„Cíle sice Strategie 2030+ popisuje vesměs správně, ale její implementace bez pochopení některých souvislostí by pravděpodobně dopadla podobně jako strategie předchozí – k žádné výrazné změně by nakonec nedošlo. Navrhujeme proto při realizaci Strategie 2030+ v jejím duchu skutečně zásadním způsobem přehodnotit stávající vnímání cílů školské politiky a oprostit se od zažitých stereotypních přístupů,“ píšou autoři stanoviska SKAV.
1. Nechme proces implementace otevřený
Na počátku přípravy Strategie 2030+ se Ministerstvo a expertní skupina rozhodly pro otevřený přístup, zapojení co nejširšího okruhu aktérů do diskuze na kulatých stolech, prezentacích i při veřejném připomínkování. Podařilo se tak vyvolat celospolečenskou diskuzi o cílech
vzdělávání, ale také velká očekávání.
Ponechme proces implementace Strategie 2030+ i nadále maximálně otevřený. Především
revize RVP je úhelným kamenem tohoto procesu. Zachovejme veřejnou diskusi o těchto
změnách a možnost co nejširšího zapojení veřejnosti i nadále. Jistě, proces se tím zpomalí,
ale výsledek bude kvalitnější, trvalejší a jeho uvedení do života bude hladší.
2. Přestaňme vnímat učivo jako definující prvek RVP
Stávající model přípravy kurikulárních dokumentů byl orientován především na učivo
a učitele. Jeho základem byla didaktická transformace pokoušející se přenášet do výuky
vybrané poznatky, jejichž celkové množství ale stoupá exponenciálním způsobem. Výběr
prováděli odborníci – didaktici NPI, kteří se specializovali na určitý obor. Výsledek pak
vznikl spojením jejich návrhů.
Uplynulé období však podle našeho názoru jasně ukázalo, že vzdělávací obsah (učivo) jako
takový je především pedagogickým nástrojem a prostředkem k rozvoji různých oborově
specifikovaných gramotností a osobnosti žáka, ne cílem vzdělávání.
Učitelé a vychovatelé by si měli dnes a denně klást otázku „Jaké znalosti, dovednosti
a postoje máme u žáků v daném věku rozvíjet, aby se z nich staly samostatné osobnosti,
které obstojí v budoucím životě tváří v tvář náporu stoupajícího množství protichůdných
informací?“ Hlavně takové otázky musejí být v pozadí výukových aktivit vyvolávajících zájem
žáků. Otázky po samotném obsahu jsou sice rovněž důležité, přece jen však druhořadé.
Strategie 2030+ velmi správně říká, že je třeba RVP revidovat a povinné učivo v nich
redukovat. Bez znalosti souvislostí ale vzniká dojem, že žádá jen to, aby byly některé
položky ze seznamu očekávaných výstupů vyškrtnuty nebo označeny jako nepovinné.
Nám ale jde o to, aby nový RVP zřetelně vymezil roli učiva ve výukovém procesu tak,
aby posun k orientaci na kompetence (hlavní záměr Strategie 2030+) byl sledovatelný
i v každodenní praxi škol. Smysl našich doporučení vychází z Desatera, které SKAV přesně
k těmto účelům definoval.
Nezbytnou součástí naplnění tohoto bodu je transformace všech navazujících kurikulárních dokumentů (ŠVP) a způsobu hodnocení výukových výsledků.
3. Posuňme orientaci RVP směrem k individualizaci
Nejdůležitější charakteristikou výuky zaměřené na kompetence je nezbytnost aktivního
zapojení žáků do spoluřízení vzdělávacího procesu. Primárně se to týká procesu vlastního
poznávání, tj. posílení jeho metakognitivních složek. Pro výuku to znamená posun směrem
k individualizovaným aktivitám, které v mnohem větší míře budují tvořivé myšlení. Kromě
vlastního aktivního zapojení žáků je jejich nezbytnou součástí formativní zpětná vazba
nejen od učitele, ale od celého kolektivu včetně auto-evaluace.
To vyžaduje odpovídající přístup vyučujících, který se od tradičního liší. Značná část výukových činností může v dnešní době být umocněna prostřednictvím technologií, které
mohou podpořit větší individualizaci aktivit včetně zpětné vazby a hodnocení výsledků
– tudy vede cesta k personalizaci. V případě nasazení technologií je nezbytně třeba volit
vhodné výukové aktivity podle věku dítěte.
