Josefa Dobeše bude proklínat prodavačka v Kauflandu, až se na ni zřítí strop navržený nedostudovaným průmyslovákem, a také mladý klempíř, až sklouzne se střechy a s přelámanými hnáty bude hodiny čekat na příchod lékaře, kteří dávno odešli...
Výrok ministra školství Josefa Dobeše: „Dnes nemáme studium zadarmo, platí ho každý ze svých daní. Co je na tom sociálního, když školné platí prodavačka v Kauflandu u pokladny, když ho platí mladý klempíř, který leze po střechách, když ho platí rodina, která má více dětí a ani jedno nestuduje?“ jsme už slyšeli i četli mnohokrát v médiích a ministr ho naposledy zopakoval včera v odpoledním brífinku Věcí veřejných. Hloupost tohoto výroku nemá smysl rozebírat. Ministr Dobeš zásadně nevychází z tvrdých dat, ale z neověřených hypotéz. Sám se tím v pondělí pochlubil: „Možná nejsem typickým ministrem. Já na věci myslím, já za věcmi jdu a chci ty věci reformovat. Nechci o tom jenom mluvit.“
Ve školství je proto jeho nepřítelem ministra prakticky každý. Akademická obec, protože má ve zvyku hypotézy dokazovat nebo i vyvracet. Rozhodující kroky jako revizi RVP či tvorbu standardů pro ZŠ proto dělá prakticky bez účasti odborníků z pedagogických fakult. Nepřítelem byli i odborníci z přímo řízených organizací, proto tyto ústavy i jejich týmy externích spolupracovníků rozprášil či vysloveně zlikvidoval. Nepřítelem jsou i učitelé a ředitelé, proto je nepřímo zastrašuje reformou financování regionálního školství a účelovými změnami mzdových tabulek. Nepřítelem jsou i zřizovatelé, protože se nehodlají smířit s jeho diletantskými kroky.
Na ministerstvu a v přímo řízených resortních organizacích jsou ve vedoucích funkcích až příliš často diletanti bez odborného vzdělání, bez odborné praxe, bez jazykových znalostí, dosazení do vysokých funkcí bez výběrových řízení jen na základě devótnosti či ochotě napomáhat ministrovým destrukčním krokům nebo rozkrádání prostředků z operačních programů Evropského sociálního fondu. Otevřené dveře pak mají u ministra zástupci agresivní zástupci okrajových proudů, jejichž demagogické útoky ministr podporuje, často pouze s evidentní snahou se zviditelnit v médiích.
Primitivní populismus a diletantství jsme už jednou zažili, provázel i mé rodiče a prarodiče v 50. letech, byl standardem i v dobách normalizace. Pokud se s ním smíříme dnes, pokud se smíříme s politickou lůzou ve vládě i v parlamentu, naše děti a naši žáci nám to neprominou.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
42 komentářů:
Není co dodat! ***** Díky! Už dlouho jsem nepotkala skutečného reka.
Jana P.
Janku, snad bys to po sobě mohl alespoň přečíst!
Kontrolní otázka? Je podle ústavy stát povinen financovat vysoké školství. Odpovím si sám-není. Další otázka: Proč státní normativ nedoteče přímo do základních a středních škol na jejich bankovní účet? Proč je rozkrádán u přerozdělovačů?
Bohužel, tato vláda přetéká podobnými diletanty - koneckonců Dobešův šílený návrh na faktickou ekonomickou likvidaci regionálního školství schválili ekonomičtí ministři a premiér, resp. ty parodie na dané funkce, které je zdánlivě vykonávají.
Připomínka, že hňupové tu vládli už jednou, a pěkně dlouho, je moc důležitá. Zdá se mi, že se na to zapomíná. A zároveň stojí za to mít na paměti, že ti hňupové byli zároveň mazaní - aspoň jejich vůdcové. "Kluci z Karlína" řekl o bojůvce Klémy Gottwalda někdy v roce 1929 kdosi, ne? A V. Bělohradský už dávno pojmenoval tyhle lidi jako lidi bez skrupulí. To znamená jednak nevychované, neznalé norem slušnosti a poctivosti, jednak zároveň lidi prolhané.
A to si o té partě VV myslím pořád. Ký div, že pak je mezi nimi tolik bezpečáků, vězeňských dohližitelů a kdoví čeho horšího.
