„Na experimentu s distanční výukou a postupném, hygienicky ošetřeném otevírání jsou nejvíce zajímavé nikoliv dojmy, ale kouzlo nechtěného, jež poukazuje k mnohem hlubším, chronickým problémům českého školství. Na hádce o tom, zda učitelé dělají dost, je například nejzajímavější vidět, jak velké rozdíly mezi školami v Česku jsou. Na pozadí sporu o roli rodičů mě zase nejvíce zajímá to, kolik rodičů si konečně uvědomí náročnost práce učitelů, ale také absurditu obsahu vzdělávání,“ píše Bohumil Kartous v Hospodářských novinách.
 |
| Bohumil Kartous (repro DVTV) |
Současná dezinfekce ve školách jako by metaforicky říkala, že před příchodem do školy je třeba dezinfikovat se od běžného světa a před odchodem ze školy je naopak třeba zbavit se "infekce", kterou děti během školní výuky získaly. Na statistice o "odpojených" žácích je tak nejrozumnější promítnout si jednak socioekonomické rozdíly, ale jednak také to, že mnohonásobně větší procento českých žáků je "odpojeno" i během standardního průběhu vzdělávání. Jsou to děti s nulovou motivací se vzdělávat, děti, kterým škola navozuje pocity obav, tísně či nevolnosti. Je čas si to znovu připomenout.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat