku, školy mají především vzdělávat. Je to dáno praktickými potřebami lidí, společnosti i zákony. Nejsou to modelárny, zábavní kluby nebo zdroje pochybných výdělků pro anarcho vizionáře živené z různých dotací.
Zkuste, prosím neurážet, neškatulkovat, neznevažovat. Diskutujte, prosím věcně a slušně. To je vše. "Zdroje pochybných výdělků pro anarcho vizionáře živené z různých dotací", je styl, který patří jinam.
Děkuji!
"A dokud budou v diskusích hrát prim frustrovaní učitelé, otrávení žáci, bohorovní rodiče a nepřipravení politici, lepší to nebude. "
Máte, prosím, podklady pro své tvrzení? Diskutujte, prosím věcně a slušně.
JAK DLOUHO JEŠTĚ STRPÍ PREMIÉR A UČITELÉ AKTIVISMUS MINISTRA ŠKOLSTVÍ?
Zkuste, prosím neurážet, neškatulkovat, neznevažovat. Diskutujte, prosím věcně a slušně. To je vše. "Zdroje pochybných výdělků pro anarcho vizionáře živené z různých dotací", je styl, který patří jinam. napsal výše pan Komárek.
Zdroje pochybných výdělků pro anarcho vizionáře živené z různých dotací ... konstatování tohoto podle mne objektivně existujícího jevu není, myslím, urážka ale spíš diagnóza jedné z hlavních příčin úpadku českého školství v posledních dvaceti pětadvaceti létech. Příkladů, které to dokládají je mnoho. Viz například dodnes nefunkční a nezrevidovaný systém RVP/ŠVP a neplnění Programového prohlášení vlády ministrem školství Plagou. Divím se, že premiér Babiš strpí ve své vládě ministra, který řádně neplní vládní prohlášení (neudělal v něm slíbenou Revizi RVP a nevytvořil v něm slíbený Národní program vzdělávání určený školským zákonem, nechává zasedat státního tajemníka MŠMT a ústředního školního inspektora ve vedení soukromé společnosti Eduzměna, otevřeně se staví proti kolektivnímu rozhodnutí vlády o návratu 1. st. ZŠ začátkem listopadu atd. atd.) a který mj. i spolu se soukromou Eduzměnou "spáchal" pochybnou státní Strategii vzdělávání 2030+.
Co jiného je to než "anarcho vizonářství živené z různých dotací", pane Komárku? Měl byste pro to vhodnější označení? Poraďte mi, prosím. Děkuji.
J.Týř
K tomu viz i
PROJDE PLAGOVA NEOLIBERÁLNĚ DILETANTSKÁ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ 2020+ PARLAMENTEM ČR?
http://www.ceskaskola.cz/2020/10/zaci-1-stupne-se-vrati-do-skol-bez.html
http://www.ceskaskola.cz/2020/10/zastupci-skol-vyuka-online-je.html
EDUZMĚNA = AKCEPTOVANÝ SOUKROMÝ SUPLENT ODPOVĚDNOSTI AKTIVISTICKY PANÁČKUJÍCÍHO MŠMT ČR?
http://www.ceskaskola.cz/2019/05/nadacni-fond-eduzmena-predstavil-sve.html
V 19. století vznikl pozitivismus, založený na matematice. Byl jím následně vyvolán svým možnostem nepřiměřený technooptimismus "století páry". Přírodní vědy se přizpůsobily. Z pozitivismu se stal kvazipozitivismus, z matematiky se ve škole staly počty, na nich založená odbornost ovládla vzdělání. Odbornosti se začal říkat vzdělání, což trvá dodnes. Vágní přirozený jazyk a jím podmíněné myšlení (a naopak) se začal přizpůsobovat jazyku počtů (ne obohacovat jazykem matematiky). Jeho vážnost souvisela dlouho s vlastenectvím, ne s myšlením. To dnes už nestačí. Sestup k dnešnímu stavu byl pozvolný, proto se jeho příčiny nehledaly, nanejvýš se přitvrdilo v rámci téhož systému. Dnes už nefunguje ani to, ač po tom mnozí hlasitě volají. Nic se ale nezmění, dokud nezačneme rozlišovat vzdělání a odbornost, pokud nebudeme se stejnou vážností přistupovat k jazyku matematiky a jazyku přirozenému, dokud nebudeme respektovat trojjedinost rozumu (opertio, virtus, pietas), dokud se z počtů opět nestane matematika. Škola má člověka připravit na celý život, jehož je odbornost nezbytnou součástí. Nerozlišování odbornosti a vzdělání škodí oběma. Stále více. Škodí vážnosti školy jako instituce. Podle toho také ke škole přistupují rodiče i žáci.
Základní myšlenka pozitivismu a post-pozitivismu vytváří rozdíl mezi nimi a odděluje je... Pozitivismus je filozofie, která zdůrazňuje empiricismus. Zdůrazňuje význam objektivity a nutnost studovat pozorovatelné komponenty. Ve 20. století však došlo k posunu, který byl způsoben post-pozitivismem. Post-pozitivismus je filozofie, která odmítá pozitivismus a předkládá nové předpoklady, aby odhalila pravdu. Prostřednictvím tohoto článku se podívejme na rozdíly mezi těmito dvěma filozofickými postoji.
Co je to pozitivismus?
Pozitivismus zdůrazňuje, že vědecké bádání by se mělo opírat spíše o pozorovatelná a měřitelná fakta než o subjektivní zkušenosti. Podle tohoto epistemologického postoje lze to, co se počítá jako poznání, zachytit prostřednictvím senzorických informací... Společenské vědy, jako je sociologie a politologie, nespadaly do tohoto pozitivistického rámce, zejména proto, že v sociálních vědách byly znalosti odvozeny ze subjektivních zkušeností jednotlivců, které nebylo možné měřit a pozorovat...
Co je to post-pozitivismus?
Post-pozitivismus vznikl ve 20. století. Nebyla to pouhá revize pozitivismu, ale úplné odmítnutí základních hodnot pozitivismu. Post-pozitivismus poukazuje na to, že vědecké zdůvodnění je docela podobné našemu zdravému rozumu. To znamená, že naše individuální chápání každodenního života je podobné chápání vědce...
• Definice pozitivismu a post-pozitivismu:
• Pozitivismus je filozofický postoj, který zdůrazňuje důležitost objektivity a nutnost studovat pozorovatelné složky.
• Post-pozitivismus je filozofie, která odmítá pozitivismus a předkládá nové předpoklady, aby odhalila pravdu.
https://cs.mort-sure.com/blog/difference-between-positivism-and-post-positivism/
Pane Lippmanne při vší úctě, nehrála bych si se slovíčky - jak to děláte - sledujte jen, kdo který ten "projekt" platí. Pokud tady hrají prim neziskovky a soukromé organizace všeználků, kteří nikdy neučili, nebo jen natolik,že se ujistili ŽE JE TO VELEDŘINA, ale potřebují se prostě nějak jednoduše živit, tak to Vaše byť možná správné teoretizování není k ničemu.
Školství je jednoduše v našem politickém systému ta nejchudší služka. Nekapou z něj miliardy do kapes politických lídrů. Tak to JE!!!
Možná by se dalo zamyslet nad stoprocentní privatizací škol a to všech. Chudí by brali nějaké ty podpory, či půjčky a bylo by jasno, ne? A taky by měly učitelky zachovat bezdětnost - nožná:-) Stejně ty ženy teď už moc rodit nechtějí.....
Pane Týři, poradím Vám - už toho osočování a politické propagandy prostě nechte. Diskutujte věcně. Děkuji!
Pane Komárku, co vy víte o věcnosti.....?
Jen znovu zopakuji, co už jsem napsal dříve mnohokrát: Nejsem "antipozitivista" jen odmítám jeho kvazipozitivistickou deformaci, která nerespektuje existenci vágního jazyka a jeho nedílné sepjetí s humanitními naukami a filosofií. Vždy bychom měli používat adekvátní myšlenkové postupy, které spojují v různých strukturách exaktnost a vágnost Tím jsou komplikované a náchylné k nepatřičnému, kvyzipozitivistickému zjednodušování. Typickým příkladem jsou testy z jazyka a literatury.
Paní rvářkozvesela, tohle vůbec není hra se slovíčky. To je podstata vzdělání a vzdělávání. Tomu, o čem mluvíte, kvazipozitivismus velice nahrává. Mj. jiné je pro snadno dostupný k povrchnímu pochopení. Proto výuce každý "rozumí".
Omlouvám se: Paní rváčkozvesela...
Nezlobte se mne pane Komárku, ale zavření škol prostě problém je, protože žádný nový model školství nemáme. A ještě dlouho mít nebudeme. Nebo si snad myslíte, že se něco takového, co prozatím tak ňák nevymysleli nikde na světě, dá vymyslet v naší kotlince za půl roku, a to ještě krizového, kdy mají všichni úplně jiné starosti? A i kdyby ho někdo někdy vymyslel, Vy si opravdu myslíte, že se obejde bez osobní přítomnosti žáků ve škole a bez kontaktu učitele s žákem?
Paní Adamová, myslím, že se dosti výjimečně shodujeme. Děkuji!
Paní Adamová, souhlas ...nicméně mohli jsme být dál, kdybychom nemuseli trpět kohoutí handrkování rádoby politiků. Kdyby ti, kteří mají konat a rozhodovat, tak i konali.
Pan Plaga a jemu podobní v podstatě nic krom mluvení nedělají.
dokud budou v diskusích hrát prim frustrovaní učitelé
I kdybychom se my frustrovaní učitelé stavěli na hlavu, prim v diskusích hrát budou čertví-kým-placení aktivisté z politických neziskovek a poplivávači všeho českého a rozumného jako je Vymývač Mozků z veřejnokamarádské ČT.
Vy si opravdu myslíte, že se obejde bez osobní přítomnosti žáků ve škole a bez kontaktu učitele s žákem?
Já si tedy opravdu myslím, že se budeme MUSET obejít bez osobní přítomnosti žáků ve škole. Kontakt učitele s žákem máme, přes nejrůznější technické prostředky, až po online/synchronní videokonferenci (ale většinou audio bohatě stačí).
Mrtvoly budou přibývat stále a nepochybně dosáhnou množství, které už bude STAČIT jako argument pro trvalou distanční výuku.
Silvie A.
Zkuste diskutovat slušně, věcně a racionálně. Není-li to pro Vás možné, diskutujte, prosím jinde. Děkuji!
Milí diskutující. Držte se svého kopyta. Snad vidíte, jak to dopadá, když se to nedělá.
Pan Komárek je novinář, tak vystupuje v médiích. Je škoda, že se někdy vyjadřuje k učitelům a školám aniž by si zjistil informace. Ale chození do školy je dost podstatná věc. Online výuka to rozhodně nenahradí. To je jak sex po internetu. Chybí osobní kontakt.