A když tahle parta(j) se může veřejně promenovat, určitě přijdou další podobné a lidi je nevyženou vidlemi, a tomu se říká úpadek demokracie.
Nebo úpadek lidství? Někdo sem dával odkaz na Huxleyho Konec civilizace. Čtu to a je až děsivé, jak je to aktuální. Ještě 10 - 15 let a bude to (odhlédnuto od data napsání) reportážní román. Kam se hrabe Orwell.
Já se obávám, že strop, který se zřítí na nebohou pordavačku, vyprojektuje některý z úspěšných absolventů jedné z mnoha škol, které dnes mohou nechat ukončit vzdělání kohokoliv, protože v zájmu nedeformování vzdělávání se dneska nikdo nesmí zajímat o to, jestli se u nich někdo něco naučil.
A jsme u toho: zjistím-li, že umí hezky vzorečky, znamená to, že je i soustředěný, zodpovědný, nemá sklony k závislostem (může tedy pracovat jako stavební dozor) apod.? Chcete tím říci, že všichni ti, kteří DNES staví hrbolaté silnice, houpající se mosty, vlhnoucí domy atd. to mají z toho, že nedělali testy?
Mně se zdá, že se máme pořád starat o to, aby učení a studium bylo fakt náročné. Zahraniční studie to pořád potvrzují ( u nás se jaksi nedělají), že kde žáci (ať ti pomalí, nebo rychlí, líní, nebo pilní) - tedy že kde necítí, že se počítá s tím, že zítra zase zvládnou o krok víc, tam se zdivočí a zhloupne, zhruba řečeno. A když se shodneme, že chceme náročnost všichni, kromě snad některých majitelů škol, co berou jen školné a dávají za to papír (a možná kromě rezignovaných učitelů, kteří už to vzdali), pak se můžeme bavit solidně o tom, čím se ta náročnost dělá. A když se podíváme, jak ona funguje, asi uvidíme, že na ty nepracovité a tupější fungují blízké cíle, krátkodobé výhledy, ne? Takže ty testy, které přijdou na konci pětiletí, nebo i jen až na konci roku, na ně stejně nezaberou: jejich intelekt tak daleko nesahá, a píle už vůbec ne. Ale i jim musí povinná škola pomáhat, a ne je odepsat jak Dobeš. Takže mně je jasné, že se nemá investovat do jeho testíků a počítačů, ale právě do toho, aby každý uměl těmhle dětem ukazovat, jaký nárok mají před očima teď na místě a hned. A moje zkušenost se školami je ta, že tohleje moc těžké, mnohem těžší než "dát test". Takže se do toho mají vrážet velké peníze, aby se získali nadlouho, ne jen na jeden dva zájezdy, ti nejlepší a nejzkušenější, kdo to umějí, aby to naučili ty druhé. A to se u nás nedělá skoro vůbec.
Může se stát, že se stát postará rovnou jen o ty nejlepší, nadané, o "elitu". A pak se elita octne právě v situaci, kterou tak hezky a hrozivě pospal už před Orwllem A. Huxley, jak zde někdo upozornil. Bude muset vládnout, a to tak, aby udržela hlupany v klidu, takže jim dává dorgy, a tiše odklízí případné vzpurníky. Taky je dobré si přečíst Mechanické piano od Vonneguta, snad se nemejlím, o tom, jak už není žádná práce ve světě, kde vše dělá pár inženýrů a stroje, a jak je nutné držet lid na uzdě hrami a zábavičkami - a ovšem to vede k bouři a konci civilizace. A každý učitel doufám četl od Goldinga Pána much (nejen vidět film, ale číst!), aby viděl, kde se to v člověku bere - od útlého věku prosakuje ta lidská povaha...
Mimochodem u Huxleye se to jemnujev originále The brave new world - čili citát z Shakespearovy bouře, v níž divoch Kalibán obdivuje falešný civilizovaný svět...
