O výuce matematiky se v posledních měsících nemluví pouze v souvislosti se zavřenými školami.
Poslanci nedávno zrušili povinnou maturitu z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) argumentoval mimo jiné tím, že by se výuka matematiky měla zaměřit na praktičtější využití.
V té souvislosti se mluví také o změně rámcových vzdělávacích programů, ze kterých školy při výuce vycházejí. Zatímco například v naukových předmětech by mělo dojít ke zmenšení množství učiva, v matematice to zřejmě jen tak snadno nepůjde. Tématu se věnuje MF DNES.
 |
| Petr Eisenmann (ujep.cz) |
Jednoduše proto, že ti, kteří půjdou na vysoké školy technického, přírodovědného nebo ekonomického zaměření, by měli problém s vysokoškolskou matematikou. Ta se o znalosti ze střední opírá. Jako příklad učiva, které by šlo někde redukovat, lze uvést složitější goniometrické, logaritmické nebo exponenciální rovnice. Prostor by měly ve výuce matematiky podle Eisenmanna dostat úlohy, ve kterých se studenti naučí řešit problémy každodenního života.
Celý text naleznete v MF DNES
.png)
16 komentářů:
S panem Eisenmannem souhlasím. Množství učiva i zatvrzelé setrvávání na nepodstatných věcech lze a je potřebné redukovat. Nesmí to ale být neuvážená redukce dělaná na úkor podstaty, systému a výsledků výuky matematiky. To se bohužel děje nejen u maturit, ale i jakýmsi aktivistickým vyštváváním matematiků a přírodovědců ze škol. Například pomocí konstruktivistického systému SVP/ŠVP, aktivistickou "Strategií 2030+", podivným propagováním Hejného (ne)metody výuky základů matematiky atd. Výuka, učení se, základům věd není prvotně zábavní park. Je to především soustavná a svědomitá práce, při níž je důležitá motivace a dobré pracovní podmínky pro žáky a učitele. J. Týř
Chceme-li redukovat učivo, musíme se na to podívat realisticky. Myslím si, že by bylo vhodné redukovat učivo cizích jazyků tím, že zrušíme druhý cizí jazyk. Jeho výuka nemá velmi často návaznost na dalším stupni škol. Posilme raději výuku angličtiny (v tom případě ale potřebujeme učitele). Vraťme matematice na 2. stupni 5 hodin v každém ročníku. Jedině tak mohou žáci tento základní předmět, který je prostředkem ke zvládnutí dalších, ovládnout. Nastavme jasné a rozumně přiměřené požadavky a výstupy na 1. stupni. A hlavně seznamme s výstupy ze ZŠ učitele SŠ. Ti je mnohdy neznají.
"Jednoduše proto, že ti, kteří půjdou na vysoké školy technického, přírodovědného nebo ekonomického zaměření, by měli problém s vysokoškolskou matematikou."
To je zcela nesprávné východisko. Úkolem základní, ale ani střední školy není přizpůsobovat obsah výuky potřebám středních natož vysokých škol. Už proto, že ne všichni v dalším studiu pokračují. Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali. Že si to spousta lidí nemyslí, a ještě větší spoustě lidí to nevyhovuje, na tom nic nemění.
Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali.
Tato povinnost je dána čím?
Zákonem snad?
Znovu a zase píšu: Proč tedy nutíme všechny studenty absolvovat tu stejnou matematiku? Pojďme vnitřně diferencovat a kromě základní verze matematiky pro všechny nabízet rozšířenou matematiku. Přeci nejsme všichni stejní. Nebo ano?
Četl jsem ten článek v MF DNES. Pan Týř i pan Barták mají pravdu. Ještě je třeba dodat, že další redukce učiva a výstupů je velmi problematická a hrozí zhroucením celého systému. Už nyní vnímají mnozí matematici matematiku jako těžce ohlodanou kost, která degraduje na 2.stupni matematiku na úroveň kupeckých počtů. A to není východisko pro rozvoj průmyslové revoluce 4.0. Asi nikdo nechce být mezi zeměmi rozvojového světa.
O vztahu pana Šteffla k výuce matematiky na druhém stupni víme své, ale nezazlívám mu jeho názor.
Puďa - to se dávno děje, diferenciace probíhá od 15 let. Základy získávají žáci na ZŠ nebo víceletých gymnáziích. Tou nástavbou je výuka na SŠ. Níže bych to neposouval.
"To je zcela nesprávné východisko."
Proč?
"Úkolem základní, ale ani střední školy není přizpůsobovat obsah výuky potřebám středních natož vysokých škol."
Proč? Domnívám se, že máme tři stupně vzdělávání. Stupně, nikoliv obory, komponenty, či oblasti. Systém byl a je nastaven tak, že připravuje žáky na další studium na vyšším stupni a je to zcela přirozené. Proč by tomu nově nemělo tak býti? Aby se uživily i Scio školy, jejichž majitel si nepřeje, aby výstupy absolventů jeho škol byly porovnatelné s výstupy absolventů škol veřejných?