Takže v nouzi můžeme nahradit školu internetem, ale není to plně uspokojivé řešení. Jsou tací, kterým to stačí.
To, ža se školky a 1. stupeň považuje za hlídárnu dětí je důsledek amatérského přístupu zřizovatele i RVP. Uvolnění RVP vedlo místo ke zlepšení k zrušení všeho, co mohlo být zrušeno. ŠVP se staly jalovými a všem to vyhovuje. A pak i mnozí podlehnou dojmu, že vlastně ve školce o nic nejde a stačí to pohlídazt i zodpovědná uklizečka.
Pane Vaňku,
myslím, že jako zkušený učitel byste měl být schopen číst text s porozuměním... Tento jste tak nepřečetl...
Myslím, že často člověk v diskuzi odhalí sám sebe. Říká se tomu odkopat se. Místo, aby p. Týř argumentoval myšlenkami a podpořil svůj názor, napíše "Na to se přeci vždycky nějaká dotace" a "Zdroje pochybných výdělků", "živené z různých dotací". Další, rvačka: "sledujte jen, kdo který ten projekt platí" a Sylvie A: "čertví-kým-placení aktivisté z politických neziskovek" atd. atd. Tohle tu bylo už tisíckrát.
TAkže je jasné, co vás hněvá. Peníze. Jste snad chudí? Ovlivňuje to váš pohled na cokoliv, že někdo dostává peníze a vy ne? A co kdybyste pro to něco udělali? Pokud máte co nabídnout, tak to sdílejte, předávejte, prodávejte. Ale plivání slin nikdo nepotřebuje, po tom poptávka fakt není.
A mám ještě jednu radu, pro každého, kdo je v nouzi. Obraťte se na nějakou neziskovku - které tu tolik pomlouváte. V jedné jsem pracoval, starala se o chudé, prostitutky, narkomany, bezdomovce, děti na ulici. Dávala jim jídlo, šaty, zdravotní a hygienické potřeby, měla pro ně startovací byty, poskytovala jim podporu všeho druhu. Pokud by to ta neziskovka nedělala, nedělal by to nikdo. Za malý peníz ti pracovnící nedbali víkendů, večerů... Někteří učitelé, když jsou ve škole jednou za uherský rok do večera, mají málem pocit, že položili život na oltář vlasti. To je trapné.
Takže všem vzdělaným, co tu žlučovitě stále omílají peníze a co zřejmě mají sami málo peněz, vzkazuji: přičiňte se. A těm, co nadávají neziskovkám, vzkazuji: nevíte, co mluvíte a přeji vám, abyste žádnou nikdy nepotřebovali. Ale bez nich by nám bylo všem mnohem hůře. Kdo to nevnímá, je u mě opravdu hodně chabého sucha.
ZAVŘENÍ ZÁKLADNÍCH ŠKOL JE PROBLÉM ZASAHUJÍCÍ DO ZÁKLADNÍHO LIDSKÉHO PRÁVA NA BEZPLATNÉ POČÁTEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ SE USKUTEČNUJE POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKOU.
Lockdown = zákaz vzdálit se z určitých prostor (typicky ze svého bydliště) z důvodu zajištění bezpečnosti nebo ochrany zdraví při mimořádné situaci (živelní pohroma, epidemie apod.)
https://cs.wiktionary.org/wiki/lockdown
Školství je součást základní infrastruktury státu stejně jako zdravotnictví, energetika a voda, doprava a telekomunikace a ekonomika a zaměstnanost. Právo na bezplatné počáteční vzdělávání je základní lidské právo, které lze omezit ze závažných důvodů jen dočasně, a to na základě zvláštního zákona. Zavření škol není součástí lockdownu.
Počáteční vzdělávání se v České republice uskutečňuje při osobním kontaktu formou povinné školní docházky. Nelze ho nedůvodně nahrazovat distančním vzděláváním. Pokud je to nutné, měl by stát podle mne dát rodičům a dětem potřebné vybavení (počítač a internetové připojení( Pokud to stát neudělá, dojde ke zvětšování sociální nerovnosti a nepůjde už o řádné bezplatné počáteční vzdělávání.
Jestli tohle pánové Komárek a Čapek nevědí a podle mne dost trapně obviňují ty, kteří to důvodně připomínají, je mi jich líto. Jejich aktivismus by mi byl celkem lhostejný, kdyby ho, myslím, docela hloupě nepropagovali a neuráželi přitom ty, kteří jim oponuji- viz článek a diskuse výše.
Ano, pane Komárku, zavření škol je problém zasahující do základního lidského práva na počáteční vzdělávání, do společenského i ekonomického života a stát tudíž musí plnit své základní úlohy, mezi něž školství patří bez ohledu na něčí aktivistické hrátky.Máte ještě nějaký dotaz?
J.Týř
K tomu viz např:
Michael Canov: Dobrovolně do škol? Kocourkov, ústavní paskvil, protiústavní krok...
http://www.ceskaskola.cz/2020/05/michael-canov-dobrovolne-do-skol.html
Jak to tedy, s odpuštěním "k sakru", je? V těžce postižené Itálii se lidé bouří proti omezování školní výuky a my v Česku budeme ve veřejnoprávní televizi a v Parlamentu poslouchat aktivistické řeči ministra, že u omezování učiva a u náhrady školní docházky dálkovým vzděláváním jde o součást nebo potvrzení (údajně) úspěšné Strategie vzdělávání 2030+? V Itálii Listina základních práv a svobod a Ústava platí a v Česku se na kvalitní vzdělávání vykašleme? Proč vlastně? Jak dlouho ještě budeme trpně tolerovat ignorování důvodných připomínek ministrem školství a poslouchat v ČT "přednostní monology" aktivistů kolem MŠMT ČR?
NECHAJÍ SI RODIČE, ZAMĚSTNAVATELÉ, UČITELÉ A ZŘIZOVATELÉ ŠKOL A PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY I NADÁLE LÍBIT AKTIVISMUS MINISTRA ŠKOLSTVÍ PLAGY?
"TAkže je jasné, co vás hněvá. Peníze. Jste snad chudí? Ovlivňuje to váš pohled na cokoliv, že někdo dostává peníze a vy ne? A co kdybyste pro to něco udělali? Pokud máte co nabídnout, tak to sdílejte, předávejte, prodávejte. Ale plivání slin nikdo nepotřebuje, po tom poptávka fakt není."
Ale vy si nám pletete tržní směnu s přelozdělováním, milý Mistře. Peníze se nedostávají, peníze se vydělávají, víme? No, těžko...
"Pokud by to ta neziskovka nedělala, nedělal by to nikdo. Za malý peníz ti pracovnící nedbali víkendů, večerů..."
No jo, no. Tak nejprve, že prý kdo je chudý, měl by něco udělat pro to, aby nebyl a najednou to neplatí pro prostitutky, narkomany, bezdomovce - pro ty musí něco dělat zřejmě druzí.
"Takže všem vzdělaným, co tu žlučovitě stále omílají peníze a co zřejmě mají sami málo peněz, vzkazuji: přičiňte se. A těm, co nadávají neziskovkám, vzkazuji: nevíte, co mluvíte a přeji vám, abyste žádnou nikdy nepotřebovali. Ale bez nich by nám bylo všem mnohem hůře. Kdo to nevnímá, je u mě opravdu hodně chabého sucha."
A proč se tedy nemají přičinit ty narkomani, bezdomovci a prostitutky a mají se přičiňovat jiní - po víkendech a po večerech? Pokud budete rozdávat ze svého, pak pomáháte. Pokud jste se hrdinně ujal údělu přerozdělovat z cizího, a ještě si nárokujete odměnu, pak se to pomocí opravdu nazvat nedá, obzvláště když se ještě k tomu snažíte, aby příliv bezdomovců a prostitutek neochabl, neb by ochaboval i zdroj vaší obživy - něco v duchu permanentní revoluce ve školství jako potrava pro udržování politicko-ideologicko-agitačních neziskovek při životě.
Pan Týř
Podle mne právo na vzdělání je (s ohledem na mimořádné podmínky) naplněno. Nevím, jak zde přítomní kolegové, ale já několik hodin denně UČÍM a žáci mají PRÁVO se na tyto hodiny přihlásit. Předměty nebyly omezeny ani v rozsahu.
právo na vzdělání je (s ohledem na mimořádné podmínky) naplněno
Já chápu vstupy pana Týře tak, že si přeje, aby právo na vzdělání bylo naplňováno právě BEZ OHLEDU na mimořádné podmínky.
Což IMO nejde. Takže netuším, o co jde panu Týřovi.
Pan Doležele nezklamal a vyplodil sebestředný, měšťácký, egoistický a sobecký příspěvek. NAvíc jemu, který si tu hraje na búhvíjakého ekonoma, vůbec nedošlo, že lidé z neziskovek dávají "ze svého". Právě svůj čas, energii, myšlenky a nápady. To je často víc, než stále jen ty jeho "peníze, peníze". Už nejsme v raném kapitalismu, proberte se, člověče. "Tržní směna", chacha. Přeji vám hezkou tržní směnu, až budete nemocný důchodce s Alzheimerem, vy věčný frustráte.
A už to opět stačí, pánové, děkuji!
Přečetl jsem si rozhovor s neurolog Martinem Janem Stránským, který mj. přednášel neurologii na Yaleské univerzitě. Ocituji část týkající se současného zavření škol: "(Děti) posíláme do prostředí digitálního světa, kde je neurologicky prokázáno, že dochází k pozdržení klíčového vývoje dítěte, co se týče nejen společenských, ale intelektuálních schopností. Poněvadž děti – a hlavně ony – se potřebují učit face to face, v kontaktu z očí do očí. Škola není jenom o tom, že se něco bifluje a že na to dohlíží učitelka, ale i o tom, že děti mezi sebou interagují. K tomu mám nespočet studií, které potvrzují, že dochází k neurologickým odpadům a zkratkám v jejich učení. To právě vysvětluje, proč se výsledek všech standardizovaných testů rok co rok ve všech civilizovaných zemí zhoršuje. A že děti i adolescenti, jsou ponořeni do digitálního světa, který jim brání v tom, aby se naučili laterálně myslet a řešit hlubší problémy."
Dodám jen, že standardizované testy, které tohle potvrzují, jsou současně samy jednou z vážných příčin svých výsledků. Význam, který je na ně ve školství kladen, zvyšuje jejich četnost a rozsah využití. A protože jejich výchozí podoba je digitální, zvětšuje se i doba učení, které neprobíhá "face to face". Důsledky si potom testy samy na sobě ověří. Promyšlené, že?
Pane Lippmanne,
učiním výjimku a zareaguji.
A co tedy navrhujete?
Jak byste vzdělávání v době koronakrize, kdy do školy jít osobně nelze, řešil Vy?