Pořád si myslím, že kdybychm se to naučiuli, dalo by se to procentu troubů v populaci udržet na své přirozené úrovni, a nezvyšovalo by se působením školství. Pak by bylo i víc voličů, co nevybírají hňupy, a když jsou na trhu jenom hňupi, tak by se našlo dost chytřejších do nových partají nebo samospráv... Jojo, nejsou lidi. I touž známe, od V+W: My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje, žádnej z nás nevidí, v čem ta chyba je.
se máme pořád starat o to, aby učení a studium bylo fakt náročné
Řekněte mi, pane Hausenblasi, proč by se učitel s nenarušenou psychikou, bez sklonů k pedagogické sebevraždě měl dopouštět takového nerozumu.
Myslím, že hrbolaté silnice staví Ti, kteří ví, že to po nich nikdo kontrolovat nebude.
Celá léta v této zemi fungovaly přijímací testy na střední školy, jejich kvalita nebyla často nic moc. Zajímalo by mě, jestli by se našla v této zemi jediná střední škola, u které zrušení přijímaček neznamenalo propad úrovně přijatých studentů. Na nepracovité a línější samozřejmě fungují blízké cíle, ale jen v situaci, kdy ten hlavní vzdálený není zadarmo. Neznám víc než jednotlivé studenty, kteří by se na střední školu nedostali přes test (kdyby se snažili), znám desitky těch, kteří ji sice udělají, ale učit se na ní můžou pouze formálně, protože jim chybí základní znalosti, které po nich nikdo nechtěl, aby jim nezavíral cestu. Jenže ta už je u studentů, kteří kalibrovaný test pro devítku základní školy napíšou na dva body z padesáti, stejně zavřená. I když měli z matematiky na ZŠ nejhůř dvojku a teď studují na gymnáziu. Možná by stálo za úvahu, který systém vytváří užší elitu, jestli ten který vyžaduje při postupu na vyšší stupeň prokázání shcopností, které na něm vůbec umožňují smysluplně fungovat, nebo ten, který poskytne diplom každému, ale skutečné studium absolvují pouze Ti, kteří se nespokojí s tím, že měli trojky a čtyřky zadarmo. Největší hrdina v téhle zemi přece není ten, kdo dělá věci pořádně, ale ten kdo v tom umí chodit.
Píle a náročnost se pěstuje KAŽDODENNÍ prací a kontrolou zadaných úkolů a nikoliv testováním jednou za 4 roky.
Naše školství je už dávno pouhou donucovací institucí a KAŽDODENNĚ pracuje jen pár posledních učitelů, z žáků nikdo. JAK je chcete PŘIMĚT ke každodenní práci a plnění úkolů?
Testování je forma kontroly kvality výsledků a musí být na konci každého ročníku, ne jednou za 4 roky.
Přesně tak každodenní prací. Dokud jsme měli přijímačky, existoval na nejlepší místní ZŠ nepovinný předmět matematika příprava k příjímacím zkouškám, který navštěvovalo přes 30 žáků. Když jsme přijímačky zrušili, na dobrovolnou matematiku (téměř každodenní práci) se nepříhlásil nikdo. Místo toho se objevily žádosti o přeřazení do dyslektické třídy (kde byla matematika lehčí a známky lepší). Člověk si s každodenní prací připadá trochu jako hlupák, když ho sice hezky pochválí, ale plat dostane stejnej jako ten kdo se radši nechal přeřadit jinam, aby se mohl věnovat každodennímu odpočinku. Z pohledu běžného člověka jsou totiž i přijímačky v horizontu čtyř let daleko bližším cílem než vidina toho, že za dvacet let naši otitulovanou populaci převálcují číňani, pro které stále ještě není kvadratická rovnice vrcholem vysokoškolské matematiky. Toho, že se naše země rozdělí na úzkou elitu a tupé stádo se nebojí skoro nikdo. Většina studentů osmiletého studia se na to dokonce těší.
JAK je chcete PŘIMĚT
Povídá primář po vizitě: Ti vaši pacienti, pane kolego, se mi nějak nelíbí. Zvláště ta paní na čtyřce, tam leží vyloženě odevzdaně.
Poslyšte, motivujete je vůbec k léčení? Jsou vaše procedury zábavné? To víte, lidi se musí do nemocnice těšit, jinak nám půjdou k léčitelům.
Ostatně, děti pana Coufala si stěžovaly, že jste ho nutil každé ráno cvičit. Uvědomte si, že na pracáku už na vaše místo čekají děvčata ze zdrávky...
Testování je forma kontroly kvality výsledků ...