"Už proto, že ne všichni v dalším studiu pokračují."
Při úspěšném zvládnutí jednoho stupně žák získává právo pokračovat ve studiu na vyšším stupni. V čem přesně tomu, kdo nepokračuje ve studiu, studium třeba goniometrických funkcí škodí? Naproti tomu těm, kteří ve studiu pokračovat budou, neprobrání nezbytných pasáží uškodí zásadně. Vysoká škola představuje třetí stupeň vzdělávání a nemůže sloužit k substituování stupně druhého a prvního. V takových případech se z ní totiž stává ten druhý, či první stupeň a ten třetí pak chybí.
"Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali. Že si to spousta lidí nemyslí, a ještě větší spoustě lidí to nevyhovuje, na tom nic nemění."
Prostě a jednoduše - není. Že si to spousta lidí myslí, a ještě větší spoustě lidí to vyhovuje, na tom nic nemění.
"Proč tedy nutíme všechny studenty absolvovat tu stejnou matematiku? Pojďme vnitřně diferencovat a kromě základní verze matematiky pro všechny nabízet rozšířenou matematiku. Přeci nejsme všichni stejní. Nebo ano?"
Nejsme. A kdo koho nutí absolvovat tu stejnou matematiku? Prosím jména. Kdo - seznam a koho - seznam. Já jsem se do teď bláhově domníval, že nikdo nikoho nenutí jít na maturitní obor, nebo nedej bože snad na vysoko školu. Ale nevylučuji, že jsem něco přehlédl.
"Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali."
To by, vzato do důsledků, znamenalo, že na učebních oborech s maturitou by se žáci k výuce středoškolské matematiky vůbec nedostali. A na maturitních oborech dálkových by se zabývali počty z prvního stupně.
Nikde není napsáno, že musím dýchat. Nebudu-li dýchat, udusím se a umřu.
Nikde není legislativně závazně napsáno, že škola musí (má povinnost) bezvýhradně respektovat vstupní úroveň znalostí žáků. Dělat to do určité míry má a musí - jinak by špatně učila. Má to ale svoje hranice. Doučovat násobilku nebo třeba elementární logiku, gramatiku atd. SŠ nebo VŠ nemusí a nemá. Povinná školní docházka je devítiletá. Další studium vyžaduje od žáka příslušné znalosti a píli. To je také původní i současný význam slova: studovat znamená v původně v latině a dnes i v češtině vyvíjet vzdělávací úsilí a píli. Existují tedy určité hranice neznalostí a dalších vlastností žáků, které střední nebo vysoká škola nemusí a nemá tolerovat.
je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali
To se nejspíš mnohde děje. A proto jsou takové problémy u maturitních zkoušek.
A bude hůř, pokud se nepřizpůsobí i ty maturity. Nezbývá, než to ještě nějak vysvětlit školám vysokým.
Pan Šteffl to určitě nemyslel tak, že například studenty učitelství bude VŠ doučovat rozdíl mezi decimálkou a Dalmácií, mezi brojlerem a bojlerem, mezi Ohmovým a Kirchoffovými zákony atd. apod. On asi spíš dbá na to, aby byly přísné přijímačky a na studijní obory se nedostávali ignoranti, jejichž znalostí a studijní úsilí pak musí příslušná škola zohlednit ukončením jejich pobytu v jim nepříslušné škole. :)))
JE TŘEBA PŘEHODNOTIT VYUČOVANÉ PŘEDMĚTY JEJICH FORMU I OBSAH,PŘEDEVŠÍM ALE STRUKTURU STŘEDNÍ ŠKOLY,KTERÁ MUSÍ BÝT ŠESTILETÁ V DVOULETÝCH BLOCÍCH,KTERÝMI BUDOU ŽÁCI POSTUPOVAT ČI VYPADÁVAT,ČÍMŽ DOSÁHNEME TOHO ŽE NĚKDO SE TU MATIKU BUDE UČIR 2 ROKY JINÝ4 A JINÝ 6
No ale, vždyť už jsme toho dosáhli. Dva, tři roky - učební obory, čtyři roky - maturitní obory, šest let - bakalářský titul, který je v podstatě na úrovni maturity zpřed třiceti let.
je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali
Ne, povinností to není.
Ale nic jinéhio jim nezbývá, protože nastupující studenti prostě neumějí to, co jsme uměli my.
Jenže výsledkem je úpadek úrovně studujících. Vyjádřil se nedávno soukromě špičkový lékař, který znechucen ukončuje přednášky na jedné z VŠ připravující lidi do zdravotnictví. Už se prý nechce zabývat lidmi, kteří nemají znalostní úroveň, kterou považuje za nutnou pro kvalitní studium oboru.
Takových výroků jsem slyšel víc, průšvih ale je, že už pronikají i do zdravotnických oborů.
Okomentovat