Barbora Čermáková: Krize a příležitosti pro vzdělávací systém

pondělí 5. října 2020 ·

Online výuka ukázala, že IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů. To otevírá dveře možné spolupráci učitelů a žáků na realizaci výuky, možná i její přípravy. Je to šance pro výměnu rolí mezi žákem a učitelem, která může vést k vyrovnání obou pozic, lepšímu vzájemnému porozumění a tím pádem také kvalitnější spolupráci a zlepšení vztahů. Učitelé mají možnost vidět žáky v jiném světle a učit se od nich. Stejně tak žáci mohou lépe porozumět tomu, že učitelé nejsou vševědoucí a že i oni sami mohou k výuce významně přispět," píše Barbora Čermáková na blogu EDUin.


Čermáková také píše:

S uzavřením škol a částečným domácím vzděláváním neodmyslitelně souvisí také fakt, že rodiče dostali možnost do výuky lépe nahlédnout a pochopit co a jak se jejich děti učí. A také co všechno musí učitelé zvládat. Na sociálních sítích se hojně objevovaly zprávy od rodičů, kteří vyjadřovali učitelům respekt. Průzkumy veřejného mínění také ukazují, že rodiče měli po dvou měsících distanční výuky pozitivnější náhled na stav českého školství. To možná také poukazuje na fakt, že mezi rodinami a školou před uzavřením často nefungovala kvalitní komunikace. 

I to je s příchodem distanční výuky nová norma a příležitost zároveň. Vzájemná komunikace byla při distanční výuce klíčová a prohloubila vztah mezi rodinami a školou. Také školy lépe poznaly, z jakého zázemí jejich žáci do výuky každý den vstupují a jaký to má vliv na jejich učení. Rodiče dostali naproti tomu možnost škole podávat potřebnou zpětnou vazbu a společně pracovat na zkvalitnění výuky. 

Obecně je to šance k budování komunity kolem školy a budoucí spolupráce mezi rodinami a školou. Podle mnoha výzkumů takový přístup vede ke zlepšení nejen výsledků žáků, ale také duševní pohody a dalších výstupů vzdělávání. 

Závěrem je nutno dodat, že všechny zmíněné příležitosti, které krize přináší, převyšuje jedna. Příležitost uvědomit si, že český vzdělávací systém je skutečně možné měnit.


Celý text naleznete zde

31 komentářů:

Nowak řekl(a)...
5. října 2020 v 10:59  

Bláboly nebo hodnotný text?
Slečna napsala na toto téma několik textů. Píše kultivovaným jazykem, zabývá se celou řadou problémů.
Naprosto ale nevíme, zda většina pochází jen z její hlavy a představ (opřených o inteligenci, obsah jejího studia a myšlenkového prostředí EDUin), nebo zda vychází z konkrétních informací o skutečném životě škol a žáků během koronakrize.

Pokud hcceme být ironičtí snadno najdeme příležitost: "Příležitost uvědomit si, že český vzdělávací systém je skutečně možné měnit." - Naprosto pravda! Kdo by si kdy představil, že jde prostě zavřít školy a žáci najednou budou sedět pár týdnů či měsíců doma!

rváčkazvesela řekl(a)...
5. října 2020 v 13:20  

"Je to šance pro výměnu rolí mezi žákem a učitelem..."
Tak to snad nemůže být myšleno vážně!
Žáci možná předčí učitele v IT dovednostech nikoli však v motivaci na sobě pracovat a pracovat vůbec!!!Chtějí se jen bavit. A něco se naučí jen za nadměrného úsilí kantora a jeho kašpárkování. No a při distanční výuce se toto ukazuje. Takhle jednoduché to je.
Paní Čermákové chybí praxe !!
Radit umí každý konat se nikomu nechce ...ale to je už opravdu jak přes kopírák.

Nowak řekl(a)...
5. října 2020 v 13:55  

"Paní Čermákové chybí praxe !!" - to je zcela jasné, představa výměny rolí to dokládá. Nicméně řada jejích tvrzení je jakoby popis chodu škol za doby krize - mohla by vycházet z jakýchsi průzkumů, z relativně objektivních zdrojů - žádné ale neuvádí. Možná zapracovala jako novinářka, možná má nějaká data EDUin, ale jen možná že ...
Takže píše nejen bez praxe, ale i bez zdrojů?
Pokud zdejší diskuzi nečte, neměl by se na ní obrátit pan Komárek a o stanovisko a doložení zdrojů jí požádat?