Kvality výsledků čeho?
Čí práce? Žáka?
Učitele snad?
... musí být na konci každého ročníku, ne jednou za 4 roky
Skvělé.
Takže cílem je testovat celou školní populaci KAŽDÝ rok?
Proč ne rovnou půlrok?
Nač potom vůbec pořádat tu frašku s vysvědčením?
To pak můžeme rovnou místo papíru s vodoznakem rozdávat žákům osvědčení o dosaženém percentilu v testech, ne?
Někdy je opravdu vhodné domyslet souvislosti až do konce.
Více pak vyvstane absurdnost a nesmyslnost výchozích předpokladů.
Testy ano.
Ale nezmagořme z nich.
Nejsou všespasitelné.
Problém neřeší a příčiny neodstraní.
Jsou cenným zdrojem informací.
Částečnou informací o části toho, co se ve školách odehrává a odehrávat má.
To, co dělá školu školou, se odehrává mimo testování a žádné testy znalostí to nedhalí.
JAK je chcete PŘIMĚT?
A proč bych to měl dělat? Já?
To mám jako učitel chodit po odpolednách vypínat žákům doma televize a PC?
Ony snad děti chodí do školy kvůli mně?
Napovím Vám zkušeností rodiče:
Má ratolest přinesla v pololetí na střední jednu trojku z matematiky.
Neuhlídal jsem ji.
Uspokojil jsem se výsledky po čtvrtletí na rodičovské schůzce, kde měla jedničky a dvojky.
Zdálo se, že se učí a tak jsem přestal pravidelně kontrolovat žákovskou knížku. Tak se jí podařilo zatajit dvě čtyřky a "najednou" to bylo.
Teď jí sedím za zadkem a kontrolu provádím minimálně jednou za 14 dní.
(P.S.: Nejde o tu trojku, ale o fakt, že "jede pod svou úroveň".
V nejmenovaných testech dopadla totiž onehdá vcelku solidně.
Kontrolní otázka:
Dopadla v testech dobře, protože jsem na ni předtím několik let dohlížel, aby se pravidelně učila,
anebo se pravidelně učila proto, aby dopadla dobře v testech?
Vysvědčení je opravdu fraška. Známky jsou naprosto neporovnatelné mezi školami i v rámci jedné školy mezi třídami s různými učiteli. Přesto dnes rozhodují mnohde o budoucnosti dětí. Odpůrcům testů to nevadí. Někdy by bylo vhodné domyslet souvislosti až do konce.
Na konci každého ročníku je nesmysl, ale na konci páté, deváté třídy a při maturitě je v této zemi nutné. Je to totiž jediná reálná páka, kterou máme na školy, aby přestaly soutěžit v počtu interaktivních tabulí, projektových dnů s nesmyslnou náplní, ozdobených vánočních stromečků, plakátů rozdaných ve školkách, reklamách v místním tisku a začaly se zase věnovat výuce. Zatím jim stačí rozdávat jedničky a nikoho moc nezatěžovat a tvářit se pokrokově.
Když to domyslím do důsledků, poste.restante píše, že děti rodičů, které nedokáží (nechtějí, nemohou) hlídat své děti, aby se učily, mají smůlu. Nějak se mi tam ztrácí to potlačování elitářství v českém školství.
děti rodičů ... mají smůlu
... ale krásné dětství.
9. února 2012 0:49
Jasně, před rok 1989. Tam se ještě učilo. Rudé knížky a ideologii nahradíme těmi modrými neprůstřelnými ? A bude hotovo ?
poste.restante píše, že děti rodičů, které nedokáží (nechtějí, nemohou) hlídat své děti, aby se učily, mají smůlu.
No ano.
Často se mluví o skupinách "sociálně vyloučených" a toto je jeden z projevů.
Rodiče dětí, kteří sami význam vzdělání nechápou, těžko budou své děti k poctivé práci do školy motivovat.
A jejich děti pak opravdu mají v mnohém smůlu.
Alespoň za stávajícího nastavení vzdělávacího systému s tím škola mnoho nezmůže.
