Je možné redukovat množství učiva v matematice?

pondělí 22. června 2020 ·

O výuce matematiky se v posledních měsících nemluví pouze v souvislosti se zavřenými školami. Poslanci nedávno zrušili povinnou maturitu z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) argumentoval mimo jiné tím, že by se výuka matematiky měla zaměřit na praktičtější využití. V té souvislosti se mluví také o změně rámcových vzdělávacích programů, ze kterých školy při výuce vycházejí. Zatímco například v naukových předmětech by mělo dojít ke zmenšení množství učiva, v matematice to zřejmě jen tak snadno nepůjde. Tématu se věnuje MF DNES.



Petr Eisenmann (ujep.cz)
„Tak jako v cizím jazyce se výuka neobejde bez slovíček, tak v matematice se žáci musí naučit sčítat čísla a zlomky, počítat s procenty, upravovat výrazy, řešit rovnice nebo kreslit grafy základních elementárních funkcí,“ myslí si Petr Eisenmann, šéf katedry matematiky na přírodovědecké fakultě ústecké univerzity. Ten se věnuje přípravě budoucích učitelů. Eisenmann upozorňuje, že na středních školách, zejména gymnáziích, nelze jen tak vyškrtnout látku, která se může zdát laikovi jako zdánlivě k ničemu.

Jednoduše proto, že ti, kteří půjdou na vysoké školy technického, přírodovědného nebo ekonomického zaměření, by měli problém s vysokoškolskou matematikou. Ta se o znalosti ze střední opírá. Jako příklad učiva, které by šlo někde redukovat, lze uvést složitější goniometrické, logaritmické nebo exponenciální rovnice. Prostor by měly ve výuce matematiky podle Eisenmanna dostat úlohy, ve kterých se studenti naučí řešit problémy každodenního života.


Celý text naleznete v MF DNES

16 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
22. června 2020 10:35  

S panem Eisenmannem souhlasím. Množství učiva i zatvrzelé setrvávání na nepodstatných věcech lze a je potřebné redukovat. Nesmí to ale být neuvážená redukce dělaná na úkor podstaty, systému a výsledků výuky matematiky. To se bohužel děje nejen u maturit, ale i jakýmsi aktivistickým vyštváváním matematiků a přírodovědců ze škol. Například pomocí konstruktivistického systému SVP/ŠVP, aktivistickou "Strategií 2030+", podivným propagováním Hejného (ne)metody výuky základů matematiky atd. Výuka, učení se, základům věd není prvotně zábavní park. Je to především soustavná a svědomitá práce, při níž je důležitá motivace a dobré pracovní podmínky pro žáky a učitele. J. Týř

Tomáš Barták řekl(a)...
22. června 2020 13:43  

Chceme-li redukovat učivo, musíme se na to podívat realisticky. Myslím si, že by bylo vhodné redukovat učivo cizích jazyků tím, že zrušíme druhý cizí jazyk. Jeho výuka nemá velmi často návaznost na dalším stupni škol. Posilme raději výuku angličtiny (v tom případě ale potřebujeme učitele). Vraťme matematice na 2. stupni 5 hodin v každém ročníku. Jedině tak mohou žáci tento základní předmět, který je prostředkem ke zvládnutí dalších, ovládnout. Nastavme jasné a rozumně přiměřené požadavky a výstupy na 1. stupni. A hlavně seznamme s výstupy ze ZŠ učitele SŠ. Ti je mnohdy neznají.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
22. června 2020 15:20  

"Jednoduše proto, že ti, kteří půjdou na vysoké školy technického, přírodovědného nebo ekonomického zaměření, by měli problém s vysokoškolskou matematikou."

To je zcela nesprávné východisko. Úkolem základní, ale ani střední školy není přizpůsobovat obsah výuky potřebám středních natož vysokých škol. Už proto, že ne všichni v dalším studiu pokračují. Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali. Že si to spousta lidí nemyslí, a ještě větší spoustě lidí to nevyhovuje, na tom nic nemění.

poste.restante řekl(a)...
22. června 2020 15:49  

Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali.
Tato povinnost je dána čím?
Zákonem snad?

Puďa řekl(a)...
22. června 2020 16:20  

Znovu a zase píšu: Proč tedy nutíme všechny studenty absolvovat tu stejnou matematiku? Pojďme vnitřně diferencovat a kromě základní verze matematiky pro všechny nabízet rozšířenou matematiku. Přeci nejsme všichni stejní. Nebo ano?

Unknown řekl(a)...
22. června 2020 16:35  

Četl jsem ten článek v MF DNES. Pan Týř i pan Barták mají pravdu. Ještě je třeba dodat, že další redukce učiva a výstupů je velmi problematická a hrozí zhroucením celého systému. Už nyní vnímají mnozí matematici matematiku jako těžce ohlodanou kost, která degraduje na 2.stupni matematiku na úroveň kupeckých počtů. A to není východisko pro rozvoj průmyslové revoluce 4.0. Asi nikdo nechce být mezi zeměmi rozvojového světa.
O vztahu pana Šteffla k výuce matematiky na druhém stupni víme své, ale nezazlívám mu jeho názor.
Puďa - to se dávno děje, diferenciace probíhá od 15 let. Základy získávají žáci na ZŠ nebo víceletých gymnáziích. Tou nástavbou je výuka na SŠ. Níže bych to neposouval.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. června 2020 16:52  

"To je zcela nesprávné východisko."

Proč?

"Úkolem základní, ale ani střední školy není přizpůsobovat obsah výuky potřebám středních natož vysokých škol."