Michal Komárek řekl(a)...
5. října 2020 v 14:30  

Barbora Čermáková píše sérii článků na tomto základě:

"Začátkem letošního roku zasáhla epidemie onemocnění COVID-19 Evropu a v rámci ochrany veřejného zdraví dovedla lokální autority k uzavření škol. S cílem reflektovat dopady tohoto opatření vznikla analýza z britské University College London ve formě systémově orientovaného logického modelu. V EDUinu jsme se později rozhodli model i doprovodný text přeložit a zasadit do českého kontextu. Tento blog dodatečně nabízí detailní vhled do problematiky popsané modelem a uvedené do českého prostředí. První ze série článků se věnuje dopadům uzavření škol na socio-ekonomický stav rodin."

Na University College London také studuje.

Pokud přineseme ještě další její texty, budu východisko připomínat.

Děkuji!

Petr Portwyn řekl(a)...
5. října 2020 v 14:54  

Online výuka ukázala, že IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů.
Online výuka ukázala přesný opak. Podceňovaná, okopávaná a poplivaná česká učitelka, pokud měla k dispozici techniku, výuku přes IT zvládla podstatně lépe, než se čekalo.

Nowak řekl(a)...
5. října 2020 v 16:00  

Děkuji panu Komárkovi za doplnění. Zahlédl jsem jen názvy několika článků a zpět je nesledoval. Autorka by měla každý text asi tímto upozoněním uvést.
Dá se však namíta třeba to, na co upozorňuje PP výše:
"Online výuka ukázala, že IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů."
1. Autorka se dvolává na text britského "systémově orientovaného logického modelu". Logický model je teoretický model - kde se v něm vzalo "online výuka ukázala"? Vychází studie z údajů z britských škol? (Jestli studie vznikala v prvním období epidemie, pak ani tyto zkušenosti nebly!). Jsou to údaje z českých škol, jak to pro čtenáře většinou vypadá?
2. V bodu 1. tedy naznačuji, že autorka (nebo celý EDUin), nám nenabízí překlad britské studie nebo výtah z ní, ale nejspíše směs vycházející z uvedeného modelu + osobních názorů autorky (čelnů EDuin), kteréžto dvě části nejsou nijak odlišené.
3. V bodu 2. píšu "naznačuji", zde napíšu rovnou, že autorka sama nám to vlastně říká otevřeně a jasně (díky panu Komárkovi za citovaní úvodu autorky k serii jejích článků):
"V EDUinu jsme se později rozhodli model i doprovodný text přeložit a zasadit do českého kontextu. Tento blog dodatečně nabízí detailní vhled do problematiky popsané modelem a uvedené do českého prostředí."
Kolik % textu tak asi může tvořit původní zahraniční model a kolik % dodali experti EDUinu? Jinak: Kroutím-li hlavou nad některými naivitami, tak z čí hlavy jsou? (Ovšem i pokud vymyslel tu naivitu nějaký odborník v Londýně, tak jí nebylo zrovna nutné jí převzít do výše uvedeného článku).

Nowak řekl(a)...
5. října 2020 v 16:10  

Na blog autorky jsem právě napsal tento komentář
"Na České škole jsem napsal k textu Vašeho článku několik komentářů a jsou tam i komentáře jiných čtenářů.Článek je vnímán převážně jako problematický. Mohla byste se k nim, prosím, vyjádřit? Nowak"
Komentář čeká na schválení.

Eva Adamová řekl(a)...
5. října 2020 v 16:49  

"IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů"

Jenže vona není IT kompetence jako IT kompetence. Tuší vůbec dotyčná, co děti s IT většinově dělají? IT kompetence bezcílně surfovat ineternetem, pařit hry, vypisovat blbosti na facebůku a sjíždět videa na jůtůbku, tak ta je u dětí až hypertrofovaná. Ale v momentě, kdy si mají v systému, ať už v Bakalářích nebo v jiném, pravidelně kontrolovat zadané úkoly, plnit je a odevzdávat, nebo si stahovat ze systému zveřejněné výukové materiály, v momentě, kdy potřebujete, aby se vám připojily do videokonference, zjistíte, že minimálně polovina dětí je totálně nesamostatná a těchto činností neschopná.