Představa někoho, že ti svobodní, myslící v souvislostech, kreativní, inspirovaní a radostně tvořící vznikají samovolně, když se jim nechá volný prostor a netlačí se na ně, je blbá. Testování má smysl minimálně jednou za každé pololetí a klidně ať je to testování celostátní a žáci a rodiče nechť dostávají místo známky percentil. Ale ani to nestačí. Jediné co povede k pozvednutí úrovně znalostí dětí a absolventů, bude navázání praktických důsledků na výsledky testů. Prostě nemáš slespoň 90-tý percentil z matematiky, holt nepůjdeš na Oxford studovat teoretickou fyziku. Máš 30-tý percentil z matematiky a 20-tý z jazyka, no tak holt si nemůžeš podat přihlášku na střední školu. Pokud na střední chceš, budeš si muset testy zopakovat. My, místo abychom oceňovali i nějak reálně studenty a žáky, kteří jsou pečliví, čtou, snaží se, jsou inteligentní a dávali jim najevo, že o jejich píli a snahu stojíme a umožňili jim zakusit ten dobrý pocit z toho, že něco umějí lépe, než většina jejich vrstevníků, tak systematicky necháváme věcem volný průběh a ten kdo se směje naposled je ten líný, který stráví dětství u počítačových her a televize a pak si koupí titul na UJAK, VŠEM, BIVŠ, nebo na plzeňských právech apod. Tohle je to, co tím neustálým kecáním o svobodě jednotlivce a jeho kreativitě a netestovatelnosti toho podstatného podporujeme. Přitom to chce jenom donutit ty děti něco dělat. Rozhodovat o tom, co je pro děti dobré a pro společnost správné mají ti, kteří už mají něco za sebou, kteří něco dokázali a ne malé děti, nebo nedostudovaní idioti, kteří si sice vozí zadek v Bavoráku, anžto bordel, kasíno, nebo prodej drog pěkně vynáší, ale pro které je souvislost mezi výrobou toho Bavoráka a matematikou nepřekonatelně skryta a matematika tudíž zbytečná.
Dopadla v testech dobře, protože jsem na ni předtím několik let dohlížel, aby se pravidelně učila,
anebo se pravidelně učila proto, aby dopadla dobře v testech?
To první. Ale až bude na výsledky testu navázáno její další směřování v životě a někdo jí vysvětlí, co jaký výsledek pro ní konkrétně bude znamenat, tak se s ní už nebudete muset učit. Bude se už od takové sedmé třídy připravovat svědomitě i sama.
poste.restante píše:
"Rodiče dětí, kteří sami význam vzdělání nechápou, těžko budou své děti k poctivé práci do školy motivovat."
To je právě populismus a nejrozšířenější omyl!
Dokud bylo ve společnosti jasno v tom, že kdo má čtyřky, prostě nepůjde na střední školu, mohl jste vidět určité procento rodičů, kteří se sakramentsky snažili, aby jejich dítě mělo dobré výsledky, když má hlavu, protože nechtěli, aby dopadlo stejně jako oni - v sociálním zařazení. Mnoho dětí ze sociálně nejslabších rodin studovalo (a nebylo to jen dělnickým původem!), protože právě rodiče je k tomu přitáhli.
Dnes je situace opačná. Ani ti, kdo by na studium měli, nedělají, protože móda je být průměrný.
Píšu o rodičích, "kteří sami VÝZNAM VZDĚLÁNI NECHÁPOU" a "sociálně VYLOUČENÝCH".
Co je v tom za populismus?
Vy rozporujete mé tvrzení příkladem rodičů sociálně SLABÝCH, kteří význam vzdělání ZJEVNĚ CHÁPOU.
Promiňte, ale četl(a) jste můj příspěvek celý a pořádně?
Mimochodem problém není v tom, že být průměrný je móda. To platilo vždy, že vyčnívat není populární. Šikanovaní "šprti", kteří měli tu "smůlu", že byli chytřejší, než jejich spolužáci, by mohli vyprávět.
Dnes i před 40 lety zcela stejně.
Problém je v tom, že kvůli populačnímu propadu a financování školy "za hlavu" dnes téměř zcela odpadl tlak na výkon a snahu ALESPOŇ ze strany školy.
Průměrný rodič, dokud nevidí čtyřku či pětku, nevidí důvod k vlastní aktivitě. Paradoxně ale dnes vyráží do boje proti učiteli,
V důsledku trestán není učitel laxní a nenáročný, ale naopak učitelé "přehnaně nároční".