Proč? Domnívám se, že máme tři stupně vzdělávání. Stupně, nikoliv obory, komponenty, či oblasti. Systém byl a je nastaven tak, že připravuje žáky na další studium na vyšším stupni a je to zcela přirozené. Proč by tomu nově nemělo tak býti? Aby se uživily i Scio školy, jejichž majitel si nepřeje, aby výstupy absolventů jeho škol byly porovnatelné s výstupy absolventů škol veřejných?

"Už proto, že ne všichni v dalším studiu pokračují."

Při úspěšném zvládnutí jednoho stupně žák získává právo pokračovat ve studiu na vyšším stupni. V čem přesně tomu, kdo nepokračuje ve studiu, studium třeba goniometrických funkcí škodí? Naproti tomu těm, kteří ve studiu pokračovat budou, neprobrání nezbytných pasáží uškodí zásadně. Vysoká škola představuje třetí stupeň vzdělávání a nemůže sloužit k substituování stupně druhého a prvního. V takových případech se z ní totiž stává ten druhý, či první stupeň a ten třetí pak chybí.

"Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali. Že si to spousta lidí nemyslí, a ještě větší spoustě lidí to nevyhovuje, na tom nic nemění."

Prostě a jednoduše - není. Že si to spousta lidí myslí, a ještě větší spoustě lidí to vyhovuje, na tom nic nemění.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. června 2020 16:55  

"Proč tedy nutíme všechny studenty absolvovat tu stejnou matematiku? Pojďme vnitřně diferencovat a kromě základní verze matematiky pro všechny nabízet rozšířenou matematiku. Přeci nejsme všichni stejní. Nebo ano?"

Nejsme. A kdo koho nutí absolvovat tu stejnou matematiku? Prosím jména. Kdo - seznam a koho - seznam. Já jsem se do teď bláhově domníval, že nikdo nikoho nenutí jít na maturitní obor, nebo nedej bože snad na vysoko školu. Ale nevylučuji, že jsem něco přehlédl.

Eva Adamová řekl(a)...
22. června 2020 18:09  

"Naopak je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali."

To by, vzato do důsledků, znamenalo, že na učebních oborech s maturitou by se žáci k výuce středoškolské matematiky vůbec nedostali. A na maturitních oborech dálkových by se zabývali počty z prvního stupně.

tyrjir řekl(a)...
22. června 2020 18:49  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
22. června 2020 19:02  

Nikde není napsáno, že musím dýchat. Nebudu-li dýchat, udusím se a umřu.

Nikde není legislativně závazně napsáno, že škola musí (má povinnost) bezvýhradně respektovat vstupní úroveň znalostí žáků. Dělat to do určité míry má a musí - jinak by špatně učila. Má to ale svoje hranice. Doučovat násobilku nebo třeba elementární logiku, gramatiku atd. SŠ nebo VŠ nemusí a nemá. Povinná školní docházka je devítiletá. Další studium vyžaduje od žáka příslušné znalosti a píli. To je také původní i současný význam slova: studovat znamená v původně v latině a dnes i v češtině vyvíjet vzdělávací úsilí a píli. Existují tedy určité hranice neznalostí a dalších vlastností žáků, které střední nebo vysoká škola nemusí a nemá tolerovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. června 2020 19:17  

je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali

To se nejspíš mnohde děje. A proto jsou takové problémy u maturitních zkoušek.
A bude hůř, pokud se nepřizpůsobí i ty maturity. Nezbývá, než to ještě nějak vysvětlit školám vysokým.

tyrjir řekl(a)...
22. června 2020 19:31  

Pan Šteffl to určitě nemyslel tak, že například studenty učitelství bude VŠ doučovat rozdíl mezi decimálkou a Dalmácií, mezi brojlerem a bojlerem, mezi Ohmovým a Kirchoffovými zákony atd. apod. On asi spíš dbá na to, aby byly přísné přijímačky a na studijní obory se nedostávali ignoranti, jejichž znalostí a studijní úsilí pak musí příslušná škola zohlednit ukončením jejich pobytu v jim nepříslušné škole. :)))

laimes řekl(a)...
23. června 2020 11:04  

JE TŘEBA PŘEHODNOTIT VYUČOVANÉ PŘEDMĚTY JEJICH FORMU I OBSAH,PŘEDEVŠÍM ALE STRUKTURU STŘEDNÍ ŠKOLY,KTERÁ MUSÍ BÝT ŠESTILETÁ V DVOULETÝCH BLOCÍCH,KTERÝMI BUDOU ŽÁCI POSTUPOVAT ČI VYPADÁVAT,ČÍMŽ DOSÁHNEME TOHO ŽE NĚKDO SE TU MATIKU BUDE UČIR 2 ROKY JINÝ4 A JINÝ 6

Eva Adamová řekl(a)...
23. června 2020 17:17  

No ale, vždyť už jsme toho dosáhli. Dva, tři roky - učební obory, čtyři roky - maturitní obory, šest let - bakalářský titul, který je v podstatě na úrovni maturity zpřed třiceti let.

Petr Portwyn řekl(a)...
25. června 2020 6:55  

je povinností středních a vysokých škol přizpůsobit výuku tomu, co umí ti, které ke studiu přijali

Ne, povinností to není.
Ale nic jinéhio jim nezbývá, protože nastupující studenti prostě neumějí to, co jsme uměli my.

Jenže výsledkem je úpadek úrovně studujících. Vyjádřil se nedávno soukromě špičkový lékař, který znechucen ukončuje přednášky na jedné z VŠ připravující lidi do zdravotnictví. Už se prý nechce zabývat lidmi, kteří nemají znalostní úroveň, kterou považuje za nutnou pro kvalitní studium oboru.
Takových výroků jsem slyšel víc, průšvih ale je, že už pronikají i do zdravotnických oborů.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.