Petr Portwyn řekl(a)...
5. října 2020 v 18:12  

v momentě, kdy si mají v systému, ať už v Bakalářích nebo v jiném, pravidelně kontrolovat zadané úkoly, plnit je a odevzdávat, nebo si stahovat ze systému zveřejněné výukové materiály
Ono stačilo, když byl úkol zadán jako PDF příloha v Bakalářích. Když tam koukali přes mobily, tak tu přílohu většinou vůbec neviděli. Ti zodpovědnější se ptali, zda ji tam učitelé nezapomněli dát. Ti méně zodpovědní se na to prostě vykvajzli.
Dneska jedeme přes Teamsy, tak tam to snad vidí. I když to někteří neotevřou.

Petr Portwyn řekl(a)...
5. října 2020 v 18:50  

Jinak ono jak kdo.
Mnohé děti jsou opravdu zběhlé např. ve stahování aplikací. Některé toho umí docela dost, mají přirozený cit pro pohyb ve virtuálním prostředí - jenže to bylo vždycky, to není žádná novina.
No a pak je tu poměrně početná množina dětí, které leda tak dají chat, mail a nějakou tu hru (naistalovanou starším bratrem nebo kamarádem). Kancelářské programy už jsou pro ně dost problém... samozřejmě naučí se to, ale učí se to ve škole.

Nowak řekl(a)...
5. října 2020 v 20:54  

"IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů. ... Je to šance pro výměnu rolí mezi žákem a učitelem"

Takže ještě jednou to samé v kontextu, který autorka zavádí.

1. IT kompetence: Ze zkušenosti na 4-letém G, ale bez konkrétních dat, mohu potvrdit, že se na G občas objeví žák, který počítačům mimořádně rozumí - víc jak většina učitelů. Zdaleka si nemyslím, že by takový talentovaný ajťák byl běžně aspoň jeden v každé třídě.

2. Je nesporné, takový žák může učiteli pomoci při online výuce. Může navíc pomoci i několika spolužákům, kteří se na něj obrátí.

3. Takovýhle nadšenec ale bývá velmi jednostranně zaměřený. Zajímají ho počítače, počítače a zas počítače. Občas i matematika. Takže kdyby bylo na škole 10 talentovaných žáků, kteří jsou po technické stránce schopni vést online výuku, tak určitě nebude jeden učit biologii, druhý dějepis atd. "Výměna rolí" mezi učitelem a žákem tady reálná není. Ať už je to součást anglického teoretického modelu nebo českých teoretických představ. Termín "výměna rolí" se objevuje poměrně často, snad se prvky tohoto principu mohou i reálně použít. Ale tady to je nesmysl.

4. Na závěr jeden námět -nepůjde vůbec o IT kompetence: Zkusil jsem před pár lety kousek online kurzu z MIT z USA - krátké přednášky, výkladové texty, za každou kapitolou test, na jehož zpracování je několik dní. Kurz důrazně doporučuje vzájemnou komunikaci mezi studenty- vzájemné konzultace. Probíhá tam živý chat mezi lidmi třeba z Indie, Evropy, USA. Nevím - doporučuje se u nás na školách takováhle spolupráce žáků v době zavření školy? Učitel asi může obtížně chatovat nebo jinak přímo komunikovat jednotlivě se všemi žáky, mnozí se na něj neobrátí. Online spolupráci žáků při domácím učení by stálo za to podporovat. Je jasné, že se zapojí opět pár aktivních.

Petr Portwyn řekl(a)...
5. října 2020 v 22:06  

(kurz z MIT z USA) důrazně doporučuje vzájemnou komunikaci mezi studenty- vzájemné konzultace.Nevím - doporučuje se u nás na školách takováhle spolupráce žáků v době zavření školy?
Nevím, jak jinde, ale já to doporučuju.
1) U domáčáku nemá smysl zakazovat spolupráci. Nevynutitelný zákaz je k ničemu.
2) Když nemá smysl to zakazovat, je potřeba to využít.
3) Je lepší, když to dítěti vysvětlí spolužák, než rodič - ten spolužák se to vysvětlováním nejlíp sám naučí :o)

Třeba dnes jsem zadal laborku, kde zjišťují tíhové zrychlení pomocí kyvadla. Mají za úkol vyměnit si navzájem data, takže třída dohromady dá statisticky daleko hodnotnější soubor a jedno dítě to nemusí měřit 5x. Máme 30 měření ve třídě, to už ujde. Jasně že jak se počítá chyba (v Excelu) s pamatují dva tři, ale proč to mám zbytku troubit já, když můžou spolužáci?