Přitom cestou k úspěchu přece není podpora lenosti, ale naopak náročnost, doprovázená pomocí a pochopením.
Déle sloužící kolegové by mohli vyprávět o případech dětí s naprosto katastrofálním rodinným zázemím, kteří také i díky škole, pochopení, ale i "tlaku" svých učitelů dokázali dosáhnout velkých úspěchů.
Pavel Doležel
Zdravím a souhlasím.
Jen si myslím, že nemusíme nutně zavádět celoplošné testování každý půlrok jen proto, aby se do škol mohl vrátit pořádek, pracovitost a kázeň.
"Testy" podporuji jako zdroj informací, prostředek zpětné vazby.
V současné podobě jde spíše o další tunýlek = penězovod.
Ale to není módou. Ty děti dnes nic nemotivuje, protože v tom nevidí smysl. Vzdělání dnes není cílem, jen prostředkem. Dnes se necení vzdělanost a vědomosti, ale majetek a moc. A k těm většinou nevede cesta přes vzdělání. To je moc namáhavé a zdlouhavé. Je to bohužel boj. Je doba marketingu, kdy se pravý význam věcí stírá, zastírá a manipuluje, kdy tituly a diplomy jsou totálně devalvovány a všichni se učí urvat co nejvíce s co nejmenší námahou. Nechci působit pesimisticky, nebo jako nějaký paranoid, ale celkově bych řekl, že to tak nějak bude. Problém je v tom, že jediné, co může devalvaci zabránit, je centralizace a to je u nás sprosté slovo. Když se vyhýbáme všemu, co zavání kontrolou, celostátními standardy, a dáváme důraz na individualitu a svobodu jednotlivce, tak se pak nedivme tomu, kam jsme se dostali.
14:40
Pane poste.restante, rozumím Vám dobře. Skutečnost je taková, že nikdo nerozliší, kteří rodiče chápou, a kteří nechápou (význam vzdělání). Můžeme usuzovat pouze podle jejich chování.
Osobně si myslím, že nejsou tak hloupí, aby nechápali, že vzdělání má pro dítě hodnotu. Jenže jde o to, jak se chovají.
A to je kámen úrazu. Pro rodiče s nižším stupněm sociálního vědomí a nižšími ambicemi na vzdělávací výsledky je naprosto prioritní, CO Z TOHO DÍTĚ BUDE MÍT. Hlavně ve smyslu materiálním, tedy budoucího výdělku. Vyplatí se dítě honit do učení, doučování, atd., když ve výsledku má nevzdělanec větší příjem? Ale to Vy taky víte, že...
Popolistické je tvrdit, že za problémy může prostě výskyt nevzdělaných a tím neuvědomělých rodičů v naší společnosti, kteřížto tam prostě byli a budou navěky a nic s tím nenaděláme. To není pravda. Kdyby v systému jasně fungovalo, že dobré výsledky ve studiu jsou poprávu oceněny v budoucím životě žáka, to byste viděl ten fofr právě u těchto rodičů.
Jinak řečeno - není to "osudovým výskytem" sociálně slabých a neuvědomělých rodičů, ale chybějícím stimulem ze strany společnosti. Chybějící výchovou k osobní odpovědnosti, dětí i dospělých. To už pro někoho ale asi není dostatečně "sociálně citlivé", že?
Už chápu, kde asi vzniklo nedorozumění. Reagoval jsem totiž na příspěvek z 9. 2. 2012 0:53, který "přeložil" můj předcházející text tak, že "že děti rodičů, které nedokáží (nechtějí, nemohou) hlídat své děti, aby se učily, mají smůlu".
S tím samozřejmě souhlasím, protože takové děti mají opravdu smůlu - smůlu na rodiče.
Ale z toho nikde nevyplývá, že
"za problémy může prostě výskyt nevzdělaných a tím neuvědomělých rodičů v naší společnosti, kteřížto tam prostě byli a budou navěky a nic s tím nenaděláme."
Sice nerozumím, proč by to mělo být populistické - rozuměj líbivé pro běžné občany, ale to není důležité, PROTOŽE JE TO SAMOZŘEJMĚ PITOMOST.
Nic takového bych nikdy netvrdil.