Učitelé by měli být pro individualizovanou (personalizovanou) výuku získáni a včas připraveni. Že se to zatím nestalo, byl jeden z důvodů formalismu při implementaci minulé
kurikulární reformy. Pochopení cílů a odpovídající metody výuky se totiž vzájemně podmiňují.
Současná potřeba výuky na dálku jasně ukazuje, že není jiné cesty
4. Opusťme koncept časových dotací
Jak vyplývá z předchozího, jestliže se chceme ve vzdělávacím procesu soustředit na rozvoj kompetencí žáků, nutně se musíme vymanit z hranic daných stanovováním časových
dotací jednotlivým vzdělávacím oblastem. Mnoho aktivit orientovaných na rozvoj kompetencí dokonce omezuje již samotné ohraničování přiděleného času prostřednictvím hodin.
5. Rovnost a spravedlnost není totéž
Strategie 2030+ klade velký důraz na zajištění rovného přístupu ke vzdělání. Jde ale
o to, abychom si všichni uvědomili, co se za tou „rovností“ skrývá. Potíž je v tom, že ve
skutečnosti samotná rovnost nestačí. Dlouhodobě se ukazuje, že ten žák, který má od
svého okolí podporu pro učení, má mnohem vyšší šanci dospět až k maximu svých možností než žák, který tuto podporu nemá. Má-li rovnost znamenat stejnou šanci na úspěch,
pak je nezbytné, aby znevýhodnění měli vyšší podporu než ostatní.
Dnes plošně zaváděné využití technologií tento problém bohužel ještě prohlubuje.
Tímto žádáme, aby se realizátoři Strategie 2030+ s našimi podněty seznámili a zohlednili
je během implementace do školské praxe. Jsme připraveni se v případě zájmu zapojit
a na řešení tohoto úkolu spolupracovat. Věříme, že po patnácti letech zkušeností se zaváděním reforem posilujících samostatnost škol i učitelů se nám podaří společnými silami
přesvědčit pedagogy i veřejnost o správném nasměrování Strategie 2030+ i o nutnosti
významné revize RVP. Že je třeba výrazně urychlit transformaci našeho školství tak, aby
naše děti byly připraveny čelit nástrahám nové doby.
Členské organizace SKAV podepsané pod tímto stanoviskem:
AISIS, Asociace lesních MŠ, Asociace malých inovativních škol, Asociace pro domácí
vzdělávání, Asociace předškolní výchovy, Asociace waldorfských škol, ČOSIV, DoFE, JA
Czech, Jednota školských informatiků, Lipka, Montessori ČR, NaZemi, Post Bellum, Step
by step, TEREZA, Učitelská platforma, Ústav pro studium totalitních režimů.
Celý text naleznete zde
.png)
24 komentářů:
Návrh pro diskutující o matem. gramotnosti a pro pana Komárka:
Zřejmě stále probíhá diskuze k příspěvku ČŠI: Rozvoj matem. gramotnosti. Já jí jsme schopen ale zobrazit jen do 3. 12., navíc i pokud se jiným zobrazuje, tak už je značně dlopuhá a nepřehledná. Myslím, že se mohla odklonit k tomuto textu - týká už se více otázek RVP, smyslu výuky než matematiky - odpovídá i bodům tohoto příspěvku. (Bylo by možné sem zkopírovat poslední část diskuze od staršího textu.)
Nowak
Platforma Blogger není bohužel příliš jemně řečeno pružná, což se projevuje mimo jiné v tom, že když je v diskusi více než 200 příspěvků, je nutné pro zobrazení těch "200+" zvolit tento postup: Kliknout na "okomentovat" a pak na "nejnovější". Jednoduché elegantní zkopírování části diskuse a její přesměrování nenabízí...
Děkuji za radu. Využil jsem ji, pravda je, že jsem si moc nepočetl. Zdá se mi, že koncept RVP je probletacký už ze své podstaty a těžko ho spravit revizí. Nakonec snaha orinetovat školu na výkon žáka a nejen na učivu už byla zahrnuta do Nové vzdělávací soustavy v 70. letech. Odbroníci tehdy začínali diskutovat o Bloomově taxonomii a v nenáviděných tématických plánech byla jako důležitá kolonka Výchovně vzděláací cíle. Ovše v praxi tam místo toho, ře má žák umět aplikovat např. Pyth. větu bývalo, že v matematice oslavíme výročí VŘSR. Nepovedlo se.