Petr Portwyn řekl(a)...
5. října 2020 v 22:11  

Jinak s tou LP je to shoda okolností (ani ještě nevědí, že budou dělat statistiku z 30 výsledků), normálně tam prostě píšu "spolupracujte navzájem" nebo řeknu "zeptejte se spolužáků, je tu spousta chytrejch lidí".
Ve třídě na to vždycky někdo přijde. I to je kompetence - "najdi si někoho, kdo ti to vysvětlí tak, abys to pochopil(a)".

Petr Portwyn řekl(a)...
5. října 2020 v 22:22  

Takže kdyby bylo na škole 10 talentovaných žáků, kteří jsou po technické stránce schopni vést online výuku, tak určitě nebude jeden učit biologii, druhý dějepis atd.
Přesně tak. Daleko účelnější je využít je jako "pomocné učitele" na IT... a ti dobří na jazyky zas mohou na oplátku pomáhat těm ajťákům. Však to tak vždycky bylo, neoficiálně :o)
Když je dobrá třída, tak třeba o matice jakmile ti rychlejší spočítají příklady, automaticky se zvedají a jdou pomáhat slabším spolužákům. Je to daleko efektivnější, než když to dělám já sám - zvládnu jednoho nebo dva, oni všechny, protože je jich několik.
Ovšem musí za to být odměňováni - malé jedničky a tak.

poste.restante řekl(a)...
6. října 2020 v 1:15  

Kdepak je pan Čapek, aby kolegovi Portwynovi "vysvětlil", že to dělá naprosto špatně a že mentálně zastydnul v minulém století?

krtek řekl(a)...
6. října 2020 v 5:47  

"Kurz důrazně doporučuje vzájemnou komunikaci mezi studenty- vzájemné konzultace. Probíhá tam živý chat mezi lidmi třeba z Indie, Evropy, USA."
No, já nevím, několik těch kurzů jsem absolvoval a chat to není. Je to jen snůška názorů, občas nějak okomentovaných. Pro skutečný chat potřebujete společný čas - tam to vypadá, že něco napíšete, někdo Vám to v lepším případě okomentuje za půl dne, vy se k tomu vrátíte za den. Představte si takovou komunikaci v běžném životě: kolega Vám něco řekne, Vy mu večer odpovíte a on až zítra.

Petr Portwyn řekl(a)...
6. října 2020 v 7:11  

Kolega poste.restante
No na Ve třídě na to vždycky někdo přijde. by měl hlavně vyletět pan Botlík.

Kolega Krtek
Napříč kontinenty je to problém kvůli synchronizaci. Ve třídě, když se večer stejně sejdou na fejsu, je to v pohodě.

krtek řekl(a)...
6. října 2020 v 7:18  

Ano, v době distanční výuky společná řešení frčí ;-)

Nowak řekl(a)...
6. října 2020 v 12:23  

Pro krtka: "Probíhá tam živý chat" - máte pravdu, chat v pravém smyslu slova to nebyl. Ale ani snůška názorů - šlo o Solid State Chemistry a úkoly byly výpočty. Takže tam šlo o číselné výsledky, postup výpočtu. Mě dávaly zabrat jejich jednotky inche atd. místo běžných evropských jednotek. A nemyslím tím, že šlo celosvětové vzájemné opisování.

Barbora Čermáková řekl(a)...
6. října 2020 v 13:28  

Hezký den všem, pokusím se zareagovat na hlavní myšlenky dosavadních komentářů, které mi byly adresovány a za které děkuji, jsem vděčná za tuhle formu reflexe!

1. Podklady a předpoklady - všechny mé blogové články včetně tohoto vychází z logického modelu z UCL, jak již uvedl pan Komárek (děkuji!). Samotný model (k bližšímu prozkoumání zde: https://miro.com/app/board/o9J_kuvvCJo=/ a zde: https://f1000research.com/articles/9-352/v1) se nesoustředí jen na britské prostředí, nýbrž si klade za cíl plošnou využitelnost kdekoliv ve světě. To samozřejmě znamená, že nepodchycuje určitá specifika českého vzdělávacího prostředí. Právě proto prošel model i jeho doprovodný text rukama EDUinu a byl přeložen a zasazen do českého kontextu (zde: https://miro.com/app/board/o9J_krjkcBM=/ a zde: https://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2020/08/Dopady_uzavreni_skol_pandemie_koronaviru.pdf). Veškeré informace v české verzi logického modelu a doprovodném textu vychází z originální práce odborníků z UCL.

