Petr Honzejk: Změňme přijímačky a maturity. Jinak se budou děti dál učit ve školách zbytečnosti

úterý 16. června 2020 ·

„Pokud byla koronakrize k něčemu dobrá, tak k tomu, že by mohla pohnout s českým školstvím. Řada rodičů se upřímně vyděsila, co se jejich děti ve školách učí. Při domácím vzdělávání narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů a jazykozpytných termínů typu "přísudek jmenný se sponou", což jim připomnělo dobu, kdy si podobné záležitosti pod tlakem hustili do hlav, aniž by existovala sebemenší možnost, že by je někdy k něčemu použili. Nespokojenosti s přetrvávajícím charakterem výuky je nyní víc než slyšitelná a vyburcovala i nejvyšší místa, která konečně uznala, že se děti ve školách učí obrovské objemy zbytečností,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 



Petr Honzejk (twitter.com)
Honzejk také píše: 

Zastánci tradiční obsáhlé výuky všeho mají argument, že není důvod přijímačky měnit a curriculum osekávat, protože přece nechceme, aby ze škol vycházely jednorozměrné bytosti. Jenže skutečnost je bohužel taková, že při současném typu výuky většinu "vědomostí" děti okamžitě zapomenou. A co je horší: Pro kvantum bizarních nepoužitelností není čas na důkladnou výuku toho podstatného, takže nakonec řada lidí vychází ze škol s tím, že neumí pořádně vůbec nic.

Co tedy dělat? Pokud nechceme, aby na školách přetrvával typ výuky, který souvisí s přípravou na život jen okrajově, bylo by dobré radikálně změnit obsah státních přijímacích zkoušek a maturit.



Celý text naleznete zde

22 komentářů:

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 9:20  

Zase myslitel, který si plete příčinu a následek, jak maturita, tak přijímačky vycházejí z platných kurikulárních dokumentů Pokud chce někdo měnit přijímačky a maturitu, musí změnit tyto dokumenty. Jen bych konečně chtěla, aby někdo definoval, které učivo např. v matematice na základkách je navíc.

laimes řekl(a)...
16. června 2020 9:30  

můj děda byl ročník 95 jako svoboda,taky spolu seděli v jednom zákopu,oba z nuzných poměrů,oba hrdinové ikdyž se o to nesnažili,prostě osud,děda toužil po vzdělání,ne proto aby "byl pánem"-prostě touha znát-umět=vážit si sám sebe,mít respekt druhých a postarat se o rodinu,všiml si ho sám pan thonet a poslal ho do učení do brna (aučil se tam německy a udělat štokrdle) a potom až do samotné vídně (kde se naučil matiku adřevoznalectví),celý život se učil,měl různá povolání a vždycky stavěl na předchozím fundamentu znalostí,až do 75 se mnou dělal úlohy z matiky(počítal celý život německy) a když jsem brblal "k čemu mi to bude" říkal " to nikdy nevíš ",hodinu denně jsem s ním mluvil německy,bylo mi to k ničemu,na zš ruština na gymplu angličtina a pak jsem jednoho dne za učitelského živoření dostal místo u německé firmy....." k čemu mi tu bide" je rádoby oomluva pro vlastní lennost a "to je zbytečné" je projev duševní nevyzrálosti (blbosti)...pstě "musíš toho do tý svý palice narvat co můžeš!"

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. června 2020 9:55  

narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů

Pokud se ovšem u nějaké zkoušky objeví něco k zamyšlení, je to shledáno zavržení hodným chytákem!

Pavel Doležel řekl(a)...
16. června 2020 9:59  

Já mám ze všeho nejraději nemechanické algoritmy. Takové ty nepozitivistické, kde člověk ráno vyjde z domu, pak zapomene kam vlastně šel a večer ho najdou v jiném městě při dobývání se do cizího obydlí.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. června 2020 10:13  

On patrně mnohým odborníkům na vzdělání ještě nikdo neprozradil, že dobře zvládnuté algoritmy uvolňují kapacitu mozku pro myšlení. Například, když dítě umí násobilku a úměru, docela dobře se mu počítá a řeší různé problémy. A že, když toho člověk hodně ví a umí, zpravidla se vyvaruje vyhlašování nesmyslů.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. června 2020 10:16  

aby někdo definoval, které učivo např. v matematice na základkách je navíc

To je všechno, co je ale naprosto nezbytné ořezat. Jinak se děti nenaučí nic!

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 10:27  

"Jen bych konečně chtěla, aby někdo definoval, které učivo např. v matematice na základkách je navíc."

