Petr Honzejk: Česká debata o Black lives matter odhaluje míru latentního rasismu

"Česká debata o hnutí Black lives matter (na černých životech záleží), které se rozjelo v USA a Evropě po policejní vraždě George Floyda, je přinejmenším nešťastná. Převažují hlasy, které kampaň kritizují z nejrůznějších pozic. A těžko se přitom ubránit dojmu, že ve skutečnosti jde o to zakrýt náš vlastní problém s latentním rasismem," píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Američtí novináři už nechtějí být nezávislí. Vřavy v ulicích odhalily, že nestrannost přestala být ideálem

„Při současných mohutných rasově podkreslených demonstracích v USA, jež vypukly po zabití černocha George Floyda bílým policistou, se v první linii ocitli i novináři. Vyhrocená atmosféra a to, že v ní splývají s davem víc než v minulosti, změnily pravidla hry... Částečně je to spor generační, ale promítají se do něj právě i rasové otázky. A jde v něm o základní koncept žurnalistiky. O to, zda se má současný novinář ještě vůbec snažit být objektivním, nestranným pozorovatelem, nebo mají média vycházet vstříc publiku a potvrdit mu jeho (i svoji) "pravdu". A odmítnout "lži" všech ostatních,“ píše Daniel Anýž v Hospodářských novinách.

Zdeněk Hojda: Pomníky nebo zapomníky? V neklidných dobách někdy nezbývá, než místa paměti přesunout do muzea

„Velmi běžnou reakcí právě vládnoucích politiků je obrana statu quo. "Ty sochy nás učí o naší minulosti, se všemi jejími chybami. Zbourat je by znamenalo lhát o naší historii," vyjádřil se k současným událostem britský premiér Boris Johnson. "Ve Francii se sochy bourat nebudou," řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. "Republika nebude vymazávat žádné stopy historie, nebude zapomínat na žádné z jejích děl, nebude strhávat sochy." (podle serveru Politico) Představitelé dvou největších bývalých koloniálních mocností hájí tedy přijímání vlastní historie "se vším všudy", což není stanovisko, které by historikovi neznělo sympaticky. Pro opačnou stranu zní však možná alibisticky. Ta hájí přesvědčení, že památky ve veřejném prostoru mají odpovídat výhradně hodnotám současné společnosti. Nečiní-li tak, máme se jich zbavit,“ píše historik Zdeněk Hojda v Hospodářských novinách.

Petr Pithart: Dvě okupace a čas mezi nimi. (Který národ se vyrovnal se svou minulostí? Žádný, nikdy.)

„Německá a sovětská okupace se srovnávat nedají. Každá byla pro Čechy a Slováky jinak zhoubná. Poměřovat jejich zhoubnost se také nedá, i když se o to pořád někteří pokoušejí. Poměřováním stíráme osobitosti prvního i druhého zla. Obě okupace usilovaly o naši duši, ta první se ale chystala zbavit část národa i fyzického bytí,“ píše Petr Pithart v Hospodářských novinách.