Ve svých článcích jsem si kladla za cíl podat zjištění této práce ve čtenářsky přístupnější formě, což z mého pohledu znamená zvýšenou popisnost, narativní styl a užívání příkladů z praxe - vlastní (nejen) učitelské praxe, ze zkušeností svého okolí a také z dostupných výzkumů v českém prostředí (které jsou uvedené v předchozích článcích - možná ne vždy s funkčními prokliky, za to se omlouvám! Nicméně patří sem například https://www.paqresearch.cz/post/vzdelavani-na-dalku-pohledem-rodicu, https://www.paqresearch.cz/post/zivot-behem-pandemie-ekonomicke-dopady-a-distancni-vzdelavani nebo https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Tematick%C3%A9%20zpr%C3%A1vy/Vzdelavani-na-dalku-v-ZS-a-SS-Tematicka-zprava.pdf). Tento poslední článek se vnuje příležitostem, jedná se o prvek, který do modelu nebyl zakomponován aby nenarušoval jeho věcnost a faktičnost. Přesto považuji za důležité ho nepřehlížet a hledat možnosti, které výstupy modelu nabízí jako pozitivní příležitosti pro vzdělávání.

Už z podstaty titulku tedy článek není ultimátním popisem skutečnosti všech škol, učitelů nebo žáků. Naopak, je to subjektivní pohled, který v celé situaci hledá alespoň některá potenciální pozitiva založená na skutečných lidech a jejich zkušenostech. Je samozřejmě zcela na Vás, zdali je přijmete a budete s nimi pracovat nebo je odmítnete, protože nejsou součástí Vaší praxe. Rozumím, že toto pojetí může být kontroverzní, nicméně skutečně nejde o odborný text v pravém slova smyslu, ostatně je to osobní blog :)

2. Bláboly nebo hodnotný text - je tedy otázka toho, co v textu hledáte. Pokud odbornost, ráda bych Vás odkázala na výchozí práci, která věřím naplní Vaše očekávání. Pokud hledáte subjektivní pohled jako možné východisko k přemýšlení nad současnou situací, věřím, že Vám právě tento článek poslouží.

Barbora Čermáková řekl(a)...
6. října 2020 v 13:28  

3. Žák učitelem a otázka IT - v žádném ohledu bych nechtěla tvrdit, že je chyba učitelů, že nebyli na online výuku připraveni (do libovolné míry a v libovolných dimenzích), naopak věřím, že závěrečný apel na veřejné činitele ukazuje opak. Moji myšlenkou v tolikrát zmíněné pasáži o IT kompetencích bylo, že nemalá část (dozajista ne všichni) žáků a studentů vyrostla "s mobilem v ruce", což zcela jistě není případem drtivé většiny učitelů. To samozřejmě není rozhodující pro zde mnohokrát skloňované IT kompetence, ale je to uričtým předpokladem pro to, že se takoví žáci a studenti v online prostředí pohybují s určitou přirozeností a intuicí, tudíž i když ho "znalostně" stoprocentně neovládají, je pro ně relativně snadné v něm fungovat a rychle se mu přizpůsobovat. Tím se dostáváme k jádru pudla - výměně rolí. Jak uvedl pan Petr Portwyn: "ten spolužák se to vysvětlováním nejlíp sám naučí". Právě tato myšlenka byla mým východiskem: tím že své vědomosti a znalosti prezentujeme před ostatními se učíme hledat slabiny ve vlastním vědění a budovat pevné argumenty. Tedy učením/pomáháním ostatním spolužákům se mohou žáci a studenti naučit mnoho. To ani v nejmenším nevylučuje zásadní roli učitele! Ten je nepochybně klíčovým elementem toho, aby právě tyto kroky probíhaly s nutnou reflexí a rozmyslem, koneckonců v tom tkví učitelská odbornost - v nastavování výuky takovým způsobem, aby proces učení fungoval a byl efektivní. Ráda bych toto téma za sebe uzavřela tím, že touto odborností studenti ani žáci jistě nedisponují a v žádném případě jim tedy nepřisuzuji řízení výukového procesu nebo jeho reflexe. Nicméně nevyužít ve své odborně naplánované výuce přirozených znalostí a vědomostí některých žáků a studentů a nezapojit je (například spoluprací na tom, jakou formou bude část hodiny probíhat), se mi zdá jako věčná škoda a promarnění oné zmíněné příležitosti prozkoumat vztah mezi učitelem a žákem. Ostatně tohle není téma jen pro online výuku ale pro výuku obecně. Kromě toho bych chtěla podotknout, že se všichni učíme a představa, že se mohou učitelé učit od žáků se mi zdá velmi reálná a bohužel velmi přehlížená.