Kolegyně, učivo na druhém stupni ZŠ je ořezáno na kost. Škrtat už není kde, protože jinak by se celý systém počty-matematika zhroutil jako domeček z karet. Ono totiž mnoha "aktivistům" nedochází, že vyřazením nějakého učiva se znemožní probírání dalšího.

Milan Keršláger řekl(a)...
16. června 2020 10:46  

Problém je zhuštěnost (stihne se probrat, nestihne se procvičit, natož propojit). V MAT se například navíc na ZŠ zabíhá do příliš abstraktních detailů, např. operace s mocninami a odmocninami, mnohočleny a jejich rozklad. Případně se vyžaduje plošně vysoká míra představivosti (kterou větší část populace nemá), např. tělesa, povrchy. Případně se nadbytečně memoruje (vzorce pro výrazy, vzorce pro obvod, povrch, obsah), protože u přijímaček je všechno zakázáno.

Učí někdo vůbec z vás? Máte představu, co vlastně dělá žákům potíže? Přemýšleli jste nad tím, co by jim nejvíc pomohlo?

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 11:04  

Pane Keršlágre, to myslíte s tou stereometrií opravdu vážně? Povědomí mají už předškolní děti, které si s tělesy běžně hrají a každý jedinec se s tímto setkává po celý život. Bez těch mocnin a odmocnin jste s Pythagorovou větou v háji. Vždyť s tím běžně počítali ve starověkém Egyptě obyčejní rolníci při vytyčování políček po záplavách řeky Nil. A mimochodem, lomené výrazy už jsou nějaký ten rok vyřazeny z osnov. A goniometrické funkce jakbysmet.

"Učí někdo vůbec z vás?"
Bez urážky, jsem mnohdy z takových názorů dosti zmaten.

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 11:07  

Milan Keršláger

Vaše redukce, ořezávání, mazání, vyřazování učiva excelentně vyjadřují Pytlíci: "To je všechno, co je ale naprosto nezbytné ořezat. Jinak se děti nenaučí nic!"

mirek vaněk řekl(a)...
16. června 2020 11:07  

To je právě ten problém. Kdyby chytráci učili a třeba i online, zjistili by, že problém je úplně někde jinde.

Možná by je napadlo, proč děti neumí to, co dřív uměli a co s tím dělat. Co dřív uměli učni a dnes neumí maturanti.
Jestli třeba na tom se svými reformami nemají také podíl.

Ono stavět dům z polovičního počtu cihel také jde, pokud potřebujeme jen hezkou střechu a nevadí nám vratkost a že na nás táhne. Ale v tomto stadiu už jsme. S dalším omezováním hrozí zřícení nebo ubereme patra. Nedostaneme se tak vysoko jako dřív.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. června 2020 11:09  

Problém je zhuštěnost

Problém je časová ořezanost.
Už někdo spočítal, kolik času z toho kterého předmětu padne na aktivity, které s tím předmětem v lepším a spíše ojedinělém případě souvisí jen okrajově? Pytlici fakultativně ano.

Milan Keršláger řekl(a)...
16. června 2020 11:19  

Ano, předškolní dítě vysype vzoreček na povrch kužele z rukávu. Chápu.

Ve starém Egyptě nepoužívali Pythagorovy větu, nýbrž provaz a Pythagorejské trojice (pro vyměření pravého úhlu), případně otáčky kola. Rozhodně nepoužívali odmocninu a mocninu, kterou žáci používají. Navíc ta políčka nevyměřovali rolníci, nýbrž královští geometři, kteří tak ustavili tenkou vzdělanou třídu úředníků a specialistů.

O lomených výrazech jsem sice nepsal, ale složené zlomky se normálně probírají.

O goniometrických funkcích na ZŠ jsem nepsal, to si pletete se SŠ a (povinnou) maturitou.

Nevím, kde se pohybujete. Ale je fakt, že lze "vyrobit" předškolní geniální dítě (nasoukat mu do hlavy třeba ZŠ matematiku celého 1. stupně). Obvykle si náskok neudrží a má pak problémy sociální. Teď vím o jednom geniálním adeptovi na 8leté gymnázium, který odmítl dokončit test z MAT, protože ho ostatní úlohy nezajímaly.

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 11:22  

Já teda navrhuji, aby se v matematice dělaly pouze referáty a prezentace. Hlavní je diskutovat o tom, zda je v desítkové soustavě 1+1=2. A učební plán matematiky vidím místo 4+4+4+3 na ZŠ na 1+1+1+0. Vždyť přemýšlení tak strašně bolí a nebudeme děti v žádném případě trápit. A na SŠ je matematika dle aktivistů všeho druhu a barev tím nejodpornějším předmětem. Proto zrušit úplně.

