„Nejsem tak smělý, abych si dovolil hodnotit, zda je zářijový návrat roušek opodstatněný, či nikoliv. Nabízím než pohled rodiče, jehož dcera vstoupí po prázdninách do první třídy. A trochu se bojím, aby koronavirová opatření nezanechala v generaci současných školáků dojem, že je svět zlé místo, kde je člověk člověku zabijáckým vironosičem,“ píše Jan Stránský pro Seznam Zprávy.
Osobně budu rád, nebudou-li učitelé nutit moje dítě nasazovat si roušku za situace, kdy budou v celém Libereckém kraji (442 tisíc obyvatel) ve věkové kategorii 0-14 let čtyři nemocné děti, což je mimochodem aktuální reálný stav. Skutečně ocením, nebude-li si muset dcera při každém odskočení na záchod nebo společném poledním čekání na knedlíky zakrývat tvář. Budu rád, když docela zásadní část svého dětství stráví v prostředí, kde za každou spolužákovou rýmou nebude cítit riziko. Kde se nebude muset bát Vaška z druhé třídy jen proto, že mu rodiče ke svačině zapomněli přibalit roušku.
Nabídnout za to mohu málo. Snad jen zodpovědnost.
Celý text naleznete zde
.png)
3 komentářů:
Nabídnout za to mohu málo. Snad jen zodpovědnost.
A jakpak vypadá tahleta zodpovědnost pana Stránskýho? Jeho dcera se nebude bát Vaška z druhé třídy bez roušky, podle jejího vzoru se Vaška nebudou bát ani její spolužačky, nakazí se od něj, od nich se nakazí celá první třída a škola se zavře.
Které z takto vzniklých nákladů zaplatí pan Stránský? Odhaduji, že žádný. Některá zodpovědnost je zadarmo.
Paní Silvie
Zodpovědnost přece ponese škola, to nevíte?
Tak je to standard. Dětem svobodu, ale na cizí účet...
Popírači roušek jsou sobci na n-tou. Takový sobec bez roušky nakazí staré, nemocné a chronicky nemocné děti.
Okomentovat