Jo a děkuji neurologovi Martinu Janu Stránskému, který mj. přednášel na Yaleské univerzitě, že si neopomněl do škol kopnout slovem "biflování". Už jsme ho dlouho neslyšeli.
Pane Portwyne, Vy máte "vzácný" dar. Vždy, když se Vám něco nehodí "do obchodu", šikovně odbočíte. A výjimky děláte, jen když máte pocit, že se Vám to hodí, že to nějak projde. Ve skutečnosti nic z toho, co napíšete, ničím z Vašeho výjimečného standardu nevybočuje. To platí i v tomto případě. Já jsem totiž ani náznakem nehovořil o tom, co bych navrhoval za "koronakrize". I pan Stránský charakterizuje školu obecně. Jsem přesvědčen, že to chápete, ale nehodí se Vám to. Pokud s panem Stránským nesouhlasíte, racionálně to zpochybněte. V mém případě to zcela odpovídá devětačtyřicetileté zkušenosti i mým teoretickým znalostem.
Krize vyvolává krizová řešení, třeba i mimořádná. To, co jsem citoval, má platnost obecnou "nekrizovou". Že je to vytrvale ignorováno, ba i zesměšňováno, to krizi jen prodlužuje, pane Portwyne. Jenže ne tu "koronavirovou", nýbrž krizi vzdělávání a vzdělání. A úroveň vzdělání se projevuje bohužel i v souvislosti s krizí "kornavirovou". Není pro to dost důkazů přímo před očima?
Oceňuji vysoce, že jste bojovník, který se nikdy za žádných okolností nevzdává. I smysluplnou diskusi s Vámi je třeba předem vzdát. Je marná. Má jen význam "sebeobrany" před haldou nesmyslů a nepravd, které na oponenta vršíte.
Pane Portwyne, opět jste se vyhnul podstatě věci.
Dominance biflování je důsledkem kvazipozitivistické povrchnosti, důsledkem systému, který je na ní po staletí založen, která deformuje "laterální myšlení" a který se spoléhal na antisystémové výjimky (skutečně vzdělané lidi), kterými se mohl zaštiťovat. Ve škole se stal samozřejmostí. Biflování není "kopnutím" do učitelů, ale do samozřejmosti tohoto systému, který jsou učitelé učitelé v drtivé většině nuceni realizovat v dobré víře, aby neuškodili žákům při konání životně důležitých zkoušek. Tohle plně chápu. Byli by schopni učit jinak, jenže to po nich nikdo nechce, dokonce je to z uvedeného důvodu riskantní.
Zapomněl jste pane Portwyne na to, že jste vyjádřil své sympatie těm žákyním, které se něco "nadrtí"? To je přece slovo, které jste tehdy použil.
Odesláno bez korektury.
POVINNĚ SE DISTANČNĚ VZDĚLÁVAT JE JAKO DOSTAT NAŘÍZENÍ LÍZAT ZMRZLINU PŘES SKLO
Nařizovat rodičům a dětem distanční výuku ve státě, který má snad nejdražší internetové připojení v EU, je podle mne dost pochybná věc, která je zřejmě i v rozporu se základním lidským právem na bezplatné počáteční vzdělávání. Když ji chce vláda nařizovat, ať dá alespoň těm nejchudším rodinám počítač a připojení zdarma. Ne všichni podnikatelé mají "vatu" podle představ paní Schillerové. Ne všichni rodiče mají na počítač a drahé připojení kvůli plnění "povinné školní docházky" svých dětí. Jakmile skončí nouzový stav, bude podle mne nařízená distanční výuka z výše uvedeného důvodu v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Divím se, že k tomu učitelé i Tripartita mlčí. Doufám, že na to učitelé, ředitelé a zřizovatelé škol, Parlament a kraje vládu dost důrazně upozorní.
Ministr Plaga namísto toho, aby v případě pokračování nouzového stavu mluvil například o navýšení vzdělávacího rozpočtu na jinde obvyklé procento z HDP, o povolání studentů a absolventů pedagogických fakult do škol, o možném pokračování prezenční výuky alespoň pro žáky 1. až 3. tříd atd. mluví radši o možném pokračování úplné uzávěry základních škol. PROČ?
http://www.ceskaskola.cz/2020/10/zastupci-skol-vyuka-online-je.html
Distančně se vzdělávat namísto prezenční výuky je jako lízat drahou zmrzlinu přes sklo.
Rodiče, zaměstnavatelé, děti a všichni občané ČR nejsou povinni platit penězi ani svou energií a budoucí prosperitou státu, nás všech, za to, co má stát bezplatně celé populaci v zájmu současné i budoucí prosperity poskytovat formou povinné školní DOCHÁZKY - tedy prezenční výukou žáků při osobním kontaktu žáka a učitele. Mimo nouzový stav je nepřijatelné nahrazovat prezenční výuku nařízením méně účinné distanční výuky. Ví to mnoho lidí včetně rodičů, zaměstnavatelů a ministra zdravotnictví. Neví to zřejmě ministr školství a někteří učitelé.
Ministra školství, předsedy senátního školského výboru, učitelů a novinářů kteří to dosud zřejmě nechápou, je mi doopravdy líto.
Viz i
K tomu viz např. i:
Michael Canov: Dobrovolně do škol? Kocourkov, ústavní paskvil, protiústavní krok...
http://www.ceskaskola.cz/2020/05/michael-canov-dobrovolne-do-skol.html
J.Týř
nařízením méně účinné distanční výuky
Jak vy, pane Týř, víte, která výuka je více a která méně účinná? A jak vůbec vypadá vaše vymezení "účinnosti výuky" ?
Tyto údaje mi připadají mimořádně zajímavé a jestli o tom něco víte, pane Týř, určitě to publikujte!
Pane Lippmanne, já jsem nemohl "odbočovat" - odkud, proboha. My jsme spolu vůbec o ničem nediskutovali.
Položil jsem jednoduchou otevřenou otázku.
Vůbec netuším, co tam fabulujete.
Teda ne že by mne to překvapilo.
Karel Lippmann, 16. října 2020 10:29:
Ocituji část týkající se současného zavření škol: (...)
Karel Lippmann 16. října 2020 11:15:
Já jsem totiž ani náznakem nehovořil o tom, co bych navrhoval za "koronakrize". I pan Stránský charakterizuje školu obecně.
Nezlobte se na mne, pane Lippmanne, ale působí to dojmem, že vůbec netušíte, co jste napsal o pár řádek výše. A co jsem napsal (nebo spíše nenapsal) já.
Tím ztrácí "diskuze" smysl.
No ale poctivě jsem to zkusil.
Paní Silvie
Méně účinná podle zkušeností většiny lidí, kteří se vyjádřili, je.
Ovšem nic jiného se aktuálně asi dělat nedá.
Pane Portwyne, jako obvykle jste "vítěz". Ano, celý rozhovor byl věnován "koronavirové" krizi, ale ta citovaná pasáž ne!!! Je naprosto, zdůrazňuji naprosto jasné, že má obecnou platnost. Jistě jste to pochopil, jenže nesměl.
Pan Portwyn napsal hned pod mým příspěvkem citujícm pana Stránského:
"Pane Lippmanne,
učiním výjimku a zareaguji.
A co tedy navrhujete?
Jak byste vzdělávání v době koronakrize, kdy do školy jít osobně nelze, řešil Vy?
Posléze napsal:
"Pane Lippmanne, já jsem nemohl "odbočovat" - odkud, proboha. My jsme spolu vůbec o ničem nediskutovali.
Položil jsem jednoduchou otevřenou otázku.
Vůbec netuším, co tam fabulujete.
Teda ne že by mne to překvapilo."
Otázka do diskuse nepatří, že?
"NAvíc jemu, který si tu hraje na búhvíjakého ekonoma, vůbec nedošlo, že lidé z neziskovek dávají "ze svého". Právě svůj čas, energii, myšlenky a nápady. To je často víc, než stále jen ty jeho "peníze, peníze"."
To jste neobjevil nic převratného. to je základ ekonomické teorie. Naopak většinou lidé, kteří ekonomii nerozumí a nestudovali, mají takovou přízemní představu, že ekonomie je vědo o penězích, nebo vydělávání peněz. To je pochopitelně nesmysl. Také jsem tím argumentoval kdysi, když někteří myslitelé (tehdy to byl doc. Münich s celou Národní ekonomickou radou vlády) navrhovali zavedení školného, jehož jsem fundamentálním odpůrcem. A právě jsem argumentoval, že principem veřejného vzdělávání je směna, v níž stát platí vzdělávání a student "platí" svou pílí, svým časem, svým úsilím. Takže nebojte - ta adorace peněz pochází jen z nepochopení toho, co vlastně vyjadřují a jaká je jejich funkce. Problém s neziskovkami ovšem spočívá v tom, že pokud je aktivista za svou práci pro neziskovku honorován, jedná se o analogii k jakékoliv jiné práci - učitele, lékaře, dokonce i bankovního úředníka. Chce-li něco dávat, znamená to dávat ze svého - věnovat někomu svůj čas a své úsilí, za které ale není honorován. Chápu, že jste pracoval pro nějakou neziskovku a potřebujete si trošku naleštit své ego a představu altruistického, solidárního dobráka, který pomáhá kudy chodí. No tak já jsem také dělal (zdarma) pro neziskovku starající se o znevýhodněné a ohrožené děti. Akorát nemám potřebu si tím na veřejnosti nějak zvlášť honit triko - obzvláště poté, kdy jsem se vzhledem k výsledkům a zaměření této neziskovky, rozhodl raději podporovat pejsky a kočičky. Takže místo nového ajfounu jedeme o Vánocích do útulku a nakoupíme větší množství krmiva a předáme nějaké peníze. A nedávno jsme dávali podnikateli, kterému někdo vypálil provozovnu. Ale ona je neziskovka a neziskovka. Jedna může pomáhat a druhá může škodit. Z mého pohledu by charitu měl dělat stát. To, že tuto svoji povinnost deleguje považuji za obrovskou chybu.
"Už nejsme v raném kapitalismu, proberte se, člověče. "Tržní směna", chacha. Přeji vám hezkou tržní směnu, až budete nemocný důchodce s Alzheimerem, vy věčný frustráte."
No tak až budu mít Alzheimera, tak už mi to asi bude fuk, jestli jezdím v Mercedesu, nebo v trakaři. Dokud mám ale malé děti a Alzheimer je ještě za dveřmi, dávám přednost tomu Mercedesu, protože je bezpečný. Ale zase spíše ukazujete, že nechápete základy ekonomické teorie. Tržní směna je naprostý základ, který má být doplněn přerozdělováním. Ničení té tržní směny, jejímž průovdním principem je dobrovolnost, pak ničíme i zdroje pro to přerozdělování. Přerozdělování je naprosto v pořádku, ale přerozdělování je úplně, ale úplně něco jiného, než určování poptávky ve jménu jakéhosi někým vytvořeného obecného blaha. To pak totiž není v souladu s principem dobrovolnosti.