V každém případě je to můj osobní, leč ne nepodložený, názor a pokud ho stále shledáváte problematickým, tak se obávám, že se zkrátka neshodneme :) Ještě jednou děkuji za Vaši zpětnou vazbu a přeji mnoho sil a zdaru v těchto náročných časech!

Nowak řekl(a)...
6. října 2020 v 16:41  

Před 24 hodinami jsem na blog autorky vložil komentář, v němž jí žádám, aby se pojila na zdejší diskuzi. Komentář stále čeká na shcálení.
Připomněl jsem es proto na blogu vložením dalšího pokusu o komentář:

Nowak
Váš komentář čeká na schválení.

Včera jsem napsal komentář, který dosud čeká na schálení. Těsně potom jsem zveřejnil tento komentář na České škole:

-Na blog autorky jsem právě napsal tento komentář
„Na České škole jsem napsal k textu Vašeho článku několik komentářů a jsou tam i komentáře jiných čtenářů.Článek je vnímán převážně jako problematický. Mohla byste se k nim, prosím, vyjádřit? Nowak“
Komentář čeká na schválení.

O mém druhém pokusu vložit komentář na tento blog budu opět informovat na České škole.

Petr Portwyn řekl(a)...
6. října 2020 v 16:53  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
6. října 2020 v 16:56  

Když jsem prohlížel materiál pana Prokopa avizovaný v odpovědi paní Čermákové, narazil jsem na zajímavou dichotomii.
Studie rozlišuje kategorie "učitelé hodnotí slovně Vaše dítě" a "učitelé známkují Vaše dítě". Součty jsou pod 100 %. Je mi jasné, že tohle není dílo paní Čermákové, ale je škoda, že sem nechodí pan Prokop.
Zajímalo by mne totiž, zda druhá kategorie znamená, že učitel hodnotí POUZE známkami, a jak je možné to realizovat, jak se učitel ubrání tomu, aby dítěti neřekl třeba "to máš správně". Popravdě si to nedokážu představit.
Pokud je to míněno tak, že 1. kategorie znamená, že učitel neznámkuje NIKDY, zatímco v druhé kategorii někdy známkuje a někdy (v praxi obvykle mnohem častěji) hodnotí slovně, nejde o dichotomii a možná by stálo za to přeformulovat otázku.
A ještě by mne zajímalo, zda smajlíci a podobné symboly, které děti (i na SŠ) mají rády, se počítají jako slovní hodnocení nebo jako známky.

Barbora Čermáková řekl(a)...
6. října 2020 v 17:19  

Pane Portwyne, věřím, že odpověď na tyto otázky (nebo alespoň většinu z nich, s těmi smajlíky tedy vskutku nevím haha) a zbývající procenta, která postrádáte, najdete i s dalšími daty v podrobné výzkumné zprávě (proklik na PDF vždy hned pod titulkem článku na blogu PAQ Research). Za mě opravdu stojí za to si ji/je projít, jsou tam velmi zajímavá zjištění :)

Nowak řekl(a)...
6. října 2020 v 18:41  

Děkuji paní Čermákové! Hledal jsem, zda byl můj komentář zveřejněn na jejím blogu, pak jseem psal psal další komentář a mezitím už zde byla rozsáhlá reakce paní autorky.

Nemohu říci, že jsem stouto reakcí na 100 % spokojen. Reakce je dlouhá,svým způsobem velmi podrobná, opět musím konstatovat, že paní autorka umí psát, ale trochu mi to připomíná projev politika.Nečetl jsem předchozí články v jejím blogu, tak nenarazil ani na citování zdrojů.

Co se mi konkrétně nelíbí: Nejde o odborný text, takže přesné uvádění zdrojů není podmínkou. Nicméně opakuji, že v textu jsou 3 části, které se prolínají a my nepoznáme jejich hranice. Tyto 3 části jsou anglická teoretická studie, české odborné prameny a názory autorky (a možná 4. část - názory EDUinu).