Po asi patnácti letech, co jsme ve školách jakž takž vydrželi bez ideologie, nastoupila zavedením RVP ideologie nová.
Než zase někdo začne něco přehodnocovat, měl by si nejprve přesně zjistit současný stav. Teprve potom přehodnocovat.
Velkou slabinou reforem totiž je, že se pořádně nedotáhne jedna věc, nevyhodnotí se a už se vymýšlí nová změna. Je to něco jako epidemiologická opatření proti kovidu, kdy se ve středu mění pravidla, která mají začít platit ve čtvrtek.
Pane Brome,
máte bezpochyby pravdu - určitě by někdo měl vyhodnocovat výsledky reformy/ dopad RVP. Otázka je: Dělá to někdo?
Vyznívá to, že jste se v zavádění RVP velmi angažoval asi i mimo Vaší školu. Jsou lidé, kteří k zavádění reformy od počátku přispívali v kontaktu a hodnotí průběžně stav reformy? Je známo přinejmenším to, že většina učitelů reformu a RVP nikdy nepřijala za své - buď o problému nepřemýšejí nebo jen úzce z pohledu "co mám vlastně učit". Málokdo dokáže reformu zhodnotit tak výstižně a stručně jako paní Adamová- jde o ideologii. Plně souhlasím. Tento pohled je taky obrázek současného stavu, vyhodnocení reformy, i když se Vám nelíbí.
Pane Nowaku,
zatím nevím o nikom, kdo by tak činil cíleně činil. Něco dělá ČŠI, ale tak nějak .... raději pomlčet.
Jestli je možnost vytvořit si v rámci daných mantinelů svůj učební plán ideologie, pak je to ideologie. Já s tím tvrzením nesouhlasím.
Pane Brome,
na ČŠI asi těžko spoléhat. Ale např. v roce 2013 proběhla odborná konference, která hodnotila podstatu reformy a její výsledky:
https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/123
S. Štech s odvoláním na zahraniční prameny zkritizoval základní principy reformy, zdůraznil význam učiva, doporučil větší a cílenou podporu učitelům a školám.
J. Straková principy reformy hájila, uvedla však, že reforma nebyla učitelskou veřejností přijata.
Jak sám uvádíte, tak to nemělo žádnou odezvu, která by se dostala do praxe. Dílčí změny v RVP podstatu neřeší.
Pro mě je nějaké vaše interní vyhodnocování reforem neprosto irelevantní. Mě zajímá, jaká je kvalita asbolventů a uchazečů o práci. Zajímá mě, jak dopadáme v porovnání s jinými zeměmi. A v obou těchto ukazatelích se systematicky propadáme. Zavedli jsme sice centrální maturitní testy, které ten propad možná zastavily, ale od té doby se náročnost neustále snižuje - povinná maturita z matematika byla zrušena a úroveň úloh u maturitní zkoušky z doby před dvaceti lety byla úplně jiná, než jaká je dnes. Dnes je to v zásadě test, který by dříve měl zvládnout deváťák. Kdo se v tom vyzná a dlouhodobě to sleduje, tomu je to jasné. Nějaké projektové zhodnocení ČŠI, ani nějaká šetření NÚV, či MŠMT mě opravdu nezajímají. Hodnotit kvalitu výstupů základního a středního veřejného školství musí vysoké školy a zaměstnavatelé.
"J. Straková principy reformy hájila, uvedla však, že reforma nebyla učitelskou veřejností přijata."
No a výsledky vidíme. Paní Straková bohužel vychází z ideologických předpokladů. To, že reforma nebyla učitelskou veřejností přijata není důvod, proč nefunguje. Ona nebyla přijata proto, že ti učitelé z praxe předem věděli, že fungovat nebude. Ono by stačilo se zeptat skutečných psychologů (Prof. Štecha, Doc. Bahbouha, ...). Cíle musí být měřitelné a jednoznačné, jinak nemá smysl si je stanovovat a to dokonce ani na individuální úrovni, natož ve strategických dokumentech.