Důkazem opaku by koneckonců bylo třeba srovnání úrovně vzdělanosti např. po 2. světové válce a nyní.
Jistěže, za ČÁST problémů může indiferentní přístup rodičů vůči vzdělání.
Ale hlavní problém je opravdu úplně někde jinde.
Já léta tvrdím, že je to financování škol normativem na žáka, které je přímou motivací vedení škol k zametání problémů a nedůslednému přístupu k lajdáckému přístupu - žáků i učitelů.
To poste.restante, 17:06
Tak jo, s tím už se souhlasit dá :)
Jen dovětek - já za populistické, nebo spíše alibistické, pokládám výše uvedený názor proto, že se za něj rádi mnozí učitelé schovávají z různých důvodů, z nichž některé vyplývají spíše z jejich vlastností, ale to zde nebudeme řešit.
Jen - když tak jasně vidíte příčinu problémů - "je to financování škol normativem na žáka, které je přímou motivací vedení škol k zametání problémů a nedůslednému přístupu k lajdáckému přístupu - žáků i učitelů"
- co říkáte Závěrům ze setkání ředitelek a ředitelů ve Velíši, viz zde výše? Připadá mně to už jako u blbých. Jak to, že ředitelé nechtějí vidět, jak to je?
Berte to klidně jako řečnickou otázku.
Jsem rád, že jsme si to vysvětlili.
Většina nedorozumění vzniká podobným způsobem.
S tím alibismem souhlasím.
Chyba se vždycky snáz hledá u těch ostatních. ;-)
Ale to, že v naší současné škole by neuspěl ani klon Jana Amose a Igora Hnízda by vyvedli v poutech, to je, myslím, neoddiskutovatelné.
Ani skvělí učitelé dnes nemají téměř šanci, pokud "narazí" na malého grázlíka, kterého kryjí rodiče. Takový dokáže spolehlivě rozbít výuku a je prakticky nepostižitelný.
S tím financováním a závěrem z Velíše je to složitější.
Zachování financování na hlavu je samozřejmě pitomost.
Jenže Dobešova 24-26ka (nebo tak nějak) je ještě horší.
Opravdu by vedla k likvidaci některých škol a celkově je naprosto zmatečná.
Za takové situace je pochopitelně lepší zachovat současný, naprosto blbý, způsob financování, nežli vše ještě zhoršit.
Ale problém není normativ, problém je chybějící omezení na kvalitu. Školy nemůžete dost dobře financovat jinak než na hlavu žáka, protože pak byste měl ty školy prázdné. Můžete ale požadovat, aby velikost normativu byla vázána na výsledky žáků ve státem pořádaných standardizovaných testech a to tak, že pod nějakou hranicí by byl už normativ nulový.
aby velikost normativu byla vázána na výsledky žáků ve státem pořádaných standardizovaných testech
Mařenko, Hedviko připomínám vám, že v úterý píšeme testy z matemtiky, takže si přes víkend všechno hezky zopakujte a hlavně si nezlomte nohu.
A ty Honzo zůstáváš doma z rodinných důvodů. Dohodli jsme se na tom s maminkou.
Dežo a Gejza beztak nepřijdou, ti nám výsledky nezhorší.
Tak hezký víkend, děti.
že pod nějakou hranicí by byl už normativ nulový.
Tak to můžeme školy na Chánově zavřít rovnou a ušetřit tam za "zbytečnou" výuku.
Školy nemůžete dost dobře financovat jinak než na hlavu žáka,
Ale můžete. Mnohokrát jsem zde popisoval jiný model. Má jedinou nevýhodu. Je v součtu nákladů dražší než ten současný.
No ale cesta ke zkvalitnění výuky dozajista vede prostřednictvím úspor a la Dobeš. Až budeme dávat do školství úplně nejmíň ze všech zemí, budeme určitě na špici všech PISA testů a spol. :-(
". Můžete ale požadovat, aby velikost normativu byla vázána na výsledky žáků ve státem pořádaných standardizovaných testech a to tak, že pod nějakou hranicí by byl už normativ nulový." - to je hodně primitivní zpětná vazba. Dle ústavy má každé dítě stejná práva, tedy i na stejný peníz. Ty prachy jsou totiž primárně na vzdělávání žáka. Proto tu máme dělbu pravomocí i odpovědnosti mezi ČŠI, zřizovatele, ředitele a učitele. Takže před sankcemi dávám přednost podpoře.