Milan Keršláger řekl(a)...
16. června 2020 11:25  

@Vaněk: "...proč děti neumí to, co dřív uměli..."

Zkusil bych otázku otočit. Proč (dnes) děti umí to, co dřív (děti) neuměl[y]. Na každou dovednost potřebujete čas a ten je omezený. Nemůžete jen přidávat, musíte taky škrtat. Vždycky se škrtalo. Krasopis, rýsování, Y/i na Slovensku, množiny...

Jirka řekl(a)...
16. června 2020 11:31  

Učí někdo vůbec z vás? Máte představu, co vlastně dělá žákům potíže? Přemýšleli jste nad tím, co by jim nejvíc pomohlo?

Na tohle už odpovědělo mnoho přispěvatelů pod různými články. Dnes to za všechny udělal laimes.

můj děda byl ročník 95 jako svoboda,taky spolu seděli v jednom zákopu,oba z nuzných poměrů,oba hrdinové ikdyž se o to nesnažili,prostě osud,děda toužil po vzdělání,ne proto aby "byl pánem"-prostě touha znát-umět=vážit si sám sebe,mít respekt druhých a postarat se o rodinu,všiml si ho sám pan thonet a poslal ho do učení do brna (aučil se tam německy a udělat štokrdle) a potom až do samotné vídně (kde se naučil matiku adřevoznalectví),celý život se učil,měl různá povolání a vždycky stavěl na předchozím fundamentu znalostí,až do 75 se mnou dělal úlohy z matiky(počítal celý život německy) a když jsem brblal "k čemu mi to bude" říkal " to nikdy nevíš ",hodinu denně jsem s ním mluvil německy,bylo mi to k ničemu,na zš ruština na gymplu angličtina a pak jsem jednoho dne za učitelského živoření dostal místo u německé firmy....." k čemu mi tu bide" je rádoby oomluva pro vlastní lennost a "to je zbytečné" je projev duševní nevyzrálosti (blbosti)...pstě "musíš toho do tý svý palice narvat co můžeš!"

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 11:33  

Milan Keršláger

A to budete při vyměřování zahrady lítat s provázkem jako ve starověkém Egyptě? Asi použijete k výpočtu Pythagorovu větu, při nákresu třeba Thaletovu kružnici. Goniometrické funkce a lomené výrazy, řešení rovnic s neznámou ve jmenovateli,...to bylo ještě nedávno učivo ZŠ. Tzn., že už se řezalo, řezalo a zase řezalo a je před námi ohlodaná kost se jménem - počty. Netroufám si již dnes říci, že matematika.
A už vůbec si nedokáži představit, jak se bude ořezávat učivo na víceletých gymnáziích.
A taky si myslím, že spočítat obsah a obvod rovinných útvarů a objem a povrch kvádru, krychle, hranolu,... by mělo zvládnout každé 15 leté dítě, které směřuje na SŠ. Zas až tak ty počty nedegradujme. O metodách a formách práce se nyní nebavme.

mirek vaněk řekl(a)...
16. června 2020 19:39  

A co děti umí víc co dřív neuměly?

ICT místo knížek a vybíjené?

Já nic jiného nevidím. Hraní si s mobilem či počítačem je jediné co děti dnes umí navíc, protože dřív mobily a počítače nebyly.
Nový předmět ICT místo brané výchovy. Ale že by děti uměly i v ICT něco extra to nevidím. Většinou se to naučí doma. Tak jako my jsme si stavěli merkura, plastové modely nebo zesilovač na kytaru. Jiní se vrtali v motorkách či makali s rodiči.
Oni si hrají s elektronikou. Kromě uživatelských dovedností, které se ty starší generace naučily jako samouci, to vůbec slavné není.
Porovnávám ty nejslabší - učně před skoro třiceti lety a dnes. A je to sakra rozdíl.
Především v pracovní morálce. Lepší motivace ze ZŠ se ani po letech usilovného motivování jaksi nekoná, Spíš naopak.