"Dodám jen, že standardizované testy, které tohle potvrzují, jsou současně samy jednou z vážných příčin svých výsledků. Význam, který je na ně ve školství kladen, zvyšuje jejich četnost a rozsah využití. A protože jejich výchozí podoba je digitální, zvětšuje se i doba učení, které neprobíhá "face to face". Důsledky si potom testy samy na sobě ověří. Promyšlené, že?"
To, co tvrdí pan Stránský, klidně podepíšu. To, co si k tomu ale svévolně dodáváte vy, je kapitální békovina, jak by řekl Josef Pumplmě. Příčinou degradace vzdělání v čase je (mimojiné) to, co popisuje pan doktor Stránský a dokládá to studiemi. To, co byste jako příčinu rád viděl vy, nemá se skutečností pranic společného. Zase jste se do toho trochu zamotal. Vaše tvrzení je naprosto dokonalá ukázka tzv. imunizace hypotézy. Ale jako vystřižená z učebnice demagogie. Vysvětlovat vám to ale asi nemá moc smysl.
"Dominance biflování je důsledkem kvazipozitivistické povrchnosti, důsledkem systému, který je na ní po staletí založen, která deformuje "laterální myšlení" a který se spoléhal na antisystémové výjimky (skutečně vzdělané lidi), kterými se mohl zaštiťovat. Ve škole se stal samozřejmostí."
Nikolivěk. Biflování je důsledkem poptávky ze strany těch, kterým nejde myšlení. Ten systém je důsledkem, nikoliv příčinou této skutečnosti.
"Biflování není "kopnutím" do učitelů, ale do samozřejmosti tohoto systému, který jsou učitelé učitelé v drtivé většině nuceni realizovat v dobré víře, aby neuškodili žákům při konání životně důležitých zkoušek. Tohle plně chápu. Byli by schopni učit jinak, jenže to po nich nikdo nechce, dokonce je to z uvedeného důvodu riskantní."
Ujišťuji vás (ale vás by to překvapit nemělo), že moje dcera se nebifluje kvůli nějakému vašemu kvazipozitivistickému systému, který vás chodí v noci strašit. Moje dcera, stejně jako tisíce a tisíce dalších se bifluje proto, že je to prostě nesrovnatelně jednodušší. A to je celé. Takto jednoduché to je. Nemusíte za tím hledat žádné spiknutí kvazipozitivismu, zlého systému, či středověkých tradic. O těch ty děti nic netuší.
"Zapomněl jste pane Portwyne na to, že jste vyjádřil své sympatie těm žákyním, které se něco "nadrtí"? To je přece slovo, které jste tehdy použil."
Tak nejtěžší a nejnáročnější je myšlení. Pak dlouho dlouho nic. Pak je biflování. A pak je ignorance. Biflování si zaslouží jisté sympatie oproti té ignoranci. Alespoň je vidět nějaká snaha. Ta náročnost myšlení, bohužel, někdy také přesahuje možnosti daného biologického systému a pak nic než biflování nezbývá. Tedy kromě interpretací uměleckých textů na úrovni volných asociací, či generátoru náhodných slov a slovního sena.
Tak nevím, kdo je "lepší", Jestli pan Portwyn, nebo pan Doležel, který, jako vždy, cosi jen autoritativně tvrdí (a snaží se urazit), aniž pro cokoli použije alespoň jediný věcný a logický argument. Píše ale hodně. To je vše, co se k tomu dá říct. Nic nového.
"Myslím, že často člověk v diskuzi odhalí sám sebe. Říká se tomu odkopat se."
Nu, myslím si, že pan Čapek se nám v mnoha diskuzích za poslední asi půlrok odkopal docela dost, že? Nyní, když už si své image značně poškodil, se najednou snaží vypadat rozumně. Pozdě, pane Čapku, pozdě.
Pane Lippmanne, nezlobte se na mne, ale příspěvky Portwyna a Doležela jsou narozdíl od těch Vašich "vágně pozitivistických" alespoň k věci.
CO MÁ VE ŠKOLSTVÍ PLATIT - FAKTA NEBO DOJMOLOGIE?
Práva a povinnosti lidí jsou jasně dány zákony České republiky. Pozitivismus (tj. vycházení z ověřených, prokazatelných a prokázaných pojmů, nikoli aktivistická "dojmologiie", novověké aktivistické hony na "pozitivistické čarodějnice") je všude ve světě, kromě některých diktatur, základem vědy i právního státu:
Vědecká organizace společnosti pro největší možný prospěch lidstva musí ovšem umět nahradit i další funkce, které dříve plnilo náboženství – zejména zajišťovat soudržnost a solidaritu společnosti...
Proti positivismu hned zpočátku ostře vystupovali katoličtí myslitelé.[1] Katolická církev dekretem ze dne 12. prosince 1864 zařadila Comtův Kurz pozitivní filozofie („Cours de philosophie positive") na Index zakázaných knih...
V různých modifikacích je pozitivistické dědictví i dnes určující především ve vědě a v její metodologii. Důležitým pokračováním této metody je logický pozitivismus a v širším smyslu převážná část zejména filosofie vědy a anglosaské filosofie vůbec. Také právní pozitivismus je prakticky nejvlivnější základ právního myšlení, protože velmi zjednodušuje právní praxi a poskytuje jí jednoduchý model. Ve společenských vědách se tento vliv projevuje představou hodnotově neutrální vědy (Max Weber), která pouze popisuje skutečnost.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivismus
Věda, spravedlnost a chod státu včetně školství se mají opírat o to, co je skutečně známo, nikoli o něčí víru nebo ideologii. Do (této) diskuse podle mne nepatří kvazipozivistické "oslí můstky" (termín naposledy použitý v diskusích v ČŠ panem Komárkem) opřené o ideologi lidí, kteří si možná až příliš často pletou své dojmy s všeobecně uznávanými pojmy.
J.Týř
Na Vás se, paní Adamová, ani zlobit nemohu.
Pan Doležel
Opakovaně jsem dělal experiment - ptal jsem se žáků, zda by chtěli se místo písemky z fyziky (slovní úlohy) nazpaměť naučit nějaké konstanty z tabulek (tj. celkem nesmyslná práce). Většina by byla pro. Pravda, bylo to na škole, kde převažovaly humanitní typy (zaměření na jazyky). Inspirovala mne k tomu žádost slečen, jestli bych jim jednou nemohl dát písemku, kdy bych jim zadání sdělil předem, že by se ty úlohy naučily nazpaměť.
A byla i stížnost, že vůbec nezkouším znění zákonů, že "po nich pořád chci nějaký logiky". Naštěstí ředitelka byla rozumná, tak to smetla se stolu.
Dokončení
Jinými slovy, je to tak - pamětní učení je jednodušší.
Představa, že děti touží řešit problémy, je mýtus. Ono by stačilo se zeptat dětí.
Mimochodem to byla jediná stížnost na té škole. Skupina ambiciózních dívek, které nevydýchaly, že nemají jedničku, když oddrčí zákon jako básničku a nedokážou odpovědět na otázku "a co se stane, když...".
"Nejspíš středoškoláky nepočítáte mezi děti, že? Mezi mými študáky-ajťáky je (odhaduji) nejméně čtvrtina těch, kteří rozhodně chtějí řešit problémy. A také je řeší. K té jejich (budoucí) profesi to patří."
Jasně. Akorát těch, které přitahuje řešení problémů - sám mezi ně patřím - není zase tolik. Obávám se, že v populaci převažuje "biflovací myšlení". Vztah k myšlení se pozná podle vztahu k matematice. Souhlasím zcela s panem Portwynem.
No, pane Lippmanne, vy nedokládáte vůbec nic. Ano, když nejste ochoten, nebo schopen pochopit výstupy vědeckých studií, nerozumíte matematickým modelům, tak pro vás už žádné další argumenty k dispozici prostě nejsou.
Paní Silvie
Já tam měl jasně napsáno, že šlo o "většinu" dětí, nikoli o všechny.
Považujete Vaše ajťáky za úplně typické představitele náctileté populace?
Jde o to, že ten výrok ("děti touží řešit problémy") je mylný, protože je zobecňující. Problémy touží řešit pouze menšina dětí. Většina se radši našrotí, protože to dá méně práce.
Že jim to za 10 let k ničemu nebude je jim celkem jedno. Druhostupňové dítě kolikrát nevidí dopředu ani na třičtvrtě hodiny, natož několik let. Viz volba "teď přestanu vypruzovat a za odměnu půjdu dřív na oběd". Nevydrží to. Ne teda všechny, ale poměrně dost (netroufám si odhadnout kolik, už jsem ze ZŠ dlouho pryč, ale bývalo to cca 10 - 30 % podle třídy).
Koukám, že pan Doležel odpověděl výše. Tak jsem za Plhu :o)
POZIZIVISMUS JE ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÉ VÝCHODISKO PRO VĚDU, PRAXI, PRO SPRAVEDLNOST I PRO VÝCHOVU A VZDĚLÁVÁNÍ
V roce 1956 Noam Chomsky vytvořil hierarchii čtyř tříd formálních gramatik generujících umělé formální jazyky. Chomského hierarchie dělí formální gramatiky do tříd s rostoucí vyjadřovací silou (schopností jazyka popisovat, reprezentovat jistou množinu znalostí) – každá následná třída je schopna generovat širší skupinu formálních jazyků než předchozí třída, ne všechny třídy jsou disjunktní. Každému typu oněch gramatik odpovídá stroj – automat, od gramatiky typu 3 (regulární gramatiky) generující regulární jazyky, jíž odpovídá konečný automat, po gramatiky typu 0 (frázové gramatiky) generující rekurzivní jazyky, jímž odpovídá Turingův stroj – univerzální číslicový počítač. Všechny formální jazyky jsou vázány striktním zákazem vnitřní vágnosti, tedy vnitřní vágnost jakékoli jejich interpretace musí být nulová a tyto jazyky mohou používat pouze vágnost vnější. Na uvedenou Chomského hierarchii můžeme navázat ve smyslu jazyků s postupně se zvyšující vyjadřovací silou, avšak nyní neformálními jazyky, u nichž zákaz vnitřní vágnosti neplatí. Vnitropsychické jazyky (velká vágnost znalostí – nejvyšší vyjadřovací síla) jsou schopny reprezentovat větší množinu znalostí než přirozený jazyk (menší vágnost znalostí než vnitropsychické jazyky) – některé znalosti člověkem běžně a úspěšně používané, jsou nesdělitelné. Důvod i s příkladem je podrobně uveden v[12]. Jen část poznaného je člověk schopen transformovat do přirozeného jazyka (sdělovat). Přirozený jazyk je schopen reprezentovat větší množinu znalostí než umělý formální jazyk (nulová vnitřní vágnost)[13]. Toto porovnání jazyků vypovídá o rozdílných schopnostech člověka a stroje (automatu, počítače popsaného příslušnou Chomského gramatikou), co do možné šíře záběru poznání a zpracování poznané informace. Diskrétní filtr poznání velice omezuje oblast poznání. Filtr vágnosti umožňuje vágně znát mnohé, diskrétní filtr umožňuje exaktně znát nemnohé. V následujícím obrázku je zobrazena hierarchie jazyků se zvyšující se vyjadřovací silou v závislosti na zvyšující se vágnosti. V množině označené Formální jazyk, se nalézá Chomského hierarchie jazyků (diagram: jazyky formální, přirozené a vnitropsychické) ...