Budu citovat: "V každém případě je to můj osobní, leč ne nepodložený, názor", "Ve svých článcích jsem si kladla za cíl podat zjištění této práce ve čtenářsky přístupnější formě". a citace z úvodu k sérii článků, kterou zde na můj popud zveřejnil pan Komárek: "V EDUinu jsme se později rozhodli model i doprovodný text přeložit a zasadit do českého kontextu."
Tyto citace uvádím kvůli "osbní názor", "jsem si" versus "jsme se".
Je tedy článek (série článků) osobní, subjektivní pohled autorky vycházející z uváděných zdrojů nebo jde o pohled odborníků EDUinu, kteří téma společně prodiskovali a zpracovali a paní autorka se pak ujala role sepsat konkrétní texty pro veřejnost, tedy fungovat jaksi jako mluvčí?

Proč mi text reakce paní autorky připomíná projev politika? Je místy nekonkrétní, vyhýbá se kritizovanému bodu, převádí řeč jinam. Nedávno jsem sledoval zasedání zastupitelstva našeho města a přesně tak se choval náš pan starosta. Konkrétně v druhém komentáři začínajícím bodem 3 pani autorka píše:

"Moji myšlenkou v tolikrát zmíněné pasáži o IT kompetencích bylo, že nemalá část (dozajista ne všichni) žáků a studentů vyrostla "s mobilem v ruce", což zcela jistě není případem drtivé většiny učitelů. To samozřejmě není rozhodující pro zde mnohokrát skloňované IT kompetence, ale je to uričtým předpokladem" - Ta zmíněná pasáž o IT kompetenncích v článku začíná takto: "Online výuka ukázala, že IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů." Takže online výuka ukázala, že mnoho žáků vyrostlo s mobilem vruce? To snad ne!

Takže "jádro pudla" - výměna rolí učitele a žáka. Téměř těsně na předchozí citáty reakce navazuje toto:
"Tím se dostáváme k jádru pudla - výměně rolí. Jak uvedl pan Petr Portwyn: "ten spolužák se to vysvětlováním nejlíp sám naučí"."
Budu-li citovat pan Portwyna, tak to je o malinko delší: "Je lepší, když to dítěti vysvětlí spolužák, než rodič - ten spolužák se to vysvětlováním nejlíp sám naučí :o)"
Konkrétně zde pan P. navrhoval, aby spolužák nahradil rodiče (v době výuky na dálku). Jinde uvádí, žespolužák pomáhá ve třídě jiným spolužákům v době běžné výuky. Takže jde o pomoc jednomu či několika spolužákům (tu jsem doporučoval jako žádoucí v době online výuky i já). Ale tohle přece není novinka, žádná nová cesta ve školství . to možná fungovalo už za Marie Terezie. Ale, paní autorko, myslíte vážně, že toto je výýměna rolí učitele a žáka? A proč o tom píšete v souvislosti s IT kompetencemi žáků? Připomíná mi to opravdu vystupoání našeho pana starosty, ketrý už má 30-tiletou politickou praxi.
Dva kamarádi se mohu sejít a polečně se učit, mohou si zatelefovat, napsat mejl. Jeden učí druhého, nemusí mít žádné IT kompetence. Nejde tedy o novou příležitost, kterou nabízí online výuka. Uznávám, že žák, který je technicky zdatný, může třeba pomoci natočit video učiteli dějepisu a pomoci ho zvěřejnit na Youtubu. To ale také není výměna rolí a nakonec i to šlo i bez koronaviru.
Paní autorku, těším se na Vaší odpověď. A budu rád, pokud bude na Vašem blogu můj první komentář, který na tuto diskuzi odkazuje. Děkuji.