Unknown řekl(a)...
16. června 2020 20:30  

"Vystudoval geografii a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.[1] V letech 1993–2005 pracoval v Českém rozhlase,[2] do roku 1997 jako reportér v Ústí nad Labem, v letech 1997–2000 jako univerzální reportér ČRo 1. V období od 1. září 2000 do 31. května 2003 působil jako editor vysílání. Od 1. června 2003 se stal šéfredaktorem Radiožurnálu.[3] Z Českého rozhlasu přešel v únoru 2005 do Hospodářských novin, kde působí jako komentátor, zastával rovněž funkce hlavního editora a vedoucího názorové rubriky.[2]

V roce 2014 získal Novinářskou cenu v kategorii nejlepší komentář za sérii komentářů o prezidentu Miloši Zemanovi"

Ten pán postrádá kompetence v podobě praxe ve školství. Názor kteréhokoliv učitele s desetiletou praxí má nesrovnatelně větší hodnotu.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. června 2020 20:36  

Rozdíl není v tom, že dříve učiva bylo méně a dnes je ho více a proto omezování obsahu nic nevyřeší. Rozdíly jsou tyto:

1) Dnes je výuka rozmělněná do nejrůznějších nesmyslů - prohlídky koz, jarmarky, kina, výlety, bruslení, "poznávání přírody" procházkami v lese, zoologické, zařazení nesmyslných ideologických žvástů typu multikulturní výchova, etická výchova, environmentální výchova, výchova k občanství, genderové žvásty, ekologismus, atd.

2) Dramatický pokles nároků. Děti by ideálně nemusely nic - vstávat brzy do školy, odevzdávat práci, soustředit se na řešení něčeho, mít vědomosti a nakonec vůbec do té školy chodit. Cílem je se bavit. Tím, že se všechny děti budou bavit, budeme mít samé Steevy Jobse a Elony Musky a všichni budou miliardáři.

3) Internet, mobily, počítače, sociální sítě, počítačové hry. Děti jsou zvyklé trávit s těmito pomocníky pro dospělé lidi spoustu času a tím ztrácí trpělivost, ztrácí schopnost se soustředit, schopnost porozumět podstatě a stávají se z nich konzumenti a závisláci. Co není barevné, nehýbe se to a nedá se to prsty zvětšit, tak to nemá šanci upoutat pozornost ani na chviličku.

Problém není ani v nejmenším v tom, že by dnešní děti byly přehlcené informacemi, nebo že bychom na ně kladli příliš veliké nároky, které nemohou být schopny naplňovat. Problém není v přeplněnosti, ale v roztříštěnosti a v odklánění pozornosti k naprostým trivialitám - tedy v dlouhodobé a soustavné snaze určitých politických a "občanských" kruhů trivializovat vzdělání a propagovat povrchnost a blábolení. A primární důvod je povrchnost, hloupost a ignorantství těch, kteří to propagují a jejichž množina se kvůli masifikaci pseudovzdělání - bohužel - zejména ve státní správě, stále rozšiřuje.

Petr Portwyn řekl(a)...
17. června 2020 7:02  

Učí někdo vůbec z vás? Máte představu, co vlastně dělá žákům potíže? Přemýšleli jste nad tím, co by jim nejvíc pomohlo?

16 let na základce, částečně paralelně 15 let na dvou gymnáziích.
Nicméně dovolím si použít vzpomínku mé známé.

Hodina matematiky v sedmé třídě. Zadání:
V obchodě mají roli látky na šaty, metr stojí 160 Kč. Ve slevě mají zbytek stejné látky, 1,80 m za 200 Kč. Klára potřebuje 1,4 metru látky. Má si koupit zbytek ve slevě, nebo dát naměřit látku z role?
Po zadání povstane žák, rozhodí rukama, rozhlédne se po třídě a zeptá se:
"No řekněte, paní učitelko, k čemu nám tohle v životě bude?"

Takže - ano, vím, co by jim pomohlo. Pomohl by jim pád do reality. Pomohly by jim nějaké povinnosti a práce.

laimes řekl(a)...
17. června 2020 9:03  

je to dialektika mezi schopnostmi žáka a potřebami společnosti (množství lidí určitých profesí)
-nemohou se všichni naučit všechno,protože prostě na to nemají palici
-rovnost není v tom,že když jsem blbý na matiku, tak se musí zrušit všem
-žáci se holt musí každé dva roky sortírovat podle svých schopností a znalostí na kategorie a v rámci té kategorie se učit maximum možného
-stát musí v katalogu profesí určit, jakou sumu znalostí z matiky potřebuje truhlář,dělník v montovně,inženýr
-system všechno všem nebo nikomu nic je tragický,pokud někomu nevyhovuje složení a objem učiva na škole státní měl by mít výběr na škole soukromé
moje dcera chtěla na mateřinky,státní sš byla 90km a soukromá 20km,dojížděla tedy na soukromou,učivo bylo stejné,matika byla pouze první dva ročníky,nematurovalo se z ní,ve 4. ročníku stát vyhlásil povinnou matiku, a přestože na škole zorganizovali rychlokurz,zmaturovaly z 28 čtyry holky !!!!superprasečina mšmt !!! dcera ztratila rok života u donalda,chodila rok na doučování (placeno) a pak zmaturovala



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.