Porozumění úloze vágnosti umožňuje pochopit principy přirozeného a umělého poznání, porozumět podstatě exaktních věd, a pochopit propastný rozdíl mezi lidským a počítačovým zpracování informace, a tak i rozeznat některé scestné postupy a úvahy v oboru Umělé inteligence.
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1gnost
Posláním a cílem výchovy a vzdělávání je formovat vnitropsychické (vágní) myšlení směrem k přirozenému a formálnímu (logicky bezvadnému, exaktnímu) myšlení. Pokud by to tak nebylo, nešlo by podle mne o vzdělávání ale o jakousi zidealizovanou pseudo výchovu.
J.Týř
"Že jim to za 10 let k ničemu nebude je jim celkem jedno. Druhostupňové dítě kolikrát nevidí dopředu ani na třičtvrtě hodiny, natož několik let. Viz volba "teď přestanu vypruzovat a za odměnu půjdu dřív na oběd". Nevydrží to. Ne teda všechny, ale poměrně dost (netroufám si odhadnout kolik, už jsem ze ZŠ dlouho pryč, ale bývalo to cca 10 - 30 % podle třídy)."
To plně potvrzuji. Dcera je v tomto spíše po bývalé manželce (historička umění) a matematiku nesnáší. Bude dělat cokoliv, hlavně aby to bylo rychle z krku. Něco opsat, něco se naučit nazpaměť, něco někam vyplnit, ale hlavně ne přemýšlet a soustředit se. Cokoliv, jen to ne a ne a prostě ne. Naháním jí k tomu jako pastevecký pes ovce do ohrady a je to stejně prd platný. Prostě v některých dětech to není. Pochopil bych, kdyby to byl čistě projev nedostatku kognitivních schopností, ale ona je to do slova a do písmene lenost myslet a neschopnost se soustředit.
Ony ty děti neřeší v tu chvíli nic jiného, než aktuální pohodlí a protože tam, na rozdíl od některých z nás prostě nemají tu vrozenou touhu přicházet věcem na kloub (a to, že to mají všechny děti a ten zlý a špatný systém to u některých zničí je opravdu mýtus větší, než o Horymírovi a Šemíkovi), tak se tomu prostě vyhýbají. Ano, samy se zatřídí do té skupinky snaživých humanistů. Hřích to je tehdy, když k tomu není žádný jiný důvod než lenost. Ono to myšlení fakt bolí.
protože tam, na rozdíl od některých z nás prostě nemají tu vrozenou touhu přicházet věcem na kloub
Ono je to vidět i u děcek. Většina kluků autíčku jen urve kola a většina holek se o autíčko nezajímá vůbec. A jeb velmi málo dětí zkoumá.
Nechci si hrát na psychologa a neurologa, ale určitě hrají roli i geny.
No a pak samozřejmě je ve hře i ochota se zamyslet a vykročit z těch přihrádek Svatých Autorit, které jsou zdrojem citátů ;o) Hodně lidí vyžaduje "kuchařku". Prý okolo 80 %, říká moje známá, co učí výtvarku.
I když se učím raději souvislostem, přemýšlím ráda, nikdy jsme se ve vzdělávání neobešla bez naučení se základních informací nazpaměť. Jedno bez druhého prostě nejde. Vůbec nechápu, proč tu řešíte nějaké biflování. Co je to biflování?
Jestli někdo podá výkon (tedy umí)tím, že se učivo nabifluje nebo vyvodí je mi jako učiteli úplně jedno. Je ale jasné, že žáky vedu spíš k vyvozování ale od něčeho se proboha musí odpíchnout. A to bez znalosti základních informací nejde. A klidně se je můžou nabiflovat, jak tu někteří píší.
Je to vše také o učebních stylech a ty jsou vpravdě individuální!!
Je to vše také o učebních stylech a ty jsou vpravdě individuální!!
Úplně off topic: Super! Děkuji vám za podporu učebních stylů. Možná to nevíte, ale už pouhá existence učebních stylů a tím spíš jejich vliv na cokoli je na RVP.CZ (Brdička et al.) vehementně popírána!
Hodně lidí vyžaduje "kuchařku".
Naprostý souhlas! I já vyžaduji "kuchařku" na kdeco. A mým študákům-ajťákům kuchařky dávám, některé velice rozsáhlé a podrobné. Ale v některých "receptech" v těch kuchařkách stojí "a tohle musíte vymyslet vlastní hlavou" (nebo vyexperimentovat, pokus-a-omyl).
"POZITIVISMUS JE ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÉ VÝCHODISKO PRO VĚDU, PRAXI, PRO SPRAVEDLNOST I PRO VÝCHOVU A VZDĚLÁVÁNÍ"
Souhlasím.
"Posláním a cílem výchovy a vzdělávání je formovat vnitropsychické (vágní) myšlení směrem k přirozenému a formálnímu (logicky bezvadnému, exaktnímu) myšlení. Pokud by to tak nebylo, nešlo by podle mne o vzdělávání ale o jakousi zidealizovanou pseudo výchovu."
Souhlasím. Jen doplním, že formování je souvislý a ucelený proces, nelze z něho vytrhnout některé složky, např. biflování, a u nich zůstat, ostatní odložit. V omezeném lidském životě nemá tento proces konce, škola má ale člověka do tohoto procesu uvést, protože poznání dává životu smysl. Ideálu ale nedosáhneme nikdy. Bohužel bylo ve školství toto poslání pozitivismu nahrazeno nezřídka kvazipozitivismem - formální, obsahově více či méně vyprázdněnou imitací pozitivismu.
"Jinými slovy, je to tak - pamětní učení je jednodušší.
Představa, že děti touží řešit problémy, je mýtus. Ono by stačilo se zeptat dětí."
Jak by bylo učitelské povolání fajn a smysluplné, kdyby nám to žáci nekazili. Mají své myšlení, navíc ještě nerozvinuté a každý z nich trochu jiné.
Turingův stroj – univerzální číslicový počítač
Tak jsme se zasmáli, pane Týř, a teď vážně. Turingův stroj je teoretická konstrukce s teoretickými schopnostmi DALEKO NAD schopnostmi skutečného číslicového počítače.
Něco jiného je, že pro praktické potřeby (!!) se schopnosti počítače onomu hypotetickému Turingovu stroji docela blíží. JENŽE pro praktické potřeby vystačíme s nižším patrem Chomského hierarchie, se zásobníkovými automaty, a dokonce ani ty nejsme schopni emulovat v plném rozsahu (inu, nekonečná paměť je nekonečná paměť).
Paní Rváčka
Samozřejmě něco se naučit musíte - banální příklad jsou třeba slovíčka v cizím jazyce. A ano, řada problémů se dá vyřešit jen aplikací standardních postupů. V reálném životě dokonce většina... pokaždé nevymýšlíme znova, jak udělat svíčkovou :o)
Jenže někdo si myslí, že stačí oddrčet recept, ale jídlo už vyrobit nedokáže. No a mně šlo tenkrát o tu aplikaci...
Paní Silvie
S teorií učebních stylů jsem se setkal poprvé před mnoha lety, na škole jsme dávali i dotazníky a pokoušeli se to pak aplikovat. Celkem to fungovalo.
RVP si může popírat co chce, lidé prostě přistupují k plnění úkolů různě... a podle toho se i hodí na různé profese nebo pozice.
Jeho dominance stojí na neschopnosti jednotlivce pochopit souvislosti.
Nojo. Na druhou stranu pokud dostane odpovídající pozici, kde nic nemusí vymýšlet, tak může být velmi platný. Protože zas tyhle typy bývají dost často pořádné a svědomité...
Jasně, pak do toho ještě "kecá" úroveň.
Málokdo je pochopitelně čistý typ nějakého stylu, obvykle jde o mix. My používali kombinaci Sequentional - Precission - Technical - Confusion (pokud si termíny pamatuju dobře) a většinou byly v diagramu dva sloupečky vyšší a dva nižší. Osamocený pík mělo jen pár lidí.
Fakt je, že pokud učitel je třeba vyhraněný "sequentional" a žák vyhraněný "technical", měl by si ten učitel uvědomovat odlišnost a nesnažit se dítě nacpat do škatulky za každou cenu. Proto na základce ta poctivka, co se zákony naučí a neumí je aplikovat, nemá mít špatnou známku. Na vyšších stupních ale tahle tolerance klesá, protože je potřeba, aby se člověk směroval k pro něj vhodné profesi. Pokud mu nelžeme, obvykle se nasměruje sám.
Bohužel (viz názory výše) je dnes tendence mu lhát, že může být skvělý ve všem.
"Nechci si hrát na psychologa a neurologa, ale určitě hrají roli i geny.
No a pak samozřejmě je ve hře i ochota se zamyslet a vykročit z těch přihrádek Svatých Autorit, které jsou zdrojem citátů ;o) Hodně lidí vyžaduje "kuchařku". Prý okolo 80 %, říká moje známá, co učí výtvarku."
Jasně, že v tom hrají roli geny, dokonce dominantní. Oni si někteří "inovátoři" typu Čapek, nebo "myslitelé" typu Lippmann, zřejmě myslí, že za to zatřídění do přihrádek Svatých Autorit mohou ty Svaté Autority, ale to je pochopitelně nesmysl. Ty přihrádky nevznikají z vůle Svatých Autorit a kdyby neexistovaly fundamentální rozdíly mezi dětmi, nemělo by ani smysl žádné zavádět. Ale ty Svaté Autority neříkají dítěti - tohle ti nesmí jít, protože my jsme tě zatřídily do jiné škatulky. To dítě se svými projevy (navzdory utopickému behaviorismu, jehož hlavním účelem je předstírat nezbytnou potřebu těchto inovátorů a aktivistů) samo zatřídí a drtivá většina dětí si toho zatřídění je vědoma - pokud není jejich mysl zatížena ještě nějakou další vadou typu narcistická, nebo histriónská porucha osobnosti, nebo zničeno působením propagandy ve prospěch jejich sebevědomí daleko nad úroveň jejich skutečných znalostí, schopností a dovedností. Mnozí mí spolužáci a spolužačky na férovku řekli - my chceme někam, kde není matika, protože na ní prostě nemáme buňky. Tehdy se to ještě říkalo takto na tvrdo a nepředstíralo se, že za jejich neschopností naučit se SŠ matematiku stojí neschopný učitel, špatný systém ověřování toho, co umí, nebo neumí, či zlý a ošklivý systém. To je až ideologie posledních tak 10 let, kterou zavedli frustráti a která se šíří do světa jako mor, protože strategie obviňování druhých z vlastních nedostatků je samozřejmě velice líbivá, levná a oblíbená. A navíc je samozřejmě právě podporována tou propagandou kultu sebevědomí, občanského aktivismu a přírodně-sluníčkářského kultu dítěte. Kam to ruku v ruce s těmi vlivy, které popisuje doktor Stránský, vede, vidíme.