Petr Portwyn řekl(a)...
6. října 2020 v 20:36  

Paní Čermáková
Děkuji za odkazy, já bych ještě přidal něco k "výměně rolí učitele a žáka".
Tento termín předpokládá, že žák se stane učitel a učitel žákem.
Rozumím, že by to bylo možné v situaci, kdy by např. učitelka neuměla zapnout nějaké elektronické zařízení, zatímco technicky zdatný žák by to zvládl. Nicméně to není žádné novum, funguje to, co pamatuju... a pamatuju už poměrně dost :o)
Pokud je "výměnou rolí" míněno to, že žák pomůže spolužákům, tak ani to není nic nového. Nevím, zda to za Marie Terezie bylo (patrně ano), ale vlastním román z první čtvrtiny 20. století, v němž žáci dávají spolužákům za peníze kondice. Sám jsem "roli pomocníka" přiděloval v hodinách Ma a Fy rychlým žákům už na počátku své učitelské kariéry na základní škole. Později jsem od toho musel upustit - změnily se děti a situace byla zneužívána k nepracovním aktivitám. Po nástupu na gymnázium jsem se k popsané praxi opět vrátil. Nešlo však o výměnu role s učitelem, neboť já jsem zůstával učitelem a 3/4 dětí žáky.
Pak je tu otázka referátů. Samozřejmě žák, který se o něco zajímá a na to téma zpracuje referát, často přinese nové informace. Nicméně to opět bylo, co pamatuji.
Jak uvedl pan Nowak, ani jedna z těchto možností de facto nesouvisí s distanční výukou.
Prosil bych Vás tedy, paní Čermáková, zda byste zde mohla termín "výměna rolí" trochu specifikovat. Nemyslím tím odkazy na nějaké stránky, diskuze by se tím rozbila, ale prosím o stručné objasnění od Vás samé, abych měl představu, jak to myslíte Vy.
Jinak oceňuji, že jste vstoupila s reakcemi.

Nowak řekl(a)...
6. října 2020 v 21:33  

I já oceňuji, že zde paní Čermáková vystupuje. Vystupuje zde zřejmě na základě mé výzvy, kterou jsem zkusil přidat jako komentář na její blog. Přesto mě neoslovuje.
Asi se jí nelíbí slovo "blábol", které zní poněkud pejorativně a kterým jsem začal zdejší komentáře.

Pak na to reaguje takto:
"Bláboly nebo hodnotný text - je tedy otázka toho, co v textu hledáte. Pokud odbornost, ráda bych Vás odkázala na výchozí práci, která věřím naplní Vaše očekávání. Pokud hledáte subjektivní pohled jako možné východisko k přemýšlení nad současnou situací, věřím, že Vám právě tento článek poslouží."

Nejprve, co chápu jako hodnotný text: Nemusí být vysloveně odborný - Česká škola nebo blog nejsou pro ryze odborné texty. Hodnotný text může být i "subjektivní pohled jako možné východisko k přemýšlení".

Co chápu jako blábol: Text zmatený, špatně srozumitelný, nepřehledný. Mohou v něm být i podnětné myšlenky, ale když jsou zamíchané mezi prázdná slova a nepřesné formulace, tak si jich čtenář hůře všimne a méně nad nimi přemýšlí.
Jde zde vlastně o publicistický útvar - klasické pravidlo pro text v novinách je: jasně oddělit zprávu, informaci a komentář, názor. Informace by měla být ověřena navíc ze dvou nezávislých zdrojů. (Zde: IT kompetence žáků a učitelů- je to dobře ověřená informace nebo názor?).
Slovo "blábol" mi připomíná "Bábel" - tedy babylonskou věž, biblické zmatení jazyků. Jen to tak cítím, nemám pro to žádný doklad, ale sedí mi významově.

Nowak řekl(a)...
7. října 2020 v 20:42  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Nowak řekl(a)...
7. října 2020 v 20:45  

Napsal jsem dnes na adresu info@eduin.cz a urgovaljsem schválení a zveřejnění komentářů. Odpověděli mi, že mají problém se spamy, ale proces zveřejnění mých kometářů urychlili a již u blogu B. Čermákové jsou. Poděkoval jsem jim a děkuji i zde.
Čtenáři blogu EDUinu si tak snad ještě mohou stihnout prohlédnout zdejší diskuzi, než se článek posune na další stránku a bude méně viditelný.

Nowak řekl(a)...
11. října 2020 v 22:25  

Napsal jsem toto: "Slovo "blábol" mi připomíná "Bábel" - tedy babylonskou věž, biblické zmatení jazyků. Jen to tak cítím, nemám pro to žádný doklad, ale sedí mi významově."

Zkusil jsem to dohledat a doložit a našel jsem toto:
"vyšel mi z toho, sestry a přítelkyně, blábol, bábel a babylón,", píše Jáchym Topol v románu Sestra (citováno z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/25933/topol-jachym )
Nevím, jak pevně má souvislost těchto slov podloženou Jáchym Topol - možná taky vychází z pocitu, ale možná že ne.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.