"Než zase někdo začne něco přehodnocovat, měl by si nejprve přesně zjistit současný stav. Teprve potom přehodnocovat."
Současný stav je takový, že v mezinárodním šetření jsme se posunuli za dvacet let ze špičky sotva na průměr - narozdíl třeba od Poláků, kteří se výrazně zlepšili od doby, kdy zavedli povinnou centrální maturitu. Ať už jde o PISA šetření, tak o TIMMS. Nemůžeme zároveň dětem neustále ulevovat a zároveň čekat rostoucí výkony. Takto to prostě nikdy nefungovalo, nefunguje a fungovat nebude - nanejvýše na nějakých předem pečlivě vybraných a velice omzených populacích. Což prozrazuje jediné - že školství je třeba diferencovat a nikoliv inkluzivisticky unifikovat.
Pane Brome,
píšete: "Jestli je možnost vytvořit si v rámci daných mantinelů svůj učební plán ideologie, pak je to ideologie. Já s tím tvrzením nesouhlasím."
V rámci daných mantinelů jsem si mohl tvořit svůj vlastní učební plán i v době osnov - možná mi nevěříte. Ideologie ale spočívá v tom, že příprava pro tvorbu ŠVP probíhala předepsaným, formáním způsobem - povinně jsme všichni lezli po zemi kolem kusu balícího papíru a učili se používat ta správná slovesa, která nebyla naše a nebyla ani odborná. Byli jsme tak hromadně poučeni, že hlavním požadavkem je použití správného jazyka typu newspeaku. Koordinátorem tvorby na škole, kde jsem tehdy pracoval, byl schopný kolega, který připouštěl, že výše uvedené školení obsahuje chybně použité termíny, ale že to tak má předepsané. Připouštěl, že RVP a ŠVP je nesmysl, ale prostě to musíme - je to dané zákonem.A světe div se - zakrátko se stal zástupcem ředitele.
Uskutečňování reformy měl podpořit portál rvp.cz. Když jsem na něj jednou koukal a zahlédla to kolegyn, tak pravila: A to se nestydíš? Portál rvp.cz poměrně dlouhou dobu z evropských peněz platil učitelům za zveřejněné materiály. Objevovalo se jich několik denně, vznikly tak desítky materiálů typu Černý Petr nebo Riskuj, které byly orientované jen na rychlé uvedení faktu. Tyto materiály svou orietací na faktografii byly v jasném rozporu s myšlenkou reformy a rozvoje kompetencí, navíc byly i leckdy obsahově chybné. Psal jsem správcům portálu, odpověděli mi, že chtějí podpořit tvořivost učitelů a jsou proto méně kritičtí. Pokud vím, tak portál nikdy nezveřejňoval kritiku RVP - např. mohl a měl upozornit na texty z roku 2013, které jsem uváděl nebo tyto odborné ohlasy přímo zveřejnit v nějakém souhrnu.
Počáteční zavádění RVP bylo spojeno se soustavnou kritikou starších učitelů, u kterých se předpokládalo, že jsou příliš svázání se starou školou - naděje byla spatřována v jejich odchodu do důchodu.S tím souvisela kampaň, že by starší učitelé neměli mít vyšší plat než mladí - neučí přece nijak líp, spíše naopak hůř).
Nemohu si pomoci, ale uvedené příklady ukazují reformu jako ideologickou. A spíš to připomíná ideologii 50. let než dobu normalizace. Ideologii odpovídá i to, jak ostře proti sobě stojí nadšený zastánce reformy (myslím Vás) a skeptičtí kolegové (my ostatní diskutující).
ad Pavel Doležel:
To je rozšířený omyl. My jsme se nikam neposunuli, ani nahoru, ani dolů. Zůstali jsme na stejné úrovni. Ti ostatní ale ne, ti šli výš. Problém je ne v tom, že bychom se zhoršovali, ale v tom, že se nezlepšujeme. V konečném důsledku je to ale stejně špatně a je třeba to změnit.