"Jestli někdo podá výkon (tedy umí)tím, že se učivo nabifluje nebo vyvodí je mi jako učiteli úplně jedno."
No, ono v dějepise, nebo jiném "pise" je to skoro jedno. Já vím, že historici a další odborníci v pisech rádi říkají, že ten jejich obor je o ohromném vyvozování a hledání bůhví jakých souvislostí, ale jak to pak vypadá, vidíte třeba v trkatátech pana Lippmanna. Ne, není to nijak zvlášť o hlubokých souvislostech. Výzkum v oblasti humanitních věd je snad vyjma mravenčí práce dělníků vědy v oblasti studia primárních pramenů, jen mlácením slámy a přežvýkáváním dříve řečeného, nejlépe pak řečeného nějakou známou osobou. Dívám se na přednášky historiků, na přednášky lékařů a na přednášky přírodních vědců, včetně fyziků a matematiků. A je v nich obrovský fundamentální rozdíl. Zatímco u humanitních oborů je to kromě nabiflovaných informací o tvorbě názorů, pohledů, představ a asociací, v přírodních vědách je to o poznání. Ten směr poznávání skutečně jde od pozorování a abstrahování směrem k tvorbě modelů a ověřování jejich souladu se skutečností, v humanitních oborech to jde přesně napak - sesbírají se informace a pak se interpretují. Čili nelze hovořit o poznání, nýbrž je nutné hovořit o subjektivní interpreteci. Shoda s pozorovanou skutečností se neověřuje, nezkoumá. Není vůbec předmětem zájmu. Cílem je spíše projevit se, být slyšen, ukázat se.
V matematice je samozřejmě obrovský rozdíl mezi nabiflováním se a porozuměním. A učiteli by to jedno být nemělo, protože ten rozdíl spočívá v tom, že ten, kdo porozuměl, je schopen aplikovat pravidla, principy a zákony fungování systémů a abstraktních struktur univerzálně na jiné situace, než které se nabifloval, zatímco nabiflování nevede k porozumění. Samozřejmě, ty principy se na začátku je třeba také nabiflovat, takže jde spíše o úroveň obecnosti těch nabiflovaných informací. Někdo se nabifluje pár zákonitostí a s tím vyžije, protože si s jejich využitím pak už všechno odvodí. Někdo se dokáže nabiflovat jen ty faktické jednotlivosti a těm principům nerozumí, protože jsou na něj příliš abstraktní. No a ten pak si nic nevyvodí, ten jen sumarizuje nabiflovaná fakta, případně je pak interpretuje. Nic víc ale nedokáže.
Citát pro pana Doležela: "Švédský vědec Hans Rosling ve známé knize s názvem Faktomluva zajímavě popisuje to, že lidé, kteří jsou experty v nějakém oboru, se v jiných oborech mýlí více než laici. Jsou totiž zvyklí mít ze svých oborů pevný názor a v cizích oborech si ho vytvářejí také. Mají pocit, že jinému tématu rozumí úplně stejně detailně jako tomu, ve kterém se odborně pohybují."
(z rozhovoru se sociologem Martinem Buchtíkem na Seznam Zprávy)
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sociolog-skeptiky-presvedci-spis-kolaps-nemocnice-nez-prymula-124603
"Bohužel bylo ve školství toto poslání pozitivismu nahrazeno nezřídka kvazipozitivismem - formální, obsahově více či méně vyprázdněnou imitací pozitivismu."
Ano. Naprostý souhlas. Ovšem především v humanitních vědách. V matematice se tomu snažíme bránit jako čert kříži. To, že vy jste matematiku nepochopil a neovládáte ji ovšem neznamená, že to je tím, že ji někdo špatně učí, nebo že výuka je vyprázdněnou imitací pozitivismu. To, že nepochopíte odpověď na otázku proč, nebo že tato přesahuje v daném okamžiku aparát, který jste si osvojil a proto z didaktických důvodů vám na základce občas předloží hotové vzorce aniž by vám dokazovali jejich platnost, je dáno tím, že tu odpověď na otázku proč prostě nejste v daném okamžiku schopen pochopit, nikoliv nějakou snahou o vyprázdněný pozitivismus. Vaším úkolem v takovém bodě vzdělávací dráhy pak je pochopit aplikaci takového vzorce na obecné situace, nikoliv způsob, jakým byl odvozen a z čeho vyplývá. A teprve když jste schopen si toto osvojit můžete pokračovat k hlubším otázkám. Nikoliv naopak, pane Lippmanne. Vymlouvat se na to, že to neumíte, protože vám nikdo nevysvětlil proč to tak je, je jen trapnou snahou zakrýt vlastní neschopnost pochopit i tu pouhou primitivní aplikaci. A je to také projevem "společenstva obětí" jak o něm přednáší Marek Orko Vácha.
"Jak by bylo učitelské povolání fajn a smysluplné, kdyby nám to žáci nekazili. Mají své myšlení, navíc ještě nerozvinuté a každý z nich trochu jiné."
No, mně moji představu nekazí, jenom je musíte postupem času roztřídit, aby se jedni netrápili a druzí nebyli omezováni a zdržováni. Akorát kazí behavioristickým utopistům jejich představy a pak je potřeba najít nějaké vyníky toho, proč to nezafungovalo.
Někdo se dokáže nabiflovat jen ty faktické jednotlivosti...
Já bych to ještě vrátil k tématu článku.
Ono se nakonec ukazuje, že distanční výuka celkem vyhovuje tomu "biflovacímu stylu" včetně toho, že dítě otevře wikipedii a informace z ní přenese do prezentace, přidá obrázky zvířátek nebo hradů, a pak pošle kamarádům.
Ale HODNĚ vadí předmětům, kde se právě vyžaduje vyvozování. Protože vyvozování ve školní praxi nejlíp jde při brainstormingu se třídou, a ten před Teams apod. prakticky neuděláte, většina dětí bez fyzického kontaktu s učitelem zůstane pasívní.
Na to, aby samy odhalily (ne přečetly v učebnici, vyhledaly na netu) vztahy a souvislosti naprostá většina dětí nemá.
No a pak do dopadne tak, že aktivisté s plnými klávesnicemi kreativity, aktivity a interaktivity (nazdar Tomáši) doporučí Khanovu školu, což je klasický jednosměrný transfer hotových poznatků. Přestože to na Khanovi vysvětlují dobře, fakticky jde o pasívní přijetí hotových pravd.
Skutečně badatelská výuka je přes net strašně obtížná.
Tolik k otázce v titulku článku.
"RVP si může popírat co chce, lidé prostě přistupují k plnění úkolů různě... a podle toho se i hodí na různé profese nebo pozice."
Nevím, co jsou učební styly, ale faktem je, že já to pozoruji i na podřízených, že přístup k řešení problémů je u různých lidí naprosto odlišný. Někdo udělá přesně to, co se mu řekne, pak se zastaví a čeká, než dostane další instrukce. Tito lidé pak fungují tím stylem, že když se zadané instrukce vylučují se skutečností, tak místo aby je přizpůsobili, dojdou na konec, tam narazí do zdi a čekají, protože za onu neshodu necítí odpovědnost. jejich cílem není problém prakticky vyřešit, ale plnit zadané úkoly. Já tomu říkám "salámová metoda". A to mohou být i velmi inteligentní lidé. No a pak jsou lidé, kteří když narazí do zdi, tak se přijdou zeptat, co mají dělat. To je z pohledu jejich řízení lepší. A pak jsou ti nejlepší, kteří sami přijdou s řešením, navrhnou varianty a nanejvýše si v závislosti na zkušenostech jen přijdou pro potvrzení, že zvolená varianta ničemu nevadí. A v učení je to podobné. Někdo minimalizuje počet provedených operací, protože facebook, twitter a youtube čkají. Někdo hloubá a snaží se pochopit a čím hlouěji se dostává, tím spíše ho to baví více, než ta internetová šidítka.
"Pokud mu nelžeme, obvykle se nasměruje sám."
Přesně tak. Tohle by chtělo, aby si každý ten vzdělávací aktivista a inovátorský propagátor behaviorismu nechal vytesat do brazilského mramoru a pověsil nad postel.
Pane Komárku, zkuste prosím příště používat argumenty věcné. Pokud někde nesouhlasíte a máte potřebu mi to sdělit, napiště v čem a proč. Můžete zabádat v nějakých studiích, zda se nenajde něco, co by podpořilo vaše vidění světa. O tom lze diskutovat. To, co jste provedl, k žádné diskusi není. To, že někdo zjistil, že někdo druhý je nějaký, když zorveň je ještě onaký, opravdu neznamená, že když někdo třetí je onaký, že musí být rovnou také nějaký. Argumentačně je to zcela vyprázdněné, byť rozumím, že marketingově to nějaké pocity v někom vyvolat může.
lidé, kteří jsou experty v nějakém oboru, se v jiných oborech mýlí více než laici.
A toto tvrzení sem přijde dokázat švédský vědec Hans Rosling? Nebo sociolog Martin Buchtík? Nebo je dokáže pan Komárek osobně?
Jen čtenáře upozorním, že pan Doležel si můj matematický analfabetismua, který mi neustále podsouvá, od A do Z vymyslel. Potřebuje jej jako axiom pro tvrzení svých nesmyslů a urážek. Nic o tom ve skutečnosti neví, jen se mu to hodí. Hýčká si to.
Nemám např. žádný problém ani s opakovaně předhazovaným "roznásobováním závorek". Na gymnaziální úrovni. Nemá ale smysl, abych mu vykládal, co všechno znamenají závorky (a případně jejich roznásobování) i ve vágním jazyce, v každodenní reflexi světa kolem nás. Typický příklad: matematik a filosof E.Husserl nazval noetickou fenomenologickou redukci "uzávorkováním". Proč asi? Co to znamená? Na čem se to zakládá? Co z toho vyplývá? Dozvědí se o tom něco žáci našich škol podle RVP?
Však on s i zase nějaký axiom vymyslí. Ne ve světě abstraktním. V tom konkrétním, přirozeném. On to má asi dáno tak nějak od přírody.
Z důvodů chladnoucího oběda zasláno bez korektury. Dobrou chuť, pane Doležele.
ASOCIÁLNOST FACHIDIOCIE aneb DÍLA KARLA ČAPKA JAKO POVINNÁ SOUČÁST STUDIA MATEMATICKÉ INFORMATIKY?
