"A my tu najednou už nemáme mramorového černobílého hrdinu, ale rozporuplného chlapa, který psal svou reportáž s vědomím, že z rukou gestapa už nevyvázne. Nacisty chtěl proto porazit alespoň symbolicky přes odkaz Reportáže psané na oprátce, což se mu paradoxně i podařilo," popisuje jeden z cílů výstavy o Juliu Fučíkovi na Vítkově historik Kamil Činátl. Reportáž přináší online deník Aktuálně.
 |
| Julius Fučík (wikipedia.org) |
Fučík byl přetvořen ve státem kontrolovaný konstrukt mladého hrdiny. "Něco analogického se dnes mimochodem děje například v popkultuře, showbyznysu či reklamě. V totalitě, ale i v demokracii jsme tedy svědky až nekritického vytváření idolů. A možná i falešných symbolů. S pomocí Fučíkova dramatického životního příběhu mohou tedy dnes mladí lidé lépe a racionálněji porozumět technologii výroby současných 'idolů'," míní Činátl.
"Zaníceně diskutujeme o tom, zda měla, či neměla být odstraněna socha maršála Koněva anebo zda jsme se měli, či neměli bránit v roce 1938 nacistickému Německu. A stejné je to s Fučíkem. Jeho příběh je mimořádně dobrá příležitost k rozvíjení kritického myšlení o zlomových etapách naší historie," domnívá se Kamil Činátl.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
nebyl žádným umělým idolem ale zcela reálným,"když hrál na plovárně volejbal,vzdychaly jsme všechny,od puberťaček po vdovy",tak pravila zasněně má babička,když jsem za domácí úkol psal něco o Fučíkovi
Každý je jen člověk.
Jeho činy, prostředí i mediální prezentace umožní jeho glorifikaci či zatracení.
Jedna věc je posmrtná glorifikace, jiná je jeho literární a novinářská tvorba a skutečný život. Proto je dobré studovat dobové prameny a udělat si obrázek. I názory pamětníků, pokud jsou, o mnohém vypovídají.
Nikdo není černobílý. I když je to pro některé obdivovatele či zatracovatele jednodušší.
A to se týká všech - Havla, Masaryka, Karla IV., Gotwalda, Stalina, Hitlera aj.
Pane Vaňku,
nikdo není "černobílý", to je pravda. Ale zařadit na základě této teze do jednoho výčtu Havla, Masaryka, Stalina a Hitlera... svědčí minimálně o špatném vkusu...
upřímně řečeno,najít po válce prototyp národního hrdiny pro mládež nebylo zase tak snadné,hrdinové byli,východní i západní fronty ,odbojáři,partyzáni,koncentráčníci apod. jenže po válce si všichni vzájemné vyřizovali účty,a to nejen z doby válečné,ale i předválečné,Fučík jako jeden z mála splňoval základní požadavky: 1/byl mrtev 2/popravili jej němci 3/nebyl v koncentráku,nebyl v moskvě ani v londýně 4/nikoho neudal-prostě nemohl 5/ provozoval odboj-byť sólově 6/ měl pozitivní vztah k sssr-alespoň ve svých dílech 7/byl známou oblíbenou předválečnou společenskou osobností-s výjimou některých manželů.....
Okomentovat