Z RVP - ŠVP, jsou spíš nešťastní mladí učitelé. Starší učitelé věděli, co a jak mají učit a nějaké RVP je až tak nerozhodilo, ale když na malou školu přijde začínající matikář a vyzobne najednou výuku matematiky ve všech ročnících, neví čeho se má držet, protože obsah učebnic se mnohdy značně liší od ŠVP i od RVP, a to je potom ten pravý nářez. Nebo, když na malou školu, kde mají skoro až vysokoškolsky pojaté učebnice Fraus a kde byla fyzika vyučována neaprobovaně, takže v ŠVP jsou jen obecně formulované výstupy z ŠVP, dorazí začínající fyzikář, tak je prostě chudák, protože, co vlatně mají děcka znát, nepozná ani z ŠVP a ani z učebnic. Didaktické předměty na výškách zdaleka nemohou obsáhnout rozbor výuky veškerého učiva, a tak se v tom absolventi zejména na školách, kde není další učitel dané aprobace, těžce plácají.
"To je rozšířený omyl. My jsme se nikam neposunuli, ani nahoru, ani dolů. Zůstali jsme na stejné úrovni."
Pokud to vezmete od roku 2003, máte s tím omylem pravdu, ale pokud bychom srovnávali dnešek s TIMSS testy z roku 1995, tak to jsme pěkně zešupajdili dolů ze špičky do průměru.
"To je rozšířený omyl. My jsme se nikam neposunuli, ani nahoru, ani dolů. Zůstali jsme na stejné úrovni. Ti ostatní ale ne, ti šli výš. Problém je ne v tom, že bychom se zhoršovali, ale v tom, že se nezlepšujeme. V konečném důsledku je to ale stejně špatně a je třeba to změnit."
Jak toto zjistíte? Máte nějaké odkazy na relevantní výzkumy, kde toto bylo testováno? Já vím, že naše relativní pozice se "zhoršuje", ale nevím, co to je "absolutní hladina vzdělání", kterou bychom mohli porovnávat mezi rokem 2000 a dneškem.
Pane Nowaku,
bude se lehce opakovat:
- Tvorba ŠVP měla být umožněna pouze školám, které byly odborně a personálně připraveny. Zpětně se jako prorocké ukazuje varování, že učitelé většinově nejsou nastaveni na samostatnou tvorbu takových dokumentů, ale vyžadují daný plán.
- Akce Koordinátor, v rámci které byli školeni koordinátoři tvorby ŠVP, byl připraven špatně a záleželo na štěstí, jakého kdo dostal lektora.
- Na naší škole nikdo po zemi nelezl, novým jazykem se nestrašilo a nezabředli jsme do rozklíčovávání. Byla věcná pohoda, udělali jsme si družbu s další školou, vyměňovali informace atd. Zakončení jsme měli ve wellnesshotelu na konci prázdnin.
ŠVP má úroveň a tyto školy rozhodně nesešupajdily do nějakého průměru nebo podprůměru.
Paní Adamová,
na jiných školách je kvalitně připravené ŠVP naopak začínajícím učitelům oporou.
A to se nestydíš? Portál rvp.cz
Portál rvp.cz sice zveřejňuje nejrůznější nesmysly, ale na druhou stranu v komentářích k těm nesmyslům a hlavně ve vlastním blogu, který si u nich můžete založit, lze napsaat ledacos, včetně kritiky. Ne, že by necenzurovali vůbec, ale ta jejich cenzura mi připadá celkem snesitelná.
Trolové tamjsou také, jako zde.
Pane Brome,
ani bych nečekal, že se v něčem shodneme! Jsem pro - ŠVP jen dobrovolně na některých školách. Je to v podstatě přece to zrušení, které navrhuji. Na těch vybraných školách by pak vývoj mohli sledovat odborníci a vývoj vyhodnocovat, časem by mohly ŠVP šířit (nebo také ne).
Znovu se vracím k úloze portálu rvp.cz (na toto téma jste nereagoval): Portál by mohl zveřejňovat shrnutí hodnocení teroretiků i praktiků a kritickou analýzou přispět k rozvoji systému RVP/ŠVP. Takhle působil z velké části propagandisticky a leckdy proti reformě - zareagujete tentokrát?
To, že jste nelezli po zemi okolo archů balicího papíru je zváštní - náš koordinátor si nevymyslel a zcela stejné scénu zobrazovaly fotografie v Lid. novinách, které referovaly o reformě. A netvrďte, že ŠVP nemá předepsaná aktivní slovesa a některá naopak jsou zakázaná. Nějaké šaškárny s pobytem byly u nás také - v rozporu se zákoníkem práce nikdo neřešil, že tam musí i matka 3 malých dětí - muselo se. Na jinou školu jsme jeli také - patřilo se to - popili jsme tam s kolegyní becherovku, prohlédli si zajímavou budovu jejich školy.