A což takovýhle postup:
1. omezení počtu středních škol včetně VG (zdá se, že dosud v mnoha regionech či obcích není realizováno, těžko se prosazuje - hledat cesty, přihlížet ke kvalitě výsledků škol)
2. obnovit (přiměřeně) náročné přijímací zkoušky (přijímací řízení) na SŠ, přihlížet k výsledkům testů žáka ze ZŠ jako jedno z kritérií - žák by za dobré výsledky testů v 9. třídě získal body navíc;
3. školy, jejichž žáci budou mít v pěti (třech?) po sobě jdoucích letech testové výsledky pod určenou hranicí, budou po určitou dobu pod zvýšeným dohledem ČŠI a budou hledány příčiny, poslán k nim metodik, nabídnuta další potřebná pomoc (...) podle situace a požadavků školy. Přihlíželo by se i k relativní úrovni výsledků školy - pokud je na ní dlouhodobě větší počet žáků z problémových rodin, bude průměrný výsledek dlouhodobě nižší. Lze ale přece vypočítat i odchylku pro tyto žáky, ví se, kolik jich ve škole je.
4. Financování podle normativu na žáka tedy za těchto podmínek ponechat, netrestat finančně, ale stimulovat školu ke zlepšení. Snad by to ve většině případů fungovalo.
Všechny body by se musely realizovat současně, jeden bez druhého ztrácí svůj hlavní význam.
A.S.
Mám na mysli pochopitelně střední školy a jejich financování. O tom, co by pomohlo na ZŠ jsem už psal-změna školského zákona ve smyslu posílení práv učitelů a školy. Například možnost vyloučit žáka na základě hlasování pedagogické rady za hrubé porušení kázně. Na ZŠ nemá smysl vázat normativ na kvalitu, tam má smysl pouze neustále monitorovat výsledky žáků a na tyto výsledky navázat další možnosti jejich směřování-pochopitelně nikoliv definitivně. Každý by měl mít nárok na to, si libovolný typ testu kdykoliv zopakovat. Rozdíl mezi přijímačkami na střední a celostátními výstupními testy je pouze v získání možnosti vzájemného porovnání žáků z jednotlivých ZŠ i vzájemné porovnání výsledků žáků přijatých na jednotlivé SŠ. Tím vznikne přirozené tržní prostředí, které ale není deformované, ve kterém je každý motivován dosahovat co nejlepších výsledků. Je samozřejmě možné, aby se kupříkladu zveřejňovaly výsledky pouze té poloviny žáků, kteří skončili v testech lépe, než žáci z druhé poloviny, nebo se to dá jinak modifikovat, aby netrpěly ZŠ, které mají špatnou spádovou oblast. Nebo lze zveřejňovat jen průměrné rozdíly v testech před nástupem na ZŠ a po jejím ukončení, apod. Co by bylo možné zveřejnit by muselo být dáno zákonem a jeho porušení by bylo trestným činem. Ke kompletním výsledkům by nesmělo mít přístup ani MŠMT, ani ČŠI. Individuální hodnocení by podléhalo zacházení dané zákonem 101/2000 Sb. v režimu citlivý údaj. Výběrové střední školy by naopak byly popsány nejširší možnou sumární statistikou hodnocení přijatých uchazečů, nechť každý rodič ví, do jakého ústavu a společnosti vrstevníků své dítě dává.
Omezení počtu SŠ je logickým důsledkem navázání normativu na výsledky v testech. Jak byste chtěl ty školy zavírat? Nějakým úřednickým rozhodnutím? Ne, o některé školy prostě nebude zájem a tak zaniknou. Na trhu vzdělávání bude mezi školami velký zájem o kvalitní studenty, ty špatné naopak žádná SŠ chtít nebude.
Podle mě je základní chybou neoliberální představa, že když žák něco neumí, je problém v tom, že nedostal kvalitní službu. To je ovšem mantra polistopadové elity pitomců.
"zveřejňovat jen průměrné rozdíly v testech před nástupem na ZŠ a po jejím ukončení"
Takže vstupní testy do 1. třídy?
Takže jedině testy už před narozením.
A úplně nejlépe před početím.
Okomentovat