Silvie A. řekl(a) 17. října 2020 7:11
ad propastný rozdíl mezi lidským a počítačovým zpracování informace
- Ále kdepak! Pokud bychom věděli, jak probíhá to lidské zpracování informace, mohli bychom je strojově napodobit a rozdíl by mohl být libovolně malý, až zanedbatelný.
Odsud to vypadá, že pan Týř chce tapetováním slovního sena z Wikipedie na lippmannovský způsob ztrapňovat vědní obor Matematická informatika. Chomského hierarchie řeší výhradně formální složitost jazyka, nikoli obsah toho, co tím kterým jazykem vyjadřujeme. Tedy NIC o nějakých znalostech!
ad Přirozený jazyk je schopen reprezentovat větší množinu znalostí než umělý formální jazyk
-- Kecy v kleci! Řekněte KTERÝ přirozený jazyk a pak dokažte, že k němu NEEXISTUJE gramatika dle Chomského hierarchie! A nějaké "je schopen" je výrok k ničemu. Zajímavé je, zda vyjadřuje nebo nevyjadřuje.
Silvie A. dále řekl(a)...
ad Turingův stroj – univerzální číslicový počítač
- Tak jsme se zasmáli, pane Týř, a teď vážně. Turingův stroj je teoretická konstrukce s teoretickými schopnostmi DALEKO NAD schopnostmi skutečného číslicového počítače.
Něco jiného je, že pro praktické potřeby (!!) se schopnosti počítače onomu hypotetickému Turingovu stroji docela blíží. JENŽE pro praktické potřeby vystačíme s nižším patrem Chomského hierarchie, se zásobníkovými automaty, a dokonce ani ty nejsme schopni emulovat v plném rozsahu (inu, nekonečná paměť je nekonečná paměť).
Po tomhle, domnívám se, fachidiotickém výlevu si dovoluji doporučit aby do studia matematické informatiky byla v prvním ročníku zařazena zkouška znalosti základních pojmů a zkouška znalosti alespoň některých děl Karla Čapka:
člověk = ontologicky (od "nepopsaného listu" k idividuálnímu celoživostnímu maximu) se vyvíjející bytost
stroj = lidské dílo mající sloužit lidem, společnosti
Bílá nemoc
Krakatit
Matka
R.U.R.
Továrna na absolutno
Válka s mloky
Karel Čapek vyjádřil (podobně jako např. G. Orwell) to, čeho se dodnes všichni poctiví lidé důvodně obávají: Zneužití vědy a techniky (např. i strojů) proti lidstvu jako takovému různými mocichtivci, sobeckými fachidioty, fašity apod.
Wikipedická citace Chomského podle mne matematickou informatiku neztrapnila ani přes její částečnou vágnost. Ztrapňuje ji, myslím" spíš fachidiocie (lidsky slepá, asociálně se projevující, zahleděnost do svého oboru ) lidí neznalých ani některých elementárních pojmů. Pojmů, které intuitivně, vágně a přesto lidsky správně chápou i lidé bez jakéhokoliv formálního vzdělání.
Ne každý člověk má možnost a chuť vzdělávat se na špičkové úrovni. Všichni lidé ale mají právo na to, aby se vzdělaní lidé chovali kultivovaně alespoň tím, že nebudou popírat význam základních hodnot a jim příslušných pojmů. I prostí lidé velmi dobře vycítí sobectví, lež a faleš různých sobců, mocichtivců, ideologických indoktrinářů a fachidiotů. Učitelé by na to neměli zapomínat.
J.Týř
"Jen čtenáře upozorním, že pan Doležel si můj matematický analfabetismua, který mi neustále podsouvá, od A do Z vymyslel. Potřebuje jej jako axiom pro tvrzení svých nesmyslů a urážek. Nic o tom ve skutečnosti neví, jen se mu to hodí. Hýčká si to. Nemám např. žádný problém ani s opakovaně předhazovaným "roznásobováním závorek". Na gymnaziální úrovni."
A jak vypadá takové roznásobování závorek na negymnaziální úrovni? Vy se do těch svých lží vždy tak nešikovně zapletete, že je to humorné. Ostatně není to tak dávno, kdy jste se v diskusi veřejně přiznal k tomu, že roznásobování závorek jste nikdy nepotřeboval a nevíte, jestli byste to ještě z fleku dal, ale může za to prý systém, který vám nenabídl odpověď na otázku - jaké myšlenkové pochody se při tom uplatňují. Vzpomínáte si?
"Nemá ale smysl, abych mu vykládal, co všechno znamenají závorky (a případně jejich roznásobování) i ve vágním jazyce, v každodenní reflexi světa kolem nás. Typický příklad: matematik a filosof E.Husserl nazval noetickou fenomenologickou redukci "uzávorkováním". Proč asi? Co to znamená? Na čem se to zakládá? Co z toho vyplývá? Dozvědí se o tom něco žáci našich škol podle RVP?
Však on s i zase nějaký axiom vymyslí. Ne ve světě abstraktním. V tom konkrétním, přirozeném. On to má asi dáno tak nějak od přírody.
Myslíte Husserla? Nechi vám kazit radost, ale ten je mrtvej. Řeč byla celou dobu o roznásobování závorek, nikoliv o uzávorkování - to jen pro připomenutí.
... pamětní učení je jednodušší.
Představa, že děti touží řešit problémy, je mýtus. Ono by stačilo se zeptat dětí."
Jak by bylo učitelské povolání fajn a smysluplné, kdyby nám to žáci nekazili. Mají své myšlení, navíc ještě nerozvinuté a každý z nich trochu jiné.
Souhlasím ale dodávám, že to platí jen do doby, "dokud jim nezačne pršet na hlavu, mobil atd.":
Když je člověk ve městě nebo v někým jiným zbudovaném příbytku, může se schovat před deštěm. Když je tam, kde se schovat nemůže, vznikne problém. Když ten problém vyřeší například postavením přístřešku, zažije pocit uspokojení a ten pocit uspokojení je/může být motivací ke vzniku "touhy řešit problémy" například i tím, že nastuduje (nabifluje), jak se staví různé příštřešky... Není tedy pravda, že děti obecně nemají touhu řešit problémy.
Chceš-li svému dítěti pomoci do života, vystav ho občas dešti nebo mrazu.
(staré čínské přísloví)
Chceš-li svému dítěti pomoci do života, vystav ho občas dešti, mrazu nebo třeba i nutnému biflování tak, aby pochopilo, proč jsi to udělal.
(didaktická zásada náročnosti)
"Myslíte Husserla? Nechi vám kazit radost, ale ten je mrtvej. Řeč byla celou dobu o roznásobování závorek, nikoliv o uzávorkování - to jen pro připomenutí."
To se Vám zcela mimořádně povedlo, pane Doležele. Kam Vy na tu exaktní chápavost chodíte?
"Ne každý člověk má možnost a chuť vzdělávat se na špičkové úrovni. Všichni lidé ale mají právo na to, aby se vzdělaní lidé chovali kultivovaně alespoň tím, že nebudou popírat význam základních hodnot a jim příslušných pojmů. I prostí lidé velmi dobře vycítí sobectví, lež a faleš různých sobců, mocichtivců, ideologických indoktrinářů a fachidiotů. Učitelé by na to neměli zapomínat."
I s tím souhlasím.
Nevím, co jsou učební styly, ale faktem je, že já to pozoruji i na podřízených, že přístup k řešení problémů je u různých lidí naprosto odlišný.
No, to je vlastně totéž.
Pro nás jde hlavně o to, jak přistupují děti k učení, protože jsme učitelé. Jinak ale ten člověk přistupuje nějak k úkolům a vydrží mu to celý život. Může se tréninkem a vůlí korigovat (například já trochu zkorigoval svoje bordelářství), ale sklon řešit úkoly určitým způsobem mu zůstane.
Systémů v posuzování je řada, ale většinou jde cca o 4 přístupy. Dám příklad toho, co jsme dělali my.
Sequential - jede podle příručky, přesně, svědomitě, ale netvoří. Může z něj být skvělá účetní nebo zdravotní sestra. Typický dotaz: "A jak přesně to mám udělat? V kolik tam mám dát tu cibuli? Mám to míchat?"
Precise - snaží se získat maximum informací a ty pak syntetizuje. Učitelé přírodních věd, badatelé třeba. Typická otázka: "A víš, že...?"
Technical - pragmatik, chce, aby to fungovalo, a je mu celkem jedno, jak toho dosáhne. Např. klasický kutil. Typická otázka: "A tohle je k čemu?"
Confusion - miluje tvůrčí chaos, má rozbíhavé myšlení. Přináší nové pohledy, ale má problém je dotáhnout do konce. Např. umělci. Typická věta: "Pojďme to udělat JINAK!"
Pokud jsem ty názvy trochu popletl (už je to dlouho), popis asi řekne dost.
Osvědčilo se nám, když pracovní skupiny byly vyvážené, mix typů, aby se vzájemně doplňovaly. Samozřejmě málokdo je úplně čistý typ, ale nějaká dominance dané strategie je patrná, i když žádné testy nedělá
prostí lidé velmi dobře vycítí sobectví, lež a faleš
Doporučuji prostým lidem, aby texty zkoumali z hlediska pravda - nepravda. Pokud ale pana Týře více trápí moje fachidiocie (asociálně se projevující zahleděnost do svého oboru - a co má jako bejt?) nežli to, že on sám tady plká ptákoviny, asi s tím nic nenaděláme.
Osvědčilo se nám, když pracovní skupiny byly vyvážené, mix typů, aby se vzájemně doplňovaly.
Pro mne překvapivé. Různé typy by se spíš měly vzájemně "tlouct" a rušit ...
Pro mne překvapivé. Různé typy by se spíš měly vzájemně "tlouct" a rušit ...
To byla původní hypotéza, ale zjistilo se, že těm homogenním skupinám většinou něco chybělo.
Teda byl to experiment v rámci jedné školy, nechci to nějak zobecňovat.
Různé typy by se spíš měly vzájemně "tlouct" a rušit ...
To je častý omyl, pramenící právě ze zkušeností jednotlivých jedinců konkrétních typů a jejich vzájemné spolupráce.
Stručně řečeno je to vyjádření frustrace například jedince typu "Sequential" z kolegy typu "Confusion": "S tím člověkem se absolutně nedá spolupracovat, on ... (doplňte si)".
A platí to samozřejmě i obráceně.
Měl jsem tu možnost pracovat v několika hodně různorodých týmech a pár jich i vést. Má zkušenost je taková, že:
1. Záleží na typu úkolu, projektu, který se má řešit. Je rozdíl vytvořit systém fakturace objednávek a je rozdíl navrhovat design nového výrobku.