Paní Silvie,
portál rvp. cz má jistě i světlé stránky. Např. výukové materiály od učitelů z praxe se nyní objevují v malém množství, ale jsou kvalitní. Autoři, kteří zveřejňují svou práci zdrama, ze zájmu o věc, dbají na kvalitu daleko víc, než ti, co si jen chtěli přivydělat. Když píšete o komentářích, tak si všimněte: U materiálu, který byl zobrazen třeba víc než 1000x není často komentář žádný. Není to divné?
Blogy jsou jistě skvělé, skvělé jsou mnohé webináře.
To ale nemění nic na tom, co jsem uvedl výše. Je něco naprosto jiného, když se ve svém blogu zamyslíte nad nedostatky reformy (je to podobné, jako když zde napíšete komentář) a něco naprosto jiného by byo, kdyby portál zveřejnil shrnutí vystoupení z konference 2013 podle článků v Pedag. orientaci - vypadá to, že nebyl zájem učitelům moc motat hlavu.
Pane Nowaku,
myslím, že bychom se shodli v mnohem více věcech. Psané forma komunikace má svoje rizika, kdy např. odlehčený tón je druhým brán jako vážné tvrzení. Navíc jsme oba ve v praxi.
- Ano, přivítal bych, aby tvorba ŠVP byla dobrovolná. A to i nyní. Komu to nevyhovuje, tady máš přesně dané osnovy s danou hodinovou dotací a měj se hezky.
- Co se školení týče. lezení po zemi byly forma, kterou tomu v projektu Koordinátor vtiskli lidé z RWCT. Jiní zkrátka po zemi lézt nemuseli, protože šli vlastní cestou.
Aktivní slovesa byla skoro povinná a i u nás vznikl odpor. Tady ale nejlépe zafungovala ukázka PROČ jsou vhodná. Tu jsme si s kolegy udělali a nebyl žádný problém, protože věděli, na c o to je a jak se to používá. Dokonce se to mnohým velmi líbilo. Zakázáno bylo snad jen slovo umí, ale ani to nebylo striktní a hlavně, pak už ho nikdo moc nepotřeboval.
Pobytové aktivity u nás nebyly žádná šaškárna, ale pobyt v několikahvězdičkovém wellness hotelu s bohatým rautem a dalším moc příjemným programem. Navíc to bylo zcela dobrovolné. Došlo dokonce k paradoxu. Část sboru jedné ze spolupracujících škol nechtěla jet. Nikdo je nenutil. Když se ale pak dozvěděli, co jsme tam dělali, tak si stěžovali, že jim nebylo dobře vysvětleno, o co jako jde. Přitom bylo.
- A nyní k rvp.cz. Pamatuji si jeho začátky, které byly hodně těžké. Pořád jen řeči a nevznikalo nic kloudného. Pak přišla parta lidí, která to zvedla, dala mu formu, směr obsah a čtenost letěla raketově nahoru. V té době jsem byl přizván ke spolupráci. Pak ale přišel podraz ze strany MŠMT a vše chvíli stagnovalo. Nyní to vypadá opět dost zajímavě a držím kolegům palce, aby se jim nestalo to, co se stalo těm před nimi.
Ten portál skutečně dává možnost jisté zpětné reflexe, kde by se k publikovaným materiálům mohla vyjadřovat učitelská i rodičovská veřejnost.
Jinak, pokud vím, portál i za příspěvky z praxe platí. A to je jen dobře. Je fér, aby učitel, který se podělí o svoji práci, dostal zaplaceno.
"...na jiných školách je kvalitně připravené ŠVP naopak začínajícím učitelům oporou."
1.Pane Brome, nehovořila jsem v žádném případě o škole, na které působím.
2. K tomu, aby by ŠVP natolik kvalitní, aby začínajícímu učiteli k něčemu byl, museli se jeho autoři těžce vymanit z pojetí RVP.
3. Podle zpráv ČŠI a anylýz k revizím RVP, bylo slušně zpracovaných ŠVP pouze asi 60 %.
Paní Adamová,
2) Nemuseli. Jenom pochopili, o čem to je.
Okomentovat