2. Různé typy se hodí i v různých fázích jednoho projektu. Já třeba vždy chtěl mít v týmu člověka typu "zaujatý kritik". Takový ten věčný kafral, který nikdy není spokojený. Ale:
3. Klíčová je postava vedoucího projektu. Musí být schopen využívat potenciálů konkrétních typů ve správný okamžik. Například ve tvůrčí etapě využít kreativního jedince, ale v určité fázi projektu jej pro změnu "umlčet" a zaměstnat neškodnou činností, protože nelze donekonečna některé věci měnit a vracet zpět.
Podobné je to třeba i ve škole při objevitelsky postavené výuce. "Lenoši", kteří si chtějí usnadnit práci, mají často nápady. Ale někdo někdo zase musí třeba naměřená data nacpat do excelu a zadat vzorec pro výpočet směrodatné odchylky.
ad prostí lidé velmi dobře vycítí sobectví, lež a faleš
Doporučuji prostým lidem, aby texty zkoumali z hlediska pravda - nepravda. Pokud ale pana Týře více trápí moje fachidiocie (asociálně se projevující zahleděnost do svého oboru - a co má jako bejt?) nežli to, že on sám tady plká ptákoviny, asi s tím nic nenaděláme.
Když asociálnímu fachidiotovi ukážete, že se mýlí (nemá pravdu) v základních vcelku jednoduchých věcech (člověk není stroj a zneužité stroje mohou lidem ubližovat), které chápou možná všichni ostatní a jen on ne, o to víc vás ten podivný tvor bude urážet, tlouci a rušit ... a plácat u toho další a další zřejmé nesmysly.
:)))
Když asociálnímu fachidiotovi ukážete, že se mýlí (nemá pravdu) v základních vcelku jednoduchých věcech (člověk není stroj a zneužité stroje mohou lidem ubližovat), které chápou možná všichni ostatní a jen on ne, o to víc vás NĚKDY ten podivný tvor bude urážet, tlouci a rušit ... a plácat u toho další a další zřejmé nesmysly.
Pravda - Nepravda?¨
:)))
člověk není stroj a zneužité stroje mohou lidem ubližovat
Nevzpomínám si na žádné moje (zdejší !!) výroky na tato témata.
Takže chápu-li pana Týře správně, on nehodnotí pravdivost mých výroků - neboť o matematické informatice ví velký kulový - ale rovnou moje životní postoje. K tomu je jako prostý člověk a znalec díla Karla Čapka jistojistě povolán.
hahaha!
Úloha:
Vytvořte gramatiku k přirozeného jazyka Sylvie A. v této diskusi podle Chomského hierarchie. ( např. gramatiku ke komentáři z 17. října 2020 7:04).
:)))
gramatiku ke komentáři z 17. října 2020 7:04
Levou zadní, pane Týř. Pouze neználek vašeho formátu neví, že na něco takového stačí ta úplně nejjednodušší gramatika - regulární výrazy. (Neboli konečný automat.)
Kolega PR
Naprosto přesně.
Nakonec člověk musí spolupracovat s různými typy osobností a je potřeba to namixovat tak, aby tým fungoval.
Já to testoval hlavně u laborek apod., kde bylo potřeba jak vymyslet, tak přesně zaznamenat a zpracovat.
A znova bych se vrátil k otázce v titulku.
Teď jsem opravoval úkol, kde druháci modelovali v excelu grafy funkcí (sinus, kvadratickou, exponenciální...).
Proti ročníkům, které tohle dělaly ve škole, byly výsledky o 50 procet horší. Přitom třídy to nejsou špatné, nemohu říct, že by na to žáci nějak kašlali. Exponenciála je vzhledem k motivaci současnou situací vyloženě zaujala. Ale
- někdo nemá odpovídající vybavení (HW, SW), ač sociálně slabí na gymnáziích moc nejsou
- na vysvětlení přes Teams (15 minut) se mnoho z nich nesoustředí
- když někdo nerozumí ve třídě, přihlásí se, já mu to vysvětlím, a zbytek třídy to slyší. Efektivita je násobně větší, než když mi po synchronní výuce po jednom volají nebo píší. Takhle někoho prostě fyzicky nestihnu, ač konzultuji třeba v osm večer. Možnost pomáhat žákům je tím silně omezená.
- i ti, kteří chápou a všechno potřebné mají, potřebují znatelně více času, než se tím prokoušou
- i na synchronní výuce je menší možnost aktivity
Co jsem se ptal kolegů, je to vesměs u všech stejné; vysoce osobně motivovaní ajťáci - specifické osobnosti ve specifickém předmětu paní Silvie A. jsou výjimka. Zátěž učitelů je podstatně vyšší, než při normální výuce. Zdravotní dopady z neustálého civění do displejů a nevyspání ještě přijdou.
"Bez problému" je přechod na distanční výuku jedině v případě, kdy je cílem výrazný pokles všeobecné vzdělanosti, pokud chceme, aby děti uměly méně. Ostatně někteří i otevřeně říkají, že by chtěli.
"Proč někdo chce, aby lidé znali méně" je otázka, která už do této debaty nepatří.
přechod na distanční výuku jedině v případě, kdy je cílem výrazný pokles všeobecné vzdělanosti
Zdá se, že se shodneme, že mocipáni se vůči českému školství chovají jako když je cílem výrazný pokles všeobecné vzdělanosti.
Já se však domnívám, že mezi ranami českému školství by byl rozsáhlý přechod na distanční výuku zanedbatelná PRKOTINA
ve srovnání s inkluzí, s ekologistickým šílenstvím a s programovou likvidací výuky matematiky.
A možná by dokonce distanční výuka dokázala omezit škody působené nucenou přítomností nevzdělatelných ve třídách.
Paní Silvie
No že by to byl jediný problém, to fakt ne. Ostatně tenhle klacek pod nohy má aspoň objektivní příčinu, tamty vůbec nemusely být.
No, problém je, že to odnese i průměr, který vzdělavatelný je, ale dostane méně.
Optika v tercii.
Normálně bych žákům dal několik čoček a řekl jim, co s nimi mají dělat a na co se mají zaměřit. Měli by čočky fyzicky v ruce a do čtvrt hodiny by na základní vlastnosti spojky a rozptylky přišli.
Dneska?
"Podívejte se na video". Fakt super.
(Většina lidí doma nějaké čočky má. Ale prakticky nikdo v takové kombinaci, aby se daly udělat všechny potřebné pokusy. Kromě toho spousta žáků potřebuje poradit, jak to má držet, kudy se koukat... A tohle jsou věci, které v aktivistických článcích ani v průzkumech agentur nikdo neuvidí, na to musí mít člověk přímou zkušenost ze školní třídy.)
Silvie A.
"Mocipáni", "ekologistické šílenství", "nevzdělatelní", Inkluze ve smyslu pohroma... To je slovník, který je hodně nevěcný. Myslím, že byste se s ním uplatnila lépe na jiných diskusních platformách. PL přímo volají...
Já na ty Parlamentní listy (nebo je to "PL" Pravda a láska?) budu muset začít chodit. Asi se tam vede svobodná diskuze, soudě podle vyjádření odborníka.
Díky za tip.
To je věc Vašeho rozhodnutí, Vaší inteligence, důstojnosti ap., pane Portwyne. Nicméně, a myslím, že jsme to řešili i s Vámi, rozhodně to téma tady v diskusi vícekrát zaznělo:
Myslím, že učitel, který o žácích řekne, že jsou "nevzdělatelní", by měl vrátit diplom.
Děkuji za upozornění, pane Komárek. Už sahám po slovníku newspeaku a moje příspěvky pro vás překládám ...
Já se však domnívám, že mezi vylepšeními českého školství by byl rozsáhlý přechod na distanční výuku zanedbatelnou ZMĚNOU
ve srovnání s inkluzí, s ekologistickými volnými pátky pro záchranu světa a s následky nepovinné maturitní zkoušky z matematiky.
A možná by dokonce distanční výuka dokázala lépe integrovat do třídních kolektivů inkludované žáky.
Pane Komárku,
dosud jsem na Parlamentní listy nechodil, a už vůbec jsem nechodil na Sputnik, Forum24, A2larm apod. Ale máte naprostou pravdu, je to věc svědomí a vkusu. Mému svědomí skutečně nevadí přečíst si článek, ale lézt na stránky s politickou propagandou mi nic nepřináší.
Co se týká inteligence, tak nemusím být génius, abych v řadě článků odhalil vnitřní rozpornost a občas očividné nesmysly.
Nemíním se zaplétat do diskuze o médiích, byla by zbytečná. Vrátím se s dovolením opět k myšlence, zda je distanční výuka z didaktického, psychologického a zdravotního hlediska opravdu tak skvělá.
Je pozoruhodné, pane Portwyne, že v odpovědi na tu poslední otázku se zřejmě víceméně shodneme...
Je pozoruhodné, že redaktor, který neustále obviňuje své oponenty z "nálepkování" prakticky okamžitě jakmile narazí na komentář, který mu názorově nekonvenuje, odkazuje jeho autora na web typu Parlamentní listy a podobně. Ale tomu nebudeme říkat "nálepkování", protože on tak činí s cílem zachovat věcnou, slušnou a svobodnou diskusi. :-)
Vlastně to až tak pozoruhodné není. Vlastně je to nepřekvapivé.
poste.restante
Víte velmi dobře, že s Vámi o České škole a diskusi na České škole diskutovat nebudu. Vaše komentáře na toto téma jsou čiré provokace, které se snaží diskusi rozbíjet, nikoli se jí vážně zabývat. A to je vše. Děkuji!
Pan Komárek
Myslíte otázku "Je distanční výuka lepší než normální škola?"
Ano, pane Portwyne.
Upřesnění:
Ale…
Já S VÁMI, pane Komárku, přece vůbec nediskutuji.
Děkuji.
Hezký den
:-)
Pane Komárku, zřejmě se domníváte, že Vy svým počínáním diskuze nerozbíjíte, opak je pravdou. Nehledě tedy na to, že některé z Vašich komentářů jsou natolik čirou provokací, že mne upřímně dojímá Vaše snaha peskovat za to jiné.
No, vidíte, poste.restante
Ani s Vámi na toto téma diskutovat nebudu, paní Adamová, Minulé zkušenosti jasně ukazují, že to nikam nevede. Neboli: Ukončeme "diskusi o diskusi". Děkuji!
Je pozoruhodné, pane Portwyne, že v odpovědi na tu poslední otázku se zřejmě víceméně shodneme...
Pozoruhodné je to bezesporu, ale tím líp.
Děkuji panu Doleželovi za zajímavé přípěvky. Nemám co dodat. Někdy staří dívat se kolem a zamyslet se nad pozorovaným.
"lidé, kteří jsou experty v nějakém oboru, se v jiných oborech mýlí více než laici."
To jako pan Feřtek, jako expert na školství se mýlí ve své novinářské práci nebo jako novinář se tedy mýlí v názorech na školství?
Okomentovat